Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| vztahové problénmy v širší rodině| osamělost| rozvod a děti| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, reaguji na Moniku M. - zvažování smyslu vztahu. Moniko, jistotu, že vám vydrží jedno manželství až do smrti, nebudete mít nikdy. Určitě vám jednou se vztahem pohnou děti, budou se vám i partnerovi líbit jiné protějšky, přijde všednost... to je ale normální a čekalo by vás to jednou s kýmkoli byste byla vdaná. Proto buďte radši vdaná s prima chlapem, myslím si, že takoví se taky nepotkávají každý den. Jsme s mužem zrovna ten případ, co zmiňuje paní doktorka - známe se od mých 17-ti a jeho 18-ti let. Ustáli jsme odloučení při studiu na VŠ, vojnu, děti. Známe se 30 roků, začínáme 24. rok v manželství a za sebe říkám - pořád dobrý. Přesně rozumím vašim pochybnostem - měla jsem je taky. Ideální stav neexistuje, myslím si ale, že "zlatá hřivna" se pro iluzi z rukou nepouští, když si spolu dobře rozumíte už takhle dlouho, je to signál. Hodně štěstí, ať už se rozhodnete jakkoli.
Helena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Heleno,mockrát děkuji, nejen za Moniku M:-)
zvažování smyslu vztahu
Navíc žijeme velice aktivně a nevím jak by případné mimčo "narušilo" náš vztah (i vzhledm k financím a z nich plynoucímu omezení hlavně jeho koníčků). Poslední dobou vnímám i jiné muže (dřív mě to ani nenapadlo), trochu tápu a bojím se zda má náš vztah šanci vydržet. Z přítele občas cítím, že má pocit, že ho dostatečně nedoceňuji (vážím si toho jaký je, že je schopný postarat se o domácnost, když je potřeba, je nezávislý, ale zároveň je mi oporou, když potřebuji...), ale unavuje mě ho pořád chválit za "běžné" věci...možná má pocit, že by ho jiná ocenila víc (když se o tom bavíme, říká, že ne, ale zároveň mi pak řekne co vadí jemu na mě - většinou se mně to dotkne, i když má třeba pravdu - ale nikdo nejsme dokonalí, že?!:)). Bojím se toho, že si budu já nebo on chtít zkusit i něco jiného a nevím si s tím moc rady...
Monika M. 2/2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kategorii, do níž jsem vás zařadila, necítím jako tu úplně správnou, ale neměla jsem na výběr, ačkoliv se dotazy na podobný problém v mé poradně i v mé vlastní praxi objevují častěji. Jak byste vaše úvahy nazvala vy? Jaký by měly název? Strach z jednostranné partnerské zkušenosti jako možný rizikový faktor do budoucna ohledně věrnosti? Strach z toho, zda bez jiných zkušeností může být definitivní partnerská volba opravdu dobrá? Chápu to. Kdybyste měla za sebou více vztahů předtím, více sexuálních zkušeností, musela byste stávající vztah asi určitě vyhodnotit jako velmi kvalitní a perspektivní, nesoucí v sobě záruky jistot. Ale neporadím vám řešení, protože je neznám. Kvalitní vztah přerušit na nějakou dobu proto, abych si ověřila, jestli to jinde nebude lepší, není smysluplné. Co byste viděla jiného? Můj pocit je, že byste to měli zkusit, pokud oba chcete. Jeho potřeba uznání je opravdu maličká "vada na kráse" a navíc, který muž to nepotřebuje??:-) Pokud se někdy v budoucnu stane, že bude někdo z vás chtít zkusit i něco jiného, tak se s tím zase dá pracovat a nemusí to znamenat konec vztahu s opravdu pevnými základy. Ale mohu vám říct, že znám i velmi krásná manželství partnerů, kteří jsou spolu od své střední školy a vydrželo jim to. Jen je třeba vědět, že váš vztah musíte stále rozvíjet, že nesmí stagnovat:-))Možná dostanete odezvy od těch, kterým to vydrželo i sem, do poradny
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chtěla bych požádat o vnější náhled. S přítelem jsme 9 let (oba 27), 7 let spolu žijeme. Přítel je z mého pohledu téměř ideální partner, fyzicky se velmi přitahujeme, sexuální život máme stále bohatý i když vyloženě vášeň už prožívám jen občas a oproti prvním společným letům je to celkově mnohem stereotypnější. Můžu se na něho spolehnout, je samostatný, optimistický, máme dost společných zájmů i když i dost odlišných a každý jinou povahu (on je hodně společenský, má spoustu známých i přátel, městský typ, já spíš naopak). Myslím, že jsem velice tolerantní co se týče jeho volného času a zájmů (to je oboustranné), nijak se vzájemně neomezujeme, myslím že jsme si celou dobu věrní. Začali jsme se bavit o rodině a myslím, že z něho bude dobrý otec, není v dohledné době proti. Já zatím biologické hodiny necítím, ale děti nechci nechávat na "poslední chvíli" (zní to asi divně :o)). Problém je, že pro oba je náš vztah jediný vážný.
Monika M. 1/2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,Moniko M, asi vím, kam míříte:-) Jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 let se svým partnerem chodím skoro 10 let. Za dva měsíce se máme brát a já i přesto,že jsem svatbu chtěla najednou přemýšlím zda on je ten pravý na celý život,protože byl jediný s kterým jsem kdy byla. Před 14 dny jsem byla v rámci práce na konferenci a tam se zamilovala do jednoho kolegy. Strašně mě přitahuje, hlavně po té sexuální stránce na rozdíl od svého přítele,který mě nepřitahuje už nějakou dobu vůbec. Současný přítel mě miluje, udělal by pro mě první poslední a já mám pocit,že jsem hrozná mrcha. Zároveň po mě,ale partner chce abychom měli hned po svatbě děti což já nechci. Zatím se na to nějak necítím a on to nedokáže pochopit, čimž mě strašně tlačí dokouta a já mám pocit,že z toho vztahu musím utéct.
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evo. Přemýšlíte nad tím, jestli je on ten pravý proto, že byl jediný muž ve vašem životě a už byste nemusela v životě nikoho jiného potkat? Nebo proto, že už vás tak jako tak již delší dobu sexuálně nepřitahuje? Jedna věc je, zda je ten pravý, druhá věc je vaše potřeba ze vztahu utéct, protože se cítíte být pod tlakem. A každý tlak vyvolává většinou protitlak. Zkuste se vrátit do doby, kdy jste svatbu chtěla. Jak je to dávno? Co vás k tomu tenkrát vedlo? Byl to tlak rodiny, přítele, okolí,nebo opravdového chtění na vaší straně? Vybavte si to, určitě to není tak dávno :-) A pak si zkuste vybavit sebe samu před konferencí a poznáním kolegy. Než přeskočila ta jiskra, také jste přemýšlela nad tím, zda do toho opravdu jít? Nevím. Myslím, že žádný tlak není opravdu dobrý pro takové zásadní životní rozhodnutí, jakým je vstup do manželství. Ale může to být i jen strach z definitivy.Pokud máte dost odvahy na to, zmařit všechny svatební přípravy, zkuste to odsunout. Jen je otázka, jestli budete za 1/2 roku moudřejší:-) Faktem je, že jestli je náš partner ten pravý, nemůžeme nikdy dopředu vědět, to prověří až čas. A také musíte vědět, co si pod tímto pojmem představujete. S dětmi na sebe ale nenechejte tlačit v žádném případě. To musí být rozhodnutí chtěné oběma, vy na to ještě evidentně zralá nejste. Případné ukončení manželství není takovým problémem, pokud se v něm ještě děti nenarodily...
zvažování smyslu vztahu
ale nejako sa z nášho vzťahu vytratilo to čaro.Zdá sa mi,že som s priateľom len zo zvyku, z obavy z nového vzťahu, z pohodovosti. Pritom nová známosť mi toho tak veľa ponúka, až sa toho asi bojím.Neviem, ako sa rozhodnúť. Nedokážem priateľa opustiť, lebo viem, že ma veľmi miluje a snaží sa zmeniť odkedy o tomto vie, ale ja nejako nič necítim k nemu, len nejaké kamarátstvo, ľútosť. Neviem, ako to ukončiť, aby som nikomu neublížila..Teraz sa máme z bytu odsťahovať, ísť bývať obaja k svojim rodičom.myslím si, že to bude jednoduchšie, ale neviem, či to ozaj chcem. Vopred Vám ďakujem za Váš názor na danú situáciu. S pozdravom Mischell (23r, priateľ 23)
Mischell
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Mischell, myslím, že asi opravdu potřebujete oba dva na chvilku nějakou změnu. Dejte si čas na to, abyste se sama v sobě a svých potřebách více vyznala. S přítelem č. 2 jste se viděla jen 2x, neměla byste se unáhlovat v jakémkoli definitivním rozhodování. Jak jsem již psala, nemůžete je dva srovnávat. Zkuste si to vše sama pro sebe vyhodnotit spíš tak, jako by přítel č. 2 nebyl - bez ohledu na něj byste uvažovala o ukončení vztahu? Pokud ano, odejděte. Vztah, který byste držela jen proto, že je vám přítele líto, když vás tolik miluje, a vy mu to neumíte opětovat, by byl nesmyslný a ubližující pro oba dva. I pro přítele. Takže - dejte tomu trochu času - třeba v podobě dočasné pauzy :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý deň pani Dr. Douchová. S priateľom sme spolu 6 rokov, bývame spolu vyše roka v podnájme, v meste, kde ja študujem na vš posledný rok a on pracuje. Doteraz nám všetko ako-tak fungovalo, rozumeli sme si. No asi posledný polrok som začala pociťovať nejako smútok, tieseň, pocit, že si ma už nevšíma tak, ako kedysi, že si ma neobíma, nebozkáva...je stále unavený,uprednostňuje televízor pred nehou...Veľakrát som mu povedala,že mi chýba láska,objatie, nežnôstky,čo boli kedysi.No zasmial sa mi a nič sa nezmenilo. Teraz som práve pred štátnicami,potrebovala by som viac pozornosti. Začala som chodiť na internet, na pokec, kde som stretla jedného úžasného človeka. Rozumieme si,máme rovnaké názory,zaujíma sa o mňa,o moje problémy,radosť, podporuje ma v učení,dáva mi energiu.Stretli sme sa 2x a veľmi to medzi nami iskrilo.Za pár hodín mi prejavil toľko lásky,čo v poslednej dobe môj priateľ nie. Priateľovi som povedala,že akonáhle ukončím školu,chcem sa s ním rozísť.Sme už 2 roky zasnúbení
Mischell
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Mischell.Okolo 5 let trvání vztahu přichází velmi často první velká krize, která je dána tím, že vztah už více zevšední, nejsou tam nové impulzy, schází potřeba dobývat, něco rozvíjet. Je to taková samozřejmá danost, že vedle sebe někoho máme, která často přechází do pocitu stereotypu. Vy dva spolu žijete teprve rok, takže změna je tam oproti 4letému chození na rande,ale už jste si na sebe zvykli. Společné soužití je docela dost zkouškou toho, jak k sobě opravdu patříte. Když máte schůzky, tak se na to člověk přeci jen nějak připraví, a jste spolu, bez možnosti utíkat se k jiným věcem, jako je např. sledování televize na gauči. Společný život otevírá více pohled na to, jaký každý z vás je. Ať se to týká způsobu trávení volného času doma,nebo prací v domácnosti a jejich rozdělení, finančního rozdělení, intimního života a potřebě něžností. Vy studujete, máte stále ještě jiný životní styl, než on, který již pracuje a možná je jeho život stereotypnější. Je méně vnímavý vůči vašim potřebám a nebere je vážně. No, a pokud se objeví někdo nový, s kým to jiskří, je srozumitelné, že se na oba dva díváte jinýma očima. Ten nový je úžasný, protože rozdávající. A naopak přítel ztrácí díky tomu ještě více na své ceně. Nynější srovnání jich obou nemůže být objektivní. Ale jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní Douchová. Je mi 37 let a jsem 7 let vdaná, máme skoro 6 letou holčičku. Můj muž od počátku jezdil do zahraničí pracovat. Tak jsme se viděli jen o prázdninách kdy měli prázdniny. Malou viděl den po porodu a pak se vrátil a malá měla tři měsíce. Poslední dva roky už je doma každý den, co je perfektní, ale žijeme spolu jako dva nejlepší kamarádi (nespíme spolu 3 roky). Mám taky milence, který si mě i malou chce vzít, ale je hrozný cholerik, ale sex je naprosto úžasný. Nevím co dělat? Rozvést či zůstat? karla
karla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, karlo. Budete si musit odpovědět sama, nikdo jiný vám v rozhodování nepomůže - možná jen vědomí toho, že s manželem máte 6letou dceru a zodpovědnost za další životní volbu máte i vůči ní. Díky dlouhodobému vztahu na dálku jste se s manželem odcizili, n e s d í l e l i jste spolu průběžně to, co partnery významně propojuje - rodičovství. Asi jste se cítila na vše sama a také jste si zvykla na svou samostatnost. To je docela zrádné - vlastně jste spolu fungovaly vy dvě, naučily jste se mít svůj režim a životní řád. Manžel je stále doma až od 4 let dcery...Je těžké se vzájemně kompletně opět propojit. karlo, viděla bych to na spolupráci s psychologem, specializovaným na partnerské vztahy. S manželem jste nyní kamarádi, váš sexuální život dostal hodně "na frak", našla jste si za něj náhradu. Ale důležité je si možná retrospektivně uvědomit, zda vás manžel přitahoval dříve, co vás dva spojovalo. Váš vztah přeci nemusí být ztracený, jen se nemohl kontinuálně vyvíjet tak, jak byste potřebovali. A to zrovna ve velmi náročném a křehkém období po narození prvního dítěte. Doporučovala bych vám opravdu návrat ke "kořenům vašeho vztahu" a před zásadním životním rozhodnutím zkusit udělat maximum pro záchranu. Evidentně váš mimomanželský přítel není tím, kdo je jednoznačně ideální ani v partnerském slova smyslu. A jako otec? Jaký má vztah k vaší dceři? Jakou vidíte při jeho cholerickém temperamentu šanci na to, že se shodnete ve výchově? Skvělý sex je fajn, ale jako základní deviza do vztahu pro život určitě nestačí...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Chtěla bych Vás poprosit o názor. Se svým manželem jsem spolu 15 let, z toho 5 let manželé. Mám nejvyšší čas počít miminko, ale můj manžel se mnou vůbec nespí, i když děti by chtěl taky. Již jsem si od jeho dotyků odvykla, dokonce se mi staly nepříjemné. Manžel mi začíná vadit i v jiných zásadních oblastech, ale je mi stále velmi dobrým kamarádem a mám ho ráda a on mě. Má touha po dítěti je stále silnější. Nevím zda si najít milence a počít dítě s ním nebo odejít od manžela, kterého mám ale stále ráda, ale pro nedostatek příležitostí se obávám, že seznámení s jiným mužem bude složité. Děkuji za názor.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jitko. Těžko vám mohu dát konkrétní radu, musela bych toho vědět o vašem manželství a o vývoji vašeho vztahu mnohem více. Jestliže vám ale manžel vadí již ve více zásadnějších oblastech, nedovedu si představit, jak byste spolu mohli zůstat celý život v harmonii. Zůstávat s někým jen proto, abyste mohla mít dítě, je nefér vůči němu, vůči plánovanému dítěti a vám to asi také mnoho dobrého nepřinese. Velmi bych vám doporučovala návštěvu manželské poradny, kde byste mohla vše probrat s odborníkem detailněji. Pokud máte manžela stále ráda, jistě se dá plno věcí obnovit, možná, že se jedná o dočasné vyčerpání vztahu...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, vracím se ke svému dotazu nedošla vám první část mého dotazu. Jsem s manželem od 16let a je mi 33, dospěli jsme spolu, žila jsem jen pro něj. Po 7letech vztahu jsme se vzali a máme 7letého chlapečka.Ale muž před 5lety dostal pocit, že si nic neužil, chtěl odejít,ale neodešl, celou tu dobu nemáme sex, žádné dotyky. Náhodou jsem potkala přítele,který mi hodně dal po citové stránce,ale nejprve mu vadil syn, přítel je o 4roky mladší,ale pak mu kupoval hračky atd. Muž se nyní uklidnil,ale žijem jen vedle sebe . Muž vše zařídí plní,ale citově nic.Před 2roky jsem jela s rodinou na dovolenou a přítele to velmi rozhořčilo a vyčítal mi to další 2roky, nechápe že nemůžu žít dva životy, chci at se mu věnuji vyčíta,ale nikam to sam nesměřuje, manžela mám ráda,ale bez pohlazení také žít nechci, odejít od něj nechici ted ne,ale po 5letém odloučení sexualním si to s ním nedokážu představit. Blíží se léto a já pojedu na dovču, přítel se odmlčel a já už na něj nereaguji. má manželství smysl?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Nedokáži vám dát jednoznačnou odpověď, to přeci nejde. Mám ale pocit, že možná vaše manželství může dostat nový směr, pokud si vše mezi sebou vyčistíte a vypovídáte. Moc záleží mj. na tom, zda si dokážete představit svého muže vedle sebe i jako sexuálního partnera. Máte ho ráda, v intimním životě dlouho strádáte. Manžel je spolehlivý, ale jako stroj, citově je prázdný. Je na vaší straně chuť iniciovat nějakou změnu? Máte na to sílu? Myslím, že byste se měla pokusit o všechno, co by mohlo být pro vaše manželství nějakou injekcí - jednak jej máte ráda, jednak spolu máte 7letého syna. Pokud váš vztah již šanci nemá, poznáte to oba.Můžete se pak ve vzájemné shodě rozejít a dále zůstat přáteli a kooperujícími rodiči syna. Ale váš přítel mi jako perspektivní do života - podle vašeho popisu - rozhodně nepřipadá.
zvažování smyslu vztahu
Mila pi Douchova, na vase doporuceni a ve snaze posunout se nekam kupredu jsem navstivila terapeuta,který mi poradil, at poslu vsem velikonocni pohlednici,coz nevim jak souvisi s tim,co bych moc rada vyresila,jak se rozhodnout (opustit stareho pritele a jit do noveho a tim trochu nejisteho,nebo zustat a pokusit se o reaktivaci naseho vztahu).Když ale mate zkusenost,ze lze tezko zaridit,aby me partner zacal znovu pritahovat,a ze bez sexu vztah fungovat nemuze,prestavam tam nejakou nadeji,potazmo smysl na vylepseni,videt.Chapu z toho,ze cesta je jedina: pryc z toho,je to tak?Jen si nevim rady,jak to zaridit.Nejsnadnejsi by bylo mu o milenci rict,ale to nikdy nikomu nedoporucujete,a ja ho mam rada, nechci mu ublizovat. Jenze on my slova „konec“, nemá to cenu atd nebere vazne, tak cim to strvdit? Nebo myslite, ze při radikalnich zmenach se vztah da zachranit? Jak poznam, jestli to vůbec chci?Moc vam dekuju za vas cas a trpelivost se mnou a budu se tesit na vasi odpoved.(k dotazu z 13.3.09)
janicka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá janicko, s odpovědí jsem se trochu opozdila, omlouvám se :-)Doporučení psychoterapeuta ani já moc nerozumím - váš problém je jinde - ale o tom jsem už mluvila v předchozích odpovědích. Dominantní je asi vaše nerozhodnost, vaše zodpovědnost. Rozhodnout se ale musíte, a jenom vy. Pomůžete tím jak sobě, tak dlouholetému příteli. Mám pocit, že máte problém s vymezováním svých hranic, že jste typ obětavé ženy, která se bojí ublížit, takže ztrácíte postupně do určité míry sebe sama. O příteli č.2 byste opravdu neměla mluvit - on není přeci až tak důvod rozchodu na 1. mistě. Jeho existence ve vašem životě je spíše důsledkem toho, že bazální vztah už moc nefunguje. Něco jste v něm asi zanedbali vy oba dva. janicko, cítíte-li vyhoření toho vztahu, je to důvod ke změně. Buď pracovat na tom, aby se váš vztah zlepšil, nebo odejít a být s přítelem č.2. Když uděláte radikální změnu, rozhodně se začnou "hýbat vody".I vy, i přítel, budete postaveni do nové situace a budete něco cítit, prožívat. Buď vás to spolu opět propojí, nebo rozdělí...
zvažování smyslu vztahu
Dekuji za vasi odpoved na dotaz ze dne 28/2/09. Nerozhodnost je mou slabou strankou, vim, i si uvedomuji, ze svého staleho partnera neresenim situace okradam o cas. Ze trapim oba vim, rada bych to uz vyresila, ale je to slozitejsi, nez se da popsat. S mym pocitem zodpovednosti vuci nemu mate také pravdu (v případě rozchodu by prisel o vse – bydleni, práce, partner, znami). Oba se ve vztahu trapime, ale nikdo z nas neudela konecny krok. V jakem pripade existuje cesta zpet (naucit se sex.apetitu k druhemu, obnovit spolec.program atd.) a kdy je jiste, ze uz není, ze nemá smysl o něco usilovat? Blby je, ze stary partner nemá vůbec chut cokoli resit, at rozchod nebo druhy pokus. Myslite, ze navsteva psychologa by mela nejaky vyznam? Diky za odpoved a hezky den.
janicka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá janicko. Nejsem si jistá, jestli se oba ve vztahu trápíte. Trápení by přeci muselo vést nakonec k nějakému rozhodnutí - jste mladí, s životem před sebou, a nefunkční bezperspektivnost nemůže trvat věčně. Nevím, jestli vám mohu takto na dálku jasně odpovědět na to, jak se "naučit" sexuálnímu apetitu k druhému. Vždyť to samo o sobě nedává smysl. To nejde naučit, to musíte cítit. A máte pravdu, že vám moc nepomáhá to, že partner nic neřeší a jede v setrvačnosti, která je nějakou jistotou, byť "pseudojistotou". Na vaši otázku, zda by návštěva psychologa měla význam, odpovídám jednoznačně kladně:-))
zvažování smyslu vztahu
Je mi 32 let,s partnerem jsem 15 let,zaroven spolu pracujem.Nas vztah je 6-7let nefunkcni.Zijem spis jako sourozenci,nehadame se,ale sexualne spolu přes 6 let nezijeme (mne to nejde).Partner je dost lenivy a nezodpovedny.Ma i kladne stranky,jinak bychom spolu nevydrzeli takovou dobu.Před 5 lety jsem se zamilovala do pritele (svobodny, bezdetny), s kterym – zda se, by vztah mohl lepe fungovat, dovedu si jej i predstavit jako zodpovedneho otce, ale tezko hodnotit,kdyz spolu nezijem.Partner o milenci nevi, ten druhy o partnerovi ano.Nedovedu dlouhodoby „vztah“ s partnerem ukoncit. Tak si rikam, jestli když to tak nejak „samo“ nejde, jestli me city k partnerovi nejsou hlubsi nez si priznavam a nejedna se u nas o jakousi pokrocilou formu lasky, nebo zda-li je silnejsi zvyk, pohodlnost nebo setrvacnost ci jak to pojmenovat. Jak se to pozna? A cim se ridit v takoveto situaci? Nechat tomu cas?
janicka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den,janicko. Myslím si, že jste člověk, který se bojí rozhodných kroků, hodně vše zvažujete a nemáte pro sebe identifikována jasná kritéria toho, co k dobrému vztahu patří, co od něj očekáváte. Tím jste jakoby v pasti, z níž byste měla brzy vykročit, abyste mohla mít jasnější a vyhraněnější cíl v tom, kam v životě směřujete. Chápu, že je to pro vás v soukromém citovém životě těžké,protože partner, s nímž jste 15 let, je první láska a prožila jste s ním téměř polovinu svého života. Je velice významnou součástí vaší osobní historie - jak se vzdát jen tak někoho, na koho jste tak dlouho zvyklá...Možná je ve vás nejen strach ze změn, ale i zodpovědnost vůči němu, vůči vašim rodinám, které se spolu dlouho znají, atd. Snad by vám mohlo pomoci uvědomění si toho, že svou nerozhodností brzdíte i svého partnera v šanci na vytvoření si nového partnerského života. Oba jste se zakonzervovali v nějakém zvyku, je otázka, jak moc vám vyhovuje setrvačnost, jak moc je tam přátelství, a kolik z toho činí láska. Ale bez intimního života nemůže partnerský vztah dlouhodobě plnohodnotně fungovat - jste mladí zdraví lidé...Ptáte se, jestli tomu máte nechat čas. Myslím ale, že čas už tomu necháváte dost dlouho, že byste měla udělat nějaké rozhodnutí v rámci vašeho trojúhelníku co nejdříve. Je to v zájmu vás všech zúčastněných:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní Douchová, co radíte svým klientkám, když od nich slyšíte, že si nejsou jisty, jestli jim vztah stojí za to. Myslím, že to je věc, kterou si musí vyřešit každý osobně, proto bych chtěla vědět, které otázky si klást, jak se sebe správně ptát. Nechci moc rozepisovat, proč se ptám, ani nemám moc času procházet předchozí příspěvky. Je mi 27 let, bezdětná, svobodná, v práci úspěšná. 27 není ani moc ani málo, ale samo sebou mě napadá, jestli nestrácím čas, jestli není ta pravá chvíle skončit něco bez významu, jestli je to opravdu bez významu. Děkuji moc za radu.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kláro, dobrý den.27 let - jo, máte pravdu, není to ani moc, ani málo...Ale těžko posoudím, jestli ztrácíte čas a jestli zrovna tento věk je, nebo není, nějakým mezníkem, v němž byste měla bilancovat a vyhodnocovat si význam vztahu,v němž jste. Neumím generalizovat a dát vám obecný návod, jak se sama sebe ptát. Potřebovala bych toho o vás a o vaší předchozí partnerské historii vědět víc, abych vám mohla nabídnout ty správné otázky, jež by vás mohly někam dovést:-) Přijde mi ale jako velmi podstatné už to, že si tuto otázku pokládáte. Znamená to asi, že úplně šťastná nejste, a že hledáte na rozumové úrovni to, co by mělo obecně patřit k hlavním stavebním kamenům pevného a perspektivního partnerského vztahu.Vy o vašem vztahu pochybujete, a to je významné... Zkuste si odpovědět na to, jaká očekávání od vztahu máte nyní, ve svých 27 letech. Co jsou priority, co jsou věci, které by sice byly fajn, ale jsou opominutelné. Neboli - sestavte si pro sebe nějaký inventář toho, co vnímáte jako základní hodnoty. Až bude kompletní, pak tomu teprve dejte hierarchii, a pak si můžete obodovat vašeho partnera, jak dalece splňuje to, co je pro vás důležité na prvních 5 - 7 místech. Ale také se musíte zamyslet sama nad sebou - co vy můžete nabídnout a co je již mimo vaše možnosti.a pak si vše zkombinujte a udělejte si z toho nějaké resume:-))) Ale, Kláro. Nechcete spíš navštívit profesionálního psychologa se specializací na partnerské vztahy, který to s vámi vše probere důkladněji...?
zvažování smyslu vztahu
Hezký den paní doktorko,už jsem Vám psala ohledně mého vztahu s přítelem, je mu27, chová se majetnicky, závisle až dětinsky, začala jsem navštěvovat psycholožku a pracuji na sobě, ikdyž to velmi bolí (vztahy v rodině atd.). O tom jsem přiteli neřekla, nedokážu se mu s ničím svěřit. Minulý týden jsem k němu přijela, vše bylo jako vždy, všiml si že mi někdo volá (můj kamarád, nezvedla jsem to), pak jsem byla mimo pokoj a když, jsem se vrátila ptal se kdo mi to volal a zda si píšu s jinýma klukama atd, došlo mi že mi vlezl do telefonu, strašně mě to vzalo, omlouvil se, ve mě ale důvěra klesla pod bod mrazu, neměl důvod to udělat, sem věrná, byla sem smutná, a on pak říkal že se otho zas tolik nestalo, radši teď vše mažu aby neměl důvod něco říkat. Jsem hysterka paní doktorko,že sem bylaSmutná z toho že to udělal? Stále na to myslím, ublížilo mi to, tvrdí jak mě miluje a věří mi,a přitom tajně slídí?Jak si mám zvýšitSebedůvěruAodeslatHoDoHáje?Dusí mě a brzy asi vybouchnu.Děkuji :/
Terka (viz Zvažování vztahu, na 2.listu v této kategorii, 4 dotazy)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terko, trvalo mi delší dobu,než jsem se dostala k odpovědi. Pročetla jsem si naši předchozí komunikaci, a omlouvám se, ale nenacházím ani nyní jinou odpověď než to vše, co jsem vám napsala již dříve. Jste na příteli závislá, on na vás. Oba se vzájemně nějakým způsobem trápíte, váš vztah není zdravý, vyvážený a rovnocenný vztah. Ani zisky z toho vztahu tedy nemohou být na symetrické úrovni. Nedokážu vám dát jednoznačné doporučení. Mohu jen konstatovat,že asi oba prožíváte v rámci vztahu nedůvěru, vnitřní konflikt, pochybnosti, přesto vás k sobě stále něco poutá. Zvažte, co poutá VÁS k NĚMU...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den.Mám přítele je mu 33 let, svobodný, bezdětný, žije u rodičů, mě je 32, mám 10letou dceru, jsem 8 let rozvedená, žiji sama ve svém bytě s dcerou. S přítelem máme 7 let vztah nevztah, opakovaně se rozcházíme, rok jsme spolu žili a on si přitom potají psal a volal se svou bývalou přítelkyní a mě lahal a zapíral, pak musel pomáhat bratrovi se stavbou domu a rodičům s chatou a na mě čas neměl, tak jsme se rozešli. Nadále mi psal a volal občas jsme se sešli, ale šlo mu jen o sex. Po dvou letech od rozchodu se začal snažit, zval mě na včeře, dovolenou, s dcerou na výlety atd. a přemlouval mě ať to zkusíme znovu, že už si vše uvědomil, vše byla jeho chyba a chce začít znovu. Tak se ke mě opět nastěhoval, ale jeho rodina byla proti tomu a vyvrcholilo to vánocemi, když na štědrý den mu neustále volali ať jede k nim a je s nima. Pohádali jsme se a on tam druhý den odjel a už u nich zůstal. Nemá zájem nic řešit a neví jak to bude dál, je opět u rodičů a já nevím jestli to má ještě smysl.
Katka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Katko, dobrý den. Nechci být špatný prorok, ale můj pocit z toho, co o vašem vztahu vyprávíte, není moc dobrý. Přítel není moc typ opory do života, neví příliš, co chce, je závislý na své rodině,je jí ovlivnitelný a neumí si stát příliš za svým - protože něajké stabilní "své" nemá,respektive nezná. Vy jste toho v životě už zažila a stihla na rozdíl od něj docela dost. Jste mentálně úplně jinde, musela jste se o sebe umět postarat v kritických životních situacích, jste sama na dceru. On žije do svých 33let u rodičů... Sama říkáte, že po nějakou dobu mu šlo více o sex, než o opravdový vztah. On o vás bojoval chvíli, ale oproti rodičům si vás neobhájil. To je velmi varovné!Zkuste si spíš odpovědět na otázku, co vás k němu stále ještě přitahuje? Co vám na něm imponuje? V čem by stálo za to, přimhouřit oko nad jeho nestabilitou a nezralostí? Čím to vyváží?...Nebudu už pokračovat, myslím, že je z mého pohledu skepticismus k bojování o tento vztah zjevný. Ale je to na vás, to je jen moje vidění všeho. Ať to dopadne jakkoli, přeji vám, ať je to pro vás a vaši dceru DOBŘE:-))
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,chci poradit..Před třemi lety mě kontaktoval manžel tehdy údajné milenky mého muže,že je mi manžel nevěrný,rok nato mě kontaktovala přímo ona a potvrdila,že s ním byla 3 roky,manžel vše pořád popíral.Nakonec jsem zjistila,že celou dobu lhal,našla si přítele,odstěhovala se od něj.Otěhotněla chtěně,ale přítel si moc nerozuměl s mým synem a mě se začalo strašně stýskat po manželovi a než jsme se stačili rozvést a já porodit,vrátili jsme se k sobě.Udělala jsem čáru,manžel tvrdil totéž..Jenže s onou ženou se nakonec stýkal dále,mě neustále lhal.Po roce se sní rozešel (pravděpodobně) a na mě začal být zlý,všechno mu začalo vadit,nakonec mi vše vyčetl,dokonce že ho kontroluju.Taky řekl,že on se nemá za co omlouvat,takže náš návrat pochopil asi zcela jinak než já..Táhne se to dlouho a já už nemám sílu mu začít znova věřit.Má cenu zůstávat v takovém vztahu kvůli dětí a taky proto,že jsme spolu prožili 15 let života?Mám ho pořád ráda,nejsem si ale už jistá ničím.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Martino. Ale vy přeci neuvažujete o tom, zda zůstat v manželství, kvůli dětem...Máte to vsobě docela složité, hledáte sama pro sebe argumenty pro a proti, ale raději byste viděla a měla sama pro sebe potvrzené ty argumenty pro vás dva. Přítele jste si našla jako někoho náhradního za manžela. Vy v sobě pořád máte nevyřešeno mnoho věcí a křivd, pocitů zrazení od manžela, zároveň vlastně do určité míry i od přítele. A máte syna - takže jste obklopena muži,každý má jinou roli, a vy v tom "plavete" sama... Martino, nezlobte se na mě, že vám fakt nemůžu dát jasný konkrétní návod, co dělat. Potřebujete si o tom všem povídat více. Buď se můžete ozvat mně ( můj tel. je 603454953 ), nebo jinému psychologovi se specializací na partnerské vztahy...
zvažování smyslu vztahu
Mam cekat, jestli se to zlepsi, protoze i v Cechach muzu mit tezke zivotni obdobi? Nebo to tu zabalit a hledat stesti jinde, protoze zivot je kratky? Bavime se i o budoucnosti, o detech. Coz si myslim, ze by me vnitrne naplnilo. Jeho syn obcas hodne zlobi a ja se snazim s nim vyjit a pomahat priteli videt synovo chovani objektivne.Necitim se za to ocenena, nikdy neslysim diky.Ja vim, ze mi nemuzete odpovedet na me otazky, budu rada za Vas komentar a postrehy.Dekuji moc za odpoved.
Hanka 2/2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hanko, na vaši otázku si můžete odpovědět jen vy sama. Všude můžete mít samozřejmě těžké období. V Čechách, nebo jinde. Ale důležité je, abyste se necítila na vztahu s partnerem plně závislá.Abyste měla kromě vztahu i další mezilidské vztahy, které spoluutvářejí vaše zázemí a pocit bezpečí a nějakých jistot.Vždy musíme mít v životě víc opěrných pevných pilířů. Když nějaký selže, je třeba se opřít o jiný.Pokud si najdete v Anglii své opěrné pilíře, pak tam můžete zůstat. Jen mám pocit, že vám přítel dává méně, než potřebujete. Nedostáváte satisfakci. On očekává satisfakci od vás. Není to úplně fér... Přemýšlejte o tom, co můžete změnit - chcete -li váš vztah rozvíjet dál:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, je mi 30, priteli 35 let. On je Anglican, bydlime v Anglii. Jsme spolu od kvetna. Nikdy jsem tu nechtela natrvalo zustavat, on ma 9ti leteho syna, takze odjet nemuze. Protoze ho mam hodne rada a vidim jeho lidske a partnerske kvality, snazim se si tu udelat stastny zivot. Opravdu se musim snazit a premyslet o tom, jak si zkvalitnit zivot, protoze samo od sebe to nejde. Jenze ani pri te snaze to moc nejde. Prace me neuspokojuje (hledam jinou, ale marne, vsude se spis propousti), pratel tu moc nemam a celkove se spis nudim. Chybi mi Cechy a dobri kamaradi. Takze mam nekdy spatnou naladu, tzn. ze vypadam asi tak trochu depresivne, podrazdene, bez energie. Nekdy jsem podrazdena na nej. On pro to prestava mit pochopeni, asi uz nema silu. Vcera me dost kritizoval,takze me hodne nastval, protoze tu jsem PRECE kvuli nemu a tim padem me ma podporovat a chapat.Je to tu pro me hodne tezke a nevim, co mam delat.
Hanka 1/2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Hanko,zdravím vás do Anglie. Přečtu si ještě 2.část vašeho vyprávění, než se dám do nějakých celistvějších reflexí. Co mě napadá zatím? Máte velké dilema.Na jedné straně vztah k příteli, na druhé straně vztah ke svému domovu, který je utvářen vaší historií - rodina, kamarádi, studium. Kořeny máte v Čechách, partnera v Anglii, kam jste původně přijela na "dobu dočasnou". Máte vlastně 2 lásky na miskách vah. A ty lásky jsou nesouměřitelné ( vztah k domovu je něco jiného, než vztah k partnerovi ) . Dovedu si ale představit, že toho vašeho emočního "zmatku" může vstupovat i další důležitá proměnná - pocit nespravedlnosti, že on nic neztrácí, má vše - svůj domov, zázemí, syna, práci, kamarády, vás. A vy? Jen jeho. Není to vyrovnaná bilance. Ale přestanu spekulovat a jdu si přečíst 2.část vašeho příběhu:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám teď dilema a potřebovala bych vaši radu. Mám přítele (já 34, on 37,oba rozvedeni), jsme spolu 7 měsíců. Docela to klape,i když je občas na nebi mráček. Před dvěma měsíci jsem byla dokonce těhotná,oba jsme se těšili,ale nakonec to nedopadlo. V tu dobu jsem zjistila,že odpovídá na seznamovací inzeráty na netu. Byla jsem z toho špatná,ujišťoval mne,že jsem pro něj jediná atd. Říkala jsem si,že asi každý chlap si musí občas dokazovat,že je chlap,a protože se mnou trávil všechny večery a sexuálně nestrádal,tak jsem to brala jako úlet.Včera jsem ale opět zjistila, že odepisuje,dokonce posílá svou fotku a vydává se za single. Nejsem na to pyšná,ale z nějaké intuice jsem založila falešný inzerát a on se na něj chytil.Přitom říká,že si spolu mimi pořídíme,chce prý žít rodinným životem, je pozorný.Co mám dělat? Mám prozradit svou past, vynadat mu a odejít anebo si mám plánovat svůj čas a být víc nedostupná? I když se přiznám, že na tyhle hry nemám moc chutí. Dík za názor a radu.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. No, to je docela těžká situace. Volba strategie hodně závisí na vašem naturelu, na vaší ochotě buď si hrát s osudem, nebo stavět na potřebě bezpečí a nějaké jistoty v rámci partnerského vztahu, s nímž počítáte do budoucna. To si pro sebe musíte jasně uvědomit, a pak teprve zvolte své další tahy ve hře, do níž jste se původně nevědomky - před těmi 2 měsíci - dostala. Nevím - 7 měsíců není zase až ak dlouhá doba k tomu, abyste se mohli opravdu poznat a prověřit si navzájem, že k sobě patříte. V době, kdy jste prožívala velkou krizi - přišla jste o dítě - on z toho utíkal do seznamovacích inzerátů. To mi přijde jako doklad o tom, že přítel neumí být oporou v zásadních životních situacích. Zdá se mi, že umí víc mluvit, než jak je to doopravdy.Nyní se vydává za single a hledá někoho dalšího. Co asi tak zkouší, co hledá?...A koho hledáte vy?... Znám z příběhů svých klientů i takový, kdy se do sebe znovu zamilovali manželé po mnoha letech manželství, s velkými dětmi, kteří oba - vzhledem ke stereotypu vztahu - nezávazně brouzdali na seznamce. A tam se setkali. Nevěděli do poslední chvíle, že jsou to oni dva. Jejich rande pak bylo velkým překvapením:-) No jo, ale v případě vás dvou si nejsem jistá, že je to vše OK. Jste spolu krátkou dobu. Jano, neporadím vám, co máte konkrétního udělat. To záleží na vás a na vašich očekáváních od partnerství.
zvažování smyslu vztahu
Už v něm necítím takovou oporu, jako dřív, mám pocit, že jsem na všechno sama. Já přesně vím co chci-chci partnera, na kt. se mohu spolehnout, kt. se mnou bude chtít trávit svůj čas a budovat domácnost a časem mít i děti. Kdežto můj partner to tak necítí. Proto se Vás ptám, jestli si myslíte, že takový vztah má vůbec ještě cenu a smysl nějak zachraňovat nebo by bylo lepší to ukončit. Někdy mám opravdu sto chutí s tím skoncovat, ale strašně se bojím samoty a že zůstanu "na ocet" :( Zkoušela jsem se již seznámit přes internet, ale zatím bez úspěchů (což moje sebevědomí spíš podlamuje :( Ale na druhou stranu si říkám, že je možná lepší být sama než se trápit ve vztahu, kt. de facto nefunguje. A čekat na zlepšení? Na to nemám už ani sílu (a možná už ani chuť ne :( Děkuji mockrát za odpověď a za tuto poradnu - myslím, že touto cestou moc pomáháte! Zdravím, Kasandra - 2.část
Kasandra-2.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kasandro. Myslím, že nemám právo vyslovovat nějaký "verdikt"o šancí vašeho vztahu.Ale také si myslím, že jste si dala odpověď docela dost sama. Ne? Zkuste si to nyní, s odstupem, přečíst. Mám pocit, že váš vztah je trochu přetažený a z vaší strany do určité míry již uměle udržovaný. Ale přináší vám CO? Na to si musíte odpovědět vy sama. Pokud by to měl být opravdu vztah, jehož primární motivací je strach ze samoty a sentiment na jeho historii v době, kdy vše ještě bylo krásné, pak je to vztah s velkým otazníkem. Takže vám mohu popřát do r.9 jediné - vztah, v němž se bude cítit smysluplně a šťastně. Ať již bude s kýmkoli...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Před časem jsem Vám psala o svém problému, na kt. jste mi odpověděla - děkuji. Já, 29, přítel, 28 let, 8 let chození (nicméně jsme spolu ani nebydleli...). Po letošní dovolené se náš vztah zhoršil, neboť mi partner oznámil, že se chce věnovat sám sobě, nechce zatím děti a celkově mám z něho pocit, že jsem na vedlejší koleji. Byla jsem z toho dost na dně, ale teď se to snažím brát realističtěji a našla jsem si svoje koníčky a více se věnuji svým přátelům, abych na partnerovi nebyla tak psychicky závislá. Jenže jsem si uvědomila, že i přesto, že ho miluji, už s ním asi žádnou společnou domácnost budovat nechci, protože mi došlo, že on asi ještě dlouho nebude vědět, co chce a nebude se chtít usadit (on totiž neví, co chce - a to jak v práci, kdy hledá novou, tak v osobním životě - děti zatím nechce, ženit se taky nechce a když se ho zeptám, jestli chce být vůbec se mnou,tak mi neochotně odpoví, že ano (ale přesvědčivě to teda rozhodně neříká :( Kasandra - 1.část
Kasandra-1.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,Kasandro, půjdu hned na 2. část vašeho vyprávění:-)
zvažování smyslu vztahu
MocVámDěkujiZaOdpovědi,jaTohleVsechnoAsiVim,jenToPotrebujuSlysetOdNekohoJineho,odVas.ViteMeSeLibiPerspektivaKterouMiPritelNabizi,mluvimeOdomu,detech,dovolene,zviratechKteraChceme,jeSikovny,pravnik,vseJeBajecne,aleToCoSemPsalaMeZneklidnuje,obcasSeCitimZtisnena,omezena,sTimZePakVysvetlujiKamJduAprocNejsemSnim.RikaMiZeMeMiluje,zeChceAbychomZiliJedenProDruheho(aleAsiJenMyDva,zadniPratele).NavenekPusobiDostSebevedome,ItoRika.MyslimZeDiteChceAbychomByliKsobePripoutaniStale,neviCoPeceObnasi.NevimCoStim,chteloByToPribrzdit,aleJak.MamSnimPromluvit?DatUltimatum?ZmeniSeToCasem?UklidniSe?NeboJeTaSebesrednost,majetnictviTrvalymRysemPovahy?KdyzSemNaznacovalaZeJeNaVseCas,takJdeJakobyDoObrannehoPostaveni,zeSeSnazi,zeOnToAleTakChce,citimZtohoZeBudPoJeho,neboKonec,aToJeMiLito.NeboMamRictAtSmeChviliKazdySamApakUvidime?MyslimZeNaToNepristoupi,zeMiRekneZeSmeChteliVleteKoupitByt(ON).MamHoMocRada,aleDusiMeTo.SkoluKvuliNemuNestiham,prySeMamUcitUnej,cozMiAleNejde,aOtomZeSeNasimNelibiZeSeJimNevenujuAniNemluvim
Terka (viz 1.,2.,3. níže)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Terko,nemohu vám říct nic jiného, než jsem vlastně dala najevo již v předchozích reakcích. Váš přítel se neohlíží tolik na vaše potřeby. Neutváří nic ve vzájemném souladu. Trvá si na svém podle svých vlastních představ a to je pro opravdu dobrý vztah docela dost rizikový faktor. Možná to bude znít hodně tvrdě, ale mám až pocit, že vy jste se do určité míry stala nástrojem pro naplnění jeho tužeb. Že se neohlíží na to, co chcete a potřebujete vy... Zvažte, jestli to takto chcete. A na vašem místě bych více začala s psychologem rozmotávat to, proč jste ve vztazích tou závislou. Tou, která se přizpůsobuje druhým, i když vám to nevyhovuje. To přeci musí vést k množství vnitřních konfliktů, které vám komplikují život! Opravdu to máte zapotřebí???
zvažování smyslu vztahu
Víte, když sem přítelovi říkala, že sme se právě poznali, že na vše hezké máme čas, že sme se o rodině a dětech už bavili, a že si to přeju, ale až někdy v budoucnu. Tak mi řekl: ale, ja chci svou princerznu, ktera chce byt mou zenou, pak byl odtazity, a ja se hned husa jakoby zacala omlouvat protoze ho nechci ztratit. Ja to citila trochu jako citovy tlak. Chci s nim travit cas, dovolenou atd, mozna pristi rok bydleni, ale vse poporade, on jen mluvi o tom samem, chci aktivní volny cas a pratele, jenze na ne nemam cas.kdyz sem sla s dlouholetym kamaradem na koncert,tak mi to ve slabe chvili vycital, ze ho mezi nas stavim,pritom ho vidim 1xmesicne,rekla sem ze mam jeho a ze kamarada mezi nas plete jen on,je neni zadnou hrouzbou,ale ztrata casu.V minulosti rekl že kdybych odjela s kamaradkama na vikend pryc ze by to asi nezvladl, a ze by sme se rozesli,na to sem zirala, protoze tohle neznam,bud ma problem nebo mi neveri ze ho nezklamu,proto chce honem dite a svatbu.MamHoMocRadaAleCoStim?
Terka 3.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ale vždyť on vás přeci tlačí- do svých vlastních jistot, protože si nevěří. Neohlíží se na vás, na vaše potřeby. On si hlídá své vlastní potřeby, to je jeho priorita. Je zoufale sebestředný, nejistý a v rámci toho majetnicky žárlivý na cokoli, co by vám také mohlo dělat radost. Jestliže vám někdo bere vaše světy, měla byste mít sakramentsky nastražené varovné signálky. A vy to víte, Terko, jinak byste to vše nepopisovala takto. Tak tomu tlaku odolejte, nedejte se:-))) A také přemýšlejte nad tím, co máte ráda na něm, a co máte ráda NA SOBĚ.....
zvažování smyslu vztahu
Ještě bych dodala párVěcíNa upřesnění.Mám souč.příteleMocRáda,je spolehlivý a snaží se být na mě moc hodný,jakoManžel a táta bude skvělý.Jen mámObavyOnás dva,protože nejsem zvyklá aby mi přítelVěnovalVeškerý čas,říkáŽeSemUZjehoRodina,neradsiBySiMeVzalHned. JenžeKdyž řeknu že jdu někam ven,tak říká,proč nejsem s ním,at se k nim přestehujuAtak,a sem stastna tak jak to je,spol.víkendy,venujuMujCas, trosku me jakoby citove vydira,citim se pak zle ze chci nekam ven s práteli.Trochu se ho i bojim.Obcas se mnou manipulujeAskryva to za lasku,jakoby se mnou chtel manipulovat,ja mam sklony byt zavisla(nikdy nejsem bez muze,jduZeVztahuDoVztahu,protoze se jinakCitimPriserneSama).Potiz jeAsi iVtom,zeUnichJeToModelTataHlavaRodiny, rodice drzi spolu, to se mi libi, nikdo neni kapo. U nasJe to opacne,mama rveAtata rezignuje(maji krizi,neveraTaty,aleVratilSeKnam).DalsiVecJeZe priMilovaniJePritelDrsny,vasnivy,kdyzSemReklaZeBychSeChtelaMilovatRomantickyTakToSpatneNesl,jaNestastnaZeSemNemlcela.Dekuji
Terka 2.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hmm, tak jen potvrzujete mé pocity po přečtení 1.části vašeho dotazu. Přítel je typ slabého muže, závislého a majetnického. Je zraněný z předchozího vztahu, zároveň se asi srovnává se svým otcem, chce být také tak silný a sebejistý, ale sebedůvěra mu s největší pravděpodobností schází. Možná si ji chce pro sebe potvrdit tím, že vytvoří tu rodinu, v níž bude moci být stejně dominantní osobností . Už nyní vás limituje, nerespektuje vaše potřeby kontaktů s dalšími lidmi. Terko, dejte na svou intuici - tu zde jasně vyjadřujete. Sice se cítíte být závislou partnerkou, která jde ze vztahu do vztahu, aby nebyla sama, ale on je závislý mnohem víc. Co se týče vašeho sexu - myslím, že si způsobem, který praktikuje, dodává pocit své vlastní síly. Vyrovnaný a zralý muž ale hledí primárně na potřeby své partnerky, na její uspokojení...
zvažování smyslu vztahu
DobrýDenPaníDoktorko.Mám takový problém, který seTýká měAmého přítele.Znám se s ním od září, je velmi zamilovaný, stále mluví o svatbě, dětech, spol.životě atd. Já sem před souč.přítelem měla 3roky vážný vztah s jiným mužem,se kterým sem rok žila (1.muž se kterým sem žila),tento vztah sem ukončila v červnu, to sem v sobě už uzavřela(odjel do usa,nevěnoval mi pozornost,psalAscházel se s jinou). Se souč.přítelem sme se začali scházet, ještě sem se nestačila pořádně zamilovat, a už honem řeči o svatbě a tak, hned prostě vše najednou (bývalý se nechtěl zasnoubit), prostě je opakem, je to muž který ví co chce a ví že chce mě. Jeho bývalá prý děti ani dům na vsi nechtěla, proto se rozešli. Chtěla sem věcem nechat volný průběh, v bývalém sem se zklamala, a nechci udělat další chybu. Jenže současný mě děsí těmi řečmi, přitom si rodinu přeju, neustále mě chce jen pro sebe, nemám pomalu čas na přátelé (kterých mám i tak málo), je takový dominantní, vzal mě i k rodičům,já23,on27.děkuji
Terka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terko, dobrý den:-). S konečným "vyjádřením" si počkám na poslední část vašeho dotazu. Zatím budu jen tak volně "přemýšlet nahlas",aniž by to, co napíšu, musela být reálná pravda. Takže, co mě napadá: oba jste zklamaní po déledoběji trvajícím vztahu a hledáte někoho, kdo bude protipólem předchozího partnera. Našli jste se - on toužil po dítěti a domu na vsi, jeho ex nikoliv, takže se rozešli. Vy jste toužila po jistotě, perspektivě rodiny a svatby, ale ex se nechtěl zasnoubit,a stýkal se s jinou dívkou. Oba jste zatím se současným přítelem na tom tak, že hledáte kompenzaci, náplast za bolest z toho, že jste neměli v předchozím vztahu to, co jste potřebovali, nebo hledali. Myslím, že od září do teď je to dost krátká doba na to, byste se mohli s plnou zodpovědností rozhodnout, že spolu chcete žít na celý život. Nevím, jestli mi rozumíte. Nechci být mentor, ale jen si myslím, že plnohodnotný vztah dvou lidí musí být položený na "čistém" základě. Tj. měl by vzniknout sám od sebe v době, kdy už si nikdo z vás nelíže rány z předchozího vztahu, ale láska vznikne sama od sebe. Nicméně, jdu číst dál:-))
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,je mi 38 let, jsem rozvedená a 12 let mám přítele, taktéž rozvedený, se kterým jsme ovšem nikdy nežila.Hlavním důvodem byla dcera přítele, která byla proti.Teď odešla studovat a přítel chce společnou domácnost.Já už po těch letech čekání nemám zájem,ale přítel si to nechce nechat vymluvit,celkově se jeho chování hodně zlepšilo,jenže myslím si,že je to jen účelové a po čase by se vše vrátilo do starých kolejí.Navíc jsem poznala jiného muže,se kterým je mi hodně dobře.Vlastně nevím jestli má smysl pokoušet se obnovit stávající vztah,který je podle mě už dlouho jen zvyk,beru ho spíš jako blízkého kamaráda,nebo ho ukončit a být s novým přítelem.Problblém je i po celou dobu trvání vztahu náš intimní život, protože přítel má problémy s erekcí a nikdy s tím nebyl ochoten nic udělat i když jsem se snažila všemožně mu pomoct.Takže jsme skončili u orálního sexu,který mu udělám,ale je to pro mě stále obtížnější. Děkuji za odpověď.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Lucie. Odpověď jste si dala sama, nebo ne? Vy už nejste motivovaná k pokračování ve vztahu, který byl "přetažený" a udržovaný nějakou setrvačností. Ten vztah vám toho příliš nedává, nedůvěřujete v jeho dobrou prognózu... Nevím, co řešit, protože nic moc k řešení není. Přítel se bojí být sám, neposkytnul vám včas pocit opory a zázemí a nyní - po odstěhování dcery - ho chce. Vy byste měla přemýšlet na prvním místě nad tím, co chcete vy:-)Přeji vám šťastnou rozhodovací ruku...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko, jsem 43-letá, rozvedená. Letos jsem se seznámila s mužem, velmi mě přitahuje, ale náš vztah je zvláštní. Vidíme se málo, při dobré konstalaci, jednou za týden.Partner to odůvodňuje tím, že má moc práce. Hodně cestuje, a na víkendy jezdí k rodičům. Já šla do vztahu po hlavě, on velmi opatrně. Dost často se kvůli tomu dohadujeme, několikrát jsme se rozešli, že to nemá cenu,ale zase jsme se dali dohromady. Já mám teď těžké období, jsem po rozvodu, mám dvě děti a mám pocit, že se mi nic nedaří. Před 14-ti dny jsem se rozhodla vztah definitivně ukončit, řekla jsem to příteli, on to odsouhlasil. Teď se zase ozval, jakoby se nic nestalo. Moc bych chtěla s ním být, ale nevím, jestli není lepší zapomenout a přestat se neustále trápit. Můžete v tomot poradit? Děkuji
Dagmar
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Dagmar:-). Napadá mne - nepřitahuje vás i ta jeho nedosažitelnost a nejistota ve vztahu s ním? Další věc, která mne napadá: odlišné jsou asi jak vaše motivace k uchování vztahu v dlouhodobě pevné podobě, tak potom i vaše očekávání od vztahu, od frekvence setkávání se a jejich intenzity. Prostě si myslím, že vy to berete vážněji, než on, jste v tom vztahu tou závislejší a on se může více rozhodovat podle sebe, co a jak chce. Nemusí o vás nijak extra bojovat, může si být svým vlastním pánem. A nemá až tak velkou míru zodpovědnosti vůči druhému. Nevím, jestli je pro vás opravdu dobré pokračovast ve vztahu, který není vyrovnaný...
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko.Jsem 16 let rozvedena,mam z manzelstvi dva dospele syny,ktere jsem vychovala sama.Po nekolika nevydarenych vztazich, jsem se pred 2 mesici seznamila s muzem, s kterym si moc rozumim po vsech strankach. Je hodny,citlivy,solehlivy...poprve citim,ze je to oboustranne.Asi me ted odsoudite,protoze zije s druzkou,se kterou ma 4letou holcicku.Rekl mi,ze je dlouho nestastny,a zije s ni jen kvuli male.Vim,ze ma dceru moc rad ,stridaji se v peci po tydnu,protoze pracuji na 2 smeny.Netaji nas vztah ani na verejnosti,rekl o nas i sve druzce chtel se s ni domluvit na stridave peci.Ona nesouhlasi,chce mu ji davat jednou za 14 dni,nebo,ze zustanou spolu kvuli male.Take si koupily starsi domek,myslely,ze se jejich vztah zlepsi,kdyz nebudou zit u rodicu.Trapim se,pritel se trapi,chtel by me, a co nejvic malou,kdyz to probirame,brecime.Nechci,aby prisel o dceru asi budu muset byt ta rozumna a ukoncit to,i kdyz to nechce ani jeden z nas,Nebo mam tomu dat cas?Dekuji za odpoved
Mirka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Mirko. Dejte tomu čas, pokud na to ale máte sílu... Jste 16 let rozvedená, máte za sebou několik nevydařených vztahů, jak píšete, určitě toužíte konečně po nějaké životné jistotě. S přítelem se znáte 2 měsíce - to je dost krátká doba na to,abyste dokázali oba rozpoznat, jestli k sobě patříte, co si můžete vzájemně dát a v čem by mohl být naopak problém. Problém je již v tom, že nemá urovnaný soukromý život a nemá úplně vyjasněno, kam patří. Říkat může leccos, ale jsou to ideje zamilovaného člověka, který hledá lásku. Totéž hledáte vy. Ale bylo by docela dost nebezpečné přestat mít kvůli ní rozum a zodpovědnost...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, žiji s manželem 7 let(2 roky manželé) mám přítele.S manželem zažíváme krizi.Nejsem v manž.spokojená hlavně nám nefunguje sex.život a jsme ve fázi poněkud vyhaslého vztahu.Děti nemáme a nejsem si jista když už ted cítím samotu,zda to dítětem vyřešíme.Nedokážu se rozhodnout,zda mám z manželství odejít nebo ne.Zda mám odejít k přítelovi.Plácám se v tom už skoro rok a zároveň si uvědomuji,že ve svém věku 32 let nemám moc času na otálení.Svůj život v současném manželství si nedokážu představit ještě dalších x let,ale že zvládnu rozvod a vsadit ve svém věku vše také ne. S manželem jsme to již probírali asi 150x a nikam to nevede.Je dost flegmatický z mého pohledu i pohodlný.Počká až se rozmyslím já zda s ním zůstanu nebo ne.Mám pocit, že v tomhle vztahu umřu za živa, jestli mi rozumíte.S přítelem se známe, měli jsme spolu asi 4 letý vztah asi před 14 lety.On je teď rozvedený.Můj součaný stav rozdvojenosti mi značně nevyhovuje.Chci vyřešit svůj život a mít dítě,děkuji za radu .
Ninna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ninno. Vy si v podstatě odpovídáte sama - v manželském vztahu byste umřela zaživa, nemáte čas na otálení, život v manželství dalších x let si nedokážete představit, atd. Co je tedy doopravdy bariérou pro ukončení manželství? Váš strach z rozvodu jako takového? Strach ze ztráty životní jistoty, která je ale "umíráním zaživa"? Nejistota ve vztahu s přítelem? Ninno, budete muset být hybatelem životních změn asi vy. Manžel to tedy patrně nebude, i když si na 2. stranu nejsem jistá vaším přesvědčením ( zasáhlo by vás, kdyby vám oznámil, že má lásku jinde a odchází?... ), přítel vás také až tak nepřetahuje na svou stranu, navíc 1. etapa vašeho vztahu probíhala v době, kdy vám bylo 18. Nevím. Existence přítele může být odrazovým můstkem k rozhoupání se ke změně. Ale on nemusí být tím definitivním životním partnerem. Pokud byste chtěla nacházet více spojitostí, na jejichž základě byste více porozuměla sama sobě, pak bych vám nejspíš doporučovala spolupráci s psychologem:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,je mi 30 let a jsem s 30tiletým partnerem 4roky,vztah vznikl po dlouholetém kamarádství, takže jsem si myslela,že se dobře známe,přednosti i chyby. Dlouho to fungovalo dobře,začali jsme i plánovat rodinu. Posledních půl roku to ale není ono, vzájemně nám naše chyby více vadí a oba se i méně snažíme je potlačovat,vztah je stereotypní. Moje nespokojenost se projevuje i tím,že se mi líbí i jiní muži,předtím jsem je nevnímala. Nedávno jsem se navíc tak trochu zamilovala do o 10 let staršího muže, je to vzájemné,líbali jsme se,ale víc jsme spolu neměli,on má bezdětný 14tiletý vztah. Nemůžu ho dostat z hlavy. Přesto vím,že miluji svého přítele a on miluje mě. Je na mě hodný a má všechny důležité vlastnosti pro dlouhodobé soužití,přesto jsme každý trochu jiný,já z města,sportovec,on z venkova,nesportovec atd. Moc bych chtěla miminko a trvalý vztah, ale teď nevím, jestli můj přítel je ten pravý. Ten druhý to ale určitě není,dlouhodobě by to nefungovalo. Prosím poraďte. Předem děkuji.
Linda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kamilo. Asi vám zafungovaly v poslední době více i tajemné a iracionální "chemické" faktory. Jedna věc je perfektní přátelství, znalost předností i slabin svého protějšku,, schopnost týmové kooperace atd., druhá věc je touha. A to se nemusí vždy vzájemně prolínat... Vy nyní uvažujete racionálně, s ohledem i na vaše pomalu tikající biologické hodiny, zároveň se vám do toho připojuje i to iracionální, a možná také podvědomý strach z partnerské definitivy, z toho, zda vám něco neuniklo. Nevím. S přítelem chodíte od vašich 26 let, předtím dlouholeté přátelství - nedivím se ani tolik tomu, že pociťujete určitý stereotyp, jestliže jste předtím neměla více vážnějších citových vztahů. Jestliže váháte, mohli byste zkusit kratší "pauzu", která by vám mohla pomoci více objevit, co je základem vašeho vztahu, jestli se vám po sobě bude stýskat, jestli k sobě opravdu patříte. Ta by měla být jasně pojmenována, vymezen a verbalizován její smysl:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, ¾ roku žiju s mužem, který má 2 děti, rozvádí se. Šla jsem do toho, protože jsme se tomu oba bránili víc jak 1,5roku, ale nikdy jsme na sebe nepřestali myslet. Myslela jsem, že to zvládnu a opravdu se snažím brát ho i s dětmi, které k nám jezdí 1xza 14dní na 2-3dny. Bohužel teď, když opadla zamilovanost a vytycujeme si hranice, si uvedomuji, ze i přes to, ze je mam rada, tak mi vadi, omezuji mne, když jsou u nas, staram se o ne a pritom zapomínám na svůj prostor a cas. Nesouhlasim se stylem jejich vychovy. Prestehovali jsme se, náš vztah se téměř rozpadl, ale mame se moc radi, oba jsme bojovnici, ale porad narazim na to, co vnasi do vztahu pritel a resime celou dobu jeho problemy, manzelku, deti, sektu, ze které odesel(manzelka zustala a stava se psych.labilni a zavisla na ni+vychova deti v tomto smeru) atd. prosim poradte mi, jak si umet vymezit hranice. Moc dekuji. (ja, 27, VŠ, on 30)
Miriam
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Miriam. Je tam hodně věcí najednou, které musíte ve svých 27 letech zvažovat. Říkáte, že máte jeho děti ráda, ale nejsem si tím úplně jistá. Máte ráda hlavně jeho a spoustu věcí mu odpouštíte ve vlastním pudu sebezáchovy. Aspoň mně se to tak zdá. Jestliže hovoříte o hranicích, nejsem si jistá, čeho všeho se týkají. Oba jste bojovníci, jak říkáte. Ale bojujete oba dva za totéž? Umíte si o problémech povídat v klidu a hledat nějaký společný konsensus? Dokážete si představit, že on bude jednou silný člověk, který bude umět být vaše opora? On teprve hledá svou vlastní odpověď na to, kam patří, co v životě chce.Z vás si možná dělá více terapeutku, která mu pomáhá řešit jeho problémy, jeho tápání v životě. Odešel ze sekty, kde měl své "jistoty". A nyní je závislý na něčem jiném, potřebuje nějakou autoritu, nějaký pevný bod, o který se bude moci opřít on sám. Ale co vy? Chcete to tak mít v partnerství?...
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, je mi 45 let, manžel 48, dcery 23 a19-obě stud.VŠ. Manžel se chová zle, uráží, ponižuje a zesměšňuje nás všechny, několikrát mě fyz.napadl, při vzteku likviduje věci, zakazuje nám používat auto. Dcery omezuje různými přehnanými zákazy. Tchyně nám dala pro dcery 100tis., které použil do podnikání. Dává nám znát, že jsme na něm závislé. Např.po oslavě u jeho příbuzných odjel sám autem domů a já musela se všemi věcmi domů autobusy a vlaky přes celou republiku. Také má milenku. Nevím, jak vše vyřešit s bydlením i s penězi, dohodou to určitě nepůjde, spíš bude dělat naschvály a nebude chtít ani platit výživné dcerám. On je hrozně mstivý. Nejraději bych se s dcerami někam odstěhovala,pak řešila vyrovnání a rozvod. Nevím ale kam a zda sama zvládnu dcery živit na VŠ. Jsem v koncích. Mám už i růz.zdrav.problémy. Paradoxně je mi ho ale někdy i líto, je nesamostatný. Bojují ve mně protichůdné pocity. Vím, že by mi bylo líp samotné, ale ten strach z nejistoty mě šíleně svazuje.
Olga
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Olgo.První, co mě napadá po přečtení vašeho dotazu je, zda máte pocit, že se dá partnerství stavět na soucitu. Váš muž asi bude mít opravdu velké problémy sám se sebou, se svým sebevědomím, a to kompenzuje potřebou manifestně předvádět svou mocenskou převahu v podobě, jakou popisujete. Dohání jej k tomu vlastní bezmoc a pocit nejistoty. Je chlap mezi 3 ženami (vy a dcery). Nevím, jak to u vás doma probíhá na vztahové rovině, kdo je hlava rodiny apod. Ale mám pocit, že se tam někdy cítí nedoceněný, izolovaný, nejistý. Proto pak vyvádí - potřebuje upozornit na to, že je také důležitý. Neříkám ale, že jej to ospravedlňuje. Jen si myslím, že vztahový problém je vždy oboustranný...No - ale k vaší potřebě žít raději sama s dětmi. Pokud to cítíte dlouhodobě, měla byste respektovat i své vlastní pocity a jimi se řídit. Být s manželem jen z pragmatických důvodů materiálního rázu není fér. Oba máte jistě šanci na svůj život více podle vlastních představ - vy, i on. A vztah z donucení rozhodně nemůže vést k dobrému ovzduší doma ani k dobrému pocitu u sebe sama. Proto také již psychosomatizujete - vaše dlouhodobá vnitřní nespokojenost se promítá do nespokojenosti vašeho těla... Takže vše zvažte, i to, jestli jste udělala vše pro to, aby se mezi vámi něco změnilo, a podle toho se rozhodujte dál. Myslím, že by bylo velmi užitečné navštívit manželskou poradnu:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, S přítelem jsme dva roky, choval se ke mě celou dobu příjemně, nějaké hádky mezi námi byly ale většinou kvůli tomu že na mě neměl čas a stále jsem měla pocit že mne někde nechává samotnou.Asi před 14ti dny mi řekl že mě ASI již nemiluje a že se ASI odstěhuje.Byl to ohromný šok.To poslední co jsem čekala bylo právě toto.Vzniklo to samozřejmě tím, že partner je neustále neupřímný a jak mě tak vlastní rodině stále lže, byť to jsou jen maličkosti, ale lže.Nebo spíše nesvěřuje se, tak by se to dalo také nazvat a ostatní jsou pak velmi nemile překvapeni..Ale zpět k tématu.Nechala sem ho tedy přes týden aby si to promyslel..nebyl se mnou po tu dobu.Výsledek je že mne prý miluje a chce to vrátit všechno zpět..Ovšem já stále nevidím z jeho strany zájem...ještě jsme se neviděli, napsal to jen do sms..těžko e mi to ted tedy soudí, protože nevím co řekne až to budeme řešit osobně.Ale nepřijel hned, protože dělal něco jineho důlěžitějšího než jsem já.Váhám zda má tento vztah smysl?
Leila
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Leilo.Myslím, že byste si měli dát čas na delší dobu, než týden, abyste měli oba příležitost rozpoznat, o čem láska mezi vámi opravdu je, co je jejím základem. Týden může být tak akorát o krátkodobém stýskání po předchozí jistotě o existenci partnerského zázemí.Pak z toho vyplývá krátkodobá nutkavost něco obnovit. Ale váš přítel není nijak zvlášť motivovaný k tomu, bojovat o vás a o váš vztah. Alespoň ne zatím.Viděla bych to na pauzu v trvání aspoň 2 - 3 měsíců. Bez vzájemných kontaktů...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych Vás požádat o radu ohledně mého vztahu s přítelem. Mám téměř 15 letou dceru a s přítelem spolu žijeme téměř 10 let. Problém je v tom, že minulý rok jsme se rozešli, ale zanedlouho jsem vážně onemocněla a partner se ke mě vrátil. Důvodem rozchodu z jeho strany bylo to že "vyhasl".Náš vztah nebyl ideální asi nikdy (nepomáhal mi s vedením domácnosti, netrávíme společně volný čas). asi půl roku bylo vše v pořádku, partner se celkem snažil. Od té doby co jsem relativně zdravá je vše ve stejných kolejích, řekla bych že partner začíná znovu vyhasínat a nejhorší na tom je, že já také. Dá se s tím ještě vůbec něco dělat, do vztahu jsem vždycky víc investovala já, ale už nemám sílu pořád něco zachraňovat... Děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jitko, dobrý den.No, nevím. Jestli není chyba právě v tom, že jste do vztahu vždy investovala více vy? Přítel neměl prostor k tomu, aby se snažil on sám.Když jste byla nemocná, bylo to něco jiného. Sám cítil, že je teď důležitý, že vám může něco dát, to pro něj mohla být jiná motivace. Byla jste ve vztahu tou slabší, on převzal pečující a zároveň mocenskou pozici. Ale když jste již zdravá, opět se vše překlopilo nazpět a on ztrácí půdu pod nohami. Jako velký problém ale vidím i další věci, nejen rovnováhu sil v rámci vašeho vztahu. Pokud spolu netrávíte volný čas, co vlastně spolu sdílíte společného? Něco vás přeci musí spojovat, kromě 10leté historie, abyste měli oba motivaci pokračovat dál a svůj vztah rozvíjet...
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, prosim Vas o radu. Je mi 28 let, priteli 27, pul roku jsme spolu. Zacatek krasny, ale pote jsem ochladla a necitim zamilovanost. Zijeme spolu, od zacatku spolu travime dost casu. Nemam touhu spolecne planovat, nechci rict ze si partnera nevazim, ale mozna to tak je. Je inteligentni, spolehlivy, snazi se, miluje me, v koniccích se prizpusobime, mam ho rada. Ale jiskra tam zkratka není, beru ho vic jako kamarada. Nechci byt sama (mam za sebou dva krasne dlouholete vztahy, jiz vyresene) a vim, ze chci casem zalozit rodinu a nemá smysl ztracet cas…Partner me pocity zna a je velmi tolerantni. Ma nas vztah sanci nebo lepe odejit hned? Mam skvelou praci, kde potkávám mlade uspesne lidi a citim, ze vedle sebe potrebuji osobnost, nekoho vyspelejsiho uspesneho…Dekuji za odpoved, Petra
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Petro, zkuste si přečíst váš dotaz nezúčastněně, jakoby se týkal někoho jiného, než vás:-) Co byste Petře odpověděla?Já mám pocit, že jste si docela dost odpověděla sama. Hledáte ve vztahu někoho jiného, než je váš přítel. Hledáte silnou osobnost, která vám bude imponovat, a která vám bude tak trochu unikat. Přítelem jste si příliš jista, je na vás asi závislý, váš vztah tak není vyrovnaný...Nevím, jestli má smysl pro oba z vás, ve vztahu dále pokračovat, pokud to takto cítíte již po půl roce. Na druhou stranu - sice koketujete s někým "lepším", výraznějším, ale začínáte hlídat biologické hodiny. Rozumově vzato by asi byl přítel spolehlivý partner do života, o něhož byste se mohla opřít. Takže - musíte si sama zvážit, jaké hodnoty v rámci celoživotního vztahu vnímáte ve svých 28 letech jako ty prioritní...Uměla byste být nějakou dobu sama? Nebo potřebujete vždy někoho po svém boku, i když musíte jít trochu dolů se svými nároky? To vše byste si měla zvážit před nějakým závažnějším rozhodnutím:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, můj problém ve vztahu je asi takový. Jsem 2 roky s přítelem, se kterým žiju. Jsme zasnoubeni a koupili jsme si společně byt. Je to můj první vážný vztah. Měla jsme před ním několik kluků, i dlouhodobě, ale bývali to nestálé typy, kdy se nedalo hovořit o vážném vztahu. Ani jsem tehdy nic pevnějšího nevyhledávala. Můj problém je, že v sobě si nejsem jistá, že stávající partner je ten pravý. Je moc fajn. Ale když si přestavím, že bychom měli mít svadbu, tak nemohu říct na 100%, že jsem šťastná. Dotaz je - jak mohu poznat, že partner je ten pravý. Vím, že nikdo není dokonalý. nechci se unáhlit rozchodem...ale pořád mám pocit, že člověk, by si měl být 100% jistý, když je ve vztahu. bohužel nemám srovnání s jinými vážnými vztahy, takže nevím, jestli určitá nejistota a mírná nespokojenoat je v pořádku nebo ne. nevím, jestli mi budete schopna poradit. ale děkuji.
Sára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Sáro:-)Stoprocentně si nemůžeme být jisti nikdy, když přemýšlíme o celoživotní partnerské volbě. Ale je pravda, že předchozí partnerská historie je velice užitečná k nalezení toho, co opravdu ve vztahu potřebujeme nezbytně. V rámci vztahů, které prožíváme, se nám tříbí základní hodnoty...Váš problém ale může být trochu jiný. Před přítelem, který je "jistotou", jste zažila samé "nestálé typy" mužů. Vlastně tedy nevíte, jak by měl působit muž, ten opravdový, ten pro život .Pohybujete se v extrémech, které vás pak znejisťují. Nerozumím teď jen tomu, zda jste tlačena k nějakému zásadnímu životnímu rozhodnutí? Pokud se jedná o váš vnitřní "přetlak" nejistoty, nikam nespěchejte a nic neřešte, nechte vývoji vztahu volný průběh. To, co prožíváte nyní, je docela časté - je vidět, že jste přemýšlivý člověk. Nevím, jakou máte pozitivní zkušenost ve vašem životě s intuicí. Ale pokud cítíte váhání, nedělejte kroky, kterých byste mohla jednou litovat. Pomohla by vám spolupráce s psychologem - 1 až 2 sezení, asbyste si vše v sobě srovnala, a abyste si nic nevyčítala...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, žiju v manželství 14 let, máme dceru. Nejsem spokojená a 12 let mám přítele,kterého miluji. Ten teď navrhl,abychom odešli z manželství a žili spolu. Já jsem si to přála celou dobu a teď mám obavy .Nechci manželovi ublížit, protože ho mám nějak ráda (nemiluji ho,zvyk?),snažím se uvědomit si pro a proti našeho vztahu a stále si kladu otázky,jestli náš vztah není takový jako ostatní a já to jen špatně chápu. Nevím jestli tím správným barometrem je pocit...jestli nebudu mít problémy i v dalším vztahu a jestli si za všechnu nespokojenost nemůžu já sama. Snad se dá reagovat i na tak krátký popis,moc děkuji Iva
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ivo. Dočkala jste se konečně něčeho, po čem jste toužila až příliš dlouho. Dokud jste o něco v sobě "bojovala" - o to, mít přítele jen pro sebe, cítila jste v sobě o to větší lásku. Nyní jste zmatená, možná přítelova nabídka přišla již opožděně a vy jste si zvykla na status quo v trojúhelníku, který se zaběhnul a fungoval. Každý z těch vztahů vám asi dával něco jiného. Nyní se bojíte nejistoty ve dvou. Není to tak? Jistě je tam i plno jiných věcí - nechcete manželovi ublížit,jak vše sdělit a obhájit dceři, která pomalu vstupuje do puberty,atd. Dejte si pro sebe dost času na definitivní rozhodnutí a opravdu si udělejte bilanci zisků a ztrát v obou alternativách. Zatím máte volbu,buďte v jejím rámci zodpovědná vůči všem zúčastněným, včetně sebe:-)
zvažování smyslu vztahu
2/2 Zalezi mi na ni a kdyz to jednou vypadalo,ze se opravdu rozejdeme,tak mi urcite nebylo hej. Ale vaham,zda to neni na spolecny zivot malo. Navic pritelkyne chce hrozne dite a tlaci na me,at ji slibim nejaky termin (nejlepe hned), coz odmitam. Take vyhrozuje,ze tajne vysadi antikoncepci,ale doufam,ze by to neudelala. Snad. Ja deti zatim nechci a vlastne vubec nevim,zda nechci prozit zivot radeji sam, v nejakem nezavaznem svazku bez manzelstvi a bez deti. Zase si ale rikam,abych na stara kolena nelitoval... :o) Proste se necitim na zivotni rozhodnuti. Zase si uvedomuji,ze ji roky utikaji a nemuzu se treba 5 let rozmyslet,zda s ni chci byt a zda mit deti. Pro me je to prvni vazny vztah v zivote,pro ni treti. Co poradite? Dekuji.
Julian
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Co poradím, Juliane? Myslím, že máte v sobě tolik ambivalentních zmatků, že by bylo nejvhodnější, kdybyste na nějakou dobu spolupracoval s psychologem i vy. Váš problém je závislost na ní, kterou si nedokážete úplně připustit, hledání toho, jak si život sám za sebe opravdu představujete, zodpovědnost vůči ní. Jste dotlačený do řešení životní křižovatky, kterou ale vy sám za sebe ještě neprožíváte. Je to váš první vážný vztah. Jak byste mohl vědět, co opravdu od partnerského a rodinného života očekáváte? Nepřemýšlejte nyní nad dobou za mnoho let, nemůžete teď vědět, co vám další roky přinesou. Být vámi, neváhám a objednám se k psychologovi, abyste si vše v sobě ujasnil v rámci přímého rozhovoru - to vám mohu jen těžko nabídnout prostřednictvím pár řádek...
zvažování smyslu vztahu
1/2 Dobry den,zname se s pritelkyni skoro 2 roky (ja 32,ona 29) a vpodstate stejnou dobu spolu zijeme (nemela kde bydlet). Zpocatku jsem si prosel stavem poblaznenosti a zamilovanosti,az prislo urcite "vystrizliveni". Spousta veci nam neklape. Pritelkyne se lehce vytoci,pak se pohadame pricemz mi bezne rika,ze se odstehuje,co s chlapem jako jsem ja atd. Parkrat me i fyzicky napadla. Zacala chodit k psychologovi a od te doby uz me fyzicky nenapada,ale jinak jen maly pokrok. O tom,ze odejde mluvi stale,i kdyz uz si nebali tasku,kterou pak vzdycky zase vybalovala. :o) Pritom ja vim,ze neodejde (nema kam),takze jsem v klidu,coz ji vytaci jeste vic... Ja bych ji nikdy neuhodil. V nasem vztahu jsem spis ten dominantnejsi,ale ne moc, spis bych rekl,ze ji vyhovuje se nechat vest. V sexu nam to moc neklape. Ma zajem o sex mnohem vic nez ja a dost na me naleha,coz pak vede k tomu,ze uz ani nemam chut. Pak se vetsinou urazi. Vlastne si nejsem jisty,ze ji miluji.
Julian
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Juliane. Zatím budu reagovat pocitově, konečný "závěr" si nechám po přečtení druhé části vašeho dotazu:-).Nevím, kvůli čemu se hádáte, co ji tak vytáčí, ale z vašeho popisu se mi zdá, že dominantnější bude vlastně spíš ona... I když to není čistá dominance, vyplývající z její převahy opřené o sílu osobnosti. Ona si ověřila,co na vás platí, cítí, že jste na ní citově závislý.Umí používat hodně prostředků, jak vás jakoby potrestat za vaši "dominanci", jedním z nich je devalvace vás jakožto muže s nižší mírou sexuálního apetitu. Vy sám nevíte, jestli ji milujete. Možná byste si měl pro sebe vydefinovat, co je pro vás láska, jaké máte potřeby v rámci vyváženého vztahu. Váš vztah má do nějaké vyrovnanosti opravdu hodně daleko, hrajete spolu neustále nějaké hry, které ale poškozují sebeúctu každého z vás, nemyslíte? Když to shrnu - destruktivním způsobem oba bojujete o mocenskou pozici.Jdu ale na 2. část vašeho vyprávění
zvažování smyslu vztahu
Dobry den,v zari to budou 2 roky co jsme s pritelem spolu.4 roky pred tim jsme spolu meli ‘vztah(jen milostny pomer).Ja to takhle nechtela a po 4 letech to ukoncila.V tu chvili pritel obratil a zacal o me projevovat zajem.Pote kdyz mi rekl ze me ma rad a ze me nechce ztratit jsem se opet k nemu vratila a nakonec jsme spolu zacali chodit.Stale mi ale v nasem vztahu chybi jeho pozornost.Nyni jsem v zahranici.Na zacatku meho pobytu jsme si psali hezke smsky. Ted se to zmenilo. Pred 3 tydny mi bylo smutno tak jsem priteli napsala. On mi zavolal ale ja nemela mobil u sebe. Pak uz se neozval. Cekala jsem 2 dny a pote jsem mu napsala ze me zklamalo ze nenapsal. Od te doby mi neodepsal a ja se mu take neozvala ( pres mesic). Nechci opet udelat ten prvni krok. Udelala jsem mnoho chyb a to ze on o me nemusel nikdy bojovat. Nedavno jsem mluvila o spolecnem bydleni a detech ale jsem to jen ja kdo o tom mluvi. Sice nikdy nerekl ne ale taky ne ano. Priteli 33 let mne 27let. Ma nas vztah jeste sanci
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Lucie:-)Nevím, jakou šanci váš vztah má. Zdá se mi,že se někdy míjíte v čase. Ale není pravda, že by o vás přítel nemusel nikdy bojovat - vybojoval si vás před 2 lety. Jestliže hovoříte o tom, že vám v jeho vztahu chybí pozornost, co tím konkrétně máte na mysli? Možná zrovna tak čeká on na tu vaši. Nevím, nedokáži to úplně posoudit, ale nekomunikací teď asi nic nezískáte. Zkuste mu napsat mail, kde mu popíšete více své pocity - ne ve stěžovací formě, spíš trochu více otevřete samu sebe, své pocity, potřeby, ale popište mu i svůj život v zahraničí, zajímejte se o jeho život doma. Zkuste se jej zeptat na společné plány - ale ne v dlouhodobém časovém horizontu, spíše na ty prázdninové. A uvidíte, co z toho vyplyne...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, náš hlavní problém ve vtahu je že si krom práce a mého studia nemáme s partnerem mc co říct.Někdy když trávíme volný čas na procházce nemáme si vyloženě o čem povídat.Take spolu neděláme žádný společný koníček.Take v sexu je to z mé strany nespokojené.Myslíte si že má takovýto vztah smysl?
Eva Novotná
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den,Evo. Nemohu být tím, kdo zodpoví vaši otázku - to je jen na vás. Evidentně jste to vy, kdo je ve vašem vztahu více nespokojený a myslím, že je jen otázka času, kdy potkáte někoho jiného a vztah ukončíte. Ale - na druhou stranu, pokud jste stále motivovaná pro vás dva něco udělat, buďte nositelem změn, dokud je čas. Snažte se vnést více dynamičnosti a tvořivosti do vašeho vztahu vy, a čekejte na odezvu. A to v jakékoli oblasti - volný čas, intimní život,atd. Pokud zůstane i tak vše na stereotypní šedivé rovině, budete moci snáze váš vztah opustit, bez následných pochybností, zda jste udělala dobře.
zvažování smyslu vztahu
se svým přítelem jsem přes pět let(od 15ti), on je o 14 let starší, v poslední době jsem se s ním začala hodně nudit, nechtěl nikam chodit, na všechno měl pesimistický názor (a cynické poznámky) a navíc nám do všeho mluvila jseho matka..vyústilo to tak, že jsme spolu sice zůstali, ale odstěhovala jsem se k rodičům.Po jisté době jsem zjistila, že ho chápu spíš jako svojeho bratra, než jako svého přítele...existuje tady nějaká možnost na "záchranu" vztahu?zatím veškeré mé návrhy negoval nebo prostě přešel mávnutím ruky...
Cora
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Coro. Váš přítel je sice o 14 let starší než vy ( dnes okolo 34 let? ), ale do vašeho vztahu aktivně vstupovalajeho matka. Nepřijde vám to vzhledem k jeho věku zvláštní? Vy jste se začala ve vztahu s ním nudit, ale nyní se ptáte na možnost záchrany vztahu, on sám cokoli v tomto smyslu slova neguje. No, já nevím. Ale váš vztah se mi nezdá být příliš perspektivní. Nechci vám nic mentorsky radit, ale cítím potřebu říct svůj pocit, názor. Jste-li s mužem od vašich 15 let, a dnes je vám přes 20, jste asi vyzrálejší osobnost, než na začátku vašeho vztahu. Asi budete mít jiné potřeby, jiná očekávání od partnerství, než v 15. Připadá mi, že váš přítel zamrzl v nějaké etapě svého života, že bude slabší osobnost, než vy, závislý na matce. Ale i vy asi budete do značné míry na vašem vztahu závislá - jak by také ne. Myslím ale, že byste se měla od toho všeho spíš osvobodit a jít si dál svou cestou ve vašem osobním životě. Měla byste potkat i jiné kluky/muže, než budete mít pocit, že nastala ta pravá chvíle pro "definitivní" partnerské zakotvení...
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko,je podle Vás dobře budovat vztah založený spíše na racionálních základech?Po zklamáních a ztrátě iluzí mám přes půl roku harmonický vztah,přítel je spolehlivý,miluje mě a touží po společné budoucnosti.Mám ho ráda,důvěřuji mu a rozumíme si,jen si uvědomuji,že oproti poslednímu vztahu necítím vášeň a pobláznění.Na druhou stranu cítím klid a zázemí,které ve svém životě velice potřebuju a ve vztahu předtím zcela chyběly.Začínám toužit po dítěti a se současným přítelem si to dovedu představit.Jsou to příjemné představy.Kromě již v minulosti poznané vášně a naprostého pocitu zamilovanosti mi nic nechybí,i sex je s přítelem velmi dobrý a častý.Nemám špatný pocit,cítím se vyrovnaná a spokojená.Nic z minulosti mě neodvádí,ale po špatném období si nejsem jistá ničím.Intuice zřejmě mlčí.Myslíte si,že může být chyba plánovat?Nebo je jen každý vztah jiný,ale nemusí to nic znamenat?Děkuji za Váš názor.
Terez 28
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Terez. Všechno, co jste napsala o vašem současném vztahu, je téměř dokonalou platformou pro dobrou perspektivu vašeho případného společného života. Vášeň je pomíjivá a nikdy nemůže trvat věčně. V rámci vztahu, který má vydržet a má být zárukou stability a životní jistoty je důležitá hlavně vzájemná úcta a respekt k sobě, duševní soulad, sdílení apolečných zájmů, schopnost poskytnout oporu jeden druhému - zázemí, atd. Říkáte, že jste měla špatné období, a přestáváte si tedy být jistá vaší intuicí. Tak si dejte na rozhodování více času, než je 1/2 roku. Ne? :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, je mi skoro 30 a mám o rok staršího přítele. Žijeme spolu 7,5 roku, z toho 6,5 společně. Máme od začátku na spoustu věcí rozdílné názory a také odlišné koníčky a věci, které nás baví (já si o weekendu na chalupě budu venku číst, zatímco on vyrazí na 40 km výlet na kole), ale v zásadě jsme se vždy dokázali na věcech domluvit a větší hádky proběhly pouze zřídka. Již delší dobu mám ale pocit, že náš vztah se asi poněkud vyčerpal a přítel to podle mě vnímá stejně - nicméně nejsme nějak schopní radikálního řešení, vždy to dopadne vysvětlováním, rozhovorem a nakonec si řekneme, že se máme rádi a že by byla škoda všechno zahodit. navíc v dohledné době asi začnu uvažovat o dětech a o příteli vím, že děti má moc rád a mám i jistotu, že by mě v případě budoucího rozchodu s dítětem nenechal bez pomoci. Co myslíte, má cenu se snažit vztah racionálně udržet nebo se spíš zkusit rozejít a najít si každý někoho jiného? Předem děkuji za Váš názor.
Štěpánka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Štěpánko. Ve vaší otázce vnímám jako podstatné to,co říkáte na závěr -tj. pokud byste měli váš vztah udržet nadále, bylo by to již více na racionální bázi. Je to opravdu tak?.Přeci pocit, že se váš vztah vyčerpal díky rozlišnostem v názorech na způsob trávení volného času nemusí signalizovat konec, pokud by to měl být jeden z hlavních důvodů PRO, nebo PROTI.Asi bych pro kvalifikovanjší radu z mé strany musela vědět o vás dvou více věcí. K základním stavebním kamínkům plnohodnotného vztahu s dobrou perspektivou nepatří jen společný názor na způsob trávení volného času, byť je to velmi důležité. Patří k nim i jiné věci - intimní život a jeho soulad, schopnost konstruktivní komunikace společně s uměním řešit konfliktní situace, společné názory na výchovu dětí a společné očekávání od rodinného života, podobný hodnotový systém, atd. Ale pokud máte pocit, že jiskra vám dvěma už dávno chybí a potřebujete nějaký nový impulz, a jste spolu nyní již opravdu jen z rozumu, aniž byste se měli rádi, pak je to opravdu poněkud sporné.Protože při první příležitosti, kdyby někdo z vás někoho potkal, kde to vzplane, by bylo zaděláno na velký problém. Ale také je tu jiná možnost:-) začít na vašem vztahu pracovat tak, aby se mezi váni něco změnilo k lepšímu...
zvažování smyslu vztahu
Chodim s partnerem zhruba jeden rok,ale bohuzel uz spolu nespime ani se vlastne nelibame - je to hlavne z moji strany,protoze mi vadi nektere veci-jako treba ze mi neda vedet ze sel nekam s kamarady a nebo ze bude mit zpozdeni oproti predpokladanemu terminu. Neustale se kvuli tomu hadame ,v patek slibil ze mi bude davat vedet ale vcera to zase nedodrzel. Takovyhle "hlouposti" je vic. Bohuzel mi to vadi a i jeho pristup,kdy nevidim skoro zadne zlepseni. V cem je problem ze nedokaze dat vedet ze se zdrzi? Pry se mnou chce zustat,ale jak mu to mam verit kdyz nevidim zadne zlepeseni z jeho strany? posledni dobou uz jen resim,jestli nas vztah ukoncit nebo ne, chtela bych s nim zustat,ale vzhledem k tomu,ze nevidim zlepseni... na druhou stranu ma cenu koncit vztah jen kvuli nejakym podle neho drobnostem ktere mi vadi?
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Martino.Asi nechce váš přítel žádné velké mantinely v pocitu vlastní svobody. Má vás rád, to ano,a vaše výhrady nevnímá jako důležité a opodstatněné, protože má více priorit ve svém životě. Možná si neuvědomuje v celém dopadu, že tím pro vás jakoby prezentuje nedostatek vážnosti a důležitosti vašeho vztahu.Má to v sobě udělané jinak, než vy. Je možné, že jste vy tím, kdo je ve vztahu závislejší a nemáte kromě něj nic jiného důležitého? Nevím, nedokážu to posoudit. Ale můžete zkusit i to, že mu "výchovně" předvedete, jak to vypadá a jak to člověk prožívá, když ten druhý nedodrží termín, který slíbil. Snad pochopí, proč vás to trápí a znejisťuje...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko,po bolestivém rozchodu před 2 roky(vztah 4roky - odešel on(40let), našel si partnerku starší než je on sám, profesně velmi úspěšnou)jsem navázala vztah s mužem, který o mě delší dobu usiloval,po cca 3 měsících vztahu touží po rodině, usazení se, ačkoli předtím žil víceméně nevázaný život bez trvalého partnerství. Je mu 40, svobodný, bezdětný, úspěšný v práci. Mám obavy o to, zda to myslí vážně,zda jeho předchozí život nebude překážkou tomu současnému - myslím tím, jestli může člověk najednou tak rychle dozrát k tak vážnému rozhodnutí. Další rozchod či nevěru bych asi těžko zvladla i vzhledem k tomu, že citově ještě nejsem tak úplně vypořádaná s předchozím vztahem.Děkuji za odpověd´.
tereza30
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terezo. Těžko říct, to vše je velmi individuální a nedá se generalizovat. Důležitým momentem je to, že současný partner o vás předtím již delší dobu usiloval. Z jeho strany se tedy již vztah k vám rozvíjí delší dobu, má mnohem delší trvání, než jen ony 3 měsíce. Je mu 40 let, to znamená, že se ocitl na nějaké hranici, kdy možná cítí jak vnitřní, tak i vnější tlak na potřebu vytvoření si stabilního rodinného zázemí se vším všudy. Co se týče jeho předchozího života - může být zrovna tak překážkou, protože se nenaučil pěstovat a kultivovat stabilní dlouhodobý vztah, nemá s tím zkušenosti, může být v tomto smyslu i nějakým způsobem emočně deficitní, jako to může být i výhodou, protože je krátkodobými nevázanými vztahy již přesycen a touží po plnohodnotném vztahu opravdu silně. Takže - těžko posoudit riziko, když přítele neznám. Ale mnohem důležitější je tady váš osobní vstup do vztahu s ním v situaci, kdy sama nemáte zpracován rozpad vztahu s předchozím přítelem. Terezo, být vámi, na jakékoli rozhodování bych si dala rozhodně více času. Musíte se více poznat, poznat se v kritických situacích, zkusit spolu žít v jedné domácnosti ( do 40 žil jako svobodný muž, mohl by mít problém v přizpůsobování se druhému, např. ), povídat si spolu o očekáváních od případného budoucího spooečného života. Jen tak může být zralý krok, pokud se pro sebe rozhodnete.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,po 2 letech jsme se rozešli/přítel se mnou//v době ,kdy jsme se poznali byl v rozvodovém řízení/ a po 4měsících se ke mně přítel chce vrátit.je to měsíc jsem na něj nepříjemná a nedokáži si vysvětlit proč se takto chovám.sice cítím,že má trpělivost,ale zároveň vím,že to není bezbřehé.možná je to kvůli tomu ,že ten náš nový začátek před okolím tají.Jaký je Váš názor na návŕaty k bývalým partnerům?nebo je lepší začít s někým novým.a jen tak na okraj.nějak se bojím,že zůstanu sama,že žádného normálního muže nepotkám.mám dojem,že přitahuji problematické lidi-alkoholik,gambler,nedořešenýrozvod. děkuji
anežka1970
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den,anežko. Ve vašem dotazu jsou skryty vlastně otázky dvě: 1/ šance na návrat do vztahu, který byl ukončen, 2/koho přitahujete právě vy...Mohu na 1.část dotazu odpovědět na obecné rovině, k té konkrétnější bych toho potřebovala vědět více o vašem vztahu. Moje zkušenosti z dlouholeté praxe jsou takové, že návraty do vztahu po rozchodu, kdy je poměr citů jednoho k druhému nevyrovnaný,jsou podmíněny očekáváním od nové fáze vztahu u obou zúčastněných, a zároveň schopností obou zanalyzovat si chyby, kterých jste se dopouštěli, a které vás k rozchodu dovedly. Na jejich základě je možné se poučit a jít pak dál již jinak, konstruktivněji. Na přítele jste nepříjemná, protože jste asi musela zpracovávat období rozchodu, který inicioval on.Musela jste pracovat na tom, abyste se od něj citově oddělila a dokázala fungovat sama za sebe. Možná se vám to již začalo trochu dařit, ale on se opět objevil právě v té chvíli opět ve vašem životě. Podvědomě kladete v rámci potřeby vlastního bezpečí překážky, potřebujete, aby si vás on sám vybojoval. Rozešel se, teď se chce vrátit. Tak se musí hodně snažit, abyste tomu mohla věřit. Není to tak? Druhá věc je, jak moc opravdu přitahujete problematické partnery, a PROČ tomu tak je. Vidíte se jako protektivní ( opatrovatelský, záchranářský ) člověk, který vždy "hází záchranné laso" těm druhým? Asi budete hodně empatická, naslouchající a chápavá, poskytující oporu v problémech těch druhých, ne? Pak na sebe musíte vábit problémové muže.Ti se s vámi mohou dostat na nohy a opět zkoušet jít dál - díky vaší předchozí pomoci. Zkuste si sama pro sebe vyhodnotit, zda jste v rámci partnerství ženou záchranářkou...Ale přitom sama toužíte, mám ten pocit, po někom, kdo bude jednou konečně držet vás. Co pro to můžete udělat,anežko?...
zvažování smyslu vztahu
Celá situace je zvláštní, nechci aby cítil z mé strany tlak, zároveň se bojím, že ho kvůli vzdálenosti ztratím. Nechci ale sama vyvíjet nátlakové akce,jen mám obavy, aby mé přizpůsobování situaci, kdy se nevídáme tak často, jak bych chtěla nedávaly až příliš volný prostor pro "neřešení ničeho.." - jestli mi rozumíte. Jak jsem pochopila, on už za ta léta si zvykl žít v určitých kolejích,a už se skoro i smířil se situací svého vztahu... kdy má pocit, že "všude je něco..", tak u nich je prostě tohle. Vím že je na jakékoliv úvahy příliš krátce,jen se bojím, že jednoho dne zůstanu ve smyčce - milenka se starším mužem /ženatým, co se nikdy nerozvede...Mám obavy, že když půjdu za hlasem svého srdce,ztratím přítele, se kterým je to sice stabilní,ale zřejmě už o ničem.... Připadám si zbabělá, že sama nevím, kudy kam. Nevím co dál - vdát se za někoho, koho asi nemiluji, nebo čekat na něco, co se nemusí stát... Děkuji za radu.
Tulipán
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Páni, popisujete to vše s perfektním vhledem do situace!Ale jste v ní namočená až po uši, takže vhled vám nyní až tak užitečný nemůže být. Zkuste si tedy představit, co byste poradila své opravdu dobré kamarádce, která by se vám s tímto svěřila.Víte, ztrácíte nyní půdu pod nohami, protože prožíváte po dlouhé době něco úplně nového. S přítelem jste od svých 21 let, od té doby jste ušla ve své osobní zralosti nějaký kus cesty...Druhý přítel je nejspíše nový "rozbřesk", jako osobnost nabízí úplně něco jiného, a hlavně nového - soulad (duševní i sexuální, touhu). Sama si budete pro sebe asi muset rozlišit, co je pro vás lepší - zda jíz za hlasem vašeho srdce, jak říkáte, nebo rozumu ( tam by asi přítel obstál), nebo si zda si nemáte nalézt svoji vlastní rovinu,v které objevíte vaši "správnost" poměru mezi rozumem a citem. Nemohu si pomoct, pořád se mi tam rýsuje i možnost té 3.varianty -počkat si na základě těchto partnerských zkušeností na další vztah:-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko. Nevím,jak začít..je to složité.Zamilovala jsem se do muže o 16 let staršího.Je mi 28,žiji ve vztahu s přítelem, 7.rok. Chtěl si mne v létě vzít,ale já jsem nějak instinktivně nechtěla. Potkala jsem druhého v práci.Je ženatý,23 let,dcera 21 let, žena alkoholička,prý již dlouhou dobu.Dlouho mu trvalo,než vůbec naznačil,že by mne rád někam pozval.Když jsme si pak začali více povídat,zjistili jsme že máme hodně společného,nehledě na explozi vášní.Je strašně laskavý,nechce nikomu ublížit, má výčitky svědomí.Přitom asi se ženou již dlouho žijí spíše vedle sebe,než spolu. Je nám spolu dobře,vídáme se od ledna tohoto roku, tak 1x za 3 týdny, neboť bydlí ve městě vzdáleném 120 km. Všechno moc rozvažuje,ale já si ho nesmírně vážím. Nevím, jak dál, jak řešit situaci vzdálenosti,život ve 4-úhelníku, nechci na něj tlačit, i když sama nevím, jestli můj vztah s přítelem má perspektivu.Asi už je pasé a žádná svatba nebude. Nevím, jak věci posunout kupředu a přitom se nezmýlit.
Tulipán
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Tulipán:-),možná to vše má svůj význam v tom, že vás to rozhýbe k nějaké změně v osobním životě. Vztah s přítelem, s nímž jste 7.rokem, již pro vás "nemá šťávu", je trochu přetažený a potřebuje nyní buď nový impulz, nebo ukončení, protože mu chybí vývoj. Vztah s novým přítelem je něco nového, co vás nabíjí, ale perspektiva je hodně vzdálená. Jste spolu v citovém propojení teprve 4 měsíce, vídáte se v dlouhých časových intervalech. Oběma z vás něco v partnerském životě schází. To je platforma pro to, aby vznikl vztah, který může být zpočátku velmi silný. Ale až po delší době můžete oba poznat, zda má šanci na výdrž. Nevím,myslím, že nemáte kam spěchat, že byste si měla dát více času na zvažování toho, co je optimální varianta. Možná jí bude po vztahu s kolegou znovuobjevení hodnoty vašeho přítele, a nebo to bude někdo třetí (?)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, žiji s přítelem 2 roky v pronajatém bytě. Přede mnou žádný vztah neměl,měl jenom kamarádky, spolunocležnice na koleji a zřejmě takový vztah bez závazků čekal i ode mě. Miluji ho a celou dobu čekám jestli i on začne milovat mě, snažím se být trpělivá, ale často se trápím, brečím.Říkal, že se nikdy neožení a děti také nechce.Mě je 29, děti zatím nechci,možná za pár let, ale to už také může být pozdě.Je na mě milý,ochotný pomoci, ale asi ho mrzí, když vidí, jak se trápím.Není schopný nevěry, je to pod jeho úroveň.Tvrdí, že není schopný vztahu, citu, je uvnitř prázdný a už spolu ani nespíme. Prý se potřebuje najít, vážit si sám sebe.Žijeme vedle sebe jak spolubydlící a já vůbec nevím jak na tom vlastně jsme. Myslíte, že má cenu ještě čekat,že se najde?Že mě třeba jednou bude milovat?
Šárka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Šárko, nemám křišťálovou kouli, nedokážu odhadnout, zda má cenu čekat, že se u přítele něco změní.Ale rozhodně jej vnímám jako rizikového partnera a nejsem si jistá, zda s ním máte šanci najít to, co od plnohodnotného partnerského života očekáváte. On může mít opravdu problémy sám se sebou, s hledáním své osobnostní identity, svého místa v životě.Říká, že je citově prázdný - prodělává asi dlouhou dobu něco složitého, co nemá zpracované, možná trpí depresemi, nevím, těžko říct. Absolvuje individuální psychoterapii? Mohl mít velmi komplikované dětství s chladnou matkou, může být jinak sexuálně orientovaný, může tam být tolik věcí, které nemohu takto na dálku "rozklíčovat". Zkuste s ním více mluvit o vašem vztahu, jak jej vnímá, a jak si jej představuje dál, ale nesmí v tom být žádný nátlak.