Neděle 24. ledna 2021, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 24. ledna 2021 Milena

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| vztahy na pracovišti| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| neimponující muž| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

smrt blízkého člověka
Dobrý den,jsem rozvedná ,před rokem a půl jem se seznámila s mužem kterému před 4 lety zemřela partnerka.Zpočátku vztahu jsme se scházeli většinou u mě,když mě pozval poprvé k sobě byla jsem v šoku v jeho domě bylo úplně všechno ,tak jak paní odešla,veškeré oblečení ,kosmetika,léky, atd.všude spousta jejich fotek, opatrně jsem mu říkala,že mi to není příjemné.Něco jsme byli schopni odstranit ,něco stále zůstává.Největší problém cítím v matce zemřelé ke které byl partner zvyklý jezdit každých 14dnů v neděli na návštěvu,z prvu jsem se to snažila tolerovat,2x jsem se návštěvy zůčastnila a více už nechci.Maminka velmi holduje alkoholu a utápí se v bolesti nad ztrátou dcery,všude fotografie a svíčky atd.Snažila jsem se vysvětlit partnerovi,že toto není správné ,že je to zničí všechny.Nabízela jsem mu psychlogické sezení to odmítá.Nakonec odmítl před vánoci i mě s tím,že musí být se svojí milovanou rodinou kterou tvoří právě maminka zemřelé a dospělá dcera.Loni byl na vánoce u nás.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Proces truchlení po ztrátě milovaného člověka je u každého jiný, je různě dlouhý, má různou podobu. Každopádně je hodně těžké, hlavně zpočátku, žít mezi osobními věcmi člověka, který zemřel. Někdo to raději sbalí hned, uklidí, nebo rozdá, dá někam z očí, někdo nemá hned to srdce. U vaše přítele období oddalování úklidu osobních věcí manželky zamrzlo tak, že z toho již udělal neměnný skanzen, s nímž se asi hned tak nic nestane. Kotví jej v tom hodně i její matka, která žije se zemřelou dcerou stále ve spojení. Důležité je, že se přítel uměl odpoutat již tím, že si našel novou partnerku. O své ženě asi ani tolik nemluví, když jste spolu, protože jste netušila, jakých rozměrů až uchovávání statu quo doznalo. Přítel psychoterapeutickou pomoc potřebuje, ale musí k ní být motivovaný. Pokud ji odmítá, nemá smysl jej do ničeho tlačit. Jestli ho máte ráda a ráda byste s ním počítala v životě do budoucna, můžete jej průběžně podporovat hlavně v životu v současnosti, plánovat věci do budoucna. A průběžně mu můžete nabídnout pomoc s roztříděním věcí po manželce a jejich úklidu z bytové zóny někam jinam. On si myslí, že by to byla zrada, vzorem mu je tchyně. Víc vám asi neporadím.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, zemřela mi maminka, po krátké těžké nemoci v 82. letech. Snažím se s tím vyrovnat. Ale mám problém, jak a zda to vůbec říkat tatínkovi, zda ho vzít na pohřeb. Je o rok starší, ale má demenci. To, že maminka ležela měsíc v nemocnici si vůbec nepamatoval, ač jsme mu to několikrát denně říkali, v jeho bytě na hodně míst napsali... V současné době leží v nemocnici s kýlou. Kvůli zákazu návštěv si pouze telefonujeme (když mu někdo podá zvonící telefon) a hovory jsou velmi zmatečné. Na maminku se vůbec neptá. Domů se s největší pravděpodobností nevrátí, péči o něj bych nezvládla.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kritérium volby je  ryze na vás, Jano. V jaké verzi byste to vy spíše unesla a přála si?  Podle toho se zařiďte. Důležité je, abyste vše zvládla vy, co nejlépe to umíte. Čeká vás delší cesta, na jejímž jste začátku. Nyní máte hodně starostí s vyřizováním, o tatínka v té provozní rovině. Ale vyrovnávání se se ztrátou matky je cesta na delší trať. Dobře to zvládněte!
smrt blízkého člověka
Paní doktorko, ve své poradně potkáváte stovky různých případů. Chtěla jsem se zeptat, jestli se setkáváte s tím, že se člověk změní po smrti svého rodiče. Dnes již bývalý manžel sestry po smrti svého otce (matku ještě má) jako by pustil stavidla svému chování, začal být v rodině nesnesitelný (objektivně) - více cholerický, začal rodinu krátit na penězích, startoval po dětech, zejména jedné dceři, začal chodit do nevěstinců a završil to odchodem za milenkou. Rodina se rozpadla, protože psychicky týral dceru tak, že byla hospitalizovaná. Náš soused - celý život svobodný mládenec, ale nějaké známosti měl, po smrti matky (otce ještě má) začal čím dál víc lenivět a i když má moc hodnou přítelkyni, s kterou by konečně mohl žít, tak si "rozvolnil|" život tak, že jej vpodstatě jen nějak přežívá v práci a před televizí, přítelkyni vidí jednou do týdne, dům a jeho okolí je zanedbané a on sám úplně přestal plánovat a je tak nějak vlečen událostmi. Maminka je po smrti již 4 roky. A třetí případ - kolegyně v práci - ta se po smrti otce stala doslova zlou. Stává se, že smrt rodiče "odšpuntuje" to špatné v člověku? Je nějaká možnost návratu anebo je to již konečná? Jestli má smysl těm lidem pomoct, těm okolo doporučit nějaký postup chování. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Jarka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jarko. Popisujete tři různé příběhy o lidech, kteří se po smrti jednoho ze svých rodičů změnili, napadá mne, čím vás to tak zaujalo? Smrt rodiče nás zasáhne vždy, někdy až nečekaně bolestivě, hodně lidí se s ní vypořádává hodně dlouho, a délka vypořádávání je hodně individuální. Závisí na mnoha okolnostech - na síle vztahu s rodičem, na celkovém rodinném kontextu, na tom, zda se jednalo o náhlou, nebo naopak očekávanou smrt, v jakém věku nás, i svém, rodič odešel, atd. Lidé, které smrt rodiče hodně zasáhne, se musí zabývat zprvu organizačními věcmi a na velké truchlení nezbývá tolik času, pak se ale často více uzavírají do své ulity a jsou více se sebou, než s ostatními, navenek se dočasně stávají asociálními. Někdo odmítá pomoc zvenčí, potřebuje si to odžít sám, někdo ji naopak enormně potřebuje. A ano, může docházet i k trvalejším změnám v osobnostních rysech pozůstalých, ale to nebývá až tak časté. Pokud máte pocit, že o to mají blízcí z  vámi uvedených případů zájem, pomoct jim můžete svou podporou a účastí. To je asi tak všechno, ale je to hodně důležité. Zda můžete pomoct pozůstalému, je otázka. Jakékoliv negativní zpětné vazby a nevyžádaná pomoc mohou být spíš kontraproduktivní.
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
mám (měla) jsem přítele, kterému před rokem zemřela jeho matička. Měli spolu celkem hezký vztah, měli se rádi a hodně se společně nasmáli. Jenže asi půl roku před tím, než zemřela, tak těžce onemocněla a pak to šlo hrozně rychle. Už tehdy to nesl celkem těžce, což jsem chápala. Snažila jsem se mu co nejvím být na blízku a naslouchat mu. Když pak zemřela, tak jsem se také hodně snžila naslouchat. Ale on to vnímal trochu jinak. Měl stále pocit, že to nedělám, že je mi to všechno u prdele. A tak jsme se neustále hádali. Nakonec jsme se na nějaký čas rozešli a pak jsme se po několika měsících zase dali dohromady. Teď (zhruba po 4 měsících) právě na její 1. výročí se to na něj opět spustilo znova. Jakoby to prožíval vše znova. Opět mně osočil, že se o mně nemůže opřít a že mu nenaslouchám.
Jenže já už nevím, jak mu víc mám naslouchat, nevím, jak mu mám víc pomoct. Vždyť moje první myšlenky a poslední myšlenky než jdu spát směřují k němu a přemýšlím, jak se asi cítí a neustále se ho na to ptám. Neustále vedeme konverzaci o jeho matičce, o jejich vztahu, o tom, co všechno spolu prožívali atp. Trpělivě toto všechno poslouchám a když se mne na něco zeptá, jak bych postupovala, tak se mu snažím poradit. Měla jsem za to, že je vše v pořádku. Jenže jednou za čas na mně zaudeří a vyjede, že jsem bezohledná a bezcitná. Mně jenom k tomuto jeho chování napadá, jestli je to běžné, že si ty chlapi chtějí ze svých partnerek dělat náhražky za jejich milované matičky a když ta partnerka to odmítá, tak zuřej. Jinak si to neumím vysvětlit. A odbornou pomoc zásadně odmítá.
Domácnost nemáme společnou a nikdy jsme ji neměli a ani děti. Já jsem sama matka samoživitelka a občas si říkám, jestli mám tohle za potřebí. Sama mám co dělat, abych svůj život zvládla, protože nikoho jiného nemám. Ale zároveň mu chci pomoct, protože i když si to nemyslí, tak mi na něm moc záleží.
Já už opravdu nevím co mám v této situaci dělat, je to hrozně vyčerpávající.
Lucia
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucia. Podle vašeho popisu děláte maximum, nedovedu si představit, co by  přítel od vás mohl očekávat víc - zájem o něj, o jeho prožitky. Nevím, jakou oporu ještě můžete nabídnout, ale třeba to ví on, měl by vám říct, co by si přál a co by mu pomohlo. Každý truchlí různě dlouho, on nedokáže stále matčinu smrt zvládnout, přijmout, a odrazit se od tohoto místa ve svém životě dál. Máte pravdu, že psychoterapie se zaměřením na zvládnutí odchodu blízkého člověka by mu jistě pomohla - on ji aktivně odmítá, proč asi?? Znamená to, že chce pomoc jen od vás? Nebo od nikoho? Vlastně vás od sebe odhání, aniž by si to uvědomoval. Byl na matku evidentně hodně citově fixovaný, jejich vzájemná vazba byla hodně silná. Už to, že dospělý muž mluví o své matce jako o "matičce", je vypovídající... To roční výročí vše hodně oživilo, tak to bývá, ale teď již by to mělo být postupně lepší. Pokud ne, nemůžete mu dát víc, než doposud, můžete mu opravdu hlavně říct, že vám na něm záleží a nabídnout mu možné cesty, jak bolest snížit, každý z nás si nějakou najdeme, která nám pomáhá, pokud se nechceme bolesti donekonečna poddávat a mít ji jako dominantní prožitek. I přes bolest s odchodem žijeme dál a náš život utváří mnoho dalších věcí. 
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
před 8 měsíci mi zemřel manžel, 37 let. Onemocněl rakovinou krátce po té, co jsme spolu začali žít. Nemoc trvala asi tři roky. Já jsem se o něho starala nejlépe, jak jsem mohla, v nemocnici jsem ani jeden den návštěv nevynechala, často jsem měla home office, abych mu byla k dipozici, kdy něco potřeboval. Mezi námi to byla velká láska. 3 dny po naší svatbě mu v nemoci řekli, že už ho léčit nemohou, rakovina byla v takovém stavu. Vzala jsem si ho domů, nechodila do práce, starala se o neho. Pak umřel. Na ten den a jeho posledni pohyb a vse okolo nejde zapomenout. Myslím, že jsem udělala pro něho uplne vse, co jsem mohla, i moje, jeho rodina. Snazila sem se ho povzbuzovat do posledni chvilky. Ale ted mne dosel dech, je to 8 mesicu a ja si rikam, jestli jsem vse udelala pro neho spravne a premyslim, jak mam ten zivot zit dal, aby me zase bavil. Kazdy den na sebe kladu nejake naroky, abych na sobe pracovala, cvicim, siju, beham.. Ale radost neni z niceho. Poradite, prosim.
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kateřino, dobrý den. Vy potřebujete především intenzivní individuální terapii. Zemřel vám milovaný člověk, 3 roky byly prožité s jeho již neléčitelnou nemocí, vaší péčí o něj. Nedovedu si představit, že byste mohla dělat víc, než jste dělala, naopak jste mu život prodloužila. Ale žila jste víc jeho život, než svůj. Teď si zvykáte na svůj samostatný život bez něj, bude trvat dlouho, než zase najdete radost ze života, ale najdete, nebojte se. Jen to bude trvat. Zatím je dobře i to, že si ordinujete činnosti venku, to vás do života postupně bude vracet. Objednejte se u klinického psychologa, abyste spolu o tom všem mohli mluvit a pomohl vám z toho postupně vyjít. On to za vás neudělá, ale spolu to půjde lépe. Moc vám držím palce, držte se!
smrt blízkého člověka
Před pěti roky si naše dcera vzala o devět let mladšího partnera. nadšení jsme nebyli,ale do vztahu jsme nemluvili.Začali opravovat spodní patro našeho domu, nahoře bydleli s námi, vlastně rekonstruovat nakonec chodil pouze můj muž. Stavba začala drhnout a do toho dcera po umělém oplodnění otěhotněla. Hrozně jsme se všichni těšili, připravovali jsme vše pro chlapečka, dcera se tak těšila, že mi říkala že malého ani nedá z ruky. V srpnu porodila maličké ale zdravé děťátko, bohužel za deset dní dostala rozsáhlou plicní embolii . Bojovala po různých pražských nemocnicích sedm měsíců o život, z komatu se neprobrala a nakonec jí selhaly orgány. Celou tu dobu jsme za ní jezdili a živili naději , že byť nebude úplně "fit" tak bude s námi. Teď, když už žádná naděje není tak rozumem vím že je jí už dobře, vím že zažívala mnoho bolesti, že by asi nechtěla být ve vegetativním stavu, ale to že je to definitivní mě děsí. Navíc zeťák už po pohřbu jel za novou známostí a tahá sebou i malýho. Jak dál? - otázka upravena poradcem
eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, evo. Tak to je opravdu velmi těžká životní situace, tady ani není, co říct. Že si zeť našel takhle rychle novou známost, kterou zoficializoval, je vůči vám netaktní, ale má na to právo. Syn je jeho, takže má právo ho i vozit k nové partnerce. Vy jste byli všichni jako rodina pevně semknuti, budovali jste v rámci vašeho domu dvougenerační bydlení. Počítám, že jste se o vnoučka starali vy s manželem v době pobytu dcery v nemocnicích, ta vzájemná fixace tam bude velmi pevná, to je mi jasné. Vše bude nyní hodně na komunikaci vaší se zetěm. Bydlí u vás, nebo se přestěhoval? Bude vás hodně potřebovat v péči o syna, takže musíte vzájemně vystupovat mezi sebou citlivě, konkrétněji vám neporadím, do přediva vašich vztahů nevidím.Držím palce a hodně sil k tomu,abyste vše zvládli!
smrt blízkého člověka
Dnes mi umřel člověk hodně blízký a nic necítím je se mnou něco špatně?
Marek
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marku. Jste ve fázi popření, vaše emoce přestaly nyní fungovat, tím se chráníte - podvědomě, jedná se o vaše obranné mechanismy. Připravte se na to, že bolest přijde, nepochybujte o tom. Teď jste jako robot, na chvíli, ale opravdu jen na chvíli... Neboli - není nic špatně ve vás, bývá to takto často.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, potřebovala bych radu. Je to rok, co zemřel můj táta, byl nemocný, byl to alkoholik. Bylo mu 65 let. Půl roku před tím, než zemřel, od něj odešla manželka. Už s ním nedokázala žít, příležitostně pili celý život. Jeho sestra řekla mamce, že jestli od něj odejde, že ho zabije. Jenže teď mamka dělá to samé co taťka, pije a pak brečí, že má taťku ráda. Vůbec nevím jak pomoci, šla by hospitalizace na psychiatrii? Na jakém oddělení se toto léčí. Děkuji moc, už opravdu nešťastná dcera
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Lenko, nevím, kolik je vám let, jak moc velký vliv na maminku máte. Ale určitě jsou tu další dospělí z vaší rodiny, kteří mohou pomoct, a ne jen přihlížet té zkáze. Maminka by potřebovala psychoterapii, ale zároveň odvykací léčbu. Nejspíš již v ústavní péči, závislosti se léčí i ambulantně, ale to by v jejím případě asi již opravdu nestačilo. Spojte se s nějakým příbuzným, kterému ona věří a snažte se ji namotivovat jak ke spolupráci s psychologem, tak k odvykací léčbě. Ale to, aby byla přijata, vyžaduje její jasnou pozitivní motivaci, v tom bude vaše role...
smrt blízkého člověka
Dobrý den před třemi měsíci mi umíral můj přítel v náručí.... stále to mám před sebou a dávám si za vinu že jsem udělala něco špatně když jsem mu nemohla pomoci..... smutek je čím dál tím horší, mám pocit že se zblázním
Jindřiška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jindřiško. Vy jste mu dala to nejvíc, co jste mohla - byla jste u něj, s ním! Chápu, že máte pocity viny, i když je máte bezdůvodně. Nemůžeme ovlivnit v životě všechno. A teď jste na to vše sama, 3 měsíce po jeho smrti. Asi si jen těžko dovedu představit, jak vám v tom je, to si nedokáže představit nikdo, kdo tím neprošel. Nebudete mít jednoduchý rok 2020, ale zvládla jste toto, a až zvládnete první rok od jeho smrti, budete se moct odrazit dál ode dna. Teď si nedávejte velké cíle v životě, ale ani žádné nulové cíle. Berte to podle svého vlastního instinktu, měla byste se někam zaměřit, někam směřovat. Ale opravdu až tehdy, kdy to budete cítit. Zvládněte to!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, paní doktorko,
psala jsem Vám již jednou ohledně úmrtí našeho jediného syna a to 13.2.2018 na selhání srdce. Odpověděla jste mi, ale zřejmě došlo k nějaké úpravě textu. Zůstali nám po něm dva vnuci, které teď již můžeme často vídat, jsme moc rádi. K úmrtí syna chci pouze napsat, že se občas dějí nějaké divné věci, jako že třeba spadne kartáček na zuby a to na dušičky, že slýchám občas synův hlas - jsem blázen. Na regresní terapii nemám nějak odvahu, nevím proč. Moc se mi zhoršili výsledky cukrovky, tlaku, cholesterolu atd. Stále myslíme na syna, mluvíme o něm i s vnoučky, je jim 9 a 11 let. Jak moc se mi stýská a chce se mi dost často plakat, bude mi 68 let a jediná má touha je spatřit se ještě jednou se svým synem, což je nemožné. Moc trpím, vím, že je více takových rodičů, kdo toto nepoznal, ten to nemůže pochopit
Jiřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jiřino. Nevím, co jsem vám tehdy odepisovala, ale jinak - já text dotazu nikdy neupravuji!Vaše vnoučata jsou nejspíš nejvíce těmi, kdo vám mohou pomoct překlenout tu bolest, kterou čas neodnese, bolest ze ztráty jediného dítěte je bezmezná. Ale přesto musíte žít i s tím. Ve vašich vnoučatech je on, jeho pokračování. Duše je nesmrtelná, takže pokud se děje něco zvláštního, je to on, a jste to také vy, která na něj tolik myslí. Touto duchovní energií jste vzájemně propojeni, i když on tu již fyzicky není a neobejmete ho. Ale je tu - jinak, ale je. Máte mnoho vzpomínek, fotografií, můžete si všichni společně různé příběhy z dřívějšku vyprávět, sdílet je. Tím bude stále přítomný. A také si s ním můžete povídat. Ať již v duchu, nebo nahlas. Letos to budou druhé vánoce bez něj, ale asi mu zapálíte svíčku a budete všichni v duchu s ním. Přeji vám hodně sil.
smrt blízkého člověka
Dobrý den paní doktorko,
letos na dušičky mi zemřela maminka. Za 2 měsíce by jí bylo 92 let. Zemřela tak, jak si přála. Ve spánku. Ale ještě předtím si neustále stěžovala, že už tady nechce být, že je jen na obtíž :(. Bydlela u mně. Já, protože pracuju doma, jsem se o ni mohla postarat. Nikdy nebyla nějak závažně nemocná. Minulý rok byla na operaci šedého zákalu a taky měla problémy s klouby, což bylo v jejím věku asi normální. Ale o co jde. Několikrát, když ještě byla naživu, jsem se v myšlenkách přistihla, že bych si asi oddychla, kdybych vešla k ní do pokoje a ona už byla mrtvá.Taky pořád opakovala, že už tu nechce být, že už má odžito. A když už to opakovala poněkolikáté, řekla jsem jí, taky si běž, nikdo tě tady nedrží. Musím ale říct, že jsem se starala o ni do poslední chvíle a všichni mně obdivovali. Prostě všechno to, co by měl člověk pro své blízké udělat. Vynášet kýbl do záchodu, když už nemůže na záchod jít a všechno to, co se mu dříve "eklovalo", to prostě pro mně byla samozřejmost. Maminka mi byla strašně vděčná. Ale já už jsem nemohla poslouchat jak je negativní, a proto jsem někdy reagovala tak, jak jsem reagovala. A teď mám tak velké výčitky, že jsem někdy přemýšlela tak hnusně a brečím jak želva. Ale s tím už nic neudělám. Teď spím v jejím tričku, nosím její svetr a čichám její vůni. A nadevše ji miluji. - otázka upravena poradcem
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Pro vaši maminku jste udělala maximum, jste úžasná. Vezměte si, kolik lidí rodiče, kteří již nejsou soběstační, dají do ústavu, LDN apod. Byla jste skvělá dcera, buďte na sebe hrdá. Vaše pocity byly adekvátní, musela jste být velice vyčerpaná, nemůžete od sebe chtít, že budete anděl. Jste člověk, každý máme své mantinely toho, co zvládáme. Udělala jste pro maminku maximum a ona, i když byla negativistická, to moc dobře věděla. Staří lidé, kterým už není dobře, negativističtí bývají. S maminkou si teď můžete v klidu povídat. Není tu její tělo, ale její duše ano. Mně to například opravdu hodně pomáhá - mluvit s těmi, na nichž mi záleželo, ale fyzicky už tu nejsou.
smrt blízkého člověka
Dobrý den.Měla jsem zde na 14 dní na hlídání maminku,bratr s rodinou jeli na dovolenou do ciziny.Měla jsem ji odvézt domů 30.7.,maminka v noci padla a rozbila si obličej a stále jí to krvácelo,tak jsem musela zavolat záchranku.Mamince bylo78 let a byla opravdu nemocná.Srdce pracovalo na 30%,ucpávání cév,cukrovka,snad vše kromě rakoviny.Záchranka ji odvezla,ale kvůli tomu,že se jim nelíbily oteklé nohy,velké břicho a špatně dýchala.Maminka mi říkala,abych jí neposílala do nemocnice,že tam zemře,že to ví.Ale já musela.Za dva dny zkolabovala,a za další 2 dny zemřela.Jsem totálně odepsaná,kudy chodím tudy řvu,nemůžu spát,pořád ji hledám.Dnes je to 50 dní co zemřela a já jsem hotová.Manžel už je na mě protivný,že s tím nic stejně neudělám,tak ať přestanu.Jenže to nejde.Snažím se ale prostě to nejde.Spím v její noční košili,s jejím prstenem na ruce a prosím ji,ať za mnou přijde,a ono nic.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jano, dobrý den.Nemáte vinu za smrt vaší maminky, nevyčítejte si to. A opravdu jste nemohla udělat nic jiného, než ji poslat v daném stavu do nemocnice. Chápu, že jste ji velmi milovala a že vás to trápí, tady pomůže jen čas. Asi jste na ní byla hodně citově závislá, jestliže teď stále, 50 dní po jejím odchodu nosíte její noční košili a její prsten. Každý se loučíme nějakým způsobem se svým blízkým člověkem, a každý to máme jinak. Hodně si s ní v duchu povídejte,budete tak pořád s ní. Duše neumírá, jen naše tělesná schránka. Fyzicky tu maminka není, ale psychicky ano, věřte tomu. Ale začněte zase žít svůj vlastní život, sama za sebe, maminka by určitě neměla radost, kdyby viděla, jak se trápíte!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před vánocemi zemřel tragicky muž mě dcery při požáru bytu.v okamžiku se nás život převrátil naruby.dcera zůstala sama s tříměsíční holčičkou, bez táty a bez bydlení. Bydlíme společné a je to velmi náročné, už jsme v důchodovém věku a tak péče o miminko nás vycerpava, oba s manželem pracujeme,poté péče o dítě,spousta zařizování no zkrátka vůbec to nezvládáme. Díky je solidní pojišťovně, nemáme dodnes plnění a tak byt je stále vyhořely a tedy zatím žádná vyhlídka na nový život. Dcera je velmi statečná,skvělé se stará o holčičku, ale je také velmi unavená a plna bolesti po ztrátě partnera. Máte í pro nás nějaké řešení,radu.?
Jarka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jarko, moc rad nemám. Je to nesmírné trauma pro vaši dceru, ta by měla rozhodně chodit na individuální psychoterapii, a to dlouhodobě. Pro vás s manželem je to zátěž. Miminko, podpora dcery, je toho opravdu moc. Popoháněla bych rozhodně pojišťovnu na rychlé finanční vyřešení, aby si dcera mohla pořídit nový byt a tak začala nový život.Je to urgentní a nemůže to trvat 3/4 roku. Vy jí můžete pomáhat hlavně provozně...
smrt blízkého člověka
Dobrý den, nedávno mi zemřel mladší bratr 28 let, vstoupil do kolejiště před jedoucí rychlíky.Vídali jsme se poslední dobou velmi málo, myslela jsem , že spokojeně žije se svou partnerkou.V den smrti mi zavolala máma, že má o bráchu strach, že má už delší dobu problémy a mě nic neřekli, aby mě údajně nezatěžovali. Celý zbytek mé rodiny o jeho problémech věděl a snažili se mu pomoci.Ten den v noci jsem se vzbudila a bracha seděl vedle mě,natáhla jsem k němu ruku a on mé chytil, byl to jen pocit, usmíval se a řekl mi pár vět a jedna z nich byla, že ode mě nechtěl pomoc když žil, ale potřebuje mou pomoc teď.Mluvili jsme spolu,vzbudil se i můj syn a natahovat na místo kde bratr sedel ručičky a pak se schoval pod peřinu a znovu usnul.Řekla jsem o svém zážitku mámě, bratrovi,a oni si teď zřejmě mysli, ze nejsem normální.Jak se teď po tom všem mám k rodině postavit. Navíc mi řekli, že bych mu také nedokázala pomoci.Mám v sobě vztek, smutek,zklamání.Dekuji za odpověď.
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anno. Jste s bratrem duševně propojeni, i když jste se fyzicky tolik nestýkali v poslední době. Od vaší rodiny není fér, že jste nevěděla nic o jeho problémech, které jej dohnaly k sebevraždě. Berte to tak, že to byla jeho volba, už spolu nic nevyřešíte naživo, ale můžete si s ním povídat nyní. Věřte tomu, že duše neumírá, odchází tělo, ale duše má ohromnou a nezničitelnou energii. Jeho duše vás navštívila a asi bude navštěvovat dál, to berte jako dar. Můžete si s ním povídat. Problém je, jak to vyřešit s vaší rodinou. Ale já vztahy ve vaší rodině neznám, nemohu se k tomu postavit tak, abych vám nějak konkrétně a konstruktivně poradila. Co si ale myslím určitě, je, že byste měla začít navštěvovat psychoterapeuta a o všem s ním mluvit.
smrt blízkého člověka
Dobrý den.
V průběhu čtyř let mi zemřeli tři členové původní rodiny. Nejprve tatínek, dva roky po něm maminka a teď před měsícem a půl mladší sestra. V době tatínkovy smrti jsme byli s manželem pracovně v zahraničí, tak se mi to snášelo trochu lépe. Hned jak jsem se o otci dozvěděla, jsme tam jeli na dvě hodiny "meditovat" do protestanského kostela.
Po matčině odchodu jsem stále pracovala a nyní po sestřině skonu se vůbec nemohu znovu „nahodit“. Zpočátku jsem na ni stále myslela, vybavovala si naše společné zážitky a pořád brečela. Dokonce jsem kvůli tomu nemohla ani nastoupit do nového zaměstnání.
Dosud jsem to pořádně nevstřebala, velice mi chybí, ale stejně musím dál žít, pracovat a vydělávat.
Chtěla jsem se vás zeptat, jak může člověk truchlit, aniž by tím trpěla jeho rodina - manžel a děti, domácnost? Vůbec nevím, co mám dělat? Nejraději bych odjela někam na samotu… - otázka upravena poradcem
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Ivo, dobrý den. A samota by vám na nějakou dobu pomohla?Měla byste naslouchat svým instinktům. Se smrtí své mladší se budete muset srovnat. Přišla jste o sestru přítelkyni, možná se vy sama bojíte smrti o to víc, je toho na vás opravdu hodně. Život nám nakládá všem věci, s nimiž jsme až tolik nepočítali. Vyrovnat se se smrtí mladší sestry je velice těžké a bude trvat nějakou dobu, než to budete schopná vstřebat. Neumím vám poradit nic, co by vám ulevilo, musíte si tím projít, protože chcete žít a pracovat. Buďte v duchu s ní, hodně si s ní povídejte, neboli budte v kontaktu s její duší. Věřte, pomáhá to.
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Před 3 měsíci nám nečekaně zemřela mamka. Pro všechny v rodině to byl opravdu velký šok. S taťkou byli téměř 50 let. On tu teď zůstal na vše sám - aspoň to tak vidí. Přitom my se sestrou se snažíme, seč to jde, abychom mu byly blíž. Uvaříme nebo jen zajdeme na návštěvu. Zveme ho i k sobě na návštěvy. Má 4 vnoučata, takže důvod by měl. Ale on se, jakoby, rozhodl vše bojkotovat. Lituje se, nechce jít ani na návštěvu ke své sestře, která ho stále zve ani k nám. Má psa, ten ho, zdá se, drží jakž takž při "životě". Ale my už se sestrou nevíme, jak mu pomoci. K psychologovi by určitě nešel, toto on neuznává a nás to už také vysiluje. Máme i své starosti a povinnosti. A navíc i my jsme přece o někoho drahého přišly. Jak tedy dále postupovat, čekat? Je čas lékař? Nebo jak s ním v těchto příštích časech komunikovat, aby neměl pocit, že je na vše sám. I když samozřejmě není. Děkuji moc za odpověď. Hezký den. - otázka upravena poradcem
Daniela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Danielo. Zdá se mi, že všichni děláte vše, co můžete, a  víc už nemůžete. On si musí zvyknout na to, že tu již jeho žena není - hlavní oporu viděl v ní, pokud se nyní cítí i s vaší podporou sám. A vy se sestrou i s jeho sestrou taková opora nejste. S maminkou prožil velkou část života,  a říkáte, že zemřela rychle a nečekaně. Ani on tedy nebyl nijak připravený na její rychlý odchod. Cítí se sám, zkuste jeho pocity respektovat a tolerovat. Psychologa nechce, potřebuje svou rodinu, i když ji odmítá. Časem se to změní, ale ten čas to chce.
smrt blízkého člověka
dobry vecer pani doktorko a Vam Vsem,je to uz osm mesicu,co nam zemrela dcera,je mi to tak lito,nemuzu se s tym smirit,porad na ni myslim,psal jsem Vam jiz dvakrat,radila jste mi,abych se poradil s psychyatrem,ale nechal jsem to jen na sobe,veril jsem sam sobe, ze to nejak zvladnu,budu mit dostatek sil,nejde to prekonat,laska k dceri je moc silna,ted uz je pozde,jen vzpominky na ni zustaly,vim ze nejsem sam co ma takove trauma,zarmutek,potreboval bych k sobe nekoho,abychom se navzajem vyplakali a vyzpovidali v to nestesti,zatim jsem nikoho k sobe nenasel,verim tomu ze se nekdo najde,bude se mnou vse zdilet.....,taky s dcerou porad mluvim,vim ze me posloucha,je u me,je tomu rada,vim, ze se jednou spolu znovu setkame v jinem svete,take chci rici Vam Vsem co Vas potkala podobne jak me,takova bolest, utrpeni,verte tomu,ze Vasi blizci,kteri Vas opustili jsou porad s Vami, naslouchaji Vam...,budou Vanoce nase nejkrasnejsi svatky, tak si na ne zavzpominejte,budou tomu radi ...
radomir
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý radomíre. Odpovídám se zpožděním, za což se vám velice omlouvám. Vánoce již proběhly, máte za sebou první vánoce bez vaší dcery , muselo to být velmi těžké, to si opravdu dovedu představit. Ale čas běží dál, váš život také. Moc vám přeji, aby čas postupně zmírňoval vaši bolest, a také, abyste se potkal s někým, s nímž své trápení budete moct sdílet. Existují i linky důvěry, když vám bude hodně zle a smutno, můžete živě zavolat a mluvit o všem, co cítíte. A je dobře, že si s dcerou povídáte - v duchu, nebo nahlas. Věřte tomu, že jste na sebe napojeni.
smrt blízkého člověka
Je mi 60 let . Před třemi roky mi zemřel jediný syn. Měl nádor na mozku. Čtyři roky statečně bojoval s touto zákeřnou nemocí . Hledali jsme pomoc i v cizině. Bohužel nemoci podlehl.Z manželem jsme se uzavřeli a žili jsme pouze pro sebe. V září letošního roku dostal manžel nějakou chřipku , ani nevím o co šlo. Dostal dvakrát antibiotika a jiná léčba nepokračovala, tak odjel na chalupu na Šumavu něco zařídit. Tam se mu udělalo špatně. Z Prahy jsem mu volala rychlou pomoc a byl převezen vrtulníkem do Plzně. Po třech dnech zemřel.Zůstala jsme úplně sama. Mám širší rodinu, která se mi snaží pomoci . Jiné děti nemám ani vnoučata a ke všemu musím zařizovat všechny záležitosti kolem bytu a chalupy. Vše zařizoval pouze manžel , proto je i toto pro mě velmi těžké . Myslím si , že v mém případě neexistuje žádné řešení. Nepřestala jsem chodit do práce , abych byla mezi lidmi a navštěvuji psychiatra. Chtěla jsem se podělit o svůj příběh.
Hana Endlová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Hano, dobrý den. Máte pravdu v tom, že sílu budete muset hledat v sobě samotné. Je toho na vás opravdu hodně - smrt jediného syna, vaše společné uzavření se do sebe s manželem - tedy společná samota, a pak jeho nenadálý odchod... Ten máte za sebou necelé dva měsíce. Ale váš život jde dál, nedá se říct nic,co by vás mohlo potěšit, vše je opravdu na vás. Ale z celého srdce vám přeji, abyste měla rok 19 již veselejší a optimističtější, abyste našla zase něco nového, co vás dostane ze smutné ulity ven. Velice bych vám doporučovala individuální psychoterapii - potřebujete o svých pocitech mluvit s nezávislým profesionálem, prášky samy o sobě nepomůžou. Držím palce!
smrt blízkého člověka
Pekný sviatočný deň Vám prajem. Chcem sa poradiť ohľadom priateľovej a teraz už aj mojej maminy. Je to už vyše 9 rokov, čo jej zomrel muž pri záchrannej akcii. Je vidno, že daný problém stále nespracovala. Priateľ jej navrhol navštíviť psychológa. Zanedbáva ako svoju dušu, tak aj fyzické zdravie, a to je relatívne mladá žena po
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Martina. Asi nějaký kousek vašeho dotazu odletěl, není to dokončené. Takže - já bych doporučila psychologa rovněž. Truchlení po blízkém člověku je samozřejmé, jak jinak!!! Ale 9 let poté, přítelova maminka by se již potřebovala posunout ve svém životě dál. Ale jak, v tom vám mohu já jen těžko pomoct, neznám ji, ani další okolnosti...
smrt blízkého člověka
Dobrý večer, bude to již 9 měsíců co mi zemřel manžel, nedožil se 60 roků. Zemřel doma, se mnou, držela jsem ho za ruku, byla to rakovina v posledním stádiu. Pořád se s tím nemůžu vyrovnat, bolí to, moc jsem ho milovala a vím, že on mě. Náš společný život byl krátký, potkali jsme se každý po špatné zkušenosti, manželé jsme byli 18 měsíců, přesto to byla nádherná doba. Nevím jak mám žít dál, pořád mi hrozně moc chybí.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Martino. Bude to tedy přesně polovina trvání vašeho manželství, těch 9 měsíců. Myslete na dobu vašeho společného života a vaší lásky jako na velký dar, který jste spolu pro sebe dostali. Ta nemoc a jeho smrt vás rozdělila, ale vše, co k vám dvěma patřilo, vám zůstalo v srdci i v paměti. Jeho odchod doma, to je pro vás velice bolestné, ale je to velký dar, který manžel dostal, mohl zemřít u vás, u ženy, kterou miloval. Nevím, jestli věříte na život po smrti, ale duše je nesmrtelná, je to nezničitelná energie, svým způsobem jej u sebe stále máte. Ale vy musíte žít dál a ne se utápět ve smutku a slzách. Zkuste si dát jako mezník začátek roku 19, kdy se pustíte s vervou do něčeho nového, do něčeho, co vás naplňuje smyslem a radostí. Tyto vánoce budou smutné, ale předpokládám, že máte děti, rodinu, a že je strávíte s nimi. Přeji hodně sil a hodně radosti do dalšího života!
smrt blízkého člověka
dobrý den, jsem bezradnná. Před 10 dny nám všem umřela maminka-multiformni glioblastom stupen 4 s metastázami-bylo to hrozné-to umírání-měla jsem ji doma-měla 62 let. Nyní potřebuji psychologickou pomoc pro mého otce-mamžela mamimky- chche taky umřít - byli spolu 45 let a on to není schopen udýchat-co mám s ním dělat. děkuji DANIELA
Daniela.Hyklovazavináč.seznam.cz
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Danielo. Myslím, že psychoterapeutickou péči byste potřebovala i vy, abyste to vše unesla. Psychologickou konkrétní péči vám neporadím, ale hledejte na internetu, až vám někdo padne podle webových stránek do oka. Asi bych zadala psychoterapeutická péče po ztrátě ( smrti ) blízkého člověka. Držím palce, ať vše zvládáte a myslete hodně také na sebe.
smrt blízkého člověka
Dobry vecer pani doktorko,zapomel jsem Vam podekovat,za Vase psani,rady,uz jsem Vam jednou psal,zemrela nam dcera Margareta na vaznou nemoc,chodim na jeji hrobecek,mluvim s ni,ale nevim zda li delam dobre,rika se ze se nema chodit casto za mrtvymi,ale porad si rikam,ona nam neumrela,jen spinka,porad ji hledam,tak rad bych ji uvidel ,byl s ni, porad se trapim,je mi to hodne lito,ze uz ji neuvidim,nebudu pri ni,penize nejsou vse,jak to mam porad doma,hlavne zdravi jim vsem rikam,zapomout na svoji dceru nejde i kdyz nase vztahy, nebyly idealni,byla mi holcicka nemocna,proc zrovna ona,tu nemoc mela sestra od me manzelky, jeji bratr,ted mam strach ,aby to nemela i moje manzelka,ma takovou diagnozu od vysetreni, naznak nemoci,mam jeste mladsi dceru,modlim se,rikaji ze je to dedicne, aby byla zdrava ,trapim se moc a mam o ne ten nejhlubsi strach,jsem na ne ten nejhodnejsi,jen se modlim, aby byli zdravi, rika se taky,ze to je od psychyky a nervu,als to je,dekuji Vam pani doktorko,moc dekuji.
radomir
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý radomíre, dobrý den. Je opravdu vidět, že toho moc nenaspíte - svůj dotaz jste psal v půl druhé ráno. Je dobře, že na svou dceru tak moc myslíte, jen se v tom neutopte - lehká rada, těžké to zvládnout,  já vím., Bude vám opravdu trvat dlouho, hodně dlouho, než budete žít šťastněji a volněji. Ale život jde dál, i ten reálný, který je teď. Život dceři nevrátíte, ale ona žije ve vás, je a bude s vámi stále. Pro vás je to velké trauma, které byste měl zpracovat ve spolupráci s odborníkem - jak psychoterapeutem, tak možná lékařem, který by vám poskytl pro začátek nějaké léky - na spánek i na deprese. Tu psychoterapii vidím jako základní a nezbytnou.
smrt blízkého člověka
dobrý den p.doktor,maminka mela cirhozua jater v pos.stadiu.Před 14dny jsem zazila neco divneho,v noci presně o pul noci se ukazala pred venk.stenou kacena,zacala silna boure a rano najdu karafu nazemi hrdlem dolu stala.sla jsem do prace ale furt jsem měla divny pocit tak volam tatovi at zavola doktorce zda je vše v poradku,volal zpet mela jsi pravdu doktorka chce mluvit s rodinou. Tim vše zacalo seděla jsem na jip u luzka u mamky den co den od rana do večera až do středy kdy jsem byla posledni osoba kterou z rodiny viděla.Druhý den vola doktorka že mama umřela a začaly divne veci. nemohla jsem spát v kuchyni v noci hluk jdu tam nahle silny mraz na ramenach pak cele tělo,jdu z koupelny a u postele opet nemuzu spat mam pocit že je nekdo u mě a diva se.dalsí den jdu zařidit pohřeb a vše jsem vybirala jako kdyby chtěla sama mamka.nespim opet,včera jsem potřebovala na jejim stole udelat volno a měla věc o ktere jsem veděla ale neveděla kde a něco jako by mě vedlo k určitemu místu a rikalo podivej se tam.je možne aby se to dělo.Když jsem to řekla tatovi myslel že jsem blazen že to neni možne ale co jsem tu věc nasla jsem poprve klidně spala.Je možne že mě k tomu vedla sama maminka ?
maša
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ano, mašo. Byly jste na sebe hodně napojené, navázané, a ta velká vzájemná semknutost vás vede dál, než jiné lidi. Není to ani nic nadpřirozeného, takto to bývá. Byla jste poslední člověk, který se jí díval do očí před smrtí, prožily jste spolu něco víc, než ostatní, a to energetické pojítko tam nějakou dobu zůstane.
smrt blízkého člověka
Dobrý den paní doktorko,
jsem už tady (na světě) něco přes 75 let. S manželkou jsme žili společně a spokojeně něco málo přes 50 let.
Nedávno ( 30.května 2018 ) manželka zemřela, nedožila se 70-ti let. Bylo to poměrně rychlé, ale ať už je to jakékoliv připravit se na to, nedá. Vždy je to moc bolestivé a už to nikdo neumí vrátit. Nesu to těžce a moc se mi nedaří vyrovnat se s tou ztrátou. S tím se asi nesmířím a nevyrovnám nikdy, ale kde-kdo má svoje rady a nabízí mi je i když o ně moc nestojím. O radu od Vás ale stojím a to moc.
Jak to nejlépe překonat alespoň ten nástup do samoty v budoucnu. Mám dceru, vnučku, jsou mi na blízku, obě miluji, budou se ke mně v dohledné době stěhovat. Určitě to bude mít pozitivní vliv, ale i tak rád přijmu od Vás radu zkušené profesionálky. Jak to nejlíp snášet ? Určitě se nehodlám utápět v alkoholu a pláč prý taky pomáhá, ale toho už taky bylo dost. Děkují za pochopení a radu. Honza
Honza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Honzo. Víte, rady zde neexistují žádné. Je to náš vlastní boj, jak zvládnout odchod milovaného člověka, a ten boj u každého z nás trvá různě dlouho. Odchod vaší ženy je čerstvý, strávili jste spolu 2 třetiny vašeho života. Těch více než 50 let vám nikdo nevezme, ona je součástí vás, součástí všeho ve vašem životě, ale váš život jde dál. Ta bolest a ztráta, prázdno, to se bude s časem zmírňovat. Každý nacházíme svou vlastní cestu, jak to zvládnout. Ale určitě si s ní povídejte, vyprávějte jí o sobě, o svých pocitech, o tom, co jste dělal, o všem, o čem budete chtít. Zároveň se ale postupně začněte soustřeďovat i na další věci ve svém životě, které se budou dít již bez její přítomnosti, protože váš úkol dál je, žít současnost takovou, jaká je - s tím, co nám v ní schází, a také s tím, co nám nabízí. Máte milované a milující dceru a vnučku, nebudete na to sám :-)
smrt blízkého člověka
umrela mi dcera,na tezkou nemoc,nemuzu se s tim smirit,ten vztah nebyl idealni,dal jsem ji hodne,finance mela od ode me,kdyz jsem ji pozadal o fin.pomoc nechtela,ze nema,nechtela,ale ja jsem rikal manzelce a moji mladsi dceri,penize nejsou vsechno,hlavne zdravi,nechteli se s ni bavit ani pomoci,jezdil jsem za ni,kdyz byla nemocna,hladil jsem ji videl jsem na jejich ocich ,ze je smutna,ze toho lituje,nemohli jsme ji pomoci jen laska k ni a vzpominky ty kladne zustali,kazdy den na ni myslim, vecer ji privolavam,mame psa ,kdyz jsem na ni myslel,privolaval jsem ji,pes potom vyskocil s pelisku,potichu stekalme celym telem prebehl mraz a uzkost,zjevoval se mi na mobilu kazdy den jeji telefon,abych zavolal zpet,bylo to asi ctrnact dni,potom jsem ji poprosil,aby sla do nebicka,ze budu porad na ni myslet,ale ze me to trapi,od te doby uz nic.tak nevim co se stalo,jestli jeji duse byla se mnou a potom odesla,porad na ni myslim,chodim za ni nosim ji kyticky,nemuzu zapomenout,prosim co mam delat ,
radomir
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, radomíre. Ano, když na někoho tak usilovně myslíme, něco se tam objeví. Věřte tomu, že to byla její duše. Měli jste spolu jakoby nevyřízené účty, ale vy jste byl jediný, který odpustil, a byl s ní do konce. Dal jste jí svou lásku znát, byli jste si nablízku. Udělal jste dobře, že jste byl s ní, vyčistili jste si svůj vztah. Když někdo z našeho života odejde, často se nám v nejrůznějších podobách zjevuje. Nemá to racionální vysvětlení, je to energie naší mysli a citů. Když jí nosíte kytičky, hodně si s ní povídejte, věřte tomu, že budete propojeni, že vás uslyší.
smrt blízkého člověka
Dobry den 7.3.mi v naruci u nas doma zemrela babicka(maminka)vychovala me,jelikoz pro mou matku vzdy byli prednejsi chlapi a alkohol,posledni pulrok mela stareckou demenci starala jsem se o ni v zakladnich bodech.9.2.pri koupani jsem zjistila ze zezloutla..jely jsme do nemocnice..po 3 tydnech mi rekli,ze uz se neda nic delat ..chtela jsem hospic jelikoz jsem nevedela jestli zvladnu peci prestala chodit ,mela pliny,nechtela jist jen mixovane..rakovina ledviny ,zlucovod,vajecnik..kdyz mi pan doktor sdelil,ze ji prevezou na ldn..jela jsem si pro ni a vzala ji ke me domu..starala jsem se vse jsem zvladla...den pred smrti porad spala..jen na chvilicku se probudila..jeji sestra rekla ze mam zavolat jejiho syna..ze se chce rozloucit,nevidel ji 5 let..v den smrti byla bez demence..porad volala me a mou 12letou dceru loucila se snama..potom prijel jeji syn ..byl tady asi hodinu,kdyz jsem za nim zavrela dvere ,sla jsem k ni a ona naposledy vydechla...porad to vidim pred ocima
Kajka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kajko. Pro vaši babičku jste udělala vše na světě, co jste mohla. Můžete být na sebe hrdá, jak jste to úžasně zvládla. Ona dala hodně moc v životě vám, vy na sklonku jejího života jí. Co víc si můžete přát. Budete to mít před očima ještě určitě dlouho, ale věděla jste již, že její zdravotní stav je zlý a spěje ke konci. Udělala jste vše. A babička se díky vám mohla rozloučit se všemi, kteří k ní patřili. Vlastně tak měla díky vám krásnou a klidnou smrt.
smrt blízkého člověka
Dobrý den mám takový dotaz nedávno mi umřel přítel s kterým jsem byla 29 let má s ním dceru a vychoval moje dva kluky jako vlastní byl na operaci srdce vypadalo to nadějně ale bohužel nastaly komplikace a neprobral se nemohu se s tím smířit čím dál víc se mi stýská bolí mě to moc pláču a myslím na něj každou minutu byl úžasný člověk všechno ho mi připomíná každou noc se mi o něm zdá že jsme spolu a objímáme se a jsme štastni a jsem naštvaná když se probudím rodina mě posílá k psychiatrovi protože trpí se mnou nevím co mám dělat ze smrtí rodičů a sestry jsem se smířila ale proč je to tak jiné proč to tak strašně bolí .Já jsem silná ale to mě porazilo. Děkuji za odpověď Dana
Dana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Dano. Jak vám mohu v několika řádcích poradit, co máte dělat a jak máte zvládnout nečekanou smrt milovaného dlouholetého partnera? Je přeci naprosto adekvátní, vzhledem k vaší životní situaci, že jste zoufalá, bezmocná, smutná, prázdná,...Je jasné, že se vám o něm zdá, přivoláváte jej k sobě, potřebujete být spolu s ním.Tak aspoň v těch snech.A bude to trvat dlouho, než se jeho obraz nebude stále vracet a váš smutek se bude zeslabovat. Ale vy žijete, ve vás žije i on. Potřebujete najít novou sílu do vlastního života i bez něj, doporučovala bych vám k tomu psychoterapii. Říkáte, že jste silná, zvládnete to, ale profesionální pomoc zvenčí vám pomůže :-)
smrt blízkého člověka
Dobrý den, měla bych vzkaz pro paní Venuši. Venuše, máte zvířata? Jestli ne, zajděte se podívat do útulku, podívejte se do těch smutných tváří, které stejně jako Vy ztratily toho, koho měly celý život vedle sebe. Můžete pejsky chodit venčit a třeba se rozhodnete, že můžete další kousek té životní cesty ujít spolu s jedním z nich. Možná se pletu, ale zdá se mi, že máte v sobě lásku, kterou nemáte komu dát. Že není nikdo, pro koho byste byla životní potřebou.
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anno, milá Venuše, propojuji vás!
smrt blízkého člověka
Pro Venuši: V naší západní kultuře a společnosti se boužel neumíme se smrtí blízkých vyrovnávat. Jiné kultury jsou na tom lépe kdy smrt berou jako součást života a začátek toho dalšího. Herečka Rita Hayworth má na svém náhrobku vzkaz od své dcery, volně přeloženo" Milované matce, na včerejší přátelství na žítřejší shledání" přistupte k tomu podobně, že se s manželem někdy někde sejdete a bude Vám spolu zase dobře. I když to může působit rituálně, klidně u sebe v tomhle nejtězším období, po tom co tu Váš manžel už fyzicky není, noste u sebe nějaký předmět-talismam jako vzpomínku na něho. Netlačte se teď sama v životě v ničem na sílu, chcete-li plakat plačte, dejte průchod svým emocím abyste si ulevila od traumatu smrti blízkého člověka. Mít výkyvy nálad, přece v tento moment není nic nenormálního. Mějte na paměti jen jednu věc, Váš manžel Vás měl a má rád, jistě nechce(i když tu fyzicky již není) abyste si kvůli němu dlouhodobě vnitřně ubližovala. Přeji Vám hodně síly a lidského štěstí. - otázka upravena poradcem
Vláďa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Vláďo, děkuji za krásné sdělení, určitě ne jen pro Venuši. Venuše, hned vás propojuji!
smrt blízkého člověka
Vážená paní doktorko,
před několika měsíci jsem v seniorském věku po krásném a dlouhém vztahu o manžela přišla. Jeho smrt je největší hrůzou mého života. Chodím k psycholožce, užívám léky předepsané psychiatrem ap. Moc to nepomáhá. Na obvyklá klišé typu " to chce čas " jsem už alergická. Nejvíc nesnáším věčné " držte se". Nové známé taky neodmítám. Ale ta prázdnota v životě je děsivá... A taky zkušenost, že časem se bolest zmenšovat nemusí, mám pocit, jakoby si " něco " se mnou hrálo. Jeden den je mi trochu líp, pak přijde propad. Příbuzní a kamarádky mají především své životy a jejich angažovanost je omezená. A taky nedokážou člověka v mé situaci moc pochopit.Takovýto život mě nabaví, mnohdy se mi ani žít moc nechce, pověstné sluníčko mě spíš štve a chtěla bych spíš klid a tmu. Tolik nářky obstarožní životem unavené ženy.
Velice by mě zajímal váš názor i náměty. Moc děkuji.
- otázka upravena poradcem
Venuše
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Venuše, dobrý den. Věřím tomu, že nejen smrt vašeho manžela, ale i předchozí vědomí příchodu jeho smrti, jeho umírání, vás muselo nesmírně psychicky a citově poznamenat a oslabit. Říkáte, že jeho smrt je "největší hrůzou vašeho života". Říkáte, že jste měli krásný a dlouhý vztah mezi sebou. Pak jste museli spolu být velmi spjati, a je to, jako by odešla polovina vašeho já, protože jste fungovali v modu MY DVA. Ta bolest a prázdnota budou trvat dlouho a léky v tom mohou pomoct jen částečně. Ale je dobře, že je máte. A je dobře, že máte psycholožku. Nicméně se potřebujete opět postupně zapojit i do aktivního života, a to někdy i v době toho propadu. To hlavní, co na vás čeká, je najít zase síly a chuť do života, abyste postupně začala zaplňovat tu prázdnotu, kterou nyní cítíte. Jestli jste alergická na některé výroky své psychoterapeutky, řekněte jí to, aby terapie byla efektivní.
smrt blízkého člověka
Dobrý den,

V pondělí 12.3.2108 mi zemřela maminka,v Listopadu zjistili ji rakovinu slinivky, nádor se odoperoval, ale první operaci provázeli další a další, nakonec byla na 6ti revizích, pořád se něco komplikovalo, v Lednu se na měsíc dostala domů, kde se o ní celou dobu staral táta, měla nastupovat na chemoterapie, ale po kontrolním CT zjistili zánět a opět ji hospitalizovali, z ničeho nic dostala srdeční zástavu, prý se jí nejspíš ucpala céva která zásobuje střevo, a operaci by už nepřežila, byli jsme u ni s tátou na JIPce, ten pohled nebyl vůbec hezký, mrzí mě, že jsem ji nemohla říct, jak moc mi bude chybět ani se s ní rozloučit, také mě zlomilo to jak plakal táta, nikdy jsem ho takhle neviděla, nevím co mám dělat, nejhorší na tom je, že tam kde pracuji mi maminka umřela, je mi 24let a mamce bylo 48, bylo to naprosto nečekané a nevím jak se s tím vyrovnat, byli jsme si hodně blízké, byla jsem její jediné dítě, moc mi chybí.. děkuji za odpověd
Tereza24
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terezo. Na odchod nejbližšího člověka, jakým matka je, neexistují slova útěchy. Ale váš život jde dál, a půjde dál. Nedivím se, že váš táta plakal, musel by být z kamene, kdyby ne. Budete ji všude potkávat, vidět její podobu - to se stává často, když o někoho přijdeme. Budete ji mít ve snech. Nikdy jsme asi nestačili říct svým blízkým vše, co jsme chtěli, a co si často v plné síle uvědomujeme až po jejich odchodu. Ale můžete si s maminkou vyříkávat plno věcí teď, i když už vás fyzicky neuslyší. To je takové duševní a emoční čištění. Můžete ji v duchu často obejmout, pohladit, políbit.Jestli na to budete mít sílu, dívejte se na její fotky, na vaše společné fotky. A jste teď hodně asi na sebe napojení s tátou, můžete na ni vzpomínat společně. Ty první měsíce jsou nejhorší. To, jak jste se měly s maminkou moc rády. vám zůstává - vaše vzájemná láska. A to je velká energie i velký dar. Mám hodně klientek, které po celý svůj dospělý život řeší velmi problematický a studený vztah matky k nim. Vy víte, jak moc jste byla milovaná! A budete to předávat jednou dál svým dětem. Držte se.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, 13.2.2018 nám zemřel náhle náš 40-letý syn na selhání srdce. Je pravdou, že vedl docela divočejší život s poznáním všeho možného, ale takováto rána je pro nás s manželem devastující. Byl to náš jediný syn, oba trpíme a stále pláčeme. Nevím, jak budeme dál žít, všude ho vidíme, stále si o něm povídáme. Naštěstí měl syna, kterého jsme již 3 roky neviděli, ale nyní je šance se setkat. Stále vyhledávám na internetu informace o duši po smrti o reinkanraci apod. Asi jsem se již ze všeho zbláznila. Kdo neprožil, ten nepochopí. Chtěla bych vědět, zda je možné zjistit, kde se nachází jeho dušička a zda s ním mohu mluvit. Děkuji odpověď
Jiřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jiřino. Smrt jediného syna je snad ta nejbolestnější věc, kterou lze v životě zažít. Navíc jste nebyli v intenzivnějších kontaktech, jak jsem pochopila, když jste neviděli 3 roky jeho syna. Je naprosto pochopitelné, že to s manželem prožíváte tak, jak popisujete, a budete potřebovat hodně času ke smíření se s tím, že tu váš syn fyzicky není. Ale máte jej ve vnukovi. O životu duše po smrti těla toho již víte studiem na internetu určitě mnohem víc, než já. Kde se teď nachází jeho duše nezjistíte. Ale vy s ním můžete komunikovat. Můžete udržovat kontinuitu jeho a vašich životů dál i tímto. Povídejte si s ním nahlas, říkejte mu věci, které vás napadají. Hodně to pomáhá. Nevím, kdy budete mít sílu na prohlížení si jeho fotek, rodinného alba, probírat se jeho osobními věcmi. To vše chce čas. Potřebujete být na něj napojení, ale na druhou stranu potřebujete žít dál svůj současný vlastní život. Je možné zkusit i regresní hlubinnou terapii, která s minulými životy pracuje.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, paní doktorko,
před několika týdny mi zemřel manžel po několik měsíců trvající nevyléčitelné chorobě. Pečovala jsem o něho, doprovázela na vyšetření a celou dobu žila s tím, že perspektiva je tragická. Byli jsme spolu desítky let.
Již během této doby jsem měla problémy a užívala léky předepsané psychiatrem. Nyní je situace ještě složitější. Potíž je v tom, že cítím, že léky nepomáhají a lékař tvrdí, že u tzv. reaktivních depresí je to normální. Já však zažívám návaly smutku a beznaděje a je pro mě obtížné to zvládat, objevují se i myšlenky vše skoncovat. Konec tohoto procesu nelze určit, prý je to obvyklé. Připadá mi to jako bludný kruh. Navíc už začala otravovat státní mašinérie se svými požadavky. Připadám si, že jsem v koncích, nevidím světlo na konci tunelu. Jak z toho ven?
Chelsea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Chelsea. To, co popisujete, přeci není jen na braní antidepresiv a anxiolytik. Potřebujete individuální psychoterapii, dostat ze sebe vše ven, mít možnost mluvit o tom, co jste zažívala ve strachu o vašeho muže, ve strachu o SEBE ( i když to vaše JÁ bylo s největší pravděpodobností potlačeno v době, kdy jste s manželem byla v jeho posledních chvílích. Léky jsou tu na podporu toho, abyste měla sílu na práci se sebou. Jste tu vy, jsou tu vaše vzpomínky na mnoho krásných let, které jste spolu prožili. Byli jste v modu MY DVA. A teď jste VY, sama za sebe. Už se vlastně jakoby nemusíte o nikoho starat, ale musí ve vás být stesk, prázdnota, bolest. Jenže máte před sebou velkou výzvu - překonat něco, co jste nečekala, a jít dál. Proto ta psychoterapie!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, jsou to tři týdny, kdy mi zemřel 18letý synovec. Byl jediným dítětem mého bratra a spáchal sebevraždu. Od té doby se mi o něm každou noc zdá a je to složité. Zlobím se na něj, co udělal svému tátovi. Zatím stále nevíme důvod, proč to udělal. Nezanechal žádný dopis na vysvětlenou a bratr usilovně hledá v jeho notebooku na všech sítích. Mrzí ho, že neznal svého syna, a ten se mu nesvěřil s problémem. Moc nás to všechny bolí. Zatím netuším, jak se s tím dokážeme vyrovnat a žít dál. Pořád přemýšlím, o čem sem se synovcem mluvila na dovolené. Mám pocit, že to bylo důležité, ale nemohu si vzpomenout. Jana
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Nehledejte u sebe vinu, že jste něco zanedbala, když jste byli společně se synovcem na dovolené, že jste třeba mohla přehlédnout nějaké první signály. Teď je jasné, že to všechny velmi bolí, vašeho bratra samozřejmě nejvíc. Jak jinak. Sebevražda bez vysvětlení u tak mladého člověka. Vím, že každý pak ex post hledá i vinu u sebe a klade si zpětně otázky, co mohl udělat jinak. Je to pochopitelné, zákonité. Také proto se  vám o něm pořád zdá. Vy teď nejspíš nemůžete být bratrovi tou největší oporou, protože se vás to týká citově také. To by měl být někdo mimo rodinu. A nutně potřebujete psychoterapeutickou péči - vy, bratr.
smrt blízkého člověka
Umřela mi mamka.Nebrečela jsem,při vzpomínce co mi dělala a pomlouvala že jí nedávám najíst nebo že jí neplatím za nájem a jiné věci.Sourozenci se na mě dívají jako na černou ovci rodiny.Ale já jí uklízela,vařila,prala skrátka vracela jí to že mne vychovala dávala najíst měla kde spát a kam se vracet.Ale když jsem se dověděla že umřela nemohla jsem brečet a ani na pohřbu.Jsem asi divná že.E.Kamlachová
Kamlachová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Máte právo na své city a své prožívání věcí, které život přináší. S matkou jste měly vy dvě komplikovaný vztah, bude vám trvat déle, než si uvědomíte, co s ní odešlo i pro vás. Nevnímejte se jako ta špatná, ani se před ostatními členy rodiny neobhajujte.
smrt blízkého člověka
Dobrý paní doktorko,rád bych požádal o radu.Jsem rozvedený a vše vyřešené vč.dětí,potkal jsem a seznámil jsem se se ženou,které před cca 8 měsíci zemřel manžel.První na co jsem se ptal,bylo zda je připravena na nový vztah,odpověděla že ano.v podstatě to mezi námi hned zajiskřilo a chemie též.Jsme spolu velmi krátce asi 3 měsíce.Problém ale nastavá u partnerky,která má v určitých cyklech dny,kdy se jí vrací vzpomínky na manžela a hrozně strádá a pláče.Vím,že mě to také trápí a již několikrát jsem ji ubezpečil že na nic netlačím,nespěchám a kdykoliv budu moci,pomohu jako opěrný sloup.Zrovna tak že si přeji aby uchovala manžela ve svém srdíčku a když tam zbyde kousek i pro mě,tak budu rád.Když ty dny přejdou tak je vše v pohodě.Máme se rádi a plánujeme budoucnost.Poradíte mi jak v těch dnech se zachovat?Vím,že radši zajde za kamarádkou a tam se vypláčou.Děkuji
Dave
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Dave. Smrt manžela je něco, co bude přítelkyně ještě vstřebávat dlouho, počítejte s tím, že déle než rok. Vy jste po rozvodu se vším srovnaný, smrt partnera nejde zvládnout snadno a rychle. Ale vy dva si mezitím již začínáte budovat něco jen svého mezi vámi dvěma. Dejte vám čas. Nabídl jste jí pomoc, má i kamarádky, nemůžete udělat víc, než děláte. Chce to jen empatii a porozumění, trpělivost.
smrt blízkého člověka
Dobrý den.V neděli mi umřela manželk ve 63 letech.Mně je 62 let a jsem zoufalý z toho,že nevím jak dál.Máme 3 dospělé děti a 5 vnoučat.I když mi děti hodně pomáhají,tak jsem se psychicky zhroutil a řešil jsem situaci vypitím většího množství alkoholu a dokonce jsem si způsobil zranění ruky.Teď už vím,že alkohol mi v žádném případě nepomohl.Nechci omlouvat svoje jednání,ala pocit prázdnoty přetrvává.Dnes nás dokonce čeká pohřeb,a já nevím,jestli to zvládnu.Prosím toto cestou alespoň o radu,jak dál.Moc děkuji za odpověď.Vladimír
Vladimír
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Vladimíre. Píšete 5.den od smrti vaší ženy. Je jasné, že si najednou připadáte zcela ztracený. Děti vám pomáhají, ale i ony se vyrovnávají s odchodem jejich matky. Je to strašně čerstvé a ohromná citová zátěž pro vás všechny. Psychické zhroucení v dané situaci mi přijde přirozené. Vy teď budete na nějakou dobu potřebovat pomoc psychiatra a antidepresivní léčbu. Až vám zaberou lék, doporučuji začít navštěvovat psychologa, abyste mohl mluvit o všem, co ve vás je, a čím třeba nechcete zatěžovat děti. Postupně začnete v životě nacházet nový směr a cíle. Přeji vám hodně sil.
smrt blízkého člověka
Nevím si rady mého přítele zavraždili minulou sobotu ho našli u silnice s proraženou lepkou.. nevím jak se s tím vyrovnat zemřel v nemocnici viděla jsem ho jak za něj čichají pristroje.. byla jsem tam v den kdy ho odpojili mám dvě malé holčičky starší dcerka ho pořád volá je jí rok a osum měsíců mladči je 4 měsíce ta tátu nepozná. Neměli jsme ideální vzat přítel mě často bil,urazel , ale stejně jsem ho asi milovala.. Kdyz se mu to stalo byl u milenky.. a pak to začalo zjišťovala jsem o něm informace na na různých internetových seznamka na a on mě podváděl celou dobu. Do toho jsem zjistila že bral drogy. A já si furt říkám proč? Dělala jsem něco špatně? Měla jsem se chovat jinak? Měla jsem mu dávat víc najevo jak jo miluju bylo by to vše jinak? Cítím smutek,beznaděj,samotu i vztek zároveň jak mi to mohlo vše dělat. Mluvila jsem i s temi holkama s kterýma se tahal je nikdy neuhodil me pořád. Apritom mi furt říkal jak mě miluje že by bez nás nemohla žít.
Sylvie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Silvie. Neexistují univerzální slova útěchy. Vy máte v sobě hodně věcí najednou - smrt přítele, s nímž máte dvě malé děti, jeho agresivita ve vztahu, jeho opakované a mnohočetné nevěry s ženami a slečnami ze seznamky, drogy. Teď jste na vše sama, nejdřív ale máte před sebou za "úkol" to, zvládnout jeho odchod násilnou smrtí, jeho obraz v nemocnici před sebou. Pak teprve bude následovat to další. Možná to zní cynicky, ale svým způsobem jste se osvobodila z trápení, které vám vztah přinášel. Vyčítat si nic asi nemůžete. Všechny pocity, které popisujete, jsou adekvátní k dané nesmírně těžké životní situaci. Máte ale sebe a malé dcery, to je motor, který vás bude pohánět dál. Rozhodně bych vám doporučovala psychoterapii, abyste na to vše nebyla sama.
smrt blízkého člověka
Je mi už 66.let. Starý na to, abych začínal znovu. V V úterý mi náhle zemřela manželka po 44.ti letém, krásném manželství. Neznám smysl dalšího života, bojím se samoty. Ještě před týdnem jsme netušily, že osud bude tak krutý. Po mladých nic žádat nemohu, mají svého dost. To mám takhle živořit, přežívat a čekat na smrt? Čekáme na pohřeb a co bude pak nevím, nevím.
Karel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Karle. Co říct? Smrt toho nejbližšího člověka, a ještě bez varování, je šok a nic horšího si téměř nedovedu představit. Na druhou stranu vaše žena neumírala dlouho na nevyléčitelnou nemoc, netrápila se. Zemřela náhle, jestli jsem to pochopila. Pro ni je to bez utrpení, náhlé, pro vás s velkým utrpením. Utěšivá slova neexistují, budete si muset cestou přijetí její smrti projít sám. Ale určitě máte přátele, kteří vás podrží. Teď budete akční v tom, že budete muset řešit hodně věcí, nejen kolem pohřbu. Ale pak si člověk najednou uvědomí, jak je zcela bez energie, kterou vydal v první fázi po úmrtí.  Nedovedu si představit, že byste nyní mohl hledat náhradu za svou ženu, ale dopřejte si čas. Možná,že vám vaše žena někoho jednou pošle do cesty a bude ráda, že nejste sám. Ale na to fakt potřebujete hodně času...
smrt blízkého člověka
Dobrý den, je mi 18 let. Mám dvě mladší sestry. A jedna už není mezi námi. Přesně před měsícem 8.4 skočila s kamarádkou pod vlak. Měli jsme těžké dětství, rodiče se rozvedli a my zustali s matkou, byla na nás zlá, fackovala nás, chtěli jsme k tatínkovi, brala nám mobil aby jsme mu nemohlo volat. Ve 14 mě vyhodila z domu a ja bydlím od te doby s babičkou. Po nějaké době sem přišli i mé dvě sestry. Všechno bylo v pořádku, ale Verunka se s tím vším co se nám stalo nemohla srovnat. Matka nám vzala pejska, kterého jsme milovali, někam ho dala a ani neřekla kam. Náš tatínek přišel o dům, porád pil, třeba pul roku jsme o něm nic nevěděli. Až ted tak po 6 letech si našel byt. Verunka měla problemy ve škole a rozhodla se, že se odstěhuje za matkou, která se nedávno odstěhovala do Prahy. Ani ne nám nezývala, nic prostě. Byla tam půl roku. 8.4 nám matka volala a hrozně brečela, vzala ta babička, a do telefonu řekla že Verunka s kamarádkou skočili pod vlak. Nedokážu se s tím smířit, bolí to
Dominika Zdražilová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Dominiko. Na tohle vše nejde odpovědět několika větami. Vy nutně potřebujete déledobější individuální psychoterapii, díky níž zpracujete postupně všechna traumata, jimiž jste si prošla. Zavolejte si na linku důvěry ve vašem okolí, aby vám doporučili vhodného psychoterapeuta na pojišťovnu. Udělejte to co nejdříve!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před 26 dny mi zemřela teta, která žila v Německu, ale každé léto nás se strejdou a rodinou navštěvovala a byla s námi v kontaktu i telefonicky.Pohřeb byl před 3 dny tady u nás v česku, de se teta narodila.Po pohřbu se cítím mnohem hůř než před ním.Mám opravdu velký problém na tetu jen malou chvilku nemyslet,nebo delší dobu neplakat.Moc ráda bych si o mých pocitech promluvila se strejdou,manželem tety, ale nikdy jsme se spolu moc nebavili, více jsem komunikovala právě s tetou.Vůbec nevím,jak jej o to požádat, vzhledem k tomu, že ho moc dobře neznám, a nechci mu ublížit, protože ho mám moc ráda....Nevím, jak ho o to požádat a jak s ním popřípadě komunikovat o tetě a mých emocích dále...Navíc mám jakýsi strach mu třeba zavolat a poprosit ho o to, jestli by se se mnou mohl vidět o samotě, protože nikdy před tím, jsem to neudělala...Také mám problém ani nechci o tetě mluvit s rodiči, nebo prarodiči...Ale myslím, že se strejdou o tom mluvit opravdu chci...Předem díky za odpověď
Veronika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Veroniko. Oslovte strejdu později, aź se on sám dostane ze smrti své ženy. Zatím si to v sobě musíte nejspíš zpracovat sama. Působí to na mne tak, že nyní prožíváte své soukromé trauma z odchodu hodně blízkého člověka, potřebujete to prožít a odžít, abyste pak mohli mluvit se strejdou o tetě ve větší volnosti a s menší bolestí. Nejspíš by bylo účinné i nalézt zatím možnost spolupráce s psychologem, který vás tímto obdobím provede...
smrt blízkého člověka
Mě před 2 týdny umřel děda a od té doby vyhledávám jestli ekzistuje 2 život a jsem úplně mimo často jde zavřu do pokoje o říkám si že děda mi strašlivé chybí a bojím se že mi umřel babička a říkám si jaké byto bylo kdyby naposledy viděla a řekla mu ahoj a někdy lituji že jsem sním nebyla dýl moc jsemi po něm stejská
Eliška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Eliško, nevím, kolik vám je, jistě ale máte vedle sebe hodně blízkých lidí, kteří cítí jeho ztrátu podobně. Období truchlení po odchodu blízkého člověka je dlouhé, minimálně rok. Ale jinak nic moc nevím o dalších podrobnostech, chápu, že je vám těžko, že si leccos vyčítáte, že nad smrtí a odchodem člověka ze života přemýšlíte, že vás to velmi zasáhlo. Ale pomoct vám v tomto nemohu přes internet. Druhé životy existují, nejen druhé, ale i další. Duše zemřít nemohou, jen se přeměňují. Nicméně je jasné, že se v tomto vašem životě s dědou fyzicky již nesejdete. Ale můžete s ním mluvit, vlastně tedy komunikovat s jeho duší, může ve vás žít celý váš život. Skrze vzpomínky, vaše geny, fotografie, atd.
smrt blízkého člověka
Dobry den je tomu 3 dni co mi umrel partner bolo mu 37 rokov zrazilo ho popelarske auto boli sme spolu 17 rokov a ani vlastna matka ma nemala tak rad ako on umyval nadobi ja som ho pohladila a uz sme tancovali v kuchyni aj ked zil tak som si hovorila ze si ho nezasluzim mal pracu a kamaratov a ja nikoho ineho nemam trpim uzkostou a on mi z toho pomahal nemohla som vyst z izby tak sme kazdy den chviku chodily a dnes mozem ist do mesta ale nie autobusom takze nemam pracu a niesom na urade prace tak nemam poistenie dost ze mi umrel jediny clovek na svete ktoreho som mala a hovorim si kiez by som to bola ja nejem nemozem vobec spat este nemam na najom a nemam sa s kym porozpravat nemam nikoho obavam sa ze skoncim na ulici neviem co mam robit
mirka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
mirko, dobrý den. Říkáte, že jsou to 3 dny, co zemřel tragicky váš partner, který byl vaší velkou životní oporou. Jste úzkostná, popisujete se téměř jako nesoběstačná. Měli jste krásný vztah, on podpíral vás, nyní je tu najednou prázdno a samota. Je to velice těžká životní situace, hlavně emočně, ale budete to muset vybojovat. -Emočně, i finančně. Prostě budete muset, nic jiného vám nezbývá. Na začátek je možné využít služeb krizového centra, kde si můžete jak povídat s odborníkem, tak můžete dostat léky, které na začátek obrousí hrany vaší bolesti. Další pomocí bude sociální pracovnice, která vás nasměruje, kudy dál, jak s dávkami pro vás. Budete teď prostě potřebovat pomoc, abyste se později mohla rozjet sama za sebe. To vám ale v rámci této poradny nemohu zprostředkovat já...Držím vám palce.
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Je mi 20 let.
Zemřeli mi téměř všichni nejbližší i blízcí.

Má vůbec první nejbližší mi odcházela přímo před očima, když mi bylo 10 - 11 let. Zemřela, jak ji převezli zpět do nemocnice a já se dozvěděla, že její operaci odflákli a nechali ji pomalu zemřít, bylo mi to i důkazy podložené - nemocnice už skončila . .
Pak mi zemřeli dva blízcí při nehodě na skále a jedna podlehla těžké nemoci.
Nejtěžší rána, která je nejčerstvější - zemřel mi další vůbec nejbližší při vážně autonehodě - stále se mi o něm i zdá, stále ho před sebou vidím . . .
Viděla jsem ho i pár hodin před nehodou, znali jsme se 8 let, zažili spoustu dobrého . . .
Nevypisuji zde všechny, každým rokem od 5 třídy mi někdo tragicky zemřel . . Bolest se jednou tak rozrostla, že jsem si sáhla na život a pak toho i litovala . .
Poradíte mi, zda je lék jiný, než sama smrt?
( nejsem sebevrah a nic neplánuji, i když bych se nebránila, tak je to pro mě nepřijatelné ).
Jen se bojím, abych se tu neutrápila . .
Děkuji
Romča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Romčo. co píšete, není opravdu na pár řádek v rámci internetové poradny. Jste dlouhodobě traumatizovaná smrtí blízkých lidí a potřebujete s tím pracovat. A  to s erudovaným psychologem, který se věnuje právě práci s dopadem odchodu blízkých lidí na duši živého člověka, který tímto prochází. Zcela jednoznačně to vidím na živou spolupráci s klinickým psychologem, nenechte to zanedbat. Potřebujete žít a mít pro co žít!!!
smrt blízkého člověka
Dobrý den 13.6.my zemřel partner byly jsme spolu 15 let,jsem stále doma nemohu jít mezi lidi,prášky ale nechci jíst potřebuji nějaký start k novému životu,ale jen spím a i když jsem se snažil nejde to,do toho okolo mě jen samé vánoce to mě moc na psychice nepomáhá prosím o radu děkuji.
Zdenda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zdendo, dobrý den. Dokázal byste dát krátkou radu vašemu kamarádovi v podobné situaci? Vždyť jste se ocitl v naprosto zásadní těžké situaci. Říkáte, že "prášky" nechcete, ale, víte, ony ty pilulky jsou někdy strašně moc dočasně užitečné. Psychofarmaka mají svůj smysl, uleví vám. Vy asi máte nějaký důvod k tomu, proč je odmítáte, ale tak si zkuste sám pro sebe říct, jaký. Zemře vám nejbližší člověk před půl rokem, jak to chcete rychle zvládnout? Nemáte pocit, že zvlášť před vánoci máte nárok na deprese? Existují linky důvěry, krizová centra. Nevím, jak jste na tom s přáteli a možností, být s nimi, i když sám říkáte, že nemáte chuť být mezi lidmi. Ale sem jste dokázal napsat, tak to je možná váš první krok. První vánoce bez partnera, když je všude okolo vánoc v reklamách a venku takový humbuk, to je pěkně velká psychická nálož. Jste dobrý, že to nějak zvládáte, ale potřebujete to přežít a jít dál. Co jiného? Váš přítel by vás v tom určitě podporoval. Jsou tady fakt krizová centra, já mám přehled jen o těch v Praze, nevím kde žijete vy, ale najděte si to na netu. A telefonické povídání na lince důvěry může být prvopočátek, pak třeba přijetí medikamentózní léčby, která strašně moc člověku uleví. A pak psychoterapie :-)Držím vám moc palce, ať to zvládnete, i když to nebude tak úplně jednoduchá cesta...
smrt blízkého člověka
Dobrý den ,před pár dny mě zemřel náhle manžel. bylo mu jen 42 let , mám pocit vinny že jsem mu nepomohla měl infarkt a mohla jsem ho zachránit. Ta bolest je strašná , mám doma jen dceru 17 let která mě sice drží ale mám strach i oni . Syn je v psychiatrické léčebně (schyzofrenie) S manželem jsme pracovali v jedné firmě . Nevím kdy se tam vrátím ,všude ho vidím a cítím .Ale potřebujem peníze , máme hypotéku. Co mám dělat prosím , kdy to přestane tak strašně bolet ? Potkáme se ještě ? Nevím jak dál .díky za odpoved
Rita
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Rito, tohle přeci není na pár řádků. Vy prožíváte trauma, které musíte zvládnout s přímou odbornou pomocí, totéž i vaše 17 letá dcera. Jak vás může držet ona? Vždyť sama potřebuje pomoc! Je jasné, že pokud manžel zemřel náhle, bez varování, je to nesmírně těžké, že jej všude vidíte, cítíte, je jasné, nedovedu si představit, že by to bylo jinak. Nyní řešíte asi základní věci ohledně úmrtí, to je něco, co vás může ještě nějak aktivizovat, ale čeká toho na vás ještě hodně, minimálně rok. Syn má závažnou psychiatrickou diagnózu, je hospitalizován, což je další starost. Vlastně jste  nejspíš v rámci nejužší rodiny odkázána především na sebe samu. Pocity viny, to vše, s tím si sama neporadíte, to nejde. Jak dál? Spolupráce s psychologem co nejdříve!!!
smrt blízkého člověka
Dobrý den. jsou to dva roky, co mi zemřela maminka v 61 letech, nádor jí našli měsíc před smrtí, lítala jsem s ní po doktorech a nakonec mi maminka v náručí zemřela, tím ale asi teprve všechno začalo, musela jsem všechno zařizovat sama, bratr, otec ani sestra mi nepomohli, ne že by nechtěli, tatínek to nezvládl, sestra bydlí daleko a bratr je prostě zvyklí, že mu pomáhám a nakonec na mě zbyla i péče o tatínka, který sice není starý, ale maminka prostě dělala všechno. Cca před rokem do toho onemocněl manžel a už si připadám úplně sama. Nechci se litovat, ale poslední dobou mám pocit, že už to nezvládnu a drží mě jen malé děti, 9 a 7 let. A proč vlastně píšu, myslíte, že bych měla navštívit psychologa nebo že to prostě přebolí a přejde?? Děkuji Martina
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Martino. Ano, psychologa byste rozhodně navštívit měla. Jednak jste prodělala trauma, které nemáte zpracované, jednak jste evidentně převzala ještě dávno za života maminky štafetový kolík pečovatelských tendencí - jak jinak by bylo možné, že jste na všechno zůstala sama? Vy si nepřipadáte sama, vy SAMA JSTE.Nenechte to tak, každý máme omezený rezervoár sil, takže se musíte opatrovat hlavně pro sebe a děti...Držte se a s rodinou si udělejte "kulatý stůl", kde si každý rozdělíte povinnosti. Bratr si bude muset zvyknout na to, že se o něj nikdo nestará, ale že se musí začat o někoho starat on, a že sestra bydlí daleko, není její omluvenka :-)...
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Dnes je to 14 dní, co mi zemřela dcera 45,na následky zánětu slinivky.Cca před 9ti lety začala řešit manželské problémy alkoholem. I přesto, že jsme ji domlouvali a prosili, tak to došlo do alkoholismu a následek byl zánět slinivky. Skončila v nemocnici na JIP. 5 týdnů jsme za ni denně jezdili a konečná operace skončila smrtí. Jsme zdrceni a stále se nemůžeme smířit s tím,že je to fakt. Stále pláčeme, nejsme schopni cokoli dělat.Slyšela jsem, že jsou časové etapy depresí. Je to úplně jiné, než když mi zemřely rodiče a bratr. Já jsem se loni vyléčila z carcinomu prsu a stále si říkám, že jsem měla odejít já a ne dcera. Byla hodná, pracovitá, dobrá máma.Jsem přesvědčena, že tu nemoc jsem si zapřičinila sama, protože jsem se moc v té době trápila. Obávám se, že se mi to vrátí v těchto stavech. Dávám vinu jejímu manželovi a ze srdce ho nenávidíme. Jak dlouho to bude trvat.Zivot mě už nebaví a nevím co mám dělat, abych to překlenula.Děkuji Jitka
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jitko, já vám nenahradím na dálku psychologa, s nímž potřebujete nyní intenzivně pracovat, abyste to psychicky zvládla ( smrt dítěte, které přežijeme je obrovské trauma ), a abyste se zdravotně udržela v kondici. Doporučovala bych vám kontaktovat krizové centrum, kde získáte první krizovou intervenci v podobě podpory a rozhovoru, nejspíš i  léky, a hlavně doporučení na konkrétní odborníky ve vašem regionu. Držte se, jak to jde!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před týdnem mi po velmi krátké a těžké nemoci umřel dědeček. Babička se z jeho ztrátou nemůže vyrovnat, moc se o ní bojím. Trávíme s ní spoustu času, mamka si ji vzala k sobě a bude u ní tak dlouho, jak si bude babička přát. Přemýšlím o nějaké knížce na téma Jak se vyrovnat se smrtí, můžete mi něco, prosím, doporučit? Pokud tedy něco takového na trhu je.... děkuji
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Vy sama se vyrovnáváte se smrtí dědečka, máte starost o babičku, bojíte se o ni. Jste na ni citově vázaná a už vaše láska k ní jistě sama o sobě pomůže, péče vaší mamky také. Literatura na téma vyrovnání se se smrtí? Určitě najdete na internetu, výborné byly knížky Dr. Haškovcové, na současném trhu literatury na dané téma se neorientuji.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, dnes je to 9 dní co mi zemřela maminka. Měla problémy s alkoholem a nechtěla si nechat pomoci ani to nijak řešit. Proto jsme se prakticky poslední rok neviděly. Každý den se mi o ní zdály ne moc pěkné sny a vždycky když jsem ji kontaktovala skončilo to nakonec hádkou o jejím problému. Po celo tu dobu jsem se bála že to skončí, přesně jak se nakonec stalo. Nedokážu si představit, že už ji nikdy neuvidím, nepodaří se mi napravit náš vztah. Hrozně si vyčítám že jsem s ní ten poslední rok nebyla. Po její smrti sny ustaly. Zdají se mi o ní jen pěkné věci. Mám pocit, že jí je líp, snažím se nebrat smrt jako konec, ale jako začátek něčeho nového, další šanci, kterou dostaneme. A tyhle pocity se ve mě střídají jak na běžícím pásu. Chvilku jsem v klidu s pocitem, že je jí lépe, poté brečím nad tím, že už se nikdy neuvidíme. Nedokážu se smát, usmívat, na nikoho a ničemu. Jak dlouho to bude trvat než začnu vnímat i jiné emoce než smutek a prázdno?
V.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, V. Bude to trvat dlouho, ale v různých intervalech. Teď je to příliš čerstvé, 9 dní? ... Teď nemá smysl racionálně vysvětlovat, že pocity viny a výčitky vám nepomůžou k ničemu. Dokud tu maminka byla, měla jste jí závislost na alkoholu za zlé, proto jste s ní nekomunikovala. Vše se nakonec ukončilo tak, jak jste předpokládala, od té doby nemáte zlé sny. Už nejste konfrontována tím, s čím jste nesouhlasila, co jste odmítala, už na ni můžete myslet v dobrém, jak to bývalo, než začala pít nad míru. Můžete si srovnávat svůj vztah k ní. Na blízké lidi, kteří nám zemřeli, nezapomeneme nikdy, a vrací se nám plno vzpomínek. Neexistuje recept na to, jak se vyrovnat se smrtí někoho blízkého, natož matky. Každý si musíme v dané situaci vytvořit svůj nový způsob přemýšlení a vzpomínání. Uvidíte, že vám to půjde, chce to jen čas...