Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nenaplněná láska
Vážená paní doktorko,
V 11ti letech jsem se zamilovala do jednoho kluka, myslela jsem, že to bude jen dětská láska, ale nyní je mi 22 a cítím stále to samé. Nikdy jsme spolu nechodili, ale trávili jsme spolu spoustu času, ani jsme spolu nespali, jen se líbali - několikrát po dobu několika let, bylo to všechno tak krásný. Měla jsem nějaké vztahy, ve kterých jsem byla šťastná, ale na tohohle kluka furt myslím a tajně doufám, že spolu někdy budeme. Když ho vidím, klepou se mi nohy a rozbuší se srdce, v sobě vím, že už nikdy nebudu nikoho milovat tolik, jako jeho, ale nechápu proč. Možná stále pořád tajně doufám, že my dva spolu prostě budeme. Já mu přeju jen to nejlepší, ale zároveň bych mu chtěla ukázat, že to nejlepší jsem já... Ale nekontaktuji ho.. Občas si napíšeme na instagramu a já ho mám pak zase plnou hlavu...
Nedokážu být 100% šťastná s nikým jiným... spíš asi ani nechci, jsem z toho zoufalá, protože mi chybí.
Bolí to, ale bolí to krásně.
Klára
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
nenaplněná láska
Dobrý den, paní doktorko, poraďte mi, jak se mám emočně odpoutat od muže, do něhož jsem platonicky zamilovaná, on do mě také, ač ne tolik, jako já, dohodli jsme se zůstat kamarády, ale mně se v tom kamarádství emočně nedaří,trápím se, důvodem, proč mi nejde se odpoutat je hlavně ten, že se potkáváme v práci, komunikujeme spolu přátelsky a rádi, rozumíme si, máme si o čem povídat, je tam velká důvěra,v tom problém nemáme, ale mě ta moje nezdravá emoční vazba na něj trápí...Chybí mi, je mi po něm smutno, vyžaduju častější kontakt, ale fyzicky po něm netoužím. Jsem ta iniciativnější a i to mě trápí. V té zaujatosti mám pocit, že on se o mě nezajímá jako já o něj (on je ale obecně uzavřenější člověk), poznám zase, že mě rád vidí a potkává, ale kolikrát mě s tou svojí uzavřeností mate a někdy nevím, na čem u něj jsem, ale tento pocit přičítám své zaujatosti...Potřebuju se na tento vztah povznést, neočekávat od něj příliš, nechat to plynout...Ale jak? Žiji jinak ve spokojeném manželství (on také), manžela miluju, tolik bych se potřebovala od tohoto muže oprostit a být s ním ve zdravém kamarádském vztahu.... Jaký mám ke kolegovi zaujmout postoj, abych se dokázala citově odpoutat a zároveň nezkazila pěkné kamarádství do budoucna? Lze to vůbec? Pomůže čas a zapracovat sama na sobě (více se zaměstnat apod.)? Děkuji a přeji pěkné jaro.
Petra
nenaplněná láska
Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat jestli jsem překročila hranici přátelství.Žiji v manželství už přes 20 let.Sešla jsem se s jedním mužem sama v jeho bytě.Před naší schůzkou moc dobře věděl,že můj manžel si nepřeje,aby jsme byli spolu v kontaktu.Přesto jsem se s ním sešla.Záměr nebo cíl naší schůzky o samotě nebyl přesně daný.Jenom se chtěl sejít znovu o samotě bez dalších posluchačů.To už jsem odmítla.Později mě pomluvil před mým manželem co všechno jsem mu prý napsala.Byla jsem do kamaráda platonicky zamilovaná.Nechtěla jsem,ale zničit moje manželství.
Ambra
nenaplněná láska
Dobrý den, mám kamaráda, ve společné partě, občas spolu vyrazíme na výlet, nebo na dovolenou, stalo se už i to, že jsme se spolu vyspali, a z mé strany je tam něco víc, on ale má stále status Nezadaný , já také nikoho nemám, schází se občas s někým jiným (s nikým ale moc dlouho, vždy to skončí), schází se i se mnou a já nevím, jak náš ,,vztah" posunout, před ostatními dělá, že mezi námi nic není a už to takto trvá mnoho let, stále na něj čekám a jsem mu na blízku. Mám vydržet nebo to vzdát? - otázka upravena poradcem
Karla
nenaplněná láska
Mohu se zeptat, chtěl jsem být s jednou holkou, ale nikdy jsme se nemilovali, zní to tedy tak, že ta láska nebyla nikdy pravá a máme jít každý dál za svým? Nebo si dát od sebe časový odstup? Pořád na ni myslím, ale nevím jestli je to tak, že to jsou jen hrané city nebo, že fakt ji chci milovat :D Velmi důležité :D
Tomy H
nenaplněná láska
Dobrý den, paní doktorko. Lze si užít přiznanou oboustrannou platonickou lásku v mém případě? Jsem asi dva roky platonicky zamilovaná do kolegy z práce. On také. I když asi ne tolik, jako já. Připadá mi víc nad věcí, on své city neumí dávat tolik najevo jako já, nevím, co přesně v sobě prožívá, ale jsme oba ve šťastných manželstvích. Vysvětlili jsme si, že tento platonický vztah zůstane čistě jen mezi námi jen na této úrovni, že přes jeho hranici v žádném případě není možné zajít, že s ním musíme umět zacházet. Že z něho můžeme čerpat pozitiva ve smyslu toho, že se rádi vidíme, že si velice rádi spolu povídáme, je nám takto spolu fajn, že je to svým způsobem koření života, zdroj energie a inspirace pro stávající manželství apod.Rozumem je nám to naprosto jasné. Lze toto ale citově dlouhodobě udržet? Lze si takového typu lásky opravdu bez trápení užít, když je to láska nenaplnitelná? Já se tímto vztahem trochu trápím (už téměř dva roky).V době, kdy se nevidíme, mi je po něm smutno a mám ho docela plnou hlavu, jednou jsem na obláčku, jindy na zemi.Jsem před ním teď po přiznání trochu nervózní apod.
Musím však podotknout, že mi to nezasahuje do vztahu s manželem, kterého miluji a máme mezi sebou i po téměř dvaceti letech náboj. Lze se naučit této platonické lásky užívat, nějak ty city v sobě urovnat, zklidnit se? Jak se v ní mám ke kolegovi chovat? Mohu mu ji dávat i trochu v rámci hranic najevo? Přiznali jsme si ji cca před týdnem, je to pro mě tak trochu zase něco nového, tento vztah se tímto jaksi posunul dopředu (něco jiného je, když člověk platonicky miluje a druhá strana to neví, nebo je to oboustranné, ale nepřiznané, tajné). Kolegu mám jako člověka velice ráda, je v mém životě důležitý...Je mi 40 let, jemu 50 let. Vidíváme se cca 3x do týdne asi 15 minut v práci, občas na firemních akcích. Co si o tom myslíte, paní doktorko? Přeji pěkný den.
Lada
nenaplněná láska
Dále nechápu, jak může vůbec někdo, když jsou spolu teprve rok a půl nazvat ten vztah vážným vztahem. Až spolu budou 5, 10 let, tak se dá o tom mluvit, ale takhle si myslím, že ne. Navíc, ona ho, na rozdíl ode mně vůbec nepodporuje, nikdy nebyla na jeho koncertě, to až poslední měsíc ty koncerty začala vymetat, jako nějaká stíhačka a on se zase začal chovat, jako by byl na ni fixovaný. Když mu napíšu k něčemu komentář, ona už mu v ten moment žádný nenapíše nebo ten svůj naopak smaže. Už mi to opravdu připadá trapné. Kamarádka mi říkala, že, když se na něj podívá, tak, že on je typ kluka, který se líbí holkám a ty se zase líbí jemu a že je zvyklý, že mu holky samy skáčou do postele a to, že mu vyhovuje. A že, když se podívá na ni, tak kromě prsou mu nemá co nabídnout. No, je to pravda, že každá jeho bývalá měla velká prsa a jestli si vybírá holky pouze podle velikosti prsou, je to ubohé. Chci nad ní konečně zvítězit, ale nevím jak. Co mi poradíte?
Amal 2.část
nenaplněná láska
Dobrý den, jednou jsem se Vás ptala, jestli je možné se kamarádit nebo dokonce chodit s kytaristou. Vy jste mi na to druhé odpověděla, že to není reálné a že si stavím vzdušné zámky. Od svého záměru jsem proto upustila, protože toho kytaristu nemiluji a mám ho spíš ráda jako kamaráda, ale kamarádky mi to nevěří a říkají mi, že jenom lžu sama sobě. Jedna moje kamarádka mi řekla, že si upřímně myslí, že až moc řeším jeho a jeho přítelkyni. Není to pravda, řeší je celý fanklub, protože nikomu není patrné, jak to s tím jejich vztahem vlastně je. Pokud se zrovna neprojevují, kdekdo řeší, jestli náhodou nemají krizi nebo, jestli už spolu nejsou. Pokud naopak dávají na instagram jednu fotku za druhou, většina lidí se jim pochlebuje a píše podlézavé komentáře jako např: Sluší vám to spolu a už to začíná být trapné. Její nejlepší kamarádka o nich řekla, že už jsou spolu rok a půl, tak, že tzn. že se asi milují. Co to je ale za slovní obrat, že se ASI milují? Proč se nemilují určitě?
Amal 1.část
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,
mám takový problém. Zamiloval jsem se do své o 8 let mladší kolegyně. Jí je 21, mně 29. Pracujeme spolu delší dobu. Dřív se mi líbila, ale jen vzhledem, nikdy jsem nepřemýšlel, že by mezi námi mohlo něco být.
Ale změnili jsme pozice v práci, takže teď spolu trávíme 12 hodin denně a nechápu, jak je to možné, je nám spolu skvěle. V podstatě neustále spolu flirtujeme a laškujeme, ona jenom mě vidí, tak se směje, prostě paráda. Nedávno mi říkala, že se jí o mně zdá a že na mě myslí, přijde i dřív do práce, když nemusí apod. Problém je, že má partnera, se kterým je od svých 17 let. Nedávno nastoupila na dlouhou dovolenou a já si uvědomil, že z toho mám strašný pocit. Nadhodil jsem, že bychom spolu mohli něco podniknout, ale řekla ne(i tak jsme se na sebe smáli). Potom mi psala, že tím byla hodně zaskočená. Nyní je na dovolené a občas si napíšeme . Nevím, co dál, protože těšit se ve svém volnu do práce kvůli někomu, to nejde. Moc děkuji za radu.
Antonín
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, je mi 28 a před časem jsem potkala o 4 roky mladšího sympaťáka, se kterým jsme si měli stále co říct, ze začátku to bylo krásné, choval se ke mně moc hezky, psali jsme si, trávili spolu čas, pak zjistil, že jsem starší a tehdy jen napsal SMS, s nějakou výmluvou a už se neozval. Když se ale potkáme na nějaké akci společných přátel a vidí mě, rozsvítí se mu oči a já vím, že mě má stále rád. Bavíme se spolu, vyzve mě k tanci, doprovodí mě před dům, a pak zase dlouho nic, ani SMS a to vše se opakuje do té doby, než se opět ,,náhodou" nepotkáme. Oba jsme nezadaní, vím, že mě nechce, a já bych na něj chtěla přestat myslet, ale nejde mi to. Je to taková spřízněná duše. Poradíte? - otázka upravena poradcem
Jana
nenaplněná láska
Dobrý den,
jsem zamilovaná do svého spolužáka, je nám oběma 25. Jenže se v něm nevyznám. Na různých akcích třeba s ostatními spolužáky se se mnou baví většinu večera, jednou jsme spolu byli shodou okolností i sami, 2 x mě pozval na facebooku na nějakou událost. Ale myslím, že jen jako kamarádku. Ve škole si mě nijak moc nevšímá, na fb si nepíšeme. Když ano, tak velmi krátce, vyjímečně. Možná je to z mé strany jen platonická láska, nevím, ale vůbec se v něm nevyznám. Přijdu si vedle něho strašně obyčejná, myslím, že jako holku a ne spolužačku mě vůbec nezaregistroval...Co si o tom myslíte?
Pavla
nenaplněná láska
Dobrý den, jsem docela posedlá dvěma muži, jeden byl můj první partner, na kterýho jsem byla hodně fixovaná a druhý byl kolega, kterého miluji platonicky a asi jen jednostranně. Ani s jedním se už dlouhá léta nestýkám, ale pořád na ně myslím. Zvlášť na toho platonickýho, u kterýho pořád doufám, že jednou o mně projeví zájem a že spolu budem žít. Do jiných mužů se nedokážu zamilovat, i když s někým jsem, tak k němu nic necítím. A tento stav trvá už 10 let.
Alena
nenaplněná láska
Dobrý den, po zhruba roční romanci s mladším mužem mi zůstal silný cit k němu…. a pocit intenzivní vzájemné blízkosti. On pak ochladl, s vysvětlením, že už to "není takové", ale nicméně stále stojí o -převážně písemný - kontakt se mnou. A mě to trápí, střídavě si s ním píšu a baví nás to oba moc, a střídavě se na něj i na sebe zlobím - na sebe, že nedokážu vystoupit ze vztahu nenaplněné lásky. Ale naše blízkost je veliká a on mě velmi přitahuje. Zároveň se ale obávám, zda se tím setrváváním v této poloze nepřipravuji o jiné možnosti, které třeba někde čekají. Ale nějak s tím nedokážu hnout, i když se o to stále snažím. Jeho pozice je stále stejná - odstup a opatrné, vytrvalé kamarádství. A tak mě to často trápí celé. A již to trvá několik let.... budu vám moc vděčná za vaše postřehy! - otázka upravena poradcem
Kristýna
nenaplněná láska
Dobrý den,už jsem sem psala,ale nikde sem nenašla muj příbeh.:( Jde o to,že sem se seznámila s jednim klukem (22 let) me (26) vek neřešime. Rozumely sme si,bylo to super. .od ledna jsme si psaly,pracuje v zahraničí,dojel pak v unoru,videly sme se jednou,užasný vše,v aute řekl že me určite chce ješte videt.. to už psal předtím,ani sme se nevidely,ale vedel že bude chtit,potom sme si psaly dal,byl zas v zahranici v belgii... psal jak chce něco vic,jaká sem,že se na me teší,mysli na me,psal každý den i smsky..proste vše hezké..pak mel dojet 5 dubna zamnou,ja pak k nemu na 4 dny..ješte ráno psal jak bude u me hned, a za tři hodiny sms: moc se omlouvám..ale nevim co chci,mrzí me to,ta doba co sem sám je krátká v tom si mela pravdu:/,mel bych být ted sám asi,mam zmatek v hlave,jen te prosim o trochu trpelivosti semnou prosím.mam te rád,zaleži mi na tobe...apod...nepsaly sme si..něco malo....po týdnu se mi ozval,napsal jen ahoj,pak cosi a že mu nejsem volná,žename myslí,apod..co si myslet?:/
Romana
nenaplněná láska
Dobrý den, prosím Vás o radu. Před 5 lety mi ublížil člověk, do kterého jsem byla strašně zamilovaná. Jenomže v té době byl ženatý, manželku podváděl, kudy chodil a tak jsem do románku nechtěla jít. Asi jsem působila povzneseně nebo hrdě, ale uháněl mě tak dlouho, až mě uhnal – do postele. Ponížil mě, ublížil mě, zachoval se, jako bych byla soupeř. Někdo, koho musel srazit na kolena. Výsledek byl, že jsem se z toho nějakou chvíli léčila antidepresivy. Od té doby se mu vyhýbám, a ačkoli měl snahu se „kamarádit“ jako by se nic nestalo, a ještě se divil, proč ho ignoruji. Už jsem ho k sobě nikdy nepustila. Ještě dnes, jen když ho zahlédnu pění ve mně krev. On si nedávno rozvedl, našel si jinou, se kterou na veřejnosti dávají najevo svojí lásku. Je možné, že někdo, kdo dokázal být tak tvrdý, dává najevo city? A poraďte, jak takovému člověku – hlavně kvůli sobě odpustit. Protože mě to poznamenalo a nedokážu chlapům věřit. Děkuji Markéta
Markéta
nenaplněná láska
Dobrý den.Ked som mala 15 rokov zalubila som sa do muza o 26 rokov starsieho..Ked som mala 18-nast moje kamaratka mu povedala o mojich citoch..Stretavali sme sa kazdy rok chodili na dovolenku.Rozpravali sa o vsetkom aj o jeho zene a detoch,nepripadalo mi to zle,ved nikto nikoho nepodvadzal,nas vztah bol bez sexu.len sme sa bozkavali,rozpravali a travili pre mna bajacne spolocne chvile.Potom som si nasla priatela.Bol romanticky pozorny ale ziarlivy.Rok nam bolo spolu fajn ale potom ma jeho ziarlivost zacala nudit,Vysvetlili sme si to,bol menej ziarlivy,ale aj tak som sa zacala zase stretavat s mojou "byvalou" lasko.Medzicasom som sa vidala za mojho ziarliveho priatela,jeho ziarlivost sa zmiernila na minimum,ale po svadbe aj poklesol zaujem o nejake aktivity. Uz je s nim hrozna nuda.Tento rok sa nam narodilo babatko,a vsetko je na mojich plecich.A ja cim dalej tym viac myslim na moju byvalu lasku.Hrozne mi chyba.Dokonca lutujem ze mam babo a nemozem byt s nim.Co mam robit som zufala. - otázka upravena poradcem
Lucia
nenaplněná láska
Dobrý večer.Mám kamaráda,kterého znám víc než 15 let,Je rozvedený,žije sám smaminkou.Jsem docela pařmenka a když jsem někde byla na akci,stále jsem ho hledala.Loni jsem opět byla na jedné akci a kamaráda jsem konečně potkala.Chtěl po mě telefoní číslo,začali jsme si psát,volat,sešli jsme se po týdnu,on tomu říal rande.Další týden jsme si psali,myslím,že on psal víc...na dálku cítil jak se třesu,jak ho chci vidět.Došlo k další schůzce,stravený společný víkend.Další týden i víkend probíhal stejně,chtěl u mě spát,ale k sexu nedošlo.Postupně se ale něco měnilo,teda z mé strany začala jsem po něm toužit,napsala jsem mu že ho mám pod kůží a že jsem zamilovaná... jsem mu řekla do očí.Jen se tomu pousmál.Ale pak se odmlčel a já začala v jeho očích na něj naléhat,psát víc,Jenže já psala proto,že se mi přestal ozývat....Už je to 3 měsíce co jsem ho neviděla,na nic neodpovídá a když mi náhodou odepíše,tak to je neotravuj,nic k Tobě necítím,včechno jsi pokazila.Co mám dělat moc ho miluju.
MARTINA
nenaplněná láska
Dobrý den, kdysi dávno (cca 20 let) jsem prožila roční milostný poměr. Já tehdy vdaná, on ženatý. Nicméně bylo to hodně silné a ukončili jsme to „rozumově“. Nikdy jsme si to nepřiznali, ale oba jsme konec nezvládli. Od té doby jsme se neviděli až na pár náhodných setkání, jen se pozdravili a dál se nebavili. Najednou letos na jaře se začal objevovat kolem našeho domu, jednou na kole, podruhé se psem… po pár „náhodách“ jsme se domluvili a zašli spolu na oběd. Bylo to příjemné setkání, vyznělo to ve smyslu jsme dospělí (dávno je nám přes 40) a bylo by dobré to nějak uzavřít a začít se bavit jako přátelé. ...a to je všechno. Od té doby jsme se párkrát potkali a buď se jen pozdravíme nebo což mi přišlo mnohem horší - dělal, že mě nevidí. Tak se ptám, je tohle normální chování? V našem věku? Co to mělo být? Rozuzlete mi laskavě jeho chování a poraďte mi, jak se mám chovat, protože bych ho nejraději nakopala kamsi. Děkuji Renata
Renata
nenaplněná láska
Dobrý večer, již třetí rokem jsem zamilovananá do mého kdysi nejlepšího kamaráda. Historie je však dlouhá. Z prvu byl do me zamilovaný on avšak presto jsem ho brala jako nejlepsího kamaráda. Byl(je) pro mě vším, ten pocit jistoty a bezpečí. Vídali jsme se casto po dobu nekolika let. Po té jsme se vídat prestali a já jsem si uvědomila že to není jenom kamarádský vztah (karty se obrátily). Dokonce jsme chvíli byli jako partneři,Všechno bylo tak dokonalé. Do té doby, než to sám od sebe "utnul" a prestali jsme se vídat uplne, dokonce jsme přerušili jakýkoliv kontakt. Ze začátku to pro me bylo jako kdyby se mi zbořil celý svět, trpěla jsem mírnými depresemi a zacla jsem se do sebe uzavírat, zkrátka jsem k sobě nikoho nepustila (a to jsem žádný "cíťa"). Dnes jsou to 2 léta od naseho rozchodu, ano casem jsme spolu začali mluvit a když se bavíme, mám pocit že jsme tu pro sebe, pocit, že s ním mám jednou být a zestárnout, pořád mám pocit že si na nej musím pockat. Nejsem totiz ani schopná navázat kvalitni a stabilní citový vztah k jinemu muži, i když se tolik snažím .Jednou mi dal dokonce i na jevo že by to chtel jako dřív ale na dalsí den jako kdyby se nic nestalo. Spíse mi příjde, že jeste sám neví co chce, nebo je spíse zmatený. Již dlouho bych potřebovala radu odborníka na tuhle zapeklitou situaci. Dekuji za odpověd - otázka upravena poradcem
XY
nenaplněná láska
Dobrý den,
asi to bude znít hloupě a asi to stejně bude jen puberťácká láska, a asi se mi bude spousta lidí smát, ostatně chápu to. I mě samotné to přijde vtipné, ale já už nevím co s tím, proto prosím o radu. 4 roky na základce jsem byla tajně zamilovaná do jednoho kluka. On o mě ani nikdy žádný zájem nejevil. Až na konci devítky jsme se tak nějak konečně začli bavit, ale stejně k ničemu nedošlo. Řekla jsem si že to všechno bude lepší na střední, kde se neuvidíme a já poznám nové lidi. Opak je však pravdou. Už jsem odmítla spoustu kluků, neboť v každém z nich vidím toho jistého kluka. 2 roky jsem ho neviděla, myslela jsem že už je to zamnou, ale když jsem ho nedávno potkala, myslela jsem že mi pukne srdce.. Nemůžu se ho zbavit.. Pořád na něj myslím.. Doufala jsem že když s někým budu že na něj zapomenu, ale není to tak..Přijde mi to ještě horší..Bojím se někomu svěřit, protože si myslím že se budou smát. Koneckonců i mě to přijde trochu vtipný.. Prosím pomozte mi! Předem děkuji za odpověd:)
Katka
nenaplněná láska
Dobrý den, před 15 lety jsem zažila, nemorální, ale silná románek s kamarádem manžela. Původně nevinný flirt nám přerostl přes hlavu a mysleli jsme si,že ho rozumově ukončíme, ale… pořídila jsem si s mužem druhé dítě, on se urazil a nemluvil se mnou, pak si pořídil s manželkou také dceru, asi mě to chtěl vrátit… vyhýbali jsme se sobě a nemluvili spolu 13 let… před dvěma roky jsme se potkali, popovídali... vypadalo to, že si odpouštíme…napadlo nás, že bychom se občas mohli vídat, ale to jsme nikdy neuskutečnili, protože jsou stále s manželem přáteli. On je velmi bohatý a manželovi nabídl během příštího roku poznávací výlet po celé Americe (vše zařídí..), ve složení on, jeho nová paní, já a manžel. Od té doby nespím, nedovedu si představit, že bych trávila takovou dlouhou dobu v tomhle složení. Muž nechápe moji reakci. S pravdou ven jít nemůžu a nevím co dělat. Poradíte mi, jak se zachovat. Děkuji Tereza
Tereza
nenaplněná láska
Na jakýkoli můj i jen trošku ostřejší tón reaguje popuzeně a dotčeně, když si myslí, že ho nevidím, prohlíží si mě od hlavy k patě, občas mě pozoruje i když se na něj dívám. Musím ale podotknout, že já ho nijak neprovokuji, pokud se za provokaci nedá považovat usmívání se a občasná pochvala. Takže zachovala jsem se,jako bych Vaši radu četla a neuklidnilo se nic, natož paní manželka. Jak dál :-)?
Jarmila
nenaplněná láska
Dobrý večer, s odstupem času jsem si přečetla Vaši radu - viz platonická zamilovanost do ženatého kolegy a mé "vyhrocení" situace a nedá mi to nezareagovat. To, co jsem tehdy řekla mělo za cíl tu situaci mezi námi ukončit. Nesnášela jsem už totiž i projevy žárlivosti jeho manželky pracující, bohužel, na tomtéž pracovišti jako my dva. Jak jste správně uvedla, kolegovi to ublížilo a dal mi to tzv. sežrat. Tolik minulost, před Vánoci. V současné době, při mém normálním kolegiálním chování,ne ovšem chování komisním, došlo ke změně v tom, že kolega v mé přítomnosti přestal koktat, rudnout a potit se a utíkat z mé kanceláře jako zajíc. Zato na mou zmínku o rozvodu řečenou v úplně jiném kontextu reaguje zajiskřením v očích a mrkáním a vztahuje to tak na sebe. Ve společnosti své manželky kouká do podlahy, popř. talíře, aby se naše pohledy nestřetly. - otázka upravena poradcem
Jarmila
nenaplněná láska
Dobrý večer,
před skoro 3 roky jsem náhodou potkal ve škole holku a zadívali se do sobě a neskutečně to mezi námi jiskřilo a cítil jsem to co ještě nikdy. Bohužel, jelikož jsem byl nezkušený a bál jsem se tak jsme se nikdy moc nepoznali, sice jsem jí zval ve škole v létě na zmrzlinu, ale odmitla. Každopádně se stále zdravíme, ale to je tak všechno. Dost jsem se kvůli tomu trápil, jelikož jsem dost citlivý a hrozně těžko nesu odmítnutí, prostě jsem nechtěl nic jiného než jí. Toto trvalo asi 2 a půl roku. Poté si mě začala dobírat jedna holka, je sice moc hezká, tak jsem si jí pustil k tělu, ale absolutně nic necítím co se týče citů, možná tak mě vzrušuje. Stále se mi vrací ve snech a představách výše zmíněná holka a, i když jí potkám po x týdnech či měsících cítím pořád tu silnou přitažlivost. A tak se v tomto vztahu trápím, nevím, jestli odejít či zůstat. Bohužel měl jsem s holkama velké problémy co se týče neopětované lásky a toto je můj první vztah.
Tom
nenaplněná láska
dobry den chtela bych pozadat o radu asi pred trema rokama jsem se zamilovala do kluka z kterym jsem ani nechodila jenom jsme spolu chodily do skoly , tet mam kluka z kterym jsem 3 roky a ktereho miluju a za zadnou cenu bych ho nevimenila ale porad neco citim k tomu druhemu zdaji jse mi znim sny a kdyz ho vydim venku srdce se mi rychle rozbusi nevite co to muze byt ?? dekuji

vanessa
nenaplněná láska
Dobrý den,jsem s přítelem 7 let.Byl můj první.Jsme šťastní,vše klape.Před 5 lety mi napsal známý.Po 1.psaní jsme tušili,že si rozumíme jak nikdy s nikým jiným.Psali jsme si tak 3x týdně a trvalo to hodiny.1x jsem se s ním sešla,ať víme,jestli si rozumíme i naživo,a rozuměli(jen jsme si povídali).Po nějaké době jsem si řekla,že to partnerovi nemůžu dělat a před 2. schůzkou jsem to ukončila.Během 2 let jsme měli období,kdy jsme si psali často a nemohli to utnout.Vídali jsme se na akcích a dívali se na sebe.Na jedné jsme se i líbali.Po nějaké době jsme si ale opět psát přestali a měli delší pauzu.Našel si přítelkyni,se kterou byl šťastný,ale někde hluboko jsme oba věděli,že jsme tady jeden pro druhého.Před 2 měsíci se rozešli,ale ještě před tím jsme si zase začali psát.Je to vážnější,vídáme se,povídáme a líbáme se.Nespali jsme spolu.Známý příteli řekl,že nás viděl při líbání.Chci to ukončit nadobro,jen bych potřebovala poradit,jak nejlépe příteli vysvětlit,aby dál měl ve mně důvěru.Děkuju
Ell
nenaplněná láska
Dobrý den,chtěla bych také požádat o radu.Když jsem byla mladá mela jsem sice 4 mesíční vztah se ženatým mužem,ale vztah byl hodně silný a nechal v obouch z nás něco velmi silného.On se rozváděl,ale nakonec se zase vrátil k ženě,tak se rozešel,ale po pár měsících stejně se manželství rozpadlo,začal žit s jinou ženou na doporučení svého nadřízeného :-) já byla moc mladá prý na vážný vztah -17 let.Velmi jsem ho milovala.Nyní je to už 12 let ,já jsem vdaná ...ale né uplně štastná..něco mi chybí,když se s dotyčným potkáme celou mě zulíbá ,hladí před lidma na ulici a říká jak měl zůstat semnou ,že to ví a že byl hloupej a všichni mu to i říkají.Má vztah,ale také né moc štastnej ...chybí mu to samé co mě.Něha,pohlazení.Když ho ale pozvu na kávu a vyzvu aby zavolal,žádné tajné rande se nekoná..Prý nechce mě komplikovat vztah.To říkal mojí mamce,když mu řekla po té co mě tisíckrát pozdravoval,řekla tak jí zavolej sám a pozdrav si jí :-) Nevím co si mám o tom myslet.Má to šanci na rande?Děkuji
Adriana
nenaplněná láska
Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi poradit o svém vztahu. Mám přítele, se kterým jsem téměř rok. Vím ale, že mě nemiluje a někdy si ani není jistý, jestli se mnou chce být, mluvili jsme o tom. Snažím se být trpělivá, ale toužím po milujícím muži a už ztrácím naději, že se do mě někdy zamiluje. Kromě toho je ve všech ohledech skvělý, to mě s ním ještě drží, proto čekám. Ale v jeho gestech se stále leskne, že mě má "jen" rád. Když zapomene na něco, co je pro mě důležité, nedívá se mi do očí, někdy mi připadá i duchem mimo, když je se mnou. Zraňuje mě to a vrhá do depresí. Zkouším to hodit za hlavu a být šťastná za to, že je jinak tak báječný, ale nejde mi to. Myslím na to každý den. Je lepší zůstat s mužem, který pro mě tolik znamená, přestože se trápím? Zkusit ještě vydržet? Nebo jít vlastní cestou?
Budu vděčna za jakoukoli odpověď - otázka upravena poradcem
Nina
nenaplněná láska
Dobrý den,
je to už dávno, co jsem se platonicky zamilovala do svého učitele. Pomohl mi v nesnadné situaci a můj obdiv k němu se změnil v cit. To mi bylo 14 let. Dnes je mi 35, mám rodinu, a když jedu domů za rodiči, často na něj vzpomínám. Je v tom stále nostalgie a také touha. Zřídka to také potkávám. Když k tomu dojde, klepou se mi kolena, ztrácím sebejistotu, jako bych byla pořád zamilovaná. Svoji rodinu mám ráda a tenhle pseudocit mi už přijde nepatřičný. Chtěla bych se toho zbavit a taky mě už otravuje. U nikoho z bývalých partnerů takové stavy nepociťuji. Poradíte mi, jak bych se mohla oprostit od tohoto stavu?
Děkuji. - otázka upravena poradcem
Martina
nenaplněná láska
Dobrý den, je to už 6 let, co jsem se zamilovala do jednoho muže - tehdy ještě 19letého chlapce. Já jsem o 12 let starší, ale s ním ten věkový rozdíl necítím. Za těch 6 let se z nás stali velmi dobří - blízcí - přátelé, něco jako sourozenci, partneři a parťáci bez sexu. Trávíme spolu poměrně dost času, máme společné zájmy a sny, navštěvujeme se, pořádáme spolu akce, jednou do roka spolu jedeme na dvoudenní výlet. Vím, že miluje svou dívku a že je s ní moc šťastný, já bych si také přála být milována, ale nedokáže se nikomu jinému tak moc otevřít a pustit ho k sobě. Nikdy jsme spolu neměli sex, a i když on jednou chtěl, nakonec jsme se dohodli, že by to ublížilo jeho dívce a jen se spolu pomazlili. Můj stav s ním je velmi specifický. Je mi trošku synem, trošku bratrem, je také člověk, který mi ukázal kus úplně jiného světa. Vím, že mě má moc rád a dost možná o mé zamilovanosti ani netuší. Nejde nemilovat, nechci ho ztratit, ale také chci jít dál a pustit k sobě někoho dalšího.
Tereza
nenaplněná láska
část II
A opět jsem do toho spadla, bláznivě zamilovaná a i on to tak cítí. Strašně se milujeme, i když nebydlíme blízko. Ale těšíme se na sebe a ta láska je intenzivní a stále trvá. Ale Nemůžeme spolu být, protože on už má dvě děti, mezitím se mu narodilo druhé. A já mám jedno dítě a každý máme doma rodinu. Stále říká, že chce být se mnou, že si nic nepřeje víc, ale že nemůžeme opustit rodiny, hlavně děti, že nemůžeme být spolu, protože bychom ublížili mnoha lidem. Prosím poradte, co mám dělat. Nedokážu se smířit s myšlenkou, že s tím, koho tolik miluji, nikdy nemohu být. Uvnitř mě to zabíjí i doma jsem se začala chovat divně, jinak. Protože každou chvíli myslím na něj. A chce se mi pořád brečet, že to takhle nemůže skončit. Prosím poradte, co mám dělat, jak se s tím vypořádat. Byla bych klidně schopná, opustit přítele, jen abych byla s ním. Ale opustí on opravdu manželku? Podle jeho slov ne, kvůli dětem.Děkuji - otázka upravena poradcem
Michaela
nenaplněná láska
Dobrý den, potřebuji poradit. Před cca 5 lety jsem chodila asi tři měsíce s kolegou, který už v té době byl ženatý a měl doma roční dítě. Já byla sama. Prožívali jsme spolu nádherný vztah, sice se nevídali moc pravidelně, protože se musel doma manželce vymlouvat, ale nějakou dobu to trvalo. Zamilovali jsme se do sebe jako blázni, nedokázali jsme bez sebe být. Po třech měsících to on ukončil, protože se bál, že by na to přišla manželka a rodinu nechtěl opustit, kvůli dítěti. Skončilo to, ale já na něj stále myslela, kromě dvou let, kdy jsem potkala svého přítele, zamilovala se a narodilo se nám dítě. Jenže po nějaké době moje zamilovanost k přítelovi nějak opadla a já, přestože jsem na něj nikdy nezapomněla, začala stále více myslet na bývalého kolegu. Nakonec mi to nedalo a napsala jsem mu, kupodivu odepsal. Tak jsme se asi po čtyřech letech domluvili, že se musíme zase sejít. Sešli jsme se a bylo to tak úžasné jako bychom se vídali takhle pořád a žádná pauza 4 let mezitím nebyla.
Michaela
nenaplněná láska
Dobrý den, nevím, jak se mám zbavit myšlenek na dávného milence. Byl to ten nejkrásnější, nejvtipnější a prostě ve všem nej muž, kterého jsem poznala ve svých 28 letech, náš milenecký vztah trval půl roku a pak skončil, on odjel do ciziny a já nejela s ním. Budoucnost mezi námi nikdy nebyla v plánu. Zažila jsem s ním ty nejintezivnější a nejhezčí chvíle a ten nejlepší sex v životě. Odjel, každý máme svůj život, nejsme vůbec v kontaktu, já jsem se vloni vdala, manžela miluji a máme krásný vztah, a už jsou to 4 roky, co jsem ho neviděla. Přesto na něj myslím několikrát do týdne, zdají se mi o něm občas sny (erotické) a tak jednou do měsíce se dívám na jeho fotky na internetu a představuji si, jaké by to bylo, kdybychom se znovu setkali. Chtěla bych se s ním znovu potkat ještě alespoň jednou, ale moje manželství mi to nedovoluje, nechci být nevěrná a taky nevím, jestli on by měl zájem. Proto bych se myšlenek na něj potřebovala nějak zbavit. Můžete mi prosím nějak poradit?
jm
nenaplněná láska
Dobrý den, v mládí jsem prožila silný románek s mužem, na kterého jsem dodnes nezapomněla. Já tenkrát svobodná, emancipovaná, ambiciózní, studovala jsem jazyky a cestovala…on byl ženatý, doma hodnou (až moc) ženu, 2 děti, typický Macho. Já ho milovala,on chtěl sex,ve své naivitě jsem mu při rozchodu poukázala na chování vůči mě i manželce.Jemu vadila moje samostatnost a nezávislost.Zkrátka – nešlo to, ale ovlivnil mě, já časem přešaltovala - ambice mě opustili, vdala jsem se a jsem ta „hodná“ doma u dětí. Mnoho let jsme se neviděli, teď jsme se potkali a mně padla čelist - našel si mojí kopii!!! Jen s tím rozdílem, že se kvůli ní rozvedl, cestují spolu a nová paní je ředitelkou jedné společnosti (nezastírá, že i díky němu). Jsem z toho v šoku - sama nevím proč, ale vyvolalo to ve mně křivdu, bolest, zklamání. Nechápu svoji reakci. Poradíte mě, co si o tom myslet a jak z toho ven? Děkuji Simona - otázka upravena poradcem
Simona
nenaplněná láska
Dobrý den,
mám takový problém. Zamilovala jsem se do jedné paní učitelky u nás ve škole. Může být starší asi o 12 let. Mně je 19. Stále nevím zdali je také jinak sexuálně orientovaná, ikdyž si myslím, že ano. Nemá manžela ani přítele. Často se spolu bavíme, umíváme se na sebe, když se potkáme na chodbě a dokonce máme i stejné zájmy.
Láska z mé strany k ní trvá asi 13 měsíců. Občes jsem z toho již zoufalá a propadám depresím. Nevím, jestli bych ji to měla nějak naznačit, popřípadě ji pozvat na kávu a nebo to prostě nechat být.
Předem děkuji za odpověď
Sandra Novotná - otázka upravena poradcem
Sandra
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, moc Vás prosím o radu, jsem ze své situace už velice zoufalá...asi 6 let jsem zamilovaná do muže, kvůli němuž nejsem schopná navázat jiný vzath, protože všechny ostatní s ním srovnávám. S dotyčným se vidíme už asi jen párkrát do roka, nepíšeme si, nevoláme. Avšak když se někde potkáme, strávíme spolu celý večer, je milý, celý večer mě pozoruje atd. Párkrát jsme se neviděli několik měsíců a on mi zničehonoc napsal, jak se mám, když chybím na nějaké akci, ptá se na mě známých. Jenže nikdy se nestalo nic víc, až na jedinou noc jakoby měl strach nebo nevěděl, co chce. Jeho chování nerozumím, a jelikož jsem zamilovaná, jsem z tohoto chování zmatená,možná by mi pomohlo, kdybych se ho zeptala, jak to tedy je, ale bojím se. Uvažuji, že bych mu napsala abychom se sešli a já mu to vše řekla, abych měla klid. Velice mě tato situace trápí už 6 let. Prosila bych o Váš názor, zda je nějaká šance, že o mě stojí, nebo je to beznadějné a snaha je marná. Děkuji
Janča
nenaplněná láska
Vážená paní doktorko, ve 22letech, kdy jsem ukončila 5letý vztah a nechtěla navazovat dalším z důvodu státnic, potkala kluka, který to měl podobně. Utvořili jsme si pravidla a prožili spolu nádherné 4měsíce. Zamilovala jsem se, nic mu neřekla a bez rozloučení odešla. Na to jsem potkala manžela, vzali jsme se po půlroční známosti a jsme spolu 11let. Nemilovala jsem ho, ale měla a pořád mám velmi ráda, vážím si ho, princ z pohádky pro založení rodiny. Máme 2malé děti a naše manželství je až na vztah k jeho rodičům,oboustranná závislost, po ty roky stejné bez výkyvů. Předpokládala jsem, že na dotyčného zapomenu svatbou, narozením dětí, ale nestalo se. Před 2lety jsem ho zkontaktovala, že to potřebuji nějak ukončit a promluvit si o tom. Je na tom stejně, má to v sobě neukončené a rodinu, kterou si tolik přeje, zatím nezaložil. Sešli jsme se 7x, ale nic jsme nevyřešili. Myslíte, že on může být příčinou, proč nedokážu manžela milovat? A je šance ho vymazat z mysli? Pořád ho miluji. Děkuji
Viktorie
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,zajímal by mne vás pohled na danou situaci?Zacalo to všechno jednou velkou náhodou člověka,kterého jsem viděla jenom kdysi dávno jediný krát za určitě okolnosti sem měla možnost potkat podruhé a bylo to moc příjemné setkání.Po spolecne konverzaci sme se začali nezávazné vídat a trvalo to měsíc a pul.Rozumneli jsme si a mneli podobný pohled na svět.V mnoha ohledech sme se navzájem doplňovali a dobíjeli energii.Byl moc ku mne pozorný,všímavy proste gentleman ako sa patří i když se to moc už nevidí. Vůbec nic sme neřešili jenom si užívali společných chvíli ze nám je fajn a podotýkám k ničemu víc za tu dobu nedošlo a já zjistila ze to není jenom o sexu.Ja se jenom domnivam ze to nabralo podle mne jiných směru než někdo z nás myslel.Vecer mne doprovodil domu a řekl ze si musíme vázne promluvit nevěděla sem vůbec co očekávat řekl: Moc si tě vážím a si opravdu žena pro život ale já nemůžu se s tebou dal schazet mám před sebou plany a je to pro mne těžké.
Liusi
nenaplněná láska
Dobrý den. Jsem 18 let vdaná a setkala jsem se s přítelem s kterým jsem chodila před 20 lety. Velmi jsem ho milovala a on mě také i když jsem to nevěděla. Nedokázal dát city najevo. Je také 15 let ženatý. Po roce mailování jsme se setkali. Strávili jsme spolu 4 dny a 3 noci. Milovali jsme se po 20 letech.Tenkrát jsme se rozešli z blbosti, které on se chytl a vsugeroval si, že jsem mu dala kopačky, což mi řekl až nyní stejně jako to, jak moc jsem pro něj znamenala.Setkáváme se každý rok na pár dní a jsme spolu šťastni.Řekl, že mezi námi nic neskončilo, že náš příběh pokračuje.Ptal se mě, zda bych spálila mosty.Ano, kvůli němu bych to udělala.Svého manžela nemiluji,ale jsem mu vděčna za to,co mi v životě dal.S manželem nás spojoval skvělý sex.Teď už mě nepřitahuje. On své ženě nikdy neřekl, že ji miluje.Bydlíme daleko od sebe.Volal mi,že by mě chtěl moc vidět a dokonce mi zaslal vánoční dárek.Mám v hlavě jen jeho a nevím co s tím.Je to láska mého života.
- otázka upravena poradcem
Gábina
nenaplněná láska
Dobrý den Jitko,
začalo to tím, že jsme prohodili pár slov. Je o 15 let starší, mně je (17)..ano, veliký rozdíl. Pak mi napsal, a svěřil a vypsal mi jeho celý život, jaký byl. Celkem nešťastný, rozešel se s někým, koho miloval víc než sebe. Psal mi pravidelně, došlo i na dvojsmysly, provokoval - v dobrém slova smyslu. Já se do něj nenapravitelně zamilovala. Vyznala jsem mu všechny mé city vůči němu. Dal mi najevo, že jsem pro něj moc mladá, avšak že velmi chytrá, "škoda že nejsi starší" byla jeho slova. Od té doby, den co den, na něj myslím..ikdyž jsem poznala i jeho nedostatky (vídáme se každý den), má touha po něj je velká. Proč na něj nemohu přestat myslet. Může za to Vesmír? Je mi tento muž souzen, i když je o tolik let starší? Nevím, zda-li jsem zklamaná z toho, že nemohu vrátit čas a začít s ním znovu, nebo z toho, že jsem zkrátka nedosáhla na "to",co jsem chtěla. Stačí jedna věta, jedna písnička která kdy měla co dočinění s ním, a derou se mi slzy do očí. Co mám prosím, dělat? - otázka upravena poradcem
Samuela
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,
zajímal by mě váš názor na situci-jistou milou slečnu znám 15 let, známe se přes rodiče.., vždycky jsme se tak vídali až jednou je to rok jsme se potkali a domluvili schůzku.
ta proběhla , bylo to fajn, myslel jsem že je vše na dobré cestě, psali jsme si, na nic jsem netlačil, až jednou asi po 5 měsících ta debata došla do stadia že jsem na ni začal hodně moc tlačit...napsala ze nic nebude..
nejsem blazen vim co to znamená, přesto a ted se dostávám k jádru otázky, pořád si říkám nevzdávej to, nespěchej, netlač snaž se dělat dobré věci, připravuj se na všechno co může přijit, myslím na ni denně.
snad i věřim síle myšlenky, myslíte že na tom něco je?
je mi 33roků, měl jsem vztahy s holkama, i společné soužití..
ale nikdy jsem si nepřál nic víc než být s touto ženou..
Děkuji za Váš čas.
- otázka upravena poradcem
robert
nenaplněná láska
Vazen pani doktorko.Prosim o radu jak pochopit a zapomenout celou situaci.Mela jsem pritele 5 let pritel byl cizinec,ktery nikdy ani v Cechach nezil.V cervnu na me zacal tlacit at prijedu at si poridime rodinu,ale ja nebyla pripravena a tak jsem mu rekla at mi da cas ze nejde jen tak se odtehovat a hodit vse za hlavu.neustale mi psal,posilal emaily a ja pak zjistila ze se zasnoubil a dokonce se pred par dny ozenil.svou zenu vzal na libanky na misto kde jsme se poznali,i do stejneho hotelu.Jeho zena mi poslala nekolik dost nechutnych sms kdy mi pise ze ona ho udela stastnym Dva dny pred jeho svatbou mi poslal email kdy psal jak me miluje jak mu chybim a ze chce mou fotku,ze jednu fotku ma stale v penezence.Samozrejme jsem plna sebeobvinovani,ze ja mohla byt na jejim miste.Sleduji jeho facebook a trapim se nad fotkami.Jak dal?co se sebou?proc psal jak me miluje kdyz si vzal jinou?jak ji mohl vzit na stejne misto?mam klasicke priznaky jako nechutenstvi,nespavost atd.Dekuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
nenaplněná láska
Dobrý den, mám kamaráda, asi před osmi lety jsme spolu chodili, nebyl to dlouhý vztah, ale nějak se mě to pořád drží. S tím kamarádem si tu a tam píšeme, jsou měsíce, kdy intenzivněji a jsou zase měsíce, kdy méně, neumím s ním přerušit kontakt. Mám takový pocit, že po těch letech si spolu více rozumíme. Má přítelkyni, ale pořád se mnou flirtuje. Mám dojem, že neví, co chce, ale bojím se ho na rovinu zeptat, protože vždy prohodí, že je vše v pořádku. Nesnažím se si dělat naděje, ale zajímalo by mě, co se mu honí hlavou. Má smysl se tím zabývat nebo to nechat plynou a hodit to za hlavu? .. Děkuji :)
Lenka
nenaplněná láska
Dobrý den, potkala jsem před měsícem muže svého života. On úspěšný a charizmatický. Byl starší o 10 let. (on 35). Zamilovala jsem se! On byl půl roku sám, já byla sama. Dokonálá souhra. Začali jsem se vídat. On se choval, tak jak už to dnešní muži dávno zapomněli. Byl dokonalý a pozorný. Přesně věděl, co říct a co udělat, abych byla stastná. Když jsme byli spolu nic jiného už neexistovalo. Četli jsem stejné knihy, smáli se stejným vtipům, měli jsme stejné koníčky a sny. Protelefonovali jsem dny a propsali noci. První naše společná noc byla stejně krásná, jako vše před tím. Po dvou týdnech mi napsal, že jsem krásná a užásná, ale že se nedokázal zamilovat. Do dnešních dní nevím, co za tím opravdu bylo. Ted nemůžu už dva týdny spát, nejím. Lidé, kteří mě znají se mě ptájí zda nejsem nemocná. Dokonce to došlo tak daleko, že jsem doufala, že jsem otěhotněla. Ne, abych si ho udržela, ale aby mi po něm alespon něco zbylo. Jsem blázen?
Sofi
nenaplněná láska
Dobrý den,paní doktorko,moc Vám děkuji za odpověď,velmi si vaší práce vážím.Ten film jsem neviděla ale určitě se na něj podívám :-)Určitě máte pravdu,že by byla škoda zapomenout,ano,bylo to tak nádherné že vlastně ani zapomenout nechci.Ale pořád mě to moc bolí.Chtěla bych aby to už bylo za mnou,je mi po něm hrozně smutno..nedá se to popsat..pořád mám pocit že to nemohlo skončit navždycky,že toho bylo víc co jsme měli zažít..nevím,asi to ve mě zůstane napořád.Tak moc bych ho chtěla nějak kontaktovat a říct mu to ale nevím jestli by to k něčemu vedlo.Mám strach že mě to nikdy nepřejde..Byla to síla..pořád si říkám,že to třeba jednou za pár let půjde..že budeme spolu,vím že to zní bláznivě ale je to tak..
Leontýna
nenaplněná láska
Dobrý den. S přítelkyní už nejsme spolu cca 8 let.Jenže.Její matka žije s mým otcem.Takže čas od času se stane že na sebe narazíme a pak je to všechno v háji..Dlouhou dobu po rozchodu jsme udržovali spolu sex. vztah.Miloval jsem ji a tak jsem si říkal aspoň něco.Ona mezitím měla jiné přítele,které se mnou púodvéděla.Tak to trvalo asi dva další roky.Potom to přestalo.Občas jsme se viděli.toť vše.Ale.Právě,že jsem jí dlouho neviděl,a tak mě napadlo jí napsat jestli se nechce u mě (v novém bytě) stavit na pokec.Přitakala.Ten den byl pro mě něco úžasnýho.Cítil jsem se skvěle.Mezi námi to bylo velmi jiskřilo.Chybělo strašně málo a stalo se to znovu.Bavili jsem se o tom co bylo,o sexu,o nás...Bylo to skvěly.Ale když odjela tak jsem se téměř zhroutil...Nevím co teď dělat.Cítím,že je mi stále tak blízká...Nejde se od ní odpoutat..Je to láska? Touha ? Děkuji Martin
Martin
nenaplněná láska
Milá paní doktorko, před třemi roky jsem se zamilovala do kolegy v práci. Já tehdy ve dvouletém vztahu, on v 15i letém manželství. City byly a jsou vzájemné, ale k ničemu nedošlo, pouze mi permanentně naznačuje, že mám na jeho vkus nadváhu. Já jsem to nevydržela a řekla mu, že jsem do něj zamilovaná, on na to neřekl nic, ale když už se nevídáme díky práci, vždycky se nejpozději do pár týdnů ozve a chce se vidět. Je velmi plachý, nikdy se nevyjádřil.Tedy kromě náznaků na to, že bych měla zhubnout. Můj partnerský vztah pokračuje i nadále, ale srdce mám tři roky jinde. Sama nevím, co dál.
Anna
nenaplněná láska
Dobrý den. Od doby co jsem poznal jednu svou spolužačku, tak se mi líbila, později to přerostlo v něco víc, jenže měla přítele. K nikomu jinému jsem nikdy nic takového necítil, všechny vztahy co jsem do teď měl byly krátkodobé - pro mě ideální. Pak jsme se dali dohromady s tou spolužačkou, jenže ona mi řekla, že nechce vážný vztah, pouze si užívat. Nejdřív mi to přišlo super, jenže pak jsem zjistil, že ona je ta jediná, se kterou bych vážný vztah měl. Pokud jí řeknu, že k ní cítím něco víc, tak to se mnou ukončí. Nějaké rady? :)
Tonda
nenaplněná láska
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Je to již 5 let co jsem se poprvé zamilovala. Bylo mi 16 a před tím jsem nevěděla co to vlastně přesně milovat znamená, ale on mi to ukázal. Původně se mi vůbec nelíbil, nijak mě nepřitahoval, ale čím víc jsem ho poznávala, tím mi byl sympatičtější. On přišel s tím abych mu dala telefonní číslo, on mi psal, všechno, až jsem podlehla a zamilovala jsem se. Myslela jsem si, že budu šťastná, ale byl to omyl. Najednou mi řekl, že si uvědomil, že to klapat nebude a že budeme jen kamarádi a od té chvíle to tak taky bylo. Dnes se již ani nevídáme, přesto jsem nezapomněla. Pořád přemýšlím, kde jsem udělala chybu, že si to rozmyslel, že mi po svém snažení nedal ani šanci ... :( Byla jsem pak párkrát zaláskovaná,ale vždycky to krachlo ... Nechápu to. Je to spousta let, oba jsme se změnili. Nekomunikujeme spolu, nevídám se, nic. Přesto závidím jeho slečně, že je s ním a já nemůžu. Přesto vím že ho nikdy nikdo nebude milovat jako já .... co mám dělat?
YYY
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorku. rád bych se zeptal a zároven poprosil o vaši radu. Jde o slečnu kterou znám tři roky a dělá mi stále velké trápení. nevím co si mam myslet natož počít. Moc ji miluji ale má jiného přítele do kterého ale zamilovaná není protože jí bylo zlomeno srdce a prý nedokáže milovat. když je se mnou je nám spolu fajn dokonce i spolu máme fyzické zblížení. a říká že jsem pro ní ze všech nejdůležitější jako člověk. prý se mnou být nechce protože by si me automaticky prestala vážit. i když jí přesvedčuji, že to s ní myslím vážně. ale to ona ví. co je nejhorší tak přihlížet na její vzahy které vede s klukama spí s nimi atd ale láska v těch vzazích není. trápí mě to protože. kdyby byla štastná nechám to být a jdu pryč jenže štastná není. mám se na ní vykašlat nebo co mám s tímhle vztahem dělat? predem děkuji za vaši odpověd.. :)))
olda