Středa 15. července 2020, svátek má Jindřich
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 15. července 2020 Jindřich

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| otázky početí, těhotenství| psychické poruchy| vztahy na pracovišti| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| ženské přátelství| přetažený vztah| sourozenecké vztahy| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| manželovy kamarádky| osudová láska| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| problém navázat vztah| ekonomicky silnější žena| neimponující muž| sny| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

krize vztahu
3. Vypadá to, že taky nechce definitivní konec v podobě rozvodu, já tedy taky ne. Ale přitom manžel se mnou ve společné domácnosti po celou dobu nežije, pendluje mezi milenkou, prací, rodičema a dětmi a mně se zdá, že mu to takto vyhovuje. Trpím úzkostí, strachem, depresemi, trochu mi pomáhají lexaurin a neurol. Jsem vynervovaná a celé dny myslím na manžela. Z mého pohledu při prvních problémech vše řešil milenkou a od problému tak utekl. Musím jen dodat, že k těm psychologům chodil na můj podnět, ale nakonec se všemi radami neřídil. Doma mi řekl, že ho nepřitahuji, má problém s intimitou a není schopen se ke mně citově i fyzicky vrátit. Takže teď žijeme odděleně, já se neskutečně trápím a nevím, co mám dělat. Děsí mě, že takto strávím další roky bez lásky, nikam nejezdím (nikoho z rodiny nemám). V létě jede manžel s dětmi na dovolenou a řekl mi, že pro mě místo neobjednal, že mě s sebou nechce. Nechápu, jak mě může takto ponižovat, kdysi mě velmi miloval . Děkuji za radu.
Verča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Verčo, místo Lexaurinu a Neurolu byste potřebovala svou vlastní individuální psychoterapii u nezávislého psychologa, který o vás nic neví. Potřebujete o sobě a svých pocitech mluvit s někým erudovaným, ale zároveň empatickým. Zkuste prostě přijmout to, že vaše manželství je u konce, ale v žádném případě není u konce váš šťastný život!
krize vztahu
2. Rozhodoval se mezi mnou a o 12 let mladší milenkou, já mám 45 let. Pauzy stále natahuje až jsou z toho 4 roky. Teď to vypadá tak, že když jednou za 2-3 týdny přijede, tak ho vidím tak 1 hodinu a pak zmizí pryč. Bydlí jinak u rodičů a u bráchy, kam bere děti. Vyhýbá se jakémukoliv rozhovoru, nevím jestli se mám rozvést. Ohledně milenky tvrdí, že neví, jestli s ní bude v budoucnu. Pro mě je nejhorší samota, teď v době korony jsou děti u tchyně a s dětmi jezdí na výlety, pokud tedy přijede. Současně je bere k přátelům a na další návštěvy. Já nejsem schopná s nimi jet, mám pocit že nejsem vítána a navíc mě manžel úplně ignoruje, ani okem o mě nezavadí. Rozvod nechce, nechce se o něm ani bavit, prý se nechce tahat po soudech. Vím, že je konec, ale bojím se žádost sama podat, bojím se úplného konce. Přitom já mého muže stále miluji a chci, aby se vrátil, ale on na to neslyší. Příjde mi, že hrajeme hru kdo z koho a komu dřív rupnou nervy a požádá o rozvod.
Verča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha. Takže manžel hraje jen hru na to, že se rozvádět nebude, ale manželství je již v naprostém rozpadu. Verčo, měla byste to přijmout a vzít za své. Jste mladá, máte šanci na to, nalézt v budoucnu  nový vztah, v němž budete šťastná a budete se zase cítit jako žena, která je žádoucí - citově, i sexuálně. Jestliže manžel rozvod blokuje, budou tam spíš pragmatické důvody, ne? Vy máte pocit, že ho stále milujete, je otázka, jestli je to opravdu láska, nebo iluze o lásce a sentiment. Ale jdu na poslední část vašeho vyprávění.
krize vztahu
1. Dobrý den, poprosím o Váš názor. Jsem už přes 4 roky v krizi a místo toho, aby se situace lepšila, je mi čím dál hůř. Máme víkendové manželství, které skončilo, byť nejsme rozvedení. Před těmi 4 lety odešel manžel pracovat do jiného, vzdáleného města. První rok to bylo ok. Pak si s námi zahrál osud a my dva poprvé čelili obrovským problémům, které přišly zvenčí a náš vztah ovlivnily (nemoci, smrt blízkých, vyhazov z práce, moje vyhoření po návratu z MD do práce, atd... ). je toho víc, ale nemá smysl to dopodrobna popsat. Manžel ale už před tím byl asi nespokojený ve vztahu ( jsem dost vyčítavá, občas vybouchnu a řeknu ubližující věci - bohužel), jenže vše v sobě dusil, přestal se mnou spát, začal mě naprosto přehlížet, nejezdil skoro vůbec domů a měl a má dodnes paralelní vztah. Řešili jsme vše s několika na sobě nezávislými psychology a v poradně, kdy nám byla doporučena pauza, tak jak ji doporučujete i Vy. Vždy po jejím skončení manžel stále nevěděl, jestli zůstane se mnou.
Verča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Verčo, u víkendového manželství, které nefunguje, je pauza možná zbytečná, protože v té pauze stejně jste. Manžel má paralelní vztah, váš sexuální život z jeho iniciativy odezněl, vy jste temperamentní a v rámci své frustrace a nespokojenosti často vybouchnete tak, že je to pro vztah spíše destruující. Nevím, co jste konkrétně řešili s psychology, a nevím, proč s několika na sobě nezávislými. Není nad to, mít svého psychologa, který vás zná, rozumí vám, je prostě váš - můžete se pak společně spíše dobrat k nějakému řešení. Ale k řešení vašeho manželství a krize potřebujete oboustrannou motivaci. Má ji manžel?... Jdu číst dál.
krize vztahu
Dobrý den, potřebovaa bych se s Vámi poradit. Při zaměstnání, domácnosti a rodině o dvou dětech jsem vystudovala managerskou vysokoškolskou nástavbu. Studium mi šlo snadno, měla jsem povolený individuální plán, ale přece jen jsem se občas musela něco naučit a něco napsat. Doma od manžela jsem podporu neměla - když jsem mu řekla, že bych se potřebovala o víkendu učit, aby se postaral o děti, prohlásil, že se mnou nebude žádná zábava a pozval si kamarády, s kterými celý víkend prohýřil a protože bylo špatné počasí, strávili ho u nás doma. A prý - postarej se o nás. Takže z toho nebylo nic, učila jsem se po cestě do práce, šidila práci, zkoušku udělala. Anebo se učila až v noci, až byla rodina zabezpečená a vše hotovo. Pak jsem jen slýchavala jeho brblání, že už mi zase vidí záda a že nemůže spát, protože svítím vedle v místnosti. A den před zkouškou takový přístup gradoval. Proběhly promoce, oběd, rodina, na něm bylo vidět, jak zatíná zuby. Asi za měsíc přišel s tím, že stejné studium budou absolvovat i jeho kamarádi, ale on nemůže, protože nemá vysokou školu. Takže průšvih na druhou. Jen uvedu, že po celou dobu i po promocích jsem zase dělala, že vlastně další titul ani nemám, o to víc dělala pomocné práce doma, aby byl klid. Jenže on pak přišel s tím, že se teda už dost trpělivě načekal, až dostuduju, že vlastně ten titul mám díky němu a že se tedy teď už konečně mám věnovat jemu (jako kdyby předtím jsem ho ignorovala, opak je pravdou, fakt jsem péči o něj a rodinu nezanedbávala) a mě to tehdy naštvalo, protože ani on a ani jeho rodina mi žádnou úlevu neposkytli, tak jsem mu řekla, že studium jsem absolvovala já a že prokaučoval příležitost mi pomoc a že na tom titulu nemá žádnou zásluhu. Samozřejmě se urazil. Mám dojem, že začíná řešit majetek (už se v minulosti nechal slyšet, jak v případě rozvodu on si odnese vše a já nebudu mít nic, před měsícem řekl, že uděláme tlustou čáru a budeme si žít každý za své - on z výnosů celého rodinného majetku a já přece chodím do svého zaměstnání), začal ještě víc "žít sám na sebe". Zhoršuje se jeho cholerický stav vůči nám (dřív to buď vůči rodině nebylo takové nebo se držel, ale na to jeho křičení si nedávno stěžovala i jeho tchýně). Paní doktorko, asi to moje sdělení jemu nebyo moc taktické, ale bylo pravdivé. Asi jsem mu měla říct, jak jsem vše získala jen kvůli němu a jak to vlastně patří jemu bla bla bla, jenže to jsem nechtěla, protože on už v minulosti takové situace využil k tomu, že mě ponížil a pro sebe zase vyjednal nějakou výhodu anebo strašně tlačil na to, ať opustím současné zaměstnání a najdu si nějaké horší (za míň peněz samozřejmě - což je cesta ke kolotoči - ty nic nevyděláváš, takže nemáš právo...). Paní doktorko, co s tím? Dá se to ještě nějak vrátit do normálu? Jaký je Váš názor? Děkuji - otázka upravena poradcem
Marcela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marcelo. Váš vztah je dlouhodobě nevyvážený, manžel se vedle vás a vašich úspěchů cítí méněcenný a dává vám to manipulativním způsobem najevo, vy se nesmíte dát. Buďte asertivní, to jste byla, když jste mu řekla své - v komunikaci však záleží hodně na formě sdělení, více, než na jejím obsahu :-)..., tak pokud vás to vše hodně trápí, zkuste si vzpomenout na atmosféru vaší rozmluvy, váš tón, dikci, váš výraz. A je dobře, že jste strategická nebyla. Buďte víc sama sebou, ale to vy určitě dáte! Máte být na co hrdá. Jen - pokud vám na vašem manželství záleží a má pro vás stále své hodnoty, čeká vás oba hodně práce na vaší vzájemné komunikaci. Psycholog se specializací na partnerské vztahy by vám v tom mohl pomoct, ale manžel by musel být motivovaný. V případě nastavení jeho motivace byste strategická být měla :-)
krize vztahu
Dobrý den,jsme spolu 15let,často jsme se hádali kvůli blbostem ,máme syna 12let a dceru 22 let tu mám z 1.manželství je schizofrenička jsem doma a mám 2 brigády,potřebuji mezi lidi doma bych se zbláznila.Asi jssem manžela brala jako samozřejmost,nevím hádky byli,ale pak zase klid hezký víkend,asi jsem párkrát řekla hnusný slova to si teď uvědomuji a mrzí mě to hodně,ale manžel přišel před 3 týdny,že už to takhle dál nejde a že mě nemiluje,netěší se na mě,má mě rád ,ale nemiluje,a nevěří,že se to vrátí,je přesvědčený,že se to nezmění,lidi se němění,a nechce,aby syn viděl jak se hádáme,uplně mě to zlomilo strašně ho miluju,omluvila jsem se,požádala o šanci,ale nevím,tolik mě to mrzí,říkal,že ví,že není vina jen na mé straně,ale už to takhle dál nejde,nechci ho ztratit moc mi pomáhá,strašně to teď bolí,brečím,vnitřně je mi hrozně,bavíme se doma tak co je potřeba,nákupy semnou,řekne kam jde,nikoho nemá,když jsem se ho zeptala po 3 týdnech co a jak tak opět prej nic,at se nezlobím je upřímný,ale čekal,že se mu bude stýzkat nebo ,že se to vrátí a nic,chovám se normálně nepodlejzám,nevím jak ho získat zase zpátky,kolik času potřebuje chybí mi obejmutí,všechno.
jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, jano.Když o něco důležitého v životě přicházíme, pak si najednou uvědomujeme, jak moc nám na něčem záleží, jakou to má v našem životě hodnotu. Tím mám na mysli právě hodně vztah. Manžel se nejspíš zalykal delší dobu tím, že vám to spolu nejde, a trvalo mu, než v době našel odvahu to říct takhle nahlas. Vídám to u svých klientů docela často, že si neumějí říkat věci důležité pro jejich společný život průběžně, ale že to pak najednou vykypí až tehdy, kdy může být pozdě. Ale, na druhou stranu, nikdy nemusí být úplně pozdě :-). Jen bych vám dvěma teď nechala nějaký čas, třeba přes prázdniny, abyste si mohli oba uvědomit, co pro sebe znamenáte. Neboli bych vám doporučovala něco, jako pauzu. Tu musíte vysvětlit hlavně vašemu 12 letému synovi, je ve věku, kdy potřebuje všemu doma rozumět, za chvíli vstupuje do období puberty a je hodně křehký, i když tak třeba nevypadá. Domluvte se s manželem, že nebudete hned dělat radikální řez, prostě si dáte ten čas. A vy si budete muset najít něco, co vám umožní se netrápit a věnovat se tomu, co vás těší. Držím vám palce, ať to dopadne přesně tak, jak má!
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko, v našem vztahu začaly problémy od doby, kdy mi můj manžel oznámil, že se mu líbí jedna vdaná žena. Sdělil, že se bude snažit s tím něco dělat. Od té doby jsem zažila snad vše negativní, na co si lze vzpomenout: manipulaci, násilí, psychické vydírání, odmítnutí přístupu ke společnému hospodaření, nemožnost se domluvit, zda budeme pokračovat v opravě zděděné nemovitosti po mém otci, přes lakomství a lenivost manžela cokoli dělat. Dá se říct, že jsem já lítala tzv. "hadr na holi," kolem domácnosti, dětí, práce, přes jeho bolístky, pocity smutku, křik... Můj manžel svůj život takřka zúžil na to, denně "mluvit" o dotyčné ženě, kontaktovat ji(samozřejmě) potají přes sociální sítě, vyčkávat na ni, když šla kupř. z práce, obchodu domů, atd. Prostě z ní nemohl spustit oči. Řekla jsem mu, jestli již nechce být se mnou, ať tedy odejde za tou, o které dennodenně mluví, někdy velice vulgárně. Na to mi odpověděl, že nikam nechce, vždyť je to k...., co by s ní dělal. Postupně jsem ztrácela k němu a k jeho předávaným informacím důvěru, a když jsem náhodou narazila na jeho odepisování na soc.síti, kde ji píše intimnosti, dotyčnou jsem navštívila s dotazem, jak to je, kdy mne paní ujišťovala, že nic spolu nemají a že mi s tím pomůže. Chyba lávky, poté mi paní začala dělat potíže, kdy mne bezdůvodně udala na řízení o přestupku za údajné obtěžování. Nic však z toho nebyla pravda. Nyní je vše tak, že manžel nespravuje ani v bytě, peníze si někde ukládá, informace mi nepředává. Jak se dá taková překážka zvládnout či spíše vyřešit? Děkuji. H. - otázka upravena poradcem
Helena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Heleno. Vy sama víte, jaká je vaše motivace v pokračování v manželství? Já jí moc nerozumím. Manžel vás dle vašeho popisu terorizuje, je zamilovaný jinde. Dotyčná paní asi jeho zamilovanost nesdílí, takže označila vás jakožto stalkerku, která ji obtěžuje. Neboli - znovu se zamyslete nad tím, zda chcete žít v daném manželství, a proč, a za jakých podmínek. Vy sama sobě vnitřně musíte jasně vykolíkovat mantinely, kam až jste schopna zajít...
krize vztahu
Dobrý den , mám problém jmenuji se Pavel je mi 25 jsem zamilovaný do mé bejvalé přítelkyně. Znám ji už 7 llet ,jí je 44 byla má první před 6 lety. Žili jsme spolu 3 roky ale nefungovalo nám to ,já jen žárlil nadával jsem jí a tak. Tak po nějakém čase si našla nového chlapa byla s ním 3 roky a vzala si ho ,dokonce na můj svátek. My jsme se cely ty tři roky spolu nebavili. On jí před 9 měsíci umřel a je z toho zničená a popřála mi k narozeninám po facebooku a pak se to nějak sešlo a znoova jsem se do ní zamiloval i když jsem myslel že jí nenavidím a ona říká že mě měla vždycky ráda ale že mě ted miluje . Co mám dělat je možné aby mě znova milovala , chtěšla se mnou bydlet a ted se zdráhá , není možné že vše jen hraje aby mi ublížila já ji miluju ale nevím co s tím.Říká že mám být trpělivý.
pavel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Pavle. Moc se v tom nevyznám - jste stále zamilovaný do své bývalé přítelkyně, mezi vám dvěma je 19 letý věkový rozdíl, je mezi vámi nevěra z její strany. Procházeli jste partnerskou krizí, rozchodem, 3 roky spolu nejste, vy jste byl žárlivý, ona nyní tvrdí, že vás opět miluje. Ona říká, že vás miluje, ale že máte být trpělivý. Co vám tím tedy vlastně sděluje?? Nechala bych teď veškerou iniciativu na ní. Pokud s vámi bude chtít být ve vztahu, měla by si vás vybojovat...
krize vztahu
U manželského poradce se manžel necítil dobře, říká že:
"už k žádnému dalšímu pasivně agresivnímu manipulativní egoistovi nepůjde. Nepotřebuje být znova manipulovalán do pocitu, že všechny jeho stížnosti jsou nepřiměřené a že koneckonců jeho manželka nikdy neudělala nic tak špatného."

Je pravda, že psycholog nikdy neřekl, že bych udělala něco špatně, a nedal mi ani prostor, aby jsem reagovala sama. Prostě manžela vodil v kruhu jako, že nechápe co byl problém ve vztahu a každý příklad rozbil až vše vypadalo jako, že se manžel neměl být pro co nespokojen. A nevěru odbyl otázkou zda se tím (starým) musíme zabývat. Fiasko na celé čáře a psycholog byl ještě na sebe hrdý. Teda to si myslím na základě jeho reakcí na manželovi stížnosti na jeho postup.

Už jsem pak nikdy neměla odvahu otvírat téma, že bychom řešili současnou situaci u manž. poradce.

Manžel se odstěhovat nechce, já děti neopustím a taky nemám kam s nimi jít.

Co je s ním? Změní se to někdy? Nevím jak dlouho ještě vydržím. - otázka upravena poradcem
Karlička 2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Karličko. Jako najdete dobré a ne úplně dobré lékaře, tak najdete někdy problém u psychologa, nebo i u jakéhokoliv specialisty. Vždy se svých klientů ptám na začátku spolupráce, zda cítili nějakou vzájemnou sounáležitost, abychom se na základě toho domlouvali na další spolupráci. Mohli jste přeci spolupráci s tímto psychologem ukončit a najít pro sebe jiného, který bude sedět vám oběma. Je to hodně důležité - mluvíte o důvěrných intimních věcech..., a to tak, aby vás to vedlo někam dál. Nevzdávejte to, byla by to škoda, a sami se z toho nevymotáte.
krize vztahu
Paní doktorko, už nevím jak dál. Manžel je jako bez duše, když na něj mluvím tak moc neposlouchá, odpovídá jen na přímé provozní otázky. S dětmi se učí jen když mu řeknu. Když jsme venku tak musím dávat pozor jestli jde s námi nebo někde zastavil, nebo neodešel pryč. Do práce chodí a vydělává, takže ekonomicky se nic nezměnilo, ale ve vztahu jsem sama.
Hrozně moc se změnil.
Stalo se to kdyz děti trochu odrostli a ja jsem mohla konečně začít taky trochu žít. On začal být nespokojen, že nejsme spolu a říkal, že on mi "nebude dělat paní Kopeckou". Podle mě nebylo co řešit, jen mě s tím vzdy naštval. Začal řešit minulost a přišel na 20-let starou známost s tehdejším kolegou, kterou jsem měla, když náš vztah byl přechozený. Šokovalo ho to a bylo doma peklo. Nechápu proč se tak hrabal v minulosti, když nebyl připraven přijmou co najde. Prej že v budoucnosti už se mnou počítat nemohl, tak to chtěl vydržet kvůli minulosti.
Byli jsme u m. poradce, ale ten nic nepomohl vše se ještě zhoršilo. - otázka upravena poradcem
Karlička 1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Karličko, nevím co na mne čeká v druhé části vašeho dotazu, jdu na ni. Je jasné, že procházíte dlouhodobou partnerskou krizí a oba dva se cítíte být osamělí
krize vztahu
Dobrý den,s přítelem jsme 2 roky(já-27,on-31).Ještě spolu nebydlíme.V1.půl roce přítel našel byt.Já ho zarazila,řekla,že máme dva domy(rodičů),že byt nepotřebujeme.Což jsem ho zklamala. Během vztahu mě požádal o ruku a byli jsme šťastní.Ve vztahu však bylo hodně věcí podle mě-byt,termín svatby,bydlení u jeho rodičů,kde jsem zezačátku nechtěla bydlet,pak jsme se domluvili,ale jeho rodiče to zavrhli,často jsem dávala přednost práci a koníčkům než být s ním,jelikož jsem se moc necítila u jeho rodičů,výlety a dovolená s mojí rodinou.Před 2 měsíci jsem odjela s rodinou na hory.Měla jsem mít pak"karanténu"14 dní.Přítelovi se to nelíbilo,ale já i tak odjela.Po příjezdu jsme se neviděli 3 týdny(psali si).Moc jsem se trápila.Omluvila jsem se,přiznala všechny chyby,úplně se změnila,chci společně bydlet,svatbu a děti.Po měsíci řekl,že chce pauzu(nevím jak dlouho),že se stím nemůže srovnat.Co mám udělat,aby chápal,že jsem se opravdu změnila,že chci žít společný život?Svatba by měla být v říjnu. - otázka upravena poradcem
Z
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Z. Můj pocit je, že přítel chtěl fungovat ve vztahu víc jako muž, který má také nějaké slovo - ne, že by je prosazoval, ale nabízel. Je vidět, že vás má velmi rád, lpí na vás, vy jste větší svéhlavička, více nezávislá. Jeho váš odjezd s rodinou zasáhl víc, než jste si asi dokázala představit. Nevím, jaké své chyby jste uznala, ale bylo by dobré, kdybyste nechala mluvit i jeho, co ho trápilo, trápí. Třeba to nenazve jako vaše chyby, ale může konstatovat vaše jinakosti. Dejte mu prostor a respektujte ho, já myslím, že ta pauza nebude dlouhá :-)
krize vztahu
Dobry den, budou to tři tydny co mě manželka oznamila, že už ke mě nic neciti a chce se rozejit. Bylo to doma takove chladnější, ale takový šok bych nikdy nečekal. Bylo obdobi, kdy jsem hodně pil a přeháněl to ale ani v té době se se mnou nerozešla. Dala si podminku, že chce, abych s tím něco udělal někam zašel. Já tedy nikam nešel a pít jsem přestal zcela sám bez odborné pomoci, kvulí ní a hlavně kvůli dcerám. Myslel jsem si, že to je u nás dobrý a že jenom teď v období krize, když je pořád s holkama toho je na ní moc. Bohužel to z její strany je teď tak, že si hledá podnájem a chce odejít s tím, že se o péči o děti budeme po týdnu střídat. Navrhoval jsem jí, že bychom zašli do poradny, ale to odmita, že ví, že by to nepomohlo. Ja bych tam rád šel, kdyby to pomohlo. Jsem s nervama na pochodu (na pití nemám ani pomyšlení) a nevím co mám dělat. Nechat ji odejít a čekat, že se vrátí? Říka,že jiný muž v tom není a proto mě to, že nikam nechce zajít trápí ze všeho nejvíc. Děkuji Petr
Petr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Petře, vaše žena o tomto kroku evidentně dlouho přemýšlela, to není unáhlené rozhodnutí, a není to kvůli domácímu vězení v rámci KOVIDU, to bude mít hlubší podhoubí. Zkuste se zatím domluvit na tom, že to dočasně zkusíte na půl roku, uděláte si pauzu a budete se opravdu střídat o dcery. Těm musíte rozumně něco říct, vysvětlit ten krok, ale neříkejte jim nic o tom, že je mezi vámi konec, když to nevíte jistě. Neřešte v tomto mezidobí svůj vztah. Hlavně se fakt nerozpijte, to by byla konečná. Držte se a věřte tomu, že se může leccos v jejím rozhodnutí změnit.
krize vztahu
Dobrý den,
můj manžel se odstěhoval,že si potřebuje ujasnit co dál je pryč 5 týdnů.Mě se strašně stýská a dceři také.Měli jsme nějaké běžné problémy.ON semnou mimo dceru nechce vůbec komunikovat.Nikoho prý nemá bydlí u kolegy v jednom pokoji.Pokud ho kontaktuji ohledně nás neodpovídá.Vůbec nevím co dělat chci,aby se vrátil.Dceři v neděli řekl maminku mám moc rád,zatím se nevrátím a rozvádět se nechci.Poradíte mi co mám dělat?Děkuji
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evo. Manžel si potřebuje ujasnit, co dál - to znamená, že vyhlásil pauzu ve vašem vztahu, aniž by to tak však pojmenoval, vy tedy v sobě máte velkou míru nejistoty, chápu. Na vašem místě bych jej písemně požádala o setkání, abyste si dohodli další podmínky - délka trvání pauzy, peníze, kontakty s dcerou. Dcera musí dostat nějaké relevantní vysvětlení, to by na začátek stačilo.
krize vztahu
Dobrý den. Prosím, co můžu dělat? Máme 2 malé děti a čekáme třetí. Manžel mě kritizuje kvůli každé blbosti. Třeba že něco neuklidím hned. Špatně vychovávám děti. Je schopen se kvůli takové věci urazit a já ani několik dní nevím, za co je uražený. K dětem se chová skvěle. Ke mně, jako bych byla hadr. Nikdy mě neobejme. Vždycky musím já za ním. Nevím, jestli je jen unavený, nebo mě nenávidí. Většinou na moje objetí nereaguje a to mě hodně bolí. Jindy je z toho sex, ale jen holý sex. Může být unavený, ale na svoje koníčky si vždycky najde čas a já ho v tom podporuju. Jde si zasportovat, do kina atd. Ptala jsem se ho, co s tím chce dělat. Říkal, že se s tím nedá nic dělat. Že se nedokáže smířit s tím, jak se chovám. Nabídla jsem mu, že bych se mohla nějak změnit, ale musel by mi vysvětlit jak a nešlo by to ze dne na den. Nechápu, co ode mě chce. Už mám vyzkoušené, že pokud přestanu komunikovat i já s ním, všechno je jedině horší.
Monika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Moniko. Co popisujete, je manipulace do pocitu viny. Jste obviňována z něčeho, čemu nerozumíte, dostáváte se do vnitřního napětí a vlastně se nemáte jak bránit. Přesto ale spolu čekáte třetí dítě, to znamená, že vztah mezi vámi je, ale je nějaký pochroumaný. Velice bych vám doporučovala navštívit partnerskou poradnu, kde by se dalo vše prostřednictvím nezávislého profesionála rozklíčovat, máte problémy v komunikaci...
krize vztahu
Dobrý den. Řeším nyní zda odejít či dát šanci manželství. Jsme spolu 16 let, máme 12ti letého syna. Před nějakou dobou jsem zjistila, že mě manžel lhal a podváděl - minimálně po telefonu (kdyby mi byl nevěrný, tak by mi to stejně nepřiznal). Byla to pro mě rána, protože jsem myslela, že máme opět harmonický vztah a já se do svého manžela opět zamilovala. Díky nynějším událostem jsem zjistila, že mě už manžel nemiluje spoustu let. A nemyslí si, že by se do mě ještě někdy dokázal zamilovat.Chce abych s ním záůstala hlavně kvůli synovi. Já ho miluji a nevím jestli bych dokázala s ním být s vědomím, že mě nemá rád. Je nějaká rada, nebo vůbec možnost, že by se do mě opět zamiloval nebo mám raději odejít než mě to uplně semele? Mám nyní psychické problémy, neudržím stravu atd... Předem děkuji za odpověď
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jitko, tady je každá rada drahá, manžel mluví o tom, že by s vámi zůstal "jen" kvůli synovi, to pro vás musí být ponižující a bolestivé, jestliže vy ho máte víc, než ráda. Myslím, že byste spolu měli otevřít téma vašeho vztahu, komunikovat spolu, ale ne vyčítavě a konfrontačně, docela věcně jako rovný s rovným. Co byste mohli od vašeho vztahu nyní očekávat, a co zatím ne. Pak byste určitě potřebovali partnerskou poradnu, kde by bylo vaše povídání o sobě vedené nezávislým profesionálem, který má výhodu odstupu...
krize vztahu
Dobrý den,Rád bych si nechal poradit...S přitelkyní jsme 2 roky a tet naš vztah došel do faze vyhořeni už to neni co bývalo,láska opadla a přitelkyně mně chce opustit že už si připadame jak spolubydlící a ne jako pár.Už spolu omezeně spíme a nedělame si to spolu hezký to soužití.Ji je 20 mně je 30let A ja to dávam za vinu tomu přoč to tak je že ona to doma ty vztahy nemá uplně ružové jak otec s matkou,tak sestra s přitelem.A přitelkyně po té co dodělala studium nastoupila v domově duchodců a myslím si že jak v práci ,tak doma,tak teť jště ten koronavirus a mezi nama docela stereotip.Ani jeden nemame žadnej koniček zrovna co by jsme dělali pro sebe pro radost a tak si myslím že to nás ubijí.Myslíte si že mužeme ještě naš vztah zachranit? Ani jeden bez druheho si nedokaže pořadně představit žit . A pak u ni doma rodiče do ni taky hučí ať se mnou zůstane.Ale myslím že je prostě po psychické strance vhaji.A že ten vztah musime zmenit a najit si něco pro radost nebo snad ne?
Děkuji Aleš
Aleš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aleši, odpovídáte si sám - teď jde o to, jak ho změníte? I v době koronaviru lze rozbíjet stereotypy mezi vámi dvěma. Je úžasné, že to takto vše rozebíráte a zamýšlíte se nad ní v mnoha ohledech. Snažte se jí v mnoha ohledech více podporovat, rozesmívejte ji, ve volných chvílích podnikejte výlety, abyste rozbili ponorku doma. A mohlo by to začít nejen volnočasovou kreativitou a povídáním si o sobě, ale i obnovováním intimního života :-) Přeji vám oběma hodně štěstí.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko. Jsem s přítelkyní 10 měsíců. Před tím než jsem sní byl jsem užíval konopi které moje přítelkyně nesnáší. Na začátku vztahu jsme se domluvili že přestanu. Docela často jsme se hádali že jsem se kvůli tomu kolikrát odstěhoval zpátky k bratrovi. Vždy udělala první krok a přijela si pro mě. Já jsem hodně žárliví a koukal jsem ji na mesenger. Jednou když jsme se pohádali a já byl u bratra tak věděla že ji prohlížím facebook.. Prý se domluvila s kamarádem a poslali si fotky ona ve spodním prádlem a on ji přirození. Od té doby vždy když jsme se hádali jsem měl velké deprese. Ze kterých jsem se dostával tím že jsem si za hulil. Ale přítelkyni jsme lhal že to nehulim . Nedávno to vyšlo na povrch a pohádali jsme se kvůli tomu. Navíc začala zarlit na moji bejvalou přítelkyni a myslí si že jsem ji sní podvedl jen kvůli tomu že mi poslala smajlík na který jsem ji ani neodpověděl. Vrátili jsme se k sobě a chceme udělat za tím tlustou čáru Můžete mi prosím poradit děkuji
Petr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Petře, je mezi vámi spousta rozporů, ale bezpochyby i hodně moc hezkých věcí, jinak byste se k sobě stále nevraceli. Problém je vaše žárlivost a to hulení. Jestliže chcete udělat tlustou čáru, musíte si spolu o sobě docela navážno o sobě popovídat. Musíte mít spolu pojmenované, co máte jeden na druhém rádi, abyste věděli, proč ten boj o vás stojí za to. A nebude tak moc jednoduché, máte za sebou plno negativních vzpomínek. Začněte tedy tím dobrým a to si vždy uvědomte tehdy, když se bude schylovat k hádce nebo nějakému nedorozumění. Vy přestaňte sledovat její komunikaci s jinými, to vás nikam nedovede, naopak :-)
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko, před časem jsme s manželem řešili krizi a šli od sebe. Já si našla jiné bydlení a on zůstal v našem domě. Bohužel jsem se dozvěděla, že si v té době našel milenku a i přes můj výslovný zákakaz, který na oko respektoval, si ji vodil k nám domů. Nechápu, jak mohl dovolit, aby takto nějaká žena narušila moje soukromí a užívali si u nás doma. Co mě mrzí, že evidentě nedokáže respektovat mě a naše dohody. Asi si myslel, že už to nedáme dohromady a nikdy se to nedozvím a tak je to vlastně jedno. Není to poprvé, co mě podvedl, lhal mi a nerespektoval, na čem jsme se dohodli. Proto jsme taky měli krizi. Teď vůbec nevím, co mám dělat. Mysela jsem si, že budeme konečně šťastní. Máme malé miminko, měli jsme plány do budoucna. On se od té doby vážně snaží. Skoro bych mu i věřila, že se změnil a nechce mi už lhát. Ale vůbec nevím, jak se s tím vyrovnat a jestli má s takovým člověk vůbec cenu pokoušet se budovat vztah.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Michaelo, dobrý den. Nevím mnoho okolností okolo vašeho rozdělení se. Je zajímavé, že v domě zůstal on a vy jste s miminkem odešla jinam. Mělo by to být spíš naopak, nemyslíte?...Má cenu s ním budovat vztah, ale od začátku. Ale připravte se na to, že to nebude jednoduché. Zklamal vaši důvěru v několika ohledech. Vy jste si to vyhlásili pro sebe jako dočasnou pauzu se všemi pravidly, které k tomu patří? To znamená - pojmenovat si její cíl a důvody, stanovit si deadline, domluvit se na tom, že nikdo z vás nebude mít v této době sexuální poměr, finanční hospodaření a jeho kontakty s vaším společným dítětem.Udělejte to tedy ex post, ale napevno, je to velice důležité. Jak se s tím vyrovnat? Nebude to jednoduché, ale pokud začnete budovat novou fázi vašeho vztahu, společnými silami to zvládnete.
krize vztahu
2/2 Změnil jsem priority a praci posunul v žebříčku někde na 4. místo. Manželka je však myšlenkami a hlavou někde jinde. Její milenec je v současné době v zahraničí, ale neustále si píší skrze internet nebo prostřednictvím mobilu. Minulý týden jak se vrátil na skok zpátky do česka se sešli a měli spolu opět intimní vztyk. Chtěl bych a přál bych si manželství zachránit. Co byste mi prosím radila, jak pokračovat nebo kterým směrem se vydat? Mockrát děkuji s pozdravem a přáním krásného dne DAN
Dan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dane. Máte to teď opravdu složité, protože se těžko bojuje o ženu, která je ve fázi zamilovanosti. Ale je to dočasné, rozhodně nic nevzdávejte, je dobře, že jste změnil priority. Nevím, jestli spolu máte intimní život, nebo vás od sebe oddělila - v první části jste mluvil o tom, že problémy byly i "v posteli". Jakým směrem se vydat? Tím, který jste nastolil. Pokud máte hlídání pro děti, vymýšlela bych zajímavé akce jen pro vás dva. Váš vztah se utopil ve stereotypu, ale to je s malými dětmi a odlišným životním stylem muže a ženy časté. Zkuste ten stereotyp rozbít, jen nabízejte zajímavé akce ve dvou, na jaké jste byli zvyklí dřív, aniž byste se jí jakkoliv vnucoval. A hlavně - nevyzvídejte, nekontrolujte, k ničemu vám to nebude a bude vás to brzdit ve spontaneitě. Věřte tomu, že ta zamilovanost je dočasná, ale že patříte k sobě, a podle toho se chovejte :-) Držím vám oběma palce!
krize vztahu
1/2 Dobrý den paní Doktorko, s manželkou se známe 6 let z toho 4 roky jsme spolu manželé. Máme spolu 2 chlapečky 4 a 2 roky. Poslední rok jsem se věnoval naplno práci abych byl schopny plnohodnotně finančně zaopatřit rodinu.To znamenalo pozdní příchody domů (okolo17hod) a poté se v rámci možností věnoval dětem. Večer jak se uspávaly děti jsem z 95% vždy usnul také, takže manželka zůstala po zbytek večera sama...nevěnoval jsem se jí a problémy byly také i v posteli. Problémy s financemi jsem ji nesděloval jelikož jsem ji nechtěl přidělávat starosti. Když to takto pokračovalo, našla si po jisté době milence se kterým udržovala intimní vztah (ze začátku 2x týdně poté každý den), který vzrostl v lásku (trvající asi 3 měsíce). Manželka mě nyní momentálně nemiluje a chce odemně do roku odejít, pokud si ke mě nějakým způsobem nenajde cestu. Její milenec má 22let (ona 29). Od doby kdy to vím, jsem se změnil a naplno se věnuji dětem a manželce. Plánuji výlety, welness pro nás dva a pod.
Dan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dane. Příchody domů z práce kolem 17. hod nepovažuji v dnešní hektické době za pozdní. Ano, manželka se stará o dvě malé děti a je toho na ni moc, ale měla by respektovat to, že vy jste aktuálně živitel rodiny a bez vás by to doma ekonomicky nešlo. Na druhou stranu, určitě se na vás celý den těšila, až se z matky stane i partnerkou a budete spolu jen vy dva. O milenci jste se dozvěděl jak? Řekla vám to sama? To by bylo vážnější - tyto věci se zveřejňují ve chvíli, kdy podvádějící chce opravdu odejít. Nicméně si myslím, že vás manželka spíš provokuje k větší míře partnerské aktivity, dává vám naději a mluví o tom, že by si k vám chtěla nazpět najít cestu. To je velice podstatné. Ale přecházím na druhou část vašeho vyprávění.
krize vztahu
2/2
Nerozumela jsem tomu, proč je furt tak milující a dává mi najevo své city. Pak se rozešel. Myslíte, ze je nevyzraly, ze už ve vztahu není ta jiskra a on než aby pocítili lásku a bezpečnost, chtěl mít stále to vzrušení, které samozřejmě po určitě době vyprcha? Práci má velmi prubojnou, je vysoce postaveny manazer a za koníčka má bojové sporty.
Marcela @
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha. Ano, myslím, že je nevyzrálý. V období intenzivní zamilovanosti sliboval hory doly, ale nepředstavoval si svůj život jako již rodinný. Top manažer, bojové sporty. Prostě se necítil na to, co sliboval. Sliboval to z lásky, ale ne z vlastního přesvědčení. Takže z těch slibů vlastně utekl. Ale nutno říct, že v něčem byl fér - deklaroval oddalování vašeho plánu. Marcelo, chápu, jak vám je, ale nebyl to ten pravý muž pro vás a otec pro vaše společné dítě. Ještě na to opravdu zralý nebyl. Nebojte se o sebe. Teď se hlavně potřebujete vyrovnat s rozchodem, co se týče vašeho věku, biologické hodiny vám zase až tolik netikají. Ale tikají vám ty mentální, viďte? Počkejte si na někoho, o koho se budete moct opravdu opřít, on určitě přijde :-)
krize vztahu
1/2 Dobrý den, byla jsem s partnerem rok. Vztah začal nadherne, kytky do práce, romantické výlety, vyznání lásky, seznamování s rodiči a po čase plánování rodiny. Jsem o 4 roky starší a už mám na čase. Já 31, on 27.. přišel mi velmi vyspělý a tak jsem věk neřešila. Bavili jsme se o jménech, jak bude probíhat těhotenství atd... byl velmi kontaktní, furt se mazlil a laskal. Dával mi pocit jistoty a zamilovanosti. Viděli jsme se 3 dny v týdnu a plánovali sestehovani... jednou mi řekl asi po 3/4 roku, ze se na dítě ještě necítí a ze to chce posunout. Chápala jsem ho a řekla, ze je to v pořádku. A byl stále ten milující.. po dalším měsíci, ze asi až za rok. Což mě zaskocilo a ze dobra.. ubehl další měsíc (mezitím se stále hezky choval) a najednou rána, ze už to tak ke mě necítí, ze je nás vztah stereotypní a další ne moc hezké věci. Byla jsem jak oparena.
Marcela @
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marcelo, nejdříve přejdu na druhou část vašeho vyprávění, než budu reagovat.
krize vztahu
Krize manželství 2. část

Před dvěma měsíci jsem pak narazila na jeho sbírku úlovku a tu chvíli mi došlo, že už mě to nepřekvapuje a že vlastně necítím žádné zklamání. Ale velice brzo mi začal být manžel protivný, nechtěla jsem s ním mít nic intimního a začala jsem být protivná já na něj. Nějak jsme to ale zvládali a tvářili se, že se nic neděje. Nedávno jsem ovšem udělala chybu a sblížila se se svým kamarádem a několikrát jsme se spolu vyspali. Tím na mě začal být tlak ještě větší, pocity neštěstí ve mně vřely, nevěděla jsem, jestli dokážu mít manžela opět ráda, vybudovat si k němu opět důvěru a snažit se to nějak zachránit. Po poslední výměně názorů jsem se mu k nevěře přiznala a teď je zlamaný i on ze mně. Na jednu stranu nechci manželství vzdávat, ale mám obavu, jestli se dokážeme vrátit tam, kde jsme byli předtím a normálně fungovat. Dost přemýšlím o pauze, zda by nám nějakým způsobem pomohla nebo jestli by ukázala, že jsme se příliš odcizili. Co myslíte? Děkuji za radu
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Je škoda, že jste se uzavírala ve chvílích, kdy jste byla zraněná a zklamaná, smutná. Dusila jste to v sobě a to pro vás muselo být stále více těžké. Ale chápu, že je složité, ukazovat mu důkazy o nevěrách, které jste objevila. Pokud je jich za dobu trvání vašeho vztahu a pak 2 let manželství víc, pak si nedovedu představit, jakou k němu můžete mít nadále důvěru. Váš vztah k němu to přeci muselo velmi výrazně poznamenat. Pokud přemýšlíte o pauze, asi v ní cítíte naději, jen byste si museli vy dva spolu jasně definovat její cíl a její pravidla. Museli byste žít odděleně, nekomunikovat spolu jinak, než provozně ( finance ), museli byste si stanovit časový horizont jejího ukončení. Pokud jsem to pochopila dobře, jste zatím bezdětní, takže tento důležitý aspekt zatím řešit nemusíte. Teď mne ještě zajímá, proč jste se mu svěřila se svou nevěrou s kamarádem - k čemu to mělo být dobré? Chtěla jste vyvolat jeho žárlivost v zájmu záchrany vztahu? Dančo, důležitá je vaše věta " nechci manželství vzdávat ". Vy se už v budoucnu nebudete vracet tam, kde jste byli dřív. Vy budete potřebovat budovat novou etapu vašeho vztahu, najít, co vám stojí za to, být spolu dál, ale v jiném, novém modu, a s možností vzájemné partnerské důvěry :-)
krize vztahu
Krize manželství 1. část

S partnerem jsme se vzali před dvěma lety, po deseti letech vztahu. Teď k nám dospěla krize. Moc nedokážu o svých pocitech hovořit a když s partnerem nějaké problémy nastaly, ať už v podobě jeho nevěry nebo jiných podobných věcí, které nabourávaly mou důvěru k němu, tak jsem se nedokázala pořádně otevřít a hovořit o tom, i když on nad mým odhalením těchto věcí mnohdy jen mávl rukou a řekl, že to nic není. Dusila jsem to v sobě a proto jsme asi tam, kde teď jsme. Před více jak půl rokem, když jsem opět u manžel narazila na jisté materiály od jeho někdejší milenky, se to na mě začalo nabalovat a postupně jsem se začala cítit nešťastná a sílil ve mně pocit, jakéhosi sevření a nesvobody. Začala jsem tedy myslet více na sebe, jezdit s kamarády na výlety, často jezdil s námi i manžel, který je součástí party. Někdy jsem jezdila i bez něj a právě tyto výlety se mi začaly líbit víc, když tam on nebyl.
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Dančo, přejdu nejprve na druhou část vašeho vyprávění.
krize vztahu
Dobrý den,s manželem 6,5roku-idylicke manzelstvi(manzel40let) červnu zemřela jeho matka a v srpnu se nám narodilo dítě.Od října začal být uzavreny,Matku rozptýlil na zahradě a otce vysypal v podstatě u kompostu,nemovitosti kterou za 24h.prodal,v.Zacal být výbušný,nebo nekomunikoval,29.12.mi řekl na banální otázku že se chovám jako jeho matka a nemiluje mě.Odjel návrat 2.den omluvy,sliby,za 14dni kdy jsem řekla,že nic není v pořádku a stále se chová divne,odjel na 5dni hledat se,trestat se.Vratil se že chce žít jen pro malého,jako jeho otec,kdy vztah rodičů vždy odsuzoval,matka byla tyran a otec otrok,byla zlá na všechny,vydírání,výhrůžky,manipulace...Od té doby zly,nenávistný ke mne,náš vztah vidí jako nejhorší na světě,spojitost s matkou odmita.V pondělí se odstěhoval,s tím že vedle mě žít nemůže a snad ho jednou pochopim.Nasla jsem manz.poradce a paní si nechala v péči pouze manžela,když se tam rozplakal na téma matka.Jiz má za sebou jednu návštěvu,srovná se to psychologem?
Nikola
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nikolo, ptáte se, jestli se to srovná psychologem. Ale co všechno?Jak manželova pochroumaná osobnost, tak následně i váš vztah? Máte spolu půlroční miminko, je to náročné hlavně pro vás - mám na mysli péči o ně, fyzickou vyčerpanost, nevyspání. A k tomu velké starosti v manželském vztahu. Jste ve velkém stresu,do toho dehonestace manžela vaší osoby - připomínáte mu matku, která byla tyran... Měla byste teď být nejspíš s dítětem opravdu sama, abyste pro sebe mohli mít klid, ale manžel by vám měl maximálně pomáhat - nákupy apod. Epidemie korona viru ještě bude trvat delší dobu a vy potřebujete zásobování jídlem. Řešení vaší partnerské situace bych nyní na vašem místě odložila.
krize vztahu
Paní doktorko.
Manželka chce odejít za rozvedeným spolupracovníkem s dobrým postavením. Jsme svoji 32 let. Přiznala půl roční nevěru. Před 8 lety začal být mezi námi problém v soužití. Asi více alkoholu z mé strany, minimum sexu, chybějící diskuse o problémech, málá všímavost atd. Pořád se navštěvujeme se z kamarády, sportujeme spolu, jezdíme na DOV. Já nevěrný nebyl.
Má smysl bojovat a jak? Ona říká, že má zájem se mnou zůstat ale chce to zlepšení. Já si myslím, že bez pomoci to nepůjde.
Petr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Petře, dobrý den.Takže manželka mluví o svém zájmu s vámi zůstat! Není to tak horké, že by chtěla odejít, v tom případě běžte do toho. Sám uznáváte, že podíl na partnerské krizi je více na vaší straně. Je dobře, že si to uvědomujete, krize je leckdy velikánská šance pro možnost zastavení se, ohlédnutí za minulost a retrospektivu i bilancování. A to jak toho dobrého, co vás kdysi sblížilo, tak nyní toho, co vás rozděluje. Mám hodně klientů, kteří v rámci partnerské krize hledají náhradu v jiném vztahu, protože ze svého vztahu s manželem jsou nešťastní a frustrovaní. Ale manželka naději a šanci vašemu vztahu dává velmi velkou. Máte pravdu v tom, že bez odborné pomoci to asi nepůjde, ale není problém se objednat u partnerského psychologa. Musíme pevně doufat, že se současná situace postupně bude stabilizovat a psychologické služby opět začnou fungovat...
krize vztahu
Milá Dančo,po přečtení Vašeho příběhu mě napadá,kolik času jste již promarnila čekáním na něco,co se asi nestane.Myslím si,že manžel se k Vám z lásky už nevrátí,a z lítosti?To byste chtěla?Tím že mu říkáte že ho milujete a at se vrátí,tím u něj jen klesáte na ceně.Kdyby to trvalo pár měsíců,možná by se něco změnilo,ale píšete že to trvá roky..
Podejte žádost o rozvod,nebojte se toho že budete sama,po čase se vám uleví,myslím psychicky.Je Vám teprve 47 a to na nový vztah vůbec není pozdě!Máte dvě děti,co takhle jezdit na výlety s nimi,za sestrou na pár dní?Najděte si práci,i třeba na pár hodin,potkáte nové lidi,přijdete na jiné myšlenky.Jde o to nesedět doma,neutápět se v sebelítosti a neustále nečekat..
Snad se nezlobíte,chci Vám jen dodat trochu odvahy,zdravého sebevědomí,a hrdosti.
PS: a děti,i v tomhle věku, nechtějí uplakanou a smutnou maminku,ale štastnou a spokojenou.Věřím že se vám to povede,a držím palce
Zlatka
Vzkaz pro Danču
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zlatko a Dančo, propojuji vás dvě, a vám, Zlatko, děkuji.
krize vztahu
5. pokr. Stále na něho myslím, trpím úzkostí a strachem z osamělosti. Byla jsem i u psychologa, ale návštěvy pomohly jen na chvíli. Strašně trpím, kdy se manžel staví za dětmi, vezme je ke svým rodičům a já vidím, jak je spokojený beze mě. Sice mi občas zavolá, ale řešíme jen provozní a finanční věci skrze děti. Jako partnerku mě úplně odsunul. Neumím si to vysvětlit - když tedy tvrdí, že s onou milenkou není a neplánuje budoucnost, proč se tedy nevrátil ke mně?? Nebo mi lže, ale proč by to dělal? Je spousta chlapů, co mají milenky, ale ti to tají, takže jejich ženy nic nevědí a žijí v sladké nevědomosti.Manžel ví, že o něj stojím, sex bych s ním neodmítala, dříve jsme jezdili na dovolené, výlety, na různé akce a k mým rodičům, dokud žili, k mé sestře na prázdniny, ale to vše je už minulost a při vzpomínkách na toto všechno se mi chce jen brečet. Nic mě nebaví, momentálně jsem i bez práce, takže si připadám k ničemu. Poradíte mi, jak se z toho dostat a jak se mám se vším vyrovnat?
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dančo, potřebujete najít vztah sama k sobě. Láskyplný. Zní to jako hloupá americká fráze, ale myslím to poctivě a vážně - myslete na sebe a najděte všechny důvody, proč si zasloužíte, mít se ráda. Nezávisle na manželovi. Potřebujete být "psychicky soběstačná". Věřte, to je strašná síla, která nás postaví na nohy. A pak z nás vyzařuje :-) Momentálně jste bez práce, to je další stresor, to je jasné, ale určitě se něco najde, musíte tomu věřit, a k tomu zase potřebujete svou sebedůvěru. Já nemůžu nic jiného, než vám držet palce. Ale se spoluprací s psychologem bych na vašem místě určitě pokračovala. Moc to teď potřebujete.
krize vztahu
4. pokr byla v koncích, kdy mi trochu povolily nervy. Manžel mi např.vyčetl, že jsem s ním po porodu dětí nespala - na moji obhajobu - mám 2 císaře a stále srůsty, sex byl pro mě bolestivý a dost často jsem trpěla na záněty močáku, takže to nešlo. Jenže dětem je 16 a 14 let, takže je to už stará historie. Byly hodně problémy v komunikaci, protože se dost často uráží a vše vidí jen černobíle. Kdybych teď řekla, že bych se ráda podívala např. do Afriky, tak by mě vzal za slovo jako že tam doopravdy jedu a byl by naštvaný, proč jsem ještě neodletěla. Takto ke všemu přistupuje. Dám nějaký návrh a on to bere, že to už na 100 % platí. Ale zpět k problému. Musím se smířit s tím, že už je definitivně pryč? Žijeme jako bychom byli rozvedení, ale on návrh na rozvod nechce podat.Myslíte, že je malá naděje, že by se přece jen vrátil? Já chci žít, ne přežívat, šance, že bych si někoho našla, je mizivá ( je mi už 47 let), navíc mám jeho v srdci. Mám deprese, prakticky celé ty roky jen pláču.
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dančo, ve volných chvílích přemýšlejte nad tím, v čem je on pro vás opravdu tak důležitý a přes všechny vámi popsané peripetie pořád aspirujete na to, uchovat , a tedy zachraňovat, váš vztah. Proč ho máte ráda a jakou byste mohla mít motivaci o něj bojovat. Pak, až si to ujasníte, můžete začít přemýšlet strategicky, jak to udělat. Manžel má milenku, vyčítá vám, že mluvíte často "naprázdno", neváží si vás, ani vašeho vztahu. Nechce se rozvádět, protože to s milenkou do budoucna nemyslí nijak vážně. Je to jeho radost - dočasná. Ve vašem vztahu se cítil být frustrovaný a nyní má vedle sebe někoho, kdo jej obdivuje. Možná, že to na ní miluje nejvíc - její obdiv k němu. To už od vás neměl. Ale nevím, co jste vlastně pozitivního měla vy od něj.... Čeká na mě poslední část vašeho vyprávění.
krize vztahu
3. pokr. údajná milenka. Ovšem manžel tvrdí, že s ní není, že jsou jen kamarádi a že ji předtím jen občas navštívil. Myslím si, že lže, protože ke mně se chová velice odtažitě, nekoukne se mi do očí a mluví velice vyhýbavě. Jeho činy mluví jinak. Chodil se mnou i do poradny, ale to bylo jen alibisticky, zkrátka nedodržel, co jsme měli za úkoly, takže ztráta času.Jen byl schopný mi vyčíst vše špatné, co jsem za 20 let manželství udělala, ale to by bylo na dlouhé vyprávění. Vím, že jsem dělala chyby, ale slíbila jsem, že to mohu napravit a za vším udělat tlustou čáru - ale on už nechce, prý nevěří, že by nám to klapalo. Vlastně nevím, co by jako mělo klapat, hodně jsem žila pro rodinu, měl volnost, nejsem semetrika. takže na můj přímý dotaz, jestli se ke mně vrátí - řekl, že už nikdy. Ví, že ho miluji a chci zpět, několikrát jsem mu to řekla, ale on nevidí neslyší. Snažím se být vstřícná a milá, ale asi je pozdě. Nic nevyčítám - dříve jsem to trochu ( oprávněně) dělala. Ale to už jsem
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
krize vztahu
2. pokr. zase odjel pryč, protože po - pá pracoval v jiném regionu. Poté dostal práci na pobočce u nás, takže jsem myslela, že už budeme spolu. Bohužel, šel bydlet k rodičům a u nás doma se stavoval jen někdy v týdnu za dětmi a o víkendech jsem ho vůbec neviděla, údajně ale jezdil za onou slečnou. Občas jsem nahodila téma, jak si to představuje, prý jsou jen kamarádi a na dotaz, zda se vrátí k nám domů, odpovídal, že zatím bude u rodičů a že neví. Nicméně z jeho chování bylo jasné, že je stále s ní. Takže to byla taková dvouletá pauza, kdy jsem stále doufala, že se vrátí. Rozvod odmítl, že nemá důvod, ale prý pokud ho podám já, že mi to podepíše. Za celou dobu jsme spolu nikde nebyli, alůe chodil mi pomáhat, pokud jsem něco potřebovala a celkem se choval ke mně neutrálně a korektně. Ovšem bez citů, jako bych byla cizí. Zkrátka mě ze svého života vyškrtl. Odvezl si i skoro všechny věci. Před Vánocemi přišla další rána - znovu se prý vrací do původní práce do města, kde žije jeho
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu číst dál...
krize vztahu
1. Dobrý večer, ráda bych znala Váš názor. Jsem 20 let v manželství, 2 děti. Před 4 lety nás semlela krize: problémy v práci - oba, smrt mého táty,úraz manžela. V té době ale také víkendové manželství. Byla jsem na dně a občas jsem manželovi, který mimochodem na mě místo podpory kašlal, řekla pár ošklivých slov z důvodu nahromaděné frustrace. Urazil se, nekomunikoval, byť jsem se omluvila, tak si myslel, že ho nechci a že je mezi námi konec. Špatně si moje slova vyložil. No a našel si přítelkyni. Šíleně se do ní zamiloval a bral ji jako oficiální partnerku na různé akce, děti k ní vzal a seznámil ji s dalšími příbuznými. Byli na dovolené a welnessu. Všechno jsem si poté s mužem vyříkala, omluvila se, ale on ten vztah neukončil. Prý nemá co ukončovat, protože jsou jen kamarádi a nespí spolu. Tomu nevěřím, protože od té doby přestal spát se mnou a vlastně se mě úplně přestal dotýkat. Když měl přijet domů, tak přijel až v sobotu ráno, pak jel k rodičům, kde přespal a v neděli ráno
Danča
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dančo. Nejprve přejdu na 2.část vašeho dotazu.
krize vztahu
Problemy to zpusobje v tom, ze se na toto tema nemuzeme shodnout a muj manzel se jich pokazde ale opravdu pokazde zastava. V podstate svoji puvodni rodinu neumi videt s odstupem, nicemu se tam neumi zasmat, je tam spoustu lzi a manipulace. A to je proti mym hodnotam. Pokud se ma rozhodnout mezi mnou a jeho sestrou, napriklad, vzdycky da prednost ji. Moc bych si prala, aby mel alespon nejake kamarady a ja mu mohla take doprovazet v jeho socialnich vztazich, ale on naleha jen na dulezitost rodiny. Zijeme v zemi meho manzela a ja si tu pripadam strasne sama. Bylo by to jine, kdybych mohla zbalit deti a jit ke sve rodine, jenze i ta je nefunkcni. V podstate jsem si ho pritahla, protoze jsem na takovu lasku, ktera boli, byla zvykla. Ted prochazim psychoterapii a obavam se, ze potrebuji neco jineho. Co s tim. Rada bych tento vztah ukoncila, ale moc se bojim, ze zranim nase tri deti. Mam pockat, az vyrostou ? Ktery vek je nejlepsi na rozchod ? Dekuji moc za radu.
Olga 2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Olgo, nepřemýšlejte tolik nad tím, jaký věk dětí je nejvhodnější pro rozvod rodičů. V podstatě žádný, nikdy to není OK, ale zrovna tak není OK být u toho, když jsou rodiče spolu nešťastní a trápí se spolu. Důležité je, pokud se rozhodnete pro rozchod, abyste spolu nejdříve vy a manžel vše dopodrobna probrali. Jak to bude dál ohledně vás dvou a hlavně vašich dětí. Až pak to můžete říct dětem, abyste jim dali pocit bezpečí a jistoty, jak to bude dál.
krize vztahu
Dobry den pani Douchova, psala jsem jiz pred casem ohledne manzelske krize. Doporucila jste nam manzelskou terapii. Zapomnela jsem napsat, ze na manzelske terapii uz jsme byli, ale k nicemu to nevedlo. Muj manzel tomu bud nerozumel, co mu ten psycholog rikal, nebo to mezitim zapomnel anebo proste neni dokonaly, podle jeho slov. Zkratka menit se nebude. Ja mam za cela ta leta pocit, ze on se vlastne nikdy neodpoutal od sve rodiny. A z druhe strany, jeho rodina nas nikdy nechtela videt jako par. Predevsim jeho matka a jeho vlastni sestra, nevlastni, adoptovna sestra s jeho rodinou moc nevida. Jeho matka nam neprisla na svatbu, kdyz jsme potrebovali pohlidat deti, tak nekdy prisla, nekdy delala, ze je nemocna, ale nejhur se hlavne ke mne chovala, kdyz videla, ze jsme stastni. Ona sama je nestastna, protoze jeji manzel miluje jinou zenu. Ale pry se dohodli, ze budou spolu. Konec koncu problem mych tchanu by se nas netykal, prestoze vim, jak toho meho muze zranuje. Stejne jako permanentni nepritomnost jeho otce.
Olga 1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Olgo. Přecházím na druhou část vašeho dotazu, než budu reagovat.
krize vztahu
Paní psycholožko, chtěla bych radu holedně postupu. Jsme manželé 25 let, děti studují VŠ. Manželství vcelku spokojené, jsme téměř poslední mezi manželovými kamarády, kdo není rozvedený. On trochu cholerik, já často ustoupím, aby byl klid a najdu cestu, jak věci udělat bez něj. Prostě jsem se naučila vedle něj žít. jenže on po 52. roce začal, jak kdyby byl konec světa - jednak jsem zachytila maily, jak mu jeho kamarád, který je pro něj vzorem, píše, že je třeba žít, jednak se podařilo vydělat velké peníze. Ze dne na den se jednou odstěhoval, na jednu stranu si dělá, co chce, na druhou stranu je však sám a to mi vyčítá. Chce, abych se sklonila a žadonila, aby se vrátil zpět - takhle to znal se svojí mámou. To já neudělám, chci, aby se vrátil ze svého rozhodnutí a ne bay mi naopak dal ultimata. Jenže se objevila o 20 let mladší. najednou - to je jiný svět, nechci se vracet, zamilovaný, výlety, večírky, drahé zahraniční dovolené (mnoho z toho mi nikdy nedopřál, začínali jsme z nuly a s jeho dluhy). Domluvit se nechce, vyhýbá se, vzkázal, že si všichni musíme zvyknout, že má novou přítelkyni. Ta se mezitím začala zabydlovat v jedné z našich nemovitostí, on nám od toho domu sebral klíče a nesmíme tam. Řekla bych, počkám, jenže paní je oslněná majetkem, takže to asi nebude jen krátká záležitost. Už se jednou rozešli (on je cholerik), ale ona se oklepala a dělá přesně to, co já ne - dolézá, doprošuje se. Že přestal financovat rodinu, to asi ani nemusím psát. Když jsem ho žádala o platby dětem na školu, řekl, že bude financovat jen syna a dcera ať si najde jiný zdroj. prosím, co dál? Děkuji za Váš názor.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucie. Vše je popsáno vámi, nevím, jak by to popsal manžel, jak vaše děti. Každopádně je vaše manželství rozbité, on se chová jako patriarcha, který má veškerá rozhodovací práva. Ale ta nemá, to se moc mýlí. Předpokládám, že máte SJM. V současné době jej k návratu do manželství nedostanete, a také ale nevím, jakou byste po tom všem měla mít motivaci. Prvním krokem musí být spolupráce s opravdu dobrým právníkem, a to co nejdříve. On si musí uvědomit jinou cestou, než od vás, že není mocipán, který všemu velí. Jeho mladá přítelkyně mu velmi zvedla ego, zároveň jej zneužívá a on se dá - jak by ne, když je o 20 let mladší, než on. Ale klíče od vaší společné nemovitosti vám odpírat nemůže, to je vám přeci jasné. Na manželství bych už asi rezignovala, ale rozhodně ne na vaše práva.
krize vztahu
Vzkaz pro Oldřicha
Oldřichu,zkuste začít sám,jezte zdravěji,cvičte,zhubněte.Třeba to Vaši ženu "strhne",když bude vidět že vy se sebou něco děláte a že Vás to baví.Vždyť to děláte i pro sebe a pro svůj poci.A třeba si uvědomí,že o vás taky jednou může přijít,a začne se snažit s vámi trávit více času jen ve dvou.
Jen takový nápad - co by asi fungovalo na mě,nezlobte se - otázka upravena poradcem
Zlatka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Zlatko. Děkuji a propojuji vás s Oldřichem :-)
krize vztahu
...málo proti tomu o co bych tím přišel, ale nevěřím, že bych v takové chvíli dokázal uvažovat rozumně.
Děkuji za jakoukoli radu.
Oldřich
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Oldřichu, radu jsem vám jakožto jedinou dala v předchozí odpovědi. Nebojte, tohle je krize, která není neprůstřelná. Držím palce.
krize vztahu
...nikdy nevyhledávala, takže je to její obvyklé chování, i když si myslím, že nedělá dobře a navíc to poškozuje náš vztah, což si ona asi nechce připustit, nebo jí to (ze zvyku) nevadí. Dalším důvodem jejího odmítání je prý také její (a myslím si, že i moje) tloušťka. Oba jsme přibrali (oba asi po dětech), ale nedokážu jí vysvětlit, že to pro mě není problém. Samozřejmě bych rád shodil, už se mi to jednou podařilo, takže vím jak na to, rád bych, abychom se do toho pustili společně, jenže ani k tomu se mi jí zřejmě nepodaří přemluvit, protože by musela upozadit děti, což striktně odmítá. Nevím si už rady, co dělat. Jak mám přesvědčit někoho, kdo je tak tvrdohlavý. Mám jediné štěstí, a to je to že jsem opravdu při těle a celkem tuctový typ, o něhož ženy nejeví žádný zvláštní zájem. Protože si myslím, že kdyby ho nějaká žena projevila, asi bych ve své slabosti podlehl, protože by mi tím dala to jediné, co mi doma chybí. A to je zájem o mě jako o muže a partnera, což je sice velmi (3)...
Oldřich
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Achjo, nemáte to spolu jednoduché. Nabídek dáváte manželce víc než dost, ani jedna z nich by neupozadila děti. Společné hubnutí by mohlo být velice příjemné konání -jiné, než děti a rekonstrukce bytu. Nevím, zda by na to žena přistoupila, ale viděla bych to na spolupráci partnerským psychologem, abyste si s někým třetím, nezávislým, mohli vše probrat jinak, než doma, a abyste mohli dostat nové inspirující otázky, i různá doporučení :-)
krize vztahu
...tohle téma příliš často by jí spíš ještě víc zatvrdilo, takže se o tom snažím mluvit jen tehdy, když cítím, že je vhodná chvilka. Těch ale bohužel také moc není. Rekonstruujeme totiž dům, ve kterém zároveň i bydlíme, takže starost o děti i o většinu domácnosti leží na bedrech ženy a vidím na ní, jak je už unavená a podrážděná. Obdivuju jí za výdrž být 24 hodin mámou našich úžasných dětí, což jí i říkám, chápu jak je to pro ni psychicky náročné, ale já bych chtěl aspoň občas mít vedle sebe svou ženu, ne jen matku našich dětí. Navrhoval jsem ji, aby si odpočinula, aby vyrazila třeba jen se sestrou na víkend někam do wellness centra, aby měla čas opravdu jen na sebe, že se o děti postarám. Zkoušel jsem ji přesvědčit, abychom zašli někam jen spolu (hlídání není problém), prostě abychom měli čas taky na sebe, ale všechno marně. Vždy mě odbyde tím, že nikam nechce, odpočinout si nepotřebuje a je jí líto nechat doma děti samotné. Manželka je introvert a společnost nebo nějakou zábavu (2)..
Oldřich
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kde se ten blok vytvořil? Chápu, že musí být vaše žena velmi unavená, ale je škoda, že nepřijme vaši nabídku, třeba na ten wellness pobyt se sestrou, uviděla by, jak moc by ji to zregenerovalo. A vyjít si spolu někdy někam ve dvou, to by byla také velká posila pro váš vztah. Přemýšlím, v jakém rodinném vzorci vyrostla, zda její maminka byla také maximálně výkonná a na prvním místě mateřská. Naše dětství nás v mnoha ohledech formuje do rolí, které zastáváme v dospělosti. Jdu číst dál.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Se ženou jsme již 9 let, máme 2 malé děti ve věku 4 a 2 roky. Vztah nemáme ani špatný ani dobrý, řešíme zkrátka běžné problémy, jako každý druhý. Problém je pouze v našem sexuálním životě, který je na nule od početí druhého potomka. Dlouho jsem si myslel, že mě má žena zkrátka nemiluje, že jsem byl pro ni jen prostředník k dosažení cíle (mít děti), protože tak je to správné a „tak by to měla každá slušná dívka mít v životě zařízené“. Sám sebe jsem se snažil přesvědčit, že svou ženu vlastně také nemiluji a že kromě dětí mi na ničem jiném nezáleží. Nedávno jsem si ale uvědomil, že nic není tak černobílé. Na ženě mi hodně záleží a jsem si jistý, že i jí na mě. Bohužel na jakémkoliv bližším fyzickém kontaktu to nic nezměnilo. Neobejmeme se, nepolíbíme, prostě žádné něžnosti ani intimnosti. Pravda, ani jeden z nás není žádný romantik, ale pořád mám své potřeby a všechno tohle mi chybí. Když to ženě řeknu, tak si to sice poslechne, ale nijak nereaguje a nadnášet.(1).
Oldřich
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Oldřichu.Vy říkáte "problém je POUZE v našem sexuálním životě" To v kontextu vašeho psaní je ale jeden ze základních problémů, od nichž se odvíjejí ty další a částečné odcizení. Další problém je přeci ten, že jste původně zredukoval váš vztah už jen na funkčně provozní a nutil se do "odmilování" se od své ženy. Je moc dobře, že jste si uvědomil, že to tak není a že cítíte, že i vaší ženě na vás záleží a má vás ráda. Po narození druhého dítěte je režim a frmol v domácnosti a péče o miminko a druhé dítě, mnohem větší, a u ženy často již nezbývá kapacita na nic jiného, než unavená upadnout do postele a aspoň na chvíli spát. Jenže u vás to fyzické i dotekové odcizení trvá již příliš dlouho, někde došlo u vaší ženy k vytvoření bloku. Pokud budete svou frustraci vysvětlovat slovy, že také máte své potřeby tím se ani jeden nikam k přiblížení nedostanete, ale jdu číst dál.
krize vztahu
Odkaz pro Milana. Je evidentní, že Jitka nechtěla pochopit, že vaše manželka vás
dlouhodobe podvádí a stejně jako vaše manželka vám přičítá a vytýká nevhodné chování.
Manželka vaše opakované pokusy řešit špatnou kvalitu vztahu a pochybnosti o osobni integrite manzelky manipulativně označila za šmírování a zářlení.
Vaše manzelka nechtěla mít s vámi sex tak často a navíc sexuje s jiným. Máte právo nežít ve lži.
Jitčin postoj, že nemáte právo na ověření pochybností forenzni metodou v této situaci vás nerespektuje.
Pro jitku je to jenom krize, které jste pravděpodobně spoluvinnik, a navíc taky člověk, který manželce sebral možnost zachovat si tvář zatloukanim a lhanim a tím ztížil nápravu poskozeneho vztahu. Směšné a od ní profesionálně pochybné.
Milane, teď víte. Musíte se s tím vyrovnat. Vaše manzelka není ta osoba co jste myslel. Až pochopíte, tak se rozhodnete zda budete zkoumat kdy a proč vztah skončil, nebo zkusíte získat manželku zpět a vytvořit nový vztah.
Jitka nepomůže...
Poradce .... pro Milana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Milane. Přeposílám vám vzkaz...
krize vztahu
Dobrý den, jsme 55+. Po dobrém manželsví jsme v roce 2014 přijali 2 firmy ke spolupráci. Od té doby spadl sex z 90-100 za rok na 12-22, je to trapné, ale psal jsem si to. Ženě bylo 50 a tvrdila, to se běžně stává, já to nerad přijal, ale cítil, že je něco špatně. Po neshodách jsem byl označen před dětmi (23 a 27) za příšerného, hrozného žárlivce a šmíráka. Děti mamku litovaly, jak to se mnou může vydržet a snažily se mne umravňovat ze stařeckých nálad. Moc mi chybělo milování a říkal si, jestli je to opravdu blud, není pro mě omluvy. Něco však bylo špatně. Kolega z klubu mi poradíl, abych byl v klidu a pořídil si biologický rozbor na přítomnost spermatu.Ukázal mi kde.Stálo to 1400Kč.1-2x týdně se opakovaly situace, které přímo vyvolávaly pochybnosti. Ráno v pátek jsem přišel domů dříve než obvykle, nestačila to zakrýt. V koši plné kalhotky semene. Neřekl jsem nic, neví to, po týdnu opět, takže 6 let urážek a lží .. satisfakce byla, sdělil jsem to dětem, byl to šok, mlčíme. Co dál? Mil
Milan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Milane. Dobrá, cítil jste, že naprosté zredukování vašeho milostného života na cca 1x měsíčně, bude mít jinou příčinu, než uváděla vaše žena. Ale testovat si to vámi popsaným způsobem jakožto vztahový psycholog opravdu nevnímám jako optimální variantu do rozvoje vašeho vztahu.. Nevím, do jaké míry hraje ve všem vliv to, že jste v roce 14 přijali 2 firmy ke spolupráci, no prostě, moc se v tom neorientuji. Vaše žena nechce mít milostný život s vámi tak často, jak byste potřeboval. Ale jaký vlastně váš intimní život byl? Nemluvím o frekvenci, ale o kvalitě a oboustranné spokojenosti. Nebyl tam z vaší strany příliš velký tlak na sex? Nevím, mohu jen na dálku přemýšlet nad příčinami snížení a ochabnutí vašeho sexuálního života. A nevím, co vám mohu konkrétního poradit. Zatahovat do toho vaše děti, byť jsou dospělé, nepovažuji vůbec za rozumné, protože se jedná o problém mezi vámi a vaší ženou. Ale chápu, že to vracíte vaší ženě, když jste byl označen za šmíráka a hrozného žárlivce. Ani ona to neměla otevírat před vašimi společnými dětmi. Co dál? Komunikace mezi vámi a vaší ženou o vašem vztahu. A rozhodně neříkejte, co a jakým způsobem jste testoval, to by bylo kontraproduktivní. Podle mě by vám oběma pomohla partnerská poradna.
krize vztahu
Část 2, myslím si, že ten důvod, je ta holka. Jeho koníček je focení "modelek", v den té nehody měl jet na převaz kvůli tomu zranění do města v Německu, nakonec jsem se dozvěděla, že boural v Čechách a že v tom autě nebyl sám, že tam byla jedna holka, takže on, který nesnáší vstávání, jel ráno před převazem za ní podle něj "na kávu", při čemž se stala ta autonehoda. Ta nehoda je sblížila, Nevím jestli to tak je, ale vzhledem k tomu, co mi říká, to tak nejspíš bude. Než jsme si dali pauzu, tak se mi omlouval, že si já nemusím vůbec nic vyčítat, myslím že je jasné, že má čern svědomí. Nevím, jestli s ním zůstat a ani nevím, co bych mu měla říct, pokud se rozhone s námi zůstat on. Nejspíš mu dám jasné podmínky jak to bude a buď na ně přistoupí nebo ne. A taky chci od něj slyšet pravý důvod, proč zvažuje rozchod, je přece nesmysl, aby mě z ničeho nic přestal milovat 4 měsíce po porodu.. nebo být raději bez něj? Děkuji za názor. - otázka upravena poradcem
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kateřino, on je nyní úplně rozbitý, není soudný, hledá relax a zábavu někde jinde, vlastně utíká z potíží, protože již nemá na to, je zvládat. Není dost silný, vlastně se nyní projevuje jako srab, který vás nechá ve štychu. Zkuste si sama pro sebe uvědomit, co na něm máte ráda, měla jste, zkuste si zrekapitulovat váš společný život do doby, než se toho tolik událo najednou. O rozchodu bych neuvažovala, on se "jen" potřebuje stabilizovat, dát se do kupy, potřebuje k tomu nějaký čas. Ale co vy s malinkým synem? Myslete nyní i na sebe, jste tu pro syna teď tou nejdůležitější bytostí, zkuste - vzdor únavě a vyčerpání - se soustředit na radost z něj, pokud není komplikované uřvané miminko. Ale miminka rozeznají velmi snadno, když je jejich máma v nepohodě, a pak reagují na její stres svým stresem. Domluvte si s přítelem pravidla, kdy se bude o syna a jak starat, abyste mohla vydechnout a chvíli se vyspat, odpočinout si. Odpověď na poslední otázku. On teď neví, co vlastně cítí, je velmi rozpolcený. Dejte oba sami sobě čas s tím, že budou jasná pravidla ohledně péče o dítě a ohledně distribuce peněz.
krize vztahu
Dobrý den, chtěla bych radu, co mám dělat ohledně mé krize s přítelem, máme čtyřměsíčního syna a teď mi po 5,5 letech vztahu řekl, že už mě nemiluje, ale že mě má rád. Když se malej narodil, byl hrdým, šťastným otcem a děkoval mi za syna, byli jsme šťastní, ale krátce po porodu jsme měli neshody ohledně péče o syna, do toho přišel o práci, byl na chirurgickém zákroku, pak měl autonehodu, problémů hromada a on odmítnul jít na pracák, že od nikoho žádné peníze nepotřebuje, hodně jsme se kvůli tomu hádali, ale marně, všechno jsme museli utáhnout z mé mateřské v Německu, nakonec se přihlási na pracák a teď čeká na nemocenskou, asi už jsme si také lezli na enrvy, jak je pořád doma, s péčí o syna mi doteď téměř vůbec nepomohl. Zeptala jsem se ho, jestli je v tom jiná ženská.. odvrátil hlavu a řekl mi, že s ní nic nemá, ale že mu není lhostejná, ale že to není ten důvod. Teď máme pár dní pauzu, než se rozhodneme, jestli spou budeme či ne.
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kateřino. Tak to jste oba ve velikánském stresu "jen" z vnějších okolností - narození syna, předtím vaše těhotenství, porod, přítel přišel o práci, chirurgický zákrok, autonehoda, jeho odmítnutí jít na pracovní úřad - tzn., že neměl zaplacené ani zdravotní a sociální pojištění. S malým miminkem velká ekonomická nejistota. Nedivím se, že  stres vygeneroval konflikty mezi vámi. A k tomu domácí ponorka, jeho vnitřní pocit selhání jako chlapa, který má ekonomicky zajistit rodinu. Nedivím se, že někoho potkal. Nejspíš nějakou utěšitelku, které se mohl svěřovat - sám se vlastně přiznal. Kateřino, je toho na vás opravdu moc, on by měl teď být tím tahounem, po narození miminka, ale není, nemáte se o koho opřít, přitom toho máte na sobě tolik moc. Obdivuji vás, že to zvládáte. Jdu na druhou část vašeho vyprávění.
krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová. S partnerem (40) jsme spolu rok a půl. Vztah vznikl z velké lásky. On má děti 9 a 10, jednou za 14 dní nebo jak chce. Já mám dceru (8). Děti si rozumí. My jsme měli v průběhu vztahu různá nedorozumění a bylo to vždy na rozchod, ale ustáli jsme to. Z dnešního pohledu vím, že jsem spoustu věcí zapříčinila sama tím že jsem rozpitvávala maličkosti a nevnímal, jak je mi tento partner vzácný. Oba jsme pracující. Bydlíme s dcerou u něj. Máme hodně společného, ale nejsme úplně stejné povahy. Doplňujeme se. Před dvěma měsíci jsem (už delší dobu) necítila nic od partnera. Nepovídali jsme si. Já udělala tu hloupost, že jsem si psala s jinými muži o našich problémech (nepozornost, atd) a posílala jsem svoje fotky, s jedním z nich (dočasný kolega z práce) jsem byla po pracovní době na výletě. S nikým jsem neměla intimní vztah, do nikoho jsem se nezamilovala. Pouze jsem chtěla tu pozornost, kterou jsem u přítele neměla. Dnes už vím, že mi ji nedal proto, protože měl komplikace v práci. Dnes to chápu. Před měsícem a půl jsme uzavřeli dohodu, že se oba budeme snažit důvěru obnovit a že na vztahu chceme pracovat. Dali jsme si večerní čas na povídání. Chodili jsme do postele bez telefonů. Já mu svůj otevřela. Všechny muže (2), kteří mi dělali komplimenty jsem zablokovala To si myslím i fungovalo. Měli jsme v té době s partnerem krásné chvíle. Občas sice zmínil, jak se cítil, když se dozvěděl, co si píšu s jinými. Na Štědrý večer se se mnou rozešel. Říká, že se s tím nemůže srovnat a že už dál nechce. Z mého pohledu jsme "super dvojka" a zvládneme spolu vybudovat znovu důvěru. Žádám si šanci mu ukázat, že jsem se ze svých chyb poučila. Ale nedostávám ten prostor. Ani těch 1 a 1/2 měsíce nestačily na obnovení důvěry. Proto ho prosím, ať nám ještě ten čas dá. Chci mu ukázat, že jsem ze svých chyb poučila. Partner se však uzavřel a nechce nic slyšet. Moc ho miluju ("se vším všudy") a myslím, že on taky. Nechci se s dcerou teď stěhovat pryč a za nějaký čas mít moji lásku za dveřmi se slovy, že mu všechno došlo a že mě chce zpět. Paní doktorko, jak to udělat, aby nám tu šanci dal? Nebo mám sbalit dceru a jít, i když mi to "rve" srdce? Snad jsem nenapsala úplnou slátaninu (alkohol a hladovka dělají svoje). Děkuji vám za váš čas. Eva (38)
- otázka upravena poradcem
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Evo, zkuste si dát tzv. vztahové prázdniny. Nic vztahového teď neřešte, pouze se jej zeptejte, zda si přeje, že byste tedy měly s dcerou z jeho domova odejít, zda by to bylo pro něj lepší. Zdůraznila bych jinak to, co říkáte v tomto dotazu - to, co pro vás znamená, co váš vztah. Dle mého to byl zkrat na jeho straně - v tento citlivý den neovládl své emoce. Pokud je nějaký rozchod dlouhodobě plánovaný, rozhodně by ho nikdy neoznámil zrovna na Štědrý večer. Ono se mu to prostě ve vlnách vrací. Nevidím to jako rozchod ( však jste jich už několik "měli", ale vždy jste to zvládli ) , ale jeho potřebu se pořádně se vším vyrovnat, vyčistit si to v sobě. A počítejte s tím, že se mu tyto nejistoty na základě ztráty důvěry, budou vracet.
krize vztahu
Manžel myslí, že terapeutovi jde více o peníze a vlastní ego než o prospěch klientů, takže nic nevrátí. Řekl, že to co je, je nejlepší možná dostupná varianta. Nechce poškodit děti svým odchodem a v jejich přítomnosti dělá maximum. Je mu líto, že nejsem spokojená, ale že jsem to já kdo v minulosti namísto pokusu o zlepšení si našla něco lepšího jinde a chovala se tak že to dospělo až sem. Říká, že možná čas pomůže. Nebo možná pomůže, když bude slyšet na svou adresu stejně velkorysé hodnocení, že dělá maximum a jenom lidi okolo to interpretují negativně a měli by zapracovat na svém pochopení. Zatím jenom slyšel, že jeho reakce na manželčino lhaní a chování je vlastně křivdou, kterou způsobuje manželce, a že je to vlastně stejné jako to co udělala ona. A taky, že se má jít léčit. Možná, že k jiným výkladům jeho konání se dojde až když udělá stejně hnusné věci jako já. Nevím jak dlouho to vydržím dělat vše ve vztahu sama. Jsem unavena a ztrácím naději, že to někdy bude jiný. Co mám dělat? - otázka upravena poradcem
Marie (9 z 9)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Marie, najděte si svého terapeuta podle svého "gusta". Někoho jen pro sebe.Přeji vám vše dobré do roku 2020.
krize vztahu
Řekl, že je super vědět, že na simulování empatie stačí opakovat jedno z posledních tří slov, že na vzbuzení pocitu porozumění stačí říct obecnou pravdu s kterou se každý rád ztotožní jako "Máte malý byt, máte to těžký, vy nemáte ani kousek místa jen pro sebe" (no, kdo by nesouhlasil jak to ten terapeut dobře vystihl a pochopil), že na vyvolání sympatie stačí požádat o malou službičku (Je tady sucho, nalejte mi prosím vodu, tam za vámi je karafa.).
Říkal, že placení terapeutovi bylo obrovské fiasko, které nic nepřineslo, protože terapeut odmítl naslouchat a ve své aroganci, ho ještě obvinil z agresivity. To když se stěžoval, že terapeut nefunguje dobře a po tom, co to manželovy stížnosti postup bez přemýšlení zamítl. Řekl, že za terapii zaplatil už dost, a že žádné další peníze do terapie nedá. Jediná cesta, kterou prej vidí, je že se vrátí peníze, které na nás vylákal terapeut. Jestli jsem schopna zařídit, aby terapeut vrátil nějaké peníze, tak ty můžou jít do další terapie. - otázka upravena poradcem
Marie (8 z 9)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nezlobte se, ale nějak se to vaše původní téma překlopilo jinam. Co se týče honoráře psychologa za náročnou práci, kterou vykonává se svými klienty, není možné peníze vracet zpět. Pokud jste byli, manžel byl, vy jste byla, nespokojeni s jeho přístupem k vám, nemuseli jste se dál objednávat a mohli jste terapeuta změnit.
krize vztahu
Manžel řekl, že z logicky-manipulativního pohledu je to pravda: "Terapeut neřekl, že to co říkám o fungování manželky není problém. Ale ani neřekl, že to problém byl. On jen řekl, že to mohlo být jinak, že byla mladá, unavená, nezkušená a jiné alternativní pohledy. On vlastně dělal vše proto, aby se přišlo k závěru, že se to nestalo tak jak si to pamatuji a tedy moje pocity, že nejsou na místě. Takže vlastně nikdy nedošlo k tomu, že by se něco mohlo označit za něco co bylo špatně a tedy, že bychom v budoucnu věci měli dělat jinak. A tam kde se nedá samotný čin interpretovat v lepším světle, tak že dnes je přeci jiná situace, tak proč o tom mluvit... Proč se měnit, když v minulosti bylo vše v pořádku, a manželovi špatné pocity jsou jen z nepochopení situace?"
Manžel řekl, že od terapeuta si odnesl jen vhled do psychotriků, které na něm terapeut aplikoval a životní postoj neupřimnosti a sebejisté arogance, protože zjevně tohle terapeutovi dávalo se všech diskusích výhodu. - otázka upravena poradcem
Marie (7 z 9)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Marie, citujete terapeuta, který s manželem mluvil o fungování manželky...
krize vztahu
Manžel pokračoval: A že terapeut po něm chtěl, aby udělal zase to samé, co mně v minulosti přivedlo na myšlenku, že vlastně můžu dělat co chci jen když od manžela neodejdu - vše odpustit. Říkal dále, že v minulosti jenže problém je a to obrovský, i když terapeut dokáže vše manipulativně rozložit na jednotlivé "nesouvisející" situace a ty pak stupidními (přes jednotlivé situace protiřečivými) "alternativami" označit za pochopitelná drobná nedorozumění. A tu plánovanou opakovanou nevěru označit za jednorázové pochopitelné selhání (i když měl informaci o tom, že to byl paralelní vztah), za něco co není hodné připomenutí. Při rekapitulaci informací to jednoducho vynechal a ještě se pak ptal "A to se musí říkat?". Manžel říká, že navíc, že ví, že i kdyby terapeutovi vytkl, že "neviděl problémy v minulém vztahu, tak by mu terapeut řekl, že "on neřekl, že v našem vztahu nebyli a nejsou problémy." - otázka upravena poradcem
Marie (6 z 9)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Trochu se v tom ztrácím. Je to stížnost na terapeuta, nebo na na manžela? Nebo byste vy dva spolu rádi změnili váš vztah k lepšímu, a k porozumění si navzájem, nalezení nové shody?
krize vztahu
Jak je možné, říkal manžel, že ani ty nejhorší věci, co jsem udělala nebyly označeny za nevhodné, ale jenom za shodu okolností (mladost, nezkušenost, neznalost, neinformovanost, únava, manželova neschopnost vysvětlit), která i přes maximální snahu manželky dopadli pro něho ne tak perfektně jak si manžel ve svém idealismu a naivitě představuje?
Řekl: Taková terapie je nanic. Známa kapacita, guru jiných terapeutů neposkytla nic jiného, jenom tohle.
Říkal, že v minulosti věřil, že se maximálně snažím, že jenom nevím jak na to a proto, se nestěžoval a mi odpouštěl a soustředil se na to, aby jsme to v budoucnosti oba dělali lépe, a že když vyjádřil co by se mělo změnit a já mu to odkejvala, tak vždy začínal změnu u sebe. řekl, že pak pochopil, jsem byla v minulosti neochotná do vztahu s ním investovat, že mi vyhovovalo brát, že jsem si ho nevážila a každé odpuštění, kterého se mi dostalo jenom pro mně potvrdilo, že si můžu dovolit se tak chovat a opakovat to. - otázka upravena poradcem
Marie (5 z 9)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Marie, nevím, čeho všeho jste se "dopustila". V předchozím popisu mluvíte o nevěře. Terapeut manžela je opatrný, a podle vašeho popisu opravdu dobrý a moudrý. Žádný terapeut nemůže vydávat nějaké soudy a konkrétní rady ve smyslu udělejte A a bude z toho zaručeně B. No, jdu dál.A manžel poctivě popisuje své pocity, to byste měla brát vážně!
krize vztahu
Ptal se mně: "Proč bych měl jít za terapeutem, abych byl manipulován do pocitu, že jsem tě do podvádění a následného chování dotlačil, když oba víme, že to není pravda?"
Pak říkal, že myslel, že když tam budu na terapii s ním, tak bude možné se vyhnout takové patové situaci. Po takové hypotéze, já jako manželka můžu říct, jak to bylo. Ale to, že se šeredně mýlil, protože u toho terapeuta bylo vše o párové terapii (Viděl dva lidi, tak párová terapie, ne? Jedno co potřebuje klient.) Říkal, že tam už nešlo o něho, tam se vycházelo z toho, že našem vztahu nic nebylo špatně, kromě vnímání situace manželem, nazváno "problém v komunikaci". Řekl, že u toho terapeuta, na co se stěžoval, to buď nestálo za pozornost, nebo bylo okecáno jako manželem nepochopený, ale pochopitelný přirozený důsledek dané situace, ve které by se skoro nikdo nezachoval jinak než jeho manželka. Manžel řekl, že jediné co bylo označeno terapeutem za nevhodné je oslovování manžela "táta". - otázka upravena poradcem
Marie (4 z 9)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nevím, co na to mám říct. Ano, pokud jdete do párové terapie, musí se řešit váš vztah. Důležité je, jak zformulujete svou zakázku na partnerského psychologa, co od něj očekáváte, od toho se pak odvíjí vše další. Já chci vždy na začátek ještě vědět, jak se vztah vyvíjel od začátku, co bylo mezi párem dvou lidí to hlavní pouto, magnet, chci nějak být doprovázena vývojem vztahu doteď. Ale pak už jdeme do současnosti a hledáme potenciál vztahu, který by měl být motivací o boj za záchranu vztahu. A nemůže to být abstraktní, musí to být konkrétní. Jdu dál...Jo, ale ještě - vždy mě zajímá, jak se partneři navzájem oslovují. A "mámo, táto", mi přijde jako degradace partnerství. Vy nejste vůči sobě v rodičovské roli.......