Čtvrtek 13. srpna 2020, svátek má Alena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 13. srpna 2020 Alena

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| problematické vztahy s rodiči| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| problém se sebedůvěrou| sexualita| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| otázky početí, těhotenství| psychické poruchy| vztahy na pracovišti| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| ženské přátelství| přetažený vztah| sourozenecké vztahy| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| manželovy kamarádky| osudová láska| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| problém navázat vztah| ekonomicky silnější žena| neimponující muž| sny| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

svatba-důležitost manželství
Dobrý den, přítel si mně chce vzít po 2 l. vztahu,po 3 l. svatba.Jsme oba v 1. vážném vztahu, přestože máme 28 a 29 let. Já vždy měla problém jít do vztahu, něčeho jsem se bála (nefungující otec), až u nynějšího přítele jsem si řekla, že už to musím zkusit a on byl také velmi trpělivý, takže si to vše sedlo. Máme se rádi, všechny spory spolu dokážeme vyřešit, máme stejný pohled na život. Mám jen trochu obavu, zdá se mi, že přítel by pro mně udělal vše na světě, ale já občas pochybuji. Mám pocit, že přátelé si vedle mě vždy představovali někoho lepšího, pokud to tak jde říct, zkrátka přítel není úplný bavič a do zajeté party úplně nezapadl. Většinou jsme úplně v klidu, pak je nějaká větší akce s přáteli, kde je přítel tak trochu do počtu a já uvažuji, zda je to muž, kterého chci vedle sebe mít...Na druhou stranu vím, že bude skvělý otec a manžel. Mám asi obavy, zda do toho nejdu moc brzo, zda se nezavazuji ke vztahu z pohodlnosti, či ze strachu...Jsou tyto obavy časté a vlastně zdravé?
Vendula
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Vendulo. Ano, tyto obavy jsou u prvních vztahů časté, a řekla bych, že i zdravé. Nikdy nenajdete toho "pravého", který by mohl splnit všechna kritéria, ale vám nyní schází srovnání s někým jiným. Často to bývá tak, že je po nějaké době vztah přetažený a člověk má potřebu jít dál, poznat zase někoho a něco nového. A pak se také může stát, že zjistí, že první láska byla právě ta ona. Tak zatím nespěchejte, nehrňte se do manželství, můžete být v partnerském vztahu zatím i bez svatby, a nechte se ještě více vést svým citem. A že není hvězda společnosti? Tak není, ale nebrání se chodit s vámi do společnosti, to je důležité - v ničem vás neomezuje, važte si toho :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
když jsme se s přítelem poznali domluvili jsme se, že svatba není až tak důležitá pro nás jako pár, ale jakmile začneme plánovat rodinu vezmeme se, protože v tomto ohledu chceme být úplnou rodinou. Během těch let jsme často mluvili o svatbě i o dětech a přítel se do svatby nikdy nehrnul, ale ani ji nevylučoval. Ale stalo se pár věcí, které nám oběma změnili pohled na věc. Po posledním rozhovoru na toto téma mi přítel sdělil, že se bojí, že když se vezmeme tak nám to zničí vztah. Že kolem nás není nikdo, komu by to po svatbě vyšlo, nebo byl šťastnější a že nyní nám to klape tak proč to ničit. Chci náš vztah posunout jsme spolu už přes 10 let, donutit ho ke svatbě nemá smysl, za prvé by se nenechal a za druhé kdybych ho k tomu donutila tím tuplem by se náš vztah zničil. Jenže teď stojím na rozcestí, rozejít se a zahodit 10 let života? A nebo doufat, že jeden z nás ustoupí, přítele miluju a on mě, překonali jsme spolu už hodně, ale nyní jsme se zasekli na mrtvém bodě.
Sylvie28
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Sylvie, dobrý den. Zkuste si sama pro sebe uvědomit, v čem je pro vás svatba a manželství opravdu prioritou. S přítelem máte rozdílné názory a představy o tom, co je zárukou šťastného a plnohodnotného vztahu. On manželství do budoucna kdysi připouštěl, nevylučoval je, ale jeho názor se za těch 10 let změnil, odkazuje se na zkušenosti vašich přátel a známých a tak si v sobě asi sám vytvořil jakousi záklopku. To neznamená, že vás nemiluje a nechce s vámi žít a vše sdílet. Zkuste si pro sebe uvědomit, v čem je manželství tolik důležité pro vás - je to nějaká záruka, jistota? Více mužů se bojí toho, že se stanou majetkem své ženy ( manželky ) a cítí potřebu svobody ve vztahu. Je to iluze o svobodě, protože spolu budujete 10 let mnoho věcí, vytváříte spolu svůj společný domov, plánujete rodinu - takže to stejně žádná "svoboda" není. Vše je stejné, ale bez úředního potvrzení. Vy ho opravdu do ničeho tlačit nemůžete, o to víc by se stavěl na zadní. Dejte tomu ještě několik let čas a hlavně na nic netlačte. S žádostí o ruku musí přijít muž, já myslím, že se časem dočkáte :-) Hlavní je vaše láska a vaše společné životní plány.
svatba-důležitost manželství
Nemluvíme ani o svatbě, ani o dětech… A mně už opravdu není dvacet. Už z toho šílím, trápím se každý den. Příležitostí bylo kvantum. Výročí, narozeniny, Vánoce, dovolené…. Nedávno jsem se ho opět zeptala, zda semnou počítá na celý život, protože můj šestý smysl mi říká, že je něco špatně. On mě ujistil, že semnou počítá, takže opět čekám… Už jsem si sama určila nějaký deadline, dokdy to hodlám vydržet, ale co potom? To se s ním mám rozejít, přestože si jinak rozumíme? V mém věku už si těžko budu hledat nového partnera, který je svobodný a bezdětný. Muži o mě zájem stále mají, ale většinou to opravdu není perspektivní. Víte, já jsem velmi hrdý člověk…nerada se doprošuju. Ale mám obavu, abych si demonstrativním sbalením kufru nezpackala život….
Předem velice děkuji za odpověď.
Renáta2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Renáto, demonstrativní sbalení kufru by bylo opravdu kontraproduktivní a nátlak, který by vás dva nikam nedovedl. On prostě ve svých 32 letech ještě nikam nespěchá, nechce se mu, třeba se té definitivy i bojí. Miluje adrenalinový sport a je mu určitě jasné, že s příchodem miminka by byl velmi limitovaný. Asi je partnersky nezralý, neuvědomuje si dostatečně, co to pro vás vše znamená, protože on to má jinak a není dostatečně empatický, aby pochopil, jak se cítíte. Nechce změnit svůj, ale i váš společný životní styl, nechce ještě hnízdit, přijde mu to nejspíš svazující. A navíc jste evidentně vyvážený pár - vy hrdá, pevná, silná osobnost. Myslí si, že to dáte. Co kdybyste si někdy v hezké společné chvíli v klidu popovídali o tom, jaké máte představy a očekávání od vztahu? Ale ne formou dotazu, kdy tedy se vyjádří, a jak to bude. Spíš si tak u vína povídat o životě a do toho se pak dá implementovat i to, co je pro vás důležité, zrovna tak i to, co je důležité pro něj :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
je mi 33 let. Můj partner je o rok mladší a jsme spolu 5 let, žijeme spolu. Máme se rádi, téměř se nehádáme. Jsme oba sportovní a pracovně poměrně dost vytížení. Donedávna mě práce i sport naplňovali natolik, že jsem nepociťovala chuť zakládat rodinu, ale před rokem se vše změnilo a já od té doby čekám na zásnubní prsten. Můj partner je však dobrodruh. Aktivně se věnuje adrenalinovým sportům, a i když to nepřizná, tak já jsem opravdu racionálně smířena s tím, že pro něj nejsem priorita. On žije hlavně tím sportem. Nepotřebuju vyznávání lásky ani velká gesta. Jsem silná, sebevědomá…ale touha po rodinném životě mě začíná zužovat čím dál tím víc. V létě jsem to nevydržela a partnerovi sdělila, že velmi toužím po svatbě. A že se kvůli jeho nečinnosti velmi trápím.
On mi na to řekl, že si myslí, že je možné mít děti i bez svatby, ale že mě rád potěší, jen čeká na vhodnou příležitost ohledně žádosti o ruku. No jo, jenže měsíce běží a to téma je opět absolutní tabu.
Renáta1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Renáto, dobrý den. Jdu nejprve na druhou část vašeho dotazu, než budu reagovat. Nicméně má první pocitová reflexe - na vaše sdělení vám partner odvětil jasně - že pro něj manželství není nic důležitého, představu rodiny neodmítl. Ale jeho věta - že vás rád potěší, už sama o sobě vypovídá o tom, jak se mu do toho nechce. Kdo ví, jaké k tomu má důvody, ale nějaké asi ano. Důležité je, že s rodinou počítá.
svatba-důležitost manželství
Jsem atraktivní, muži o mě mají zájem, a možná o to víc se cítím špatně, že vlastně ten můj o mě asi zas tak vážně nestojí. Zkoušela jsem si racionálně vysvětlit, že přeci jde jen o papír, ale nejde mi to a velmi mě to trápí. A zároveň partnerovi přeci nemůžu říct, že se s ním rozejdu, pokud nebude svatba. Bylo by to vydírání a pak už bych ani o takové manželství nestála. Ale přitom vím, že to tak je. Přítel je, myslím, je mnou šťastný a spokojený. Navíc tato situace se mi už přihodila. S předchozím partnerem jsem byla šest let, se stejnými pocity. Rok jsem se vnitřně odpoutávala, nedokázala si říct, co potřebuji, až jsem se s ním rozešla. Pro něj to byla rána, začal mi nabízet sňatek, ale já už byla jinde. Bylo to pro mě pozdě, už jsem asi neměla ráda a bylo by to vydupané. A o to jsem nestála. A teď nějak cítím, že se vše bude opakovat.......Máte pro mě nějakou radu? Moc děkuji za Váš čas i celou poradnu, kterou moc ráda pročítám.
Míša 3.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Vy jste byla již po roce trvání vztahu byla bez vzájemné domluvy "nucena" akceptovat jeho rozhodnutí se postupně přestěhovat k vám. Možná by pro vás otázka institutu manželství a jeho důležitosti byla méně podstatná, kdybyste spolu chodili, vzájemně se navštěvovali, ale nesdíleli komplet společnou domácnost - tu vaši. Napadá mne, zda by pro vás nebylo lepší, se opět na nějakou dobu rozdělit. Ale chápu, že realizace by byla těžká, protože by to vypadalo, že jej vyhazujete. No, jste tak trochu v pasti, to uznávám. Přesto bych téma manželství někdy otevřela. Ale ne, jako prosebníček, který škrábe prstíčkem na dveře. Jen tak si o tom povídat, někdy. Bez výčitek, bez ultimát. Nebála bych se toho. Do kvalitního partnerského vztahu přeci patří povídat si spolu o svých partnerských potřebách a očekáváních.
svatba-důležitost manželství
Vlastně mám pocit, že se nuceně musím přizpůsobovat jeho modelu soužití. Stačilo by mi slyšet, že někdy v budoucnu ano, ale připadá mi, že čekám na něco, co nikdy nepřijde a ztrácím čas. V takovém vztahu cítím nepohodlí, nejistotu, nebo jak jinak to nazvat. I když si samozřejmě uvědomuji, že manželství se také může rozpadnout. Mám strach cokoli s přítelem budovat, ať člověk chce nebo ne, společným soužitím tak nějak samovolně přibývá "společný majetek", který vlastně společný není. Proto se všemožně bráním pořizování dražších věcí, auto atp. Možná to zní jako malichernosti, když jinak je nám spolu dobře, oba dobře vycházíme s dětmi i rodiči. Ale já si nemůžu pomoct. Chtěla jsem už na to téma zavést znovu řeč, ale je to pro mě tak příšerně ponižující, že jsem to neudělala a vím, že zřejmě neudělám. Ale začínám být čím dál častěji nepříjemná a je mi jasné, že vztah tak časem skončí. Já už se trošku vnitřně odpoutávám a chystám si půdu pro případný rozchod. (pokr.) - otázka upravena poradcem
Míša 2.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Míšo, postupně vznikající společný majetek se dá právně ošetřit i bez instituce manželství. Byla by škoda rozbít jinak krásný vztah.Nemuselo by to pro vás být ponižující, kdybyste rozhovor na toto téma zavedla přátelskou otevřenou formou Ale přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den paní doktorko,
jsem dva roky s přítelem (44 a 49 let), před více jak rokem se ke mně z vlastní iniciativy přistěhoval, přestože bydlení má. Ani jsme se na tom nedomlouvali, vzniklo to nějak samovolně, přibývaly u mě jeho věci, až prostě zůstal. Oba máme již delší dobu za sebou manželství, dítě každý dospělé. Vše mezi námi bylo krásné, skvěle si rozumíme, kromě jedné věci. A to je manželství. Již na začátku vztahu přítel někdy naznačoval, že podle něj je manželství zbytečné. Já mu na to řekla, že pro mě určitě význam má. Že než život na psí knížku, tak raději bydlet každý zvlášť a jenom se scházet ve volném čase. Ale více jsme to nerozebírali, bylo to opravdu v prvních měsících vztahu. Od té doby jsme se o tom nebavili a mně tato situace začíná čím dál víc vadit. Pro mě je manželství hodně důležité, pocitově, vztah na psí knížku, který jemu vyhovuje, pro mě není. Necítím se tak dobře. Zvlášť, když nevnímám, že by to ke svazku časem mohlo směřovat.
Míša 1.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Míšo. Mluvíte spolu někdy o argumentech jednoho i druhého? Ne nátlakově, ale mluvit spolu o tom, v čem má přítel problém, v čem je pro vás manželství natolik důležité. Ale jdu číst dál.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,ráda bych znala Váš názor. Jsme s partnerem spolu 4roky,milujeme se,ale jsou určité překážky,které mě trápí.Partner je o třicet let starší,s tím problém nemám,protože si skvěle rozumíme,ale je stále ještě papírově ženatý,kvůli vyrovnání na které nemá ani jeden peníze.O naší budoucnosti se nebavíme,protože bych ráda aby si nejdříve vyřešil minulost,ale začínám se bát,že se to jen tak nevyřeší.Ráda bych si ho vzala,ale jak s ním mám řešit tyhle věci,když formálně patří jiné.Jak se s tím vyrovnávat a jak dlouho podle Vás mám čekat?Děkuji
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kláro. No, váš partner bezpochyby velmi dobře ví, že toužíte po oficiálním a institucionálním stvrzení vašeho svazku. Předpokládám, že budete chtít dítě, a je - li mezi vámi tak velký věkový rozdíl, tak co nejdříve. A pak již do toho vstupují i další faktory, jako je dědictví atd. Říkáte, že jedinou bariérou jeho rozvodu je složité majetkoprávní rozdělení. V tom vám ovšem jako psycholog mohu těžko pomoct. Jak dlouho máte čekat? Tady je důležité hlavně to, zda s vámi přítel do budoucna rozhodně počítá a chce budoucnost s vámi budovat. To je ale na vaší vzájemné komunikaci...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, paní Jitko,
mám dotaz na to,jak dál postupovat ve vztahu. Jsme s přítelem sedmým rokem, oba dostudovaní, první roky v práci. Oba jsme úspěšní v tom, co děláme, nic nám nechybí, jsme finančně zajištění. Poslední dva roky toužím po dítěti a po svatbě. Bohužel partnerovi rodiče se teď rozvádějí, vlastně se jejich krize táhla poslední tři roky a přítel se to snažil hasit. Za tu dobu se stává čím dál více apatickým. Stává se, že své emoce neunesu, sesypu se a pláču, protože je mi líto, že on mě jak ve svatbě, tak v dětech odmítá. Moje projevy smutku ho skoro nerozhodí a jsou mu docela lhostejné. Říká, že na to není připravený a chce se věnovat kariéře. Mě se však nechce zahodit tolik let ve šťastném vztahu a jít hledat "dárce spermatu". Nevím co mám dělat, mluvili jsme o tom několikrát. Představa, že to bude čekat ještě x let mě děsí. Od poslední hádky mám záchvaty kašle a drží se mě to už měsíc (jsem astmatik). Co byste nám poradila?

Děkuji - otázka upravena poradcem
Julie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Julie. Nechte přítele vydechnout. Má toho hodně před sebou i za sebou. Ale podařilo se vám dotáhnout studia do zdárného konce, máte oba práci, která vás naplňuje., jeho rodiče se rozvádějí, to není moc motivující do aktuálního vstupu do manželství. Nechte to teď běžet a zkuste vzít dítě jako téma na rok 20. Manželství? Musí to být on, kdo vás bude žádat o ruku a nemůže k tomu být tlačen...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, je mi 44 a mám syna z předchozího manželství a je mu 6 let. Se současným přítelem jsme se seznámili na inzerát a jsme spolu 4 roky. On má 2 dcery. S jednou se nestýká a druhá 15 let je víceméně u něho. Nyní je na internátě, ale většinu volna tráví u otce. Přistěhovala jsem se k příteli a žiji v jeho domě. Hned na začátku vztahu jsme se domluvili, že budeme budovat domácnost a dostavíme dům. Do vztahu jsem hodně investovala. Kupuji ze svého platu některé vybavení domu, hradím veškeré nákupy jídla a oblečení. Hradím velkou část poplatků za dovolenou. Toto jsem brala jako samozřejmost - rodinný život. Vše se trochu změnilo po zakoupení vozu. Ten jsem zaplatila já, mám úvěr. Vozidlo je napsáno na partnera - podniká. Abych měla trochu jistotu, začala jsem mluvit o svatbě. Nemám vlastně nic a už mě nebaví věřit slibům, neboj miluju tě. V poslední době jsem se s přítele začala o svatbě bavit víc a trochu jsem projevila svůj pocit, že nic nemám. Přítel mě uzemnil slovy: Víš já potřebuju čas a nechci mít pocit, že jsem do něčeho tlačen. Přiznávám, že mi to vyrazilo dech. Co mám dělat. Poraďte mi prosím. Děkuji
bezejmenná
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Žádnou paniku, to na prvním místě. Sestěhovali jste se docela dost brzy na to, že máte každý dítě a za sebou předchozí manželský život. Řekla bych, že byste nyní nemusela mluvit o svatbě, spíš byste si měli z právního hlediska ošetřit vaše investice do společného bydlení. Potřebujete mít jistotu, kterou můžete mít i bez institutu manželství. Mluvím nyní o ekonomické jistotě...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den paní doktorko,ráda bych Vás požádala o Váš pohled na věc. Jsme spolu s přítelem 4roky,z toho 3roky spolu bydlíme.Partner je dvakrát starší než já a je stále ženatý,ale pouze papírově,protože jak říká jsou tam určité majetkové problémy.Poslední dobou mě trápí myšlenky typu,že se nikdy nerozvede (a ani už nemám chuť se ho na to vyptávat) , že jsem se nechala nachytat (přitom mě miluje,žije semnou) a taky jsem začala toužit po svatbě.Děti ani jeden nechceme,ale co se týká budoucnosti,tak to jsme nikdy neprobírali,protože jsem ho nechtěla zatěžovat touhle věcí když ještě není rozvedený.Je špatné chtít se za něj vdát?Děkuji za odpověď
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Kláro. Já vás  chápu, manželský institut vnímáte jako důležité potvrzení významu vašeho vztahu v přítelově životě. Ale - jste oficiální partnerka a přítel se nejspíš vyhýbá rozvodu s jeho ženou určitě s ohledem na následky v rámci majetkoprávního rozdělení. Takto je to pro něj jednodušší, možná ho i jeho žena drží v nějakých kleštích. Neboli, není špatné chtít se za něj vdát, jak říkáte, ale  - co s tím? V tom vám neporadím. O ruku by vás měl požádat dobrovolně a s chutí do manželství s vámi ON, a nemůže být k ničemu tlačen. Je ale určitě tlačen jeho manželkou de iure.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den. S přítelem spolu chodíme už 7 let a z toho 5 let spolu bydlíme. Po pěti letech jsem se snažila zavést řeč na svatbu, děti a budoucí bydlení. Vždy se tvářil kladně a zdálo se mi, že se shodneme. Po šestém roce chození jsme jeli na dovolenou do Řecka, byla dražší ale přítel chtěl mermomocí tam. Vnitřně jsem si říkala, že už možná přijde žádost o ruku, ale nic. Rozhovory o svatbě jsem tedy vzdala abych ho neotrávila a snažila jsem se zjistit zda chce děti. I přesto, že jsem mu dost jasně řekla, že děti bych brala klidně hned a že jsem děti vždy chtěla mít do 30 nic se neděje. Připadám si teď v téhle situaci tak nějak sama a jako bych pro něj nebyla dostačující. Nevím co teď?!
Pavla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Pavlo. A jak se podařilo, že jste spolu po dvou letech chození začali bydlet? Čí to byl návrh? Váš vztah po 7 letech trvání potřebuje nějaký posun kupředu, ale potřebujete to cítit oba dva stejně. Váš přítel se něčeho bojí, závazné definitivy? Záleží hodně na tom, jak si vyhovujete navzájem, zda vám dobře "klapou" všechny základní stavební pilíře partnerského vztahu - finanční hospodaření, podíl péče o domácnost, vzájemné sdílení volného času, intimní život, komunikace a umění se dohodnout spolu na důležitých životních věcech.. Pokud toto vše funguje, pak bych to nyní nechala aspoň na 4 měsíce v klidu a na nic "netlačila". Přítel ví, jaké máte cíle a touhy, a je na něm, zda je ucítí také. Nic jiného k tomu nyní nemůžu dodat.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, paní doktorko. Mám přítele, jsme ve středním věku, žijeme spolu krátce, šest měsíců, báječně se rozumíme, vše klape. Načali jsme obecně téma svateb, a partner se vyjádřil v tom smyslu, že svatba má význam, jen když jsou děti nebo jiný praktický důvod, hypotéka atd. Já argumentovala,že pro mě má větší význam svatba jen z lásky, ne když "musím". Na to se nevyjádřil. Je brzy na svatbu, nicméně chtěla jsem jen znát jeho názor na pro mě důležitou věc do budoucna. Dost mě to zamrzelo, protože jsme ve středním věku, dítě máme každý již velké, ale pro mě je svatba důležitá, jako potvrzení lásky, jsem v tomto konzervativní. Jinak cítím, že mě má moc rád a intuice mi říká, že kdybych řekla, že svatbu chci, tak by asi byla. Ale to se mi příčí, chtěla bych, aby to vzešlo od něj. Četla jsem tuto rubriku, kde radíte ženskou strategii, aby na svatbu vlastně partner přišel sám. Ale jak by měla taková strategie vypadat? Co přesně dělat, říkat atd? Můžete dát pár tipů? Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Jana1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano1. Univerzální rady se jistě dají najít na internetu, jako dnes vše :-) Ale mně přijde důležité, když se případná doporučení šijí na míru konkrétním lidem, konkrétnímu vztahu. U vás mi přijde, že je to téma, které po 6 měsících ještě dávno není na pořadu dne. Zatím bych toho moc na téma manželství a svateb v obecné rovině moc nezmiňovala, stačí, že přítel ví, že je pro vás svatba a manželství důležité. Další nechte na něm :-)
svatba-důležitost manželství
..pokračování....že nedokážu už myslet na nic jiného, z ničeho se radovat, pouze pořád na to, kdy mě konečně požádá, proč to ještě neudělal, proč se chce začít snažit o dítě, když ví, že nechci být svobodná matka, zda mě chce požádat až jako těhotnou a pokud ano, jestli mu za to sakra nestojim já sama, prostě mám pocit, jako by mi přeskočilo. Kolem nás je několik párů, které jsou spolu přibližně stejnou, nebo i kratší dobu a téměř všichni jsou svoji a mají dokonce už i dítě nebo děti....asi si říkáte, co po Vás vlastně chci. Poraďte mi, prosím, jestli můžete, jak se zbavit takových hloupých myšlenek? Přítel mi říkal, ať to necham na něm, já bych ráda, ale bojím se, že s mojí netrpělivostí nevydržím čekat dost dlouho. Upřímně, už teď mi to přijde až moc dlouho. Omlouvám se za změť informací,které nejspíš nemají hlavu ani patu, možná jsem to jen potřebovala někomu říct, protože i před kamarádkami se stydím za to, že ještě nejsem vdaná a i za to, jak to strašně prožívam. Děkuji za Váš čas
Hanka 2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Hanko. Hodně se před sebou obviňujete - proč? Víte to sama pro sebe? Ztrácíte sebevědomí tím, že jste ještě nebyla požádána o ruku, porovnáváním se s kamarádkami, atd? Možná do toho všeho vstupuje i přání a očekávání vaší rodiny? Otázka, kterou kladete mě, patří vám samotné na prvním místě. Potřebujete si pro sebe zvědomnit, v čem je pro vás manželství tak moc důležité, a proč. Chápu, že je to pro vás i oficiální potvrzení toho, že s vámi partner v životě počítá. Je to samozřejmě tradice, je v tom "jistota" - zmiňujete to, že chcete před dalším vývojem vztahu i právní záruky. Jenže, jistota není nikdy v ničem. Takže si pro sebe srovnejte důvody té důležitosti, a z ní pak již vyplývající až posedlosti. Přítel chce s vámi miminko, tím toho stvrzuje hodně. Ale nedokáže vyhovět vašemu přání v pořadí důležitosti. Určitě i proto, že tlačíte na pilu. V rituálu žádosti o ruku je obsaženo hodně momentů a pocitů. A nebylo by nijak prospěšné, kdyby to udělal přítel z donucení. Takže musíte se sebou pracovat vy :-) Ale neznám vás natolik, abych vám mohla nabídnout konkrétní zaručené rady...
svatba-důležitost manželství
Vážená paní doktorko, už dlouhou dobu si to snažím v hlavě srovnat sama, nicméně zjevně se mi to nedaří, proto bych Vás ráda požádala o Váš názor. S přítelem jsme spolu 4,5 roku, o svatbě jsme spolu mluvili, přítel tvrdí, že si mě chce vzít. Chtěli bychom se také začít snažit o miminko, už je nám oběma 32 let. Příteli jsem už dávno řekla, že bych se chtěla vdát, že je pro mě úplná rodina důležitá, a to jak z právního, tak z citového důvodu a že bych nechtěla mít dítě jako svobodná matka. Letos na jaře jsem mu v hádce vyčetla, že si myslím, že si mě nikdy ani vzít nechtěl (už nevím, o čem ta hádka byla, každopádně jsem byla přehnaně hysterická), tak mi řekl, že mě náhodou chtěl v létě na dovolené požádat....to jsem mu vyčítala o to víc, že ten moment takhle uplně zkazil a proč nemlčel...prostě jsem husa a zkazila jsem si to leda tak sama. Už je to 3/4 roku, byly Vánoce, nový rok, o víkendu mám narozeniny a vím jistě, že ani tentokrát to nepřijde. Nenávidím se za to, ...pokračování....
Hanka 1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hanko. Před svou reakcí si nejprve přečtu druhou část vašeho dotazu.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, s partnerem jsme spolu již 12 let (letos v prosinci). V září mě dokonce požádal o ruku já samozřejmě souhlasila, protože ho velmi miluji a on mě. Minulý týden, když se nás známá zeptala, zda už vybíráme místo a datum, tak se úplně rozčertil, že to stojí moc peněz, a že zatím nemáme vybráno nic. Doma jsme o tom mluvily, a on mi přiznal, že mě požádal o ruku jen proto, abych se sním nerozešla, protože sem mu v březnu řekla, že pokud mě nepožádá o ruku, že ho opustím ale bylo to myšleno z legrace. A dále řekl, že svatba je dle něho zbytečná a nepotřebuje papir na lásku, že mě miluje i beze svatby. Ale já se cítím ublížená, proč mě tedy o ruku žádal, když svatbu sám od sebe nechce? A má to s ním smysl, když chce semnou být, miluje mě ale o svatbu nestojí. Myslí to tedy vážně? Řekl mi ještě, ať to neřeším, že chce být semnou, a že svatba bude. Jak se mám teda zachovat? Je mi z toho docela špatně....Děkuji velice za radu Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko. Prostě máte každý z vás odlišný názor na důležitost manželství - to s jeho láskou k vám nemá nic společného. Přesto - pokud ví, jak je to pro vás důležité, je vůči vám necitlivé, význam manželství bagatelizovat a téměř shazovat pod stůl. A jako výrazně netaktní považuji argumenty ohledně nákladů na svatbu. Aranžmá svatby si můžete spolu vytvořit vy dva a nemusí to také stát skoro nic. Mám přátele, kteří zvolili civilní svatbu bez zvláštních outfitů, jen za přítomnosti svědků. Jsou manželé, jsou spolu šťastni. Není opravdu třeba pořizovat nákladnou svatbu za půl milionu. Povídejte si o tom spolu s partnerem více a slaďte své názory a svá očekávání :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den paní doktorko, s partnerem jsme spolu již 12 let (letos v prosinci). V září mě partner požádal o ruku a já souhlasila. Nyní jsem ve fázi, kdybych ráda už začala svatbu plánovat, ale jemu se do toho nechce. Minulý týden mi řekl, že mě požádal o ruku proto, abych se s ním nerozešla kvůli tomu, že se náš vztah nikam neposouvá. Bohužel tuto větu jsem mu sama kdysi řekla, ale nemyslela jsem to úplně vážně. Nyní toho samozřejmě lituji, ale teď nevím co dál. Velmi se tím trápím, a když sem o tom s partnerem mluvila, řekl mi ať to neřeším, že mě miluje a chce být prostě semnou a když chci svatbu bude svatba. Dále dodal, že na lásku, kterou ke mě cítí nepotřebuje papír a že na svatbu nevěří. Bohužel mám dojem, že je to z mé strany vynucená žádost o ruku, a on bude za čas nešťastný a bude z toho manželství chtít útect. Abych dodala úplné info, jsme spolu od svých 16 let a nikdy jsme ani jeden neměl jiného partnera. Teď nevím, zda ještě o svatbě mluvit a nebo už ne. Děkuji Vám Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lenko, dobrý den.Je vám tedy 28 let, chápu, že byste ráda váš vztah rozvíjela dál. Přítel jistě také, ale snažil se tak nějak empaticky vyhovět vašemu přání, aniž by to cítil úplně opravdově.. Já nevím, důležité mi přijde, že přítel udělal gesto, které jste očekávala, a že bylo z lásky. Nechce o vás přijít. Zároveň sám za sebe ještě necítí touhu ženit se, necítí se na to zralý. Co s tím, že? Vy byste chtěla již manželství, on chce hlavně vás, a bojí se toho, aby vás neztratil. Lenko, v tom vám nepomůžu já, ani nikdo jiný zvenčí. Zkuste si spolu někdy. ale opravdu jen NĚKDY, povídat o tom, jak si představujete manželský život, co byste tak od něj mohli každý sám za sebe očekávat. Každý z vás také vyrostl v nějakém modelu partnerství vašich rodičů - i to vás přeci každého ovlivňovalo. I to tedy zavezměte do svého povídání si o tom, jak si svůj společný budoucí život představujete vy dva :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den paní doktorko, je mi 28, příteli 32 let. Jsme spolu 1,5 roku. Přítel je z velmi dobře zabezpečené rodiny, rodiče spolu žijí, před 15ti lety se rozvedli, ale nakonec se k sobě vrátili. Přítel je velmi inteligentní, vzdělaný schopný, vede rodinnou firmu a v kariéře stoupá. Mně stále opakuje jak jsem krásná, šikovná, mám skvělou práci, já se o něj starám jak umím, vařím, dělám vše.. Kupuje mi dárky, vozí mě na dovolenou,bydlíme spolu ale..ráda bych věděla, co plánuje do budoucna. Všichni jeho kamarádi v jeho věku jsou svobodní, děti neplánují a jejich přítelkyně chtějí hlavně kariéru. Já jsem výjimka. Přeji si rodinu a svatbu. Ač jsem z Prahy a z rozvedené rodiny, mám velmi tradiční hodnoty. Partner říká na děti fuj haranti a když jsem zavedla řeč na svatbu, říkal, že je to zbytečné, kus papíru a ať mu řeknu relevantní důvody proč ano. Musela jsem si obhajovat argumenty, ale výsledek je stále stejný. Poraďte prosím, jak se zachovat. Bohužel nemládnu a svatba a děti jsou můj cíl.
Blondie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Blondie.Tak, kudy začít - myslím, že svatba není pro přítele tak důležitá vzhledem k jeho rodinné anamnéze - rozvod rodičů. Dítě - ještě není na rodičovství zralý, necítí to, a to asi neurychlíte. Potřebuje to cítit jako spontánní potřebu, a ne jako nátlak z vaší strany, jemuž se brání, a má další vzor ve svých kamarádech. Popisujete množství pozitivních věcí u přítele, i on si vás velmi váží. Lásku, respekt a úctu - to spolu máte - skvělé! Jen nevím, jak byste jej mohla zakcelerovat - povídáte si o svých hodnotách, o očekáváních od sebe, už to samo o sobě je velmi užitečné. Určitě to v něm zůstává a v příštím roce 18 se někam posunete dál. K tomu vám oběma držím palce :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, chtěla bych se poradit co dál. S partnerem jsme spolu pět let, máme spolu miminko, žijeme spolu čtyři roky, pracujeme/pracovali jsme ve stejné firmě.V celku dlouhou dobu jsem si myslela, že jsme osudový pár. Partner již ženatý byl, v mládí asi dva měsíce, sám uznal, že to bylo ukvapené a zbytečné. Nic méně s bývalou manželkou jsou stále v kontaktu, na můj vkus až přehnaně dobrém, když vezmu v potaz jejich minulost.Nic méně, nechci je nijak soudit.Ovšem i díky tomu začínám být frustrovaná, že my dva jsme se nedostali nikam dál.Náš vztah tak nějak přežívá pod tíhou denních povinností, nikam se neposouváme. Snažím se si nepřipouštět, že si mě nechce vzít, ale díky jeho chování se cítím frustrovaně a začíná se to projevovat na mém přístupu k němu.Cítím se poníženě, že bych ho měla přimět k diskuzi o svatbě. Myslím, že by on sám měl chtít posouvat náš vztah, obzvlášť teď, když máme rodinu.Připadá mi, že vedle mě jen čeká na lepší.Upřímný rozhovor asi od něj čekat nemohu.Jak dál?
Erika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Eriko. Myslím, že jste se posunuli o hodně dál - vytvořili jste spolu rodinu, žijete spolu. S příchodem miminka se samozřejmě velmi výrazně mění životní styl páru, život se více redukuje na povinnosti, stereotypizuje. Alespoň ve většině případů to tak prostě je. I když ne vždy musí miminko limitovat tvořivý a zajímavý společný život, záleží na tom, jak se to uchopí. Vy jste začala žárlit na partnerovu ex manželku, což mi přijde zbytečné - pokud proběhl rozvod v pohodě a dohodou, protože zjistili, že to bylo šlápnutí vedle co se týče partnerské volby, pak tu není důvod, aby nezůstali přáteli. Že nyní nemluví o svatbě sám od sebe, není důvod ke smutku, asi se mu zatím do svatby po jednom neúspěšném manželství nechce. Netrapte se tím a toto téma často nevytahujte na povrch jako "žadonění" nebo výčitku. Je snad dost času na to, abyste o tom mohli mluvit rozumně a dohodnout se na tom, jak si to představujete vy, jak si to představuje on v budoucnu. Vaše touha po manželství je naprosto legitimní, ale chtít musíte oba :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,s družkou se budeme brzy brát.
Bylo by možno nějak osvětlit chování lidí kterým o svatbě řeknu, zpravidla chlapů. Vždycky říkají: "Rozmysli si to" a "Ještě můžeš utéct" a "Svatba je k ničemu" zjevně většina myslí tyhle rady vážně,ale pro mě to znamená tak nějak víc než jen ten obřad. Mám ženu moc rád a je pro mě dost zvláštní když mě tolik lidí odrazuje bez ohledu na to jak moc nás znají. Tedy, proč se lidé takto o svatbách vyjadřují?
Díky za odpověd. L. - otázka upravena poradcem
Lukáš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lukáši. A proč se tím tak moc zabýváte a netěšíte se z toho, co na vás dva čeká? Co člověk, to názor, tohle jsou hrdinské chlapské řeči, které se tak někdy v hospodě vedou. Ale vy dva víte, po čem toužíte, a proč. Ostatní to nevědí tak jako vy, a promítají do svých hlášek své vlastní partnerské zkušenosti...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, mám pro mnohé asi malicherný problém, pro mě ale docela důležitý. Jsem s partnerem 5 let, máme spolu 4 letého chlapečka, on je rozvedený, já také, dříve mluvil o svatbě a tak, ale nikdy se nakonec nic nedělo (jen slova), taky od nás párkrát odešel a pak se zase vrátil. No a snad i díky tomu tak nějak žiji v neustálé nejistotě. Navíc jsem poslední dobou několikrát zavedla řeč na téma svatba a jediné co mi dokázal říct bylo, že není všem dnům konec, ale mi je jasné, že si mě vzít nechce. A i když jsem se snažila si říkat, že svatba není důležitá atd., tak mě to trápí. Přítel nemá problém si navzájem vyřídit různé plné moci co se zastupování týče, přístupu k lék.informacím apod., což by mě asi mělo utěšit, ale já to naoak vidím tak, že raději podepíše stohy papíru, než by si mě vzal. A nějak jsem ztratila chuť do dalšího budování vztahu s ním, cítím se trapně a poníženě,že mě si vzít nechce a svou ex si vzal a cítím se o to víc nejistě a nevím, jestli s ním dál být..Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Nemám pocit, že by váš problém byl malicherný. Nikdy není malicherného nic z toho, co vnímáme v životě jako důležité. Ale úvahy o smyslu vztahu, v němž spolu vychováváte 4 letého syna, mi přijdou nadbytečné. Důležité je, vztah budovat, hledat společně cesty k naplňování svých potřeb, které se vždy nemusí krýt s potřebami toho druhého. Cítíte ponížení, že si vás váš muž nechce vzít, ale jeden rozvod už má za sebou, to leckdy člověka poučí v tom, že důležitější je vztah jako takový. Podstatnější je, že od vás dočasně několikrát odešel. Asi bych hlavně řešila stabilitu vašeho vztahu. Ale někdy v klidné a pohodové atmosféře si můžete přeci o důležitosti svatby a institutu manželství říct více :-)
svatba-důležitost manželství
Přeji dobrý den. Jsme s partnerem spolu skoro 20 let, máme pěkný a harmonický vztah a 4 děti ve věku 4 - 12 let. On se nechce ženit, já bych se vdala ráda. Jenže o tom on nechce vůbec slyšet a za celé ty roky jsem nenašla odvahu na tom trvat, nebo vířit vody v jinak šťastném vztahu. Co se týče zabezpečení rodiny, tak partner se stará opravdu nadstandardně, jak osobně, tak finančně. Nějak netuším, proč se svatbě tak brání. Nyní se vrátil ze svatby svojí sestry, letěl na ni přes půl zeměkoule, zatímco já jsem s dětmi zůstala sama doma. A řeknu upřímně, že mi to je líto. Je mi líto, když koukám na fotky, kde vede sestru jako nevěstu ze schodů, kde jí obouvá střevíčky a směje se s ní. Je mi líto, že aby nezranil její city, letěl 11 hodin letadlem tam a 11 zpátky, přesto, že svatby pokládá za přežitek. Jen aby ji nezranil. Svatba se mu líbila. Ale nějak moc ho netrápí, že svým striktním přístupem mi docela dost ubližuje. Že není schopen a ochoten dojít tady na matriku se svědky a vzít se.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zuzano, já nevím, proč to tak partner má. Ale jste spolu 20 let, máte 4 děti, ekonomicky i citově se o vás maximálně stará. Papír na manželství on nepotřebuje a odmítá vám ho třeba i z pověrčivosti. Třeba se bojí, že by se institutem manželství něco pokazilo mezi vámi. Nevím, ale važte si lásky, kterou spolu máte! :-)
svatba-důležitost manželství
Pro Miladu: Děkuji, už se necítím tak divná, že nejsem sama, kdo to tak má. Nedávno si partner sedl k netu, vzal papír a tužku a vážným tónem mi řekl, ať si k němu přisednu a začneme KONEČNĚ plánovat svatbu. Musel mi to opakovat tak 3x, než jsem přišla k němu. Už to ho mělo napadnout, že to není správně. Pořád jsem se ujišťovala, že s plánováním mě to chytne. Co myslíte? Ne. Bohužel. Cítila jsem se přesně jako vy, Milado. Bylo mi to nepříjemné a až trapně k smíchu. Před pár dny jsme o všem mluvili a on naštvaně na mě vyjel, proč jsem mu řekla ano?! Že to myslel vážně a nebylo to jen nějaké chvilkové zatmění mozku. Čekala jsem, že ta svatba tak trochu vyšumí a budeme ji řešit později, jenže on se na ni celý třepe a já nechápu, že on jako muž se chce za každou cenu uvázat? Přijde mi, že si mě chce pojistit, protože jsem taková ta věčně dobývaná z jeho strany. A to mi vyhovuje :-) Já nevím, miluji ho snad málo, že se tak chovám? Jo a mimochodem, svatbu si plánuje dál...
Jája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jájo a Milado, posílám :-) :-)
svatba-důležitost manželství
Pro Jáju: Držte se, mluvte s ním o tom, jak Vám je a nenechte se zahnat do kouta. Byla jsem ve stejné situaci, i věk a věkový rozdíl byl podobný a když mi bylo nejhůř, taky jsem se obrátila na Dr. Douchovou, kterou tímto srdečně zdravím. Vdávat jsem se nechtěla, ale v ten rozhodující okamžik mi bylo prostě "blbé", říct ne. Navíc jsem si nejdřív myslela, že to vezmem jako přechod do vážného vztahu a svatbu řešit ještě nějakou dobu nebudeme. Dopadlo to jinak, on začal okamžitě plánovat svatbu (ke všemu velkou), já jsem chodila s prstýnkem na ruce jako ve snách, to jeho plánování mi bylo napůl k smíchu a napůl nepříjemné. Nakonec jsem to zrušila a rozešla se s ním, ale na ten půlrok vzpomínám pořád jako na noční můru, chápu jak Vám je. Zpětně vím (taky díky Dr. Douchové), že můj problém byl v tom, že tu svatbu jsem nechtěla S NÍM, a to prostě neokecáte. Jestli o něj stojíte, řekněte mu, jak se cítíte, je to náročné téma, ale vnese to do problému čerstvý vzduch. Hodně štěstí! - otázka upravena poradcem
Milada
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Díky moc, Milado, tak vás obě propojuji :-)
svatba-důležitost manželství
Část 2. On můj stav vidí, ale přehlíží. Nemáme děti a ani hypotéku.Není v dnešní době svatba v tomto případě tak trochu rozmar? Pokud se rozhodl se mnou žít navždy, tak moje pocity pochopí. Pokud ne, je jasné, že by manželství stejně nefungovalo. Pousmívám se nad tím, že jsem žena, ale v tomhle se chovám a přemýšlím jako muž. Takže holky, co se chcete vdávat, netlačte na pilu, vím, jaký je to pocit. Docílíte akorát opaku a vyvoláte ve vaší drahé polovičce strach. Musí to být skutečně oboustranné.
Jája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ano, je tam velká nesymetrie mezi vámi dvěma. Ale přesně - do kvalitního vztahu s šancí na dobrou budoucnost patří povídání si o tom, co chceme, a proč to chceme,  co nepotřebujeme, a co aktivně nechceme, a proč ne. Schází vám komunikace, aspoň na toto téma ano. Ale přeji vám oběma, ať vše dobře dopadne, nejsou ve vašem vztahu žádné nátlaky. Když si vše pojmenujete spolu, nebudete ho již vnímat jako nátlakáře na něco, co vám čím dál tím víc "ježí srst" :-) :-)
svatba-důležitost manželství
Hezký den přeji. Pročítám si diskuzi na téma svatba a dost mě překvapilo, že příspěvky dávají relativně mladé holky, jak se strašně chtějí vdávat. Jsem s přítelem 1,5 roku. Je mi 30, jemu 36 let a máme to vyloženě naopak. On se chce ženit, já se zdráhám. Možná, že poradím všem těm, které neví, jak to partnerovi naznačit a ne si o to přímo říkat. Tak jak to on udělal mě. Třeba v televizi zaujatě sledoval žádosti o ruku a svatby a následně pozitivně komentoval, ale mě se nikdy na nic neptal.Dával tím nenásilně najevo zájem o sňatek. Což bylo pro mě fajn. Vdát se jednou chci. Jenže...partner se rozhodl již nečekat a uspořádal žádost snů, opravdu ve velkém stylu a tím mě tak trochu přimáčkl ke zdi, že nešlo říct nic víc než ano. Je to již měsíc a on pořád řeší místo sezdání. Nechovám se jako typická nevěsta. Znervózňuje mě to, nezajímám se o místo, šaty, prstýnky...on všem o zásnubách nadšeně vypráví a já? Já řeším, jak z toho vycouvat. Jak ho neurazit a neztratit, jen ještě počkat.Část 1.
Jája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Jájo. Vykouzlila jste mi nejprve úsměv na rtech, ale pak ve mně i zatrnulo. To je hodně složitá situace. Vy jste docela nedostižná, zatím, a tím posilujete v příteli potřebu vás získat. Je mu 36 let a už by si vás přál mít po svém boku oficiálně. Čím více vy vzdorujete, tím více jste jej "nutila" až k nadlidským aktivitám. V čem spočívá nevyrovnanost vašeho vztah a potřeb každého z vás, se nejspíš dozvím v druhé části vašeho dotazu...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
jsem s přítelem, který je starší o 11 let již pátým rokem a i když ví, jak je pro mně důležitá svatba, tak se stále k ničemu nemá a spíše tvrdí že svatba nebude či se tomu tématu zasměje. Přitom bývalou manželku si bral po roce známosti, nosil jí domů zlaté náramky apod. a já doteď žádný šperk ani žádost o ruku neviděla.
Už kolikrát přemýšlím, zda neodejít, protože mi přijde, že bývalé dával víc a když se na mně kašle, tak mu za to snad ani nestojím.
Nevím,jak si jeho chování vysvětlit?Přitom mu dávám víc než ona - od sexu, starosti o domácnost, nápomocnosti, starosti o jeho dítě apod.
Děkuji za Váš názor.
Kája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kájo, dobrý den. Jaké má přítel zkušenosti s manželstvím? Není za jeho neochotou strach z toho, že by vše mohlo špatně dopadnout ?Nemohu na dálku posoudit, co v neochotě požádat vás o ruku stojí, ale může tam hrát roli i váš tlak na pilu. Zkuste si nejprve sama pro sebe zvážit bonusy z uzavření manželství, co všechno tím získáte vy, co získá váš vztah. Zkuste si naplno uvědomit, co pro vás manželství opravdu znamená. Mohlo by to pro vás být důležité v tom, že si více uvědomíte, zač bojujete...
svatba-důležitost manželství
Zdravím,
s přítelem jsme spolu měsíc. Je nám oboum osmnáct a chce si mě vzít. Bojím se co na to řekne okolí. Miluju ho, ale bojím se abychom treba po pul roce nezjistili, že to byl přešlap. Když řeknu že na to moc spěcháme nebo něco takového pochopí to tak že ho prostě nechcu. Nevím co mám dělat
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano. Nezlobte se, ale přítelovy nabídky k snatku jsou vyjádřením romantické zamilované naivity. pokud by s vámi nechtěl pokračovat ve vztahu bez svatby, nemá smysl tento vztah udržovat.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, s přítelem spolu žijeme necelé 2 roky, znali jsme se již asi 10 let. On má z předešlého manželství 14 letého syna a před 5 lety měl vztah, kdy mu partnerka tvrdila, že bere antikoncepci, což nebyla pravda a ona otěhotněla, přestala s ním komunikovat a nyní žije v lesbickém vztahu a vychovávají jeho díttě, které on od porodu odmítl vídat, pouze na něj platí alimenty. Loni v květnu mě požádal o ruku, okrajově jsme plánovali svatbu na letošní léto a poté dítě. Po novém roce úplně otočil a řekl mi, že neví, zda chce vůbec dítě někdy mít a se svatbou nepočítá. Říká, že mě miluje ale že mi nechce stát v cestě, když za rok mi odpoví úplně stejně. Otázkou zůstává, zda s ním mám nadále být a čekat, nebo je to již prohraný boj. Partnerovi je 34 a mně 30 let. Děkuji za radu
almond
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, almond. Těžko říct, co za tím vším stojí. Partner se asi začal bát závazků, protože v životě 2x v partnerství neuspěl. Ve 20 již měl dítě, to je hodně brzy na to, aby oba s partnerkou zvládli dobře volbu toho "pravého" do života. Manželství se nepovedlo. Pak jej s dítětem podvedla jeho dočasná partnerka tak, že jej vlastně "použila" a zneužila. Myslím, že pokud byl prudce zamilovaný do vás, pak v této fázi člověk cítí věci romantičtěji, než když jde do realizace romantických plánů. Přítel se asi zalekl a neví, tápe sám v sobě a vlastně vám to férově říká. Je to odraz jeho současných úvah, za rok to může být úplně jinak. Ale on bere v potaz vaše pomalu začínající tikající biologické hodiny. Jestli je to prohraný boj neposoudím.
svatba-důležitost manželství
můžete poradit,jestli se mám vdát v 50ti letech,když stále nevím,jestli se vdát?Jsme spolu 14let a k ničemu se nemá,tedy požádat o ruku.Bojím se,až přijde třebas za 5 let,že už nebudu chtít já.Mám žádat já,ikdyž je mi to proti srsti?Je tak soběstačný ,až si někdy myslím,že mu i překážím.Má to vúbec cenu?
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Nemusíte partnera žádat o ruku vy. Ale měli byste na toto téma normálně komunikovat, ne? V čem je problém?
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, chodím s přítelem 10 let,od 17 let. I po tolika letech nám to ve vztahu moc vyhovuje, je mi 29. Jediné co mě trápí je, že v okolí všechny kamarádky mají děti, vdávají se a pro přítele to není vůbec aktuální. Když se ho zeptám jestli se vezmem tak je to zbytečné a když mu řeknu , že bych chtěla už mimi tak že si nám najít někoho jiného. V hlavě to pořád leží. Asi je to tím, že jsme spolu od mládí a zvykli si na svůj klid. Je to normální,tlačit na něj nechci.
Marie Hola
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marie. Máte s přítelem rozlišné tempo, každý se na svou životní perspektivu nyní díváte jinak. Máte rádi svůj klid - OK, jak to ale souvisí s životními potřebami? Nemá smysl na něj tlačit, ale o životě dál byste mluvit měli, to považuji jak za nutné, tak za normální...:-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, prosím o Vaši radu. Je mi 24 let, příteli je 26, jsme spolu tři roky, žijeme spolu roky dva a máme syna (9m). Ale trápí mě, že nebyla svatba, kterou mi loni, když jsem mu oznámila, že jsem těhotná, sliboval a plánoval. Čekala jsem tedy, že mě požádá o ruku, ale nestalo se, o svatbě přestal mluvit. Dala jsem synovi jeho příjmení, ač jsem s tím před svatbou nesouhlasila, ale jelikož mi svatbu sliboval, souhlasila jsem. A letos v létě jsem se od třetí osoby dozvěděla, že změnil názor, že by svatba byla po narození syna "moc", že "později". Hodně mi to ublížilo, srazilo mi to sebevědomí, od té doby na tom nejsem psychicky dobře. S přítelem jsem o tom několikrát mluvila, psala jsem mu i dopis, že bych si přála, abychom byli rodina, že mě jeho postoj mrzí, že chci, abychom se všichni jmenovali stejně. Řekl, že si mě vzít chce, ale ne teď a když jsem pořád ve špatné náladě, nemá chuť. Je to začarovaný kruh, protože já jsem od té doby nešťastná. Co byste radila dál? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Andrea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Andreo. Přítel a otec vašeho společného syna se svatbou počítá. Je to na něm, kdy vás požádá o ruku. Vy jste se něco ohledně vašeho manželství dozvěděla od třetí osoby??? Nejste pro sebe náhodou těmi nejdůležitějšími vy dva?... Přítel mluví o vaší špatné náladě, nevím, co vše si pod tím mám představit, ale měla byste tyto něco opravdu zatím nechat na něm, ne?
svatba-důležitost manželství
Dobrý den Jitko, myslíte si , že se žena může zeptat svého partnera , jestli by si ji chtěl vzít. Je mi 50 let, žiju s přítelem 2 roky a na toto téma nemám odvahu zavést řeč. Prostě nevím jak, aby to nebylo hloupé. Myslím si , že by to měl jako první udělat muž, ale přesto si stále uvnitř sebe kladu tuto otázku, zda můžu a jak. Děkuji Eva
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Evo, dobrý den. Ano, o ruku by měl žádat vždy muž, souhlasím :-) Ale žijete spolu 2 roky. Co kdybyste mluvila o tom, jakou hodnotu má manželství, zeptala se nenápadně jeho. Prostě společné mluvení o nějakých důležitých hodnotách v životě mi připadá jako normální a legitimní součást kvalitního vztahu. Jen se o sobě něco dozvíte - on od vás, a naopak :-) A z vaší strany tam nebude žádný tlak...
svatba-důležitost manželství
Dobry den pani doktorko,cekame s pritelem prvni dite a brzy budeme tuto novinku oznamovat rodine.Je nam oboum nad tricet a jsme spolu tri roky,z toho dva spolu zijeme.Pritel me zatim nepozadal o ruku a ja bych vas chtela poprosit o radu,zda na to mam mlcky cekat nebo to s nim lehce probrat.Neumim si predstavit,ze by se nas rodina a znamy po oznameni tehotenstvi zacali ptat na svatbu a my na sebe koukali,co jim vlastne rici.V minulosti jsme se o svatbe nebavili.Ted mi prijde dulezita,predtim ne:-) Moc dekuji za vasi radu.
Marie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Marie. Neměli byste být na toto téma němí. Povídejte si o svých očekáváních a představách o vašem budoucím společném životě, jinak byste nebyli vůči sobě otevření. Jediné je, že byste neměla na přítele nijak v ničem tlačit. Žijete spolu, čekáte spolu dítě, předpokládám u vás dvou oboustranný láskyplný vztah. Buď vše manželstvím stvrdíte, nebo zůstanete nesezdaní, ale o svých názorech byste měli vědět. Takže mé doporučení? Někdy v příjemné chvíli dát nezávaznou řeč, vyslechnout si jeden druhého. Proč z toho máte strach? Nemějte :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, již dlouho ve mě "bojují" pocity a došel sem k názoru, že prostě potřebuji pomoci odborníka. Je mi 28, s partnerkou jsme spolu 6 let a 3 roky spolu žijeme. Prvně bych chtěl říci, že ji mám stále moc rád, řekl bych dokonce čím dál víc. Vše je mezi námi v pořádku. Ale ona teď již začíná plánovat další budoucnost - do dvou let svatba, poté dítě...Ne, že bych se bál zodpovědnosti, myslím, že bych se uměl postarat o rodinu. Na jednu stranu to i chci - miluji ji a neumím si představit život s někým jiným, ale na druhou stranu se na to nějak ještě vnitřně necítím. Myslím, že je to jen nějaký podvědomý strach z neznáma. Dokonce začínám mít takové ty nesmyslné myšlenky že "po svatbě život skončí" atd. Poraďte mi prosím, jak se s tím vyrovnat. Vím, že bych si s ní o tom měl hlavně promluvit, ale: 1. nechci ji ranit a za 2. si myslím, že je to spíš můj psychický problém. Asi jako u většiny můžu :) Děkuji. - otázka upravena poradcem
Milan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Milane. Ano, máte pravdu, že vámi popsané pocity nejistoty jsou docela časté, a to nejen u mužů. Jakoby se kruh uzavíral a a už není šance na nic nového. Pokud o tom ale budete spolu mluvit, nebude to nic zraňujícího. Vyjadřujete se naprosto přesně, nemějte strach ze zranění přítelkyně. Když to řeknete jemně, ona přeci vše pochopí. Pokud máte být pár na život, musíte spolu mluvit i o svých pocitech navzájem. A tohle není nic proti ní, to je prostě jen o vašich nejistotách v tom, zda jste dost zralý na vytvoření rodiny teď. Je to úplně normální, buďte v klidu:-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, ráda si tu čtu všechny příspěvky a nad některými žasnu - připomínají mi můj / náš vztah. Kdysi jsem svatbu řešila též, sliboval, než otěhotním, pak než porodím, pak než půjde holka do školky a vždy o tom začal mluvit sám, nikam jsem ho netlačila. 15.5. to bude 8 let, co jsme spolu. Máme spolu holčičku, jež má příjmení po mně. Nemohl to dlouho rozdýchat, a já celých tak 5 let nemohla rozdýchat, že mě nepožádal. Nicméně tlak, který kolem mě "proběhl" ohledně jejího příjmení, jednoduchý nebyl, zato stál opravdu zato. Nestydím se, poníženě se také necítím a hrdě poslouchám, jak každému říká, jak se jmenuje maminka, ona i tatínek. Ten cítí, že do toho nezapadá, ale nemá koule na to s tím něco udělat. A já už nemám chuť, aby s tím něco dělal. Máme hezký vztah, o rozchodu bych nepřemýšlela, přesto bych všem ženám, které po svatbě touží,poradila,ať zůstanou s tím,jaké to je,nebo odešly za někým,kdo s tím problém nemá. U nás se drbe na hlavě tatínek,a já si to docela užívám :-) - otázka upravena poradcem
Sylva U.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám hezký den, Sylvo U. Vaše zkušenosti posílám dál :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu rok a čtvrt ... po 11 měsících jsme se zasnoubili, vše bylo nádherné. Nyní plánujeme svatbu a já začala mít nejistoty. Oba studujeme a bojím se, abychom to zvládli, hlavně co se financí týká, nechci být vdaná a přitom závislá na rodičích, i když s výdaji na VŠ by mi pomáhali pořád ... Navrhla jsem posunutí termínu o rok, milujeme se, ale nejsem si jistá, jestli to přítel ustojí ... Udělala jsem chybu?
P
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, P. A kdo vymyslel, že jste začali plánovat svatbu? :-) Myslím, že je dospělé a rozumné vidět to tak, že když lidé vstupují do manželství, měli by být finančně nezávislí. Pokud to tak není, počkejte si, ať do toho můžete jít se ctí :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den.Je mi 28 let, s partnerem (39)jsme spolu 11 let,máme 2 syny. Oba mají mé příjmení, protože on byl nerozhodný, a nebyl schopen v těhotenství říct, že si přeje aby mělo dítě jeho příjmení. Pro mne dříve svatba nebyla důležitá, až po porodu jsem začala cítit, že to u mne není správně. Mluvili jsme o tom spolu, říkal mi, že to je chyba a že to napraví. Již jsou to tři roky. Narodil se druhý syn. Na svatbě mé mladší sestry jsem se cítila dost nepříjemně, jako svobodná matka.On o všem ví.Občas jsem se ho ptala jestli s tím něco udělá, že mi takto není dobře,cítím se ponížená. V lednu jsme se i pohádali, řekl mi, že ví, že mě měl požádat tak před 5 lety, ale že teď neví co má dělat, že má strach ze svatby. Dál se o tom nechtěl bavit. Bylo vidět že ho to dost trápí. Od té doby jsem to nezmiňovala.Vím, že chce aby měli kluci jeho příjmení, ale nic proto nedělá. Trápíme se oba. Nevím jak to řešit, aniž by to nevypadalo že na něj tlačím. Pod nátlakem přece svatba ztrácí smysl...Děkuji.
Darina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Darino,zdravím vás. Vypadá to zdánlivě jednoduše - vyřešíte společnou domluvou nejen příjmení vašich dětí, ale i váš pocit nepatřičnosti - u každého z vás z jiného důvodu. Ty jiné důvody mezi vás dva ale staví bariéru pro možnost domluvy. Oba se cítíte být ponížení a nesví, i když jste 4 členná rodina. Netuším, o čem byla lednová hádka mezi vámi, ale to je asi mezník, který byste se měli snažit ne překročit, ale vykomunikovat si to spolu. Ne konfrontačně, ale naopak - vyčistit si to, co mezi vámi stojí, abyste se mohli dohodnout na tom, co a jak dál. Argumenty vás obou jsou stejně důležité. A nemluvím jen o raciu, mluvím i o vašich prožitcích!
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 27 let a stejně starý je i můj partner, se kterým jsem 7 let. Vztah prošel různými krizemi, ale teď je vše v pořádku a oba jsme spokojení. Já však poslední dobou řeším jeho neochotu si mě vzít. Myslím, že je to přirozený postup v tak dlouhém vztahu a nevím, co mám dělat, aby mě partner požádal o ruku. Již několik let spolu bydlíme a jako manželé v podstatě žijeme. Když se snažím o tom s ním mluvit, tak mi řekne, že si mě chce vzít, ale tak za rok, dva... Před půl rokem mi řekl, že sI mě nemůže vzít pro to, že spolu máme málo sexu (je fakt, že já po 7 letech už na to nemám tolik náladu a stačilo by mi to třeba 1-2x za týden). Snažila jsem se frekveni sexu změnit a myslím, že se mi to daří, ale i přes to se nezdá, že by se přítel do svatby hrnul. Nechci se rozcházet jen kvůli svatbě, když je jinak náš vztah, alespon z mého pohledu, harmonický (a přítel je také spokojený, alespoň navenek tak působí). Děkuji za radu
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zdravím vás, Evo. Možná právě proto, že spolu již jako manželé žijete, není přítel motivován k tomu, požádat vás o ruku. Zvlášť, když o tom mluvíte vy, a nepočkáte si na jeho rozhodnutí. On se na to ještě necítí, cítil by to asi jako hodně závazné - jste spolu od vašich 20 let...Jeho argument o nedostatečném sexu může být do určité míry zástupný. Mluvíte o tom, že váš vztah je harmonický z VAŠEHO POHLEDU. Jaký by asi byl jeho pohled? Zkuste si to představit. Rozchod tady není na místě, pokud je vám spolu dobře. Spíš byste měli v rámci svého soužití  něco změnit, aby váš vztah získal novou injekci. A pak byste mohla být i více nedostupná a vzácnější, aby cítil nejistotu, a ne naopak. Prostě potřebujete nové impulsy.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
jsem s partnerem 3.rok,rozumíme si a je nám spolu moc hezky.Mně je 48,jemu bude 50.Přestože mou dceru vedl jako nevěstu,díky ní se stane brzy podruhé šťastným dědečkem,o naší svatbě nechce slyšet.Jsem z toho dost nešťastná,ráda bych měla jeho příjmení a chci,abychom byli opravdu jako rodina.Zatím mám příjmení po mém bývalém manželovi.Přiznám se,že život na psí knížku prostě neuznávám,a dost mi tato situace vadí.Nechci jej však ztratit.Co mi poradíte? - otázka upravena poradcem
Renata Dočekalová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Renato. Nemohu vám nic poradit, pokud neznám pozadí partnerovy nechuti ke vstupu do manželství. Jako rodina jste, i přesto, že nenosíte jeho příjmení...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den
Chtěl bych jsem se zeptat na problematiku žádosti o ruku. Svou partnerku si chci vzít, ale nevím zda prvně požádat o ruku partnerčiny rodiče (potajnu) a pak v soukromí požádat o ruku partnerku. Nebo nejprve požádat partnerku o ruku a poté to oznámit rodičům.
Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Petr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Petře. Přijde mi to jasné - vy dva jste dospělí a je vám spolu dobře. Na prvním místě je vaše partnerka, vy dva. Žádost o ruku dcery u rodičů vnímám již jako zdvořilostní formalitu :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,asi mám jeden z tuctových dotazů,ale což.Je mi 27 let, mám přítele již 6let,bydlíme spolu 4.Vše nám dobře funguje a je to muž,se kterým bych chtěla žit a vychovávat děti a ráda bych to již realizovala:-) Máme vztah hezký,ale již v minulosti jsem ho od sebe odehnala,když jsem na něj příliš tlačila slovy o svatbě a dětech a on prostě ucuknul,ale vrátili jsme se k sobě.Vím, že bych měla počkat až se rozhoupe a začne něco on sám,ale trpělivost dochází,věk máme, známe se a biologické hodiny bijí na poplach.Okolí tlačí,kamarádi se berou a mají děti a už si z nás dělají srandu,že mi pořád nic..Cítím se ponížená,že po takové době pořád váhá,je mi z toho smutno.Nemohu ho nutit,ale nejradši bych mu dala ultimáta,a nůž na krk,zase..Nevím co s tím mám dělat,chovám se jak blázen,pořád mluvím o svatbě a dětech,a už mu tím lezu na nervy,ani se nedivím..Mám ho hrozně ráda,a neumím si to bez něj představit,ale nevím,jestli to má smysl,když pořád neví..Vztah musí jít dál..Děkuji za odpověď!
Týna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Týno, dobrý den. Sama vše vyhodnocujete dobře - víte, že tlačit nemá smysl, má to opačný efekt. Přítel se musí rozhodnout sám,na co už má, na co je zralý. Vy to asi cítíte jinak, než on. Jeho netlačí biologické hodiny, psychické hodiny na svatbu a rodinu ještě nemá, takže se potřebuje řídit vlastními hodinami chtění. Je to většinou muž, kdo rozmyšleně žádá svou partnerku o ruku, ne naopak. Vnější sociální tlak ponechejte stranou. Že se ostatní okolo vás berou a rodí děti, není směrodatné pro vás dva...Dopřejte vám lehkost bytí a spontaneitu v chtění. Život je dlouhý, nemá smysl něco uspěchat, mohlo by se vám to v budoucnu vymstít, a to by byla škoda.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, je mi 25 let, jsem s přítelem 4 roky, 2 spolu bydlíme. Všechno je z mého (pokud vím i z jeho) pohledu ideální, máme se moc rádi a jako partneři si vyhovujeme. Občas se hádáme kvůli zbytečnostem, ale žádnou větší krizi jsme (ještě..) neměli. Poslední dobou jsem ale hodně přecitlivělá a přemýšlím o naší budoucnosti. Problém je v tom, že letos spousta mých kamarádek, spolužaček se vdala nebo se jim narodilo dítě. Mám pocit, že mi něco uniká, že bych se taky ráda zasnoubila. Ale s přítelem se o tom neodvážím mluvit, je to pro mě ponižující a nechci na něj vyvíjet žádný tlak. Je mi jasné, že tak trochu blbnu, vidím, jak se kolem mě všichni berou, závidím jim a řikám si, proč já ne, když my jsme spolu už docela dlouho a skvěle si rozumíme. Ani nevím, proč sem píšu..možná bych potřebovala slyšet, že svatba není ve vztahu to nejdůležitější a že vlastně o nic nepřicházím. O tom se konec konců snažím přesvědčit sama sebe, ale pak vidím na facebooku nějakou nevěstu a je mi smutno.
Janka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Janko, vidím to tak, jak to píšete v závěru. Vstupy do manželství vašich kamarádek fungují jako sociální tlak. Nemáte co závidět, protože máte krásný vztah s porozuměním a blízkostí, a to je to nejhlavnější, co můžete mít. Až přijde čas pro vás dva, přítel vás o ruku požádá. Některé slečny, které do manželství vstupují již nyní, třeba zdaleka tak hezký vztah, jako máte vy, nemají. Svatba vypadá pohádkově v den jejího konání, ale pak už začne všednodenní život  -to je další má poznámka k vaší zbytečné závisti :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, měla jsem to stejně, po dlouhém bezproblémovém vztahu očekávaný potomek, ale do svatby se mu nechtělo (zařizování, "šaškování" před úřady atd.). Řekla jsem ok. Na dotazy okolí, jak se bude jmenovat potomek jsem říkala, že po mně. Neexistovala jiná varianta, protože k doktorovi, do školky apod. nechci chodit s dítětem, co se jmenuje jinak. No nakonec to samozřejmě dopadlo tak, že svatbu jsme zařídili během měsíce. Poté mi manžel řekl, že nechápe, že se tomu tak bránil, že to byla super party:-) Takže radím nechat to být, ať má přítel šanci o tu ruku požádat, jak má asi v plánu, ale stát si za svým (jménem). Koneckonců pokud se nechce ženit, asi nepotkal tu "pravou", takže by se mohlo stát, že se rozejdete, a Nováková bude vyzvedávat ze školky dítě Pokorného a žít už se Svobodou, že?:-)
pro Teriku - svatba
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Omlouvám se za zpoždění, s níž váš příspěvek pro Teriku posílám...:-)
svatba-důležitost manželství
Ještě jsem zapomněla připsat jednu podstatnou věc, kvůli které o svatbě poslední dobou přemýšlím víc: Moji rodiče se mě na ni teď čím dál víc ptají a nedávno se mi zdálo, že i přítelova maminka dělala takové neurčité narážky. To by mě samo o sobě netrápilo - důležité je, abychom se domluvili my dva tak, abychom byli oba spokojeni. Spíš mám hrůzu z toho, aby se někdo z rodičů nezeptal napřímo, až u toho budeme oba dva. Příčí se mi, že bychom to s nimi měli probírat, aniž bychom to měli vyříkané mezi sebou... A to je možná to hlavní, co mě na tom teď trochu stresuje. Nebýt tohoto "rizika", tak bych to celé nechala ještě uzrávat, než to mezi námi otevřu... Ještě jednou děkuji za Váš pohled, který mi snad poskytne zase jiné podněty, jak na věc koukat. Jsem zvědavá. :-))
e-svatba2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Byla jste zvědavá, nevím, jestli jsem vaši zvědavost uspokojila... Je v tom podle mne více věcí, ale nejvíc váš strach, společně s touhou po tom, aby přítel nahlas vyslovil něco, čím váš vztah potvrdí. Nemáte v tomto konsensus. Kdybyste spolu oba mluvili během těch 3 let o tom, že mannželská instituce vám není nijak blízká, pak se nebudete bát ani reakcí okolí - budete zajedno. Ale tady je něco nevyslovného, nejasného a je to téma, které je stále více ošemetné. Přitom o miminku spolu mluvíte v pohodě. Zkuste najít prvopočátek té bariéry, a nebo to přestaňte brát jako bariéru. Mávnutím čarovného proutku by to mohlo být docela normální, nezávazné a nekonfliktní téma - no ne? Co vy na to? :-):-)
svatba-důležitost manželství
Milá paní Douchová, pravidelně čtu Vaši poradnu a oceňuji Váš náhled na život, který je mi velice blízký. Dnes bych se zeptala i já - nemám kdovíjaký neřešitelný problém, ale prostě by mě jen zajímal Váš názor . :) Jsme s partnerem 3 roky, už se i snažíme o mimčo, ale dosud mezi námi nepadlo jediné slovo o svatbě. Já jsem si sama pro sebe dala nejzazší termín k otevření tohoto tématu početí. Chci, abychom pak byli rodina se vším všudy, v tom mám jasno. Do té doby mi je ale víceméně jedno, zda jsme nebo nejsme svoji... A také tak nějak samozřejmě předpokládám, že by to měl být muž, který s tím přijde první. Nemyslím žádost na kolenou :), ale měl by o tom začít mluvit první, abych si nepřipadala jako stíhačka, která ho uhání. Zatím se nic neděje-já i on shodně o tomto mlčíme a zjevně se tím ani jeden netrápíme. Mně jen občas napadá, co kdyby se náhodou mimčo zadařilo. :-)) Mám být pak už ta stíhačka, nebo i pak počkat? Tak nějak nevím, jak na to... :) Děkuji za pohled zase z jiné strany
e-svatba
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zdravím :-) Sice píšete, že se tím zjevně ani jeden netrápíte, ale vy to docela dost řešíte, a do hlavy nevidíte ani partneovi, jak to on má v tomto ohledu :-) Ano, je to muž, který by měl přijít s nabídkou, a jakýkoliv přímý tlak je v tomto ohledu kontraproduktivní. Ale moc nerozumím tomu, proč je téma manželství mezi vámi tak silné tabu? Pokud byste spolu jen tak by the way mluvili na téma vztahů s perspektivou do budoucna, a jak byste si to kdo formálně představoval, to přeci není žádný nátlak, ale naopak volné povídání si o svých očekáváních od osobního a partnerského života :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, měla bych na Vás takový dotaz. Už 8let mám přítele. Asi tak 4 roky spolu bydlíme a před půl rokem jsme spolu koupili byt. Máme se opravdu rádi, ale na svatbu ne a ne dojít. Vím, že si mě vzít chce, dokonce se o svatbě teoreticky bavíme. Ale když jsem jednou naznačila, že už bych byla ráda jeho žena, řekl mi, že není ten správný čas. Co to jako znamená? Musím se přiznat, že už mi moc trpělivosti nezbývá. Osm let je dlouhá doba a já bych si ho vzala klidně už po dvou letech, takže to čekání se mi zdá už nekonečné. Co mám dělat?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Pokud o tom nebudete mluvit, dáte příteli prostor k tomu, aby vás požádal o ruku on sám...
svatba-důležitost manželství
K svatbě se sice donutit nedá, asi byste z toho ani neměla radost. Ale co bych si určitě vybojovala, je příjmení děťátka po mně. Pokud přítel nechce svatbu, očekávala bych, že by v tomto měl ustoupit. Až si vás jednou vezme, budete se jmenovat stejně všichni, i dítě. A pokud ne, nebudete vy tím, kdo se jmenuje jinak, ale on. V tom vidím já ten kompromis, svatba tedy ne, ale o přijmení rozhodněte vy.
vzkaz pro Teriku
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
2. vzkaz pro Teriku :-) Posílám ho do "světa" a děkuji
svatba-důležitost manželství
Milá Teriko, pokud si Vás partner nechce vzít, chce si nechat svoji svobodu a nemít žádnou zodpovědnost, tak musí počítat s tím, že vy jste stejně svobodná jako on. Můj názor je tento: pokud budu svobodná matka, bude se dítě jmenovat po mě. Pokud si mě vezmeš, přijmu tvoje jméno já i naše dítě. To je přece fér, ne? Hodně štěstí :-)
Pro Teriku
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Díky a přeposílám :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, moc Vás prosím o radu. S partnerem čekáme miminko. dříve mluvil o tom, že se vezmeme, teď už se mu do toho ale nechce. Svatba pro něj není důležitá, je to prý jen formalita. Mě je z toho velmi smutno, svatba je pro mě důležitým krokem a zvlášť, když budeme mít dítě (nikdy mě nenapadlo, že budeme i s dětmi žít jen na hromádce a nemůžu se s tou představou srovnat). přijdu si také podvedená, když dřív říkal, že se vezmeme. Náš vztah je jinak harmonický(jsme spolu 4roky). On by chtěl, abych o svatbě nikdy nemluvila (cítí prý z toho tlak), že by žena měla čekat, až bude požádána o ruku, i kdyby to mělo trvat celý život. Já si ale myslím, že do toho má i žena co mluvit, jak bude s partnerem a dětmi žít. Do toho stále nevíme, jak se bude miminko jmenovat příjmením. Já bych chtěla, aby bylo po mně(nechci mít jediná z rodiny jiné příjmení) a partner zase, aby bylo po něm. Ani jeden nevidíme žádné východisko, jak to udělat, abychom byli spokojení oba, partner navrhuje hodit si mincí.
Terika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Teriko, jak vám v tomto mohu pomoct? Každý máte jiné představy a touhy a každý si stojíte za svým. A nedohodnete se, i když máte harmonický vztah, a vypadá to, že miminko je plánované. Zkuste to udělat tak,že uvnitř sebe dáte partnerovi čas na to, aby vás mohl požádat o ruku sám, aby necítil tlak z vaší strany. Co se týče příjmení dítěte, na to je zatím asi docela čas, ale o házení mincí to rozhodně není. Myslím, že jste oba dominantní, takže spolu budete leckdy soupeřit. Musíte se naučit vyjednávat spolu tak, aby to bylo nalezení konsensu bez konfliktu. Měli byste si také vymezit své kompetence. Neboli i to, čí kompetence je určení příjmení dítěte...