Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| vztahové problénmy v širší rodině| osamělost| rozvod a děti| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nevyrovnaný vztah
Dobrý den,velmi mě zajímá Váš názor na mého přítele. Občas se můj přítel ke mně chová ve společnosti známých ošklivě a nevím vůbec důvod, až po pár dnech mi začne vyčítat věci, které jsem udělala, nebo řekla před týdnem, jak ho to zranilo, nebo urazilo. A že mu velmi záleží na tom, co si o něm lidé myslí. Já se tomu divím, tak se mu omluvím, nebo mu to vysvětlím, začne být agresivní a říká, že se o tom už nechce bavit, proč to pitvám. Když ho na to upozorním, že on o tom mluví, ne já, tak dělá naštvaného a že toto nemusel nikdy s nikým řešit, pouze se mnou a že nikdy agresivní nebyl....a že to je moje vina.... Vždy mě to mrzí a přemýšlím, jestli má takový vztah cenu, je to manipulace? Nejlepší prý bude, když budu sedět a mlčet mi řekl. Přitom se s těma lidma normálně bavím, smějeme se, mají mě rádi.
Saša
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Sašo, dobrý den. Moc tomu nerozumím, takže vám těžko  mohu poskytnout zasvěcený názor. Na první pohled to vypadá, že má přítel problémy se sebevědomím, které jsou vystupňovány ve společnosti s vámi. Vás asi podvědomě vnímá jako někoho víc, než sebe, takže vás potřebuje shodit, aby to vybalancoval a on byl ten, kde se vítězně bije v prsa. Ale nevím, mohu se samozřejmě mýlit. Co takhle, domluvit se na krátké párové terapii u psychologa se specializací na partnerské vztahy? :-)
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, prosím, abyste mi poradila. Manžel v létě jezdí na dovolené jen se svými kamarády - někdy s sebou vezme děti (ostatní berou totiž taky), jindy jede jen sám. Je to 3-4 x v době červen - září, většinou na týden. Jsou to nákladné dovolené - jachty, zahraniční dovolené. Já nesmím, protože jde o "pánské" jízdy. A to i přesto, že tam občas partnerky jiných mužů jedou, ale on je prostě "striktně bez žen". Když chci, abychom někam jeli společně jako rodina, tak čas nemá, protože musí pracovat (aby zase odjel, že). Po dva roky jsem tedy, abych s dětmi někde byla, musela jet sama s dětmi autobusem, sama si zaplatit, vše zařídit. K autobusu nás doveze, aby obhlédl situaci a zpět od autobusu domů už zase musím s dětmi nějak sama. poraďte, jak to řešit. jeho požadavek - musím pracovat - je pochopitelný (nebo musí být pochopitelný, musím chápat, protože jemu nikdo nic nedá a musí se postarat sám o sebe, protože není na rozdíl ode mne zaměstnanec - cituji jeho slova). Nebere žádný můj argument, moji prosbu, on prostě MUSÍ. Děkuji, pokud mi poradíte, co s tím. Tak nějak cítím, že se ten snad ještě společný život dvojí. - otázka upravena poradcem
Zdenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zdenko. Z vašeho popisu moc nevím, co máte vy dva společného, co spolu sdílíte, jaké máte každý z vás v rámci vztahu kompetence, jaké má každý slovo a v čem. A volný čas o víkendech trávíte společně jako rodina? Máte nějak koncipované finanční hospodaření, jako pár? Neumím vám poradit od stolu, bylo by dobré, začít spolupracovat s partnersky specializovaným psychologem v rámci párové terapie, to bude rozhodně účinnější.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, co s manželem, který dělá naschvály? A ty dělá, protože mi závidí moji vyrovnanost, to, že se mi něco podařilo v práci apod. Skoro mám dojem, že by chtěl, abych byla neúspěšná, aby mi to buď mohl vyčítat anebo se jakoby sklonit a říct, že nejsem k ničemu, ale ON... což občas, když se mi něco nepovede, tak udělá. Ty naschvály jsou třeba - dětem dá klíče od chalupy, mně ne (chalupa koupená za trvání manželství, ale on tak nějak má pocit, že je jen jeho), když se občas musím z práce vrátit až v noci, je klíč v zámku (zjistila jsem, že pošle děti "zamknout"), neřekne mi nějaké důležité věci, nebo řekne, že jede na dovolenou jen sám se synem...Už to dělá delší dobu, dřív jsem nad mnoha věcmi mávla rukou, ale je to nějak čím dál víc a častěji a už to nelze úplně přehlédnout, a hlavně jsem si vždycky myslela, že je to jen špatná náhoda... Když se s ním snažím mluvit, tak si prostě zatvrzele stojí na svém anebo se bavit nechce anebo to svede na děti, že to dělají a příště je to ještě rafinovanější... Děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano. Máte manžela ráda? A co na něm máte konkrétně ráda? Co vás s ním těší sdílet dohromady? To jsou otázky, které mne nyní napadají, když přemýšlím nad tím, zda s ním chcete žít. Jinak vám neporadím, jak na něj, asi jste hlavou rodiny vy a on se snaží o boj o svou moc svým vlastním způsobem. Partnerská poradna by v žádném případě nebyla od věci. Pokud by nechtěl on, zkuste to sama za sebe. Na dálku vám mohu radit těžko.
nevyrovnaný vztah
2.neustále mi vycita ze po nem jecim a ze ho buzeruju.tak se uz cca 3 mesice extra hlidam a opravdu brblu jen kdyz k tomu mam vazny důvod (sedne si cely od trávy na gauč atd.)nechce s nami jezdit na vylety,chodit na procházky a ani s malou do vetsiho bazenu.vzdycky nabidnu a nechce,je moc unaveny,je moc vedro,je moc zima. Uz jsem tady z toho dusna mezi námi na tom psychicky spatne a mmam depresi, celkove i z toho ze jsem na malou uplne sama,nikdo nepohlida,nikdo nepomůže. Chodim k psychiatricce a beru prasky(zatim jen slabounky)vsiml si ze neco je tak jsem přiznala a s tim ze opravdu potřebuju i pomoct od nej,ale dle jeho slov jsem jen hypochondr a na depresi se vymlouvama zacal me sam dost buzerovat a ocelava ze mu budu posluhovat.plus jeho rodina a i on ze me neustale delaji neschopnou matku,jak vsechno moc hrotim a prehanim a delam špatně. Mam pocit jak kdybych zila s nekym cizim a zlým a uz se mi zacina hnusit a planuji rozchod.nevim zda ma cenu pokračovat .
Marika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Má cenu pokračovat, ale jedině s podmínkou změny ve vašem vztahu. Velmi doporučuji párovou terapii u partnersky specializovaného psychologa. Nic nevzdávejte bez boje! Držím palce.
nevyrovnaný vztah
1.Dobry den,jsme s pritelem spolu 4,5 roku a mame 15m dcerku,vlastne jsme spolu brzo i bydleli. Jedna se o to ze mame obrovskou krizy kterou nevim jestli překoname.Pritel je povahou trochu jako ,,macho" a navic extrémní salamista.je teda o 9 let mladší (ja 33 a on 24)jde o to ze posledniho pul roku se neskutečně změnil(z meho pohledu ,ale i od jinych),skoro nevyleze z baráku, furt je jen na mobilu nebo pc a hraje hry.A přitom byval velmi pracovitý a šikovný. Je tu spousty práce a hlavne kterou ja s malou na noze nemam sanci zvládnout. Takze je ted na me vlastně uplne všechno, barak,domácnost, zahrada ,velcí psi a ted i kruty a slepice.kdxyz se ozvu tak ja jsem prece doma s malou tak bych mela zvladat vsechno a navic je mi predhazovano ze jeho mama to vsechno zvladala se 6 dětmi ,jenze taky s jejich otcem uz davno neni a neustale ho pomlouvaji jak byl linej jen pil a hral šipky a nebo vse delal špatně.ted navic na me začal byt velmi nepříjemný, skoro bezdůvodně po me vyjíždí. - otázka upravena poradcem
Marika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mariko, přecházím nejprve na druhou část vašeho vyprávění, než budu reagovat. Zaujalo mne zatím to, že jde o velkou krizi za poslední půlrok. Dokážete to časově poměrně přesně lokalizovat. Čím myslíte, že se jeho jednání změnilo? Býval pracovitý a šikovný. Mám pocit, že procházíte po narození dcery partnerskou krizí, která může souviset právě s tím, že jste místo dvou tři.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, má cenu v manželství setrvávat "jen" kvůli dětem? Jak poznám, že je lepší ze vztahu odejít. Mám velké problémy s důvěrou, kterou manžel ještě párkrát nahlodal, když mi lhal/nebyl upřímný/skrýval. Myslím, že mě nepodvedl. Ale mám pocit, že se sažím jen já, že jemu je to vlastně jedno, odkýve mi, co mě trápí, co potřebuji ve vztahu, řekne, že mám pravdu, ale dál si žije po svém. Jsem pořád sama, nebo si tak aspoň přijdu. Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Vendula
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Vendulo. Zůstávat v manželství JEN kvůli dětem opravdu smysl nemá, je to ubližování všem zúčastněným. Ale podle vašeho popisu se mi nezdá, že by vaše manželství bylo v troskách. Spíš máte pocit, že se manžel veze s vámi a nijak se nesnaží o změnu, je si vámi jistý a obratně dělá to, co se mu zrovna hodí.Neboli - měli byste si pojmenovat své vztahové pocity a začít pracovat na změně. Vy se ve vztahu necítíte plnohodnotně, a to váš vztah samozřejmě narušuje. Doporučovala bych vám oběma párovou terapii u partnersky specializovaného psychologa.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s partnerem žijeme dva roky, máme 6m miminko, velmi pohodové. Přestěhovala jsem se za ním a vše jsem podřídila naší rodině. Partner má za sebou 2 nevydařené manželství. O jeho děti se také starám. Jakmile se narodil náš chlapeček, začal na něj asi žárlit. Mívá návaly agrese, snaží se co nejvíce ublížit (převážně slovem). Pořád mě vyhazuje, sprostě nadává, pak se omlouvá, kupuje odpustky, já se stáhnu a on se začne mstít a provokovat, že si bude užívat s jinými ženami. Je to vždy stejné. Strašně žárlí (asi pozůstatek z minulosti) a chce být neustále chválen - jako ředitel dvou firem má autoritu a velmi silnou moc v práci. Ale v osobním životě se mu moc nedaří, nemá žádné přátele. Chce mít vše pod kontrolou. Proto mu vadí i mí přátelé. Řekl mi, že když odejdu, tak o kluka nebude mít zájem (tak to dělal i v předchozích vztazích, jak jsme ho poslouchala). Prosím, můžete mi poradit, jak s ním jednat ? Děkuji
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Aneto.Vzpomeňte si na své partnerské začátky - co vás dva před dvěma lety propojilo, jaké jste spolu postupně vytvářeli životní plány. Předpokládám, že půlroční syn je plánovaný, ale on si to přesto nedokázal představit, jaké to bude, žít ve třech, kdy těžištěm pozornosti je vaše miminko. Myslím, že váš partner je nedosycený láskou z dětství a potřebuje maximální pozornost a péči, nyní se cítí být vámi odstavený na druhou kolej, a o přízeň o sebe bojuje tím nejméně šťastným způsobem. A co vy s tím? Víc jej zapojte do péče o syna, dělejte věci kolem něj spolu. Na jeho ocenění, ale autentické, ne umělé, nezapomínejte. Přeji vám pohodové společné prázdniny :-)
nevyrovnaný vztah
Dylan 2:
Dle mého psychologa, kde jsem nakonec skončil já, trpí HPO+histrion+disociační poruchou.Miluji ji,obětoval jsem pro ní vše. Děti si na sebe hodně zvykli,můj malý ji říkal mámo,oni mě někdy táto.Fakt je,že i když se z počátku držela,navazovala nové internetové ,,vztahy,, kdy se klidně sešla s neznámým mužem.Když šla na disco,klidně se s neznámym mužem i vyspala.Vše prožívá intenzivně a okamžitě.Zároveň jakoby byla emočně plochá.Když jí syn udělal dárek,řekla jen děkuji,odložila ho a nevzala si ho.Bylo mu to líto.Stejně tak dárky od kohokoliv,brala to jako věci.Dokázala neskutečně milovat a starat se a vzápětí chtít být sama a bez záju a psát si s jinými.Za vše nyní viní mě a očerňuje mě.Snažím se jí ukázat,že nám bylo krásně,ale nevnímá.Nevím jaká je šance na návrat potřetí a co pro to mohu udělat.Ty útěky bez vysvětlení,zvláště po projevu lásky mě neskutečně bolí.Jsem na tom špatně,chybí mi jako ta skvělá žena ve svých chvílích. Teď je to někdo jiný :( Děkuji za rady.Dylan
Dylan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dylane, jak jsem již napsala, je nebezpečná do možnosti stabilního života. Odpoutejte se od ní citově co nejdříve. To, co prožíváte, není láska a zamilovanost, to je touha po tom, navrátit zpět ty hezké chvíle. Ale za těch 6 měsíců jich až tolik nebylo, jen byly intenzívní. Ona je do života lepší spíš psychická stabilita, než občasná, ale nevypočitatelná intenzita...
nevyrovnaný vztah
Dylan 1:
Dobrý den.Měl jsem vztah s dívkou(31) s dvěma dětmi.Já sám mám jedno.Začátek byl vášnivý,intenzivní,přilnula na mě a já následně na ní.Věděl jsem,že před časem byla 3týdny na psychiatrii,ale na revers odešla a dál se neléčila.Občas si řezala zápěstí.Často po večerech pila víno.Nálady se jí rychle střídaly.Najednou po půl roce utekla ve stavu ,,silné deprese,, kdy za vše špatné i co se nestalo jsem mohl já.Přestala úplně komunikovat.Po dvou měsících mého snažení jsme se postupně zas dávali dohromady.V meziobdobí vystřídala mnoho partnerů,některé jen na sex.Dělala to vlastně i přede mnou.Když jsme se po třech měsích k sobě zas hodně přiblížili,utekla z víkendového pobytu s expřítelem.Další den se se mnou milovala,pak psala jak miluje jen me at ji to věřím a další den se úplně odmlčela,všude mě zablokovala a již čtvrý týden na nic nereaguje.Když jsem za ní zašel,nedokázala nic vysvětlit,jen ať ji nechám být.
Dylan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dylane, dobrý den. Předpokládám, že se u vaší ex přítelkyně jedná o hraniční poruchu osobnosti, tyto poruchy jsou do života složité a nestabilní. Je promiskuitní, má dvě děti a střídá partnery, což je problém rovněž samozřejmě pro její děti. Na vašem místě bych byla ráda, že vztah skončil, byť ve vás pořád žije. Zapomeňte na ni, tak se zachráníte. Ale jdu ještě na druhou část vašeho vyprávění.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, chci se poradit ohledně mého manžela, jsme spolu 20 let, bezdětní, já majitelka zaběhlé společnosti, on podnikatel, ale ne moc výdělečný. Moje pozice obnáší spoustu seminářů, přesčasů, odpovědnosti a volného času. Běžně chodím domů večer a ještě si nesu práci s sebou domů. Práce mě baví. Po příchodu domů se snažím věnovat domácnosti, zahradě, vaření atd. Problém je v tom, že manžel je stále nespokojený, místo aby ocenil, co všechno stíhám, tak na mě neustále křičí a dokazuje si, jaký on je ,,pán". Vadí mu jakákoliv maličkost, třeba to, že mi při obalování řízků přepadává strouhanka na pracovní desku, okamžitě je oheň na střeše. Neumí pochválit, naopak, když jsem dálkově studovala VŠ, vždy mě před zkouškou psychicky deptal a vyvolával hádky, milé slovo od něj neslyším. Doma není pohoda a klid. Vždy si najde příležitost k hádce o ,,blbost". Jeho bratr má autismus. Děti mít nechce - důvod je moje nadváha. Přitom už nám oběma táhne na čtyřicet. Má cenu pokračovat? - otázka upravena poradcem
Valentýna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Valentýno, dobrý den.Jste spolu od vašich necelých dvaceti, v té době jste asi byli ekonomicky vyrovnaní. S vaší úspěšností se postupně manžel těžko vyrovnává, jestliže jako muž pokulhává za vámi a jeho podnikání nepřináší valné úspěchy. Je to pro něj "kastrující", potřebuje mít převahu. Nevím, v jakém rodinném zázemí vyrůstal, a jakou pozici tam měl jeho otec. To je vzorec. který si přenášíme do svého vlastního dospělého života. On si potřebuje dokazovat svou moc tedy jiným, než ekonomickým způsobem. Je pro něj problém, že máte vyšší vzdělání, vyšší příjem, cítí se ve srovnání s vámi méněcenný, ale to přeci nikdy nemůže přiznat, proto vás dehonestuje jiným způsobem. Nevím, zda má smysl přežívat v manželství, kde jsou takovéto disproporce, to musíte vědět vy. Ale jste bezdětní, takže by rozvod nebyl tak těžký.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o Váš názor na danou situaci u nás.
Můj manžel dělá všechna rozhodnutí a většinu věcí
bez porady se mnou. Např. začal přidělávat další místnost
na bydlení v pozadí našeho domu. Ale dodnes mi neřekl, co
vlastně s tímto prostorem zamýšlí. Doma si zabudoval trezor
na peníze, ale nevím (nesmím znát) od něho číselný kód. Na otázky jaké má
zisky z mimopracovních aktivit mi odpovídá nejasnými odpověďmi,
ačkoli peníze po něm nikdy nechci. Poslední "akcí" bylo,
že pozval jeho maminku na návštěvu, aby k nám přijela na pár dní,
ale oznámil mi to, až když měla za 4 dny přijet. Mně tchýně nevadí, máme se rády
a vycházíme spolu. Ale mohl by se se mnou přece jen poradit před
pozváním, jestli se mi to taky hodí. Navíc máme malý byt, takže
tchýně musí spát v obýváku, kde přes ní v noci musíme chodit….
Na moji výtku, že se mě mohl zeptat, mi řekl, že si
může snad mámu pozvat kdy chce.
Přijde mi toto jeho celkové chování nefér a ve vztahu nenormální.
V dobrém, hezkém manželství partneři přece řeší věci společně.
A pocit z jinak dobrého vztahu to dost kazí, jsem z toho někdy úplně
na nervy, nemám pocit bezpečí, když on pořád něco vymýšlí bez mého
vědomí a probrání se mnou.
Jaký na to máte názor vy? Chci něco nenormálního?
- otázka upravena poradcem
Anna Jeská
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anno.Bylo to tak vždy? Máte samozřejmě právo, vědět všechna rozhodnutí manžela, která se týkají vás dvou. O tom partnerství je. Píšete - "na mou výtku řekl"... - pak je jen otázka, jak vypadá vaše vzájemná komunikace, zda není příliš konfrontační a on se neuzavírá do své bubliny. Ale nevím. Myslím, že je to téma do společné párové terapie u psychologa. Je škoda, abyste si ničili svůj vztah problematickou komunikací bez vzájemného porozumění svých potřeb :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den.Nedokážu odejít z manželství které trvá 24let.S manželem jsem vlastně nikdy nebyla štastná vždy věděl a ví že mu neustále budu odpouštět.Starší syn který stále bydlí s námi s otcem nemluví už 3 měsíce a mladší je od malička nemocný tak že se nikdy neosamostní.Oba mě ale nabádají at se s otcem už rozvedu protože vidí že se trápím.Vlastně tady ani nezastává funkci otce a ani nikdy nezastával...dělám mámu i tátu.O víkendech si manžel jezdí vydělávat peníze pro sebe,přes týden když příjde v 18h s práce nají se a mizí za kamarádem.Musím napsat že mě je 41let manželovi 45let a synům 21a 15let.Když sním chci o něčem mluvit svěřit se neustále říká to už sem slyšel.Tet sem řešila pro mě dost důležité věci ohledně postižení syna řešila se věc dlouhodobě to už na mě křičel že to nechce poslouchat.Sem sama citím se sama na mě leží vše a vše také řeším sama,a nemám se o koho opřít.Když mu kluci vynadaj co si o něm myslí řekne mi manžel že děti ovlinuji a poštvávám je proti němu.Jak odejít
Smutna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Smutna, dobrý den. Život máme jen jeden. S manželem jste se brali pozoruhodně brzy, bylo vám 17 let, přitom syn se narodil až ve vašich 20 letech. Nějak hodně jste spěchali a vy jste ještě musela být zplnoletňována. Na vašem místě bych se rozvedla rozhodně. Jste na všechno sama, on je vlastně zátěž navíc. S mladším synem to nemáte jednoduché. Pokud se rozvedete, budete mít šanci na začátek dalšího partnerského života. Moc vám v tom fandím :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
paní doktorko. Táhne mi na 30 a s o 8 let starším přítelem jsme přes dva roky. Je milý a hodný, ale postupně vidím, že jsme vlastně docela odlišní a jsem na vážkách, co s tím. Partner nemá ambice a drive. Zjevně nechce v životě žádné změny (odstěhovat se z domu rodičů nebo změnit zaměstnání, když nevychází finančně) atd. To jsou věci, které tak nějak chápu a vím, že jsem taky paličatá, ale nechci ho nutit. Posledních několik měsíců ale najednou začal opožděně odepisovat na zprávy, přestože jemu dříve vadilo, že já nejsem pořád u mobilu a tak jsem to změnila. Přestal se o mě zajímat. Neptá se mě. Např. když jsem měla větší novinku ze své práce, řekl akorát aha, žádný dotaz na detaily. Nezeptá se jak jsem se měla, když byl několik dní pryč, atd. Když nevedu hovor já, chvíli mluví o sobě a pak mlčíme. Vysává to ze mě energii a je pro mě čím dál obtížnější snažit se a svěřovat se mu. Už jsme o tom i v klidu mluvili, i mě povzbudil, ať o tom mluvím, ale po měsících žádná změna.
Karolína
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Karolíno, je otázkou, zda je on pro vás tím "pravým". Schází mu hodnoty, které jsou pro vás důležité, a schází mu empatie. Je pohodlný v mnoha ohledech, nevím, jestli by se vám s ním žilo v budoucnu spokojeně, zda byste si jej mohla vážit. A v 38 letech žít u rodičů? To není standardní...

nevyrovnaný vztah
ho oslovit jménem,ne? Jenže ona je taky otázka, jestli ji vůbec miluje, když se k ní chová, jak k nějaké hej, počkej. Přítelkyně se snad prezentuje v tom nejlepším světle a ne, jako blbka, která neumí vyluštit křížovku, která zabloudí na zřícenině a na kterou prostřednictvím videa shodím slovy, že by něco nezvládla. Prý to není shazování, ale škádlení. nevím, mně to tak nepřipadá, protože u něj opravdu nikdo neví, kdy mluví vážně a kdy si dělá srandu. Nebaví mě neustále se s ním bavit buď ve srandě nebo ironii, ale s ním to jinak nejde. Jednou si vyjel na svoji sestru a ona na něj: " A já nemám jméno nebo co?" Ne, jméno má pouze jeho pes, toho jediného umí pojmenovat, hlavně, že všichni musí oslovovat jeho. Před pár dny mi poslal zprávu a ani v ní nenapsal ahoj. Nemám na to sílu mu psát, že nějaký pozdrav by to chtělo, že jsem se narodila s jménem, protože nejsem žádná vychovatelka ani jeho máma. Nikdy takový nebyl. Mohly jeho chování ovlivnit opravdu soc. sítě? - otázka upravena poradcem
Dagmar 2 .část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
To neposoudím. Omezila bych s ním kontakty, na vašem místě.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jeden můj kamarád si vypěstoval silnou závislost na soc. sítích. Celé dny nedělá nic jiného, než, že neustále něco sdílí na svém Fb nebo instagramu. Kdyby nebylo těch jeho videí, tak ani nevíme, jak žije. Že neustále něco točí, když je sám by mělo odůvodnění. Dělá to proto, aby se zabavil. Proč je ale na mobilu i ve chvílích, které tráví se svou přítelkyní nikdo nechápe. Nehledě na fakt, že spolu nejsou denně, tak místo, aby si užíval toho, že je s ní, musí točit všechno kolem. Kde spolu byli a co tam dělali. Na té jeho závislosti se odráží i jeho chování vůči všem a především to, že neumí nikoho oslovit jménem, ani tu svoji přítelkyni. Tuhle jsem se ho v souvislosti s ní na něco ptala a bylo to jen samé Ona to a tamto. Chtěla jsem mu položit otázku: Ta tvoje přítelkyně nemá jméno?, ale kamarádka mi řekla, že by to bral, jako, že na ni útočím. Ale to přece není útok na jeho přítelkyni, ale upozornění na to, jak se k ní chová. Přece, když někoho miluju, neměl by být problém
Dagmar
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dagmar. Váš dotaz velmi připomíná předchozí dotaz Moniky. Co vás konkrétně trápí? Jeho závislost na sociálních sítích, nebo jeho neurvalost k přítelkyni? Asi vás trápí nemožnost rozumné komunikace s ním, ale vy ho nezachráníte. Ano, asi by jakékoliv připomínky k jeho způsobu života bral jako útok. Ale je to jeho život a jeho volba, třeba se změní, ale teď jede v tomto.
nevyrovnaný vztah
Když některé z nás už dojde trpělivost, otočí se to všechno proti ní, protože on vždycky ze všeho musí vyjít, jako vítěz. Podváděl svoji bývalou přítelkyni a když mu řekla, že už to nebude dál tolerovat, vypěnil a místo s milenkou to ukončil s ní. milenka mu byla milejší, než ona. Jeho současná přítelkyně má nejlepší kamarádku, s kterou se schází víc, než je zdrávo. Dokonce se říká, že spolu mají poměr, ale on to není schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. Místo toho za ní velmi často jezdí a myslí si, kdoví, jak je nenápadný. Všechny jenom využívá, ale kdy se to konečně obrátí proti němu? Když má jít se svou holkou na nějakou akci ( např. na koncert), zásadně mě nezve, protože nechce, aby jsme my dvě spolu přišly do styku. Když mě ale na tu akci pozve někdo jiný, hned jde za ní a řekne jí, že na veřejnosti bude dělat, že není jeho holka a vyhýbat se mi. Přitom, copak se pozabíjíme navzájem, když se uvidíme nebo co? Jsme obě dospělé a je mezi námi rozdíl 10 let. Mám si s ním promluvit?
Monika 2.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Myslím, že promluvit si s ním nemá smysl. Nechte ho žít jeho život podle něj. Jen nechápu, proč to vás a další společné kamarádky tolik trápí...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
mému kamarádovi bude letos už 34 let. Našel si přítelkyni, které je teprve 18 a chová se vedle ní dětinsky. Všichni se mu smějí, že se s ní vrací do puberty a ten vztah nechápou, protože ti dva se vůbec nechovají, jako dva zamilovaní lidé, ale spíš jako lidé, co se odcizili. Jedou spolu v autobuse, on tam hraje divadlo celému autobusu a natáčí ji na mobil. Ona si připadá trapně, tak mu řekne, ať se nepředvádí a on ji okřikne: " Nech, toho!" Neustále ji natáčí na mobil a už jí to vůbec není příjemné. Pak jdou spolu po ulici a místo, aby se drželi za ruku, ona valí pořádný kus před ním a on za ní a kouká do mobilu. Kdyby ji někdo přepadl, tak to snad ani nezaregistruje. Přijde s ní někam do místnosti, sedí spolu sice u jednoho stolu, ale ona je, jak páté kolo u vozu, protože ho zajímají všichni kolem nebo mobil. Já a moje kamarádky jsme nucení toto všechno trpět, protože nás tím vším neustále zatěžuje. Každý, kdo s ním má nějaký vztah, je nucený, něco trpět a poslouchat. - otázka upravena poradcem
Monika 1.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Moniko. A co vás na tom trápí nejvíc? Je to váš kamarád, s vámi také visí jen na telefonu a nekomunikuje? Moc tomu nerozumím. Je to jeho holka, a on dělá, co popisujete. To partnerské opravdu moc není, ale tuto otázku kladete vy. Máte o něj starost? Jdu na druhou část.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, partner nevydrží doma. Nudí se a pořád by někam jezdil, za rodiči, prarodiči, na cígo za kamarádama nebo jen tak, protože dívat na televizi ho nebaví. Mě ale nebaví zase jen tak plencat za benzín. Jinak se ho zabavit nedaří, co s tím?
Já mám ráda tu domácí pohodu u televize, on taky, ale jen večer. Přes den by pořád někam jezdil, ale doma nic užitečného, to se mu dělat nechce, ale přeci mu nemohu říct "ne, budeš doma se mnou" - otázka upravena poradcem
Ilonka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ilonko. Domluvte se spolu na tom, co vás oba dva zajímá a baví, co byste spolu rádi sdíleli, abyste mohli mít společné zážitky. A proč jezdí váš partner za rodiči a prarodiči sám? Vy s ním nejezdíte? Dělejte spolu akce - výlety, sport, prostě co vás oba baví. Na výlety se dá jezdit bez benzínu na kole, nebo vlakem, atd. Potřebujete mít společné zážitky a následně vzpomínky.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem 17 let vdaná,39 let, děti 5 a 11let, manžel 45let,trápí mě delší dobu nespolehlivost manžela.Pracuji na 1ě hod směny,takže děti po dobu práce nmusí pohlídat muž, nic,méně má spoustu koníčků, v kterých se nemíní omezit,děti buď nechá samy doma ev. dá k babičce,na domluvenou hodinu si pro ně dojde málokdy, nyní se stalo, že měl ,,akci,,po sportu a do ráno nedošel domů, já musela zajišťovat hlídání u rodičů...telefon nezvedal, na sms bereagoval,dorazil až pozdě večer s tím, že to jaksi nezvládl./alkohol/..snažím se být tolerantní, brala jsem si ho jako aktivního sporovce a společenského člověka, nicméně v tomto věku by měl již mít nějakou zodpovědnost..bohužel je z nefunkční rodiny,od 15 let úplný sirotek,moc pěkného nezažil..já jsem z harmonické rodiny,mám trochu jiné představy o fungování otce než on(nikdy žádného nepoznal), krizi jsem chtěla řešit s odborníkem, toto kategoricky odmítá...prosím, jak tuto situaci řešit, rozvod beru jako poslední štaci, děkuji Veronika
Veronika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Veroniko. To asi opravdu není pro poslední fázi řešení vztahu rozvodem, ale jak naučit manžela zodpovědnosti vůči dětem, to vám moc neporadím. On má za zády vaše spolehlivé rodiče, takže se snažit nemusí, ví, že oni to za něj vždy zvládnou. Měli by na nějakou dobu být vyloučeni z hlídacího servisu ( aspoň on by to takto měl slyšet ), aby se on naučil dělat věci podle jasné domluvy. Nechávat samotné děti ve věku 5 a 11 let nesmí, i to musí zaznít z vašich úst. Může se cokoliv stát, jsou příliš malé na to, aby mohly být delší dobu samy. Dejte si měsíc na zkoušku, jak to zvládá, ale trvejte na tom, že se jedná o vaše společné děti a že se také oba dva rovnoměrně musíte o ně starat.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o poradu, možná si zbytečně nabíhám. Když jsem byla na MD, veškerá práce kolem dětí a domácnosti ležela jen na mně (manžel začal podnikat a když jsem chtěla jít jednou týdně na angličtinu, tak jsem od něj slyšela, že ten, kdo vydělává, má právo, kdo je doma, má povinnosti, pak třeba odjel na tři dny pryč, jako že musí, bohužel ho v tom podporovali i jeho rodiče). Tak jsem si zvykla a těšila se do práce. V hledání mě podporoval, protože jsme neměli peníze, ale pak záhy přišel na to, že ho to vlastně omezuje. A zase tlak - domácnosti a děti jsou doménou ženy. A výčitky, když jsem musela pryč. A všem okolo sděloval, jak je chudák, že se zase musí starat o děti a já odjíždím. A někdy žárlil. Pro klid jsem se naučila nic neříkat a v případě vícedenních služebek říkat, že jsem šla spát. Našla jsem si systém organizace práce doma, abych, když kvečeru přijedu, byla do půl hodiny večeře (mockrát se stalo, že přijel domů dřív a bylo dusno, kdy bude večeře). Jenže tento systém z důvodů časových obnáší mít doma i větší zásoby (trvanlivých potravin, ale i jogurtů apod.). Někdy zmizí jogurty za dva dny, někdy v lednici zůstanou, to se prostě nedá odhadnout, kolik ich děti sní. takže se občas něco zkazí, podobně třeba zelenina, když je v létě z obchoďáků přemrzlá. A je zase dusno - proč toho tolik kupuju. No protože bych jinak musela denně do obchodu, což je hodina ztráty času navíc, přijedu domů ještě později, výčitky, kde jsem, co večeře... Zkoušela jsem na manžela přehodit nakupování, ale vydrželo to týden - přinesl polovinu věcí anebo přijel pozdě, takže jsem kvůli večeři stejně musela jít znovu nakoupit. Jsme na malém městě, musím do obchodu jezdit jinam. jak to udělat, aby byl klid? Co dělám špatně? Děkuji.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Podle vašeho popisu vypadá váš manžel jako brutální sobec a věčný nespokojenec. Jak je to doopravdy, to nevím. On by to napsal jistě jinak, nejspíš by ale také byl v roli nespokojeného stěžovatele. Nemáte mezi sebou žádný soulad, stále jeden druhému něco vyčítáte, to vás ale určitě k pozitivnímu vztahovému výsledku nedovede. Nevím, jestli je u vás někdo hlava rodiny, ale synchronní nejste. Stálo by za to, rozdělit si kompetence ohledně domácnosti i dětí prostřednictvím vlídné dohody. Konfrontací se nikam  kupředu nedostanete. Jste spolu, máte společný domov, společné děti, třeba vám ještě zůstala oběma láska. Ale ta je zazděná neustálými konflikty. Myslím, že by vám pomohlo, kdybyste si někdy spolu vyjeli sami na společný víkend, mluvili o tom, jak jste to mezi sebou měli dřív, co se vytratilo, a proč, a co můžete dělat jinak...:-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o Váš názor. Po nehezkém rozvodu (manželství trvalo skoro 25 let) jsem poznala přes internet muže ve stejném věku - avšak svobodného, bez dětí, který bydlí v části domku s rodiči. Člověk vzdělaný, ve vedoucí pozici, sociálně plachý, s komunikačními problémy, po krátkých vztazích a s neuspořádaným životním stylem zejména ve stravování. Docela si rozumíme, spolu sportujeme, jezdíme na výlety, avšak bydlíme každý zvášť (já s dětmi, nechci jim do domu brát cizího muže), on prý bydlí tak, že mě tam nemůže vzít (?). Snažila jsem mu dodat sebevědomí různými příležitostmi " se ukázat", což mu asi docela pomohlo, na oplátku on zase pomohl mně s krizovou situací spjatou s bydlením (stěhování, opravy). Co mi začíná chybět je společnost (s ním se dostávám do určité samoty, on se lidí spíš straní) a začínám narážet na jeho názory - on všechno ví dobře a já špatně (i když se ukáže třeba za chvíli, že je to jinak). Další věc - jsme na výletě a já kupuju dětem drobné dárky a jemu říkám - kup t Vašim (myšleno bratrově rodině) - ačkoliv jsou v dobrém vztahu, dost nepříjemně mě okřokl, že mu nebudu říkat, co on má dělat. A ještě jedna věc, která mě zarazila. On se stará jen o sebe a svoji domácnost, případně zahradu, já pořád ještě o děti, dům, práci, stěhování, opravy - chystali jsme se na zahraniční cestu a půl roku dopředu jsem mu posílala odkazy a pořídila průvodce s tím, ať vymyslí itinerář. Nevymyslel. Musela jsem řešit až na místě, což nebylo úplně jednoduché. A když jsem se ho ptala, jakou má představu, kam chce, řekl, že je mu to jedno. Přitom jsme do té části světa jeli na jeho popud. A byl depresivní. V poslední době se navíc ty jeho depresivní stavy přelévají na mě a já se v jeho přítomnosti cítím vyhořelá, prázdná, rostě mě zcela opustí ta činorodost, které jsem vždycky měla nadbytek. Sociálně plaché lidi mám v rodině, tudíž s nimi umím jednat, ale tady je to asi nad moji sílu, nějak mi chybí větší jeho zaujetí, víc být ve společném aktivní a být méně asketický (na dovolené prosazoval zcela iracionálně, že budeme celý den na rohlíkách a vodě - v rámci šetření, přitom peněz jsme s sebou měli dost a detsinace dovolené byla velice levná). Prosím, poraďte, něco dělám špatně. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucie. Z vašeho vyprávění mám pocit, že jste velice nekompatibilní pár a spíš bych na vašem místě uvažovala o ukončení vztahu. Přítel na vás přenáší hodně negativní energie, nemyslíte? Vždyť si zasloužíte mít radost ze života...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, jsem vdova po 27 letém manželství. Navázala jsem vztah s mužem 2x rozvedeným, kde není kontakt s jeho dětmi a špatný vztah s matkou a rodinou všeobecně. Bohužel neustále mluví o předchozích partnerkách, milenkách, manželkách a to donekonečna i když spolu bydlíme sedm měsíců, tak má jejich fotografie atd.dokonce tu která mu zemřela po velmi krátké známosti visí jako obraz na zdi chodby. Když jsem se dožadovala, aby jí sundal z důvodu, že mi je nepříjemné kolem ní chodit , tak to bylo jako, kdyby šlo doslova o mohylu, čili jí nesundal a je tam stále.Fotografie jeho vlastních dětí nejsou k vidění nikde! Já mám ve svém domě fotografie zesnulého manžela, ale je to otec mých dětí a muž se kterým jsem byla 27 let(čili nejednalo se o milence). Je někdy velmi náladový(62 let) jsem mladší a myslím,že velmi pohledná žena naprosto samostatná a podnikající.Nechápu toto chování z jeho strany, mám občas pocit jako by mne trestal za to co prožil.Už zvažuji odchod...
Helena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Heleno. Myslím, že váš přítel je hlavně řádně sentimentální. Každý je nějaký, ale pokud toto jsou jeho jediné vady, na vašem místě bych to nechala být. Přemýšlela jste o tom, že byste spolu bydleli u vás? A nebo, že by každý z vás bydlel ve svém vlastním domově, a prostě byste spolu chodili....?
nevyrovnaný vztah
Další den telefonát, že kdybychom se k sobě vrátili, chtěl by trochu volnější vztah, chtěl by žít sám a jen se navštěvovat, že mě má ale rád, dále sděloval, že odmítl dvě ženy, které s ním chtěly něco mít atd. Další den milostná schůzka a po jejím skončení jeho rozzlobení, že chci vztah, což přeci vím, že on nechce. Když jsem ho upozornila na to, co říkal den předtím, opět reakce, že jsem u něj naposledy atd., viz shora. Přes víkend pauza, tedy 2 dny, a v neděli večer telefonát, že si chce popovídat. Prosím, co si o tom myslíte? Já ho ráda mám, ale je velice náročné v tomto žít, protože nikdy nevím, co bude a ani nevím, co on vlastně chce. Děkuji za Váš čas a názor. P.S. Jen pro doplnění uvádím, že já se mu první nikdy neozývám.
Nikča3
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nikčo, já bych na něj raději zapomněla, respektive neaspirovala na možnost pokračování ve vztahu, který by měl šanci na stabilní perspektivu. On je nevyrovnaný. Stýská - li se mu po vás, tak se ozve, pak je zase tím, kdo vás odmítá, a je to od něj vůči vám velmi nezodpovědné. Nechte ho jít za svým štěstím někam jinam...Potkáte v životě určitě v budoucnu někoho dalšího, s nímž budete vyvážený pár dvou opravdu dospělých lidí...
nevyrovnaný vztah
Několikrát proběhlo něco, čemu by se dalo říct pouze sex, pak jsme spolu strávili víkend v hotelu, kde se ke mně choval tak, jako nikdy v průběhu našeho vztahu, tedy vodění za ruku, objímání a líbaní na veřejnosti, neustále tulení a mazlení. Říkal, že je mu krásně, ptal se, jestli někoho nemám, že on taky nikoho nemá. Večer po návratu volal a zlobil se, že chci vztah, že to on nechce, že si mě maže z telefonu a v životě se již neozve a já se taktéž nemám ozývat. Byla jsem překvapena, na nic v jím naznačeném směru jsem ani nepomyslela. Další večer jako by nic volal, že mě chce slyšet, jak se mám, vyprávěl mi, co dělá, což opět v době našeho vztahu odmítal, jestli může zavolat další den atd. V dalších dnech se to opakovalo, večeře s držením za ruku, procházka v objetí, nutil mi fotografie, které udělal, na fotkách ukazoval kamarády, co jsem nikdy v době vztahu neznala atd.
Nikča2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu na poslední část.
nevyrovnaný vztah
Vážená paní doktorko,
ráda bych Vás tímto požádala o odborný vhled do problému. V listopadu se se mnou doslova z hodiny na hodinu rozešel přítel vlastně bez vysvětlení a odstěhoval se ode mě, pravděpodobně i na základě tlaku rodičů, kterým dlužil peníze, bydlí nyní v bytě, který patří jim a mají ho tzv. na špagátě, neustále, denně je jim k ruce a pomáhá jim. Matka mu pere, vaří, žehlí, on tvrdí, že takto si nyní připadá samostatný a soběstačný. Je mu 27 let a já jsem výrazně starší než on. Každý z nás má dítě z předchozího vztahu. Nejdelší doba, co vydržel bez kontaktu, byla cca týden. V závěru roku začal naznačovat, že by chtěl sexuální vztah, požadoval erotické fotografie atd. Pak se ozýval s tím, že má pro mě a mé dítě dárky k vánocům, chtěl se sejít, což se i stalo. Bavili jsme se normálně přátelsky. Po několika dnech psal, že by chtěl sex, že nikoho nemá a neměl, že nikoho ani nehledá atd. Vzhledem k tomu, že já jej mám stále ráda, čehož on je si vědom, jsem na to kývla.
Nikča1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nikčo, dobrý den, přecházím dál.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, manžel se zřejmě v dětství naučil, že si všechno vykřičí. Na počátku našeho vztahu jsem nechápala, proč (tehdy ještě ne) tchýně říká - Honza nám pomohl namontovat kuchyň a ani nekřičel. čtyři roky jsem ho neslyšela křičet, až pak na MD měl snad pocit, že ho omezuji, křičel a odjel, nechal mě s ročním a měsíčním dítětem samotnou. Vzpamatovala jsem se a pak se asi chovala vždy "poslušně", takže neměl důvod. Jsem hodně tolerantní a chápu, že v určitých fázích života se člověk prostě musí uskrovnit. Ale u něj se to asi zhoršuje - i rodiče mu nedávko říkali - Honzo, ty nás vždycky seřveš a odjedeš. Ale stjeně se pak zachovají "poslušně", protože on by pak nepřijel. Máme děti školního věku a on na ně začíná občas křičet - známky, pořádek, názor. Já se snažím couvnout a vyřešit to, ale děti někdy nechtějí ustoupit, trvají si na svém (volný čas, koníčky, názory na život, nějakou událost). Je to nepříjemné a starší dítě z toho začíná mít psychické problémy. Asi jsem udělala na začátku chybu, že jsem vpodstatě podpořila tu jeho zkušenost, že křikem si vynutí to svoje. Paní doktorko, dá se ještě něco dělat? Děkuji - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ano, Lucie. Pokud chcete dál se svým mužem žít, budete muset udělat změnu vy. Neboli - křičet na sebe nenecháte v žádném případě, zde se tolerance nevyplácí, a "slušnost" na váš úkor? Proč? Zkuste změnu, nejlépe ve spolupráci s psychologem v rámci individuální terapie.
nevyrovnaný vztah
Vazena pani doktorko, prosim o Vas erudovany nazor. Jsem 15 let vdana, 40 let, 2 deti 10 a 8 let, rekonstrujeme jiz nekolik let dum a v posledni dobe zaciname s manzele, 45, bojovat.Oba dva jsme prvorozeni a zvykli velet, zaciname na sebe tzv. narazet, na nicem se nemuzeme shodnout, mame odlisne nazory na vse, nevim kde se stala chyba a nevim, co delat.Ty vecne boje jsou unavne a ja zacinam premyslet, jestli to mam ve svem veku zapotrebi a co zmenit.:-(
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Dominantní osobnosti jste nejspíš byli vždy, ne? Dlouhodobější rekonstrukce domu je samozřejmě stres. Ale každopádně nic nevzdávejte - dohodněte se spolu v zájmu vás dvou a vaší rodiny na párové terapii. Potřebujete se opět potkat ve svém přemýšlení a vymezit si kompetence. Držím palce :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se poradit. Já 25 let přítel 27, máme 2 letý vztah. Po roce jsem se k němu nastěhovala. Řešili společné bydlení, problémy, všude kde jsem se ohlédla jsem videla problémy a hádky se jen stupňovali. Když byli dva dny klidu tak jsme si opravdu vědeli parádně užít, objímat se milovat říct si to a v tý lásce procitnout. Balancovala jsem nad možností rozchodu a nakonec mě napadlo, že se odstěhuju a my budem pokračovat dál, každý ve svém prostoru. Naše 6 mesíční krize pořád přetrvává, párovou terapii odmítl. Potřebuji od něho ale vím, že se oba milujeme. Chci mu proto navrhnout, aby jsme ve vztahu pokračovali i když se odstěhuju a dali tomu šanci. Když mě však odmítne budu muset přijmout konec a to se mi moc nechce. Bydlení už mám zamluvené a on o tom ví. Jen ešte nebyla šance na ten rozhovor. Mám z toho trochu obavy proože už se jednou výjádřil že když odejdu tak ten vztah pro něj končí. Ale nemusí to tak být. jsou lidi kteří to takhle mají taky.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kláro. Myslím, že jinou možnost, než rozstěhování nyní nemáte. Pomohlo by vám to zachránit váš vztah - budete si sebe více vážit i vašeho vztahu. Neustálá nedorozumění a krize vám naopak vztah postupně likvidují.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, potřebovala bych poradit, nevím, co dělat. Jsem s partnerem 5,5 roku a máme spolu 2 děti (3 roky a 1,5 roku). Nevím, kde začít, myslím, je toho bohužel hodně, co mě trápí. Partner už cca 10 let nechodí do práce (to mne trápí nejvíce). Na začátku vztahu jsem netušila, že už je to tak dlouho, byl bez práce a říkala jsem si, že se to na chvilku může stát každému. První 2 roky byly úžasné a v průběhu jsem viděla snahu v hledání práce. Nyní jsem na rodičovské a přijde mi, že o práci nemá zájem. Navíc se začínají stupňovat hádky u nás doma, nejspíš už je to na denní bázi a bere mi to hodně energie na děti. Přijde mi, že se hádá kvůli malichernostem. Pořád mne osočuje/obviňuje, že nic nedělám, že jsem blbá apod. a je toho víc. On chodí často za kamarády (ti také nepracují) a pak spí dlouho přes den. Děti ho mají rády, ale přemýšlím od něj odejít, nevím, jestli to finančně zvládnu. On ještě nějaké prostředky zatím má (z dědictví). Už nedokážeme spolu normálně komunikovat, oba máme na cokoliv jiný názor.
Petra Westfalová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petro. Nezlobte se, málokdy mám jednoznačný názor, ale ve vašem případě ho prostě mám. Domnívám se, že váš partner není do života perspektivní. Dokud žije z dědické renty, nějak funguje - ale... . . Veze se na sáňkách dědictví. Nemá evidentně žádné ambice, žádné životní cíle. Je konfliktní, nemá cíle, z neschopnosti však obviňuje vás. Takže je schopný manipulátor. Zkuste si představit váš společný život za několik let.... Peníze z dědictví dojdou, on vás bude mentorovat a srážet, ponižovat - chyba přeci není v něm.... No, nevím. Pokud se nic nezmění v jeho osobnosti, odešla bych z toho vztahu co nejdříve.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Odstěhovala jsem se za přítelem do zahraničí, po roce, co jsme spolu byli v Česku, on se vrátil domů a já si v jeho zemi našla půlroční stáž. První týden bylo vše OK, pomáhal mi vyřídit veškeré formality, čekal na mne po práci, vymýšlel program, druhý týden mi však při hádce bolestivě zkroutil ruku a poté blokoval východ z místnosti, dokud mu neodpovím, co potřebuje. Pak se to ještě opakovalo, 2x za tu dobu , co tu jsem. Strašně to mnou otřáslo. Omlouval se mi a brečel. Já se ho ale od té doby bojím. Bojím se říct svůj názor, když je jiný, než jeho, necítím se s ním v bytě komfortně. Myslím, že má psychický problém, protože reaguje přehnaně a připadá si bezcenný (nedaří se mu narozdíl ode mě najít práci dle jeho představ, nedodělal VŠ) K rodičům domů se vrátit nemůžu, natož jim cokoli říct panikařili by a ve 25 letech mě považují za samostatnou jednotku, která se má o sebe postarat a konečně se usadit. Navíc nemám v Česku práci. Můžete mi, prosím, poradit?Díky
Anet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anet.Co na to říct, ten vztah nevypadá prognosticky nijak extra, podle toho, co popisujete. Přítelova nejistota, agresivita, to nesvědčí o ničem dobrém do budoucna. V Čechách jste s přítelem podobné incidenty spojené s násilím nezažívala? Je zajímavé, že se změnil až v domácím prostředí. Nevím, co bych vám mohla opravdu užitečného poradit kromě toho, že byste se na něj měla přestat vázat. Nesmíte na něm být závislá, musíte být sama za sebe. Zkuste fungovat jako dva spolubydlící v jedné domácnosti s tím, že on, ani vy, si na sebe nebudete dělat žádné nároky a časem se uvidí, zda spolu opravdu můžete zůstat v partnerském vztahu. Vašim nic hlásit nemusíte, zatím :-) Stáž máte dojednánu na půl roku, a pak se uvidí, jak se váš život bude vyvíjet.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, potřebovala by jsem radu. S přítelem jsme spolu 7 měsíců. Od prvního týdne vztahu spolu žijeme. Po měsíci vztahu mě ukázal své přátele. Od té doby mám pocit, že jsou kamarádi na 1. místě a pak někde v dálce já. Když navrhnu třeba hory - okamžitě řekne že by jsme mohly jet s kamarády. Skoro každý týden u nás někdo je.. Jsou to 6ti hodinové návštěvy spojené s alkoholem a tím , že já stojím u plotny a varím jim. Přítel řekl že jsou zvyklí že jeho přátele u něj ní.. Ale teď je rozdíl U NĚJ TEĎ UŽ JE PŘECE U NÁS A já nesouhlasím abych každej týden posluovala a někoho živila.Za 7 mesíců nás ani jeden kamarád nepozval k sobě třeba na blbý kafe.Vždy se opijí a doma mám pak epořádek kterej sklízím opět já. Teď jsem šla třeba s přítelem do sauny a nečekaně nás doprovázel jeho kamarád.
Přítel se se mnou hádá a vyčítá mi že je nemám ráda, ale jak můžu mít ráda někoho kdo se staví do našeho vztahu.Nechci aby se kamarádů vzdal ale aby si uvědomil s kým chce vůbec žít.
Už jsem zoufalá.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kláro. Na vašem místě bych se odstěhovala a začala žít v modu rande, na něž se spolu budete těšit a připravovat se na ně.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko,
s přítelem jsem 8,5 roku a bydlíme společně zhruba 3 roky. Už tak půl roku cítím, že ho nemiluji a neumím si s ním představit celý svůj život... před třemi měsíci mě před rodinou požádal o ruku a já řekla ano, i když v tu chvíli jsem myslela jen na to, že si ho nechci vzít, ale jsme spolu tak dlouho a má mě rád .... tak si přece nezkazím můj velký den ....
No jsou to již 4 měsíce a já si tím stejně nejsem jistá, všechno mu říkám a on stále jen opakuje, že mě miluje a že jsem jeho život atd... jenže to je možná ten největší problém, můj partner od života chce být jen se mnou a nic jiného(chodí do práce, ale nechce v ní nic dosáhnout, nesportuje a nic nedotáhne do konce, ve škole se jen vyučil, ...) Já vstávám ráno v pět, abych si zacvičila, vystudovala jsem vš a teď se snažím první rok budovat kariéru... vadí mi, že ničeho nechce dosáhnout a občas se za něj stydím.... na druhou stranu jsme spolu něco prožili a vím, že mě miluje. Co si o nás myslíte? Děkuji.
Romana, 26 let
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Romano. Že jste přetažený vztah, vy již procházíte krizí, ne tolik z délky trvání vztahu, ta nerovnost ve vašich cílech je příliš silná na to, aby vám to mohlo vydržet s tím, že budete šťastná. Řekla jste ano na vaši žádost o ruku před celou rodinou, ale zatím jste neřekla ano před oltářem. Na vašem místě bych ten vztah ukončila.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, z manželství mám sedmiletou dceru. Důvodem rozvodu byla přemíra alkoholu a psychické
násilí ze strany manžela. Dcera s otcem vychází dobře, stýkají se několikrát týdně, mají se rádi. Dva roky po rozvodu jsem se seznámila s novým mužem. Má stejně starou dceru ve své péči. Po roce jsme společně začali žít v domě jeho rodičů. Až následně jsem zjistila, že přítel je mamánek, dosud mu žehlila, přála, vařila mamka. Muž v podstatě celý den sedí u mobilu či TV. Z počátku se choval jinak. Zkrátka naše představy o společném životě jsou jiné, životní styl odlišný. Bohužel zjištěno pozdě. Zkrátka jako bezdětná bych vztah ukončila. V současné situaci mám však obavu, jak další stěhování a vůbec změnu zvládne dcera. Přemýšlím, že vztah udržím, dokud nebude dcera dospělá, ale popravdě nevím, jestli takto dokáži dlouhodobě fungovat. Na druhou stranu mi je jasné, že bych měla dcerce vytvořit pevné zázemí a ne stále měnit bydliště a vlastně i partnery. Co by bylo pro dceru lepší?
Olga
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Olgo. Zdá se, že nemáte šťastnou ruku při výběru partnerů...Tady bych to určitě nevzdávala, ale o potřebě změn musíte spolu mluvit a nažit se společnými silami o změnu tak, aby to vyhovovalo vám oběma - kompromisy na obou stranách a hledání základních styčných ploch a jejich rozvíjení. Kdyby to pro vás bylo dlouhodobě neúnosné, nemá smysl toto soužití smysl držet kvůli vaší dceři. Dvougenerační bydlení považuji za velmi nešťastné. Žijete spolu, tzn., že hospodyní v té domácnosti musíte být vy, a ne jeho matka. Je důležité, naučit ho pomáhat vám, kooperovat na péči o domácnost.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko,

z partnera se plíživě pomalu vykrystalizoval člověk, který slabší ženu ponižuje, neváží si jí a dává jí pocítít moc, se silnější soupeří - když ji porazí, chová se k ní jako ke slabší a v tom ponížení je najednou "hodný", protože asi uspokojený, když prohrává, je vzteklý a vzápětí se mstí (skrytě či otevřeně). Navenek je "skvělý" člověk, zábavný, společenský, který "dělá" hodně pro rodinu, doma pak jsou polohy výše popsané. Já jsem ta silnější osobnost, která se ve slabší změní ve chvíli, kdy on útočí na děti (slabší). Co dělat? Mám s ním děti, majetek, není zas tak jednoduché odejít. Ještě dodám, že má další podobu - je depresivní, "chudák" , obrazně řečeno vzpíná ruce k ostatním pro svoji záchranu, je občas schopen i připustit, co zlého dělá - to je ale jen chvilkové. Jak ale dosáhne svého, zase přepne do - boje se silnějším anebo devalvací toho slabšího. Co s tím? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucie. Je zajímavé, že k vámi popsané proměně docházelo postupně a plíživě. Jak si to vysvětlujete?Znamená to, že manžel zažil nějako zásadní novou životní situaci, která jeho povahu výrazně změnila? Nebo se více blíží podobě svého otce a získával tento vzorec fungování již doma v původní rodině? Bylo by dobré, abyste mohla porozumět příčinám, abyste s tím mohla lépe pracovat. Vše máte dobře zanalyzované a pojmenované. Nemůžete se stát tou slabší tehdy, kdy on útočí na děti, to právě musíte být v pevné opozici - ale ne před dětmi, až v soukromí. Ale jako matka musíte být pevná, pokud výrazně nesouhlasíte. Na druhou stranu, možná má právo být někdy naštvaný, možná jsou děti nástroj, kterým útočí na vás samotnou. Nevím, doporučovala bych spolupráci s partnerským psychologem.
nevyrovnaný vztah
protože má náročnou práci. A o víkendu, když někam jedeme, tak se cítím dobře, když má dobrou náladu, ale když jsme doma, tak ho vůbec nezajímám a zase jen sedí u toho pc a čte si zprávy anebo se dívá na fotbal. Čím dál víc mám potřebu to řešit a on už je z toho na prášky. Co mám dělat?
Kristýna3
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kristýno, potřebujete nezávislý pohled zvenčí od profesionálního partnerského psychologa. V tomto případě bych volila spíš psychologa muže :-)
nevyrovnaný vztah
ale to se mu většinou nelíbilo a odstrkoval mě. Byla jsem z toho nešťastná a pohádali jsme se kvůli tomu. Poslední dobou se o to ani nepokouším, abych nevyvolávala hádky. Ale strašně mi to chybí. Vždycky mi řekne, že on nic měnit nebude a ani se jinak nezačne chovat, že se raději rozejde. Zkrátka mi nedává na výběr. Buť se mám se vším smířit nebo jít svou cestou. Já pochopitelně nechci, ale ani nevím co s tím mám dělat. Jak mu to mám vysvětlit, že potřebuji víc fyzického kontaktu? A že když sedí doma u počítače a třeba někdy uvaří nebo mi udělá snídani, že to není to, co mě naplňuje. Podle něho semnou tráví čas pořád. Podle mě je to zas málo, a bude to asi tím, že já se cítím sama ikdyž v týdnu večer přijede, protože si jen popovídáme co bylo v práci a jinak se věnuje pc. Trávíme spolu 3 večery v týdnu a víkendy. A nejraději by byl třeba i týden sám, aby se na mě zas pak těšil. V týdnu dojede pozdě večer, navečeří se, zapne si pc a u toho většinou usne a já to mám chápat,
Kristýna2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Z vašeho vztahu se toho hodně vytratilo, a je z něj trochu vyhořelá rutina. Jste frustrovaná v mnoha ohledech a přítel je hodně zaměřený na sebe a své vlastní potřeby. Nicméně spolu stále oba zůstáváte, takže nějaký magnet tam být musí... Ale bez jasné a zřetelné komunikace žádný vztah nemůže vydržet dlouho, nutně se ji spolu musíte naučit, ale tak, aby to bylo konstruktivní :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám přítele a je mezi námi 15ti letý rozdíl. Já 28, on 43. Měl někdy ve 20ti vážný vztah a poté už žádný vážný neměl. Až teď se mnou. Jsme spolu 3 roky, ale jsou to roky hádek, kromě prvního roku asi. Neustále se mu snažím vysvětlit co potřebuji, abych byla šťastná a v pohodě a nehádali jsme se, ale nechápe to asi. Vždy když mluvím na tohle téma, tak se pohádáme, on je naštvaný a já brečím. Říká, že já nemůžu být chvilu v klidu, že mám neustálou potřebu se s někým hádat a vynucovat si pozornost. Přitom to tak vůbec není. Já nesnáším hádky, vždycky z toho začnu brečet a trápím se. On potřebuje mít klid a já mu ho prý nedávám. Já se snažím všechno přejít a nic neřešit, ale vydrží mi to max týden a pak o tom zase začnu mluvit, protože mě trápí, že mě nepohladí, nedá mi pusu, neobejme mě. Když někam jdeme, tak mě ani za ruku nevezme. Vypadáme jak kamarádi mi přijde. Když mi ten kontakt hrozně chyběl, tak jsem za ním šla a dala mu pusu na tvář,
Kristýna 1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kristýno. Přítel dlouho nežil ve vážném vztahu, takže partnerskou komunikaci neovládá. Bylo by užitečné, kdyby to bylo vysvětlení vašich potřeb  bez pláče. Vy se nemůžete snažit věci, které vám vadí, přejít, to vede leda k natlakování a pak emočnímu výbuchu. Mluvit spolu musíte průběžně, ale on nezvládá vaše emoce, pak je jakýkoliv rozhovor kontraproduktivní. Takže v klidu a míru vysvětlit vaše potřeby ex post. Jdu na vaše pokračování.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Trápí mě pritelovi dluhy . Má exekuce a nechce je řešit a to jsem ještě přišla na to že jsou tam každoročně úroky. Jiz 2x jsem ho vyhodila a on slíbil, že to řešit bude . Uplynul dalsi rok a nic se nedeje. Láska u mě také už pominula a navíc teď čekáme miminko. Chci aby se v lednu odstěhoval, když to nechce řešit, ale mám tam toho prcka. Ale myslím si , že pokud to neudělám a nevyhodim ho , tak on se nezmění a už mě nebaví dělat jeho matku. Změní se vůbec takový člověk? Začne být vůbec někdy zodpovědný? Prosím o radu jestli vydržet a doufat že to kvůli pecková začne řešit nebo si nebrat servítky a vyhodit ho. Bere mi to hodne energie.Mnohokrát děkuji a přeji krásné vánoční svátky
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Michaelo. Máte opravdu rizikového partnera, a podle vašeho popisu mu děláte rodiče. On je finančně negramotný, protože má vás, která to asi nějak řeší. Když ho na nějakou dobu vyhodíte, samostatnosti se hned tak nenaučí, ale bude se muset více snažit. Vyhlásila bych ultimativně pauzu. K vašemu dítěti potřebujete zodpovědného člověka zcela rozhodně, s příchodem miminka se toho hodně změní jak ve vašem faktickém životě, tak ve vašich ekonomických poměrech. Neboli - v jeho případě bych ultimativní rozhodně byla. Vrátit se může tehdy, až bude mít jasno, jak své dluhy a exekuce řešit., Ale nemůže to být jen o jeho slovech, musí vám předvést konkrétní a konstruktivní kroky a další plán.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Mám přítele 4 roky, se kterým jsme se dohodli, že u mne bude polovinu měsíce (dvakrát,občas 3x v týdnu) a že bude na nájem přispívat 2500,-. Žiji v nově zrekonstruovaném domě, nejsou potřebné žádné investice, pokud něco zhodnocuji(obložení schodiště kobercem, vybavení druhé koupelny) vždy ze svých peněz. Mám dvě děti pět a sedm let. Připadalo mi vhodné, aby partner přispíval na nájem,však to taky, byť půlku měsíce užívá. V tom je i spotřeba energií,peru taky povlečení a ručníky a ponožky, které u mne zanechá. Partner má ale s touto částkou a občasným nákupem pečiva, problém. Začaly tím neskutečné dohady. Má pocit, že po něm chci hodně. Ale on si ke mne jezdí luxovat své auto, uskladnil v garáži své kolo. Nevím co dělat. Podotýkám, že má ještě svůj byt,kde platí pronájem má 2 velké děti z manželství, ale nyní si koupil nové auto za 500tis. Nevím jak dál. Nevidím budoucnost. Co se týká koníčků, velmi si rozumíme....Ale....
Jana S.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Chce to si někdy spolu sednout a jasně si vydefinovat pravidla ohledně placení s tím, že si v klidu a míru řeknete jak a co, a proč. Nevím, jestli je váš přítel "držgrešle", ale trochu to tak vypadá. Ekonomické problémy ve vztahu a nevyváženost toho, co kdo platí, to je velký vztahový "červotoč". Jste spolu 4 roky, jak je možné, že jste se na financování nedomluvili dávno? :-) Udělejte změnu co nejdříve, čím později, tím hůře se zavedené věci mění.
nevyrovnaný vztah
Nechci už o nich všech ani slyšet, jsou mi uplně ukradený. Chci se věnovat svým dětem, a svým, vnoučatům.
Poraďte mi, jak to zařídit, abych pořád dokola nemusela vymýšlet intriky a úhybné manévry a aby si mě konečně přestali všímat?
S přítelem je to jinak dobré, ale on si je nechce rozházet a bojí se jim cokoliv říct a nastavit nějaké normální pravidla se mu nepovedlo, nechtěl nic slyšet a tohle je výsledek. Podvědomě chápe, že se jeho děti chovat neumějí, ale není schopen to s nimi řešit.Děkuju za Vaši odpověď předem.
Martina 4.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Není nutné vést na téma partnerových dětí dlouhé rozhovory, prostě jen vytvořit konstruktivní dohodu na tom, jaká pravidla si ohledně nich nastavíte - bez výčitek, pokud je vztah mezi vámi dvěma jinak dobrý, mělo by stačit málo. Z vašich slov cítím ukřivděnost, vedoucí k odporu k jeho dětem, je ale zajímavé, že i přes to vše ony o vás stojí...
nevyrovnaný vztah
Vyhýbám se stykům s jeho rodinou, říkám mu, ať si za nima chodí sám, že já si také půjdu za svými. Jenže ty jeho děti se stále ještě občas dobývají na mě a já je musím pořád odpalovat. Kdysi dávno v minulosti pro mě měli udělat jednu drobnou maličkost a byla z jejich strany scéna. A poté jim nepřijde divné, že pořád něco chtějí. Takže když přijdou mlčím nebo se slovy: jé ty sis pozval návštěvu odcházím. Jsou to ty typy, že když jim podáte prst, schramstnou celou ruku a nic Vám za to nevrátí. Jenom berou. A celé to berou samozřejmě beze slov prosím a děkuji. Přítel nechce o ničem hovořit, dělá že žádný problém neexistuje. Pokusů o hovor bylo mnoho.
Martina 3. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Popisujete hodně velký vztahový problém, protože  děti  každého z vás vás stále více rozdělují, viděla bych to na párovou terapii.
nevyrovnaný vztah
To jsem si natlačit nenechala. Párkrát jsem udělala přítelovi scénu, po dobrém nic slyšet nechtěl, kyselý ksicht. Oni z mé odmítavé pochopili, že budu dělat jen to, co chci já. Ostatně oni mi také nikdy s ničím nepomohli. Když přicházejí upozorňuji na neohlášenou návštěvu, já odcházím ven. Přítelovi jsem řekla, ať už mě neříká, co se u nich děje, že mám svůj život a svojí rodinu a nenechám si nafukovat hlavu cizími. Můj přítel se mnou novou rodinu utvořit nechtěl, o moje děti se také starat nechtěl, peníze sype jen do svých dětí, ale chtěl a oni také, abych kolem nich tancovala a věnovala se jejich dětem a jejich problémům. Takže tomu jsem učinila konec a dnes, když o něco jde, nahlas říkám, že cizí problémy mě nezajímají, mám svoje, které také nikdo neřeší, tak ať mi nikdo ty svoje nevalí do hlavy.
Martina 2.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, prosím o Váš názor. Žiju s přítelem v jeho domě, oba máme dospělé a samostatné děti. Když byl můj syn mladší, přítel se nijak nehodlal podílet na jeho výchově a trávení společného času bylo minimální. Co se peněz týká, zajímaly ho pouze jeho děti, které v té době byli již dospělí. Po mě ale chtěl, abych se stýkala s jeho rodinou a řešila jejich problémy. Počase jsem to odmítla, že to považuji za nevyvážené. Z počátku mě jeho postoj vůči mému synovi mrzel. Ale stalo se. Dnes je to tak, že jeho rodina na mě celá průběžně tlačila, aby docházelo ke stykům a chtěli na mě hodit starost o své děti, jeho vnoučata. Bez zdvořilosti, prostě nátlakem a direktivou.To jsem si natlačit nenechala. Párkrát jsem udělala přítelovi scénu, po dobrém nic slyšet nechtěl, kyselý ksicht. Oni z mé odmítavé pochopili, že budu dělat jen to, co chci já. Ostatně oni mi také nikdy s ničím nepomohli. Když přicházejí upozorňuji na neohlášenou návštěvu, já odcházím ven. Přítelovi jsem řekla, ať už mě neříká, co se u nich děje, že mám svůj život a svojí rodinu a nenechám si nafukovat hlavu cizími.
Martina 1 část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
No, Martino, jdu číst nejprve další části vašeho vyprávění.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

mám přítele asi rok a půl. On žil s bývalou manželkou deset let, pak byl dva roky sám a teď jsem spolu. Upřímně je to vztah nevztah.a dostala jsem od něj zprávu, že potřebuje víc klidu a životní singl život. Napsal mi, že to neznamená, že mě nemá rád a napsal mi, že toužím po rodině a on, že ji měl a že zklamal a že má uzkostné stavy že se bojí znovu fungovat, Cítí to jako náročný úkol.že je to šílené. Když jsem mu navrhovala navštívit psychologa, strikně to odmítá!!! Nevím, zda se dá s tím ještě něco dělat a dá se mu pomoci nebo mám opravdu raději vše ukončit. Děkuji za odpověď Martina
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Martino, dobrý den. Váš přítel se začal bát závazků a zodpovědnosti, možná došlo k dekompenzaci jeho úzkostí, možná je na něj váš vztah příliš intenzivní. Mám pocit, že přítel netouží po single životě, ale po určité rozvolněnosti a pocitu osobní svobody, kterou ve vztahu s vámi nemá. Byla by škoda vztah ukončovat, ani jeden z vás byste nebyli šťastní, ale přemýšlejte o tom, jak udělat váš vztah svobodnější. Ale tak, abyste se v něm cítila dobře i vy :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Mám přítele (17) a já (15). Před ním jsem měla vztah skoro půl roku. Jenže jsem se s ním rozešla, protože mi ubližoval psychicky a byl na mě strašně úchylný. V den rozchodu jsem se dala dohromady s tím, se kterým jsem teď. 2-3 měsíce to byl krásný a lásky plný vztah. Jenže teď..budeme spolu za pár dní 5 měsíců a já k němu necítím to, co kdysi. Beru Antidepresiva a ty mě změnili. Ale ten hlavní problém je ten, že nevím zda mám být s přítelem nadále... Miluji ho, nemůžu být bez něho ale zároveň cítím, že by jsme spolu být neměli... Už jsem mu párkrát dala konec a zase se k němu vrátila. Ale máme strašný nespory a pořád jsou jenom hádky...
A ještě ke všemu mě sexuálně nepřitahuje:/
Potřebuji poradit co a jak dál... Mám s ním být nebo nemám? Proč tohle všechno cítím?
Áďa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Áďo. Moc se v tom nevyznám. Od svých 14,5 let jste měla půl roční vztah s prvním přítelem, který vás ale psychicky terorizoval? Okamžitě jste si našla náhradu, v rámci jednoho dne. Nejdřív velká láska, a nyní nic, jste na antidepresivech. Ta samozřejmě emoce proměňují.  Sexuálně vás nepřitahuje, nemůžete být ani s ním, ani sama. Nad tím se zamyslete - proč nedokážete být sama se sebou, ono je to někdy velmi užitečné.... A užitečné je i to, nehledat si náhradníka za někoho hned, ale počkat si na toho, kdo vás opravdu osloví - jak emočně, tak chemicky...
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, možná prkotina, ale už mě to nebaví a nevím, jak to vyřešit. Manžel stojí/sedí a upadne mu kus jídla, vybryndá tekutinu či jogurt (či cokoliv jiného - rozsype kafe...) na zem. On o tom ví, ale nereaguje. Odejde. Takže to leží na zemi a někdo to musí zvednout, uklidit, umýt, aby se to nerozneslo, někdo po tom neuklouzl a tak podobně. Dělám to já, bohužel. Když ho přistihnu, je protivný, že jsem šaratice, že to uklidí - když odejdu, zůstane to tam, když jsem přítomna, trvá to třeba 10 minut než to udělá (mezitím udělá mnoho jiných věcí - telefonuje, kouká na TV, udělá si kafe...). Když ho nepřistihnu, tak to uklidím, ale když vím, že to musel udělat on, protože byl v kuchyni sám, tak mu to jdu říct a akorát schytám to, že všechny tyto věci se u nás v rodině svalují na něj. A zase to musím uklidit já. Co s tím??? děkuji.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano. Myslím, že váš manžel o vás smýšlí tak, že jej někdy "buzerujete". Jeho pohled na důležitost věcí, co se týče úklidu, je jiný, než váš. Nesnažte se ho vychovávat, je to zbytečné a hlavně nikam nevedoucí. Nechte to být vše do té doby, než si manžel všimne sám, že po něm něco zůstalo - z vašeho popisu je evidentní, že se jedná o kuchyň a jídelnu. Snažila bych se vidět víc ty hezké věci, které vám váš vztah přináší, ne? :-))
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
asi budu jediná která má tento problém,ale už si nevím rady a mě docházejí síly a trpělivost.
Žiji s přítelem,jsme již dávno v důchodu. On nerad chodí k lékařům a je to asi dva roky co jsem mu poprvé volala rychlou záchr. službu. Zjistili mu cukrovku kterou on zanedbal. Nohy ho bolí, má na nich boláky které někdy příšerně smrdí a nyní je vlastně on sám sobě lékařem. Veškeré domluvy aby šel k lékaři,je zbytečné,on ví všechno nejlépe. Nejhorší na tom je ,že jeho hygiena je nulová.Nerad se myje, převléká, doma chodí stále v jednom ve kterém dělá zahradě,pak opravuje auto atd. a takto několik měsíců se dokáže nemýt. Když mu věci vyperu je zle,prý je přírodní člověk a nesnáší chemikálie. Za ním se táhne nelibá vůně a žádný můj protest nepomáhá.
Předem děkuji za Vaší radu. Jana
janna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, janno. No, tak tady je každá rada hodně drahá. Ale váš přítel musí mít takový naturel a vztah k hygieně dlouho, to snad není otázka posledních let?... Přijde mi, že tady může pomoct snad jen ultimátum, jakkoliv nemám ultimáta jakožto nátlak ráda. Přečtěte si, co jste vlastně napsala - žijete s necivilizovaným člověkem s nulovou hygienou, který páchne, způsobuje si zdravotní problémy. Vše bere tak, že je to OK, s odkazem na to, že je přírodní člověk. Ale vy nejste přírodní žena a nejste povinná v tomto fungovat. Váš  přítel je bezohledný, ale neví to. Rozhodně je však ve svém životním stylu dominantní. Buď bude udržovat pravidelnou hygienu, nosit vyprané prádlo, chodit k lékaři se závažnými zdravotními problémy, nebo se budete muset rozloučit. Snad vás pochopí, začněte s přeučováním co nejdříve :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Mám opačný problém, než spousta ostatních :). Před 8 lety jsme spolu začali chodit, bylo mi 21, jemu 26. Po roce to něco to krachlo, pak jsme po nějaké době spolu půl roku byli znova... V tom druhém kole - bez růžových brýlí - už bylo hodně znát, že máme velice málo společného. Zase rozchod, pauza.... no a po hodně dlouhé době to ožilo znovu, tentokrát stylem na dálku, vztah nevztah, nekonečný příběh. Nikdy jsme si neublížili, ani se nehádáme, ale vlastně si už teď rozumíme jen v posteli. Můžeme se měsíce nevidět a pak se spolu vyspíme na potkání, ale být spolu víc nejde, nemáme nic společného. Nikdy si nebudeme rozumět, chápat se, mít si dvakrát moc co říct. Problém je, že jsme se dosud nedokázali rozejít, ale ani spolu normálně být. Trávit spolu víc času je o ničem, na zbláznění... Co Vy na to? :)
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Co já na to? Magická chemická přitažlivost? Rozum ví, že to nemá smysl, ale fyzicky vás to k sobě stále přitahuje a ten magnet je silnější, než rozum a vše další. Jste zaháčkovaní a museli byste oba dva opravdu chtít udělat radikální řez a skončit VŠE. Nevím, myslím, že to blokuje vaši možnost hodnotného a kvalitního partnerského vztahu s někým jiným. Nebo se mýlím? Pokud se nemýlím, i to by měl být důvod k ukončení nekonečného příběhu. Kdysi jsem psala obsáhlejší článek na toto téma, znám hodně příběhů, podobných vašim, byť je samozřejmě každý z nich jedinečný, ani v něm jsem nenašla jasné a konkrétní doporučení.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám přítele půl roku, je mu 51 let, mně 42. On má dospělou dceru, já devítiletou. Žijeme od sebe cca 130 km, jezdím většinou za ním, protože má dům, lepší zázemí atd. Z chování a indicií vím, že netouží posunout náš vztah dál, protože nechce vychovávat cizí dítě. Žije úplně odlišně, je zajištěný, ale já se stále častěji zamýšlím nad perspektivou tohoto vztahu. Nedávno mi to řekl i po pár sklenkách. Kdybych byla sama, žili bychom spolu. S mou dcerou se seznámit ani nechce. Řeším v sobě dilema. Snažím se zvládat vše - domácnost, péči o dceru, zaměstnání, studium i vztah. Ale dlouhodobě dojíždět za někým, kdo je svým způsobem sobec, na druhou stranu alepoň neslibuje a nelže, což jsou také plusové body. Já po dalším dítěti netoužím a přítel také ne. Nejraději by si užíval života i se mnou -ale já nejsem úpně volná a pár let ještě nebudu. Vím, že nelze po muži chtít, aby miloval a vychovával cizí dítě - je to proti přírodě. Ale co je vlastně správné? Děkuji za Váš názor. Linda
Linda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lindo. Zdá se mi, že váš půlroční přítel vám toho zatím moc nenabízí - kromě dočasného zázemí svého rodinného domu a pravdy o tom, co chce, a co nechce, unést.. Nechcete od života něco víc? Docela dost ho omlouváte, vyjadřujete empatické porozumění k tomu, že nemůže milovat "cizí" dítě. Nechá vás jezdit za sebou - to není moc gentlemanské..., nechce poznat vaše zázemí, váš život. Natvrdo? Ten vztah mi nepřijde perspektivní.
nevyrovnaný vztah
Jen mě mrzí, že paradoxně ve svém bytě (ziskaném za svobodna)
se musím ohledně zařizování takto dohadovat (zatvrzelost, neústupnost) a to nemluvím o placení.
Snad jsem odpověděla detailněji a vy mi poradíte, jak byste jednala v mé situaci…
Děkuji a přeji hezké dny...
Marco - 4 část




Marco - část 4
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Marco, jednala bych důrazněji a asertivněji, aniž by to mělo jakkoliv narušovat váš vztah. Že jste jiní lidé s jiným životním stylem, to je jedna věc, vy umíte žít i bez jeho participace na vašich zájmech, a spokojeně. Tady jde ale  o váš domov, vaše vlastní potřeby ve vašem domově. Manžel i dcera si neuvědomují, že je to vlastně váš byt. Ale vy jste si nechala manželovy nároky docela přerůstat přes hlavu dlouho, změny se pak dělají hůře. Začala bych více řešit současnost a budoucnost a vaše potřeby, byla bych více ohraničená, což neznamená nepřátelství a vyhlášení boje, ale naopak - ruka podaná k možnostem dalších domluv na společném životě do budoucna :-)