Neděle 26. června 2022, svátek má Adriana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. června 2022 Adriana

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
partner odmítá dítě
Že bude dítě strádat, protože nemáme dům, nemáme miliony...ale nemáme se špatně, máme stabilni bydlení, vztah, máme se rádi, já mám práci a vím, že přítel ji sežene také...Už jsem ale zahnaná do kouta a nevím, jak mu vysvětlit, že si zahrává s přírodou...Pořád říká že až su najde práci tak se začneme snažit...ale přitom si ji nehledá...Uz dokonce začínám pochybovat, jestli mě vůbec chce za matku svých dětí, nebo jestli vůbec děti chce. Říká že je chce, ale takhle?? Prosím vás jak být asertivní, ale přitom netlačit moc na pilu, nevynucovat si? Myslíte si, že se jedná o perspektivní vztah? Máme se moc rádi, milujeme se a krásně ve vztahu rosteme, ale víte jeho věčné odsouvání založení rodiny na neurčito mě uzavírá...uz se s ním ani nechci milovat, připadám si nepochopená, nevyslyšená a jakoby si vůbec neuvědomoval, že je třeba kompromisů. Jsem v pozici, kdy jen čekám, až svolí...je to ponižující a roste ve mě touha si konečně prosadit svou. Nevím co mám/nemám dělat, abych
Lea2
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
partner odmítá dítě
Paní doktorko, prosím o radu. Toužím po deťátku. Již rok zcela ustupuji partnerovi, který chce ještě počkat- je pandemie, nejistá doba...přitom našetřeno něco máme, v podnájmu máme 4+1, já mám práci ovšem přítel o ni kvůli pandemii přišel. Už to ale nemohu dál vydržet. Jsem frustrovaná a začínám se uzavírat, plakat..moc mě mrzí že se partner nechce o miminko ani začít snažit. Vždyť by se narodilo třeba až za rok, rok a půl. Víte je mi 32, mám cysty na vaječnících, pritelovi je 42. Bojím se, protože příroda je neúprosná. Prijde mi to nezodpovědné v našem věku po dvou letech vztahu už jej neposunout dál. To že přítel nemá práci je věc dočasná, ale moje vaječníky nabudou čekat věčně až se rozhoupe...Udělala jsem nejspíš chybu, řekla jsem partnerovi že už neuhnu ani o píď. Že jsem se rok zcela podřídila, ale teď už chci aby bylo po mém. Nebo ať mě nechá jít, ať mě nedrží. Přítel je tvrdohlavy a nemyslím si, že ustoupí. Nekdy mi příjde, že chce mít vše zařízené, že se bojí,
Lea
partner odmítá dítě
Dobrý den, ráda bych se zeptala na obvyklé důvody proč muži nechtějí děti.Komunikace s manželem není snadná. Nedokáži rozklíčovat, co se ukrývá za rezolutním " já 3 dítě nechci". Bez důvodů, dalšího rozhovoru apod. Z obou dětí je nadšený a mají opravdu vřelý vztah.
Zastanu co se jen dá. Při obou dětech jsem měla ještě podstatný, vedlejší příjem, aby neměl pocit, že vše leží na něm. Snažím se vyhledávat situace, abychom nebyli jen rodiče. Z mého pohledu má s námi snadný život. Oblasti, které jsou mu nekomfortní, nebo má některé věci jinak, tak jsem přijala. Jediné co po něm chci (nebo nemohu vnitřně změnit) jsou děti. Je mi víc než 40 a manžel je mladší.Varianta "třeba si to za 5 let promyslí" není možná.Chápu, že pokud nechce, nic nezmůžu.Nechci jej podvést, dítě chci právě s ním, nechci jiného partnera.Vím, že je to rozhodnutí obou.Je to ale pro mne tak bolestné, že se s tím nedokáži smířit.V duchu mu vyčítám všechny ústupky a nenávidím jej za jeho sobeckost "nechci,přizpůsob se". - otázka upravena poradcem
Jiřina
partner odmítá dítě
Dobrý den,
odpovídám na dotaz od Dity, která chtěla i názor čtenářů, stejně jako vy Jitko - i když nevím, kdy byl dotaz položený.

Jsem v podstatě v totožné situaci, přítelkyně (28) chce dítě a já (33) ne. Vztah krásný a oba se milujeme i po rozchodu. Otevřeně se o tomto bavíme od začátku a ona o tom věděla celou dobu vztahu. Po dvou letech to pro ní začalo být aktuální a z její volby jsme se rozešli. I když sobecky, přesto jsem to nechal plně na ní, protože jsem podobně jako v případě Dity trval na tom, že ona se musí rozhodnout, co je pro ni v životě důležitější a pokud je to dítě, musíme jít od sebe, protože já to nemohl slíbit a vím, že u ní tikají biologické hodiny.

Přítelkyně po třech měsících rozchodu rozhodnutí lituje a touží po tom, abychom se k sobě vrátili. Já v sobě vnitřně bojuji a trvám na tom, že je moje zodpovědnost jí nepřekážet v tomto životním cíli (děti) i přes naši trvající lásku.

To je můj názor, sám nevím, zda je správný. Ale v tom si myslím, že neporadí nikdo.
Petr
partner odmítá dítě
Poslední večer spolu doma jsem byla zničená a řekla mu,že mě to všechno moc bolí a on mi řekl, že to je dočasně na přechodnou dobu,že si potřebuje uvědomit,že mu chybíme.Že mi nechce nic slibovat,ale ted to takhle cítí.Dlouho pak hladil dceru po vláskách.Odjel na víkend a já mu v sobotu napsala,že jsem vše odstěhovala a bude mít klid a prázdno.Napsal,že neví co napsat,je trochu napitej a nemá ted smysl něco psát.Popřál mi hezké sny/už půlrok nic hezkého nenapsal,ani mě neoslovoval v sms/.Napsala jsem mu,že bych si moc přála aby byl u toho až dcera poroste,ale že ted to nechám na něm a poslala mu fotku dcery.A následující den po 24 hod zničehonic napsal Jak je krásná a jak se směje a smajlíka/opět nikdy dřív to nekomentoval/.Odešly jsme ze stejného města dočasně jinam k synovi.Bude to teprve týden,ale chci být nyní bez 30denní komunikace a dát mu prostor.Vím,že u každého je to jinak,ale za jak dlouho by mohl cítit,že mu chybíme?Kolik času mu dát a myslíte,že se to dá spravit? 2.část
Emma
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko,
s přítelem jsme byli 2 roky.Zjistili mi graviditu až v době,kdy není možna interupce.Přítel 41letděti už nechtěl/dva syny 7a12let/.Celou dobu měl stavy nahoru a dolů, kdy se s tím nedokázal smířit.Měsíc v pohodě, pak měsíc kdy mě vyhazoval z bytu,že to nedává a at to dám k adopci.Začal vidět samá negativa ze vztahu a to hezké co bylo vůbec.Mám jen jeho a on se cítil jak v kleštích.Že on to musí vzít, že on mě musí zachránit a že to je pro něj to nejhorší,že neměl možnost volby.Celé těhu se o nic nezajímal,co pořídit,jak se bude dcera jmenovat,co dál.Po porodu nás nechtěl ani domů,kdy nakonec nás vyzvedl a dva dny ignoroval.Pak začal shánět po známých věci pro malou,začal jí hladit a ptát se,jestli je vše v pořádku.Myslela jsem,že se s tím srovnává a on mě domluvil jiný byt, jestli mám o něj zájem.Snažila jsem se at nám dá šanci,at to zkusí.Napsal,že TED nemůže,a TED to nic nezmění,že to v sobě nemá.Začla jsem tedy balit věci /dceři 14dní/.,že odejdu. 1.část
Emma
partner odmítá dítě
Dobrý den prosím jak se mám smirit stím že manžel s kterým jsem už 10let vdana s toho jsme dohromady 16let nechce děti ani jedno.
Já sem byla na veškeré vyšetření jestli můžu mít děti ano můžu jsem v pořádku.Manzel ten nechce vůbec jít ani na spermiogram.
Prý by byl otrokem svého ditete.Porad slyším samé vymluvy.Ale co stím když já děti chci a on ne mě je čerstvých 39let manžel bude mít 45let.Dekuji vám za odpověď.Petra
Petra
partner odmítá dítě
Dobrý den jak mám prijmout když manžel nechce dite pořád říká až to prijde tak to prijde.Ale mě je 38let a manžel 44let a jsme spolu celkem 16let s toho 10let manželé.Ja miminko chci nemáme ani jedno a pořád se zdráhá chce nechce pořád nějaké výmluvy.Byla sem i u lékaře jestli jsem v pořádku já ano manžel nechce ani na spermiogram.Uz nevim jak dál na něho vyzkoušela sem všecko po dobrém po zlem a nic žádná snaha pro diet něco udělat.A vím že se nesmirim stim že nebudu mít děti.Dekuji za odpověď.
Petra
partner odmítá dítě
II. a "malej hlemýžď", jak s oblibou partner říká, by nám bránil v tom, věnovat se naplno starším synům, dovedu pochopit, byť na to mám odlišný názor. Chápu, že mu víkendy, kdy jsme bez dětí a máme čas jen pro sebe vyhovují. Já však svou touhu mít druhé dítě nejsem schopna potlačit, ikdyž se o to snažím, argumentuji si, nedokážu to, jsem frustrovaná a cítím zklamání, že se vztah do kterého jsem vstupovala s jistým očekáváním, a které nebylo tajemstvím, nenaplnil. Bylo by mi velmi líto upřednostnit další dítě před fungujícím vztahem, ale má to bohužel na něj vliv a to neblahý. Jsem podrážděná, vnitřně se na partnera zlobím a netěší mě jeho přítomnost tak jako dříve, hádky jsou stále častější. Jsem na rozcestí, zda si dát šanci prožít další mateřství, které cítím je mým posláním, nebo se, promiňte mi ten výraz, "obětovat" partnerovi a jeho přáním, on je ve svém rozhodnutí pevný. Uvažuji vyhledat odbornou pomoc, partner souhlasí. Mohu znát i Váš názor prosím. Předem děkuji. - otázka upravena poradcem
Hedvika
partner odmítá dítě
I. Dobrý den, ráda bych Vás požádala o názor stran naší rodiny, potažmo vztahu. Známe se s partnerem 15 let, naše láska byla v té době nenaplněna a cesty se rozešly, nyní jsme opět spolu (3 roky), více jak rok žijeme ve společně postaveném domku, já 41 let a téměř sedmiletý syn z předchozího vztahu, on 37, synové 8 a 10 let. Od počátku jsem se netajila přáním mít druhé dítě, což partner kvitoval slovy, že si "umí představit mít se mnou dítě". Řešili jsme nejprve sžívání nás a našich dětí, budování společného bydlení, a když jsme se loni sestěhovali, začala jsem o dítěti mluvit a přála si ideálně plánovat jeho početí. Setkala jsem se však s partnerovou nevolí a odmítnutím.Z tématu se stalo tabu a při každé další příležitosti, kdy jsem jej "otevřela", velké fiasko a hádka, pak vždy partnerovo odmlčení, usmíření a další měsíce mlčení na toto téma.Přestože partnerovy důvody, které uvádí, a to, že nyní jsou chlapci již velcí a dají se s nimi podnikat mnohé aktivity (kolo, lyže...), - otázka upravena poradcem
Hedvika
partner odmítá dítě
Dobry den, chtela bych se svama poradit ja mam 26 let a pritel ma 30 let a nemuzeme mit deti ma nekrospermie uz jsme byli na dva pokusy ivf a nepodarilo tak nam pan doktor nabydl jit s darcem ze s jeho spermatem to nema cenu jit ze to uz je potvrzene po dvou pokusech umeleho oplodneni nejdriv souhlasil stim tak sem to uz zaridila v pondeli by jsme meli jit pro leky a rozjet to i neschopenku jsem si zaridila v praci a dneska mi rekl ze to nechce ze nevi co chce nevim co mam delat ja uz chci dite aspon tak a svatbu taky to pro me neni jednoduche rozhodnuti ale od neho mi to pripada ze to ze rika ze chce dite spis jako pretvarka aby nezustal sam a pritom je rad ze nemuze mit deti protoze je nechce tak nevim on mi nemuze rict jestli je chce nebo ne protoze prej nevi ale kdyby se vyjadril jestli chce deti tak pockam ale on nevi a ja nevim jestli cekat nebo si najit pritele noveho a stim mit deti a ja chci deti moc bez nich nechci mit vztah ani bez svatby ja chci pokrocit ve 4 rocnim vztahu dal ...
Xxx2
partner odmítá dítě
Dobrý den,
potřebuji poradit co mám dělat. Partnerka nechce dítě, ale já ano. Byli jsme spolu 13 let, svatbu taky odmítala, dostalo se to tak daleko, že jsme se nyní rozešli na můj popud, ale pořád se milujeme. Teď řeším otázku, zda jsou pro mě děti tak důležité že si raději najdu jinou partnerku, nebo se vzdám dětí. Je to velice těžké rozhodnutí a nejlépe by jsem chtěl děti s ní, protože ji miluji. Můžete poradit, dle čeho si určit priority? dle čeho poznat co je pro mne důležitější? Vždy když ji vidím, tak bych ji nejradši objal a vrátil se k ní, jenže nevím zda to prázdné místo dokáže zaplnit.
xxr
partner odmítá dítě
Dobrý den,

bude mi 27... A necelé dva roky chodím s přítelem 25.. Vím,že v budoucnu budu chtít rodinu. Nedokážu říct, jestli to bude za rok, dva... Přítel mi nyní oznámil,že díte si minimálně 3 roky představit nedovede. Nyní udělal státnice a bude nastupovat do práce. Doposud na mě působil jako zodpovědný typ, který je pro rodinu ideální. Nicméně mám nějaký věk a pomalu se začínám bát, abych nepromrhala roky. Co když se za tři roky nic nezmění a zase plán odsune? Vím jaké jsou po 30 komplikace s otěhotněním atd... Moc děkuju za odpověd, opravdu nevím kudy kam.
xxxx
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, či názor. Jsem rozvedená. Mám téměř osmiletého syna, který pravidelně vídá svého otce. Po několika krátkých vztazích se mi konečně podařil navázat v vztah s člověkem, se kterým bych chtěla žít. Nejdříve mi řekl,že by si dokázal představit, že by ještě dítě měl, pokud by mu ta žena za to stála (je mu 48 let). Sám má dceru, která ho navštěvuje jednou za 14 dní o víkendech. Při posledním rozhovoru mi řekl, že si už moc nedokáže představit, že by ještě nějaké dítě měl. Není si jistý, že by další dítě zvládnul nebo zvládnout chtěl. Jeho reakce mě velmi zaskočila a abych řekla pravdu, velmi ublížila. Vůbec nevím, co mám dělat, protože přijít bych o něj nechtěla, zároveň ovšem ještě po jednom dítěti toužím (je mi 38 let a je mi jasné, že můj čas je poněkud časově "omezený"). Přítel je zajištěný, má dobrou práci i finanční ohodnocení. Dvě děti má již velké a nejmladší dcerce jsou 4 roky.
Děkuji za odpověď.
- otázka upravena poradcem
Radka
partner odmítá dítě
Paní doktorko, s manželem jsme spolu už 11 let od svatby. Vždy jsme se bavili o tom, že v budoucnu chceme děti. Manžel to i tak odkládal, nakonec jsme se rozhodli a skoro 5let trvalo, než se nám podařilo mít syna. Jako miminko byl docela náročný, ale dnes má 4 roky a dělá nám jen radost. Já i manžel se o něj staráme, opravdu se mu věnujeme. Když jsme se ale začali bavit o druhém dítěti, manžel se opět "cukal". Nakonec jsem se tím trápila asi rok, až mi došla trpělivost a dala jsem mu poslední měsíc na rozmyšlenou.Je mi 36 let, jemu 41,já nechci čekat dlouho, chci se o druhé dítě pokusit. Navíc náš syn se pořád ptá, kdy bude mít bráchu.Manžel se ale právě definitivně rozhodl,že druhé nechce,že chce klid, že si připadá starý.Hrozně mě to sebralo, už několik nocí pláču a nedokážu se s tím srovnat. Když jsem mu řekla, že tedy pojedeme v létě na dovolenou k moři (po 6 letech),řekl mi, ať teda jedeme sami, že on za to peníze dávat nebude (nejsme ve špatné fin.situaci). Jak se s tím vyrovnat? - otázka upravena poradcem
Zuzana
partner odmítá dítě
Dobrý den je mi 26let,priteli je 38let.Jsme spolu 7,5 roku.Ja uz tri roky touzim po diteti.Partner mi ze zacatku rikal ze dite bude az (dodelam skolu,najdu si praci,budu aspon rok v praci,az dodela v baraku koupelnu,az si koupi traktor...porad same az)A cekam tri roky.Kdyz jsem mu letos rekla ze porad chci dite,tak mi rekl ze ma jedno doma (myslel tim me) a ze mu to staci.Jsem zoufala,nechci na nej tlacit,ale tri roky jsou dlouha doba.Kazde miminko,kazda tehotna zena me rozbreci.Pri kazdem nasem sexu doufam ze aspon kapka ukapne a bude to,ale nic.S kazdou menstruaci zase slzy a trapeni.Prosim poradte.Ja uz nevim jak dal.Nebavi me porad jenom brecet.Dokonce i znamy se ptaji kdy bude mimco kdyz jsme spolu takhle dlouho a svatba,o te ale taky nechce slyset je pry draha.ach jo
Michaela
partner odmítá dítě
Dobrý den, také bych ráda znala Váš názor. S manželem se známe už více jak 6 let, 3,5 roku spolu žijeme a rok jsme manželé. Já mám dceru z předchozího vztahu a on také. Díky zkušenostem z minulosti jsem další dítě nechtěla, ala jak jsem ho poznala, tak vím, že je to ten pravý pro život. Jenže on dítě odmítá. Nejsem typ,co ho do toho natlačí, nebo mu budu lhát a otěhotním. Jeho omluvou jsou dluhy, které má a to, že je prý na další dítě už starý. Přitom mu je teprve 45. Dost mě to trápí, protože bych chtěla mít společné dítě a konečně zažít to, že o vás někdo pečuje. Zkoušela jsem to s ním několikrát probrat, ale nemá to cenu. Bojím se, že to nikdy nepřekousnu.
Hanka
partner odmítá dítě
Je mne 39 let a potkala jsem lásku svého života. Partner je o 5 let mladší a měl syna neplánovaně ve svých 23 letech. Nejdřív jsme oba děti nechtěli, ale když si představím, že celý život bude o jeho synovi, kterého mám však hrozně ráda, stejně bych si přála, aby jsme založili šťastnou rodinu spolu. S jeho ex se nebaví ( 8 měsíců jsou od sebe, synovi je 11) a jejich vztahy jsou napjaté co ji opustil. Nejdřív jsme zkoušeli otěhotnět. Teď po měsíci změnil názor a chce si dodělat maturitu, prý má dluhy a stačí nám jeho syn. Když navrhnu rozchod začne mě objímat jak mě miluje a nebere to vážně. Nechci na něj vyvíjet tlak, ale v mém věku nemám moc času. Je to jediný partner, který se mnou nechce děti, předtím jsem to odmítala já a hrozně se tím trápím. Opustit ho nechci, ale kontaktuje mě pořád můj ex, který se mnou děti chtěl. Nedokážu však mít dítě s někým koho nemiluji tak nevím co dál. Jsem finančně zajištěná, ale nechci být svobodná matka, chci založit rodinu. L.
Lucie
partner odmítá dítě
Dobrý den,
je mi 30let a ráda bych s přítelem otěhotněla. Domluvili jsme se, že to budeme zkoušet, ale hlavně když budu mít i plodné dny. Ale když příjdou plodné dny, přítel jen slibuje jo že to bude, ale pořád to odkládá, až z toho nakonec nic není. A když mu řeknu, že kdy na to skočíme, říká mi ať mu to neříkám, že ho to odrazuje od sexu. Když nic neřeknu nic se neděje, když něco řeknu nic se také neděje. Spíme spolu, jen když chce on a mě už to nebaví. Neumí se k tomu postavit jako chlap.
Renata
partner odmítá dítě
Dobrý den,
jsme s přítelem 4 roky, své pomocí jsme si postavily barák. Během stavby mě ale začali přepadat mateřské pudy. jenže přítel mi začal tvrdit že ho chce ale ne ted, až se dostaví a budem bydlet. bydlíme už přes půl roku. vždy když se začnu bavit o miminku naslibuje mi měsíc kdy se budem snažit a já se pak těším jak malé ditě na vánoce. jenže když ten termín co slíbil přijde tak hned otočí a dá dálší a tak je to furt dokola. ted i řekl že mi termíny říká jen aby mě umlčel. ale že dítě určitě chce. jemu je 30 a mě 26 (mám už po jednom potratu ještě než sem poznala jeho). a čím dýl čekám že řekne ano tím víc se bojím že už to nepujde. všechno dovršil tím že nedávno řekl budem se snažit ale večer obrátil a řek že srdce chce ale mozek mu to nedovolí. takže zas nic. díky jeho slibům sem naštvaná na celý svět. noc co noc probrečím a ted se furt jen hádáme což je tedy má vina jelikož sem na něj hrozně našvaná za to jak mě tahá za nos. vážně už nevím co dělat nechci se přítele vzdát.
Veronika
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko.
Prosím o radu...přítel má 2 děti z manželství, 4 roky je po rozvodu. Ráda bych měla (klidně až časem) miminko. Přítel početí odkládá...a důvod? Bojí se, že po narození miminka přestanu mít ráda jeho děti, se kterými mám báječný vztah a mám je moc ráda. Nevím co mám udělat pro to, aby pochopil, že jeho děti nepřestanu mít ráda, ale že krom nich dvou a mého partnera budu mít ráda i naše miminko a že na ně budu mít samozřejmě méně času. To je ovšem samozřejmě normální, když přijde do rodiny miminko, že se mu věnuje téměř veškerá pozornost. Vždyť to vidím i u přítele, že se více věnuje mladšímu synovi (7let) než starší dceři (11let). Přijde mi to od něj upřímně sobecké,...miluji ho, jeho děti mám moc ráda...i děti mě mají rádi, dokonce mi chtěly říkat maminko a říkají, že mě mají raději než matku. Udělala bych pro ně první poslední, ale nemohou přece chtít, abych jim "obětovala" vlastního potomka. Mám je jako za své, ale chci miminko. Děkuji moc za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Katka
partner odmítá dítě
Dobrý den, je mi 34, s partnerem jsme spolu 16 měsíců. Partner má 2 děti z předchozího manželství. Náš vztah byl fungující a oba jsme se milovali, k dětem jsem si našla vztah a ony ke mně.Partner se mnou chtěl strávit celý život, ale obával se mít další dítě, přestože věděl, že já dítě chci. Nyní jsem v prvním trimestru těhotenství a partner se dozvěděl, že jsem přestala brát anitkoncepci, i když jsem mu tvrdila, že ji beru. Vím, že toto byla moje velká chyba, nevím, jestli je mi to omluvou, ale věděla jsem, že on by byl ten pravý pro mně jako muž i jako otec našeho dítěte a bála jsem se, že dobrovolně se k rozhodnutí mít se mnou další dítě nerozhoupe. Také jsem doufala, že pokud otěhotním, bude to pro něj asi šok, ale myslela jsem, že případné miminko ho oblomí. Děti má moc rád. Bohužel se tak nestalo, partner mně nechce opustit, abych nezůstala sama s dítětem,nechce mně ztratit ale neví, jestli vydrží v tomto vztahu,nevěří mi. Nevím, jak v tomto vztahu jít dál,jak to překonat.
Anna
partner odmítá dítě
paní doktorko, zažila jste ve své praxi někdy případ dítěte, které se narodilo neplánovaně a proti vůli biologického otce - ten jej pak odmítl, paternita se řešila soudně, stejně tak i výživné. I přes snahy matky se nepodařilo navázat s otcem a jeho rodinou kontakt, a to kvůli zatvrzelému skrývání a negování nejen biologického otce, ale celé jeho rodiny, a v případě fyzického kontaktu i slovní i fyzické agresivity. Jak to takové dítě poznamená? Je možné se vůbec s takovou situací vyrovnat? Alimenty za biologického otce pak roky platila jeho nová partnerka. S pozdravem M.
Milena
partner odmítá dítě
Dobrý den Paní Jitko,prosím Vás mohla bych poprosit o radu nebo Váš názor.Již rok a pul žiji s přítelem v jedné domácnosti.Přítel má dvě děti chlapce 12let a holku 8let.Po 14manželství s jeho bejvalouJá nemám žádné,ale chtěla bych,jenže když jsem řekla přítely že se snažím hrozně moc o miminko tak mi jasně zduraznil že miminko už nechce že mu stačí ty dvě svoje co má.Jenže také bych chtěla miminko i když mi říká že nejsem na miminko připravená,že kolikrát přijedou jeho děti a ja si radši naberu více sichet v práci a tak.Nu je pravda že se denodeně s ním hádám že mu vičítám jednu sousedku,že si sní každý den píše občas spolu sedí a klábosí na zahradě u kafíčka když jsem v práci. atak.pak mu vyčítám že jsem ho viděla online na faceboku atak.hlavně už je to delší dobu co se hádamé kvuli miminku,že já chci a on nechce.oboum nám je 36let.Hádám se sním neustále při každé hadce mu řikám že odejdu a jeho už ty hádky nebaví.Prosím Vás mohla byste mi prosím poradit.Dekuji
Andrea Sm
partner odmítá dítě
mluvit...Podotýkám, že naši dceru manžel miluje, maximálně se jí věnuje, jak sám říká, nejvíce ze všech svých dětí...oceňuji na něm, "že mi ji dopřál", protože vím, že mne taky mohl poslat k šípku, když už sám 2 děti má..uvědomuji si i to, že teď už to zase začíná být pohoda, dceru jsme z nejhoršího vypiplali, opět cestujeme, můžeme spoustu věcí podnikat atd...ale nedokáži se smířit s tím, že bych další dítě a dcera sourozence (sobě věkově blízkého) neměla..bohužel také naši blízcí známí přišli v minulosti o své jediné dítě a já mám v hlavě neustále i toto...mám pocit, že se motám v kruhu a nevím jak z toho ven.. budu Vám vděčná za jakoukoliv radu :-)










- otázka upravena poradcem
P.
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko. Je mi 38let, manžel 46 let, máme 4 letou holčičku..a já dlouho toužím i po druhém dítěti, vždycky jsem ho chtěla. Manžel má dále 2 dospělé dcery z prvího manželství a na další dítě se netváří..řekl mi, že další dítě už nechce, nechce do 70ti pracovat, aby ho zabezpečil, už nemá tolik energie a už chce prostě klid, měl nějaké zravotní problémy (aby bylo zdravé), ale protože mne miluje tak kdyby to mělo znamenat, že budu nějak zásadně nešťastná, tak by o tom uvažoval..a já nevím...další dítě bych strašlivě chtěla, současně mám ale pocit, že bych ho do toho vlastně natlačila proti jeh vůli a z tohto mám strach..také si přirozeně rozumově uvědomuji oprávěnost jeho argumentů (zejména věk, možné zdravotní komplikace atd.) ..a strašlivě se trápím..bohužel se z toho asi stalo téma, na které oba reagujeme podrážděně..já mám navíc těď několik znovu těhotných kamarádek, on zřejmě cítí jak mi je a že to budu řešit a "tlačit", takže o tom nejsme schopni s chladnou hlavou - otázka upravena poradcem
P.
partner odmítá dítě
Dobrý den.Partner(40 let) má jedno dítě (holku 15letou )jednou ženou a druhou s jinou (holčičku 4 roky ).S tou se,ale vůbec nevídá.Na obě dvě platí alimenty.Taky má dluhy,ale od té doby co jsme spolu začal své dluhy radikálně řešit.Dohodli jsme se,že s dítětem počkáme až si své dluhy dá partner do pořadku a začneme úplně nový život.Jenže už jsme spolu už tři roky a čas utíká....Já mám taky dluhy.Tvrdě jsem,ale pracovala v zahraničí jako pečovatelka a postupně si dala život do pořádku.Po roce jsem opět začala pracovat v CR,abych byla více s partnerem . Ted mám práci,která je sice náročná,ale dobře ohodnocená. Vyděláváme každý kolem 17tisíc..Přesto pořád tvrdí,že si dítě ještě nemůžeme dovolit,protože by jsme to finančně nezvládli,ale já si myslím,že lidé jsou na tom hůř a miminko mají.Partner mi tvrdí,že já nejsem na dítě připravená.Ze to ze mě necítí.,ale není to tak.Je mi 30 let a už jsem jen frustrovaná a zoufalá.Prosím o radu.Co mám dělat.Předem moc děkuji.
Markéta
partner odmítá dítě
Dobrý den, prosím o radu. Mně je 32 příteli téměř 30 let. Jsme spolu necelé dva roky. Na začátku jsme se o dětech bavili a shodli jsme se, že je ještě čas, ale že třeba za dva roky už je já možná chtít budu. Neuběhly ani ty dva roky a už na mě padla touha. Poslední půl rok jsme téma postupně probírali a shodli se, že v červnu začneme na miminku pracovat. Teď když se vše blíží, přítel dítě odmítá. Není prý připravený a ani neví kdy bude, prý je ještě čas. Nechci čekat na to, až se rozmyslí a já pak dítě už třeba nebudu moct mít. Na jednu stranu ho chápu, ještě dodělává školu, dělá zkoušky a má jiné myšlenky. Navíc má hodně koníčků a bojí se, že by ho dítě omezovalo. Ale máme zázemí v rodině, vím, že by jsme to zvládli, finančně i jako rodiče. Mrzí mě, že takhle otočil, jinak máme pěkný vztah. Nechci se rozejít, vím, že je pro mě ten pravý, ale nechci ani čekat až se rozmyslí, že je na dítě připravený! Děkuji
Agáta
partner odmítá dítě
Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila.Manžel nechce druhé dítě.Máme dcerku-4roky,rekonstruujeme už 5 let, ale ještě nám chybí pár věcí, abychom mohli spokojeně bydlet.O 2.dítěti jsme mluvili už dříve a dohodli jsme se, že si dám do pořádku zdrav. problémy, vysadím léky a očistím se, v srpnu možná ještě půjdu na gynekol. zákrok (měla jsem polypy a je možné, že je budu muset znovu odstranit) a pak se začneme snažit.Když jsem se mu před pár dny zmínila, že se mě v práci ptali, jestli uvažuji o 2.mateřské, řekl mi, že už druhé nechce-že nemáme pořád rekonstrukci dodělanou-řekla jsem mu, že počkáme třeba rok, na to mi řekl,že pak už bude starý(40let),já mám 29let a chci ještě dítě, dcerka o ničem jiném nemluví.Manžel mi k tomu ještě řekl, že jsem pořád v práci a on se nebude o všechno i o děti starat(mám 8-mi hod. prac. dobu a volné víkendy)Dcerku vodím do školky i ze školky, doma se o ni nemusí vůbec starat.Nechápu to.Co jako chce?Ať udělám cokoliv, je všechno špatně.Děkuji za radu.
Kateřina
partner odmítá dítě
Dobrý den, moc ráda čtu a dávám za pravdu vašim reakcím na tomto portálu a chtěla bych Vás proto také moc poprosit o radu, jsem si opravdu bezradná a moc smutná. Je mi 34 let, partnerovi 29. Víc než půl roku spolu bydlíme, víc než rok spolu chodíme. Na začátku našeho vztahu jsem se ho zeptala, jestli by chtěl někdy dítě. Řekl ano, po dvou dovolených nebo po dvou letech. Víc jsme o tom nemluvili. Nyní mi ale na společném víkendu řekl věci, které mě překvapily a také zranily. Že dítě se mnou nechce, že prý nejsem schopna se dle něj o dítě postarat. Přitom pracuji, vařím co nejvíce, starám se co můžu. I když poslední dobou, jelikož je přítel moc často v práci, často chodím za kamarádkami popovídat si. A že po dítěti nikdy moc neprahnul. Nyní jsem na nemocenské a mezi námi je zeď. Zeptala jsem se ho, jestli se mnou chce být, tak se zeptal, jestli myslim, že by to mělo cenu, když chci dítě jen proto, že ho mají všichni ostatní. Já teď nevím, co dělat. Odstěhovat se začínat znovu, nebo tomu dát čas? Opravdu nevím. Děkuju moc, pokud Vás napadá nějaké řešení.
Jája
partner odmítá dítě
Dobrý den,
potkala jsem někoho skvělého a právě proto a protože mi bijou biologické hodiny, bych s ním chtěla mít dítě. Je mi 35 a jemu 42. Ze začátku mi říkal, že dítě nechce,že to není pro něj, ale třeba se to změní. Nyní mi říká, že dítě nechce a že nikdy neměl potřebu ho mít a chce mít svobodu chodit kam chce a kdy chce a užívat života. řekla jsem mu, že také mám obavy o výchovu atd., ale že to cítím u srdce, že bych ho chtěla s ním mít a že se tím nemusí kompletně náš život změnit a můžeme si pořád občas užívat. Nevím,co dál. Mám ho moc ráda a nedokážu si "vybrat" mezi dítětem a mým přítelem. Děkuji za radu, pokud nějaká je... - otázka upravena poradcem
Lenka
partner odmítá dítě
3. část - Snažím se nedávat to moc najevo, nechci aby si myslel, že na něj jakkoliv tlačím. Ale občas mi prostě nějaká poznámka ujede. Je mi jasné, že se oba chováme stejně sobecky - nemůžeme přece jeden druhého do něčeho nutit. Ale za pár let mi bude třicet a bojím se, že zůstanu nakonec sama a bezdětná. Občas už mám takové stavy, že když mi kamarádka oznámí, že je těhotná, tak probrečím noc. Ne, že bych ostatním to štěstí nepřála. Ale chtěla bych ho taky. Prosím poraďte jak ze situace ven. Opravdu si nechci rozbít fungující vztah a nechci se chovat jako blázen. Moc děkuji za odpověď a přeji krásný den.
Frances
partner odmítá dítě
2. část Absolutně s tím nemám problém. Bohužel ale v čím dál více situacích přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby tam byla malá dcerka se mnou. Navíc mi připadá, že se máme s partnerem opravdu hodně rádi a moc bych si přála, abychom zplodili potomka právě z lásky. Navíc je tu ještě jedna věc. Vloni jsem přestala brát antikoncepci (přítel o tom samozřejmě ví, nejsem podrazačka), protože jsem ji již brala deset let. Od té doby mám velice nepravidelnou menstruaci a při vyšetření jsem se dozvěděla, že se mi neuvolňují vajíčka a s otěhotněním budu mít bez hormonální léčby pravděpodobně velký problém. Bylo mi doporučeno začít se snažit o dítě co nejdřív. S brekem jsem s tím šla za přítelem a on se zachoval skvěle. Podpořil mě, že všechno zvládneme a navrhl, že bychom mohli s početím začít za rok. Toto řešení mi přišlo jako super kompromis a souhlasila jsem. Bohužel rok uplynul a když jsme na toto téma zavedli řeč, bylo mi řečeno, že dítě za pět až deset let. Šíleně mě tato jeho otočka bolí.
Frances
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko,
děkuji za Vaši poradnu, umíte vlévat optimismus do žil. Obracím se na Vás i já se svým trápením. Je mi 27 let, příteli bude 30. Jsme spolu čtyři roky. Skvěle si rozumíme snad ve všem až na otázku dítěte a svatby. Přítel má náročné zaměstnání, je hodně vysoce postavený manažer, často bývá na zahraničních služebních cestách. Máme zázemí, jsme dobře situovaní. Ale o dětech nechce ani slyšet. Obtěžují ho fotky dětí kamarádů, kterých jsou plné sociální sítě. Kdykoliv se dozví, že se někdo bude ženit, protáčí oči v sloup. Přitom já bych dítě chtěla moc. Snažím se s tou myšlenkou opravdu bojovat, nechci přítele kvůli tomuto rozporu ztratit. Ale obávám se, že jakmile jednou ženu trefí mateřské pudy, bojuje se již velmi obtížně. Moje touha po dítěti určitě není z nudy, mám spoustu koníčků, kamarádů, nejsem na čase stráveném s partnerem rozhodně závislá. Je mi i jasné, že vzhledem k jeho náročné práci by byla převážně péče o potomka na mě.
Frances
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko, potřebuji radu od někoho nestranného, kdo má zkušenosti. S partnerem jsme spolu 3 roky, z toho dva roky spolu žijeme. Partner 25, já 30. Na počátku vztahu jsme o tématu dětí mluvili a shodli se, že děti chceme, nejlépe první do mích 30 let. Ale nyní partner otočil...začal mluvit o tom, že si není jist, zda děti vůbec chce, že si to neumí představit a celkově mám z něho pocit, že mě od sebe odhání...nerozumím tomu, copak si najednou není jist tím, že se mnou chce žít?Několikrát jsem mu řekla, že děti chci, že bych nemohla žít bez dětí. Ale také jsem mu řekla, že na něj netlačím, vždyť můžeme ještě pár let počkat...Ale mám pocit, že mi moje slova nevěří...nebo nechce věřit...
Kája
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko, máme s přítelem jíž jedno dítě (5 let), když jsem prvně otěhotněla, bylo neplánováně těhotěnství. Nyní jsem po 5 letech otěhotněla znovu a bohužel opět neplánovaně. Přítel mi ale řekl že je to můj problém ať si to vyřeším sama. Druhé dítě nechce. Dále mi řekl že to není dítě jeho, jelikož on si vždy údajně dával pozor ale ne vždy to tak bylo. To se mě hodně dotklo. Můj partner mi řekl že pokud si dítě nechám,tak spolu končíme, a on začné pít. Přítom první dítě také nechtěl ale nakonec jsme se dohodli že si ho necháme a teď ho má moc rád. Já partnera nechci do ničeho nutit. Je fakt že naše ekonomická situace není teď buhví jak příznivá. Máme i bohužel hodně dluhu, které vznikly kvůli problémum s partnerovou nemocenskou. Ale vždy jsem chtěla pro malého ještě jednoho sourozence. A už je mi přes třicet. Takže myslím že už moc šanci na další dítě mít nebudu. Proto prosím , porať te mi... Moc děkuji.
Jitka
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu či názor, jak přesvědčit svůj protějšek na druhé dítě. S partnerem (svatbu zásadně odmítá) se známe přes 13let a téměř 10let spolu žijeme. Nyní vychováváme téměř 2,5 letého chlapečka, sourozence však tatínek již nechce. Oba jsme mezi 35-40 lety a proto již nemáme moc času. Bohužel ze zdravotních důvodů nemůžeme mít děťátko přirozenou cestou, to prý ale není důvod. Ekonomicky také určitě nestrádáme, postavili jsme si i baráček, také to není důvod... Prostě je prý dítě velká zodpovědnost a druhé již nechce, tečka... Oba sourozence máme a pravidelně se vídáme. Oni také mají každý dvě děti, ale již starší. I proto bych chtěla pro našeho klučinu kámoše a přijde mi hrozně nefér, aby kvůli naší pohodlnosti (že je to náročné a moc zodpovědné) byl v životě odkázán pouze sám na sebe či dospělé. Jsem sobecká já, že chci druhé dítě?
Poraďte mi, prosím, co mám dělat. Dokonce jsem již uvažovala o pěstounství...
Moc děkuji za každý názor či radu
D.D.
partner odmítá dítě
Dobrý den,jsem s přítelem (já 38, on 40 let) 6 let. Dítě jsme oba moc chtěli a tak jsem brzo otěhotněla.Plánovali jsme dvě děti, to druhé jakmile to první trošku povyroste.Pak se dozvěděl, že má dítě s ex přítelkyní.V té době se nám narodil syn.Když jsem začala mluvit o dalším dítěti, řekl,že nikdy dvě děti neplánoval.Vše o čem jsme se kdysi bavili jako by nebylo.Byl to rok co jsem nečekaně otěhotněla....Donutil mě k potratu.Od té doby toho strašně lituji, brečím snad pořád, bolí to...pro něj to je minulost a není co řešit.Ale já jsem na dně, nic mě nebaví, jako by mi vzal můj vlastní život.Teď už 4 měsíce žádný sex...vymlouvá se.Žijeme jen vedle sebe,on má veškerý komfort.Na dítě řekne, že další nechce, že druhé má a tím je debata ukončena.Nic co cítím a chci já ho nezajímá.Řekla jsem, že pokud nechce další dítě ať odejde.On ale odejít nechce.Ale já už nechci tak žít a ani to nebere vážně.Nevím co dělat,nerozumím mu.Vždy jsem stála při něm a pomáhala mu,na nic nebyl sám.
Katy
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko,
můj dotaz se asi ztratil, píšu proto znovu. S přítelem(já 33, on 35) jsme spolu celkem 3 roky.Pak opustil manželku a děti (6 a 4) a žijeme spolu 2 roky. Vztah mezi námi inicioval on.Přítel má sklon být dominantní, žárlivý a o všem chce rozhodovat, někdy se kvůli tomu hádáme.Říká, že mi nevěří,protože jsem se na začátku našeho vztahu někdy opila a byla na něj zlá a někdy jsem mu lhala kde jsem (ještě bydlel s manželkou a dělal mi žádlivé scény). Na začátku vztahu říkal,že dítě chce ale později.Teď již dítě rezolutně odmítá,já dítě nemám a aspoň 1 chci. Když se nehádáme, je náš vztah hezký, když se hádáme, partner nemluví i 3 dny a já se dusím.Musím přijít já a začít komunikovat... Mám ho ráda, ale nechci se vzdát možnosti mít dítě. Na přímou otázku mi odpověděl že názor na dítě se mu nezmění a že je na mě zda s ním zůstanu či ne. Nevím co mám dělat, odejít hned nebo až si tím budu jistá či zůstat a doufat.Děkuji
Anežka
partner odmítá dítě
Dobrý den,
píšu vám, protože mě nenapadá jiný způsob, jak sama sobě pomoci, než probrat to, co se přihodilo s odborníkem.
Jsem s přítelem dva roky. Já 25, on 28. Máme takový bouřlivější vztah, vždy jsme se hádali a usmiřovali. Nejraději v posteli! Tak vznikl další život, který to teď nemá jednoduché. Snažím se držet v klidu, ale často to nejde. Partner mi vždy říkal, že se na dítě ještě necítí, že sám se neumí o sebe postarat, ale že se mnou jednou chce rodinu, ikdyž ne v nejbližších letech. Často ale mluvil o dítěti a společné rodině. Já se na to cítím už delší dobu - s předchozím partnerem jsme plánovali. Neberu prášky už čtyři roky. Nepodvedla jsem partnera, ale on to nyní tak vidí a i po společném rozhodnutí, že si dítě necháme hledá aliby, jak se zodpovědnosti zbavit. Jeho chování je rozporuplné - chvíli mě hladí po břiše a usmívá se a poté mi vyčítá a předhazuje cokoliv. Ten tlak se nedal unést a já odešla k mámě. Děsí mě život, kde dítě nebude mít otce. Může se vzpamatovat?
Anka
partner odmítá dítě
Dobrý den,
je mi 30let a přítel je o 18let starší.Už na začátku mi dával najevo,že jeho priority jsou jinde, že rodičovství má už za sebou.Jeho děti jsou už dospělí a on je rád, že si může užívat svého života.Děti tedy nechce a nechce o tom ani slyšet. Z manželství, které skončilo rozvodem si nese velké šrámy na duši.
Velmi ho miluji a vím, že jsem lepšího člověka nikdy nepotkala jen problém je a pro mě dost veliký, že já hluboce toužím mít děti a vlastní rodinu. Nevím co mám dělat, velmi mě to bolí a dost často mě to dostává na dno. Jsem víc než mateřský typ.
Jsme spolu šťastný ale já budu naplněná až budu mít vlastní rodinu. Nechci se vzdát jednoho pro druhou věc.
Budu velmi ráda za jakoukli radu.
Mějte se hezky.
Děkuji M.
MS
partner odmítá dítě
Krásný den,
chtěla jsem se zeptat na Váš názor, protože nic podobného jsem se zde nedočetla. S manželem jsme 10 let z čeho necelé dva manželé-já 28,on 29. Máme krásného, zdravého chlapečka, kterému už táhne na 8.měsíc. Vždy jsme se bavili o tom, že budem mít děti blízko od sebe. Na jaře jsme chtěli zaděla na druhé, ale v zimě mi manžel řekl, že dítě nechce, že si potřebuje odpočinou. Podotýkám, že má naprostou volnost, každý víkend jezdí po kamarádech, v týdnu z práce rovnou do lesa-je myslivec-do 4.měsíců našeho syna spal v jiném pokoji,aby se vyspal a musím říct, že malej neplakal..napil se a spinkal. Jezdila jsem s měsíčním dítětem pro něj na čochy a akce kolem třetí ráno.Nijak ho nezaměstnávám, vše dělám sama i štípu dřevo abychom nezmrzli.Má ho rád,ale zásadně u známých..tam se mu věnuje.Doma ne,je to moje práce.Nevím,jak mu to vysvětlit, že pro mě je to důležité. Nechci aby byli daleko od sebe. Nejen kvůli dětem,ale i kvuli praci a psychice.Jsem asi sobecká.Děkuji Vám za radu.
Pavla
partner odmítá dítě
Prosím poraďte mi, co mám dělat? Jak to dostat z hlavy, abych nemyslela jen na dítě? Přítele miluji a pořád nechápu, proč jednou chce a mluví vážně a pak ten obrat. Vztah máme moc hezký. Mě osobně to molí, on si musel všimnout změny, že nemluvím, nesměju se, ale nezeptá se, nejspíš nechce o tom mluvit. Děkuji LM
LM
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o Váš názor. S přítelem jsem víc než rok, každý máme jedno díte z prvního manželství. Od začátku přítel ví, že dítě chci a moc. Přítel cca před půl rokem začal sám o dítěti mluvit, řekla jsem mu tehdy, že pokud to nemyslí vážně, tak ať o dítěti nemluví, že je to pro mě bolestivá záležitost, protože s ex manželem jsem chtěla a nakonec to nedopadlo.....Bylo těžké se s tím smířit, proto jsem přítelovi od začátku řekla, že pokud začné téma dítě, tak jedině, že to chce i on. Po nějaké době o tom přestal mluvit a tento týden mi jen tak řekl, že si není jistý a že nechce. V tu ránu to bylo tak těžké, od té doby jsem smutná, nemyslím na nic jiného, prostě mě zklamal. Přetvařovat se neumím, ale mluvit o tom s ním nedokážu už ne. On moc dobře ví, co to pro mě znamená a jak moc toužím mít dítě. Ta touha je silná a moc to bolí.
LM
partner odmítá dítě
Dobrý den, nevím, jak dál ve vztahu s přítelkyní.Přes mou nevoli, o které věděla dlouho dopředu, si pořídila dítě.Já ses tím stále nemohu srovnat(je v 6.měs.).Udělala to tajně, to mi vadí a navíc i to dítě do konce života.Sama mám dvě velké děti a o žádné další nestojím, tím spíš "cizí".Stále se kvůli tomu dohadujeme a cítím, že vztah skomírá.Nemůžu se přes to přenést a nevím, co dělat.Chtěla jsem vztah hned tehdy ukončit, ale svazují nás společné vysoké finanční závazky.Jak na to, prosím, nahlížíte. Stále se jen trápím.Děkuji, Marta. - otázka upravena poradcem
Marta
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko, prosím Vás o radu, nebo Váš názor na věc. Je mi 36 let, a mému příteli 54. Jsme spolu 7 let. On už nechce děti, ale já čím dál tím víc ano. Zkoušeli jsme se několikrát rozejít, ale nejde nám to. Je to tak těžké, protože ho mám moc ráda, ale život bez dětí si neumím představit. S tímto vnitřním dilema se potýkám už pět let, je to hrozné trápení. Jakékoli Vaše slovo mě potěší.
Barbora
partner odmítá dítě
Já osobně mám pocit, že na přítele netlačím a tyto témata zbytečně nevyhledávám. Cítím se teď dost ukřivděná a podvedená. Mám pocit, že se stejně nikdy nepřestěhuje a ani dítě spolu mít nebudeme. A i kdyby, tak stejně on bude přes týden pryč a já sama s dětma. Já jsem si prošla dlouhodobým vztahem a nevyšlo to, takže vím, že o letech poznávání to není. Nechci zase deset let s někým chodit a čekat, až se bude cítit na rodinu. Mám pocit, jestli nestrácím čas. Asi mu to takhle vyhovuje a já se mám přizpůsobit. Někdy mám pocit, že i kdybych se přetrhla, tak pro něj to nikdy nebude dost dobrý. Mě je 32, partnerovi 45. Chlap v jeho letech by přece už měl vědět, co chce. Jinak nám to klape ve vztahu velice dobře. Vzájemně se milujeme, lásku si projevujeme. S penězi hospodaříme společně, kupovali jsme auto, které nechal napsat na mě, veškerý volný čas trávíme společně. Jen se asi míjíme v těch zásadních životních cílech.A proto se Vás ptám, má tenhle vztah smysl? Mám čekat? Děkuju za odpověď.
Ina2
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko. S přítelem jsme spolu 19 měsíců. Oba jsme rozvedení. Já mám malého syna, on 2 dospělé děti. Každý žijeme sám. Já ve vlastním, přítel v podnájmu. Náš vzah funguje až na vyjímky pouze přes víkend. Já bych chtěla, aby se k nám přítel přestěhoval, našel si práci blíže k domovu, abychom spolu mohli být i přes týden. Když jsme se poznali, tak pracoval jinde a každý den byl doma. Chtěla bych také ještě jedno dítě. O čemž přítel ví hned od začátku našeho vztahu. Říká, že v zásadě není proti. Ale jakmile přijde řeč na stěhování nebo dítě, tak se na to ještě necítí a známe se prý málo. Snažím se o těchto tématech příliš nemluvit, ale on sám má pořád nějaké narážky. Pří poslední rozmluvě na toto téma mi vyčetl, že na něho tlačím, že přece vím, čím si prošel (bývalá partnerka přestala brát antikoncepci, otěhotněla a odešla s měsíčním dítětem, které mu neumožnila vídat, on dal před rokem souhlas k osvojení pro manžela bývalé partnerky, prý to tak pro to dítě bude lepší).
Ina1
partner odmítá dítě
Dobrý den.
Jsme s partnerem 3 roky, on má již 2 větší děti z předchozího manželství. Na začátku vztahu dítě chtěl, ale nyní, když jsme to začali řešit, tak dítě nechce. Já ho chci moc, táhne mi na 32, ale on vůbec.... Pryý si to vůbec neumí předstvit, a už jsem slyšela i věty typu ... že by si klidně uměl představit, abych si našla partnera, se kterým bych měla dítě a my bychom zůstali přátelé...Prý abych nebyla nešťastná, protože ví, že dítě chci. Přijde mi to uhozené, říkala jsem mu, že bych chtěla být šťastná s ním, a s ním mít dítě. Motám se takhle už půl roku v začarovaném kruhu a nevím co dál. Mám ho moc ráda, zážíváme spolu mnoho hezkých chvil, ale je mi z toho do pláče, při myšlence zahodit ten vztah. Děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Tereza
partner odmítá dítě
Dobrý den. Mám 23 let, přítel má 29. Jsme spolu přes 5 let, skoro celých 5 let spolu bydlíme. Před pár měsíci jsme si vzali hypotéku na 3 pokojový byt, protože chceme v budoucnu rodinu to víme oba od začátku vztahu. Již více jak rok toužím se vdát, avšak se mi nedaří přesvědčit přitele. Začínám to vzdávat ale pořád tajně doufám. Jenže jsem začala toužit i po miminku. Vím, ano jsem mladá jak mi každý říká, ale já se na to cítím, navíc mám problémy v práci, ze které buď odejdu nebo lepší varianta otěhotním (je mi jasné že to nemusí jít na povel). Jenže přítel prozatím ještě se necítí ani na svatbu ani na dítě. Přitom mu táhne na 30 a netuším do kdy chce čekat. Když o tom začnu mluvit, tvrdí mi že nad tím neuvažoval, nebo že není kam spěchat, a ať ho nenutím atd. Přitom se máme velmi rádi, máme super vztah. Proto jsem začala uvažovat, že přestanu jít antikoncepci a bude to buď a nebo. Mám ale strach aby to nebral jako podraz. Prosím o radu co si o tom myslíte. Děkuji
Nikola