Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
problém se sebedůvěrou
Vzkaz pro Petra
Mám bohužel naprosto stejného otce. Z toho pramení mé naprosto nízké sebevedomí. Mé dětství byl očistec, do dnes při vzpomínce mám úzkostné stavy. Po roce a půl psychoanalýzy jsem dospěla ke stejnému závěru. Otec sám neuvěřitelně zamindrákovaný s nízkým sebevědomým. Mně pomohlo se o otce tak trochu odstřihnout, nebát se jít s ním do dizkuze(byť on sám reagoval vždy velmi hystericky, protože celý život si to k němu nedovolil) a hlavně stát si tvrdě za svým a nenechat se zvyklat. Věřit si a v duchu otce vlastně litovat. (jemu to nízké sebevědomí také někdo způsobil, ale on nenašel sílu s tím něco dělat a hlavně si přiznat svou chybu). Takže rada: Nebát se jít do opozice, tvrdě si stát za svým názorem a nenechat se zvyklat, jako celý předchozí zbytek života. Po delším čase se změní i jeho chování. Logicky, protože Vaše chování pro něj bude nové a nečekané. On si chybu nepřizná, vy ano a to je cesta z bludného kruhu. Zvládnete to, stejně jako já.
Mám bohužel naprosto stejného otce. Z toho pramení mé naprosto nízké sebevedomí. Mé dětství byl očistec, do dnes při vzpomínce mám úzkostné stavy. Po roce a půl psychoanalýzy jsem dospěla ke stejnému závěru. Otec sám neuvěřitelně zamindrákovaný s nízkým sebevědomým. Mně pomohlo se o otce tak trochu odstřihnout, nebát se jít s ním do dizkuze(byť on sám reagoval vždy velmi hystericky, protože celý život si to k němu nedovolil) a hlavně stát si tvrdě za svým a nenechat se zvyklat. Věřit si a v duchu otce vlastně litovat. (jemu to nízké sebevědomí také někdo způsobil, ale on nenašel sílu s tím něco dělat a hlavně si přiznat svou chybu). Takže rada: Nebát se jít do opozice, tvrdě si stát za svým názorem a nenechat se zvyklat, jako celý předchozí zbytek života. Po delším čase se změní i jeho chování. Logicky, protože Vaše chování pro něj bude nové a nečekané. On si chybu nepřizná, vy ano a to je cesta z bludného kruhu. Zvládnete to, stejně jako já.
Vanesa
problém se sebedůvěrou
pokračování.....takže po 35 letech jsem našel jádro svého problému a otci tzv. "odpustil", respektive jeho názory mě už nezraňují. Ale mám neustále problém změnit své vnitřní nastavení, když 35 let poslouchám o své neschopnosti. A přestože i třeba dnes již dokážu na sobě vidět nějaká pozitiva, tak přesto je vnitřně tak necítím. Neustále jsem sklíčený, kvůli pocitu neschopnosti. Přestože objektivně vím, že mám kolem sebe věci, ze kterých se radovat, tak pocit štěstí vůbec necítím. Navíc v současné krizi kvůli koronaviru, kdy přicházíme jako rodina o peníze, tak na mě padají ještě větší deprese z toho, že přicházím o to, co jsem dlouhý léta budoval (svou lektorskou a sportovní praxi). Existují nějaké metody, možnosti, jak přepsat to, co vám někdo po celý život vtlouká do hlavy a začít na sebe nahlížet trochu pozitivně? Racionálně tomu všemu rozumím, ale pocity ze sebe sama nevím, jak změnit.
Mockrát děkuji! - otázka upravena poradcem
Mockrát děkuji! - otázka upravena poradcem
Petr
problém se sebedůvěrou
Dobrý den,
je mi 35 let a v podstatě celý život řeším svůj vztah s otcem. Navenek normálně komunikujeme, ale vždy jsme se cítil v jeho blízkosti dost nekomfortně. Teprve když se mi narodila před 2 lety dcerka, z jeho chování k ní jsem poznal, jaké chování měl ke mně. Cokoliv ona nakreslí, zazpívá, udělá, tak ji shazuje způsobem "co je to za čmáranici, zazpíváš něco konečně pěknýho?.." atd. Zřejmě jsem na takové věci citlivější, ale celý život bojuji se silnou nedůvěrou sám v sebe, až mě to paralyzuje jít třeba do krámu, kde se bojím, abych něco nezkazil, špatně neřekl apod. Vzpomínám si, že cokoliv, co jsem kdy udělal, tak mě nikdy za nic nepochválil, všechno vždycky bylo špatně. Moje přítelkyně mi sama říká, že se hrozně podceňuji, přestože jsem na spoustu věcí šikovný. Ale bohužel má údajná neschopnost je ve mně tak zakořeněna, že mi to brání se jakkoliv v životě posouvat dál. Díky mé dceři jsem pochopil, že je to prostě povaha otce a se mnou to nemusí mít co společného. Takže.... - otázka upravena poradcem
je mi 35 let a v podstatě celý život řeším svůj vztah s otcem. Navenek normálně komunikujeme, ale vždy jsme se cítil v jeho blízkosti dost nekomfortně. Teprve když se mi narodila před 2 lety dcerka, z jeho chování k ní jsem poznal, jaké chování měl ke mně. Cokoliv ona nakreslí, zazpívá, udělá, tak ji shazuje způsobem "co je to za čmáranici, zazpíváš něco konečně pěknýho?.." atd. Zřejmě jsem na takové věci citlivější, ale celý život bojuji se silnou nedůvěrou sám v sebe, až mě to paralyzuje jít třeba do krámu, kde se bojím, abych něco nezkazil, špatně neřekl apod. Vzpomínám si, že cokoliv, co jsem kdy udělal, tak mě nikdy za nic nepochválil, všechno vždycky bylo špatně. Moje přítelkyně mi sama říká, že se hrozně podceňuji, přestože jsem na spoustu věcí šikovný. Ale bohužel má údajná neschopnost je ve mně tak zakořeněna, že mi to brání se jakkoliv v životě posouvat dál. Díky mé dceři jsem pochopil, že je to prostě povaha otce a se mnou to nemusí mít co společného. Takže.... - otázka upravena poradcem
Petr
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, mám dotaz ohledně zvládnutí situace s partnerem. Během vysoké školy si vybral obor který mu je relativně cizí a nechce v něm pokračovat jako zaměstnání (vybral si ho hlavně kvůli rodičům). Je z toho většinu času vystresovaný a bojí se budoucnosti (nevěří si, že by si mohl někdy najít práci, tvrdí že nic neumí atd. ) Zbýva mu poslední rok výuky ale poslední dobou, má skoro každý týden uplné záchvaty že lituje svého rozhodnutí studovat a že si zničil život. Chápu, že ho to může stresovat a snažím se mu říkat, že dokud nebude pracovat nemá cenu se nad tím tak zamýšlet a vždycky se nějaká práce najde. On mě ale vůbec neposlouchá a vůbec se nesnaží svůj postoj změnit. Já už pomalu přestávám mít energii mu pořád rozmlouvat že se nemusí bát, je to prostě pořád dokola a unavuje mě to. Máte prosím nějaké rady jak k tomuto přistoupit? Mám pocit že ať řeknu cokoliv, nepomáhá to, jsem potom už i protivná a končí to tak že se na mě naštve. Děkuji za odpověď
Ester
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, paní doktorko,
mám dlouhodobé potíže s nalezením partnerky, většinou to skončí u toho,že se cítím sám v sobě méněcenný a proto ze vztahu často brzy uteču,nevěřím,si,že byc mohl zaujmout nějakou slečnu..chci uvést,že se léčím dlouhodobě s periodickým depresemi a dokonce mi napsali do zprávy,že mám i emočně nestabilní poruchu osobnosti..mám kamarádky,které mají podobné problémy,ale často u mě hraje roli strach a nedůvěra v sebe,že to zvládnu, také při schůzkách s děvčaty pocituji velké napětí..je to možné tím,že v mé rodině,byla sexuální výchova téměř nulová v atmosféře studu,tak jsem se dozvídal o těchto věcech od kamarádů. Jelikož jsem velmi věřící,dlouho jsem uvažoval být i katolickým knězem,což k vzhledem k mým diagnozám,je nemožné..také hraje v mém případě i sociální zázemí a neschopnost větší seberealizace z důvodu depresí a soc.fobií..Dá se s mými pocity nějak pracovat? .Děkuji Vám za odpověd...Pěkný den..Otto .
mám dlouhodobé potíže s nalezením partnerky, většinou to skončí u toho,že se cítím sám v sobě méněcenný a proto ze vztahu často brzy uteču,nevěřím,si,že byc mohl zaujmout nějakou slečnu..chci uvést,že se léčím dlouhodobě s periodickým depresemi a dokonce mi napsali do zprávy,že mám i emočně nestabilní poruchu osobnosti..mám kamarádky,které mají podobné problémy,ale často u mě hraje roli strach a nedůvěra v sebe,že to zvládnu, také při schůzkách s děvčaty pocituji velké napětí..je to možné tím,že v mé rodině,byla sexuální výchova téměř nulová v atmosféře studu,tak jsem se dozvídal o těchto věcech od kamarádů. Jelikož jsem velmi věřící,dlouho jsem uvažoval být i katolickým knězem,což k vzhledem k mým diagnozám,je nemožné..také hraje v mém případě i sociální zázemí a neschopnost větší seberealizace z důvodu depresí a soc.fobií..Dá se s mými pocity nějak pracovat? .Děkuji Vám za odpověd...Pěkný den..Otto .
Otto
problém se sebedůvěrou
Dobrý den mam 40 roku, jsem 12 let sám ted jsem si našel partnerku kterou poznávám a seznamujeme se postupně. Byli jsme spolu ve sprše a prý jestli stál a nebo takhle to bylo nomrálně. Řekl jsem normální stav ze začátku stal protože jsem byl zrušený . Ted mam na talíři že je zvykla na 18 cm co mam dělat , že se bojí že ji neuspokojím ze 15 cm . Je tohle duvod k rozchodu a poznavaní a nehrnout se do vztahu a nebo proč žena která řekla že na velikosti nezalezi ze to neresi to resila kdyz me vydela naheho ve sprse. Me to schodilo moji osobnsot na uplne dno . Je tohle normalni ze to nekdo resi az takhle drsne a zalezi mu vic na tom jak je velky kdyz nevi jaky partner je v sexu kdyz snim jeste nic nemela? Dekuji TOM
Tomáš
problém se sebedůvěrou
Dobry den pani doktorko,
s pritelem jsme spolu dele nez pres rok, bydlime spolu. Jsme velice spokojeni a vse funguje tak jak ma. Ja jsem obecne hodne citliva, chci pro nas vztah to nejlepsi ale zaroven vim ze se nesmim zapominat. Bohuzel nekdy na me prijde velky strach, ze to vse zmizi, nas dokonaly vztah a tak. Bojuji s tim snazim se nejakym zpusobem s timto zachazet, ale bohuzel je to nekdy silnejsi. Byla jsem uz tolikrat zklamana, vzdy se ale znocu postavila a sla dal. Vim ze muj strach asi nasemu partnerstvi nepomaha, pritel je na druhou starnu ale velice chapavi a vzdy me chce vyslechnout a pomoci. Hrozne me mrzi ze to tak mam, chtela bych to vse nejak prekonat.
s pritelem jsme spolu dele nez pres rok, bydlime spolu. Jsme velice spokojeni a vse funguje tak jak ma. Ja jsem obecne hodne citliva, chci pro nas vztah to nejlepsi ale zaroven vim ze se nesmim zapominat. Bohuzel nekdy na me prijde velky strach, ze to vse zmizi, nas dokonaly vztah a tak. Bojuji s tim snazim se nejakym zpusobem s timto zachazet, ale bohuzel je to nekdy silnejsi. Byla jsem uz tolikrat zklamana, vzdy se ale znocu postavila a sla dal. Vim ze muj strach asi nasemu partnerstvi nepomaha, pritel je na druhou starnu ale velice chapavi a vzdy me chce vyslechnout a pomoci. Hrozne me mrzi ze to tak mam, chtela bych to vse nejak prekonat.
jana
problém se sebedůvěrou
SNY Dobrý den. Už kdysi jsem vám psala o svých snech a problémech. Teď přišel problém takový, že se vztah s novým partnerem provalil na veřejnost. Resp. v zaměstnání. Chtěli jsme to před zaměstnáním utajit co nejdéle. Ale provalilo se, někdo nás viděl a už se to věže. Aféra okresního formátu, pomluvy, "šťouchance", je mi to nepříjemné. Všichni přesně vědí, kam chodíme (spíš chodili jsme), kde mne vyzvedával. A různé jiné nepříjemné situace. Píšu v min. čase, protože jsem to neneustála. A stáhla jsem se do ústraní a vyhýbám se lidem v zaměstnání, jak nejvíc to jde. Já má totiž v sobě ten problém, že já jsem jen obyčejná prodavačka a uklízečka, zatímco partner měl dvě maturity. Já už si tím jednou kdysi prošla. Že jsem nebyla hodná být s takovým člověkem. Tento mne sice ujišťuje, že to není tak, co se povídá. Ale mne je z toho hanba a stydno. Že se do toho lidí z našeho okolí tak navezli. - otázka upravena poradcem
Hana
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, mám problém který trápí mě i mého partnera, jsme spolu dva roky, bylo pár pauz po kterých jsme se k sobě zase vrátili. Pauzy byly vždy způsobeny tím, že jsem se zkrátka po nějaké době, co jsme byli spolu začala chovat ošklivě,byla jsem podezíravá, nepříjemná, vyvolávala spory aniž by partner udělal něco špatně. Velmi mě tohle chování mrzí a začínám se tak chovat znovu i teď, když nám to už nějakou dobu drží a je vše v pořádku, vyvolávám spory ani nevím proč a hlavně si to v tu chvíli ani neuvědomím. Nevěřím mu, mám neustálé pochyby v hlavě které nejsou ničím podložené a jsou nesmyslné. Opravdu mě to trápí a nevím, jak si pomoci, většinou něco řeknu ani si neuvědomím, že jsme se o tom bavili třeba dden předem a říkala jsem si, že ti musím změnit. Partner je z toho taky už zoufalý. Moc děkuji za radu...
Anna
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, můj spolužák neustále mluví o tom, že by se měl už uskutečnit třídní sraz. Upřímně, netroufám si na něj jít. Zjistila jsem totiž, že většina mých spolužaček žije v manželství s dětmi, pracují ve velkých městech nebo v zahraničí. Já jsem svobodná, nezadaná, bezdětná, moje " lepší" práce byla zástupkyně vedoucí prodeje, tak, co bych jim tam měla asi vykládat? Všichni jsou krásní a úspěšní a já si vedle nich připadám, jako nula, která nic nedokázala a když tam půjdu, mám strach, že si ze mně budou dělat srandu. - otázka upravena poradcem
T.
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, můj přítel neustále civí na naši společnou známou, zvyšuje se mu tep a dech když ji vidí, okatě ji chválí, jak je šikovná a nemůže z ní spustit oči. Mě už to vážně strašně štve, žárlím a úplně se mě to zžírá. Jenže bohužel se s ní musíme občas stýkat pracovně. Mám pocit, že to všichni vidí a je mi z toho trapně a zle. Navíc je o osm let mladší než já a má lepší postavu, já jsem po dětech trochu přibrala a nevím, zda by mě pomohlo, kdybych zhubla a získala víc sebevědomí, nevadilo by mě to tolik ? Má moje žárlivost spojitost s mým menším sebevědomím, je to možné ? Nebo se s ním mám rozejít, protože je to od něj hnusné a budu mít konečně klid. Kdyby jen kouknul, to dělají všichni chlapy, ale tohle je na mě moc. Nejsem kvůli tomu v pohodě, mám pocit, že to je emoční nevěra, mám na něho vztek a neumím si poradit.
Vlasta
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, mám kamarádku, která je oproti mne opravdu extrovertni a je slyšet vždy a všude. Trošku mi to snižuje sebevědomí co se týče navazovat kontakty jako sama za sebe a zároveň mě mrzí že všichni s kým se seznámíme píši právě mě kamarádce. Připadám si tak neviditelná a zastíněna.. Mám ji fakt ráda ale zároveň mě trápí to, jaký se cítím když jdeme spolu do společnosti, kde se například seznamujeme. To se cítím tak neviditelne a smutné, protože je kamarádka velmi duvtipna, kamarádka a vtipna. A já si obcas připadám jako její ocásek. Uzavřena, nespolecenska a neviditelná. Chtěla bych toto vyřešit ale bojím se že budu mít nadále stejný blok pokud půjdu s kamarádkou do společnosti.. ?? Zároveň moc kamarádů nemám, protože jsem velmi introvertni.. Avšak mezi spoluzaky jsem sebevědomá a cítím se tam dobře,alr to nejsou parťáci do společnosti. Děkuji za názor. Hezký tyden - otázka upravena poradcem
Barbora
problém se sebedůvěrou
Zdravím paní doktorko,
chci se poradit ohledně řízení auta. Řidičák mám od svých 18 a většinou jsem bývala za jízdu chválena, to se změnilo až s přístupem mého manžela, který mě při koupi nového auta před 8 lety natolik stresoval (poznámky, neustálé kecání do řízení, zveličování banalit a tisíce připomínek), že jsem se na to radši vykašlala pro klid v rodině. Nicméně teď máme auto nové a já začala opět řídit a situace s e v mírnější formě opakuje znovu a já jsem vy výsledku více vydeptaná a po měsíci řízení s manželem po boku zjišťuji, že jsem z něho děsně nervózní předvídám co se mu nebude líbit a před jízdou je mi fyzicky špatně, i když jinak vím, že by mě to i bavilo. S maželem jsem promluvila, vše zřejmě pochopil a je vidět, že se začal snaží, nicméně já po těch zkušenostech jsem prostě nervozní. Často mě popoháněl někde, kde jsem si nebyla jistá a já si už v duchu říkám tohle se mu nelíbí a co si asi v duchu říká. Nějak se nemohu zbavit špatných zkušeností s ním a špatných pocitů
chci se poradit ohledně řízení auta. Řidičák mám od svých 18 a většinou jsem bývala za jízdu chválena, to se změnilo až s přístupem mého manžela, který mě při koupi nového auta před 8 lety natolik stresoval (poznámky, neustálé kecání do řízení, zveličování banalit a tisíce připomínek), že jsem se na to radši vykašlala pro klid v rodině. Nicméně teď máme auto nové a já začala opět řídit a situace s e v mírnější formě opakuje znovu a já jsem vy výsledku více vydeptaná a po měsíci řízení s manželem po boku zjišťuji, že jsem z něho děsně nervózní předvídám co se mu nebude líbit a před jízdou je mi fyzicky špatně, i když jinak vím, že by mě to i bavilo. S maželem jsem promluvila, vše zřejmě pochopil a je vidět, že se začal snaží, nicméně já po těch zkušenostech jsem prostě nervozní. Často mě popoháněl někde, kde jsem si nebyla jistá a já si už v duchu říkám tohle se mu nelíbí a co si asi v duchu říká. Nějak se nemohu zbavit špatných zkušeností s ním a špatných pocitů
Adéla 84
problém se sebedůvěrou
Vážená
Mám již dlouhou dobu problémy s úzkostí spíše psychosomatické projevy např tiky v očích, slzení, škubání v očích. bolest hlavy, tepání v hlavě, pocit na zvracení, omdlení, špatně se mi dýchá, mám zimnici a potím se, nepříjemné sny z minulosti, děsivé sny. Od roku 1992 což jsem šel na učiliště se mi změnil výrazně život v důsledku šikany, vydírání a výsměchům, proto mě matka v roce 1993 dala na ou učiliště kde byli děti ze zvláštních škol a já bohužel jako jediný jsem se nevyučil i když jsem chodil na zš prostě z důvodu že mi to manuálně nešlo a šikana a vysmívání zde byla ještě horší. Od tohoto okamžiku jsem se za sebe velmi styděl, nedbal jsem o sebe, sebevědomí bylo na nule a já byl z toho velmi nešťastný, ponížený a měl jsem velký strach ty spolužáky potkávat, bál jsem se jich. Uzavřel jsem se do sebe, nevyhledával jsem žádné vztahy, říkal jsem si , že až něco budu tak si nějakou holku najdu. mám stále velké touhy být hodně ve společnosti, nebýt osamělý a mít partnerku. jirk
Mám již dlouhou dobu problémy s úzkostí spíše psychosomatické projevy např tiky v očích, slzení, škubání v očích. bolest hlavy, tepání v hlavě, pocit na zvracení, omdlení, špatně se mi dýchá, mám zimnici a potím se, nepříjemné sny z minulosti, děsivé sny. Od roku 1992 což jsem šel na učiliště se mi změnil výrazně život v důsledku šikany, vydírání a výsměchům, proto mě matka v roce 1993 dala na ou učiliště kde byli děti ze zvláštních škol a já bohužel jako jediný jsem se nevyučil i když jsem chodil na zš prostě z důvodu že mi to manuálně nešlo a šikana a vysmívání zde byla ještě horší. Od tohoto okamžiku jsem se za sebe velmi styděl, nedbal jsem o sebe, sebevědomí bylo na nule a já byl z toho velmi nešťastný, ponížený a měl jsem velký strach ty spolužáky potkávat, bál jsem se jich. Uzavřel jsem se do sebe, nevyhledával jsem žádné vztahy, říkal jsem si , že až něco budu tak si nějakou holku najdu. mám stále velké touhy být hodně ve společnosti, nebýt osamělý a mít partnerku. jirk
Jiří Hofman
problém se sebedůvěrou
Dobrý den,
prosím pěkně o váš názor. Je mi 32 a začala jsem chodit s o rok mladším kolegou. Bezohledu na to, že jsem vždy měla partnery o alespoň 10 let starší, nového partnera si považuji jako zralou a silnou osobnost.
Nicméně cítím se s ním velmi nejistá a to z toho důvodu, že on příliš atraktivní, je o několik "levelů" výš než já. Já sama o sobě mám mindráky, shodila jsem 35 kilo, což je znát na kůži, mám žluté zuby, dost se stydím. Když moje maminka spatřila nového partnera, řekla, že je opravdu velmi hezký, ale dále o něm nechce hovořit, protože nevěří, že on by se mnou chtěl něco mít a já orý žiji v sebeklamu. Moji přátelé (všichni bez ohledu na vzdělání, věk a pohlaví) si myslí to samé a mě zásobují alternativními nápadníky, protože mají stejný názor jako máma. Ani jeden z mých přátel mě ve vztahu nepodpořil, naopak mě odrazují, že mě má třeba rád jen jako sestru. Já se cítím opravdu mizerně jako kdybych měla zpátky na těle těch 35kg, selský rozum mi nepomáhá... - otázka upravena poradcem
prosím pěkně o váš názor. Je mi 32 a začala jsem chodit s o rok mladším kolegou. Bezohledu na to, že jsem vždy měla partnery o alespoň 10 let starší, nového partnera si považuji jako zralou a silnou osobnost.
Nicméně cítím se s ním velmi nejistá a to z toho důvodu, že on příliš atraktivní, je o několik "levelů" výš než já. Já sama o sobě mám mindráky, shodila jsem 35 kilo, což je znát na kůži, mám žluté zuby, dost se stydím. Když moje maminka spatřila nového partnera, řekla, že je opravdu velmi hezký, ale dále o něm nechce hovořit, protože nevěří, že on by se mnou chtěl něco mít a já orý žiji v sebeklamu. Moji přátelé (všichni bez ohledu na vzdělání, věk a pohlaví) si myslí to samé a mě zásobují alternativními nápadníky, protože mají stejný názor jako máma. Ani jeden z mých přátel mě ve vztahu nepodpořil, naopak mě odrazují, že mě má třeba rád jen jako sestru. Já se cítím opravdu mizerně jako kdybych měla zpátky na těle těch 35kg, selský rozum mi nepomáhá... - otázka upravena poradcem
Polka
problém se sebedůvěrou
Jsem ve vztahu, který je jako z pohádky. Miluje mě, stará se, dělá co mi na očích vidí a já jsem nešťastná. Nevím, co mi chybí. Pořád mám podezření, že o mě vlastně nestojí a dělá to... snad z lítosti? Netuším. Je pravda, že mi společní přátelé několikrát řekli, že si zaslouží lepší, ale on mi řekl, že o jinou nestojí. Jak se mám zbavit toho pocitu, že to je všechno lež a nepřipadat si tak méněcenná?
Když jsme spolu, je všechno v pořádku, ale hned jak odejde, začnu rozebírat každé jeho slovo do posledního detailu. Je možné, že na sebe neštěstí táhnu sama?
Když jsme spolu, je všechno v pořádku, ale hned jak odejde, začnu rozebírat každé jeho slovo do posledního detailu. Je možné, že na sebe neštěstí táhnu sama?
Lucka
problém se sebedůvěrou
Pokračování: Co se rodičů týče, nikdy na mě nekladli žádné nároky, spíše jsem vyrůstala jako dříví v lese.
Děsím se toho, až budu zase chodit do práce. Se svým vzděláním a schopnostmi nemám šanci najít nic, co by mě naplňovalo a vydržet takto 8 hodin denně je pro mě utrpení. Navíc si pořád vyčítám, do jakého světa jsem přivedla svou dceru. Všechno mi přijde úplně zvrácené. Stav naší planety, to jak se lidé běžně chovají ekologicky nezodpovědně a všem to přijde normální. Připadá mi to jak z nějakého šíleného katastrofického filmu a bojím se, kam až to pospěje a jaké problémy jednou bude muset dcera jednou řešit, aby vůbec přežila. Navíc jsem s ní sama a bojím se, že ji nedokážu dostatečně zajistit do budoucna.
Děsím se toho, až budu zase chodit do práce. Se svým vzděláním a schopnostmi nemám šanci najít nic, co by mě naplňovalo a vydržet takto 8 hodin denně je pro mě utrpení. Navíc si pořád vyčítám, do jakého světa jsem přivedla svou dceru. Všechno mi přijde úplně zvrácené. Stav naší planety, to jak se lidé běžně chovají ekologicky nezodpovědně a všem to přijde normální. Připadá mi to jak z nějakého šíleného katastrofického filmu a bojím se, kam až to pospěje a jaké problémy jednou bude muset dcera jednou řešit, aby vůbec přežila. Navíc jsem s ní sama a bojím se, že ji nedokážu dostatečně zajistit do budoucna.
Jana
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, prosím, poraďte, jak si začít sebe víc vážit? Pořád mám pocit, že není proč. Připadám si hloupá, nic neumím, nic mě nebaví, nemám žádné koníčky. Bavil by mě vesnický život a práce na zahradě, ale jsem uvězněná v malém bytě ve městě a z finančních důvodů ještě dlouho budu. Před rodičovskou dovolenou jsem si řekla, že na sobě začnu pracovat a naučím se aspoň jazyk, abych si konečně mohla najít lepší práci, než jen jako prodavačka. RD už mi bude pomalu končit a nenaučila jsem se téměř nic. Jsem strašně líná, vždy u toho vydržím jen pár minut. Ve škole jsem vždy byla takový průměr, nebo lehce nadprůměr a dnes se stydím chodit na třídní srazy, protože většina těch, co jsem považovala za hloupé, to dotáhli mnohem dál než já. Nejhůře se cítím mezi inteligentními vzdělanými lidmi. Vím, že je to jen o vůli něco začít, ale já to prostě nedokážu. Nic mě nebaví. Život mi tak připadá beze smyslu a mám pocit, že jen přežívám.
Jana
problém se sebedůvěrou
dobry den ,chci se zeptat tedy spíše poradit.S manželem jsme spolu 9let máme 2děti a vztah máme celkem poklidny i když jsme si prošli špatnym obdobím.Manžel byl 17let ženaty se svou ex.ted se sní nevídá jižasi 6let a nikdy o ní nemluví.ona je atraktivní,inteligentní a kdykoli jsem se s ní viděla vždy mě doonale ponížila.ted se jejich nejstarší dcera vdavá a ja již měsíce nespím nad tím jak je dokonalá a co mi zase vmete do tvaře.a take mám obavu aby po etech kdy se neviděli mezi nima nevzplanulo něco vic.Jeho byvalá miluje peníze a manžela opustila když byl finanč.na tom zle.Nyní se mu opět daří a ona pro peníze je ochotná udělat cokoli.pořád přemyšlím proč nikdy o ní nemluví ,proč si ani na narozeniny nenapíší .Přece lidí po 17letem manželství něco spojuje.je pravda ,že děti mají dospěle a tím padem nemusí nic řešit ohledně jich.Ale mě pořád užíra pocit ,že se s ní nestyká a nikdy o ní nemluví jakoby ho to bolelo nebo k ní stale něco cítil.Poradte mi prosím zda mé obavy jsou nrmální a take nevím jak se na svatbě chovat ,aby mě jeho ex zase neměla šanci ponížit atd.citím se v jeji blízkosti uplně k ničemu prostě nicka a ona jako by to vycítila a utočí.
ivana
problém se sebedůvěrou
Část 3. Ve vztahu k jiným lidem i mužům si věřím, vážně nemám malý sebevědomí. Ve vztahu k příteli ale asi ano. Neponižuju se před ním (pokud teda jdou považovat rozhovory o tom, jak se cítím nejistě za neponižující). Navíc když byl beze mě i bez bývalé přítelkyně, měl "kamarádku". S ní jen spal, jezdil na výlety, chodit s ní nechtěl (což by taky mohl, ale neudělal to). Jak začal se mnou, spaní s ní přerušil, ale jsou stále v kontaktu. Je do něj zamilovaná, každý den mu píše zdrobněliny apod. On jí odepisuje spíš umírněně. Je mi to hrozn nepříjemný. Dohodli jsme se na tom, že konverzaci omezí, ale nevím, jestli se tak stalo. Podle mě si stále píšou i se vidí. Bohužel mi opět zalhal, že se neviděli, ale zjistila jsem opak. Tohle mě ubíjí nejvíc. Na jednu stranu rozumím tomu, že ji má rád a nechce s ní přerušit kontakt (ona je navíc ta hodná chudák holka, kterou nikdo nechce prý), na druhou stranu mám strach, že mě s ní podvede. Nebavíme se o tom, ale vnitřně mě někdy hrozně žere.Děkuj - otázka upravena poradcem
Zuzka
problém se sebedůvěrou
Část 2. Te´d to zkoušíme znovu. Je mezi náma velká přitažlivost a po celou dobu byla (když si řešil svůj vztah, i v době,kdy jsem já měla vztah, jsem na něj vzpomínala a občas jsme byli v kontaktu přes telefon). Chová se ke mně moc hezky, za normálních okolností bych řekla, že mě má vážně rád. Rozumíme si a je to to, co si on přeje, klid a už nikoho nehledat. Jako já. Jenže mu těžko věřím. Jsem hodně náročná, kdybyych to hnala do extrému, přála bych si od něj obroská gesta lásky a oddanosti každý den. Což nejde. Bojím se, že mi zase bude lhát. Nicméně i já jsem dřív lhala jemu, tak si říkám, že "jsme si kvit". On z mého lhaní nemá strach, snaží se dívat dopředu. Mně ale někdy popadají hrozný myšlenky, ráno vstanu a celý den mě to tíží, představuju si, jak mě někde podvádí, lže mi, kdo ví, s kým si píše. Hrozně mě to ubíjí. On to ví, snaží se. Říkám si, že bu´d to přejde, nebo to budu muset ukončit, což nechci. Nevíte, jak s tím bojovat? Sportuju, chodím ven, hezky se oblékám. - otázka upravena poradcem
Zuzka
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, prosím Vás o radu, jak se zbavit "kruhu černých myšlenek". Vrátili jsme se k sobě s bývalým přítelem. Všechno bylo od začátku našeho setkání (už dřív) hodně komplikovaný. Neměl dořešený vztah s přítelkyní, prakticky jsem několik let žila v tom, že pro něj nejsem dost dobrá, že mě nechce, zatímco on řešil vztah s ní. Jednou mi také zalhal, že s ní není v kontaktu a já jsem přitom jejich komunikaci objevila (pátrala jsem a zjistila). Zanechalo to stopy na mém sebevědomí ve vztahu k němu. Normálně s ním nemám problém, myslím si, že jsem hezká, chytrá, hodná holka (prostě tak normální :), ale jeho mám pořád za "zlýho člověka, který mě neměl rád". Byli jsme nějaký čas i od sebe, kdy jsem měla přítele, on si konečně dořešil svůj vztah a chtěl mě zpátky, což nešlo, byla jsem zamlovaná do přítele. Prý mu ten čas hodně dal, pochopil, že chce mě. Dali jsme se pak dohromady (s příelem jsem to skončila ne kvůli němu, ale proto, že tam chybělo pár zásadních věcí). Část 1. - otázka upravena poradcem
Zuzka
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak se zbavit přesvědčování mého partnera, že mne miluje aby mi to dokazoval. Nechci o něj přijít, citim že mne miluje ale stále ho nevědomě ho nutím aby mi říkal, že mne má rád a že se se mnounerozejde.NECHCI O NĚJ PŘIJÍT! STALE MI ŘÍKÁ, ŽE SE BOJÍ vztahu. Ale cítím že mne asi nechce stratit. Oboum 2je nám spolu dobře, když jsme spolu. A asi to tím kazím a to nechci. Děkuji
Anonym M.
problém se sebedůvěrou
Dobrý den,
líbí se mi jeden kluk, kterého potkávám v práci. Asi se mu taký líbim. Říkame si jenom o pracovních věcech, mimo to jsem strašně nervózní a plachá. I on, jinak ukecaný, nemá co říct. Napětí by se dalo krájet. Jsem z něho tak nervózní a tak se mi líbí, že jak to nechci zkazit tak ho raději úplně ignoruji. On mi vlastně celkem nadbíhá, ale moje racionální stránka povahy to neakceptuje a říka si, že se tak možná chová ke každé holce. Taky moje racionální já říká, že nemáme nic společné a nerozumíme si. Ale moje romantická stránka analyzuje každý detail a všude nachází náznaky zájmu. Já, jak jsem z něho nervózní, se nezmůžu na nic, maximálně něco plácnu. Je to k uzoufání jak jsem nemožná. Nemám ani možnost ho líp spoznat, čemu by se on jistě nebránil, jenomže sama své snahy sabotuji a hoci chci, nezeptám se, neprojevím zájem, a když on vyvine snahu, nereaguji. Trvá to 3 roky. Jsem vůbec normální??!!
líbí se mi jeden kluk, kterého potkávám v práci. Asi se mu taký líbim. Říkame si jenom o pracovních věcech, mimo to jsem strašně nervózní a plachá. I on, jinak ukecaný, nemá co říct. Napětí by se dalo krájet. Jsem z něho tak nervózní a tak se mi líbí, že jak to nechci zkazit tak ho raději úplně ignoruji. On mi vlastně celkem nadbíhá, ale moje racionální stránka povahy to neakceptuje a říka si, že se tak možná chová ke každé holce. Taky moje racionální já říká, že nemáme nic společné a nerozumíme si. Ale moje romantická stránka analyzuje každý detail a všude nachází náznaky zájmu. Já, jak jsem z něho nervózní, se nezmůžu na nic, maximálně něco plácnu. Je to k uzoufání jak jsem nemožná. Nemám ani možnost ho líp spoznat, čemu by se on jistě nebránil, jenomže sama své snahy sabotuji a hoci chci, nezeptám se, neprojevím zájem, a když on vyvine snahu, nereaguji. Trvá to 3 roky. Jsem vůbec normální??!!
Anna
problém se sebedůvěrou
Dobrý den,
Jednou jsem se seznámil s jednou holkou a začal jsem jí svádět a vše vycházelo podle plánu. Z její strany byl hned zájem.
A pak jsem vše pokazil úplnou hloupostí.
Byly jsme se na Silvestra bavit na diskotéce i s kámošem, ale k ničemu nedošlo a druhý den 1.1.2016 jsem po kámošovi chtěl, aby zjistil, jestli mě chce a jestli má o mě zájem. Tak jí kamarád začal vyzvídat přes Facebook a samozřejmě holka vše poznala a já byl za hlupáka.
Ta holka mi hned odepsala, že zájem nemá, neměla a mít nebude a že mě má ráda jako kamaráda a tím to vše hasne.
Všeho jsem začal litovat a do ted do 11.2.2016 jsem jí nenapsal, takže za 40 dní neproběhla z mé strany omluva.
Ta holka je trochu praštěna, je to čistá blondýna a kamarádi mi říkali, že to, co mi napsala, mám vypustit z hlavy a omluvit se jí a pozvat někam.
Ale chci se poradit od Vás. Myslíte si, že bych měl ještě u té holky šanci na vztah, když jsem to takhle podělal? A ona
mi odpověděla, že mě má ráda jako kamaráda?
Pokud ANO, prosím, poradte, co bych měl udělat.
Děkuji Vám za Vaši cennou radu.
S pozdravem
Placek
Jednou jsem se seznámil s jednou holkou a začal jsem jí svádět a vše vycházelo podle plánu. Z její strany byl hned zájem.
A pak jsem vše pokazil úplnou hloupostí.
Byly jsme se na Silvestra bavit na diskotéce i s kámošem, ale k ničemu nedošlo a druhý den 1.1.2016 jsem po kámošovi chtěl, aby zjistil, jestli mě chce a jestli má o mě zájem. Tak jí kamarád začal vyzvídat přes Facebook a samozřejmě holka vše poznala a já byl za hlupáka.
Ta holka mi hned odepsala, že zájem nemá, neměla a mít nebude a že mě má ráda jako kamaráda a tím to vše hasne.
Všeho jsem začal litovat a do ted do 11.2.2016 jsem jí nenapsal, takže za 40 dní neproběhla z mé strany omluva.
Ta holka je trochu praštěna, je to čistá blondýna a kamarádi mi říkali, že to, co mi napsala, mám vypustit z hlavy a omluvit se jí a pozvat někam.
Ale chci se poradit od Vás. Myslíte si, že bych měl ještě u té holky šanci na vztah, když jsem to takhle podělal? A ona
mi odpověděla, že mě má ráda jako kamaráda?
Pokud ANO, prosím, poradte, co bych měl udělat.
Děkuji Vám za Vaši cennou radu.
S pozdravem
Placek
Robert Placek
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, s partnerem jsme spolu již několik let a od začátku jsme hodně odlišní - on má kolem sebe mnoho známých, s každým se rád zapovídá, poznává další a další nové lidi. Já mám spíše pár přátel, kterým se věnuji a obtížně někoho nového přijímám. Naše rozdílné povahy se ale bijou. Např. když jdeme mezi (pro mě) cizí lidi, necítím se sebejistě, nevím co říct a nejradši bych utekla pryč. Často o tom spolu mluvíme a nevíme si rady, co s tím. Myslím, že mám hodně nízké sebevědomí, a tak jsem uzavřená a bojácná. Obzvlášť, když jsem vedle partnera ve společnosti. Partner moc neví, jak mi pomoct a já sama také ne. Často se kvůli tomu ale hádáme - on je naštvaný, že málo chodíme mezi lidi, když ale jdeme, necítím se dobře a jsem protivná. Nevím, od čeho začít, aby se to změnilo. Můžete mi prosím napsat pár příkladů, co s tím můžu dělat? Chtěla bych se změnit, ale prostě mi nejde se chovat sebevědoměji.. Děkuji.
Dzalli
problém se sebedůvěrou
Dobrý den paní doktorko, mám problém s tím, že se neustále srovnávám se svou mladší sestrou. Mě je 28, jí 24. Vždy jsem byla ta hodnější, rozvážnější, zodpovědnější, ona byla v rodině ten čertík. Od malička, když jsme někam přišly, ona byla ta krásná. Nemyslím si, že jsem ošklivá, jen si proti ní nepřipadám dost zajímavá. Mám pocit, jako by ona žila všechno to, co chci žít já. Sblížila jsem se teď s jedním klukem, kterého známe obě a bojím se, že ona pro něj bude zajímavější, lepší, hezčí. V opilosti jsem se ho zeptala, že jsem si vždycky myslela, že se mu líbila moje sestra a on na to že ano, ale že já jsem prostě já. Jak podpořit pocit svojí sebehodnoty?Stále se s ní srovnávám.. Děkuju za odpověď.
Monika
problém se sebedůvěrou
Dobrý deň.S priatelom sme už cez 2 roky.Náš vzťah je ideálny,veľmi sa milujeme a plánujeme spolu budúcnosť.Na priatelovi vidím ako ma strašne miluje,trápi ho už len keď sa ráno nenajem (ak sa ponáhlam)…Mala by som byť rada že takého dobrého chalana mám.Jediný problém však je moja nekonečná žiarlivosť a malé sebavedomie.Neverím si,namýšlam si že ma nechá že si určite nájde krajšiu,atď.Moje sebavedomie je na úrovni mrazu a aj tak neviem prečo vlastne.Keď som s ním, je všetko v poriadku ale akonáhle odíde do práce po 3 dňoch mám vážne depresie,vždy mi hovorí že mám pozitívne myslieť,ale strašne mi chýba..Prosím o radu čo robiť ďalej,ja to už nezvládam.ďakujem.
Sandra
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, mojí kamarádce je 22 a ještě nikdy neměla kluka. Rozhodla se jít " přes mrtvoly", našla si přítele a od té doby to s ní jde z kopce. Neustále na všechny machruje, poučuje nás a přitom se vším teprve začíná. Z prvního sexu měla napřed mindrák a když jsme jí radili, aby počkala, že není kam spěchat, když svého kluka sotva zná, tak napřed slíbila, že počká a nakonec svůj slib porušila. Hned na třetím rande se totiž u svého kluka z ničeho nic svlékla a donutila ho k sexu. Byl z toho velmi překvapený, ale nakonec se jí podvolil a pokoušeli se milovat. Neúspěšně. Když se s nám s tím pochlubila, položili jsme jí otázku, jestli přemýšlela nad tím, že by si tímto chováním mohla pěkně poškodit pověst. Jenže ona náhle otočila o 180 stupňů a řekla, že k tomu sexu ji vlastně donutil on, protože se na ni vrhl. Nechápeme. Napřed ho vyprovokuje a pak ho div neobviní ze znásilnění? Proč tohle dělá, co si tím dokazuje? Je možné, že si tím chtěla dodat sebevědomí, protože se cítí méněcenná? - otázka upravena poradcem
Tereza
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, je mi 15 let a můj otec mě neustále při každé příležitosti shazuje, myslí si jaká je to sranda,ale není. Pořád mi říká, jak jsem ošklivá, ukazuje na každou věc, která je na mě špatně. Přitom si všichni moji přátelé myslí, že jsem moc pěkná. Já se o tom samu sebe snažím přesvědčit, ale zároveň je moje sebevědomí na nule. Musím se pořád nějakým způsobem zdokonalovat, strašně se trápím až nesmyslnými dietami. Byla i doba, kdy jsem týdny téměř nic nejedla, protože mi otec řekl, že jsem tlustá. /Vážím 53 kg, výška 160 cm/. Mám velký bambulatý nos a on mi to neustále připomíná. Dokonce si už i šetřím na plastickou operaci. Myslím, že jestli to takhle půjde dál, tak si neúmyslně ublížím. Nevím, jestli jsem svým vzhledem posedlá, kvůli narážkám mého otce nebo čím to může být. Pomozte mi prosím.
xx_Andrejka_xx
problém se sebedůvěrou
Dobrý den paní doktorko, byl bych rád kdyby jste se vyjádřila k mému problému. Je mi 23 let a studuji třetím rokem vysokou školu. Můj problém tkví v nedostatku sebevědomí. Ve svých 23 letech jsem prakticky nepolíben. Být celý život sám se pro mě pomalu, ale jistě stává nesnesitelné. Nejsem ošklivý, to rozhodně ne, většinou o mě okolí tvrdí pravý opak, pravidelně sportuji, takže jsem na tom i fyzicky poměrně dobře, ale problém je v tom, že vypadám strašně mladě. Každý mě hádá na 16-18 let a to je také ten hlavní problém proč si nevěřím. Tím chci říct, že u ženy by něco takového vůbec problém nebyl, ale u muže je vyžadována mužnost a vyzrálost ze strany opačného pohlaví, která mi ovšem chybí. Nejsem schopen udělat první krok a cítím se jako příšerný zbabělec. Prostě nedokáži začít konverzaci. Myslíte, že mám šanci se vůbec někdy seznámit? Moc děkuji za případnou odpověď. S pozdravem Michal
Michal
problém se sebedůvěrou
Dobrý deň. Pani doktorka, z čoho pramení submisivita ako taká? Je vrodená, získaná v detstve, alebo ju môže niečo negatívne naštartovať aj behom života? Prečo potrebujú byť niektorí ľudia stále v tejto polohe, alebo je určitá dávka submisivity u ľudí normálna? Naozaj sa to dá zvrátiť preprogramovaním podvedomia, ako som o tom čítala ? A ešte som sa Vás chcela spýtať, dá sa pomôcť emocionálne nevyrovnanému človeku? Môže to dokázať aj sám, bez odbornej pomoci? Je možné, že si tu nevyrovnanosť dotyčný človek aj uvedomuje a dokonca okolie pred sebou varuje? Čo vyvolá u človeka nevyrovnanosť? ... Viete mi k tomu odporučiť aj nejakú dobrú literatúru? Ďakujem
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
Laura
problém se sebedůvěrou
Dobry den. Jsem s přítelkyní dva a pul roku, pred tim byla dlouho sama, je to vdova. Nejdříve byl vztah uplne v poradku, ted ji ale chybi samostatný život. Chce chodit vsude sama, ma spoustu znamych a kdyz jdu s ni, tak.se za mne stydí. Uz me i jednou podvedla a říkala, ze uz to nikdy neudělá, moc ji ale neverim. Rika mi, ze jsem na ni moc hodný a ze potrebuje nekoho, kdo na ni aspon nekdy zakrici. Uz s ni nechci byt. Bojim se s ni nekam jit, protoze si me vubec nevsima a rika, ze si to tam se mnou neuzije. Porad si rikam, ze je asi chyba na me strane, nejsem asi poradny chlap. Nemam zadne sebevědomí.
Jaroslav
problém se sebedůvěrou
Dobrý den paní doktorko.Prosím o radu.Jsem na rodičovské, i s rizikovým těho.skoro rok.Problém mám v tom,že ač vyrážím do společnosti s kamarádkami celkem pravidelně,stále si připadám velmi odříznutá od společnosti,protože nemám kolegy (a akce s nimi) a celý den jsem s miminkem doma.Partner samozřejmě pracuje,každý den mezi lidmi,je velmi společenský.Na vánočním večírku se zapovídal s velmi atraktivní kolegyní (2xvš,zastává vysokou pozici,velmi hezká) a i s ní tančil,což mi sice sám řekl,ale já si nyní připadám jako puťka od plotny,protože jsem doma stále v pohodlném oblečení,ne zrovna s dokonalým makeupem a účesem,ač poporodní kila už mám dávno dole i tak mám sebevědomí někde hluboko u ledu.Dříve jsem uměla partnera provokovat,aby si nebyl "jist",ale nyní nevím,jak to mám udělat,když jsem stále poutána dítětem (které samozřejmě miluji).Také samozřejmě dochází častěji k rozepřím ohledně chodu domácnosti a děcka...Poradíte mi, jak z toho ven?Jak být pro partnera opět zajímavá?DĚKUJI!Eva
evka
problém se sebedůvěrou
Dobrý den je mi 21 let, mám o 3 roky starší přitelkyni. V celku je vztah v pořádku miluju ji a ona mě . Problém je vtom že ubec ji neveřím . Ubec necitím žadnou jistotu ,. určitě je to tím že ze začatku jsme dostal dost asi naložno když jsm ezačinali. dost jsme si veřil , a ona mě brala asi jen jako nějakého koloucha.).. to mě stalo upřímě hodně velkou porci sebevedomí. , Popravdě měla i dost přítelu předemnou , kteří s eji občas dost vnucujou ... a to mi moc nepomáhá ... Díky tomu že citím furt jen nejistotu , jsme asi uplně přišel o sebevědomí i o sám sebe ... moc prosím o radu
Tomáš
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, paní doktorko! Nejprve bych Vám poděkovala za záslužnou práci, kterou děláte! Už nevím, jak dál... Se snoubencem pánujeme svatbu. Máme (alespoň myslím) nádherný vztah. A oč jde? Mám strach, aby vydržel: Vím, že jsem na partnera si hodně náročná, vyžaduji od něj asi až moc velkou pozornost, což by každý neunesl. Když mi nenapíše, tak přemýšlím proč... A vůbec vše si zabírám... Teď se navíc objevily zdravotní problémy, takže jsem na nemocenské a jsme jen u nás doma (kde nemáme soukromí - vidím, že ho to ubíjí). Mám strach, aby ho to neodradilo a svatbu si nerozmyslel. Jsem asi až moc tolerantní. Mám strach se ho na jisté věci zeptat, navrhnout, prosadit svůj názor. Nerada bych, aby ho mé sms, otázky a schůzky omezovaly. Bohužel jsem se dostala do takové situace, že mě to vyčerpává a nevím, jak dál :-( Vůbec nevím, jak se tohoto problému s komunikací zbavit.... MILUJI HO, nikoho lepšího bych nenašla. Prosím o zaslání kopie odpovědi na cinecitta@seznam.cz DĚKUJI!
CINECITTA
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, s přítelem jsme spolu začali bydlet, byla to jeho volba, dokonce mě i chvíli přemlouval, ale nakonec jsem byla spokojená. Dokud jsem neobjevila nahé fotky jeho bývalé přítelkyně, které vznikly už během doby, kdy jsme byli spolu, nejdřív mlžil, ale pak z něj vylezlo, že mě s ní podvedl, ale že už to všechno skončilo a jestli chci, tak s ní přeruší kontakt. Všechno (nejspíš) splnil, ale já mu teď už nedokáži věřit, je to pět měsíců a pořád mě to trápí, nikdy jsem moc nežárlila, ale teď jsem nervozní, když je někde venku a nevěřím mu, že je s kamarády. Vlastně mu nevěřím vůbec nic. A nejhorší je, že s ním ani nechci spát, ale pořád ho mám hrozně ráda a nedovedu si to bez něj představit.
Taky jsem kvůli těm fotkám začala mít komplexy ze svého těla, jsem o dost hubenější než jeho exslečna a nikdy si mě nefotil, tak si vlastně ani nejsem jistá, jestli se mu doopravdy líbím víc. Prostě mu nevěřím ani slovo a jsem z toho už dost na dně. Děkuji za jakoukoli radu.
Alena
problém se sebedůvěrou
Jsem na nem zavislá,chtela bych aby se mnou snad byl porad,ale to není vyrovnany vztah a me je pak casto smutno,rád chodi mezi kamarády,fotbal,pivo a me se nikamm nechce s nekym jinym.me to nebavi,nemám temer zadne konicky a zadny poteseni z niceho.Nevim jak to zpravit.Nejradsi bych mu vsechno rekla,ale bojim,ze me nepochopi,nebo ze reknu prilis.Neverim si vubec v nicem,dela mi problem jit i sama po meste.Proste predesly vztah me strasne znicil.Sla bych k psychologovi,ale nedovedu si predstavit jak se sverim.Dekuji za odpoved
Markéta
problém se sebedůvěrou
Dobrý den paní doktorko.Předem dekuji,ze je nekdo jako vy a pomáhá.Bude to trochu nadlouho,.Chodila jsem 4 roky s klukem,byl to ze zacatku hezky vztah,ale problémy byli hodne z jeho strany,nechodil do práce,casto si jen tak nekam chodil,popíjel si,proste jsem byla prilis zaslepená a mela vcas odejit.Musím podotknout,ze jeho otec byl alkoholik a bohuzel se stalo to,ze zavrazdil jeho mámu a sestru,proto jeho chování,ale vrátím se k sobe...ukradl mi veskere penize z uctu,tajne.bohuzell.Skoncilo to tak ,ze jen tak zmizel.Zil u nas po celou dobu,starala jsem se o nej,asi prilis,asi proto si me uz pak nevazil.Strasne mi ublízil.Asi nebo spis urcite mam psychické problémy,trvaji od te doby co odesel.Láska se vytratila,ale smutek zůstavá na dusi porad.Nekdy se napiju,abych zapomela na ponízení,zradu a zkLAMÁNÍ.Dneska mám uzasného pritele,jsme spolu asi 8mesíců.Ale mám strach,ze kdyz mu uverim,zas pak se budu tak trápit.Neverim si v nicem,nemám sebeduveru,jsem precitlivela a plačtivá kvůli .
Markéta
problém se sebedůvěrou
Dobrý den,už od dětství mám problémy s komunikací s ostatními lidmi a seznamováním se. V osmi letech jsem byla v léčebně kvůli lehčí anorexii.(nevím, jestli to má na to vliv..) V rodině jsme měli časté hádky apod., několik let jsem strávila v dětském domově.Ted se od toho nedokážu odpoutat, někdy mi dělá problémy bavit se s lidmi,pokud je znám kratší dobu.Mívám i období kdy ztrácím zájem o jakoukoli komunikaci,(spíš mezi vrstevníky).Mám pocit že si s nimi nemám co říct a zároven se cítím trapně, protozě jen mlčím.A potom mě trápí, že nemám přátele,chci s tím něco udělat ale nevím co.Poraďte prosím,předem děkuji.
Keisii 15 let.
Keisi02
problém se sebedůvěrou
Dobrý den! Psal jsem tu dotaz začátkem února, bohužel, odpověď jsem nenalezl, ptám se tedy znovu :D Cca před rokem jsme se rozešli po 3 letech s přítelkyní (oba 20 let) po její opakované nevěře. Zatímco ona ihned vystřídala několik nových partnerů, já zůstal sám a zcela bez sebevědomí. To se mi lehce vrátilo s nástupem na VŠ, ale úspěchy u dívek jsou nadále mizivé a to i přes mou snahu (dostanu maximálně číslo, s jednou jsem se líbal, dál to nedojde). Začíná mě to dost deprimovat, zvláště když většina lidí nadhodí jak si vysokou musím "užít" - to bych opravdu rád, ale nedaří se :D Jinak nejsem nijak asociální, přátele mám, dny trávím obvykle ve škole, v posilovně nebo na bazéně, moc víc toho bohužel nestíhám... Máte nějaký nápad, co bych měl dělat? Pokud už nenajdu nějakou známost, byť krátkodobou, je alespoň nějaká možnost cítit se víc v pohodě? Takhle už je to opravdu k ničemu, do ničeho nemám elán, přijde mi, že vše dělám jen ze setrvačnosti...
Moc díky za odpověď
Martin
problém se sebedůvěrou
Jeste podotykam,ze to toto nastartovalo jeho jedna lez od te doby se takto chovam,jeho to mrzi a me nici a to jsme si to vysvetlili uz davno. Spime spolu 1-2 za mesic,predtim stale. To me take moc na sebeduvere neprida. Ale nevim,jak s nim komunikovat,abych opet neresila moc.
Lenka4
problém se sebedůvěrou
nebo dochazela k Vam,ale financ. situace mi to asi nedovoli, nemela by jste typ kam dochazet zdarma? Lze si s tim poradit sama vubec? Vcera mi bylo vazne hrozne, dnes mi je zas dobre,ale chci byt vyrovnana. Pritel mi dokonce rekl,ze uz nevi jak mi dokazat,ze me ma rad,ze ho furt podeziram a ze to nechce udelat,ale takhle jednou udela. Tohle mi taky moc nepomoha vyhrozovani,chapu ho,ale potrebuji naopak od nej jistotu,aby mi utvrzoval v tom,ze jsem pro nej to nej,myslim,ze tohle by mi pomohlo,ale na jak dlouho? Nez zas neco vyhrabu,malickost a zase to zacne? Opravdu mi za to stoji,on sam ma problemy,ale resi si je sam v sobe,taky se m pry boji natolik otevrit,aby mu zas nebylo ublizeno a tak je pravda,ze mi nerika uplne vse co bych chtela,protoze se boji mych reakci,motame se v tom. Ale radi se opravdu mame. Zijem spolu rok,ale ja porad neco resim a kazim to. Dekuji za radu, dotaz je zmateny stejne jako ja nyni. Neuzivam si vubec zivota,jsem svazana. Mama mu rict co mi je? Hezky den.
Lenka3
problém se sebedůvěrou
mam stavy kdy jsem v pohode, pak kdy jsem nadrazena, pak zas uplne dole. Nejsem vyrovnana. Pritel mi tvrdi,ze je verny,miluje me a je citlivy,vzdycky byl ten kdo mel rad vic a dojel na to stejne jako ja. Jsme stejny,ale i pres to,ze ho mam si stale muj nemocnej mozek mysli,ze me ma radsi min,ze nejsem dost dobra. Proc? Potrebuji pomoc, mam vybornou praci,vypadam atraktivne,navenek vse ok,ale uvnitr se tak necitim. Furt se sleduji v zrcadle,rika mi to kazdy,nevim automaticky to delam,furt se chci menit,jsem nespokojena s vlasama,s ocima,apod...pritom jsem skvela,je se mnou legrace,jsem hodna,pracovita,ale nestaci mi to k tomu byt v pohode. Chci si zas zdrave verit,nebat se,nehledat problemy,ale jak? Bojim se to pritelovi priznat,otevrit se,ze me zneuzije,nevim. Koukam mu do tel, kdybych nasla,ze si pise treba jen s kamaradkou a nerekl by mi to, hned v tom vidim podraz a domyslim si to nejhorsi, uzira me to. Nesoustredim se ani v praci, necitim se dobre. Rada bych si pomohla sama nebo
Lenka2
problém se sebedůvěrou
Dobry den, vcera jsem se sesypala bohuzel pred pritelem,zavrena v koupelne a uvedomila jsem si poprve v zivote,ze mam nizke sebevedomi,bylo to tezke si to priznat. Pritel nevi co se mnou je, budu mu to muset rict,ale stydim se za to. Poznala jsem konecne nikoho kdo ma stejnou minulost,spatne detstvi,ponizovani,podvadeni ze stran partnerů,apod...zname se od mala a dali se dohoromady az nyni. Problem je,ze ja po tech vsech nezdarech z detstvi a volbou spatnych predchoz.partneru si neverim,zarlim,nimram se ve vecech,hledam na pritelovi chyby,vycitam,neverim,bojim se,ze me opusti a opet ublizi. Srovnavam se s jeho ex, s kazdou co potkame. Pritel je hodny,casto mi rika,ze jsem nejlepsi,apod...nikdo mi to v zivote nerikal,je to krasny. Ale staci malickost a rozhodi me to a hrozne veci resim dlouho. Musi to byt hrozny pro nej,ale i pro me,trapi me to,uzira. Co s tim? Miluji ho, on me take,ale jak se z toho dostat? Zacit verit hlavne sobe, uzivat si zivota. Mam paniku,kousu si nehty..
Lenka1
problém se sebedůvěrou
vůbec nic), ale mně stačí někde náhodou zahlédnout starou fotografii nebo napsané jméno, hned se mi rozbuší srdce a je mi těžko. Rozhodně ale neslídím, naopak. Plně respektuji, že jsme každý samostatná bytost s minulostí a soukromím. Vůbec nejhorší pro mě ale je, když má večer někam odejít. Vím, že je to normální, sama ho posílám s kamarády na pivo. Přesto jsem ale předem a pak i celý večer rozklepaná, motá se mi hlava, bolí mě žaludek. Nejde o to, že bych žárlila, věřím mu. Spíš strach o něj a hrozná úzkost ze samoty. I když se ho tím snažím nezatěžovat, nedávno mi řekl, že o všem ví. A že bych to asi měla řešit, kvůli sobě samé. Prosím poraďte mi, jak zapracovat sama na sobě, jak se neděsit všeho nového a být schopná být sama (se) sebou. Mockrát děkuji za Váš čas.
Veronika4
problém se sebedůvěrou
Bylo mi špatně, když jsem kamkoliv měla jít, jet, s někým se setkat. Žaludek stále jako na vodě, byla jsem schopná sníst pár soust. Náhradník mi v tom moc nepomáhal, sám měl velké psychické problémy, které jsem s ním řešila a byla mu oporou. O tom, co se děje ve mně, neměl nejmenší tušení. Vztah jsem po několika měsících společného bydlení ukončila. Neměla jsem už sílu na jeho lži a idealizaci sebe sama. Vrátila jsem se k rodičům a snažila se dát do kupy. Dál jsem ale hubla a nebyla schopná téměř ničeho. Pak jsem se seznámila se svým současným přítelem. Byl jediný, komu jsem pověděla o všem, čím jsem prošla. Pomáhal mi vše překonat, začala jsem víc jíst (teď si mě dobírá, když vidí prázdné talíře:). Bohužel mi pořád není úplně dobře. Na příteli se cítím být závislá. Stačí, aby mě večer nedržel za ruku, už přemýšlím, že se mnou není šťastný. Snažím se vše dělat tak, aby byl spokojený. Špatně snáším jeho bývalé přítelkyně (rozešli se hodně dávno, nejsou v kontaktu, nemluví o nich..
Veronika3
problém se sebedůvěrou
co by mou nejistotu mohlo způsobovat. Tak jsem to prostě brala tak, že jsem ťunťa, co se nebaví, spíš pozoruje. Hodně se mnou ale zamával jeden nevydařený vztah před čtyřmi lety. Přes internet jsem se seznámila s klukem žijícím v Anglii. Psali jsme si každý den dlouhé emaily, trávili spolu čas přes skype, vše bylo bezva. Ale při osobních setkáních vždy jednou za dva – tři měsíce jsem zjišťovala, že to není tak dobré. Když pil (což bylo často), stával se agresivní. Mě sice nikdy neuhodil, ale stejně jsem z něj začala mít strach. Postupem času býval hrubý a panovačný i za střízliva. Dopadlo to tak, že jsem měla hrůzu a žaludeční problémy, kdykoliv jsme měli vyrazit někam do společnosti, bála jsem se ho rozčílit a radši mu vše odkývala, jen aby byl klid. Teprve potom, co mi fyzicky ublížil v intimní oblasti, jsem sebrala sílu a vše ukončila. Pomohl mi k tomu jiný kluk „náhradník“. Nějaká bolístka ve mně ale zůstala. Po rozchodu se hodně vystupňovaly mé komunikační problémy.
Veronika2
problém se sebedůvěrou
Dobrý den paní doktorko. Ze všeho nejdříve Vám chci moc poděkovat za Vaši práci. Vaši poradnu pročítám už docela dlouho a za tu dobu jste si získala mou plnou důvěru. Nejsou to jen dobré rady a milý nadhled, ale také úsměv a pohlazení po duši pro každého tazatele, čím jste jedinečná. A právě proto jsem se Vám rozhodla napsat a požádat Vás o pomoc. Vždycky jsem byla spíš tichá a nesmělá, ale mezi lidmi oblíbená. Nemohla jsem si stěžovat ani na zájem ze strany kluků. Nyní (24 let) mám prima přítele, se kterým už téměř dva roky žiji, několik dobrých přátel a známé. Nikdy jsem ale nebyla takový ten pařící typ, co se baví a směje s každým. Větší problém ale mám v komunikaci s autoritami (a autoritu vidím téměř v každém, dříve škola, nyní zaměstnání, cizí lidé, nová místa) Tuším, že to vše vězí v nižším sebevědomí. Nevím ale, jak se ho zbavit. Sama o sobě nemám špatné mínění, jsem milá, štíhlá, docela hezká, v práci celkem úspěšná, mám koníčky, ve kterých se mi daří... Objektivně není nic,
Veronika1
problém se sebedůvěrou
Dobry den,
Mám partnera, jehož expritelkyne je slavná modelka a ja si proti ni připadám ošklivá a menecenna. Vím, ze je to malicherne, partner o ni nijak nemluví, ani nejsou v kontaktu, ja na to však nemůžu přestat myslet a sledovat jeji obrázky, profily a všechny jeji uspechy a neúspěchy. Jsem z toho v depresi a odrazí se to pak i na mem vztahu s přítelem. Nemůžu si tohle nesmyslne sledovani a přemýšlení proste zatrhnout.
Alena
předchozí | 1 2 3 4 | další |