Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| vztahové problénmy v širší rodině| osamělost| rozvod a děti| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| otázky početí, těhotenství| psychické poruchy| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| sourozenecké vztahy| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

zvažování smyslu vztahu
Část čtvrtá: Jak pomoci člověku, který se takto brání? Vím, že vnitřně trpí, ale není schopen pro změnu nic udělat a já už nehodlám dál to panovačné, hrubé, vulgární, vztahovačné a hysterické až paranoidní chování snášet. Jsem z toho strašně unavená, nešťastná a zdeptaná. Snesu leccos, ale vše má své hranice a nehodlám skončit jako psychicky a nakonec i fyzicky týraná hromádka neštěstí. Dala jsem mu varování, že pokud s tím nezačne něco dělat, že se odstěhuji, ale nevěřím, že by to pomohlo k tomu, aby se došel někam poradit a léčit. Radila byste mi vztah ukončit ihned nebo ještě počkat? Předem děkuji za Vás nestranný názor.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Martino, myslím, že říkáte docela dost zřetelně, jak se cítíte, co chcete, a co už je za hranou. Jednejte podle sebe. Až když to uděláte ( odstěhování ), přítel začne jednat. Nyní nemá motivaci - má vás, jakožto hromosvod svých vlastních strachů. Jste vlastně jeho obětí, ale když to říkám, nemyslím to vůbec zle a proti němu. Naopak - myslím to pro vás dva. Jste spolu 10 let, máte se pořád rádi, ale váš vztah jede ve "vlaku samozřejmosti jeho existence". A to je jak chyba, tak škoda...
zvažování smyslu vztahu
Část třetí: Loni prodělal neurologickou nemoc a já myslela, že ho to donutí trochu zhodnotit svůj život, náš vztah, že přestane „řešit kraviny“ a že udělá třeba něco pro to, aby byl spokojenější (a já mohla být také), ale nestalo se tak. Po té nemoci trpí dodnes velkou únavou a špatně spí, praktická lékařka mu předepsala na spaní Cipralex. Po nějaké době užívání jsem měla pocit, že to trochu pomohlo, nyní je to asi rok, co prášky užívá, ale v poslední době se jeho negativní chování prohlubuje a zhoršuje. Chtěla bych mu pomoct, ale veškerou mou snahu a argumenty vždy odpálkuje s tím, že on žádný problém nemá, že já jsem ta nepřizpůsobivá a neumím se chovat. On se snaží stále mě předělat k obrazu svému a asi stále bude hledat tu dokonalost a preciznost z dětství. Snažila jsem se mu klidně vysvětlit, že by potřeboval pomoc psychologa nebo psychiatra, ale to on kategoricky odmítá. Lékařům obecně nevěří a psychologii/psychiatrii jako vědu považuje za šarlatánství.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Než půjdu pokračovat ve čtení, jen vás chci upozornit, že přítel bere rok antidepresiva a nikoliv hypnotika ( léky na spaní ). Antidepresiva zabírají rámcově po 2 týdnech. Jestliže přítel stále trpí únavou a nespavostí, léky jsou špatně vybrané - konec konců - praktický lékař není kompetentní k tomu, aby pacienta správně psychofarmakologicky medikoval...Přítelovo "negativní chování" je dáno asi více jeho vnitřní disharmonií a nespokojeností se sebou. V dětství nezískával satisfakci a podporu, nevěří sám sobě, potřebuje v rámci vztahu naplnit tím, co jemu samotnému schází. Je z rodiny výkonově zaměřený a vychováván byl na stejném základě ( kritika místo ocenění ), jaký aplikuje ve svých vztazích dál. Ten, kdo deklaruje, že psychiatrii a psychoterapii nevěří, vlastně dává nevědomky najevo, že se bojí většího poznání sebe sama, není to pro něj bezpečné. Proto bych mu to vůbec nevyčítala. Jen je to ale škoda pro něj, i pro vás dva...
zvažování smyslu vztahu
Část druhá: Stále je se vším nespokojený, nic ho nebaví. Vidím na něm, jak je nešťastný. Denodenně se hádáme, podnětem vždy bývá nějaká maličkost. Já pořád jen slýchávám jak jsem blbá, neschopná atd. Jsem vlastně podle něho odpovědná za každou špatnou věc, která se mu stane. Poslední dobou začal být i agresivní a omlouvá to tím, že mi říká, že přeci vím, že ho nemůžu provokovat, protože on se pak nezvládá ovládat. Radši už tedy doma raději nic nedělám a neříkám, abych opět nevyvolávala jeho hysterické záchvaty a nemusela poslouchat jeho cholerické výlevy, kdy na mě úplně bez sebe řve. Poslední dobou začal naléhat, ať si ho vezmu a pořídíme si dítě, že se všechno zlepší..ale já tomu nevěřím a ani nechci s takovýmto nevyrovnaným partnerem sdílet nadále domácnost a svůj život. Pořád ho mám ráda, i když můj vztah k němu je tímto šíleným chování dost pošramocen, ale ještě jsem to nevzdala.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jsem zvědavá, co se dočtu dál...
zvažování smyslu vztahu
Část první: Dobrý den, paní doktorko, již delší dobu mě trápí dilema – odejít ze vztahu či zůstat. Nechtěla jsem jen tak zahodit těch 10 společně strávených let, ale s partnerem je to poslední dobou opravdu k nevydržení a já už nevím, jak dál. Loni v létě mi bylo 30 let, náš vztah trvá již 10 let z toho, z toho 7 let ve společném bytě a skoro 5 ve vlastním. Přítel (33 let) pracuje v IT, vždycky byl premiant (oba jeho rodiče jsou učitelé, otec VŠ prof.) a byly od něho vyžadovány co nejlepší výsledky. Pod vlivem této výchovy je dnes velmi pečlivý až puntičkářský, přísný sám k sobě i okolí, když chce povzbudit k výkonu nechválí, ale kritizuje. Myslím, že má i nízké seběvědomí, podle jeho slov byl vždycky otloukánek. Stále je se vším nespokojený, nic ho nebaví. Vidím na něm, jak je nešťastný. Denodenně se hádáme, podnětem vždy bývá nějaká maličkost. Já pořád jen slýchávám jak jsem blbá, neschopná atd. Jsem vlastně podle něho odpovědná za každou špatnou věc, která se mu stane.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Martino, jdu pokračovat ve čtení...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, prosím Vás o radu...před několika měsíci jsem se seznámila s mužem, proběhlo pár přátelských schůzek, ale bylo jasné, že on chce víc.Nyní mi řekl, že mne miluje. Já zamilovaná nejsem, ale je mi velmi sympatický, myslím si, že by toho mohlo být něco víc...jsem ale stydlivá a lidem nevěřím a trvá mi dlouho než důvěru v někoho získám. Problém je, že on požaduje nějakou jasnou odpověď, jenomže to bych ho musela odmítnout...přijmout se ale bojím a vlastně ani nemůžu, jelikož ho nemiluji. Bojím se ho však odmítnout, protože nebude cesty zpět...Co si myslíte Vy?
Žaneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Co si myslím já? Nenechte se tlačit nikam, kam nechcete,Žaneto...
zvažování smyslu vztahu
Dobré odpoledne paní doktorko, poradíte mi, prosím? Je mi 26 let, dodělala jsem 2 VŠ a chodím do prvního zaměstnání na plný úvazek a k tomu mám navíc ještě druhé zaměstnání v podobě odměn za sport. Ráno odcházím do práce a končím denně po tréninku kolem 21h. O víkendech mám každou sobotu zápas. Volno jen v neděli. Přesto všechno jsem si našla přítele, je to také sportovec a velice aktivní člověk, jediný problém spočívá v tom, že je o 3,5 roku mladší a ještě studuje. Roky mi letí a vím, že moje sportovní kariéra je na vrcholu, na stejné úrovni jsem schopná se udržet ještě tak 3 roky, trénuji celý život a teď už mám vše, čeho šlo v ČR dosáhnout. Většina mých kamarádek hraje už v zahraničí a i rodina mě nabádá k tom, abych vycestovala ven. I já z 50% chci, za jistých podmínek (práce v zahraničí a sport), ale zároveň jsem neschopná zde přítele nechat. Vymýšlím, jak by mohl jet se mnou, ale vnitřně cítím, že ho do toho nutím. Bojím se, že na společnou budoucnost má ještě dost času.
Alice
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Alice. Neměla byste se ohledně vztahu do ničeho nutit, a neměla byste se nechat tlačit ani rodinou. Poslouchejte svůj vnitřní hlas a podle něj jednejte. Nyní to máte postaveno docela jasně - pokračování v kariéře, dokud je na její rozvíjení čas x pokračování ve vztahu s mladším přítelem. Srovnejte si v sobě své priority, někdy je to při zásadním rozhodování nutné. Teď nejde o život, jde o další současnou životní fázi. Své by k tomu měl říct i přítel...Je dospělý a má svá rozhodovací práva, proč byste to měla vymýšlet vy?
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, již dva roky žijeme s manželem odděleně, z toho jeden rok bydlím se současným partnerem, který má dvě děti z min.manželství. Dceru 18 let a syna 12 let. Dcera mne nemá ráda. Děti jsou ve střídavé péči partnera. Před nějakou dobou jsem otěhotněla a bohužel o dítě přišla. Důvodem byl velký stres. Od té doby se nesnesu s jeho dcerou, prostě mám blok. Z tohoto důvodu uvažovala, že se vrátím k manželovi a založím s ním rodinu.S manželem jsme měli vždy pěkný vztah.Chyba rozchodu byla na mé straně. Začala jsem cítit, že se odcizujeme (resp. já) a hledám něco jiného. Manžel je úžasný člověk, vždy jsem se o něj mohla opřít. On by si přál, abych se vrátila. Nevím, zda to není jen únik ze současného stavu a také jsem nějak unavená se stále přizpůsobovat cizím dětem (asi to zní sobecky), protože se hádám s jeho dcerou a nějak cítím, že oni jsou rodina a já k ním nepatřím. Manžel chce vědět, zda se vrátím a nebo podáme žádost o rozvod.nevím jak se rozhodnout. děkuji za odpověď /radu.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano.Zkuste si nejdříve sama pro sebe pojmenovat vaše dilema. Prostě mu dejte jméno, které vás napadne jako první, aniž byste nad tím příliš přemýšlela a zapojovala do toho rozum.Já tam vidím tak moc momentů, že vám to těžko pomohu na dálku rozklíčovat. VY si najděte společného jmenovatele toho všeho :-) Hledáte sounáležitost, oporu, bezpečí, jistoty, blízkost. Od manžela jste odešla pro pocit vzájemného odcizování se, hledala jste blízkost jinde. Ale ta je narušována komplikovanými vztahy k partnerovým dětem. Nejste pro něj priorita, musíte soupeřit s dětmi, hlavně s jeho dcerou. Ano, to vás unavuje, toužíte po vlastní rodině. Když se povědlo těhotenství, nakonec to nedopadlo dobře. Vy jste v kumulovaném stresu, váš partner také. Manžel o vás bojuje. Jsou to různé poměry sil, které se v čase proměňují. Co říct? Najděte si sebe samu, vaše touhy a potřeby, sepište si k tomu plusy a mínusy. Při každé rozhodující volbě je to o zvažování zisků a ztrát. Tady je podstatné to, že manžel vás nyní docela tlačí. Ačkoli žijete již 2 roky odděleně, manžel chce nyní vědět, jestli rozvod, nebo obnovení vztahu. On se teď dostává do výhody, protože vy jste oslabena.Je to na vás, Jano...A - držím palce.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, jsme s přitelem spolu od září 2012, já mám 2 děti 6 a 8let, které žijí se mnou a on má 1, které žije s jeho maminkou. Bydlím s dětmi v pronájmu a nyní se souhrou okolností musím přestěhovat do jiného pronájmu. Přítel hovoří o tom, že by chtěl mít se mnou ještě dítě a žít se mnou a mými dětmi( jsme oba již ve věku kolem 40ti let). Má svůj byt a žije 3 roky sám. Nyní, když došlo k této situaci, kdy by sestěhování bylo možné ( připouštím, že se neznáme dlouho, ale situace se vlivem okolností nabízí ke sestěhování), tak ale on sestěhování odsouvá s tím, žechce se mnou bydlet, ale že by potřeboval ještě malou chvilinku na sžití. Mé děti zná a vychází s nimi dobře. Není to tak, že pokud jsem si jistá, že chci s dotyčným být a žít, neřeším a přestěhuji se k němu a pokud nechci, jen situaci odsouvám? Nejsem si nyní jistá, zda -li má náš vztah nějakou budoucnost..zda -li to všechno nejsou jen "slova" z jeho strany. děkuji moc za Vaší radu, Anna
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anno.Vztah, který trvá 1/4 roku, nemůže být nijak urychlován. Oba jste ve věku lidí, kteří musejí mít zodpovědnost za tak podstatné a životně důležité věci, jako je založení nové rodiny. To není odsouvání, vnímám to jako nutnost času - poznat se více, nalézt, zda k sobě opravdu patříte, zda umíte řešit SPOLEČNĚ kritické situace, atd. atd.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 let a nacházím se v situaci, kdy nevím, jestli v současném vztahu pokračovat - na jednu stranu bych ráda, ale na druhou stranu není můj současný vztah ve všech ohledech ideální. V současné chvíli jsem už skoro dva roky s přítelem (29). V naprosté většině věcí je naprosto dokonalý - je velmi chytrý, pozorný, ochotný, spolehlivý, umí uvařit, vyprat či rád žehlí. Kompletně sleduje domácnost a cokoliv dochází, včas dokoupí - od potravin přes prací prášek až třeba po šampón. Doma se nehádáme a když už se mu něco nepovede, tak ho stačí jen upozornit a hned se to snaží napravit a odčinit - vstane třeba o víkendu dříve, skočí do obchodu a připraví mi kávu s čerstvým pečivem na snídani do postele. Bohužel jednu "chybu" má - nebaví ho sex.
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anno. Co na to říct? :-)Váš přítel se chová obdivuhodně, má v sobě hodně ženských prvků. Je na něj spolehnutí ve všech ohledech. co by za to kdekdo dal... ale jestli na rozdíl od vás nemá rád sex, pak vás buď čeká éra věčných nevěr v budoucnu, nebo o tom zkuste nejdřív více mluvit - nenátlakově, spíš se zájmem a hledáním příčin ( ? )
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s přítelem se známe rok a půl. Mezi námi je velký věkový rozdíl 12 let. Poslední dobou to mezi námi není jako dřív. Chtěla bych s ním trávit více času ale on se pořád vymlouvá že je unavený, má moc práce. Není mezi náma taková ta jiskra jako na začátku. Vím, že je zvyklí na jiný způsob života jako já. Jsem z vesnice a on je z města. když ho pozvu k nám domů, tak mi odpoví že je mu žinantní k nám chodit. Vidíme se maximálně 2 za týden a já se obávám, že mi to přestává stačit. Mu to vyhovuje. Asi sem se na něj moc zafixovala.Předtím než sme se poznali, žil jako ,, vlk samotář". Nevím jestli v tomto vztahu má smysl pokračovat??
Věra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Věro. Jestli v tom vztahu pokračovat, je na vás. Ale jestliže žil dříve jako vlk samotář a nyní se s vámi vídá 2x týdně, tak je to u něj určitě velký pokrok. Nicméně, jsou - li vaše ambice vztah více zitenzivňovat a prohlubovat, přemýšlet více již nad budoucností, pak je otázka, jaké mají šanci na naplnění s mužem, který patrně nikam dál do budoucnosti v tomto smyslu neuvažuje. Ale to byste si měli nenátlakově více vypovídat spolu v nějakých hezkých společných chvilkách :-)
zvažování smyslu vztahu
Lenko, navazat na prazdninovy romanek po 12 letech je krasne, ale pozor, jestli to vidite stejne. Sama jsem prozila neco podobneho, nadherny vztah po pauze 15 let, navic zjednoduseny tim, ze vsechny nase deti mezitim dospely. Nicmene po dvou letech vztahu jsem chtela mosty palit jen ja, muj stale zenaty pritel nechtel odchazet od zeny, od majetku a siroke rodiny, nechtel zacinat znovu, milenecky vztah mu vyhovoval beze zbytku. Najednou jsem zjistila, ze je pokrytec a trochu srab a stacilo, aby zena s tchyni piskly a stal zpatky na znacce. Takze radim, overte si, jestli nezustanete sama, az se odhodlate opustit manzela, at uz je jakykoliv :-).
Nina (pro Lenku)
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nino a Lenko, propojuji vás a děkuji, jsem vždy ráda za odezvy, díky nimž tato poradna opravdu žije :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,potřebovala bych poradit,jsem 10 let vdaná,mám dvě děti,s manželem jsme spolu chodili 6 let než jsme se vzali.Před půl rokem jsem se potkala s člověkem,se kterým jsem před 12 lety prožila románek na dovolené,byl v té době ženatý a je do dnes.Zjistili jsme,že k sobě stále něco cítíme,že city jsou nadále intenzivní,jako by těch 12 let nebylo,chceme být spolu,dělí nás ale vzdálenost nějakých 120km,takže se vídáme jednou za týden,10 dní a je to vždy krásné.Mé manželství už delší dobu nefunguje,manžel 5 let nepracoval,já živila celou rodinu a on to bral jako samozřejmost.Když jsem mu nyní oznámila,že je konec,že se chci rozvést,tak uplně otočil,našel si brigádu,začal se zajímat o děti,o které se po celou dobu nestaral a chce po mně,ať mu dám šanci,ale já nechci,nemůžu,už k němu nic necítím.Poraďte mi prosím jak dál,já to nevím,nechci být s člověkem,ke kterému nic necítím,jen kvůli dětem,které časem vyrostou a odejdou z domu.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Lenko, zdravím vás. Odešla byste od manžela i tehdy, kdyby tu nebyl váš přítel? Pokud ano, není o čem mluvit. Aby žena, matka 2 dětí, živila 5 let muže i celou rodinu, to nevím...Manžel se nyní obrátil a začal plnohodnotně fungovat. Nechcete si na sobě ještě vyzkoušet, co to s vámi a vašimi emocemi dělá? Víte, já vlastně tak úplně nevím, nač se mě ptáte, protože vypadáte jakoby odhodlaně, ale na druhou stranu jsou tam nějaké nejistoty. Ty ale musíte vyřešit za sebe samu. Já vám držím palce, ať se rozhodnete dobře!
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, rozešla jsem se s přítelem po roce a půl kvůli tomu, že mě nebral vážně kvůli svým problémům, měl hodně problému se svou bývalou manželkou, která ho stíhala jak jen mohla. Mě došla trpělivost, jelikož chci vážný vztah a s ním to do budoucna nevypadalo, nechtěl se k tomu vyjádřit. Choval se ke mně někdy hezky někdy jako kdyby mu to bylo jedno, ale byly jsme na dovolené dvakrát znám některé jeho příbuzné od nějaké doby jsem i byla na výletě s jeho dětma, které se ke mně chovaly hezky. Ale nechtěl prostě řešit budoucnost. Dva měsíce po rozchodu mi poslal velkou kytici růží do práce a pak mě pozval na víkend do lázní oslavit jeho narozeniny, řekl mi popravdě proč se tak choval a že si uvědomil co pro něj znamenám, a že mu chybím. Zkoušel si někoho najít dokonce na mě i zapomenout, ale nešlo to. Prý udělá cokoliv i s tím, že to třeba nevyjde. Nevím co s tím, najednou je upřímný a chová se otevřeně. Začal mluvit o budoucnosti o rodině. Nejsem naivní, ale co dál.
Ivetta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ivetto, dobrý den.Většinou je to tak, že když jedenomu dojde trpělivost a odchází, tak se druhý vzpamatuje a začne si pořádně uvědomovat, co pro něj partner, který jej opustil, vlastně znamenal. Váš odchod jím otřásl a tak se teď vrací s jinou nabídkou. Dejte vám dvěma čas, ale buďte nyní již zdrženlivější, abyste si prověřila stabilitu jeho chtění vztahu právě s vámi v čase.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 a mému bývalému 43, chodili jsme spolu rok a pár měsíců, já se s ním rozešla, protože nechtěl mluvit o společné budoucnosti, nebral mě vážně a občas mu bylo jedno jak to mezi námi je. Po měsíci mi poslal kytici do práce s tím, že chyboval, při rozhovoru mi řekl, že ví jak se ke mně choval, snažil se na mě zapomenout ale zjistil jak mě miluje a jak mu chybím a že chce být se mnou. Prý se tak choval kvůli svým problémům co mu dělala bývala manželka (je rozvedený s dvěma dětmi). Chce se mnou bydlet, už to vlastně bere jako hotovou věc, ale mně se to prostě nezdá. Kvůli bývalé manželce má finanční problémy, ale prý po mně peníze nechce a nikdy nechtěl (to druhé je pravda). S jeho dětmi vycházím dobře. Měli jsme několik rozhovorů kde se mi jakože otevřel a vysvětlil proč se jak choval, prý se seznámil s jednou 35letou ženou, kde si pak uvědomil, že chce mě. Že to co bylo nejde vrátit, ale poučíme se z vlastních chyb a budeme se k sobě chovat lépe. Jsem nedůvěřivá?
Ivetta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ivetto, asi si opravdu uvědomil, že by chtěl patřit k vám, ale potřeboval na to čas a i setkání s jinou ženou. Dostal tak pro sebe srovnání. Na vašem místě bych se toho vztahu nevzdávala, jen bych do toho nešla na začátku úplně naplno, abyste nebyla příliš zranitelná. Ale jeho slova nezní nezodpovědně vůči vám...
zvažování smyslu vztahu
je problem si najst seberovneho partnera. Tak som zvolila racio a verila, ze sa unormalnime, ze on si uvedomi ze mame rodinu a prestane chodit k rodicom. jeho otec zomrel v tyzdni ked som zistila ze som tehotna, dieta sme chceli. jeho mama berie nasu dceru ako nahradu za jej muza. uz so nezvladla fungovanie so svokrou, priatela lubim, on mna nie, co robit, ako ho ziskat? teraz sme od seba, vyhrazam sa mu ze jeho mama neuvidi malu, lebo nam znicila vztah, lebo ona mi povedala ze je pre nu prirodzene stravit vikendy snou, lebo oni tak zli, alebo ju bravat na vylety, ved ona by sa prechadzala inde ako my.ale nechape ze by bola stale s nami, tak som povedala priatelovi, ked chodi teraz za malou, ze jeho matka neuvidi nikdy malu, som aj jeho mame napisala sms,ke som sajej podakovala za zniceny vztah aze teraz mozes mat priatela len pre seba ako syna...co mam robit, a ziskat priatela spat?
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha, Jano. Po přečtení druhé části bych zařadila váš dotaz do jiné kategorie, i když nevím úplně přesně, do jaké. Problémy s tchyní to nejsou. jsou to problémy s přítelem, který se nedokáže odseparovat od své matky, ačkoliv je dospělý a měl by si umět v sobě srovnat své priority. Je slabý a manipulovatelný, k tomu přistoupila smrt jeho otce a jeho potřeba matku více chránit a partnera jí nahradit. Je jedináček? Vy na něj můžete apelovat určitě jinak, než jak to děláte. Tím mezi vás stavíte hráz nepřátelství a ve finále mu dáváte zbraň do ruky. Měli byste si promluvit více na věcné rovině, bez emocí, které jsou ve vašem případě u obou asi už negativní, tedy destruktivní...
zvažování smyslu vztahu
Mam 31 rokov,svoj 1izbovy byt, dobru pracu, ziaden uver, hypoteku na byt. Priatel byva v meste 55 km vzdialenom od mojho, ma 38 r, stary mladenec, ma svoj byt 3 izbovy, auto, ziaden uver, leasing, dobru pracu 10 km od mojho mesta a 45 km od jeho mesta vzdialenu. Stretavali sme sa vzdy cez vikendy alebo raz do tyzdna.Mame 9 mesacne dievcatko. 5 rokoch sme sa schadzali a rozchadzali kvoli 2 problemom. 1. boli jeho rodicia, pretoze sme kazdy vikend travili s jeho rodicmi, nevedel sa od nich odputat a ked som odmietala ist k nim ja, tak som zostala cez vikend sama u neho doma 2.dohodli sme sa, ze zit budeme v mieste mojho bydliska, vzhladom k tomu ze je to vacsie mesto, jeho praca je blizsie a je tu viac moznosti. No on sa predaja svojho bytu vzdat nemienil. Je lakomy, domased. Je som krasny mlada zena, spolocenska, co si potrpi na oblecenie, vyzas, aktivity. Jeho travenie casu je pozerat TV, doma, dat si pivo, lebo v bare je drahe.Preco som s nim sa rozhodla mat dieta? Po 30tke ako zena
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Vypadá to, že nejste partnersky kompatibilní, každý z vás má příliš rozlišné potřeby v životě, různá očekávání. Proč jste se rozhodla pro propojení se s ním, na to si musíte odpovědět sama, zrovna tak, jako na to, zda ze vztahu s tak moc nevyhovujícím partnerem neodejít...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den.S partnerem jsem skoro11 let.Je polák.Bydlíme spolu skoro 6 let,v pronájmu.Náš vztah se nikam neposunuje.Žijeme bez dětí,každý si platí vše sám,jen nájem je na půl.O svatbě také není řeč,protože on se jí bojí,že prý to pak už nebude takové fajn.Já už bych chtěla nějakou jistotu a to aspoň v podobě zakoupeného bytu.Také mi přijde škoda vyhazovat tolik peněz do pronájmu.Také už bych chtěla už dítě,on se na to ještě necítí.Další problém je ten,že ačkoliv spolu bydlíme,tak on většinu času tráví s tchyní u ní doma v Polsku,že prý je tam třeba pořád co dělat( na zahrádce,kolem bytu,auta atd.).Tchýně je vdova.Dalším problémem je,že už 2roky nechodí do práce.První rok byl na nemocenské,takže žil u tchýně,za mnou jezdil jen na návštěvy.Tento rok už není na nem.,žije z renty,a pořád něco dělá u tchýně.Práci si nějak aktivně nehledá,vymlouvá se,že neumí pořádně česky,což není absolutně pravda.Pořád se jen na něco vymlouvá a nebo slibuje,že bude lépe.Co dál?Já mám 28let,on 37.
Lucy
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucy. S přítelem jste tedy od svých 17? Od 22 let spolu žijete v jedné domácnosti, ale vaše společné plány nejsou identické, máte striktně rozdělené finanční hospodaření. Partner se vyhýbá potvrzení o společné životní perspektivě, je hodně vázaný na matku...Nevím, co má na mysli slovy, že "bude lépe", ale já mám pocit, že potřebuje nějaký otřes v životě, aby se rozhodl nějak více uvědoměle pro to, co je jeho priorita. Třeba se mýlím, ale mám pocit, že jste pro něj příliš velkou jistotou. Proč by měl něco měnit, když vy si občas zakverulujete, ale pak vše běží dál svou cestou? Nemá důvod se pořádně zamyslet nad svými opravdovými cíli.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s pritelem jsem rok a půl a nektere veci klapou vice, jine mene. Bydlime spolu od zacatku. Vadi mi, ze kazdy tyden jezdi na sluzebni cesty mimo republiku, vadi mi, ze nesportuje a nikam nechodi. Vecne sedi v trenkach na kanapi a nebo knuci, at ho hladim, skrabkam...a v neposledni rade i to, ze je financne silnejsi jak ja, ale presto si ode me necha vyuctovat kazdou korunu. I za drinky v baru, co za me plati. Rodice uz mi rekli, ze si mysli, ze je na case jit dal, nastehovat se na chvili k nim zpatky a prestat s nim ztracet cas. Na druhou stranu rodice strasne tlaci na to, at se vdam /chce si me vzit/ a mam s nim dite (to samozrejme nechci, jsem na nej mlada jeste...je mi 28). Rozum rika, bud s nim, ma hodne pozitiv, lepsiho nenajdes, z druhy strany je rozum prebijeny rozumem, co rika kasli na to, jste moc rozdilni, vecne sluzebky, vadi ti, jaky je pecival...a srdce se vyjadri jednou za cas, ze ho miluje....nevim, co delat, cemu uverit a poddat se. Diky za odpoved
Vaness
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Vaness, dobrý den. A rozumíte tomu, proč jste tak váhavý střelec ve svém konfliktu mezi rozumem a citem? Dáte na názor rodičů, nebo na svůj vlastní?... :-)Zkuste si pro sebe samu udělat bilanci zisků a ztrát v rámci vašeho vztahu. Třeba již žijete jen v nějaké iluzi o vztahu....Každopádně budete muset oba něco změnit, pokud spolu chcete jít v životě dál. Co na něm milujete? Sepište si to černé na bílém. Ale to, co je setrvalé v delším čase. Proč opravdu stojí za to, bojovat společně o renovaci vašeho vztahu! Když to budete vědět, budete uvnitř sebe shovívavější k tomu, co se napravit nedá, protože on je takový, jaký je, a vy také...:-)
zvažování smyslu vztahu
dobrý den, psala jsem sem,je to delší doba, ale asi jsem nedočkavá. Jsem půl roku s mužem, který je rok rozvedený, žena ho vyhodila kvůli nevěře. Děti vídá jen o víkendu 1x14 dní a jeho ex ho při každé příležitosti uráží, nadává a absolutně ignoruje jeho potřebu být otcem. On o děti moc stojí. Když jsme se poznali, neprožíval tolik smutek. Bohužel v poslední době se stále více odtahuje, povídá si se mnou hlavně o tom, jak ho ex trápí, nebo se zavírá do práce a málo komunikuje. Pak mi napíše, že se omlouvá, že nemá sílu a dokonce mi navrhl, ať si najdu radši někoho lepšího. A já vím, že bych to měla udělat. Měli by jsme být šťastní ne? Bohužel jsem z toho všeho vyčerpaná a nešťastná. Před ním hraji hrdinku, že ho chápu, doma si popláču. Rozum mi velí utéct, srdcem to nejde. Myslíte se, že má náš vztah nějakou perspektivu, je nějaká naděje, že se uzdraví a náš vtah bude tak prima jak na začátku? Co pro to můžu udělat? Můžu mu nějak pomoct?Nebo mám pomoct sama sobě a rozejít se s ním?
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terezo, dobrý den.Napadá mne na prvním místě, abyste přestala před přítelem dělat hrdinku - tím se pro něj stáváte ramenem, na kterém se on může vyplakat, a další věci, které do vztahu patří, se vytrácejí...Takže - jestli vaše srdce bojuje proti rozumu, pak dejte v kontaktu s ním průchod i vašim emocím a potřebám a nezůstávejte v roli utěšovatelky, která vše zvládne :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Paní doktorko, prosím o radu. Je mi 27 a příteli 34. Jsme spolu už necelých 11 let. Přítel byl od začátku velmi milý, pozorný. Takže jsem se do něj brzy zamilovala. Po pár měsících jsem na jeho popud začala hubnout a propracovala se až k anorexii, ve které mě velmi dlouho podporoval.(Prý nevěděl, co má dělat.) Ztratila jsem všechny kamarády a s rodiči měla také špatné vztahy. Měla jsem pocit že je jediný, koho mám a kdo o mě má zájem. Když jsem se dostala ve 20 letech z nehoršího, hrozně jsem začala chtít dítě. Přítel souhlasil a tak jsem ve 22 porodila první, ve 24 druhé dítě. Postavili jsme dům a překonali mnoho dalších krizí a problémů. Letos, když už zase začínáme mít čas jeden na druhého, já si pomalu uvědomuji, že už ho delší dobu nemiluji, nepřitahuje mě a dokonce jsou mi jeho doteky až nepříjemné. Nechci jemu ani dětem ublížit. Přítel dělá vše pro to, abych zůstala s ním. Je to skvělý táta, ale má to jěště vůbec smysl, když k němu nic necítím. Děkuji za Váš názor.
Eliška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Eliško, jestliže se ptáte, nejste si jistá... Zraje ve vás to, že byste mohla mít jiný život a jiný vztah. Bijou se ve vás city s rozumem a zodpovědností vůči dětem. Prostě procházíte partnerskou krizí, která asi musela nastat - jste - li spolu od vašich 16 let a kousek. Teď si vše bilancujete a skádáte si pro sebe účet ve smyslu zisků a ztrát. Tou krizí procházíte nyní vy, čili je to vlastně osobní krize v rámci vztahu. Tím utváříte pro váš vztah nějaké zázemí - jste - li odstředivá, posilujete přítelovu potřebu být s vámi... Začínáte mít čas pro sebe - to je něco, co už ani neznáte. Vy se toho bojíte, on je možná zmatený a bojuje. Podle mne potřebujete oba profesionální pomoc odborníků z oblasti partnerské psychologické specializace. Nic nevzdávejte, dejte si čas, i vám dvěma, a začněte spolupracovat s psychologem. Vyplatí se to vám všem zúčastněným :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, prosim Vas mam velky problem,mam pritele s kterym ziji 13 let a mame spolu dite vztah je pekny ale z prvniho manzelstvi mam syna ktery je uz dospely a dozvedela jsem se ze muj pritel a syn mely spolu intim.vztah a trvalo to par mesicu coz jsem se dozvedela az nedavno-srazilo me tom zhroutila jsem se ale vyresily jsme to a odpustila a take to skoncilo ale prisel cas po dlouhe dobe jsme se sesly pritel,ja a muj dospel.syn kecaly jsme vse vpohode a nakonec jsme sly spat syn do jednoho pokoje a mi s pritelem do druheho pokoje a pritel mi v posteli rekl ze mi chce neco rict ale ze nevi jak tak ja rekla at povi a on mi rekl nebudes se na me zlobit?Ja rekla ne a on na to ze by chtel naposledy sex smim synem vyskocila z postele odesla rekla ze od nej odejdu .prosil me ze at nedelam a ze to tak nemyslel ..... co mam delat prosim moc pomozte mi trapim se dekuju moc Jana
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jano. Pokud jsem to pochopila dobře, intimní vztah mezi vaším synem a přítelem byl oboustranně dobrovolný. Přesto jsou to dva lidé, kteří patří ve vašem životě k nejdůležitějším - vaše dítě a váš partner a otec vašeho druhého dítěte...Je opravdu jen na vás, co vše unesete a zvládnete. Váš přítel je slabý muž, který nabaluje zodpovědnost za své problémy na vás. Navíc je to svým způsobem incest, byť ne fyzický, ale psychický. Nedokáži vám poradit, vy musíte posoudit sama, zda je něco takového pro vás přijatelné a i kdyby to mezi nimi již opravdu skončilo, zda s tím můžete žít dál... A zda můžete mít v partnera důvěru. Mám - li být jednoznačná, další pokračování vztahu s přítelem mi přijde jako velmi rizikové a nebezpečné hlavně pro VÁS.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, už jsem Vám psala jednou, ale bohužel ani po měsíci jsem zde nenašla radu.Rada bych znala Vás názor.jsem 3, 5 roku vdaná za cizince(eu) a letos jsem se zamilovala do jiného muze.v češku.kontakt máme a skvěle si rozumíme.máme společně plány do budoucna.manzel věcné není doma a ani už si tolik nerozumím.přečetla jsem tisíce článku o manzelstvi a vztazích kdy je lepší odejít.všechno se shoduje.defacto není o co dál bojovat.jen, že manzel mé miluje a snese mi modré z nebe.věcné je pryč.nemá na mé čas a vždy když se bavíme, predhodi mi jak musi vydělávat peníze..přitom nemusí...máme prosperující firmy, peněz dost.vždy neslibuje hory doly a když vidí, že se situace uklidnila , zmizí zase svoji cestou.žije si svůj život ode mé vyžaduje defacto milující manželku, která čeká doma až on se vrati.už jsem i ve stavu, kdy mé nic nebavi.ttaková zlata klec.už 4x jsme se skoro rozvedli.vždy to ale dopadne stejně.zůstaneme spolu.nevím co dělat.manzel je o 15 let starší.děkuji za radu.
irena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, ireno.Tou radou je jen počkat si na dostetčnou míru odhodlání, udělat ten zásadní krok, o němž píšete. Až si budete jistá, že na to citově i rozumově máte. Citově jste teď angažovaná jinde, ale je to milenecký vztah, který nabízí nejdřív hlavně to nejkrásnější, ne dennodenní realitu. Hodně si toho slibujete,ale nevím, jak moc se znáte zblízka. Rozhodnutí k rozvodu by mělo být podpořeno hlavně vědomím, že vám manželství už opravdu nic přinést nemůže...
zvažování smyslu vztahu
3. Spolecne tema? mame kdyz se bavime o penezich, o praci, o podnicich, ktere vedeme spolecne. Prevazne tedy on. Nebo kdyz si zdelujeme navzajem nove drby, co, kdo, kdy a kde..Zabava? on ma tady spoustu znamych a pratel, takze ma vzdy kam jit a co delat, kdyz jdu s nim, vetsinou me to nebavi.Vlastni pratele mam,jen par a nei to nic zajimaveho, kde bych si opravdu svobodne mohla o necem zajimavem popovidat.Elan mi dodava jen muj milenec a pes. Rodina mi tvrdi, ze cas to zpravi, ale ja vlastne nevim. prosim poradte, moc me zajiva Vas nazor a rada odbornika. Dekuji a omlouvam se za slohovku. S pozdravem Irena
Irena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Neomlouvejte se za slohovku, Ireno :-)Mohu dát jen na dojmologii z toho, co jsem si přečetla. Do milence, kterého jste potkala v létě, a je to Čech, jste zamilovaná. On je teď vaše živá voda. Zamilovanost a touha je ale jedna věc, druhou věcí v životě jsou nějaké jistoty v tom, že se mohu na druhého spolehnout. Partnerství je hodně i možnosti vzájemné opory - to vám nabízí manžel. Ten se nyní snaží na váš vkus až moc a tím zahání do kouta vaši touhu s ním v něčem dále pokračovat. Máte jasně zbilancovány pozitivní i negativní body - ve vztahu k manželovi. Docela by mě zajímalo, co by se ve vás stalo, kdyby se manžel rozhodl odejít a oznámil vám to najednou, jako blesk z čistého nebe. Měla byste radost z toho, že vaše dilema je vyřešeno, nebo byste si uvědomila více, co pro vás manžel znamená? Já nevím, nechci nic jiného, než abyste si prozkoumala všechna zákoutí vašeho srdce, když nevíte, kudy kam.Čas to nespraví, Ireno. Respektive - nevím, co by měl spravit. Váš vztah s manželem nyní moc spravitelný není - on vás přesycuje péčí, přitom na druhou stranu v mnoha věcech ve vztahu strádáte. Touhu milostnou i citovou máte nyní jinde - v tom se těžko hledá možnost jasného rozhodnutí napravo, či nalevo.. Nechcete zkusit být na chvíli úplně sama? ...
zvažování smyslu vztahu
2. Asi se ale bojim ztratit vsechno. a zacit zit sama novy zivot. Deti nemame. Nechala jsem si poradit i vykladem karet a to hned dvakrat..jednou , ze mam odejit, podruhe, ze zustat. Manzel mel v minulosti milenky, vsechno jsem odpustila, ale nezapomnela.Rozum mi rika zustan, prece po tom vsem co jsem si vybojovala neodejdes, srdce rika utikej, neboj se. ted je manzel opravdu moc pozorny, travi semnou cas, ale zase jen doma a u teleize, nic zvlastniho.snazi se. Nevim jak pokracovat. Dnes jsme natom tak, ze i sebemensi hloupost me nastve a pokazi cely den. Pripada mi to vsechno jako konecna faze naseho vztahu ci manzelstvi. I kdyz se mame radi.To je asi to jedine, proc jsme jeste spolu. Vim, ze me opravdu miluje.Kdyz vemu vse pro a proti, sex? ten mame jednou za 100let, driv kdyz mel mmilenky, tak nehtel, rikal ze je unaveny a stress....a diky otmu vsemu uz dnes nechci ja, nepritahuje me, kdyz uz nato dojde, tak jen aby byl klid..nejak to preziju.
Irena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu to dočíst do konce...
zvažování smyslu vztahu
1.Dobry den pani doktorko, omlouvam se, ze na Vas tlacim,, jiz jsem Vam dvakrat psala a marne kazdym dnem cekama na jakoukoli radu. Vim, ze toho mate jiste hodne na praci..Jsem zmatena a potrebuji opravdu radu. Jsem skoro 4 roky vdana v cizine.EU.Mozna jen navazuji na me predchozi otazky a pribeh, ale ja vazne nevim kam dal. S manzelem jsem si promluvila o nasich problemech, jak jsem vecne sama atd atd..Stale mam kontakt ,kazdodenni, s muzem ktereho jsem v lete potkala. Je to neuveritelne krasne a vim, ze odejit za nim, zpatky do cech by byla pro moje city obrovska vyhra, i za cenu, ze ztratim tzv, zlatou klec.Manzel mi da opravdu vsechno, ale ted se i zacal snazit a bojovat , abych neodesla,, o druhem muzi samozrejme nic nevi.Je porad doma, neustale se me snazi zabavit, ale ja mam pocit, ze to vsechno prislo pozde.driv bych zato dala nevim co, dnes me to nejak nezajima. Je mi to tak nejak jedno,ale porad ho mam rada. Nejradeji byh utekla a zavrela jednu zivotni kapitolu.
Irena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ireno, dobrý den.Jdu na další pokračování :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu. Je mi 20, mému partnerovi 26, chodíme spolu 2 roky, plánujeme společnou budoucnost, chceme se co nejdříve sestěhovat. Teď mě ale přepadly pochybnosti. Je sice hrozně hodný, ale vadí mi na něm nedostatečná hygiena, že přibral 30 kg a nechce s tím nic dělat, ani se mu nechce do práce, takže se bojím, že mě a jednou děti nezabezpečí. Navíc, i kdyby se tohle vyřešilo, bojím se představy, že spolu skončíme napořád, mám pocit, že jsem toho málo zažila, od svých 14 let jsem nebyla víc než měsíc bez partnera a spala jen se dvěma muži. Jak mám přesvědčit partnera, aby se sebou něco dělal a mám s ním vůbec zůstat? Opadne ten pocit, že jsem si málo zkusila sám? Předem děkuji za radu.
Pavla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Pavlo. Nejdřív přemýšlejte o tom, proč vás "teď" přepadly pochybnosti - po dvou letech. Je to dáno nahlas vyslovenou pobídkou ke společné životní perspektivě? Začneme - li od začátku vašeho popisu, pak rozum říká jasně ne. Nedostatečná hygiena, rezignace na své tělo - o 30 kg víc ve 26 letech , a to po 2 letech chození????, lenost a pasivita. Nepřipadá mi z rozumového hlediska jako dobrý partner do života. Chtěla byste s ním zestárnout? Budovat společný život - děti, domov, pak vnoučata, atd.? Bude pro vás dostatečnou oporou v životě? Zatím to nevypadá, ale třeba jednou dospěje a změní se. Ale nevím, pokud bude mít jistotu s vámi, zda ke změně dospěje. Další důležitou věcí je váš věk a nedostatek partnerských zkušeností. Možná byste se neměla tolik bát samoty a zkusit na chvíli single život s tím, že by to byla pauza. Sama byste si mohla víc uvědomit, zda je přítel pro vás opravdu ten "pravý"...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko. četla jsem vaše rady a ráda bych se více optala na jednu věc... Mám dva roky přítele. Máme se rádi, je mi s ním dobře, líbí se mi, je hodný, má smysl pro humor. Emocemi proto říkají ano. Na druhou stranu je velmi neperspektivní - veškeré peníze, co vydělá, rozhází. Neplatí včas účty. Chodí mu výhrůžky soudem. Přestože ty peníze teď má, vzal si úvěr na "konsolidaci dluhů". Ale nic se neděje. Vždycky je nějaká příjemnější činnost, se mnou doma nebo s kamarády. Mám pocit, že on si život jenom užívá. Nic nevytváří. Je (mimo zaměstnání) velmi laxní k povinnostem všeho možného druhu. Mne toto psychicky ohrožuje. Mám z toho úzkosti. Jsem sama křehká, potřebuju stabilitu. Takže mozek mi říká NE. A srdce ANO. Stále se pohybuji od rozhodnutí "mám to ukončit" k rozhodnutí "citově nechci". Tam a zpátky. Bolestně. Celé dva roky. Děkuji moc za odpověď.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kláro, v tomto případě bych dala více na ROZUM...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, také bych Vás moc chtěla poprosit o radu. Je mi 30 let, partnerovi 32 a jsme spolu přes 2,5 roku. Moc ho miluji, máme řadu společných (i nespolečných) aktivit zejména sportovních. Dostali jsme se bohužel v poslední době do krize. Ráda bych měla představu o naší budoucnosti. Chtěla bych časem koupila společnou nemovitost (sama bych to ekonomicky nezvládla) a pořídila si miminko a plánovat svatbu. Nemám zatím potřebu vyřešit vše hned, ale chtěla bych mít představu, kdy a jestli se tyto věci budou dít (svoji představu mám a poměrně konkrétní, dítě tak za 2 - 3 roky). Bohužel můj partner zatím o těchto věcech nechce ani slyšet. Sám tvrdí, že neví co chce, jestli dokonce někdy vůbec chce dítě. Věřím, že je to jen tím, že o sobě jako o budoucím otci pochybuje. Bohužel ale pochybuje i o našem vztahu a říká, že neví jestli se mnou chce být a jestli mě miluje (tvrdí, že mě má moc rád). Nevím si moc rady, mám strach, aby na dítě nebylo pozdě i o náš vztah, miluji ho. Poraďte prosím.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Přítel se prostě ještě necítí být zralý pro plánování celoživotní perspektivy, takže couvá. Bojí se říct nějaké definitivní ANO i v příslibu vám, natož na radnici. Nemá cenu na něj teď jakkoliv tlačit, tlak je vždy kontraproduktivní záležitost. Co kdybyste se zkusili domluvit na nějakém termínu, do kdy si řeknete, jestli ano, nebo ne? Vypadá to také jako tlak, ale je to více na férovku, pokud to nebude ultimativní. Jinak jsou samozřejmě možné i strategické manévry typu vyvolávání žárlivosti apod., ale já myslím, že to do opravdu poctivého vztahu nepatří.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 let a manželovi 33. Letos jsme spolu 9 let a v manželství 2 roky. Muž žil do 30 let s rodiči, kde neměl žádné povinnosti - mama hotel. Já studovala a trávili jsme spolu víkendy. Před svatbou se choval hezky. Dnes, dva roky po svatbě nemáme ani vymalovaný byt - kde jsou 40 let staré tapety, vše v bytě jsem řešila já - co bude s pozůstalostí po jeho děděčkovi..atd. Muž vynáší pouze odpadky a chodí do práce..na ostatních pracech se nechce podílet, začně až po histerické scéně. Sobotu tráví celou před televizí..tvrdí, že na vymalování nemáme peníze - nechce se mu, peněz máme dostačujíce. Nechce se o tom bavit, vedu monolog.. Děti namáme. Dřív takový nebýval. Odstěhovala jsem se, ale o rozvod nepožádala. Ted se probudil...chce abych se vrátila. Moje i jeho rodina mne nutí se vrátit. Já ale vím, že za dva měsíce to bude to stejné. Může jít o psychickou poruchu a nebo je to jeho vlastnost? Jde s takovým člověkem mít rodinu? Opravilo by to dítě?
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano. Nevíte, jaký býval dříve, protože jste bydleli odděleně a asi jste si dostatečně neuvědomovala důsledky jeho života v "mama hotelu". Hysterické scény nikam nevedou, jen se tím snižujete ve svých i jeho očích a ničeho nedosáhnete. Jak přišel k tomu, že akceptuje vynášení odpadků? Byla to i jeho povinnost doma? Vy dva nemáte přes tak dlouhou dobu trvání vztahu sladěny představy o společném životě, který by měl fungovat jako kooperující tým dvou dospělých lidí se stejným penzem povinností. Doma od něj nebylo nic vyžadováno, OK. Ale spolu si utváříte nový model fungování. Zkuste si spolu v pohodě sednout a domluvit se na tom, jak si rozdělíte domácí práce. Nic nevyčítejte, jen utvořte společný kontrakt na bázi symetrické a demokratické spolupráce. A to s úsměvem a vědomím práva na to, co chcete :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, ráda bych se poradila, byla jsem s přítelem 9 let, před 6 týdny jsem se sním rozešla kvůli nedůvěře a nespolehlivosti. Stále jsme měla pocit, že je vše na mě a tím jsem přestala mít chuť na sex s ním a také mi začalo vše na něm vadit. Ale tak po 3-4 týdnech jsem začala znovu po něm toužit, po sexu s ním a tak jsem mu napsala a začali jsme se scházet po tajnu, jenže touha čím dál větší a chybí mi i já jemu. A tak tápám zda se vrátit nebo ne, stále je tu ten strach, že to bude stejné. Cítím, že kdybych poslechla jen srdce, tak mu hned skočím do náruče, ale hlava ze strachu nechce. Je to ještě složitější, je tu ještě otec mé dcery, který mě chce zpět a bojuje o mě už 8 let a je to cizinec, o to je to ještě horší opustit to tady. Mám ho také ráda a vím, že by mi, jak se říká, snesl modré z nebe. Snažím se oddělit pro a proti, ale moc se mi to nedaří. Jít za touhou srdce a vášní a nebo spolehlivostí a jistotou? Nevím se rozhodnout. Děkuji moc, A.
Anka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Konflikt rozumu a citu - o tom by se mohla napsat obsažná kniha, Anko.Dejte si čas, dostatečně dlouhý na to, aby v něm mohly střídavě zápasit obě síly vztahu. Viděla bych to na minimálně 4 měsíce, kdy byste měla být sama bez obou. Co vy na to?
zvažování smyslu vztahu
Dobrý deň, velmi pekne by som Vas chcela poprosit o radu v mojom vztahu. Mam 24 rokov, priatel 25. Chodime spolu uz viac ako 5 a pol roka. Mame sa velmi radi, rozumieme si a mame aj spolocne nazory na buducnost. Problem je vsak v jeho rodine v tom zmysle, ze cela partnerova rodina je zvyknuta neustale vyzadovat od neho jeho pomoc. Som rodinne zalozena a samozrejme schvalujem pomahat najma nasim najblizsim. V partnerovom pripade vsak neexistuju ziadne kompromisy, ak si to niekto z jeho rodiny zmysli, on okamzite zrusi akykolvek svoj dolezity program a musi ist, inak sa mu z ich strany dostanu velmi ostre vycitky. Moj partner v takychto situaciach kedykolvek zrusi aj nas spolocny program. Jeho rodina vobec nerespektuje nase povinnosti, nakolko mame tesne pred statnicami a ich poziadavky sa vobec nezmiernuju, prave naopak. Bojim sa ci ma takyto vztah zmysel, napriek nasej laske. Mam strach, ze neschopnost mojho partnera postavit sa rodicom a dohodnut sa s nimi bude pretrvavat.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jana. Vše je o umění vymezování si hranic, a je to více na straně partnera. Jestliže se jedná o vzorec fungování po celý jeho dospělý život, bude složité jej to odnaučit. Budete muset být velmi diplomatická, přítom zřetelná a jasná ve vašich požadavcích. Ale nechci mít černobílé radikální vidění, protože nevím, o jaké požadavky ze strany rodiny se jedná a jak je to časté. Neboli ve finále to není jen na něm, ale na vás dvou. Měli byste o tom spolu mluvit a vytvořit si své vlastní mantinely :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, pani doktorko. Prosim o radu; je mi 28, partnerovi skoro 30. Oba pracujeme, jsme spolu 1.5 roku, 1 rok spolecna domacnost. Denni fungovani je perfektni, ale ukazalo se, ze mame jiny nahled na budoucnost. Ja bych rada treba i za rok uz dite, ale on si to neumi predstavit - neni ji pry jisty, nechce mi nic slibovat, protoze to je velky ziv.krok a boji se, ze kdyby pak slibu nedostal, byla bych na nej hodne nastvana..rika takove veci jakoze si nikd nebude jisty u zadne, zda je ta prava, atd. Je celkove velmi nerozhodny ve vsem - at uz jde o vyber dovolene, nakup fotaku, atd. Na scene se objevil jiny muz, 31, ktery je v rozhodnosti a odhodlani pravym opakem. Hodne o me stoji, nazory na budoucnost mame zda se identicke.. Citove me to tahle k partnerovi, ale kdyz nevi, zda chce me, tak mam pocit, ze nemam cas ztracet cas. Urcitou roli hraje i fakt, ze mi lekar doporucil dite mit drive nez za 3 roky, jak jsem puvodne tak nejak planovala..nsatoupili biologicke hodiny :-( Co delat?
Adriana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Zdravím vás, Adriano. Myslím, že jsem nedávno zodpovídala váš dotaz pod jménem Laura? Indicie sedí, jen jste zde přidala další projevy přítelovy nerozhodnosti, neboli to má širší rozměr. V předchozím dotazu jsem nabízela otazník nad tím, zda můžete věřit někomu, kdo na brzkém začátku nabízí veškeré životní jistoty. Jak se můžete přesvědčit, že to nejsou sliby vyřknuté v rámci boje o získání vás pro sebe? Musíte zvážit sama své priority a to, zda vám někdo, kdo přichází s nabídkou veškeré budoucí perspektivy, aniž byste se více a déle znali, může připadat jako zodpovědný. Je vám 28 let, máte pocit, že byste měla již nyní více podřídit svou partnerskou volbu biologickým hodinám?...Pak by to byl nejistý vztah z rozumu. Ale pokud je pro vás důležitých více věcí, jako např. imponující rozhodnost u toho druhého, to je něco jiného. Pokud neslibuje příliš zbrkle...
zvažování smyslu vztahu
Dobry den,pani doktorko.Prosim o analyzu me situace:S pritelem rok a pul,rok spolu bydlime.Nejprve mluvil o detech a manzelstvi hodne,ale kdyz mi je doporucil gynekolog,zalekl se.Probrali jsme spolecne plany a ty jeho se o 3 roky lisi s mymi (ja dite klidne do roka).Potkala jsem nekoho jineho,kdo o me hodne stoji,je o rok a pul starsi nez pritel (tj.31) a moc o me bojuje.Pri povidani si o planech do budoucna rikal,ze si za rok umi predstavit posunout nas vztah do dalsi urovne - rodiny.. Ze na to vek i zajisteni ma. Muj pritel neni tak pracovne uspesny a i proto snad vaha a nechce se zavazat mi rict, ze by za rok se mnou dite chtel mit. Nechci uz dal vyvijet natlak, tema nastoleno.. ale rikam si, ze pokud by me presto pozadal o ruku - bude rozumne prijmout, kdyz uz nyni mam zajeci umysly?
Laura
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Lauro. Chvíli jsem musela přemýšlet, co vlastně odpovědět, jak vy to se sebou máte, co od dalšího partnerského života očekáváte. Na první pohled to vypadá, jako byste upřednostňovala brzkou perspektivu rodiny nad tím ostatním. Zkuste si znovu přečíst svůj dotaz - na začátku vztahu s přítelem, s nímž žijete - jste o dětech a rodině mluvili. Nebyl tím, kdo by tyto plány bojkotoval, viděli jste to tak spolu. Po půl roce jste sestěhovali, žijete spolu a jemu se nedaří tak, jak by potřeboval, aby mohl zodpovědně plánovat to, že bude po nějakou dobu hlavním nositelem ekonomických příjmů. Pan "dobyvatel" bojuje a nabízí - také jste na nějakém začátku. Kde vezmete jistotu, že to bude jinak, než u přítele? Jak může někdo, s kým se ještě tolik neznáte, slibovat závazek na celý život? Jste na začátku, on ví, že jste zadaná, vy váháte a nevíte, kam se "vrtnout", ale on ví, jak zabojovat. Podle mě není nejdůležitějším kritériem to, jestli někdo nabízí ekonomické jistoty. Důležitá je i jeho citovost, jeho zodpovědnost vůči citům, kompatibilita v mnoha ohledech. Tak, to je můj názor, vy si z něj můžete vybrat cokoliv :-)...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 19 let, chodím s klukem už dva roky skoror,ale posleddní dobou nám to neklape a mám z něj strach,chtěla jsem se s ním rozejít,ale on nechce,nevím co mám dělat.Ale pořád ho mám ráda.
Blanča Chvátalová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Blančo. Chtěla jste se rozejít, ale nejste si v tom jistá v podpatcích - takže jeho odpor k rozchodu vás dovádí... k čemu? Jestliže z něj máte strach a v poslední době vám to neklape, pak bych na vašem místě byla radikálnější a konec udělala. Snad se nemáte čeho bát. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli ho opravdu ještě máte ráda, nebo jestli žijete v setrvačnosti a myslíte si, že ho máte ráda. To je trochu rozdíl. Hlavní poselství ode mne je ale jasné - buďte za sebe, nejste ničí rukojmí, a to ani tehdy, když za vámi stojí 2 roky společného vztahu.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám necelý rok po svatbě. S manželem jsem od svých 17 let (letos to bude 11 let, co jsme spolu; nikdy jsem neměla nikoho jiného, děti nemáme). Bohužel jsem několik měsíců po svatbě začala pociťovat, že se náš vztah rozpadá, občas se hádáme, moc spolu nekomunikujeme a netrávíme společně moc času. Manželovi vadí, že jsem si našla záliby, které neděláme spolu, a že trávím málo času s ním. Do toho všeho se v mém okolí vyskytl muž, po kterém toužím a vím, že náklonnost je i z jeho strany (on ženatý, s dítětem). Neustále myslím jen na něj a nevím, jak z toho ven... Nechci nikomu ublížit, ale zároveň nechci trápit sama sebe tím, že si budu namlouvat, že to bude opět všechno v pořádku. Moc děkuju za radu, Jana.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Nedivím se, že procházíte krizí vztahu, pokud je manžel váš první partner, jste spolu od vašich 17 let, nemáte společné zájmy. V 17 jste byli nedotvořenými lidmi, kteří těžko mohli posoudit víc,jaké mají potřeby, jaká očekávání od partnerství. Dnes jste oba někde jinde, více víte, co chcete, kým jste. Komunikace vám vázne - rozumíte tomu, v čem je problém? Je to v nesouladu osobnostním, nebo zájmů, nebo v něčem jiném? Každopádně, pokud jsem to dobře pochopila, do muže, o němž mluvíte, jste zamilovaná, sympatie jsou vzájemné, ale vztah zatím žádný nevznikl ( ? ). Myslím, že pokud byste měla uvažovat o odchodu z manželství, příčinou by neměl být onen muž, ale vaše vyhodnocení situace - že víte, že s manželem to nebyla dobrá partnerská volba a oba si uvolníte ruce k tomu, abyste mohli potkat někoho dalšího, s kým si více "padnete"
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, kolem 4 let ziji s partnerem, který již má ditě se svoji bývalou ženou. Do tohot vztahu jsem šla s vidinou, naší budoucí rodiny problem nastal však v tom , že přítel má jiné hodnoty a priority, nic neřeší a jediné co ho zajima je pc,kamarádi a s tím spojené i pařby několikrát jsem už od něj odešla, ale vždycky jsem se vrátila protože mi začal slibovat jak se změní a jak se i všechno změní, dokonce navštěvoval i psychiatrii a užíval nějaké léky které pak vysadil, jelikož usoudil, že je dále užívat nemusí. Hodně se řídí tím co mu kdo řekne a doporučí než sebou .. Myslím, že to nemá smysl v tomto vztahu dál pokračovat . Ráda bych znala Váš názor
marta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
A máte ho pořád ráda, marto? Možná jde zatím o nevyváženost životních potřeb a zralosti? Asi si musíte v sobě srovnat vy, proč jste se vždy vracela po odchodech. Jen kvůli slibu, že se změní a rodinu vám nabídl? Nebo právě i kvůli vztahu vás dvou? Já si netroufám posoudit, zda má smysl ve vztahu pokračovat, na to toho vím opravdu hodně málo. Napadá mě, jestli ta nerovnováha sil není dána i tím, že když se on chová jako nezodpovědné dítě, tak vy v sobě nestupňujete naštvanou rodičovskou roli. Představuji si, že on přijde zase z pařby, později, než jste ho čekala, a dostane sprchu, výčitky, apod. Což je celkem přirozená reakce, ale určitě nevede k pozitivní motivaci ke změně na jeho straně. A důvody návštěv psychiatrie - o tom něco víte více? Doporučovala bych vám společné návštěvy u vztahového psychologa. Na rozchod je vždy dost času, nejdřív byste o tom všem mezi vámi měli mít možnost mluvit s nestrannou osobou:-)
zvažování smyslu vztahu
mam priatela, s ktorym sme spolu uz 3 roky, a mame 1 a pol rocneho synceka.Zacalo to vsetko zhurta, a ja az teraz zistujem ze sa k sebe vobec nehodime,on sa to snazi momentalne zachranovat,pretoze byva u mna a nema kam ist takze,stale sa nieco stane a pototm seka dobrotu, a to nehovorim o hadkach na dennom poriadku,vznikajucich na malickostiach ale ja neviem ci v tom vztahu mam dalej pokracovat.Doslo uz aj na situaciu,kedy ma po zisteni mojej nevery totalne zbil,ale teraz okrem toho ze mi to nikedy vytkne je vsetko ok.Na zakladne toho medzi nami nie je ziadna dovera ale mame sa radi,aspon si to myslime,aj ked ja osobne si myslim ze je to zo zvyku.Nemam v partnerovi ziadnu oporu, a niekedy mam pocit,ze keby sme sa rozisli,vobec by mi to nebolo luto.No na druhej strane ho mam rada ,tak teraz neviem ,ci to mam ukoncit alebo nie . Dakujem
melania123
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
melania 123, dobrý den. Byli jste zamilovaní a po krátké době - vlastně po 3/4 roce trvání vztahu, jste počali vašeho syna - nevím, jestli plánovaně? Těžko jste v té době mohli poznat, jak moc se k sobě hodíte na celý život, jak řešíte konfliktní situace, jak zvládnete nápor života ve 3 s malým miminkem, atd. Nyní mezi vámi dvěma panuje nedůvěra a každý menší podnět je rozbuška k hádce.Myslím, že by bylo předčasné řešit krizi rozchodem. Nemusí to být ani tak, že by s vámi partner byl jen z pragmatických důvodů ( bydlení ). Myslím, že problém bude nyní v různých nejistotách, pocitů křivdy a v KOMUNIKACI mezi vámi. Jste teď oba asi zacentrovaní víc na to špatné, než naopak. Potřebovali byste si projít vaším vztahem s někým nestranným - vztahovým psychologem, který by vám mohl nastavit zrcadlo, zanalyzovat s vámi prvopočátky problémů a nabízet jiné varianty jejich řešení, jiné náhledy :-) Pokud tam není pro vás jako fatální a nepřekonatelný problém jeho fyzický útok.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s mým partnerem jsme spolu s přestávkou skoro 2 roky. Loni v lete jsme se spolu rozešli. Já jsem mezitím se dala dohromady s mým kamarádem kterého znám již několik let. Prožili jsme spolu krásné léto a cítíla jsem se moc dobře. Ovšem můj bývalý přítel mě stále uháněl a chtěl mě získat zpět. To se mu také podařilo a já jsem se s novým partnerem rozešla. V tu chvíli mi to bylo jedno, ale teď po čase zjišťuji že jsem se nezachovala dobře a že na něj myslím. Zkoušela jsem ho kontaktovat, ovšem napsal mi že mě nechce vidět. Možná bych ho chtěla získat zpět. Poradíte mi jak bych se měla zachovat a co udělat abych neudělala neco spatne. Děkuji za Vaši odpoveď. Pavlína Dvorská.
Pavlína
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Pavlíno, měla byste si pro sebe velmi dobře rozmyslet, co chcete. Připoutat k sobě toho, kdo vás má rád, je i zodpovědnost. Vy jste s člověkem, s nímž jste se dlouho přátelila, vytvořila pár, ale na nátlak ex přítele jste vás dva opustila. Pro něj to muselo být hodně zraňující a bolestivé a nechce si asi nechat ubližovat znovu. Odmítá se s vámi vidět - to znamená, že mu nejste lhostejná. Ale nevěří vám. Vy sama říkáte zarážející větu : "Možná bych ho chtěla získat zpět". To nevypadá z vaší strany jako velký nápor, boj o jeho získání...
zvažování smyslu vztahu
Hezký den, po 3O ti letech mne oslovila mne první velká láska. Oba jsme sami a někdo jiní, ale píšeme si a já citím že mi na něm velmi záleží, že se znovu oživují city a je to vzájemné? Oba máme minulost vyřešenou. Rozchod byl po roce, v 15ti letech.kdy jsme to ukončila já, protože šel studovat do zahraničí a já se bála, že vztahy na dálku nevydrží.CO nyní? Není možné, že si to idealizujeme? Díky,Ilona Jirků
Ilona Jirků
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ilono. Dejte na svou intuici, ale nikam moc nespěchejte v zásadním životním rozhodování. Za těch 30 let jste opravdu každý někdo jiný a pocit blízkosti a důvěrnosti bývá leckdy iluze na základě resentimentu. Ale přála bych vám oběma, aby to vyšlo :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám velikou prosbu o radu. Jsem vdanaá již 20 let. Máme 2 dospělé děti a já jsem se bláznivě zamilovala do svého kamaráda. On je také zamilkovaný aý po uši a chce, abych s ním začala bydlet. Můj manžel je velmi hodný a finančně mě zabezběčuje, ale láska už mězi námi chybí - je to už jen veliká tolerance. Já manželovi nechci dál lhát, ale bojím se, že mu hrozně ublížím, když se přiznám. Ale sama cítím, že mě manželství hrozně ubíjí a ničí. potřebuji trochu "nové" šťávy do života. Tak jsem celá bezradná a zoufalá. Komu víc ubližuji - sobě nebo manželovi?? Stejně si myslím, že už to dlouho nevydržím tajit. Děkuji za odpověď. Zuzka
ZUZKA
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Zuzko. Říkáte, že jste se "bláznivě zamilovala". Nechcete počkat před konečným rozhodnutím ještě nějakou dobu, než se váš vztah s přítelem více ustálí? Zatím manželovi neubližujete, pokud nic neví. Ale jakmile jej postavíte čelem k problému, váš manželský vztah se posune do jiné roviny. Měla byste vše pečlivě zvážit, a zároveň i formu sdělení a míru podrobností v informacích. Zkuste si promítnout, jak bude asi manžel reagovat - znáte ho 20 let. Dovedete si představit, že na rozchod přistoupí? Nebo bude bojovat? Nebo se zhroutí? Nebo něco jiného....? Pokud ale rozhodnutá jste, udělejte vše co nejšetrněji.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 31 let. Od 18 jsem měla dlouhodobý vztah.Partner byl o čtyři roky starší. Začali jsme spolu bydlet až když mi bylo 25, v té době jsem začala pracovat na směnny - denní/noční. Občas se objevila deprese, nevěděla jsem, jestli mi nevyhovuje práce nebo partnerský vztah.Chtěla jsem se vdát a mít miminko.Partner odmítal,říkal, že si mě nevezme, že jsem příliš ambiciozní.Sama si myslím, že moc ambiciozní nejsem.Odešla jsem od něj,na chvilku se vrátila k rodičům a pak na úvěr koupila malý byt.Potkala jsem jiného muže, který je sympatický, ale "zapomněl" mi říct, že někoho má.Znovu jsem se vrátila ke svému bývalému partnerovi, ale stále si píši a občas vídám s oním sympaťákem.Nevím, jak dál, jestli zůstat ve "slepeném"vztahu a pořídit miminko, které už oba chceme...po návratu mám pocit, že mi přítel nepřitahuje..cítím se bez smyslu života. Docházím k psychologovi, kde se vše snažím řešit.Předem děkuji za radu.
Janina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Janino.Váš psycholog, s nímž se znáte, by měl být průvodcem vaším životem, v dialogu s ním byste si měla najít sebe sama. Z toho, co píšete, mi přijde váš "slepenec" jako docela "kostrbatý". Jakoby na vás čekal někdo třetí?
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Zjistila jsem, že přítel, se kterým jsem byla půl roku, mi v mnoha věcech lhal. Mám u něj podezření na bájnou lhavost. Vpodstatě lhal jen pro to, aby se dělal lepším než je. Přitom já bych ho milovala i "horšího". Lhal mi o tom, kde bydlí a s kým, o vztazích s otcem, o práci. nyní se mi sám přiznal. Měl složité dětství, matka byla alkoholička (nyní s ní není v kontaktu), otec se utápí v depresích. Je možné mu odpustit a mít s ním díl vztah? Jinak je to byl nespírně milý a pozorný partner, nikdo na mě nikdy nebyl hodnější. Děkuji za odpověď.
klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá kláro. Ptáte se, jestli je to možné odpustit. Ta otázka ale přeci patří vám. Můžete odpustit někomu, kdo se o vás tak hezky staral, nikdy jste nezažila větší míru pozornosti? Přítel se za svou rodinu a minulost stydí, není mu v tom lehko, bojí se reakcí - zvlášť u slečny, na které mu extra záleží. Takže bájí o své rodině a nahlas vytváří své sny o tom, jak by si přál, aby to bylo. Nevnímám to jako lež, která by měla být důvodem k ukončení vztahu s někým tak hodným. Kdyby lhal přímo o sobě, o svých partnerských vztazích, úspěších v životě, a přitom by se ukázalo, že je vše úplně jinak, že je looser, který se vás snaží pragmaticky získat, pak by to byl jiný kalibr. Ale tohle byly lži z lásky a strachu o ni přijít...Zkuste si to spolu více narovnat a říct si, že pravda, i když ne někdy lichotivá, je do vztahu vás dvou velká hodnota. Myslím, že by se vám oběma ulevilo:)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s manželem máme syna 2, 5 roku. Manžela mám ráda, ale asi ho nemiluju. Jiný vzah nemám. Ostantí muži se mi líbí. Nějakého bych si možná i našla, ale jsem jako ve vězení. Mám prostě pocit, že nežiju... Opravdu nevím, co s tím. Opustit manžela se jednak bojím, ale také by mi bylo líto zahodit společné roky, vzít dítěti rodinný život. Je mi líto manžela, který mě pořád miluje. Slíbil, že se bude snažit být ke mě pozorný a ohleduplný. Dříve opravdu nebyl. Spíš na mě pořád útočil a "prudil". Opravdu se změnil, ale z mojí strany se nic nezměnilo. Je opravdu dobrý táta, o rodinu se stará.... Opravdu nevím, co s tím....
Matesana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Matesano, dobrý den. To vězení si ale trošku děláte vy sama v sobě - aspoň mi to tak přijde. Spočívá ve vaší zodpovědnosti vůči rodině, svou roli tam hraje strach ( "opustit manžela se bojím" )..., pak je tam nějaký soucit, lítost. Nesmíte se do lásky nutit, to by bylo kontraproduktivní. Zkuste teď žít v rámci manželství více podle sebe, více na sebe myslete, věnujte se sobě, starejte se o sebe. Dříve vás manžel prudil, byl útočný, nyní se změnil. Ale ve vás přetrvává emočně více minulost. Takže si dejte čas na rozhodování co a jak dál. Zkuste si pro sebe udělat nějaké vyhodnocení toho, co ve vztahu potřebujete pro to, abyste mohla být šťastná, sepište si to do sloupečku v bodech pod sebe, a pak si to seřaďte podle pořadí důležitosti. Pak si dejte odstup několik dní a znovu se na to podívejte, zda je to konzistentní v čase. No, a poté si se svým seznamem důležitých požadavků od vztahu srovnejte manžela, co splňuje, a v jaké míře. Je to více rozumové porovnovávání, ale k tomu si můžete přidat i nějakou vnitřní pauzu, kde si v sobě porovnáte i své city k němu.Doporučovala bych vám dále k tomu všemu dialog s psychologem, kde si můžete s někým nezávislým více srovnávat své myšlenky i pocity...
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,potřebovala bych poradit,s přítelem jsme spolu 5 let,mezitím jsme si prošli nesčetně rozchody,aspoň zezačátku,.Od tý doby co spolu bydlíme(2roky) jsme se rozešli asi 3x.Vždycky protože se mu nelíbilo moje chování (posledně proto že jsem přespala po oslavě v práci přitom to on dělá taky) při rozchodu mi nadává a uráží,rika at se odstehuju, pak se za týden uklidní a je vsechno v porádku.Když není tohle zlý období máme hezký vztah,chodíme na večeře,jezdíme na dovolené apod. akorát je tu další problém a to že semnou nechce moc spát, dřív jednou týdně,posledni rok je to jen jednou za dva měsíce,když se ho na to ptám říká ze sou i lepsi veci...Poslední dobou mám pocit že si někoho našel ale jsou to jen doměnky,jednou mi poslal sms co neodpovídala tomu o čem jsme si psali,pak jsem u nás doma našla cizí vlasy a v noci mu chodí sms...Nevím co mám dělat ptát se ho nemá cenu vsechno zapře a jeste ze me udela blba...Nechci opustit tak dlouhy vztah ale posledni dobu na to myslim vic a vic
Majda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Majdo. V čem chcete konkrétně poradit? Spíš to vnímám z vaší strany jako postesknutí. Ano, asi procházíte spolu s přítelem nějakými průběžnými amplitudami nahoru/dolů. Měla byste vypozorovat, čím jsou intervaly mezi nimi podmíněny. Proděláváte podle mě krizi ze stagnace, váš vztah se nehýbe nikam dál, nevyvíjí se, takže možná potřebujete oba vzruchy k tomu, aby se něco dělo. Rozchod znamená příležitost k usmiřování. Je to takový folklor, který ale také po nějaké době přestane fungovat jako adrenalinový stimulans. Snižování frekvence v sexu je další varovný signál, že se něco děje, pokud jste byli dříve s mírou libida spolu rámcově vyrovnaní. On chce méně, vy jej nemůžete nijak tlačit, to by určitě nevedlo k pozitivnímu efektu. Asi byste si měla rozmyslet, zda vám váš vztah stojí za to, o něj bojovat. A pokud si pro sebe jasně odpovíte ANO, a budete vědět, proč to ANO v sobě máte, pak do toho jděte. Něco na sobě změňte - vzhled, chování, nové nápady v sexu, cokoliv, co vás bude bavit.Zkuste vyvolat jeho žárlivost. To je jen na začátek, aby se mezi vámi dvěma něco vzpamatovalo. Je to jen zatřepání tím druhým, ale není to léčba vztahu. To bude složitější a náročnější práce, ale těžko vám v tom mohu konkrétně poradit. Hodně štěstí a hezké jaro !
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko. Prosím o radu nebo alespoň posouzení mého vztahu s přítelem. Já (23 let) jsem s přítelem (28 let) dva roky chodila z toho jeden rok jsme spolu bydleli. Přestalo to mezi námi fungovat, nastal stereotyp, hádky o hloupostech a tak jsme se od sebe odstěhovali. Už je to rok od našeho rozchodu, ale celý ten rok jsme neustále v kontaktu. Já jsem zkusila začít dva jiné vztahy, ale pokaždé jsem to musela ukončit protože jsem měla v hlavě jen svého ex. Vrátili jsme se k sobě a zase rozešli. To se dělo několikrát. Nyní spolu opět chodíme, ale jemu už se nechce bavit o budoucnosti nebo společném bydlení. Chce se jen vídat a občas u sebe přespat. Já nevím jestli mi to za to stojí. Chtěla bych prostě už jít dál a vědět, že to se mnou myslí opravdu vážně. Kdykoliv se s ním o tom chci bavit, tak mi řekne, že mě má rád a myslí to se mnou vážně a dál se o tom bavit nechce. Co myslíte, mám to zapotřebí ? Nebo je tohle normální ? Já už opravdu nevím.... Děkuji za Váš čas. Martina
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Martino. Vy dva jste se rozešli a nerozešli. Před rokem váš vztah byl natolik vyhořelý, že jste ho "rozpustili". Nevím, kdo byl iniciátorem, a jakou to mělo podobu. Každopádně jste oba cítili, že k sobě patříte a oddělit se úplně nemůžete. Rozejít se a být spolu stále v kontaktu, to je nějaký prapodivný polotovar, svědčící o nedořešení vztahu a neuzavření jedné partnerské kapitoly vašeho života. Díky tomu, že je vše tak nějak napůl, k sobě ani jeden nemůžete naplno pustit jiný nový vztah, pokud by nebyl nějakým citovým tsunami a nepřeválcoval všechno předtím. To se nestalo, potřebujete se, ale každý z vás má nyní jiné očekávání. Nechtějte teď od přítele slyšet závazná slova o budoucnosti. On to neví. Jen ho to k vám táhne. Nechce dávat žádné sliby. Slova mají nějakou váhu a nejde vyslovovat nahlas něco, co pak nemusí platit.Martino, tlak na sliby je kontraproduktivní. Zkoušela bych teď jen tak si spolu být v přítomnosti a nepřemýšlet nad budoucností. Ta by pak vyplynula nejspíš sama...
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, delate skvelou praci, ze radite v teto poradne. Chtela bych vasi snahu ocenit. Mela bych jen strucny dotaz. Mela jsem desetilety vztah, s pritelem jsem se rozesla a nyni mam pul roku noveho. Je bajecny. Je mi ale 31 let, bude mi 32 a rada bych mela rodinu, treba i dite. Priteli je 38 a je 10 let rozvedeny, ma 13-tiletou dceru. Rada bych vedela, jak to s nami mysli dal. Nebavili jsme se na to tema otevrene, stydim se a nechci ho nutit. Kdy je tak vhodne se zeptat, zda se chce jeste ozenit, nebo mit jeste dite ? On o tom mluvi obecne, ale nikterak primo o nas dvou. Vim ze je brzy, nechci ale cekat nekolik let na neco co nevim jak dopadne. Co se ditete tyce - obecne se tvaril, ze ano, co se tyce zeneni, rekl ze si to chce rozmyslet. Nevim jak dlouho mam cekat, nebo zda se ho ptat. prosim o radu, dekuji.
žižalka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá žížalko.V tomto smyslu neexistuje obecná univerzální rada. Čas je příliš relativní veličina, závisí na intenzitě vztahu a hloubce poznání se a společných prožitků, míře důvěrnosti a důvěry mezi sebou. Někdy se mohou 2 lidé dobře poznat během půl roku, někdy až za pár let. Vy máte za sebou předchozí 10letý vztah, proto asi máte pocit, že je třeba hodně času k tomu, kdy začít mluvit o možné budoucnosti. Ale nesrovnávejte nic s předchozím partnerským vztahem. Tenhle je jiný, s novým mužem, ve vaší jiné životní etapě. Nemyslím, že byste se měla bát mluvit o svých úvahách do budoucna. Asi je jasné, že po třicítce začínáte vnímat vztah jinak, a že je pro vás důležité i to, zda by případně partner chtěl počítat ještě s dalším dítětem. Já myslím, že důležité je, abyste na něj nevyvíjela žádný tlak - ale to u vás evidentně nehrozí. Tak - chci říct, že možná důležitější, než délka trvání vztahu, je jeho intenzita, a pak také vhodná příležitost, kdy si o tom začnete povídat. Čím více se budete stydět, tím víc budete posilovat svůj strach z tématu. Ale proč by měl být? Je tam něco z minulosti, co vám brání? Kromě toho, že vám přeji pohodu do vztahu i komunikace s přítelem na dané téma, vám děkuji za ocenění mé práce. Vždy mě to opravdu velmi potěší :-)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,1,5roku jsem se vídala s mužem který žil se svojí partnerkou.Mně to tajil a lhal že ženské věci které jsou u něj jsou jeho sestry. Po půl roce jsem to ale zjistila mně říkal že je s ní jen ze zvyku a spí jen se mnou.Milovala jsem ho tak jsem se s ním i přesto scházela,ikdyž jsem už bývala díky tomuto dost urýpaná, jelikož jsem chtěla být s ním jen já.Po roce a půl se s ní rozešel (tvrdil že on) a chtěl abych u něj bydlela,vařila,prala..To ovšem v tom bytě po tom všem nebylo z mé strany přes tyto dva měsíce možné.Necítila jsem se tam a bývala jsem i nepříjemná,sem cítila dost nátlak.On se se mnou po tomto období 2měs rozešel přes sms.Po tomto mi pár měsíců psával že má na mě chuť a at to prý zkusíme celý znova atd.. Viděli jsme se,byla jsem sice naštvaná skrz lži..Skončilo to ale sexem ale já i on věděl že to pro mě úlet nebyl.Po pár dnech mi napsal že miluje jinou,že to byla chyba.Podvedl mě i ji.Řekla sem jí to,ale ona s ním je.Může se změnit a nepodvádět už?Nebo je to vněm?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Nechci se nic domnívat, nechci být prognostik, co se týče možnosti změn u "přítele". Asi bych jej vnímala jako rizikového a s vámi jen těžko kompatibilního.
zvažování smyslu vztahu
Dobry den,pet let ziji s pritelem,z toho tri riky ve spol.domacnosti.Mame spolu patnactimesicni dcerku,ktera je tim nejkrasnejsim na svete co me kdy potkalo.Problem je v tom, ze mi pritel lze,nyni se ukazalo,ze ma milenku,sice tvrdi,ze si z ni dela jen legraci,ale mam dukazy ktere mkuvi o tom ze spolu maji i intimni pomer.Navic je to tip,ktery se neustale potrebuje utvrzovat v tom,ze je atraktivni a stale pritazlivi,na diskotece mu je dokonce jedno ze tam jsem ja,a kdyz druhy den mam pripominku,tak se nic nepamatuje,ci mi dokonce rekne ze si vymyslim.Na me celkem zarli,ale ja sama nemuzu roct nic.Mam dal ve vztahu trvat,nebo ho ukoncit??Duvera je v nasem vztahu opravdu dost narusena,a ja se bojim,nebo vim,ze ikdybych prominula,budu v bdoucnu predhazovat to,co se stalo.Nebyl mi an ischopny neveru vymluvit,rekl ze mileju me a z NI si dela jen legraci..vubec se semnou o tom nehodla bavit.Situace je takova ze se ignorujeme,ja mluvit chtela,on ne.Je mi 23 let a jsem psychicky vyrizena .
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petro. Zkuste dát s odstupem času, když to nyní po sobě čtete, odpověď sama sobě. Já vám ji dát nemohu - za sebe jen vím, že bych ve 23 letech po 5letém vztahu, v němž je lež a narušená důvěra, nepokračovala...
zvažování smyslu vztahu
3/3 Neni přeci divné, když mám takovou představivost a vím, že to nemá budoucnost? V tomhle nesmyslném vztahu pokračovat? Nebo možná ho mám ráda, nebo se ho bojím opustit, co si počne? Bože, když se poslouchám je to hrůůůza...nevím co mám dělat... Děkuji moc
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi víc neřeknu, než v předchozí části. Zkuste sebrat kus osobní odvahy a vyzkoušejte i jinou variantu. A nebo ne?...
zvažování smyslu vztahu
2/3 Bere už jako samozdřejmost, že vše zaplatím i na večeři, moc mě to štve, to by měl dělat už on (asi si za to můžu sama, tak jsem si ho vychovala). Už jsem v takovém stádiu, že mám dojem, že dělám vše proto, aby odemne odešel, protože já to nedokážu sama. Někdy i lituji, že jsem se k němu vrátila, bylo by mi líp. To z ní divně, co? Je tady pravda, že se od té doby snaží, ale mě už to nestačí. Podezřívavost je pořád. Jednou jsem mu řekla, že bych chtěla odejít a skončilo to velkou hádkou a nakonec jsem prý sobec, co on jako bude dělat, kam má jako jít. No, upřímně..hraje na moje city. Jsem zoufalá, protože nevím co budu dělat do budoucna. Někdy mluví i o dětech, ale moje odpověd je...zbláznil ses?!! Jak si to představuješ? Já s tebou budoucnost nemlánuji, jednou se stejně budu muset se segrou potkat a jak se jako budeme tvářit u jednoho stolu? Já budu třeba tlustá po dvou dětech a ona bude krásná hubená apod. Jak to asi bude vypadat? Fuuj, ani na to nemůžu pomyslet.
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Petro, nevím, jestli může mít váš vztah opravdu dobrou budoucnost. Ve věci je víc problémů. Nejen nevěra se sestrou. On se veze dál bez pocitů viny na vašem vztahu k němu dál, a dokonce je schopen vydýchat i ekonomický deficit v jeho neprospěch. No, nevím. Asi vás bere jako jistotu, jako toho, kdo vše zvládne a vydrží? Já nevím, jak je to vše doopravdy, mám k dispozici vaši verzi, ale takto to vypadá, že moc nevíte, co chcete, co unesete, co jde zvládnoutr. Ale bojíte se samoty. Chvíli ho milujete, chvíli nenávidíte, chvíli se bojíte zůstat sama.Asi bych vztah na chvíli přerušila a dala si čas na rozmyšlenou. měl by to být on, kdo vás začne znovu dobývat a usilovat o vás...