Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

vztah na dálku
Dobry den,je mi 21 let. a potrebuju pomoc tak se obracim na vas . vsechno to zaclo v roce 2014 jako kamaradi a od 26.9.2015 v 23:26 a nekolik secund vztah kterej trval sice 5 a pul mesice ale byly jsme spolu 24/7 bylo nam 16 a 18 kdyz jsme sopolu zacinaly prytelkine je od dva roky starsi milovaly jsme se vic nez cokoli na svete ani jeden nemohl bez toho druhyho dejcht kazda setinka sni sem sni travil jako by to mnela bejt aji moje posledni potom se nam stala takova vec ze jsem musel odletet ze zemne kde jsme spolu zily s kanady do cech a to neni jen tak kousek postupem casu jsme spolu byly po tom internetu 3 a pul roku a stoho 2 a pul roku sme si volaly a vsechno drzeli ale po tom poslednim roce jsi mezi tim prytelkine nasla jinyho kluka protoze jsi myslela ze uz se ji nikdy nevratim ale po tech 3 a pul roku jsem se uz konecne vratil spatky v cesku jsem nikomu prez ty 3 a pul roku nedal ani pusu ani sem se z nikym nevyspal protoze miluju jenom ji a nikdy se to nezmeni co mam delat ? :\
Richard
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Richarde. Bylo to pro ni příliš dlouhé období bez fyzické blízkosti, pokud láska nedostává vše, co v tomto věku potřebuje, tak strádá. Vy víte vše na sekundu přesně, je otázkou, jestli vaše přítelkyně to ví také tak. Zdá se mi, že jste byl na ní více citově závislý, byl jste tím, který miloval víc. Ale ta vzdálenost, a 2,5 roku, to je hodně dlouhá doba. Pokud jsem to pochopila dobře, nepřiletěla v mezidobí ani ona za vámi, ani vy za ní. Změní se to, že nikdy nebudete milovat nikoho jiného, než ji. To je příliš nadnesené, ale je to váš autentický pocit. S rozchodem se budete nějakou dobu prodírat bolestmi a smutkem, ale až to přijmete, budete moct jít dál.Je to první láska, a ta v nás zůstává na celý život. Nikdy na ni nezapomenete, ale přeji vám v budoucnu, aby vás hřála na srdci, že jste ji mohl prožít. Ale váš život se bude ubírat dál, nebojte.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
mám snad poněkud nestandartní problém. S přítelem máme za sebou devítiletý, krásný vztah. Nikdy jsme spolu nebydleli, z rodinných důvodů. Přítel má rodinu a já syna z manželství. Všechno bylo pěkné až asi do podzimku. Cítil jsem jisté odcizení a ne předešlou vřelost. Teď mi přítel řekl, že po poradě s psychologem už mě nemiluje a má mě rád pouze jako kamaráda. Dohodli jsme se že si dáme pauzu ve vztahu a pak se uvidí. Chtěl bych tomu porozumět. Bylo to po těch letech nezbytné? A můžu ještě doufat? Moc mi na našem vztahu záleží moje láska je stejná a trápím se. Děkuji
Josef
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Josefe. Přemýšlela bych nad tím, proč váš přítel začal chodit k psychologovi a je jeho názory ovlivnitelný. Nejspíš prochází nějakou vztahovou krizí mezi vámi dvěma, nebo nějakým dilema mezi vámi a rodinou, nebo v tom také může být někdo třetí. Ale - na pauze jste se dohodli, to znamená, že jste o sobě mluvili a předpokládala bych, že tam mohlo být i nějaké vzájemné porozumění. Může tam být také vyhoření vztahu na straně přítele. Josefe, já nevím, mohu se jen dohadovat. Teď je na vás, abyste si na novou situaci zvyknul, zatím je vyhlášená jako dočasná, takže neházejte flintu do žita. Ale zkuste se od přítele emočně odpojit, i když je to těžké - zvlášť, když se vám odcizuje a ztrácí z mileneckého vztahu. O to s větší silou vám schází a uvědomujete si lásku k němu. Ale tu pauzu přijměte. Jen si musíte dát jasný časový horizont, do kdy má být. Mezi tím - žádné kontakty.
problémy v sexu
Dobrý den,
je mi 23 a se svým partnerem jsem šestým rokem. Je to můj první. Začátek vztahu byl naprosto úžasný. Dny plné sexu, objímání apod. Dneska už tomu tak není. Chuť na sex mám převážně já a už mě nebaví být stále ta iniciativní a požadovat to po něm. Když se spolu o tom bavíme, říká mi jak mě miluje a že se bude více snažit, ale snahu moc nevidím. Přijde mi, že hodně zpohodlněl. I když se kvůli nedostatku sexuálního života často trápím, nedokážu si bez partnera život představit, jelikož všude jinde nám to báječně klape. Poradíte mi prosím, jak byste takovou situaci řešila Vy? Děkuji
KK
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, KK. 6 let je dlouhá doba na to, aby vše bylo tak plné lásky a maximální sexuální náruživosti a vášně. Ve všem si rozumíte, jen je mezi vámi rozdíl v míře sexuálního apetitu. Tlak z vaší strany ale kvalitnějšímu intimnímu životu neprospívá, naopak. Snažte se podporovat něžnosti, líbání, mazlení, doteky, a iniciativu nyní přenechávejte na příteli nějakou dobu. Nechte se dobývat :-) Určitě se to zlepší, když bude muset být iniciativnější opět on...
nejistota ve vztahu
Dobrý den chtěla jsem se zeptat co si myslíte o to když přítel si čtyři měsíce píše a volá s jinou. Volá ji sedmkrát denně i více a když je s námi doma tak když ona napíše hned běží jinam a volají třeba deset minut a to několikrát za večer. Volá ji i v práci a to třeba dvacet minut a když volá mě tak říká že nemá čas a rychle to ukončí a když jde každý den z práce vždy byl v určitou hodinu doma a pak jezdil o půl hodiny později . Zjistila jsem že ji pokaždé když šel z práce volá a mluví půl hodiny a pak jede teprve domů. Když jsem na to přišla tak řekl že mě tím neubližoval protože jsem to nevěděla a že jsi pouze psali a volali. Když jsem ho poprosila aby to ukončil kvůli mě protože mi tvrdí že mě miluje a vždy miloval tak mi po třech dnech řekl že to ukončil ze pro něho vůbec nic neznamenala. Tak jsem ho poprosila aby když mu zavolá nebo napíše aby mi to řek on řekl že ano že už mi nebude lhát. Zjistila jsem že to pokračovalo další tři týdny. Myslím že s ní spal ale říká že ne že vola
Dita
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dito. Máte konkrétní informace - 4 měsíce psaní a volání, kolikrát denně, jak dlouho. Měla jste jeho telefon pod velmi podrobným hledáčkem. Ale tyto kontrolní lustrace se nevyplácejí. Máte vše pod kontrolou, ale spíš by bylo dobré, začít něco nově vy dva spolu, aby přítel tuto potřebu neměl. Nejspíš to byl nějaký adrenalin, kdo ví, ale vy potřebujete najít svou ženskou sebejistotu a žádné konkurence se nebát. Buďte kreativní, nabízejte nějaké inovace v trávení volného času, vy byste mohla být vzácnější a více mimo domov, aby přítel zažil, jaké to je, žít v nejistotě, a víc porozuměl vám. Něco změňte na svém vzhledu, aby se na vás začal dívat novýma očima. Ale hlavně - žádná kontrola, žádné žárlivecké kontrolní otázky, to je k ničemu. Zkuste se opanovat, tím budete imponující žena. Starosti řešte s kamarádkami. On potřebuje od vás novou výzvu, nabídněte mu ji...
krize vztahu
Dobrý den, s partnerem jsme spolu 8 let, z toho 2 roky spolu bydlíme. Partner mi nedávno řekl, že má pocit, že za poslední rok vše vyprchalo a nic necítí. Říkal,že se snažil s tím něco dělat, ale já moc ten pocit nemam. Ve vztahu nám jinak vše klape, proto to nechápu. Je možné na tom nějak zapracovat a obnovit náš vztah? Opravdu o něho nechci přijít, on se nyní rozmysli, co dál, ale zdá se mi, že je spíše nakloněn k rozchodu.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Martino. Zkusila bych pauzu ze společného bydlení na několik měsíců, bez vzájemných kontaktů, aby měl partner příležitost uvědomit si, co k vám cítíte. A to může tehdy, kdy mu budete scházet.
zamilovanost
2 část: Bavili jsme se o tom, vyjádřil se, že je na tom stejně, nicméně jsme se oba shodli na tom, že bychom nedokázali udržovat milenecký vztah za zády mého manžela. Rozumově to chápu, nedokážu si představit (když by přišlo na nejhorší), že bych odešla od svého manžela, připravila naše děti o úžasného otce a mám pocit, že jde jen o nějaký můj „plezír“, nicméně mám obavu, že jsem se do něj zamilovala a strašně moc mi chybí.
Tapta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Může to být pro vás nádherná vzpomínka, ale s kamarádem byste se nyní vídat neměli, abyste na vlně zamilovanosti nejela dál, to by bylo nebezpečné pro vaše city. Měli byste se rozloučit v hezkém a dobrém, a vy byste mohla častěji inovovat váš vztah s manželem. Jet někam na víkend mimo domov, a bez dětí. Určitě se váš intimní život dá obnovit i tak, aby manžel dokázal být prvním iniciátorem, moc vám to přeji.
zamilovanost
1.část:Dobrý den, paní doktorko, prosím o radu. S manželem jsem 18 let, 8 let svoji, 2 děti - 10 a 7 let. Máme spolu moc hezký vztah, manžel je skvělý chlap a otec, ale poslední dobou strašně citově strádám skrze to, že mi manžel není schopný jakkoliv fyzicky projevit lásku – dát mi pusu, pohladit, obejmout.. kromě sexu (ten je krásný), který je, ale také vždy jen na můj popud a už přestávám mít sílu si sex neustále „vyprošovat“. Brala jsem to tak, že je to jeho jediná chyba a že to prostě přijmu, ale poslední dobou mě to trápí čím dál víc. On tvrdí, že to prostě tak má, že neprojevuje city. Před půl rokem jsem se dostala do situace (svou roli sehrál i alkohol), kdy mi kamarád (svobodný, bezdětný, o 13 let mladší), naprosto nečekaně řekl, že se do mě zamiloval. Přišlo mi to v ten moment absurdní, ale natolik hezké, že jsem to neustála a líbali jsme se. Od té doby ho nemůžu dostat z hlavy.
Tapta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Tapto. Není divu, že jste se zamilovala, když jste dlouho citově strádala, a dotekově.Ale váš kamarád je citový hazardér, jestliže vám vyznal lásku. Ano, po dlouhé deprivaci ohledně líbání a doteků, se něco takového stát muselo. Ale šanci to na perspektivu to nemá, jak asi oba víte. Zamilovanost je opojná...Přecházím na druhou část vašeho dotazu.
alkohol u jednoho z partnerů
Dobrý den, už nevím jak dál a nevím jak začít.Mám s přítelem dvě dcery 5 a 1 let.Vždy se rad muž napil,ale poslední dobou je to častěji asi jsem to nechtěla tak vidět ze by byl závislí, ale asi ano. Starší dcera to již vnímá a je často svědkem našich rozepři a hádek někdy i fyz napadeni právě když ma pozito. Ale dle muže je to ma vina, pije kvůli me. Přičítá to nedostatku sexu, ale nedokazu mu vysvětlit, ze právě jeho piti je příčinou absence sexu z me strany převládá nechuť..chtěla bych se s holkama sebrat a jít pryč ale mám strach, moc se bojím co bude!Jsem momentálně na RD a peněz malo..dnes byl opět incident,odpol jsem šla po delší době ke kadeřnici,šla se mnou straší dcera,malou hlídal muž. Když jsme se vrátili byl opět opilý,tak jsem do večera vše sama obstarala kolem děti a domu. On sedel v obyvaku a obtěžoval,začala hádka, pote se přesunul do pokoje, tam vše poblil,když jsem po něm chtěla aby to uklidit napadl me,takže jsem drhla opět vše já a ne poprvé, ted už spí.já na dně!
Eva J.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Evo J. Na vašem místě bych trvala na léčbě na závislosti, pokud s vámi přítel chce žít dál. Máte to opravdu hodně těžké, k alkoholu se u něj přidává domácí násilí - fyzické i psychické. Zavírala jste před jeho pitím dlouho oči, protože jste se bála jej opustit a být sama? Myslím, že by vám samotné s dětmi bylo lépe. Nevím, komu dům patří, a zda by to neměl být on, který odejde, pokud se nezačne léčit. Držte se a začněte být rasantnější, nezůstávejte obětí!
partnerský trojúhelník
2. Takže přes rok je odstěhovaný, bydlí u rodičů, ale nemá to konce. Rozvod odmítá, občas chodí jen navštěvovat děti. Co dělá o víkendech, nevím. Začali jsme chodit do poradny, kde ale jen něco naslibuje a skutek utek. Psycholožka mi řekla, ať mu dám klid, neřeším náš vztah a ať mu dám volnost(?), ať manžela nekontroluji a na nic se ho ohledně milenky neptám. To jsem dodržela.Ale nic se neděje. Z původně doporučované pauzy na 3-4 měsíce se stalo mrtvé období trvající přes rok,kdy jsem sama opuštěná s dětmi a domácnosti na krku a on si dělá co chce. Prakticky nemá žádné povinnosti, naštěstí peníze platí. Já jsem nezahla, nic jsem neprovedla, ale jsem ta , která si musí nechat všechno líbit, protože ho chci zpět.Hlavně aby měl manžel klid a volnost. Ke mně je chladný, nevšímavý, prakticky mě vymazal ze svého života. Rozvod nechce a já nejsem schopna vztahu s někým jiným. Stále čekám, ale je to už se vším všudy přes 3 roky, kdy se mě ani nedotkl.Mám ještě čekat? Děkuji za náhled.
Bety
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Proč myslíte, že rozvod manžel nechce? Drží si zadní vrátka, nebo je to kvůli dělení majetku? Jeho 30 letá svobodná přítelkyně na něj nejspíš tlačí, pokud jsou ve vztahu takto dlouho, ale on to odmítá. Takže její perspektiva pevného oficiálního vztahu se vším všudy je dost nejistá. Doporučovala bych pauzu na 6 měsíců s tím, že si dohodnete jasná pravidla. Finance máte vyřešeny, ještě by k tomu měl přistoupit jasně stanovený kontakt s dětmi. A myslím si, že párová terapie v této fázi smysl nemá, potřebovala byste individuální terapii pro sebe samu.Potřebujete mluvit o svých pocitech, neboli víc terapii, než konkrétní poradenství.Ta pauza by měla být jasně definována - jaký je její účel, stanovení časového horizontu do pevného data, kdy se rozhodne, s kým chce žít.
partnerský trojúhelník
1. Dobrý den.Potřebovala bych slyšet další názor, i když vše řeším v manželské poradně.Před třemi lety si manžel našel práci v Praze, kde si našel milenku, pracoval tam přes týden a domů jezdil na víkendy. Někdy nepřijel vůbec, byl s ní několikrát na dovolené. Že někoho má, jsem poznala z jeho celkového ochladnutí, odmítáním sexu, stálého telefonování..... , až se mi přiznal. Pořád ale tvrdil, že je pouze kamarádka, se kterou spal jen 1x a pak se to prý už neopakovalo, nicméně spoustu času trávil s ní a na rodinu ( 2 nezl. děti ) v té době úplně kašlal. Dokonce po něm chtěla rozvod ( ona svobodná třicítka, já i manžel oba 45, 24 let spolu) - četla jsem několik zpráv, než si zahesloval mobil. To jsem mu ale neprozradila. Bylo ale jasné, že se milují a mají intenzívní vztah. Hrozně jsem trpěla, kdy mě přehlížel a já věděla, že je s ní.Před rokem se s prací vrátil domů, ale on ji navštěvoval pořád a odmítal cokoliv řešit.Jenže - z bytu se odstěhoval, bydlí u rodičů.
Bety
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Bety. Ještě přejdu na druhou část vašeho vyprávění, než budu reagovat.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem 20 let vdaná za manžela (máme dvě děti 16 a 18). Poslední dobou je kamarádem, protože mi řekl o své milence a asi tuší, že já někoho mám. Začalo to z mé strany, ale manžel tuší, neví. V mileneckém vztahu žiji 3 roky a poslední dobou je to už náročné. Zvláštní, že na jednu stranu mi vyhovuje manželství, které nabízí svobodu a jsem si jistá, že o tu bych přišla. S milnecem máme hodně vážný vztah a myslím, že i pro něj je to psychicky náročné (má dvě malé děti) a pro radikální řešení jsme se ani jeden nerozhodli. Rozumíme si, vídáme se docela často a jezdíme spolu na dovolené.Není to rozhodně jen o sexu. Vím, že mi těžko může někdo poradit pár řádkami, přesto je situace mnohdy neúnosná a tak budu ráda za každý pohled na tutuo situaci. S manželem si rozumíme, ale nespíme spolu. Nevím, jestli už to není spíše jen hra. Chtěla bych být s milencem jako partnerem i on se mnou. Bavíme se o tom, ale má malé děti a samozřejmě je tu obava ze strany jeho partnerky.
Děkuji za odpověď.
Hanka 42
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hanko. Máte pravdu, neumím vám v tom poradit, jste s přítelem v neřešitelné situaci, rozvod není možný ani na jedné straně. Ale není to nakonec takto lepší? Milujete se a máte čas a prostor pro setkávání se jak na rande, tak na společných dovolených. Vyzobáváte si ze své lásky to nejhezčí, co vám může dát, těšíte se na sebe. Běžný denní život by byl postupně stereotypnější, než jaký je milenecký vztah se vším všudy. Vy aspoň nemusíte mít pocity viny, pokud vám manžel přiznal milenku. Nechte to v tomto modu.
zvažování smyslu vztahu
zálety, ale ty jeho mladé husičky mu je trpí a přesně to on potřebuje. Naivky, které mu nemají co diktovat. Nejhorší je, že má kolem sebe neinteligentní kolegyně, které ji neustále přesvědčují, že by s tím klukem byli dobrý pár a že by se měla snažit jít svému štěstí naproti a přebrat jí ho. Od toho jsem ji rázně zarazil s tím, že, jak by se jí líbilo, kdyby se jí někdo pletl do vztahu a chtěl jí přebrat přítele? Jenže ne, místo, aby se nad tou holkou povznesla, protože na rozdíl od ní má už něco za sebou, tak plánuje, že až se spolu setkají,p okusí se toho kluka políbit, schválně, co to s ním udělá. Že může pěkně narazit jí vůbec nedochází. Já ji mám rád, ale jak mám docílit toho, aby si toho frajera přestala všímat? To mám jít a poprat se s ním? Ona si naivně myslí, že, když s ní bude chodit, tak ho změní, jenže, jak chce změnit někoho, kdo se nezmění nikdy? Ve svém věku nemá vlastní bydlení, nechce rodinu, v každém městě má jinou, tak co s ním chce dělat?
Lukáš 2. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi ji chemicky přitahuje, Lukáši, a to nerozbouráte ani vy. Neochráníte ji před krokem, který chce udělat. A čím víc jí to budete vyvracet, tím bude umanutější a rozhodnutá ten krok udělat. 
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, moje kamarádka chce chodit s klukem, který nemá dobrou pověst. Střídá holky, občas se opije do němoty, nikdo s ním nevydrží doma, v práci, ve vztahu. Je mu dobrá jen na dopisování, občasné setkání a aby do něj investovala peníze. Když jsem se jí zeptal, jestli ho miluje, když s ním chce chodit, řekla mi že ne a já tomu věřím, protože, kdyby ho milovala, neměla by vztahy a rande. Jenže ona toho kluka nedovede ani milovat, ani nenávidět, v tom je ten problém. Já ho znám jen z vyprávění a podle mně musí být dobrý manipulátor. Když se dozvěděla, jak se zachoval ke své bývalé přítelkyni, všichni jsme si mysleli, že " vystřízliví", jenže ona se s ní seznámila a zjistila, že jí k němu sedí. Jeho současná přítelkyně jí však absolutně nesedí. Je o ní přesvědčená, že ona jí ho vlastně přebrala. Jak jí ale mohla přebrat někoho, s kým nikdy nechodila a ani chodit nebude? Ten kluk o ni nejeví absolutně žádný zájem, protože ona je velmi inteligentní a rázná, takže by mu netrpěla ty jeho - otázka upravena poradcem
Lukáš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lukáši. Evidentně vám na kamarádce hodně záleží, možná víc, než jen na kamarádce. Jdu si přečíst druhou část vašeho dotazu.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
paní doktorko. Táhne mi na 30 a s o 8 let starším přítelem jsme přes dva roky. Je milý a hodný, ale postupně vidím, že jsme vlastně docela odlišní a jsem na vážkách, co s tím. Partner nemá ambice a drive. Zjevně nechce v životě žádné změny (odstěhovat se z domu rodičů nebo změnit zaměstnání, když nevychází finančně) atd. To jsou věci, které tak nějak chápu a vím, že jsem taky paličatá, ale nechci ho nutit. Posledních několik měsíců ale najednou začal opožděně odepisovat na zprávy, přestože jemu dříve vadilo, že já nejsem pořád u mobilu a tak jsem to změnila. Přestal se o mě zajímat. Neptá se mě. Např. když jsem měla větší novinku ze své práce, řekl akorát aha, žádný dotaz na detaily. Nezeptá se jak jsem se měla, když byl několik dní pryč, atd. Když nevedu hovor já, chvíli mluví o sobě a pak mlčíme. Vysává to ze mě energii a je pro mě čím dál obtížnější snažit se a svěřovat se mu. Už jsme o tom i v klidu mluvili, i mě povzbudil, ať o tom mluvím, ale po měsících žádná změna.
Karolína
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Karolíno, je otázkou, zda je on pro vás tím "pravým". Schází mu hodnoty, které jsou pro vás důležité, a schází mu empatie. Je pohodlný v mnoha ohledech, nevím, jestli by se vám s ním žilo v budoucnu spokojeně, zda byste si jej mohla vážit. A v 38 letech žít u rodičů? To není standardní...

rozvod a děti
c) S novým partnerem je vše na mrtvém bodě. A přitom jsem měla pocit, že na nic netlačím a dokonce si dělala naděje. Dvakrát jsme se potkali jakoby náhodou na výletech a potřetí už dokonce vyrazili plánovaně společně. Kolega má za sebou též nepodařené manželství a z něj syna asi o rok a půl mladšího než ti moji. Kluci se velice rychle spojili v jednu dobře fungující trojhlavou smečku. Zdánlivá idylka ovšem skončila, když jsem přiznala barvu. Hantýrkou našich kluků řečeno, otevřely se střílny a vysunuly hlavně děl. O tom, že by u nás doma mohl být někdo další, nechtějí ani slyšet. Pasé jsou i pokusy o další společný výlet. Absolutní nezájem. Nebo spíše jasný odpor, který má navíc podporu ze strany mých rodičů. Bylo mi už naznačeno, že pokud si hodlám stát za svým, proti klukům, tak se mohu spakovat a jít si za "štěstím". Oni to s kluky a jejich taťkou zvládnou. To je poslední apel. Dámy nespoléhejte na pomoc ze strany rodičů. Prim u nich hrají vnoučata a v jejich zájmu se klidně postaví proti vám. Od kamarádky jsem slyšela i o případu, kdy rodiče za podobný kousek vlastní dceru v podstatě vyhodili a vydědili. U nás snad tak zle zatím není, ale ochlazení ze strany rodičů vůči mě je citelné a já věru nevím jak dál. - otázka upravena poradcem
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Petro. Snad to nebude tak zlé pořád. Je otázkou, proč se vaši kluci tak pevně spojili proti muži, který jim konvenoval, a jeho syn také. Ano, odmítají nyní někoho jiného doma. Ale s rozvodem se nějak smířili, smíří se postupně i s vaším přítelem. Nic nevzdávejte dopředu. Až to vezmou kluci, vezmou to i vaši rodiče. Nic jiného k tomu neumím říct, ale přeji vám hodně sil a štěstí. Prostě je to tak, že se nic nesmí "lámat přes koleno"
rozvod a děti
b) Nikdy jsem nebyla zrovna outdoorový nadšenec a poté, co se mi během těhotenství objevily potíže se zády, můj zájem ještě opadl. Kluci byli naopak vždy na vrcholu nadšení, když mohli s tátou vyrazit na vandr a spát pod stanem nebo pod širákem. Anebo když ještě s dalšími dvěma kolegy z práce a jejich dětmi vyrazili na týdenní akci, která v duchu filmové klasiky nesla název Apalucha. Když jsem jednou zahlédla fotky z jejich řádění, tak jsem se málem lekla. Bosí, jen v trenkách, resp. ti menší úplně nahatí, špinaví všici jak špek, bláto snad až za ušima, ale viditelně na výsost spokojení. Ti naši určitě. A to vše díky taťkovi. Tohle je dobré si to zavčas uvědomit. A o to více, pokud podobně jako já, máte kluky v pubertě nebo se jí blíží. Puberta je náročná sama o sobě a není vůbec třeba přidávat k tomu problémy od rodičů. A hlavně je to období, kdy pomalu ale jistě začínáme prohrávat "genderový souboj". Pubertou se spouští postupná přeměna kluka, který byl maminčin, v dospělého chlapa. A chlapi jak známo drží spolu. Kluci zkrátka začnou jít za svým vzorem - za tátou. Hodit do tohohle vidle se může krutě nevyplatit. - otázka upravena poradcem
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Mluvíte moc rozumně, Petro, jdu na poslední část vašeho vyprávění.
rozvod a děti
Vážená paní doktorko, moc děkuji za Vaši odpověď. Za apel pro ostatní mi snad ani není třeba díků. Když to pomůže jen jediné, aby neudělala ty samé chyby jako já, budu ráda. A pokud to nevadí, přidala bych ještě pár postřehů, jak se mi to jeví po Vaší odpovědi a po hovoru s kamarádkou ze střední školy, která se též věnuje rodinné psychologii.
Jak už jsem psala. Podlehla jsem na webu se vyskytujícím moudrostem o tom, že to děti zvládají celkem v pohodě. Kamarádka mi vysvětlila, že tyhle žvásty tam obvykle píší ti, kterým to nějakou souhrou náhod klaplo. Ovšem ta většina, která si rozbořila život podobně jako já, se raději nevyjadřuje. Prý je to podobné jak u rulety. Tam se také mluví o tom, kdo rozbil bank a nikolivěk o zástupu těch, co tam peníze nechali.
Velice dobře jste vystihla hned první část problému. U nás doma byl klid. Samozřejmě, že semo tamo došlo k nějaké výměně názorů jako asi všude jinde, ale nikdy se to nezvrhlo v napadání, urážky či dokonce fyzické násilí. Nikdy ne.
Kluci celou dobu vnímali normálně fungující rodinu, kde spolu rodiče mluví, taťka mamku obejme a dá jí pusu, občas přinese kytičku nebo nějakou jinou pozornost. Že začíná být problém v posteli, to samozřejmě vědět nemohli. O to horší pro ně byla zpráva, že rodiče už spolu nechtějí být, resp., že maminka nechce být s taťkou. Vysvětlovali jsme jim to mockrát, hlavně manžel, za což jsem mu moc vděčná. Asi už se tím smířili. Dílem díky tomu, že pořád mají tátu v dosahu, ale úplného pochopení se u nich zřejmě nedočkám nikdy.
Hrubě jsem totiž podcenila, co pro naše kluky znamená pojem "taťka". Oni jsou jeho svět. Právem, protože opravdu nezapřou, z kterého jsou "pytlíku". Odmalička jim věnoval neměřitelně času a energie. Od rajtování s kočárkem a ve vozíku za kolem, přes toulky po okolí, výlety na kole a spoustu dalšího. Jakožto šikovný a technicky fundovaný člověk navíc měl skoro vždy po ruce odpovědi a vysvětlení pro plejády klukovských otázek. Tohle vše jsem nějak brala jako samozřejmost. - otázka upravena poradcem
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Petro, velmi se omlouvám, vzhledem ke zpoždění v odpovědi a vzhledem k množství dotazů v mé poradně, si teď to, co jste psala, úplně konkrétně nevybavuji. Ale jdu číst dál...:-)
prevence problémů ve vztahu
část 4: schopný ho pozdravit a že se chová nezdvořile a on začal vykládat, že je to z morálních důvodů, že se nemůže přetvařovat, když ode mne manžel odešel, přitom ví, jak to celé bylo, já jim to popravdě řekla, prostě svoje hnusné chování zakrývá zase svojí "vysokou morálkou". Problém je v tom, že já už ho nenávidím, skoro se tím dusím, snažím se kvůli mámě, ale je mi skoro fyzicky odporné, když mluví s mým synem a něco mu vykládá, snažím se mu vyhýbat, ve vlastním domě - abych ho nepotkala, kolikrát nejdu ani na zahradu, nechce se mi domů, když tam on je. Už nevím jak dál, odejít nechci, už kvůli mámě, partner chce pryč, syn ne, že je tam zvyklý a mamka, ať to překonám a vydržím a zkousnu to. Ale jak žít skoro v jedné domácnosti s někým koho nenávidíte??? Pořád se mu nemůžu vyhýbat. budu vděčná za jakoukoliv radu. - otázka upravena poradcem
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ivano, děkuji vám za vstupní kompliment, ale bojím se,že vám v tomto moc neporadím. Vy v domě zůstáváte na přání maminky a syna, ale sama - vy, i partner, byste raději odešli. Tomu, co říkáte, naprosto rozumím, dovedu si představit, jak se cítíte. Otázka pro vás: na kolik procent se tam ještě cítíte doma? Vodu kalí otčím, maminka vás přemlouvá, abyste to vydržela, maminčino přání, to je silný kalibr. Ale co máte vydržet? Jestliže vše vyeskalovalo již do vašeho tak silného odporu vůči němu, máte dvě varianty - buď se odstěhovat poblíž vašeho rodného domu,abyste byla nablízku mamince a syn si zachoval své kamarády, nebo si jasně stanovit pravidla komunikace a před tím si vše vyříkat. V přítomnosti maminky i vašeho partnera. Otčím musí jasně slyšet, že si nepřejete, aby cokoliv z vašeho života komentoval a do čehokoliv vstupoval a zasahoval. A maminka může chodit na návštěvu k vám do vaší části domu, tím dáte jasně najevo svůj vztah k otčímovi.
prevence problémů ve vztahu
část 3: což se naštěstí nestalo, nesnesla bych, aby se třeba pletl do výchovy syna. Začal se mnou zapřádat rozhovory, že se máme odstěhovat, že mamka si to přeje, jen nám to nechce říct, že když je s ním, je spokojená a když tam jsme my, tak jí to stresuje, ale že jí to nemám říkat! Přitom vím, že to je její obava, že tam s ním nechce zůstat sama a mezi čtyřma očima jsme o tom mluvily mnohokrát. on lže a manipuluje, mamka si s novým partnerem vcelku rozumí, jsou oba takové horké hlavy, ale nehádají se a mají na spoustu věcí stejný názor, což otčímovi vadí a zase mi po straně říkal, jak je mu "na zvracení" z toho, jak mamka mému partnerovi leze do zadku aby mi neutekl. Mě už je ale na zvracení z něho. Celé to vyvrcholilo v posledním měsíci, kdy se hrozně pohádal s mamkou, můj bývalý manžel je teď vážně nemocný, ale všichni doufáme, že to bude dobré a i prognozy jsou takové, všichni mu pomáháme i má mamka a stalo se, že otčímovi vyčetla, že když tam bývalý manžel u nás je, není on ani .. - otázka upravena poradcem
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
prevence problémů ve vztahu
část2: A dostávám se k tomu problému, žijeme ve společném domě s maminkou a jejím manželem. Žili jsme tak i s mým prvním mužem, dům je velký a maminka chtěla abych s ní zůstala. Její manžel není můj otec a přišel k nám v mých asi 10 letech. Nikdy jsem ho neměla ráda, byli jsme úplně odlišní, on ví všechno nejlíp, všechno udělá nejlíp, nikdo se mu nezavděčí, je to rejpal a popichovač. Nikdy vám nic nevytkne přímo, vždy to řekne jen někomu jinému po straně. Období mé puberty s ním bylo hodně těžké, když jsem měla už svůj život, přestala jsem ho řešit. Ale byla to spousta maličkostí den za dnem, které způsobily, že jsem se mu raději vyhýbala a rozhovory s ním nevyhledávala. Ani manžel se mu nikdy s ničím nezavděčil, pak už se tedy o to ani nesnažil. Otčím není příliš k lidem, myslí si, že on je "dokonalá neomylná bytost" a jeho názory jsou vždycky správné, s mamkou se často hádají, ale v jejich věku se už asi nerozejdou. Po rozvodu se asi těšil na to, že zůstane v domě jediný chlap.. - otázka upravena poradcem
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha, jdu dál...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,
předem se omlouvám, že nemám dotaz z partnerské problematiky, i když s tím také souvisí - jedná se o vztahy v rodině. Líbí se mi, jak odpovídáte, a proto jsem se osmělila napsat. Je mi 41 let, jsem rozvedená s 11 letým synem. Pět let mám nového partnera, děti spolu nemáme a neplánujeme. S bývalým manželem máme velmi hezký vztah, důvody našeho rozvodu jsou asi spíše "únava materiálu" a to že jsme spolu byli velmi dlouho a stali se z nás něco jako sourozenci. Bohužel jsem řešili i stresové období a vyústilo rozvodem, na kterém mám podíl zejména já, že jsem ho navrhla, na což nejsem pyšná. Přátelíme se obě nové rodiny dohromady, i s manželovou novou partnerkou a jejich 2 dětmi a trávíme spolu i volný čas, syn se vždycky směje, že jsme spíš smečka. Naštěstí žádným traumatem snad netrpěl a je to již 4 roky, co žijeme s novým partnerem dohromady a mají spolu moc hezký vztah, možná i vzhledem k tomu, že ví, že partner kamarádí s jeho tátou. 1. část - otázka upravena poradcem
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ivano. Přecházím nejprve na další části vašeho vyprávění.
nedotažený rozchod
dobrý den chtěla jsem se zeptat a poradit když jsem se rozešla po 23 letech s partnerem nebyli jsme manžele spolu máme 14ti letou dceru která zustala se mnou v nedokončeném baráčku.ja sama nemocná a po krizi která trvala 2 roky a pak nucený rozchod jinak už to nešlo. dost jsme se milovali i po těch letech po všech stránkách .partnerovi jsem prý zlomila srdce a ted když se vidíme jako že se neznáme že zádnych 23 let spolu prožitých neexistovalo stále mě to trápí nikoho jiného k sobě pustit nechci stále tam něco je a nevím co s tím jestli je možná delší odluka a vrácení se k sobě i po tom vsem .dá se ještě znovu být spolu a znova si důvěřovat a odpustit může to být ještě jako dřív nebo už to nemá cenu jak mi každý říká děkuji za odpoved
alena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
aleno, příteli rozchod ublížil a právě proto, že má zlomené srdce, není schopen se s vámi normálně bavit. Zkusila bych to na vašem místě opravdu redefinovat jako pauzu, nikoliv definitivní rozchod, měla by být půl roku a v mezidobí byste neměli svůj vztah vůbec řešit. Od věci by nebylo začít navštěvovat partnersky specializovaného psychologa.
deprese a vztah
Dobrý den, chtěla bych se s vámi poradit ohledně vztahu s přtelem, který dlouhodobě bere antidepresiva. Před třemi měsíci, v době kdy jsme začali náš vztah, začal chodit na psychoterapii.Z toho co mi vyprávěl jsem nabyla dojmu, že jeho terapeutka není nadšená že začíná vztah...že ho čeká náročný proces léčby. V podstatě se už s ní o mě nechtěl bavit, protože ji stále musel přesvědčovat o tom co ke mě cítí a že chce být skutečně semnou.Takže jsem si chvílema začala připadat, že jsme ve vztahu 3. Sám říkal, že snad není jediná oblast v jeho životě kterou by mu nenabourala. Má velmi náročnou práci a v podstatě velmi na sebe nemáme čas, ale komunikovali sme spolu s radostí. Což se nedávno změnilo. Přestal se ozývat, říkal že byl za terapeutkou aby mu změnila léky, že mu už ty jeho nezabírají. O pár dní později mi psal že je v senatoriu...od té doby (týden) už nejsme v kontaktu i když vidím, že čte správy jen neraguje. Nedokážu si jeho chování vysvětlit...
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kateřino. Je v léčbě a potřebuje pro sebe klid, utřídit si myšlenky, proto se neozývá, dejte tomu čas.
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den, potřebuji poradit s jednou věci. Mám přítele, který je o 22 let starší, než ja. Mně je 21 a jemu 43. On má dceru, která je o 5 let starší jak já. je ji 26 a mně to vadí. Snažila jsem se jí mít ráda, ale nedokážu se smířit s tím, že je tady ještě jiná žena, která je pro něj dokonce důležitější než ja. Ubližuje mi, když si s ní píše nebo vola a ona mu posílá pusi a srdicka. Vím že to je hloupé, že mi to vadí, ale trápí mě to. Byl dokonce už 2x ženatý a rozvedeny. Já ho miluju a život bez něj si nedovedu představit, ale to že má dceru nedokážu překousnout a přitom se snažím. On si ji pořád brání je pro něj důležitější než ja. Vím že ta jeho dcera na mě žárli a že mu i přede mnou dává pusu naschvál aby mě tím naštvala. Chtěla jsem být pro svého přítele ta jediná,ale nejsem, delím se o něj s jeho dcerou. Pak má ještě syna, který je o 2 roky starší než ja,ale ten mi nevadí,i když si s mojim přítelem taky píše a vola.Poradite mi prosim jak se s tou jeho holkou vyrovnat?
Kamila
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kamilo. Jestliže svého partnera milujete, musíte akceptovat i jeho děti. Jsou nedílnou součástí jeho života. Že svou dceru miluje je normální, měla byste si jej vážit za to, že má s dcerou hezký vztah. Ano, ona vás možná provokuje i aktivně, ale já ji chápu - ano, žárlí na vás, a vy tedy na ni. Pokud ji nebudete umět mít ráda, nemůžete ve vztahu s partnerem déledoběji být.
partnerský trojúhelník
Hezký den, paní doktorko, chtěl bych touto cestou zkusit požádat o informace k problému, před který nás coby rodinu postavila moje mladší sestra. Na prahu čtyřicítky podlehla tomu, co jeden příbuzný mé manželky, povoláním psycholog, nazývá syndromem ujíždějícího vlaku. Přes čertvíjaké aktivity na internetu se seznámila s úplně cizím chlapem a chce si jít za novým štěstím. Stávající rodinu, kde jsou mimo jiné dvě děti ve věku 12 a 10 let, už nevnímá jako perspektivní. Bylo nám vysvětleno, že ženy bohužel mívají v určitém věku sklony k tomu, že takzvaně pálí mosty a vrhají se do něčeho nového. Rodiče jsou z toho poněkud paf a já rovněž. Obáváme se, co bude dál, protože se sestrou momentálně nejde cokoli rozumně řešit. Byt, respektive jednotka v řadovém domku, kde bydlí, je napsaný na sestru. Převod udělala matka krátce po svatbě. Máme obavy, aby sestru v momentálním rozpoložení nechytl amok, nespakovala švagrovi kufry a nepostavila mu je za dveře. Aby jej nevyhodila ze dne na den.
Pavel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den i vám, Pavle. Vaše sestra a její manžel nejspíš procházejí déledobější krizí, aniž byste vy, jako rodina, o tom byli informováni. Nejspíš cítí sestra jejich manželský vztah jako vyhořelý a proto začala hledat jinde, internetové seznamky jsou nejjednodušším způsobem... Je nyní nejspíš poblázněná, zamilovaná, okouzlená, takže opět prožívá emoční adrenalin, který postrádala. Ale vy jí v této chvíli těžko něco rozmluvíte. Ano,zamilované ženy častěji pálí mosty, nicméně zamilovanost trvá chvíli. Ona toho muže nezná, je jím pouze nadšená a nevidí vpravo, ani vlevo. Měli byste si doma v rámci vaší rodiny ujasnit, kdo je ten, komu nejvíc důvěřuje a na koho dá, a ten by pak s ní měl celou situaci rozebírat - zjistit, oč jde a proč, domluvit jí v tom, že pokud by snad chtěla v budoucnu bořit rodinu, měla by počkat minimálně 1,5 roku, aby si uvědomila všechny dopady tohoto kroku. Na děti, na ni, na jejího muže.
krize vztahu
2. měla vycházet od něj, chybí mi u něj nějaká empatie vůči mě, taky bych někdy chtěla, aby se někdo postaral o mně...myslím v tom smyslu, aby mě objal, byl mi oporou, partnerem, parťákem apod. A on čeká na iniciativu jen ode mně. Jenže i když já se nějakou dobu snažím, z jeho strany se to neprojevuje (podle mě). Nedávno mi řekl, že nemáme nic společného, že já nemám kromě rodiny nic...Ale přesto chce údajně se mnou zůstat, ale už nevím, zda kvůli mě, nebo jen kvůli dětem. Jsem z toho unavená, smutná, zklamaná. Uvědomuji si, že každý svého štěstí strůjcem a asi bych se měla naučit být více pozitivní, změnit i svůj přístup, nebýt vyčerpaná...Ale jak na to? Děkuji za radu.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Oba jste ve velkém stresu a unavení. Vy, s dvěmi dětmi, manžel z podnikání, a oboustranný stres generuje vzájemnou nepohodu. Každý z vás nejspíš zrcadlí toho druhého, každý z vás čeká iniciativu od toho druhého, takže se zákonitě neprotínáte ve svých očekáváních. Ale každá krize je překonatelná, pokud si ji včas pojmenujete a začnete proaktivně oba objevovat na sobě zase to hezké, co vás původně spojilo. Manžel říká, že vás opustit nechce, a určitě to není jen kvůli dětem. Odcizení musí být vystřídáno opětovným propojením a sdílením. Máte-li k dispozici hlídání, vyražte si někam spolu jen vy dva. Ať již na večeři, nebo na víkend. Pokud již nekojíte, odpočinula byste si od toho nočního vstávání k dítěti a kromě toho byste mohli obnovit svou intimitu, což vám moc přeji :-)
krize vztahu
1.Dobrý den, prosím o radu. Zažíváme s manželem velkou krizi, nebo alespoň já to tak vnímám. Jsme spolu 6 let, z toho 4,5 manželé. Máme dvě malé děti - necelé tři roky a 15 měsíců. Já to vnímám tak, že problémy začaly, nebo se stupňovaly, po narození druhého dítěte. Jsem na děti hodně sama, manžel hodně pracuje. V týdnu je tedy v podstatě s námi hodinku až dvě ráno a vrací se až když děti spí. Pomáhala jsem mu se vším, co si přál, především rozjet vlastní podnikání. Podporovala jsem ho, upozorňovala na možné problémy, řešila s nim papíry, účetnictví apod. Jsem hodně unavená, mladší dítě špatně spí, takže k celodennímu zápřahu okolo dětí a domácnosti mám i noční vstávání co hodinu, hodinu a půl. Jsem samozřejmě podrážděná. Takže pak z ničeho vznikají velké hádky, pomalu na rozchod. JSem vyčerpaná, manžel taky. Ale nevíme, jak z toho. Mě přijde, že se čím dál víc vzdalujeme, ani jednoho nás nenapadne se obejmout, dát si pusu kolikrát... Já mám trochu pocit, ž eby iniciativa měla vycházet
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Martino, dobrý den. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění.
nedotažený rozchod
Dobrý den,
po 6ti letech vztahu, kdy nebyly hádky a žádné zásadní rozepře mě přítelkyne (31, já 39) poslala si zahrát golf a mezitím se odstěhovala.Zablokovala si me všude,to samé její rodina a několik společných přátel.Po měsíci mi napsala,že žila pouze můj život,že jsem zlý člověk a že kontroluji její život,že mě nikdo nemá rád a že jsem hrozný člověk,že už to tak cítí 4 roky.Nic takového si neuvědomuji,spíše jsem ji neustále vycházel vstříc a delal,co ji na očích viděl.Nemohla mít děti a já s tímto byl smířen.Jedinný lehči konflikt byl měsíc před jejím odchodem,kdy jsem řekl,že byly v práci děti na prohlídce a byla tam jedna roztomilá holčička,okamžitě začla křičet,že chci děti,ale vyjasnili jsme si to.
Nevím teď, jak se mám k celé situaci postavit. Zkoušel jsem ji kontaktovat,marně,tak jsem ji alespoň odpověděl na její mail. Můžete mi prosím říci svůj názor?
Filip
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi máte rozporné vidění kvality vašeho vztahu, Filipe. Nezdá se mi, že by přítelkyně jednala v afektu. Vypadá to, že byla nejspíš opravdu dlouhodobě ve vztahu nespokojená. Ale její způsob rozchodu je velmi nepřátelský a podivný. Nicméně - postavila se proti vám i její rodina, i to svědčí o tom, že jim déledoběji vyjadřovala svou nespokojenost. Může v tom být i někdo jiný, kdo ví. Ale teď ji nekontaktujte a zkuste se od ní citově odpoutat.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, jsem s partnerem přes 2 a půl roku. Ze začátku, bylo vše hezké. Věděla jsem že je rok po rozvodu.S manželkou byl 20 let, děti se jim nepodařilo mít. K rozvodu se rozhodl přítel, po tom co se jeho manželka odstěhovala, že prý potřebuje pauzu, že jsou oba někde jinde a že to tak bude lepší. Po ročním odloučení se dohodly na rozvodu. On pak měl nějaké chvilkové známosti a pak jsme se potkali mi dva. Nikdy se mi nesnažil lhát v tom, že manželku moc miloval, že sní byl štastný a že mi nikdy nebude moci dát vztah, který bych chtěla já. Jsem rozvedená s dítětem, rozumí si sním trávý spolu čas i beze mě, mají společné koníčky. Oba bydlíme odděleně, vídáme se tak jednou týdně. Neříká mi hezka slova, nikdy mi neřekl, že mě má rád, neplánuje žádnou budoucnost, když se ho zeptám proč, nikdy mi neodpoví. Vím, že je s bývalou manželkou v kontaktu, od kamarádu vím, že jí umí říkat hezká slova, že jí chce vidět, že jí říká, že už s nikým jiným štastným nebude. Nevím jestli ten vztah ukončit
Aja
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ajo. Zda máte vztah, který vám nevyhovuje, ukončit,to musíte vědět jen vy sama. Vypadá to, že vy ho máte ráda víc, a on ještě není z rozvodu venku, to vás musí bolet. Zkuste si udělat bilanci zisků a ztrát v případě rozchodu. On ale šťastný asi být neumí, rozvod jej rozbil a bude trvat, než v sobě najde opět emoční kapacitu na plnohodnotný vztah.
nevyrovnaný vztah
ho oslovit jménem,ne? Jenže ona je taky otázka, jestli ji vůbec miluje, když se k ní chová, jak k nějaké hej, počkej. Přítelkyně se snad prezentuje v tom nejlepším světle a ne, jako blbka, která neumí vyluštit křížovku, která zabloudí na zřícenině a na kterou prostřednictvím videa shodím slovy, že by něco nezvládla. Prý to není shazování, ale škádlení. nevím, mně to tak nepřipadá, protože u něj opravdu nikdo neví, kdy mluví vážně a kdy si dělá srandu. Nebaví mě neustále se s ním bavit buď ve srandě nebo ironii, ale s ním to jinak nejde. Jednou si vyjel na svoji sestru a ona na něj: " A já nemám jméno nebo co?" Ne, jméno má pouze jeho pes, toho jediného umí pojmenovat, hlavně, že všichni musí oslovovat jeho. Před pár dny mi poslal zprávu a ani v ní nenapsal ahoj. Nemám na to sílu mu psát, že nějaký pozdrav by to chtělo, že jsem se narodila s jménem, protože nejsem žádná vychovatelka ani jeho máma. Nikdy takový nebyl. Mohly jeho chování ovlivnit opravdu soc. sítě? - otázka upravena poradcem
Dagmar 2 .část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
To neposoudím. Omezila bych s ním kontakty, na vašem místě.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jeden můj kamarád si vypěstoval silnou závislost na soc. sítích. Celé dny nedělá nic jiného, než, že neustále něco sdílí na svém Fb nebo instagramu. Kdyby nebylo těch jeho videí, tak ani nevíme, jak žije. Že neustále něco točí, když je sám by mělo odůvodnění. Dělá to proto, aby se zabavil. Proč je ale na mobilu i ve chvílích, které tráví se svou přítelkyní nikdo nechápe. Nehledě na fakt, že spolu nejsou denně, tak místo, aby si užíval toho, že je s ní, musí točit všechno kolem. Kde spolu byli a co tam dělali. Na té jeho závislosti se odráží i jeho chování vůči všem a především to, že neumí nikoho oslovit jménem, ani tu svoji přítelkyni. Tuhle jsem se ho v souvislosti s ní na něco ptala a bylo to jen samé Ona to a tamto. Chtěla jsem mu položit otázku: Ta tvoje přítelkyně nemá jméno?, ale kamarádka mi řekla, že by to bral, jako, že na ni útočím. Ale to přece není útok na jeho přítelkyni, ale upozornění na to, jak se k ní chová. Přece, když někoho miluju, neměl by být problém
Dagmar
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dagmar. Váš dotaz velmi připomíná předchozí dotaz Moniky. Co vás konkrétně trápí? Jeho závislost na sociálních sítích, nebo jeho neurvalost k přítelkyni? Asi vás trápí nemožnost rozumné komunikace s ním, ale vy ho nezachráníte. Ano, asi by jakékoliv připomínky k jeho způsobu života bral jako útok. Ale je to jeho život a jeho volba, třeba se změní, ale teď jede v tomto.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, ráda bych se naučila rozumět svému přítelovi, ale nevím jak na to. Jsme spolu 5 rokem a první rok až dva bylo vše perfektní, neměl problém vyznat city, mazlit se, dojít si na procházku a já bych mu za to snesla modré z nebe, ale od té doby postupně vyjadřování citů utichalo a teď už neříká vůbec nic. Nejen, jestli mě miluje, ale i jestli se mu třeba líbím, jestli mu chybím, když se mnou třeba víkend není, tulí se strašně málo a celkově z jeho chování nepoznám, jestli mě má aspoň rád jako ženu. Ptala jsem se ho na to a ne v hádce, ale tak normálně a on mi na to stejně nedokázal odpovědět a byl pak ještě rozmrzelí, že ho do něčeho tlačím.. Řekla jsem mu, že z jeho chování nepoznám jeho city a on mi na to akorát odpověděl, že kdyby mě nemiloval, tak se mnou není, ale to už nějaká doba je a už ani to neříká. Když mu pošlu sms na dobrou noc a pošlu v ní pusu, tak mi ji nikdy nevrátí, ale přitom jsem kolikrát viděla,že když si píše s kamarádkami, že jim ji klidně pošle.Co myslíte?
Dana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Dano. V 5.roku vztahu dochází častěji k partnerské krizi. Možná je pro přítele váš vztah již natolik samozřejmostí, že si jej tolik neváží, jako na začátku, kdy jste byli první dva roky zamilovaní. Na vašem místě bych iniciativní komunikaci s ním přestala a nechala jeho, ať se o váš vztah stará on. Neptejte se ho na jeho city k vám, buďte více vzácná a nedostupná...
nevyrovnaný vztah
Když některé z nás už dojde trpělivost, otočí se to všechno proti ní, protože on vždycky ze všeho musí vyjít, jako vítěz. Podváděl svoji bývalou přítelkyni a když mu řekla, že už to nebude dál tolerovat, vypěnil a místo s milenkou to ukončil s ní. milenka mu byla milejší, než ona. Jeho současná přítelkyně má nejlepší kamarádku, s kterou se schází víc, než je zdrávo. Dokonce se říká, že spolu mají poměr, ale on to není schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. Místo toho za ní velmi často jezdí a myslí si, kdoví, jak je nenápadný. Všechny jenom využívá, ale kdy se to konečně obrátí proti němu? Když má jít se svou holkou na nějakou akci ( např. na koncert), zásadně mě nezve, protože nechce, aby jsme my dvě spolu přišly do styku. Když mě ale na tu akci pozve někdo jiný, hned jde za ní a řekne jí, že na veřejnosti bude dělat, že není jeho holka a vyhýbat se mi. Přitom, copak se pozabíjíme navzájem, když se uvidíme nebo co? Jsme obě dospělé a je mezi námi rozdíl 10 let. Mám si s ním promluvit?
Monika 2.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Myslím, že promluvit si s ním nemá smysl. Nechte ho žít jeho život podle něj. Jen nechápu, proč to vás a další společné kamarádky tolik trápí...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
mému kamarádovi bude letos už 34 let. Našel si přítelkyni, které je teprve 18 a chová se vedle ní dětinsky. Všichni se mu smějí, že se s ní vrací do puberty a ten vztah nechápou, protože ti dva se vůbec nechovají, jako dva zamilovaní lidé, ale spíš jako lidé, co se odcizili. Jedou spolu v autobuse, on tam hraje divadlo celému autobusu a natáčí ji na mobil. Ona si připadá trapně, tak mu řekne, ať se nepředvádí a on ji okřikne: " Nech, toho!" Neustále ji natáčí na mobil a už jí to vůbec není příjemné. Pak jdou spolu po ulici a místo, aby se drželi za ruku, ona valí pořádný kus před ním a on za ní a kouká do mobilu. Kdyby ji někdo přepadl, tak to snad ani nezaregistruje. Přijde s ní někam do místnosti, sedí spolu sice u jednoho stolu, ale ona je, jak páté kolo u vozu, protože ho zajímají všichni kolem nebo mobil. Já a moje kamarádky jsme nucení toto všechno trpět, protože nás tím vším neustále zatěžuje. Každý, kdo s ním má nějaký vztah, je nucený, něco trpět a poslouchat. - otázka upravena poradcem
Monika 1.část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Moniko. A co vás na tom trápí nejvíc? Je to váš kamarád, s vámi také visí jen na telefonu a nekomunikuje? Moc tomu nerozumím. Je to jeho holka, a on dělá, co popisujete. To partnerské opravdu moc není, ale tuto otázku kladete vy. Máte o něj starost? Jdu na druhou část.
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám přítele, oba jsme nad 50 let, já tři dospělé děti, on žádné, v manželství nikdy nežil. Sympatické mi bylo, když řekl, že dva drží spolu něco, co společně dělají. A zpočátku to tak snad i bylo. Přes týden jsme se viděli tak jednou, dvakrát (bydlíme od sebe 40 km), o víkendu vždycky někde spolu. Měla jsem tehdy i víc času, ale pak jsem začala chodit do nové práce a řešila přestěhování mé i dětí, tak se čas trochu zahustil. Snažil se mi i pomáhat. Super. Po dvou letech ale společné aktivity trochu ustaly. O víkendu jdeme maximálně večer do bazénu, pak společná noc a ráno on chvátá pryč - do práce (zaměstnanec, prý musí, ale nemusí, ostatní zvládají v pracovní době, on, protože byl sám, tak tam utíkal, vpodstatě tam žije, dívá se tam na televizi, internet, spí...), s bratrem mu pomoci - docela mě tuhle mrzelo, když mu říkal, jo v neděli nic nemám, přijdu. Takže se množí situace, že ho 3 dny ani neslyším (anebo zavolá telefonem o půl jedenácté večer - nerespektuje, že jsem mu už několikrát řekla, aby volal dřív) a pak ve čtyři odpoledne najednou telefon, že někam půjdem - nečekám to, mám něco domluveného, práce nebo to pro mne znamená dojezd někam 45 minut - řekne, no dobře, tak nemůžeš a je naštvaný. Tuhle jsem mu řekla, hele zítra bychom někam mohli (byl svátek, volný den) a jen jsem slyšela jak on nemůže, protože v práci musí xyz (mohl si udělat dřív) a neví, jestli vůbec večer stihne alespoň do bazénu. Byla jsem z toho docela smutná a on najednou, že kdoví, jestli já mám čas, že teda asi v ten den možná nebudu pracovat - vyznělo to tak, jakože já jsem vinna, že se nepotkáme. Dřív jsem třeba proaktivně, když naznačil, zajistila hotel, ale už se podvakráte stalo, že jsem tam byla sama, čekala na něj, protože on "najednou" nemohl a byl v práci. Trčela jsem takhle sama i na Silvestra, ačkoliv bylo domluveno, že půjdeme lyžovat. Pak že dopoledne potřebuje do práce, souhlasila jsem a ve dvě odpoledne mi volal, že prý tam cosi má a že přijede v pět. Neměl, ale nějak mi zapomněl říct, že si nevzal dovolenou a najednou měl asi strach odejít. Byla jsem sama na hotelu, který byl na samotě, kde nebylo vůbec nic, ani restaurace. Co s tím, když ta domluva s ním skoro není možná - cosi odkýve anebo řekne a pak je to jinak. Zdá se mi v poslední době, že volá, až když on má čas a je překvapený, že já zrovna v tu chvíli nemůžu nebo nemám pro tu aktivitu oblečení. Paní doktorko, jaké kroky byste mi doporučila? Mám dojem, že běžná domluva selhává. Takže jsem vlastně sama. Fakt přemýšlím o rozchodu. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Romana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Romano, dobrý den.Zatím nepřemýšlejte o rozchodu, ale o změně pravidel. Stálo by za to ale naznačit, že váš společný životní styl vám nevyhovuje, a že o rozchodu začínáte uvažovat. Cílem by mělo být, aby se začal snažit on o vás. On se tak trochu veze na vašich iniciovaných aktivitách a sám neudělá nic, má vás jistou. Ale co ty problémy ve společné komunikaci? On je nejspíš vlk samotář a ve dvou dlouhodobě žít neumí. Neumí plánovat a vymýšlet věci dopředu, neumí se přizpůsobovat. Ale o vztah s vámi určitě stojí, jen potřebuje zalarmovat tím, že o vztah může přijít, pokud to takto půjde dál ve stejném modu.
perspektiva mimomanželského vztahu
Paní doktorko, je mě 48 let a stýkám se již pět let se zadaným 42letým mužem, Žiju sama s menší dcerou v domě, se kterým mě pomáhá právě přítel. Občas jedeme tajně na dva dny mimo. Chodí za mnou každý den, snad s výjimkou, kdy jeden z nás opustí republiku. Nikdo v okolí nic netuší, včetně jeho partnerky. Nemají společné děti. Jeho partnerka je unavená a chodí brzy spát, a to je náš čas. Někdy prožívám krušné chvíle, stojím o to, zkusit společný život, zažili jsme i řešení praktických situací, máme podobné hodnoty, je to moc pěkné, včetně sexu. Přítel má ale všelijaké výmluvy, některé argumenty jsou opravdu závažně, přesto vidím, že dělá věci dost okatě, snad, aby žena na vše konečně přišla. Jenže ona ne a ne. Na druhou stranu si užívám i chvíle samoty, daří se mě v práci, mám své zájmy a koníčky. Ale chybí mě především společné sdílení zážitků, jídla, filmů atd. A tak nevím, zda mám nechat věci plynout, či zda se vyřeší samy, nebo vztah ukončit, což nebude vůbec lehké a zkusit hledat lásku jinde...pocity se ve mě každý měsíc střídají, dle homonální bouře. Děkuji Vám.
Elena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Eleno.Podle vašeho popisu to vypadá tak, že se opravdu spolu skvěle shodnete úplně ve všem a že k sobě patříte. Nicméně on je v kleštích své stálé partnerky a nedokáže od ní odejít, přesto, že spolu nemají děti. Ona evidentně zavírá oči před tím, že její partner má jiný vztah, nechce to řešit, protože by ji to ochromilo.A přítel jí nechce ublížit. Je to docela zacyklené, ale pokud máte tak velkou lásku, nevzdávejte se jí. Láska je velký dar, i když ve vašem případě na tajno.
nedotažený rozchod
Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně rozchodu. Loni jsem měla krátký vztah s jedním mužem, který vyústil rozchodem bez jakéhokoli vysvětlení z jeho strany. Začal být vyhýbavý a pak přestal reagovat úplně. Špatně jsem se z toho dostávala, byla jsem i u psycholožky. Půl roku jsem se dostávala z nejhoršího, ale pak už to bylo trošku lepší. Bohužel před měsícem jsem měla tak blbý nápad, že jsem mu napsala SMS k narozeninám. Ani nevím proč. Začali jsme si psát. S odstupem času mi vysvětlil některé věci, které se děly. Řekl mi, že cítil, že se do mě nezamiloval (já do něj ano) už dlouho předtím, než to bylo ukončeno. Je nezadaný, ale hledá vztah a se mnou by prý zatím chtěl spát, dokud někoho nesežene na vážno. Strašně jsem se v něm zklamala a nevím, jak to ustát. Na druhou stranu uvažuji, jestli bych se přece jen nezvládla oprostit od citů a mít ho jen na sex. V sexu jsme si vyhovovali a já měla styk naposledy s ním, tak už mi to chybí. Co si o tom myslíte? Děkuji za odpověď.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Byla jste a jste stále zamilovaná. Myslím, že by vám sex s ním ubližoval a opět vás k něj více emočně připoutával, dělala byste si naděje.Na vašem místě bych s ním kontakt ukončila, abyste se mohla uvolnit pro možný začátek nového plnohodnotného vztahu v budoucnu.
nenaplněná láska
Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat jestli jsem překročila hranici přátelství.Žiji v manželství už přes 20 let.Sešla jsem se s jedním mužem sama v jeho bytě.Před naší schůzkou moc dobře věděl,že můj manžel si nepřeje,aby jsme byli spolu v kontaktu.Přesto jsem se s ním sešla.Záměr nebo cíl naší schůzky o samotě nebyl přesně daný.Jenom se chtěl sejít znovu o samotě bez dalších posluchačů.To už jsem odmítla.Později mě pomluvil před mým manželem co všechno jsem mu prý napsala.Byla jsem do kamaráda platonicky zamilovaná.Nechtěla jsem,ale zničit moje manželství.
Ambra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ambro. Jestliže jste do kamaráda platonicky zamilovaná, musíte vědět hlavně vy sama, za sebe, zda jste překročila hranice, které vnímáte jako podstatné. Pokud byste zamilovaná nebyla, neviděla bych v setkání ve dvou v soukromí problém. Hranice ale překročil spíš ten muž. V soukromí můžete probírat věci i v nějaké kavárně. Zmatek má v sobě on, i vy. On ale asi víc. Co by asi napsal do této poradny on?...
nedotažený rozchod
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o názor. Pět let žiju sama v bytě(je mi 60), kde jsme bydleli s manželem. On se odstěhoval k jiné.Jenže...manžel mi často volá a ptá se, jestli něco nepotřebuju, jak se mám. Nerozvedli jsme se. Několikrát jsem to navrhla, ale nechtěl a já nenašla dost energie (v sobě )začít sama.Jezdíme spolu za vnučkou a dcerou ( na jedno odpoledne v týdnu).Když jsou mladí u mě, tak za námi občas přijde. S novou partnerkou spolu sportují, ale na dovolenou jel sám (vím to, protože mi každý den psal). Už stokrát jsem si řekla, že se to prostě stalo a je potřeba se od něj odpoutat, ale neumím to.Vrátit se nechce.Někdy si říkám, že to zvládám, ale přicházejí chvíle, kdy cítím, že je to úplně špatně.
Mám strach vykročit do nějakého nového života, a přitom v něm už vlastně jsem..na začátku. Uvízla jsem na půli cesty a potřebovala bych poradit, co teď.
Věra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Věro. Určitě jste v sobě udělala velký krok kupředu. Konec konců, po 5 letech už to jinak nejde. Ale zdá se mi, že ještě nejste od manžela citově odpoutaná, takže spolu nemůžete být přáteli, kteří spolu mohou fungovat v rámci rodiny. Citově odpoutaný není ani manžel. Spojuje vás hlavně dcera a vnučka, nebo i něco víc? Jakoby on bez vás nemůže být, ale s vámi být také ne. Budete v tom muset udělat nějaký "pořádek" a pravidla vy, a to hlavně v zájmu sebe samé. Víte konkrétně, jak byste si to nadále přála?...Co navštívit partnerského psychologa a osobně s ním vaše pocity, přání a potřeby probírat? Doporučuji vám to. V dialogu s nezávislým profesionálem si mnohé tyto věci ujasníte.
nejistota ve vztahu
Dobrý den.Seznámil sem se na seznamce s ženou o 12let mladší.Ona si zřejmně prožila peklo ve vztazích přede mnou,žárlivost manželů,kontrola kabelky,telefonu,kalhotek a pod.Já se ale bláznivě zamiloval.Vždy je to pár dní senzační,byli jsme v kině,na procházce,na kafíčkách,,byla i u mně,ale ve vší počestnosti.Pak přijde zlom,chytá mně za slovíčka,že moc tlačím,vadí jí když jí říkám,jak moc ji mám rád atd a posílá mně za jinou,která bude určitě lepší atd.Myslím,že bere nějaké prášky na psychyku.Co s tím,brečím,trápím se,jinou nechci.Děkuji Jiří
JIŘÍ
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Jiří, mějte s vaší přítelkyní trpělivost, je asi opravdu z předchozích vztahů poškozená a bojí se pustit do vážného vztahu, protože už moc dobře ví, že tím bude zranitelná.Ale věřte tomu, že váš vztah bude hezký, ona si jen musí zvykat na to, že je na vás spolehnutí, že nežárlíte, nic jí nekontrolujete, že jste jiný, než byli ti předešlí. A na nic netlačte...
osamělost
Bude Mi 53 let, jsem vdaná 32 let. Třetím rokem mám Parkinsona. Muž mi vždy v nemoci pomohl, ale začal se ke mě chovat jako pacientce a ne jako k ženě. Nyní bych měla zájem i o milování, ale on ne. Vím, že si dopisuje i s nějakými ženami po internetu. Když jsem zkoušela s ním o tom mluvit, tak mi říká ,že to chce svůj čas. Jenže mě velmi chybí mazlení i milování, dokonce jsem si i dopisovala s nějakými muži po internetu, ale nikdy jsem se s žádným mužem fyzicky nesešla V podstatě mám pocit,, že již nežijeme spolu, ale vedle sebe. Začala jsem se věnovat józe, nemoci úspěšně zatím, vzdoruji S tím, že se vrátím pracovat aspoň na poloviční úvazek a učím se mít ráda taková jaká jsem a nečekat na to, až mi to řekne nějaký muž, ale blízkost muže a nemyslím pouze fyzickou stránku mi opravdu chybí. Muži také vyčítám taky to, že přestal mluvit s naší dcerou, která je sice velký bordelář, což vadilo mému muži, ale je třeba velmi laskavá a v mé nemoci m moc pomohla.
Táňa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Přeji vám hezký den, Táňo. Přemýšlela jsem chvíli, do jaké kategorie, které jsem si ve své poradně postupně vytvořila, mám zařadit váš dotaz. Ale přišlo mi, že dominantní je váš pocit osamění ve vztahu s manželem, který vám sice pomáhá, ale udělalo to velký obrat ve vašem manželském a intimním životě. Vše velmi precizně popisujete -jak fakta, tak vaše pocity. Jste velmi pozitivní a silný člověk, bojovník :-) To je skvělé, tím byste mohla přestat být pro manžela pacientkou, ale on se zatím asi do opětovné role manžela se vším všudy vrátit nedokáže. Říká, že potřebuje čas, tak asi jo, cítí to tak.Nic nevzdávejte - v rámci manželství a buďte stále víc sama sebou. Návrat do práce vám určitě hodně moc pomůže, a i vašemu vztahu!
nejistota ve vztahu
Zdravím, Je mi 23. Moja priateľka je o 3 roky mladšia. Poznáme sa zo školy. Do kopy sme sa dali po skončení školy. Najprv to bolo všetko len zo srandy, teda aspoň z mojej strany. Ale potom som sa zamiloval. Ale teraz mám pocit, že city z jej strany ku mne už niesu také ako na začiatku. Nechce sa stretávať, keď chcem ísť za ňou tak vždy píše že nevie, že nemá čas. Ani volať jej nemôžem lebo vždy si nájde nejakú výhovorku. Viete, niekto mi povedal, že keď máte prvý krát pohlavný styk, tak sa neskutočne zamilujete. Ja som si to overil. Neviem či je to tím alebo čím, ale proste vždy keď ju vidím sa neskutočne zas a znova zamilujem. Je aj pravda že som na ňu kus tlačil v tejto veci, ale vždy som sa pýtal či je to ok. A vždy bola odpoveď kladná. Kvôli nej som sa pohádal s Najlepším kamarátom ktorý mi bol ako brat. V poslednej dobe dokonca uvažujem aj nad ukončením všetkého. Ukončiť to všetko jedným jediným činom. Za radu vám vopred ďakujem.
Volajte ma Johhny
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Johhny, dobrý den.Asi jste se stal na přítelkyni závislý a berete jí její svobodu a potřebu být i sama. Pokud mám pravdu, dostal jste se do neimponující pozice toho, kdo tlačí na setkání. Uberte na plynu a nechte víc iniciativy na ní :-) A vraťte si svého nejlepšího kamaráda, přátelství je do života strašně moc důležité :-)...
partnerský trojúhelník
Nerozumím tomu, proč se ptá dětí, nerozumím tomu, že zůstává s milenkou, když takhle uvažuje, nerozumím sobě – připouštím, že bych ho MOŽNÁ vzala zpátky, protože než mezi nás vstoupila ona, tak jsem si myslela, že mám nejbáječnějšího manžela a nejskvělejší manželství na světě. Možná by bylo lepší, kdyby mi syn nic neřekl. Vyvolal ve mně jiskřičku naděje, kterou jsem v sobě zadusila před rokem, když manžel podruhé odešel. Paní doktorko, jak se sebou pracovat, abych se z toho konečně oklepala? Chodím mezi lidi, mám svoje zájmy, už jsem na tom psychicky daleko lépe. Ale tu naději, že se možná ještě vrátí – tu si v sobě pořád hýčkám a udržuju a přitom rozumově cítím, že on už se vrátit nebude chtít. Magda3
magda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nerozumíte sobě? Ale ano, rozumíte a sama si svým způsobem odpovídáte. Měla jste to nejbáječnější manželství na světe, aspoň jste to tak prožívala a cítila. Zákonitě se vám po tom stýská, máte v sobě velkou emoční jizvu a ty se hojí dlouho. Ale zahojí, nebojte. Jen se již neživte nadějí na manželův návrat. Potřebujete to pro sebe uzavřít, abyste mohla jít životem dál, i s novým partnerem - v budoucnu.
partnerský trojúhelník
Když jsem si myslela, že to nejhorší mám za sebou, jsem se od jednoho ze synů minulý týden dozvěděla, že se ho táta ptal, jestli si myslí, že by se mohl vrátit (nevím, kdy se na to manžel ptal - jestli před rokem nebo před měsícem). Syn mu rozumně řekl, že už se mě natrápil dost, ať mě nechá na pokoji. Ale já pořád přemýšlím nad tím, co vlastně manžel chce. Když jsem mu vloni řekla, ať podá žádost o rozvod, tak mi řekl, že nejdříve rozdělíme SJM (což se stalo) a pak že to udělá. Uběhlo více než půl roku a žádost o rozvod nepodal. Svoji milenku vodí mezi naše společné přátele (čímž mě úplně vyšachoval), ze společných přátel mi nezůstal nikdo. Přiznám se, že mě to, že by se snad chtěl vrátit, úplně vyvedlo z míry. Magda2
Magda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Magdo, přecházím na poslední část vašeho vyprávění.Ale zatím - nemám pocit, že by bylo rozumné a pro vás dobré, vrátit se k sobě. Váš manžel je nerozhodný a vlastně nejistý. To, že se ptal syna, a ne vás, také o něčem svědčí... Vy byste se již potřebovala ukotvit ve svém novém životě bez něj, toto by nejspíš opět přinášelo nejistotu, nedůvěru, nic dobrého pro vás...
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, psala jsem Vám asi před 3 roky, ale určitě si to už nemůžete pamatovat. Manžel měl třídní sraz po 30ti letech a tam se dal dohromady se svojí bývalou láskou, se kterou chodil před vojnou. Dva (pro mě příšerné) roky se rozhodoval, jestli zůstane se mnou nebo odejde k ní. Já to velmi špatně nesla, onemocněla jsem, musela jsem na operaci, chodila jsem k psychologovi. Po dvou letech se rozhodl, že odejde. Odešel a za 4 měsíce se vrátil domů. Doma zůstal dva měsíce (přes Vánoce) a opět odešel k milence. To se stalo před více než rokem. Jeho druhý odchod mě složil možná víc, než když odešel poprvé, zvlášť po tom, co jsem si vyslechla, jak mě nikdy nemiloval, jak čekal celý život jen na ní, jak jsou stvoření jeden pro druhého, atd. Ale rozhodla jsem se to nevzdat a s pomocí synů jsem se odrazila ode dna. Magda1
Magda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Magdo, před svou reakcí si přečtu další části vašeho dotazu.
agresivita a vztah
Dobry den,s partnerkou jsem necelý rok a máme problém ve vztahu.Jsem dost výbušné povahy a partnerku jsem si vzal k sobe s 18mesicnim synkem a když se pohádáme,vzdy jsem ji řekl,ze se muze zbalit a odejit.Ted to udelala a ja zjistil,jak moc jsem se mýlil a co jsem zpusobil.Nikdy nemela domov a stracela ve me jistotu a oporu.Jsem ochoten s tim něco udelat a navštívit i nejakeho poradce.Vcera odešly a vím,ze o ne nechci prijit!Vím,ze me ma rada ale mysli i na Paji (kluka) budoucnost.Asi bych potreboval nejak pomoc s agresivitou.Vybouchnu ale neudeřím,a i se pomerne rychle uklidnim .Jsme z Prahy a rad bych nas vztah zachranil.Dekuji za radu David
David |D
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Davide ID. Temperament tak úplně zkrotit nejde, jste cholerický a zbrklý ve svých soudech. Je dobře, že to partnerka udělala a odešla - díky tomu si můžete více uvědomit, co pro vás vztah s ní znamená. Potřebujete spolu ale oba čas na to, abyste věděli, že ano, že k sobě patříte. Takže být od sebe aspoň na dva měsíce není marné. Jen musí ona vědět, že vám na ní záleží, máte ji i Páju rád, a budete rád, když se k sobě vrátíte.A měla by vědět, že hodláte začít spolupracovat s psychologem, abyste se naučil mít nad sebou sebekontrolu. Psychologa najdete podle svých představ na internetu, v Praze je jich hodně :-) Držím palce vám třem, ať to dobře dopadne.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, s manželkou žiji již 10 let, z toho dva roky jsme manželé. Před 6 měsíci jsem navázal kamarádský vztah s mladší ženou. Kamarádka dávala najevo, že se jí líbím, ale respektovala, že jsem ženatý. Hranici jsem překročil sám, když jsem ji jednou políbil. Pak to šlo během pár týdnů dost rychle, kdy nám nestačilo se jen osahávat a skončili jsme spolu v posteli. Od té doby se vídáme pravidelně. Jednou jsem se to již rozhodl ukončit, ale když jsem ji pak znovu viděl, nešlo mi chovat se k ní opět jako ke kamarádce. S manželkou se cítím šťastně a mrzí mě, že jsem se uchýlil ke lži. Není mi to přirozené. Jenže teď mám problém opustit tu druhou ženu, protože ji nejsem schopen ranit ukončením vztahu. Ona ve mně vidí ideálního muže, což mi lichotí, ale s manželkou máme společné snad vše, jsme hodně racionální a máme se rádi. U druhé ženy jsem zažil většího citového splynutí, je i rozumná, ale je trochu jiného ražení, což by se ve skutečném vztahu projevilo. Jak postupovat?
Jindřich
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jindřichu. Obě ženy vám dávají své a doplňují se. Jediným řešením ale dle mého je, vztah s přítelkyní opravdu ukončit a přestat se společně zcela vídat. Kamarádi být nyní nemůžete, to nejde, jste oba zamilovaní. Vy se musíte rozhodnout sám, kam patříte, a pokud je to manželka, jak vyplývá z vašeho dotazu, tak se snažte váš vztah rozvíjet a podporovat to pozitivní mezi vámi. Pokud byste ve vztahu s přítelkyní pokračoval, lhaní a pocit viny by vás dostávaly stále více...
partnerský trojúhelník
Dobrý večer paní doktorko.Jsem 28 let vdaná,2'deti už dospělé.S manželem jsme se braly v 18 letech po půl roční znamosti.Pro oba to bylo poprvé a dítě na cestě.20 let jsme prožili vcelku v hezkém manželství,s radostmi i starosti.Ale po 20 letech jsem se zamilovala......do ženy.8 let, se tajně scházíme a pokaždé se nenávidím,jak lžu abych občas mohla být s ní.Manzela po intimní stránce s vymluvami odmítám a je mi ho líto.Nevim zda má milenku.Zijeme rok za rokem a ani jeden nedovedeme říct, že takový život je vlastně špatný,a rozejít se.Ano mám ho ráda,a vím že i on mě,ale už víceméně jsme jak kamarádi.Je možná vůbec nějaká rada? Děkuji za vaši radu. - otázka upravena poradcem
Míla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Radu nemám, Mílo, spíš otázku pro vás samotnou. Dovedete si představit, že byste s vaší přítelkyní váš vztah zoficializovaly a žily spolu? Nebo jej chcete nadále držet v tajnosti - kvůli dětem, kvůli manželovi, kvůli vašim rodinám, přátelům? To  přiznání vaší lásky by asi bylo nejvíc fér a vy byste se nemusela obviňovat ze lží a z toho, že ubližujete manželovi. Může vám ale vyhovovat i nadále přátelský vztah s manželem, a můžete takto žít dál. Zvládáte to už 8 let.Čím to, že vás to začalo trápit nyní?
rozvod a děti
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda máte zkušenosti s tím,že by se žena rozešla s přítelem z toho důvodu,ze se s ním jeho bývalá manželka neustále soudí o styk s dětmi a o výživné.Jsem v této situaci už šest let a ještě bude 8 let trvat,než budou pritelovy děti plnolete a bohuzel jsme rok co rok u soudu a já už to psychicky nedávám.Pořád ziju ve stresu,kdy budeme mít ve schránce další obálku s pruhem, jak dopadne další soud, jaký bude zase problém s ex nebo s dětmi,jaké lži zase padnou u soudu,z čeho se zase budeme muset ocistovat.Už jsem z toho strašně moc vyčerpaná a uvažuji i nad rozchodem, přestože jinak máme celkem hezky vztah.Ono to může vypadat jako maličkosti, ale jak se říká, stokrát nic umorilo osla... A nejde na to nemyslet, když se to táhne prakticky pořád.Rok co rok soud,pak odvolání... A nepište mi prosím,ze jsem měla vědět do čeho jdu. Bohužel jsem ve svém okolí takove exmanzelky neměla,takže jsem neměla zkušenost,jak může být vztah s mužem s dětmi náročný. Děkuji!
Cella
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Cello. Střelhbitou radu, jak to zvládnout a nebýt vyčerpaná, nemám. Jen nerozumím tomu, proč chodíte k soudu vy. Ex manželka partnera vyhlásila nejspíš válku a bojuje po svém. Vy byste v tom mohla být pro partnera spíš oporou a zklidňovat jej. 
zamilovanost
Dobrý den,
jsem vdaná, před rokem jsme "oslavili" 15 let od svatby, máme 3 děti. Přibližně v tu samou dobu jsem se zamilovala do kolegy, který ale pracuje 800 km ode mě, takže se vídáme jen velmi málo, při pracovních cestách atd.
Hodně si píšeme, voláme, máme toho hodně společného. Bohužel ta vzdálenost je zničující. Každý den se ptám co dál... Je svobodný, bezdětný, touží založit rodinu. Každý den se trápím, že tam někde potká tu pravou a zvažuji, jestli opustit manžela a zkusit vztah s ním nebo veškeré kontakty přerušit a najít si novou práci. Plácám se v tom už rok a nevím, jak z toho ven... Už se na celou situaci nedokážu podívat objektivně, chtěla bych být jen s nim... Můžete mi prosím poradit, co všechno zvážit, jak se zachovat racionálně? Děkuji, A. - otázka upravena poradcem
Amálka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Amálko. Mám pocit, že by se měl snažit víc o řešení situace i muž, kterého milujete. To přeci je i jeho problém, že jste dva zamilovaní lidé ve vztahu na dálku. Prostě bych to nechala na něm. Vy máte 3 děti a starostí tak až nad hlavu. Je-li džentlmen a opravdu o vás stojí pro život, bude to řešit on...