Úterý 28. září 2021, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. září 2021 Den české státnosti

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nejistota ve vztahu
2. Chovám se celý život stejně a oba partneři, se kterými jsem žila, byli se mnou v pohodě. Další věc-je hodně sexuálně založený. Mně to s ním vyhovuje a baví. On tvrdí, že je nejspokojenější v životě. Přesto mám i v tomto nedostatky-např. při orál.sexu nezvládnu penis do krku. Prý se to dá natrénovat. Nemám chuť nic takového trénovat. Nebo u televize si pohrává v mé přítomnosti s přirozením. Irituje mě to, požádám, ať to nedělá. Tak prý vím, jak to má rád a měla bych mu to dělat já.. Většinou jsem schopná na tyto situace s nadhledem reagovat, ale občas už to je na mě moc. Nikdy jsem neměla sebevědomí (i když asi bych mohla mít). Říkám si, že tohle nemám zapotřebí. Dle něj to přeháním, vše myšleno dobře a miluje mě. Předchozí partnerka mu vysloveně sloužila, dělala vše, co mu na očích viděla a nemusel doma vůbec nic. Nevážil si jí a chtěl "nezávislou" mě. Já už popravdě nevím, jestli to nemám v sobě vyhrocené a dotkne se mě už všechno. Nemíním ze sebe v padesáti dělat něco, co nejsem. - otázka upravena poradcem
Bára
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Mám přítele, se kterým spolu začínáme žít. Nejsem u něj přestěhovaná i když on by to chtěl, ale já mám z takového kroku obavy. Defakto už ale u něj v poslední době žiji. Řekněte mi, prosím, jestli jsem přecitlivělá, nebo se necítím dobře oprávněně. Mám pocit, že jsem stále kritizována. Vypadá to např. takto. Díváme se na film a on mi při nějaké scéně sdělí - tohle TY bys pro mě neudělala.. Bavíme se o mé dceři, jak je šikovná a on řekne - no to TY jsi flink. Zeptám se proč. (Myslím, že dělám vše v normálu..) Tak nechávám na vod.kohoutku kapky. Nestavím lahvičky nápisem ven, když mi něco nejde, dělám to násilím (otevřít třeba).. Říká mi, jak to "oni" dělali (bývalá partnerka).. A tak bych to taky měla dělat.. Stále mě vychovává. Když se ohradím, tak mi řekne, že to přeci myslí dobře, je třeba komunikovat. Já jsem se již hodně zlepšila, to ano, ale stále jsou tu rezervy a ty mi ukazuje, abych na sobě mohla pracovat. Mnohokrát jsem mu řekla, že mi to vadí.. (1. - otázka upravena poradcem
Bára
zvažování smyslu vztahu
Pro Janu:
Napadá mě, že důvod, proč se Váš přítel rozčílil, mohlo být to, že srovnáváním se s jeho zemřelou ženou, ve kterém jste se vyhodnotila jako ta, co není na piedestalu, snižujete svoji skutečnou hodnotu, kterou v jeho očích máte.
Chlapi nemají rádi, když někdo neuzná jejich bezchybnou volbu?? - otázka upravena poradcem
Šárka
rozvod a děti
Dobrý den, prosím o radu..s manzelem se rozvadime, mame 11 letou dcerku..kvuli covid situaci to resime tak, ze byvaly manzel rano prijede ja jdu do prace a odpoledne se v ramci moznosti prostridame..nekdy se jeste 1-2 zdrzi a pracuje,nekdy odejde hned kdyz dorazim...ani tento stav pro me neni idealni nemohu si zaridit odpoledne podle sebe ale je to jeste v ramci unosnosti...oba mame nove partnery ale jen z doslechu..navzajem jsme se nepredstavili a peci o dcerku vcetene predavani resime mezi sebou..vcera si ale dcerku odvezla manzelovo kamaradka a privezla odpo ...vubec jsem nepochopila smysl cele akce...a jeste predavku kdyz dcerka byla na hristi 10 minut od domova s kamaradkami...nas tuto necekanou prepadovku a navstevu.. kavu u nas v dome, jelikoz jsem o tom nevedela, jsem reagovala trochu podrazdene...prosim poradite mi jak z toho vybruslit s gracii...s manzele vychazime pres pocatecni neshody velmi dobre na vsem jsme schopni se domluvit o to vic nechapu tuto podpasovku....hezky den Petra
petra
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, jsem krátce po rozvodu a našla jsem si partnera.Je to vdovec, žena mu zemřela před rokem. Zdá se, že je s tím vyrovnaný, ale možná to je jen zdání. V domě, do kterého mě zve visí její portrét, a on mi k němu přidal navíc i spoustu informací o tom, jak byla skvělá. V prvním momentě a ve stavu akutní zamilovanosti jsem vše zvládla, ale teď se mi zdá, že TO nepůjde.Vnitřně se užírám a srovnávám, a když jsem dala příteli najevo co cítím, vyrazil do útoku tím, že NECHÁPE proč TO dělám, když on mi přece JASNĚ řekl, že nelze srovnávat nesrovnatelné. Že ON mě s ní NIKDY nesrovnával, a že je šťastný, že jsem naprosto jiná. Nebyla to vysloveně hádka, jen velmi imperativní až despotické sdělení, po jehož doznění jsem měla krátce pocit, že v TOM nemá cenu pokračovat. Tj. nemá cenu se snažit nastoupit na místo ženy, která je na příliš vysokém piedestalu. Ale člověk, se kterým jsem se seznámila je ( a to už bez růžových brejliček) skvělý chlap, rovný,férový,citlivý, kulturně až téměř renesančně založený, a tak se stále snažím .....v TOM vydržet.Děkuji za radu.Jana
Jana
sny
Hezký den, často se mi zdá o nějakém domě, naposledy to byl dům hodně starý zchátralý s opadající vlhkou omítkou, bylo v něm světlo, ale takové to hřejivé a tlumené. Šla jsem tam se svými pracovními kolegyněmi za další kolegyní. V domě jsem stoupala po schodišti a hledala místo, kde jsme se měly sejít a napoprvé jsem vešla do špatné místnosti až napodruhé, jsem tu místnost našla a do té jsem také šla po schodišti nahoru. Byla jsem si nejistá a bylo mi tak odcizeně až trošku nepříjemně. Znatelně vidět byla jedna z kolegyň. Postupně jsem si uvědomovala své nepříjemné pocity, ale jakoby domnívané. V té správné místnosti se děli věci, které jsem viděla jen já a ta zjevná kolegyně je jakoby neviděla.... byla nepříjemná strohá. Do domu jsme přijely autem všechny a před tím odjížděním jsem měla nepříjemný rozhovor se svou vedoucí
Hannaj
perspektiva mimomanželského vztahu
Dobrý den,on ženatý 50 let já svobodná 30 let,společné pletky 1 rok.když jsme se poznali pracoval ve stejně firmě přes týden tady o víkendu domů. půl roku jsme spolu takto žili.Potom byl propuštěn,ted půl roku občasného vídání a denně si píšeme.jezdí zamnou minimálně, špatná doba na výmluvy:)slibuje,že až si najde práci budeme spolu.vztah se za ten půl rok občasného vídání změnil.po měsíci shledání,přijel na 3 hodiny jen kvuli sexu mi přišlo(má to ke mě 180km)tento tyden měl přijet ale vzhledem k tomu , že mám své dny nepřijede. :) další signal že je semnou jen kvůli sexu.Je pohledný , může si najít někoho blíž. a když semnou nechce trávit čas jen tak , třeba pro tu chvíli , že jsme se spolu dlouho neviděli nechci s ním ztrácet čas.Co myslíte? Že je to zbytečné..přece zamilovaný muž přijede kdykoli , jen pro ten čas strávený s někým s kým mu je dobře.. nebo to mají pánové jinak ? a já nad tím jen zbytečně moc přemýšlím? nechci ztrácet drahocenný čas s někým kdo to nemyslí vážně. děkuji
Ilona
nevyrovnaný vztah
pro Martina - zakazující přítelkyně:
Jak už vám odpovídala paní psycholožka, proč s tou ženou jste ? Nelíbí se vám její chování, neustále se před ní obhajujete, máte v plánu to dělat doživotně ?
Její chování se s velkou pravděpodobností nikdy nezmění, spíš bude gradovat, jste to schopen doživotně snášet? Budete z toho mít doživotní potěšení? Není to masochismus?
Nevím tedy, jaké jsou vaše životní hodnoty, v jakém prostředí jste vyrostl a jak vás formovali rodiče. Ale člověk by měl být s tím druhým proto, že ho má rád a je mu s ním dobře.
Každopádně vám přeji hodně štěstí.
Lucie
problémy v sexu
Dobrý den, mám úžasného láskyplného muže. Ale mám problém, že sex máme strašne zřídka. Cca jednou za měsíc. On fyzicky pracuje a bývá unavený, ale i tak mi to přijde málo. Přijde mi, že po mně netouží. Také není vůbec sdílný, co se mu líbí nebo co v sexu třeba v minulosti vyzkoušel. Řekne jen, že se mu líbí se mnou všechno. Milování je nakonec krásné, když k němu dojde.
Byla jsem i na vážkách, jestli nemá jinou oeientaci nebo nějakou skrytou úchylku.
Občas zjistím, že se ale dívá na internetu na nahé ženy, což mě zraňuje, připadám si nedostatečně přitažlivá. Když jsem s ním o tom chtěla mluvit, vyšla jsem z toho jako žárlivka nebo v lepším případě hlupáček. Nejsou to velké problémy, ale bojím se, aby za tím nebylo něco horšího.
Tyto problémy máme od sestěhování. Během chození a návštěv jsme se milovali pokaždé a i vícekrát. Manžel rád klidně i několikrát za sebou. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Eliška
sny
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, jaký by mohlo mít význam, že se mi nikdy nezdá o manželovi? V každém snu je moje rodina, úplně v každém můj syn, ale za celých 7let nikdy nikde nefiguroval manžel. Přijde mi to zvláštní....
Moc děkuji
Monika
perspektiva mimomanželského vztahu
Dobrý den. Já svobodný, ona vdaná. Po dvou letech intenzivního skoro každodenního setkávání jsme dospěli k názoru a dohodě, že žena oznámí manželovi svou nevěru a bude se chtít rozvést. Stalo se a řekla to manželovi. Dopadlo to tak že: zprvu emoční vlny jednou, že to chce se mnou ukončit, podruhé že mě nechce ztratit, jednou že mě miluje, podruhe že se nemám ptát, poté že to nemá mezi náma cenu, pak pošle emotikonu srdička, pak zas řika že se rozvede, manžela ma ráda - trvá to týden, přestala se se mnou stykat, pouze telefonuje nebo email a sms, někdy videohovor spíše s jejími dětmi. S dětmi máme výborný vztah. Na emaily a sms odepisuje jen jednou za den, nebo vubec nebo druhý dne. Řekla, že jí mám dát čas. Kolik času si myslíte, že je v této situaci zapotřebí? A jak se mám zachovat já? Chybí mi, jsem těžce zamilovaný. Chci ji moc. Chci o ní bojovat stále. Mám ji psát tak jak jsem psal, nebo to mám taky zvolnit? Díky.
Michal
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, ve vztahu s přítelkyní máme obrovský problém. Od samého začátku mi vše zakazuje, nesmím nikam chodit sám, jenom s ní, když jsem doma a ona v práci nesmím se koukat na televizi, používat telefon. Neustále se každý den dohadujeme. Ona mi pořád dokola opakuje ať se nerozhlížím po jiných. Pořád jí opakuji že to nedělám ale ona že mě vidí. Po každé když se chci na tohle téma s ní bavit tak je z toho hádka. Už nevím jak dál. Dále nám nefunguje sex. Když udělám cokoliv tak mi hned řekne že jsem nadržený prase, že to nepotřebuje. Když se to jednou podaří, druhý den to zkouším znovu ale řekne mi že to bylo včera že už ne. Po týdnu dostanu stejnou odpověď. po 14-ti dnech také. Pořád si o mě myslí samé špatné věci, že ji podvádím, že když jsem v práci tak že chodím za jinými kvůli sexu a podobně. Moc ji miluju ale tohle už vážně nezvládám. Plánujeme spolu bydlení, rodinu. Ale už rok se nám děje že když je nějaká větší hádka tak si ubližujeme fyzicky. Teda ona mě. Já jí pouze uklidňuji.
Martin
krize vztahu
Dobrý den,
Poradite jak navrátit intimitu to vztahu? S manželem jsme spolu 7 let, dvě malé děti. Měli jsme teď poslední rok hodně stresovy, současná situace, rodinné problémy apod. Bohužel se to podepsalo na našem vztahu a v podstatě spolu nespíme, za poslední 4 měsíce 2x a nebylo to nic moc. Chybí i ostatní věci, objetí,pusa, pohlazení. Nějak nám to ani jednomu nejde, když už, zda se to takové vynucené. Co s tím?
Děkuji vám.
Gabriela
manželovy kamarádky
3/3 Cítím, že v tom také hraje dost roli moje sebevědomí, které je nízké...i partner mi řekl, že mě miluje, ale že vedle sebe chce sebevědomou rovnocennou partnerku. No od té doby uběhly asi dva měsíce, je to poslední dobou vážně super, nehádáme se, milujeme se, je to jako dříve, možná lepší. Akorát pořad je někde ve vzduchu ta jeho kamarádka, snažila jsem si připustit to, že jsou nejlepší kamarádi a že ona není žádný můj soupeř. Mít nadhled a zkrátka partnerovi věřit. A tak jsem navrhla, že bychom tedy mohli jít všichni společně ven, že ji chci poznat a na to mi partner řekl, že ať to nechám na něm, že to nějak vymyslí, ale ne hned, že jsme teď měli špatné období a že by to vypadlo divně (takže jsem hned pochopila, že to sní asi celé řešil)... jinak mi partner slíbil, že žádné tajnosti už nebudou a že ať mu věřím, že on je můj a že ten tým tvoříme my dva. Prostě mi přijde, že dokud ji nepoznám, pořád v sobě budu mít toho červíka v hlavě...
Simona
manželovy kamarádky
2/3 Pokaždé když jsem mu tam vlezla, našla jsem si něco, kvůli čemu jsem udělala scénu...když s ní šel třeba po několika měsících opět ven, tak jsem z toho byla akorát nervózní a až přišel domů, opět jsem mu kvůli něčemu udělala scénu, on mi pořad dokola opakoval že je to jenom kamarádka a že moc dobře vím, že nemám jediný důvod žárlit, že on si vybral mě a že je semnou. Jenže já už jsem měla takovou averzi a pořád si jela to svoje, že nechápu, proč to teda maže ty zprávy a on mi na to řekl, že vždycky když jsem si něco přečetla, bylo to vytržené z kontextu a akorát jsme se kvůli tomu pohádali. Pár měsíců zpátky jsme měli menší krizi, bylo toho moc naráz, a třešničkou bylo například to, že jsem tušila, že mi přítel zalhal a tak jsem se opět podívala do jeho telefonu a zjistila, že s tou kamarádkou chodí běhat, o čem já jsem nevěděla, a když jsem se ho zeptala proč mi to neřekne, odpověděl, že je to tak jednodušší, že bych zase udělala scénu.
Simona
manželovy kamarádky
1/2 Můj partner má kamarádku, od začátku našeho vztahu, chodil s ní do školy. Ze začátku mi to téměř vůbec nevadilo, taky mám kamarády. Partner si s kamarádkou chodili občas zacvičit nebo si sednout na kávu, občas si napsali...všechno mi přišlo v pohodě, možná jsem trochu žárlila, ale jen v mezích. Postupem času kamarádka navrhovala, ať společně někde vyrazíme, ale mě to přišlo divné a odmítla jsem. (Což byla asi chyba) a přítel pocítil určitou žárlivost z mé strany. Asi po 2,5 letech jsem mu poprvé vlezla do telefonu a přečetla si co si sní napsal a bylo tam “Užil jsem si to, snad si dorazila v pořádku domu.” Jenže já nevěděla, že někde spolu byli a pak z něho vypadlo, že jak šel jednou na tu akci s kamarádem (byla to asi 5 měsíců stará záležitost) potkal ji tam a popíjeli a bylo dobře, že za tím nemám vůbec nic hledat, já mu udělala scénu a od té doby jsem mu do telefonu chodila častěji a on častěji začal mazat zprávy s ní... takový začarovaný kruh.
Simona
krize vztahu
Dobrý den, manželka mi nečekaně oznámila, že se zamilovala do o 10 let staršího muže, chce s ním žít a vzít si ho (3mesíční známost). Je to pro mě šok z čistého nebe. Oba jsou ve svazku podobně nespokojeni a chtějí to ukončit. Mě má ráda, ale miluje jiného. Máme dvě děti na prvním stupni, nechci nikoho z nich ztratit - dohodneme se na společné péči. Důvodem jsou střípky všeho: komunikace, izolace sociální i prostorová (venkov), bydlení s její matkou v dvougeneračním domě, kdy nechce "dopadout jako ona" a všechny nespokojené okolo. Miluju jí i děti, věnuji jim veškerý svůj čas. Manželka, teď po oznámení, okamžitě vztah prohlubuje, již nic neskrývá a snaží se děti seznámit „pomalu“ s přítelem (pro ně zatím kamarádem). Jak by jste řešila tuto situaci a jak rychle- děti, rozchod, stěhování s ním do nového (s dětmi hned?)? Nechce mě mučit, déle než je to nutné, ale když půjde ona, nějakou formou půjdou i děti. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Honza
hledání sebe sama
Dobrý den,
Mám takový problém. Již po dobu 4 týdnů se mi neustále vrací ta stejné nepříjemná myšlenka, že někomu ublížím, ačkoli se ji snažím potlačit. Již jsem o tom hovořil s rodiči, sportuji denně, poslouchám hudbu, chodím do přírody, ale celý den mě to obtěžuje. I když pracuji nebo se učím, tak mě to vyruší a neustále mě něco nutí na to myslet. Podle mě to nebude OCD, protože si neumývám několikrát denně ruce ani nekontroluji mnohokrát věci, ale pouze tahle jedna myšlenka mě neustále obtěžuje. Proto Vás žádám prosím o pomoc. Předem děkuji a přeji hezký den.
David
smrt blízkého člověka
Dobrý den,jsem rozvedná ,před rokem a půl jem se seznámila s mužem kterému před 4 lety zemřela partnerka.Zpočátku vztahu jsme se scházeli většinou u mě,když mě pozval poprvé k sobě byla jsem v šoku v jeho domě bylo úplně všechno ,tak jak paní odešla,veškeré oblečení ,kosmetika,léky, atd.všude spousta jejich fotek, opatrně jsem mu říkala,že mi to není příjemné.Něco jsme byli schopni odstranit ,něco stále zůstává.Největší problém cítím v matce zemřelé ke které byl partner zvyklý jezdit každých 14dnů v neděli na návštěvu,z prvu jsem se to snažila tolerovat,2x jsem se návštěvy zůčastnila a více už nechci.Maminka velmi holduje alkoholu a utápí se v bolesti nad ztrátou dcery,všude fotografie a svíčky atd.Snažila jsem se vysvětlit partnerovi,že toto není správné ,že je to zničí všechny.Nabízela jsem mu psychlogické sezení to odmítá.Nakonec odmítl před vánoci i mě s tím,že musí být se svojí milovanou rodinou kterou tvoří právě maminka zemřelé a dospělá dcera.Loni byl na vánoce u nás.
Jana
Rodič a dítě
Dobrý den, mám dvě dcery z předchozího vztahu 8,13 let. Nového partnera mám 1rok a ten má také dvě děti 8,12 let. Moje dcera žárlí na nového partnera a má občas výkyvy nálad, když jsme všichni pohromadě hlavně ve večerních hodinách tak říká dcera 8 let že zkočí z okna , nebo že se dostatečně něvěnuji a dostává se do stavu kdy s ní není řeč. Partnerovi se to nelíbí a začne ji promlouvat do duše ,že to není pravda co říká, ta s ním nechce už mluvit ,on se urazí a jsme pak všichni z toho na nervy. nevím jak s tím naložit , jak psotupovat ? Jediné co jsme navrhla a´t s ní promluví když je v klidu , když je ve špatném stavu tak ho prosím at ji nechá být a nemluví s ní , to on nechce moc připustit a chce to řešit. Nebydlíme spolu. partnera miluji ale svoji dceru víc. děkuji
Hanka
nedotažený rozchod
Dobrý den, s přítelem jsme spolu byli půl roku (já 22 let, on 24let). Náš vztah se zdál téměř dokonalý, měli jsme stejný smysl pro humor, navzájem jsme se o sebe starali, pořád jsme si měli o čem povídat, byli jsme k sobě pozorní, nehádali jsme se atd. Strávili jsme spolu hezké svátky a Silvestra a najednou po novém roce mi řekl, že se chce rozejít .. Jako důvod uvedl, že mě má hodně rád, ale nemiluje mě a vidí na mě, že já jsem do něj blázen a že si myslí, že si zasloužím také někoho, kdo do mě bude takový blázen. Potom mi ještě řekl, že jsem byla nejlepší přítelkyně jakou kdy měl a byl se mnou šťastný.
Vůbec jsem to nepochopila, rozchod přišel jako blesk z čistého nebe, nechápu, co ho k tomu vedlo. Ještě zhruba týden-dva před rozchodem jsme si plánovali společné výlety do budoucna a plánovali jsme si, jak oslavíme naše půlroční výročí.
Myslíte si, že vztah má ještě šanci na nějakou záchranu, že kdybych příteli poskytla nějaký čas a potom si s ním znovu promluvila, mám šanci něco změnit?
Děkuji za odpověd.
Simona
vztahy na pracovišti
Vážená paní Janko, z vašeho vzkazu pro Leu jasně plyne, že jste velmi zaujatá vůči mladým lidem a také arogantní. Není divu, že s Vašemi postoji a názory jste už Bývalá manažerka, na což bych ráda dala důraz. Jste bývalá manažerka, nikoliv lékařka, proto nechápu, jak si vůbec můžete dovolit posuzovat něčí zdravotní stav a ještě ke všemu v době, kdy je koronavir. Rovněž Váš názor, že o Vánocích, kdy se musí nejvíc zabrat a "pisatelka Lea" se rozhodla hodit marod, považuji za velmi přehnaný. Ona se pro to nerozhodla, pouze onemocněla a jestli to bylo před Vánoci nebo na jaře, nikdo neovlivní. Názor, že hlavně o Vánocích je třeba nejvíc zabrat - Vy osobně pracujete na plno pouze v období před Vánoci? Snad se pracuje na plno celý rok a ne, že celý rok své podřízené pracovníky akorát tak buzeruji a pak si myslím, že se těsně před svátky musí přetrhnout.
Paní Douchové bych ráda vzkázala, ať tu příště takové arogantní vzkazy vůbec nezveřejňuje. Děkuji - otázka upravena poradcem
Vzkaz pro Janku
bývalí partneři
Chápu, jak myslíte, že návrat do minulého vztahu není možný. Ono je to rozumné. Sama uvidím, jak se to vyvine. Jen tomu, co člověk cítí, nelze poručit.
Přeji Vám pěkný den.
Kateřina K.
bývalí partneři
Dobrý den,
děkuji moc za odpověď. Znovu reaguji na Vaše odpovědi. Mé dotazy jsem Vám psala nedávno, avšak naprosto chápu, že v tom množství dotazů si nelze vybavit všechny. Týkalo se to mého bývalého vztahu a zařadila jste ji do kategorie ,,nedotažený rozchod“. Slovo ,,vlastník“ popisuje rodinného příslušníka, je to něco jako bratranec. Máte pravdu, že stojím stále mezi dvěma muži a že nejsem citově odpoutaná od bývalého přítele. Bohužel, jak píšete, současný vztah v podvědomí srovnávám s tím minulým. Naprosto vím, že to tak být nemá a není to správné, jen toto nejde úplně ovlivnit. Tolik se snažím. Nad tím, co si představuji nyní, přemýšlím stále a věřím, že se v této oblasti dokážu brzy posunout.
Kateřina K.
bývalí partneři
Technická (lingvistická) poznámka k dotazu Kateřina K. - termín vlastník, který vás tak zmátl - dívka Kateřina K. je zřejmě z Jižní Moravy, kde se výraz vlastník, vlastnice používá pro termín vzdálený bratranec, sestřenice, což jsou obvykle děti od bratranců či sestřenic rodičů
Jan K.
problém se sebedůvěrou
Vzkaz pro Petra
Mám bohužel naprosto stejného otce. Z toho pramení mé naprosto nízké sebevedomí. Mé dětství byl očistec, do dnes při vzpomínce mám úzkostné stavy. Po roce a půl psychoanalýzy jsem dospěla ke stejnému závěru. Otec sám neuvěřitelně zamindrákovaný s nízkým sebevědomým. Mně pomohlo se o otce tak trochu odstřihnout, nebát se jít s ním do dizkuze(byť on sám reagoval vždy velmi hystericky, protože celý život si to k němu nedovolil) a hlavně stát si tvrdě za svým a nenechat se zvyklat. Věřit si a v duchu otce vlastně litovat. (jemu to nízké sebevědomí také někdo způsobil, ale on nenašel sílu s tím něco dělat a hlavně si přiznat svou chybu). Takže rada: Nebát se jít do opozice, tvrdě si stát za svým názorem a nenechat se zvyklat, jako celý předchozí zbytek života. Po delším čase se změní i jeho chování. Logicky, protože Vaše chování pro něj bude nové a nečekané. On si chybu nepřizná, vy ano a to je cesta z bludného kruhu. Zvládnete to, stejně jako já.
Vanesa
nevěra
Pro Ivanu (nevěra)
Paní Ivano, muži nevěru svých žen, i jednorázovou, nepřekonají nikdy. Ješitnost a ego s tím nemá nic společného. Důvodem je evoluce: muži tolerantní, kteří by nad tím mávli rukou, vyhynuli již v minulosti. Měli málo vlastních dětí a svůj život utratili v péči o cizí. Kvůli tomu se evolučně prosadily vlastnosti, které nedovolují mužům pokračovat ve vztahu. U žen, které mají děti vždy vlastní, nic takového nebylo zapotřebí. Proto ženy, včetně pí. Douchové, odlišné jednání mužů nechápou a myslí si, že by muži měli reagovat stejně jako ženy.
Až se váš muž „uzdraví“ začne si hledat jinou ženu a vy se srovnejte s tím, že dál budete žít bez něho.
Dětem řekněte pravdu, stejně ji časem zjistí. Milan
Milan
děti partnerů
Dobrý den, mám skoro rok přítele, dlouho jsem byla sama nebo jsem dceři své partnery nepředstavovala, nechtěla jsem jí do ničeho tahat, byli to spíš známi než partneři. Jsem deset let rozvedená, býv. manžel nedávno zemřel. S dcerou žádný extra vztah neměl, tolerovala ho. Dcera je velmi uzavřená, nechce o ničem mluvit, s ničím se mi nesvěří a přitom má u mě dveře otevřené a ví, že bych ráda naslouchala. Je jí 17 let. Současný přítel je milý, pozorný, slušný, má 10ti letou dceru, kterou si bere na víkendy a je moc fajn. V létě jsme holky seznámili, dcera se chovala celkem normálně. Po pár společných výletech ale má dcera řekla, že už se s nimi nechce vídat, že je k životu nepotřebuje, že jí nezajímají a skoro o nich nesmím doma ani mluvit. Mluvila s ní o tom i moje maminka a tatínek, hodně na ně dá, ale marně.... Už nevím, co s ní... Samozřejmě že se scházíme bez dcery, ale např. dovolenou nebo výlety bych chtěla trávit společně... Poradíte mi, prosím? Děkuji Bára
Bára
problém se sebedůvěrou
pokračování.....takže po 35 letech jsem našel jádro svého problému a otci tzv. "odpustil", respektive jeho názory mě už nezraňují. Ale mám neustále problém změnit své vnitřní nastavení, když 35 let poslouchám o své neschopnosti. A přestože i třeba dnes již dokážu na sobě vidět nějaká pozitiva, tak přesto je vnitřně tak necítím. Neustále jsem sklíčený, kvůli pocitu neschopnosti. Přestože objektivně vím, že mám kolem sebe věci, ze kterých se radovat, tak pocit štěstí vůbec necítím. Navíc v současné krizi kvůli koronaviru, kdy přicházíme jako rodina o peníze, tak na mě padají ještě větší deprese z toho, že přicházím o to, co jsem dlouhý léta budoval (svou lektorskou a sportovní praxi). Existují nějaké metody, možnosti, jak přepsat to, co vám někdo po celý život vtlouká do hlavy a začít na sebe nahlížet trochu pozitivně? Racionálně tomu všemu rozumím, ale pocity ze sebe sama nevím, jak změnit.
Mockrát děkuji! - otázka upravena poradcem
Petr
problém se sebedůvěrou
Dobrý den,
je mi 35 let a v podstatě celý život řeším svůj vztah s otcem. Navenek normálně komunikujeme, ale vždy jsme se cítil v jeho blízkosti dost nekomfortně. Teprve když se mi narodila před 2 lety dcerka, z jeho chování k ní jsem poznal, jaké chování měl ke mně. Cokoliv ona nakreslí, zazpívá, udělá, tak ji shazuje způsobem "co je to za čmáranici, zazpíváš něco konečně pěknýho?.." atd. Zřejmě jsem na takové věci citlivější, ale celý život bojuji se silnou nedůvěrou sám v sebe, až mě to paralyzuje jít třeba do krámu, kde se bojím, abych něco nezkazil, špatně neřekl apod. Vzpomínám si, že cokoliv, co jsem kdy udělal, tak mě nikdy za nic nepochválil, všechno vždycky bylo špatně. Moje přítelkyně mi sama říká, že se hrozně podceňuji, přestože jsem na spoustu věcí šikovný. Ale bohužel má údajná neschopnost je ve mně tak zakořeněna, že mi to brání se jakkoliv v životě posouvat dál. Díky mé dceři jsem pochopil, že je to prostě povaha otce a se mnou to nemusí mít co společného. Takže.... - otázka upravena poradcem
Petr
problematické vztahy s rodiči
Zdravm žiji ve společné domácnosti s rodiči otec je v pohodě ale matka po přepisu baráku se hodně změnila k horšímu už od mládí jen řve když není po jejím když ji urazím tak ZAMYKÁ DVEŘE v baráku a neotevře třeba půl dne je to hrozná honora a pokud neudělám to co ona chce tak je to uplná hrůza s takovou matkou se nedá žít i když ji pomáhám dost.Zdá se mi že je čím dál víc nenažraná nenechá na nic sáhnout prosím o odpověd jestli se mám odstěhovat protože s takovým člověkem jako je ona se nedá žít souvisí to s tím že má určitý zdravotní problemy a že by se to u ní zhoršovalo nemá moc kamarádek Vaculik tel 776785316
Vaculik
bývalí partneři
V této době COVIDU-19 je to pro mě ale složitější. V městě, ve kterém žiji je psychoterapeutů velmi málo a do většího města se hromadnou dopravou bojím cestovat, autem si netroufnu na větší vzdálenosti sama a rodiče nechci obtěžovat (i když vím, že by byli ochotni mě zavést). Sama vím, že bych to potřebovala, i když se hodně posouvám dál a dokážu po těch lécích sama sobě konečně nějak pomáhat, protože jsem chodila k paní psycholožce a vím, co bych měla pro sebe dělat, čtu hodně časopisy, knihy nebo na internetu články, poslouchám podcasty ohledně toho, co dělat v situaci, v jaké jsem. V podstatě většinu věcí vím, jak udělat teoreticky, jen aplikovat sama na sobě je věc jiná…
Přeji Vám krásný den.
Kateřina K.
bývalí partneři
Nevím, co si z těchto situací vzít. Takových je víc. Když jsme se setkali, tak mi také řekl, že na mě myslí každý den (nevím tedy, jestli je to pro něho úplně uzavřené). Prosím Vás, co si o tom myslíte Vy? Co se týče současného vztahu, snažím se v něm být šťastná a dělat pro něj maximum, jen mi to jaksi nejde. Nedokážu nemyslet na expřítele a poté dávat současnému vztahu to, co bych měla. Nikomu ublížit samozřejmě nechci, jen nevím, jak jít v této oblasti dál. Přítele nechci opustit, hodně mi na něm záleží, jen sama vidím, že to z mojí strany nejde a hodně se tím trápím a také si vyčítám, že tím zatěžuji přítele. Na individuální psychoterapie určitě chodit začnu, mám to v plánu.
Kateřina K.
bývalí partneři
Proto jsem viděla variantu si promluvit s expřítelem jako jedinou, která by mohla pomoci – kvůli tomuto všemu. Věřte mi, že jsem nad tím opravdu hodně přemýšlela a stále jsem si říkala, že je hloupost vytahovat takto staré záležitosti. Nakonec jsem se ale rozhodla zkusit to nějak dořešit. Myslím, že jsem udělala správně. I když mi stále není nejlíp, tak ze mě velká tíha spadla. S tím, že jsem já ta iniciativa v kontaktu s expřítelem, úplně nesouhlasím. On mi také napíše např. k narozeninám, ke svátku, na Vánoce - což beru spíše jako nějaký formální tah. Sem tam se mě také zeptá, jak se mi daří. Spíše nad čím přemýšlím je to, že když jsem měla v květnu narozeniny, tak mi popřál pár dní po nich, omlouval se, že nenapsal v ten den (měl nějaké rodinné problémy) a napsal mi, že na to myslel celý týden. Dále mi nedávno z ničeho nic napsal, že už je to nějaká doba, co spolu nejsme a že nad tím někdy přemýšlí nebo před pár měsíci napsal, že se mu o mně zdálo a začal mi o tom psát.
Kateřina K.
bývalí partneři
Nedokázali jsme si o tom promluvit a uvědomit si, jak to může dopadnout pro oba (teď to samozřejmě víme oba). Momentálně mi je 20 let, takže jsem mladá a zkušenosti sbírám, ale alespoň jsem se z některých věcí poučila. Ještě něco – můj vlastník, se kterým jsem měla krásný vztah, byl s mým expřítelem nejlepší kamarád a když jsem se s expřítelem rozešla, tak mě odsoudil a opustil. Hodně mě to vzalo a dodnes jsem se s tím nedokázala srovnat. Vím, že ho měl rád, ale něco mezi někým jiným by nemělo zasahovat mezi někoho jiného, zejména do rodiny. Vlastníkovi jsem napsala nespočet zpráv, ale odpovědi jsem se nikdy nedočkala. Jediný, kdo mi mohl něco k tomu říct, byl právě expřítel, a tak jsem se ho při tom setkání na vlastníka zeptala. Odpověděl mi, že sám nechápe, proč se ke mně tak zachoval. Oni dva se ale také už nebaví jako dříve.
Kateřina K.
bývalí partneři
Dobrý den,
děkuji moc za odpověď. Reaguji na Vaše odpovědi, a ještě mám nějaké dotazy. Máte pravdu, že ta minulost pro mě není bohužel vyřešena. Myslím si, že svému expříteli umožňuji, aby žil plnohodnotně současný vztah, jen jsem potřebovala mít s ním některé záležitosti vyřešené, protože jsem kvůli nim nemohla celou to dobu, co spolu nejsme, spát. Vím, byla jsem to já, která odešla a vím, že jsem ublížila. V té době mně i mému expříteli bylo 16 let a pro oba to byl první vztah (i proto to je pro mě tak emotivní). Nevěděli jsme ani jeden, jak v některých situacích reagovat. Se současným přítelem jsme byli spolužáci a trošku jsem se bála, že když odmítnu, bude mezi námi ve třídě dusno a nedodělám školu. Když jsem expříteli řekla, že má o mě spolužák zájem a že jsem k němu začala cítit také něco víc, řekl mi, ať jsem s ním, protože mi chtěl dát svobodu. Já jsem ho prostě ,,poslechla.“ A to jsem já sama měla přemýšlet nad tím, co dělám.
Kateřina K.
nejistota ve vztahu
Dobrý Prosim poraďte, co dělat. Přítele,v červnu po 5letech propustí z Vězení. Celou dobu jsme si psali dopisi, voláme, jezdila jsem pravidelně na nastevy než je zakázali. Posílám baliky. Po celou dobu žiji v domeni, že budeme spolu bydlet (žít). Pritel mi před pár dny oznámil, až se vrátí, že bude lepší když si najde svoje bydlení a za mnou bude chodit. Bojí se, že ho budu Omezovat.. Mysli si to kuli jeho EX s kterou kamaradi v předešlich vztazích s ní podvadel. (ona přítele miluje). Rekl, že s ni pojede na Rock. F. na 4dny,tak se mi to nelibylo, Nejsem stíhačka a nedělám scény. TOHLE mi přišlo, že to normální není.Je mi z toho smutno, 5"let jsem tomu věřila. Byla mu oporou. Neopustila ho. Vzalo mi to 5let života.. Přijde mi to vůči mě nefér. Děkuji Blanka - otázka upravena poradcem
BLANKA
nejistota ve vztahu
Dobrý den,prosím o radu,jak se zachovat a jak postupovat,manžel má od syna z prvniho manželství půl roční vnučku.Pořád synovi volá a řeší i s partnerkou syna věci ohledně zdraví atd.Což nikdy neřešil,když jsme měli našeho syna malého.Našemu synovi je 13 roků a sám mi říkal,že se snad táta do vnučky zamiloval,já se tomu smála.Avšak se to vyhrotilo tím,že je tajně zve k nám na chatu a tajně kupuje dárky.Stále si volá a sms s partnerkou syna,až se mi to zdá divné.Ona má své rodiče a mladší.Mému manželovi je 58 a jí 28.Již půl roku nemá zájem o mě a ani intimně žít.Myslela jsem si,že má stresy v práci,ale nechce s semnou ani o tom mluvit.Prosím,poraďte mi,co mám dělat.Děkuji A.
Alena
fáze "namlouvání"
Dobrý den, asi 2 měsíce se vídám s holkou (22). Každý den mi píše první, pokud ji někdy neodepíšu, napíše znovu, zeptá se na něco. Ale iniciativu jít ven musím mít vždy já, to stejné venku, sama mi pusu nedá, sama mě za ruku nechytne, když se loučíme, mám pocit, že by jí stačilo říct "Tak ahoj", a odejít. Při psaní na facebooku se chováme prakticky jak pár, ale venku vše dělám já. Dříve jsem to příčítal její stydlivosti, ale už je toho asi moc. Občas napíše sama, jestli se uvidíme, a pak to zase zruší, někdy když to navrhnu já, tak jde, ale tak z 50 % se na něco vymluví. A další den mě zase třeba pozve sama. Nahoru dolu prostě. Pokud jí řeknu, že mi něco vadí, vubec se k tomu nevyjádří, ignoruje to. Včera už mi ruply nervy a říkal jsem jí to, že ve vztahu jsou i problemy, a ona se chytla toho, že "ve vztahu"? Tak to asi každej vidíme jinak. A já, že jsem myslel, že už vztah začíná. když se 2 měsíce vídame. Ona, že sama neví, a že jí je semnou dobře, ale že na vztah je brzy, podle ní. - otázka upravena poradcem
Oliver
krize vztahu
Paní Douchová, máte ve své praxi také případy, kdy se chlapovi omrzí rodina, a tak ji prostě opustí? Mám dojem, že to je u nás - děti jsou skoro dospělé, ale ještě studují. Manžel se jednoho dne odstěhoval (protivný byl nějakou dobu předtím, ale to byl skoro celý život, hlavně ho rodina nesměla omezovat), smíme ho navštěvovat, ale jen v době, kdy on chce, problém je, že si vzal veškerý majetek (nějak jsem ve své benevolenci neřešila, že firmy jsou na něj), včera jsem zjistila, že potajmu na sebe a syna kupoval další majetky, syn mi to nesměl říct. Co dál? Pro nás šok, protože už Vánoce prožil se svou matkou (odstěhoval si věci den před Štědrým dnem, kdy jsme byli pryč, po návratu prázdné skříně - šok, ale zcela jistě to chystal už nějakou dobu předtím...). Chce si dělat, co chce, tedy i hledat jiné ženy, já ho smím navštěvovat, děti taky. Můžu třeba přijet na sex a pak odjet, případně zůstat do rna a pak odjet. Všichni okolo vědí, že odešel a kam, já obvolávala známé, kde je - mně to nějak zapomněl říct, případně nezvedal telefony. I matka věděla, kde je. Ta sice lamentuje, ale svému vymodlenému synovi nic neřekne, jen říká "co nás to potkalo". V únoru bude manžel rekonstruovat to svoje nové bydlení, tak prý by bydlel týden u nás, ale mám mu udělat místo v lednici, aby si tam dal svoje jídlo. Peníze na děti zatím nějaké dává, ne moc, ale dává. Stejně to všechno thnu za své. Já to prostě nechápu. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Magda
svatba-důležitost manželství
Zdravím, během 1.vlny karantény jsem se divila, kolik lidí se rozchází. Pro mě to bylo jedno z nej období s mým partnerem, konečně jsme měli víc času pro sebe. Když už začali přicházet z jeho strany náznaky, že by mne po 8 letech požádal o ruku, já se toho asi zalekla. Moc bych chtěla svatbu, je mi 27 let. Ale když se zase vše rozvolnilo a my měli letět i na dovolenou, začala jsem mít divný stavy.Bolelo mě ráno břicho, psychicky jsem se necítila vůbec dobře a měla jsem pocit, že jsem se odmilovala. Moc mě to mrzí. Nechápu, proč se mi ze dne na den takhle z něj začalo dělat špatně. No musela jsem to po dovolené utnout, s tím, že si musíme dát pauzu a být chvíli od sebe. Už jsou to 3 měsíce, co jsme se neviděli. Je mi pořád smutno.Do teď jsem nepochopila, co se to semnou tenkrát stalo.Je možné, že jsem se s ním rozešla, protože mi podvědomí radilo, že to není ještě ten pravý? Nevím, jestli dokážu žít bez něj.Ale zároveň mám v sobě malé pokušení, že třeba na mě čeká ještě něco lepšího.
Jana
nevěra
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 5 let. Nyní před dvěma měsíci jsem přítelovi našla sms. Nejprve mě ukonejšil vztahem trvajícím 2 týdny pouze formou sms, po dalším zjištění 5 měsíců a nakonec 10.- napsal mi muž dané paní. SMS obsahující jak jí miluje a že je velmi výjimečná. Paní i se svým mužem mi oba psali, oba chtěli ublížit mě. Prvně jsem přítele vyhodila. Bylo 2 dny před vánoci, kvůli dětem (ne jeho) jsem ho vzala zpět. Tvrdí, že se s paní rozešel hned jak jsem na to přišla prvními sms. Poté byl vztah moc hezký (2 měsíce cca než mě začali kontaktovat). Pořád říká, že všeho lituje, že se s ní chtěl rozejít dřív, ale prostě to nešlo. Žít s ní nechce a už prý později ani nechtěl. Miluje údajně mě. No nevím, zdali to může někdy napravit, zdali to vůbec budu chtít. Každopádně s ním nemluvím a často ho jen urážím textem a fotkami, které s paní měl. Nevyhodila jsem ho. Jen vedle sebe žijeme. Dá se takovému člověku vůbec kdy věřit? Děkuji
Jana
nejistota ve vztahu
Dobrý den, mm přítele, jsme oba rozvedení, starší, oba děti dospělé. Přítel má velký průšvih s financemi, tak na nějaké společné bydlení nespěchám. zatímco já se s bývalým nestýkám, přítel je s ex v kontaktu. Prý to má vyřešené a jsou jen kamarádi. případně prý jsou v kontaktu kvůli dospěé dceři, která ho prý potřebuje a kterou má rád. Dcera se pokoušela studovat, ale neúspěšně, chodí tedy spíš na brigády, ale bere si peníze od táty. Přítelova ex je na tom s penězi bídně, takže přítel, ač sám ve špatné situaci, tak jí občas nějaké peníze dá. Jde s ní na pivo, protože ona si potřebuje poplakat nad milencem, kvůli kterému rozvedla manželství a který pije víc než si myslela, nad tím, že nemá peníze atp. Přítel mi to vždy vypráví. A vždy mu svítí oči, když se jeho ex něco nezdaří, zejména ti chlapi. Takže byl před Vánocemi s ex na pivě, kdy já jsem byla doma a vařila jsem mu hovězí guláš, který si poručil a pak mu ho vezla, pak tam byl na Vánoce i na Silvestra (prý ho pozvala dcera). Byly tam ale obě, navařeno, napečeno. přítel tvrdí, že se najdel a odešel a nechal ex peníze. Je to takové divné, protože já mu často vozím jídlo na x dnů, neboť neumí vařit, ale mně peníze nedává, pokud někde jsme, chce platby napůl, ale stejně to vyjde většinou tak, že já zaplatím víc (jde třeba o výlet - auto, ubytování, jídlo). Spolu jsme i udělali jedni malou zakázku (zakázka byla na mne, na něj nelze), a byl strašně neodbytný až protivný, jak moc chce půlku vydělaných peněz... a pak je hned odnesl ex a dceři. Trochu si v tom vztahu připadám jako peněženka. Asi napíšete, že si jeho vztahu k jeho ex nemám všímat, ale já mám fakt dojem, že jsme tam tři, přičemž já jsem do postele, uvařit a na peníze... Proč si nikdy nevezme třeba jídlo od ex a nepřinese ho na večeři, když mám přijet? Recipročně :-))) protože jídlo ode mne už dal několikrát té dospělé dceři... Zajímal by mě Váš názor - předem děkuji.
Olina
problematické vztahy s rodiči
Žijeme ve společné domácnosti se starším otcem (otčím partnerky). Otce si k sobě vzala do domu dobrovolně, před 10-ti lety, má ho ráda, nemá problém se o něj starat, ale .... Otec je vážně nemocný-invalidní a v důsledku nemoci tak nějak "rezignoval na život". Přestal se umývat (do koupelny jde tak 1x za měsíc), nepřevléká se, neuklízí po sobě, nesplachuje po sobě, nezavírá se na WC, přestal používat talíře a příbory, používá jen hrnce a naběračku, často odmítá námi uvařenou stravu a pokaždé má jinou výmluvu (plané, slané, málo kořeněné, málo masa, moc masa, tuhé maso, toto nejím, nebo na to zrovna nemá chuť, uvařte mi rajskou, pak ji nechce, že na ni nemá chuť....), to vše neustále dokola. Celé dny prospí, pak si stěžuje, že nemůže spát v noci, neustále vyžaduje nějaké prášky... Snažíme se vyhýbat jakýmkoli střetům, spíše to v sobě dusíme. Bohužel, partnerka už to nedává, přestává to zvládat, otec se k ní chová jako ke služce. Co se s tím dá dělat, jak se chovat, jak postupovat ? - otázka upravena poradcem
Jirka
vztahy na pracovišti
Dobrý den, příští rok mě bude 50. Vloni jsem změnila zaměstnání, protože jsem neunesla, že mě bude dělat vedoucí moje kolegyně, se kterou jsme seděly asi 15 let v kanceláři a dodělávaly jsme spolu VŠ. Kolegyně nebyla nikdy příliš průbojná, ale v její prospěch nahrál fakt, že se přimluvil tatínek, který jí kdysi do společnosti dostal. Já jsem žádnou protekci neměla, vypracovala jsem se z neznámé admin. v podatelně na odborné místo, dodělala jsem si VŠ, práce mě bavila, měla jsem pár nápadů, které byly ve prospěch společnosti. Nedávno šel vedoucí do penze a když končil, a povýšili kolegyni řekl mi, o Tebe se nebojím, ty se neztratíš… Myslela jsem si, zůstanu na stejném místě, ale nedokázala jsem situaci s novou vedoucí a s jejími novými manýry zkousnout. Celkem rychle jsem sehnala práci, finančně jsem si nijak nepohoršila, pracovně mě to nenaplňuje, ale chci tomu dát čas. Co mě asi nejvíc nebaví, že jsem z velké městské organizace šla na ves, do malého kolektivu, kde jsme asi 100 let za opicemi co se týče techniky, komunikačních kanálů atd. Tohle m při podpisu smlouvy vůbec nenapadlo. Teď v době pandemie, kdy z bývalé firmy jsou všichni on-line propojení, na konferenčních videohovorech, tak tady jsme zamrzli na smskách. Ostatní kolegyně tohle neřeší, nic jiného nikdy nezažily. Jsem hodně nakloněna el. komunikacím a novinkám a tady jsem se vrátila asi o 25 let nazpět, kdy jsem šla na mateřskou. Jsem z toho otrávená, s nadsázkou říkám, že jsem v karanténě už od loňského září, kdy jsem nastoupila do této práce. Poraďte mi prosím, jak se s tím vyrovnat nebo co mám dělat. Děkuji Jana
Jana
zamilovanost
dobrý den zdálo se mi o holce kterou miluju a ona mi v tom snu řekla že mě také miluje co to znamená? předem děkuji za odpověď
Daniel
nejistota ve vztahu
2. miloval. Druhý den jsem to na něj tedy vybalila a řekla jsem, že bude lepší, když to skončíme. On se mi posléze přiznal, že není zamilovaný a že mu tam od začátku něco chybí a neví co. Vím, že mě má rád, že by se mnou chtěl nějakou budoucnost a že o mě nechce přijít, ale vztah jsem ukončila. Byl z toho dost zaskočený a nechtěl mě nechat odejít. Potom se mě zeptal, zda se budeme dál bavit, že mu přijde škoda to odstřihnout. Řekla jsem mu, že s ním nechci být jenom kamarádka, že ho mám až moc ráda. Přitom si nedokážu představit jediný den bez něj. Chtěla jsem se zeptat, zda je podle vás možné, aby se tento vztah ještě nějak vyvinul a co pro to mohu udělat? Představa, že je s někým jiným je hrozná. Zažili jsme spolu spoustu krásných věcí. Děkuji
Tereza
nejistota ve vztahu
1. Dobrý den, poznala jsem v létě kluka z práce. Líbil se mi a tak jsme si spolu začali. Bylo to pro mě dost narychlo, protože jsme byli na jednom pivu, večer jsem u něj spala a druhý den už jsme byli defakto pár. Zničehonic však vzal zpátečku a jeho chování bylo spíše kamarádské. Když jsem ho konfrontovala s tím, jak to mezi námi tedy je, řekl, že je se mnou rád a chce to mezi námi postupně někam posunout, ale že se musí přiznat, že tam nebyla ta počáteční jiskra. Pomalu se tedy náš vztah zlepšoval, nebylo to jednoduché, ale po 5 měsících už jsem nepochybovala o tom, že to mezi námi je silné. Asi po 6 měsících, při příležitostné oslavě, požil velké množství alkoholu a choval se tak, že jsem ta nejúžasnější bytost na světě, dokonce jsem od něj poprvé slyšela ,,miluju tě'' a znělo to víc než důvěryhodně. Poté jsem, ale zaslechla náhodou jeho debatu s nejlepším kamarádem, kdy říkal, že je to se mnou úžasný a nechtěl by o mě přijít, ale je tam pořád to ALE, a že nemůže říct, že by mě... - otázka upravena poradcem
Tereza
krize vztahu
pro Agátu - Pane jo, Agáto, jako kdybych četla o sobě... Jen s tím rozdílem, že děti byly dvě. U nás to bylo ještě, jak on vydělává peníze, zatímco já jsem doma, tudíž on má právo a já jen povinnosti. Navenek chlap, co dýchá pro rodinu :-) (to říkal). Na MD jsem se uzavřela do sebe a udělala svět sobě a dětem. Sex jsem nějak přetrpěla. Jakmile jsem začala chodit do práce , bylo to v něčem zase hůř (žárlil, muselo být všechno OK, jednu chvíli jsem byla na pokraji únavového syndromu), v něčem líp - měla jsem peníze. Já celou dobu doufala, že bude líp a nebylo. Odkláněl majetek, psychicky jedno z dětí, nakonec se manželství po 25 letech rozpadlo - posledních 10 let si dělal, co chtěl, bez jakékoliv zodpovědnosti. Agáto, radím, nechte ho se vyvztekat, na uraženosti nereagujte - nemá to cenu. Udělejte si svůj svět s dětmi, on pokud do něj bude vstupovat, bude ho ničit (vím o čem mluvím). A hlídejte si ekonomickou stránku, případně si dělejte neveřejně rezervy pro případ odchodu. S tímhle člověkem se moc žít nedá.
Darja
děti partnerů
Pro reakci Zdenky na Ivu.
Dobrý den Zdenko,
kdyby jste neměla jméno Zdenka řekla bych, že mi odepisuje přítele ex nebo jeho mladší dcera:-) Asi se Vám stalo něco podobného a manžel Vás opustil, že tak píšete. Jinak přítel aktivní je. Je to sportovec a máme hodně společného, proto jsme tehdy oba dva odešli ze vztahů, které jsme měli. Vidina, že jsme našli sami sebe, parťáka do nepohody, když to doma u obou dvou bylo jen přežívání.
Paní doktorko, na otázku, zda přítel má rád našeho syna, odpovídám ano a to velice, snažili jsme se o něj 2 roky. Když jsem se s ním chtěla rozejít, měl slzy v očích, utrápil by se pro něj. Máte pravdu v tom, že o své dceři ví, že je vypočítává a hraje na obě strany (spíše s matkou), co se jí kde finančně hodí, nemá charakter a nerespektuje nikoho. Byly jsme s přítele dcerou kamarádky a věděla od své matky včas cca 2 roky dopředu, že se budou rozvádět, ovšem nikoliv kvůli mě, ale manželství nefungovalo již 15 let a byly spolu kvůli ní. Její matka jí však štvala proti mě a to neskutečným způsobem, když se dozvěděla o těhotenství, chodily mi sms ve tvaru „Jsi na potrat ty k...“ od dcery „Ať Tě přejede auto” ty sms chodili do loňského roku 2020 samozřejmě jiného typu, ale krvelačné jako ty v mém těhotenství atd. Iva
Iva