Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

nedovolil mi krájať chlieb, lebo to neviem dobre, keď ukladám myčku, ukazuje ako to mám robiť, dal mi na chleba šunku keď som jedla aj keď som ju nechcela a že mam jesť, rieši ako často mám prezliekať obliečky ak to robím častejšie nahnevá sa, a sa nechcem túliť urazí sa, ak mu nedam pusu ránu urazí sa, ale in ak zabudne je to ok ,hnusne ma zkritizoval, že som si neobliekla šaty na Vianoce, v zápäti sa tváril že nič nestalo. Príkazom mi dal že pôjdeme jeho tete, že do obeda sa budem učiť a potom pôjdeme, že je to kompromis a preto musím ísť, aj keď nechcem. Prijali ma na školu, sklamaný, že on nebude tak často so mnou, skoro som to k. nemu nechala.Správa sa ako rodiˇč ktorý mi stále hovorí čo mám robiť, aby som si u lekára nevypínala zvuky, lebo on tak robí...ak niekam nechcem ísť aj týždeň ma presviedča, uráža sa a jeho mama tiež..cítim sa pri ňom zle aby som za nič nestála, akoby ma chcel stále kontrolovať a ovládať a keď sa búrim je to ešte horšie, ak by nebolo syna už som preč

Išlo o rýchlu chôdzu ktorú by syn nezvládol. Robím si externe školu a keď som sa potrebovala učiť a poprosila či by nešiel za rodičmi tak vykrikoval že ho vyhadzujem s bytu a nechcem byť s ním. Ale ak bol na pol ročnom kurze k. práci do pol hodny on nás a potrebovala som pomôcť s malým k. škole tak iba samé výhovorky, že sa musí učiť a pritom chodil na pivo al. hral PC hry. Deň pred skúškou mi zakázal isť domov od jeho babky, že musím ísť spolu d. ja som ho neposlúchla a bol strašne urazený. ak nie je po jeho urazí sa, alebo pri hádke zvaľuje vinu na mňa a robí zo seba obeť ako sa všetci po ňom vozia. Hádky sú nekonštruktívne a už viem prečo..cez Vianoce som odhalila ako mnou manipuluje, chce aby som ja rozhodla ale drzo mi podsúva svoj názor, akože je môj. Povedal že ide s otcom na obed a na druhý deň že oni sa nedohodli, tak ja že nech ide zajtra, zas ho vyhadzujem z bytu lebo sa musím učiť povedal, kým nakúpil jeho otec volala že sa dohodli na tom obede klamst. poprel aj manipuláciu

Dobrý deň pani doktorka,
chcela by som Vás poprosiť o Váš názor, už strácam objektívny pohľad. S manželom máme 4 ročného syna. Už keď sme spolu chodili som cítila že to nebude partner pre mňa, ale nedokázala som odísť. Urobili sme si dieťa a myslela som že si nájdeme cestu až tak zle to nebolo, nepije, nebije proste dobrý chlap. Ale veľmi naviazaný na mamu a ona na neho. Jeho rodičia majú byt a kúpili starší dom, chceli ho prerobiť a bývať aj so synom. Ja som bola proti, lebo jeho mama manipuluje a je veľmi dominantná, jeho otec keď si vypije je chorobne žiarlivý a celkovo rád kritizuje a je veľmi nepríjemný. Jeho mama si urobila so syna náhradu. Keď som bila tehotná, povedal že si zoberie hypotéku a budeme bývať s jeho rodičmi, vedel že som rezolútne proti ale trval na tom..po pôrode som mu dala na výber buď budeme sami traja alebo bez neho.Vybral si nás. Bývame v podnájme a manžel ma začal obmedzovať. Nemohla som chodiť von sama sa prejsť keď bol doma, al. buď pôjdeme spolu al. vôbec

zdravim 4 mesice po svadbe sme se zacli manželkou hadat zkrz blobosti furt mi vyhrožuje že si najde jineho ze se vyspi znekym jinym kouka na kluky atd.. ale jen kdyz neco reknu je treba ze je nekdo jiny hezky tak mam doma valku furt mi rika ze kdyz kdyz ji podvedu ze mebije atd.. alee to neresim miluju ji strane moc nedokažu byt bezni cekame spolu mimi v dubnu ma rodit strasne moc ji miluju a dite sme chteli moc oba billy sme strasne stastni kdyz sme to zistily bily sme oba strane stastni pak to po svadbe začlo jit skopce a dnes mi rekla ze chce vyskouset jineho chlapa ale přitom naš vztah byl jak z pohadky bez hadek atd,, nechci oni přijit vim že me miluje ale furt mi tvrdi opak už nevim jak dal mel sem predni spatny skusenosti ze ženamy ale ona bila jina vimecna strasne moc ji miluji dal bych zani život je mi to jedno jen už nevim co mam delat uz se to veme vaři dlouho ona dokaže cloveka pěkne vytočit az ho donuti k nasili ale nikdy sem nani nestahl ruku

Dobrý den, prosím o radu, jak mám reagovat. Manžel se po 15 letech odstěhoval, ze svého rozhodnutí, které se mnou nikdy neprodiskutoval, prostě jsem byla postavená do situace, že teď bydlí jinde. Máme dvě děti. Asi se to nevyvíjí tak, jak by si představoval, tuším, že nějaká žena mu dala kopačky, měl zdravotní kolaps, a tak mi přišel mail - spíše vyčítající, jaká já jsem partnerka, že on bydlí sám, musí nakupovat, prát. Směšné, že, rozhodl se sám a teď brečí. Zřejmě předpokládal, že ho budu jezdit přemlouvat a prosit (něco v tom duchu se ke mně dostalo), jenže já jsem se po letech dělání matky jemu (placení jeho dluhů, řešení jeho občasných problémů) rozhodla, že bych chtěla, aby pocítil následky svého rozhodnutí a neměl to zase mnou uhlazené a vyřešené. Asi by chtěl, abych za ním přijela a řekla, že se napravím (fakt není důvod, věřte mi, až na drobnosti) a on se bude moci jako velkorysý vrátit, do toho se mi moc nechce, protože já zase budu ta špatná a on mi to dá pocítit. Anebo mu napsat, že se rozhodl pro odchod sám (a holt toto jsou důsledky)? Kamarádka mi ještě říkala, že si myslí, že si manžel dělá alibi sám před sebou, aby mohl z manželství s "klidným svědomím" odejít. Tak nevím. Zabalit to se mi ještě nechce, dát šanci asi ano, ale už to začíná mít hranice. Nebo je tam ještě jiné vysvětlení. Poradíte? Děkuji - otázka upravena poradcem

Evito, jako nestranného pozorovatele by mě zajímalo co jste zorganizovala pro oba vy? Tanec? Z popisu soudím, že tohle jste organizovala pro sebe, a ještě jste tam koukala po jiných. Proč proboha vadí, že potřebuje delší čas a některé figury prostě vynechá? Místo, aby jste byla ráda, že máte partnera na tanec, jste si manžela ošklivila, že tančí jiné věci (vynechává) jako jiní. Víte co to znamená nechat se v tanci vést? Nemyslím si.
Ale, rád bych vám dal zpětnou vazbu. Když vám manžel říká, že dáváte víc energie do kamarádek, a že pro ně dokonce něco organizujete, tak odpověď, tak něco zorganizuj ty není dobrou odpovědí. Náchápu, že Vás Douchová podpořila. Vaše odpověď je sobecká až strach. Jak je možné, že na informaci, že investuje příliš mimo partnerského vztahu, dáte odpověď, tak milý partnere zainvestuj více ty. Tohle nikam nevede... Nechápu, že Douchová tohle nerozpozná jako varovný příznak partnerských problémů - i z Vaší strany. Asi je to špatná partnerská poradkyně.

Partnerství není, že dorovnáte, co dává druhý a jestli vám zůstane něco navíc (energie, peníze, čas, libido, chuť) můžete se zařídit pro sebe.
Místo, aby jste hledala úhel, v kterém můžete partnera ocenit, tak se povyšujete. Slovník, který pro sebe používáte je klíčem. Mně je líto, že tady Douchová vlastně radí pokračovat po špatný cestě...
Když poslouchám Vaše slova, tak se divím, že s takovým ňoumou zůstáváte. Nejste taky nějaká taky-ňouma? Hlavně, aby jste si nechtěla dokázat, že ještě máte navíc s nějakým skutečným chlapem. A pak neprosila, aby ten váš ňouma naráz nebyl (stejně tvrdý a egoistický) chlap jako váš milenec. Ja vím, že nic takového neplánujete. Já nepotkal ve své praxi žádnou co to plánovala. Všechny tvrdili, že se to stalo náhodou...
Kolik trápení by se dalo ušetřit, kdyby lidé jako Douchová nevedli do etéru keci o nevěře ze začátku minulého století a radši si četli něco z literatury behaviorální psychologie. Možná by pak dokázali aplikovat zjištění do své praxe.

Už se ztrácím v tom, co je pravda a co není. Bojím se navštěvovat rodinu, prakticky kohokoliv, v práci se od kolegů snažim držet stranou. Veškeré chyby hází na mě a snad v životě se mi neomluvil za jeho trýznivé výslechy, za jeho pochybení, jeho hrubé chování, nikdy neprojevil cit ani lítost. Nevím proč s ním jsem. Cítím, že jsem na něm závislá a že ho za žádnou cenu nechci ztratit. Jsem extrémě citlivá a ubíjí mě, když se mnou neche mluvit,ani nezvedne telefon, ani neodpoví na základní otázky. To mi přijde až trapné. Párkrát mi vyhrožoval, že si začně něco s nějakými holkami, jenom proto aby mi ublíži. Vím, že to nemá řešení, ale nevím,jak se z této citové závislosti dostat. Děkuji

Dobrý den, dva a půl roku žiju s přítelem, se kterým to na začátku bylo krásné. Bohužel během našich začátků jsem končila se svým expřítelem. Zřejmě to je spouštěčem jeho současné extrémní kontroly. Na veškerou činnost mám "důkazy ve formě hlasových nahrávek", fotek apod. Je doba, kdy jsme celkem v klidu, pak se ale stane nějaká situace (tvrdí, že jsem mu lhala, protože si pamatuje, že jsem mu řekla to a to i když jsem si naprosto jistá, že to není pravda. Já jsem k němu naprosto upřímná a nikdy mu ze strachu nelžu a nikdy bych si nedovolila ho podvést. Musím mít u sebe vždy telefon, protože pokud nezvednu jeho hovor je to okamžitá záminka, že dělám něco špatného. Občas mám pocit, že si situace vymýšlí, protože mi tvrdí, že večer slyšel jak v obýváku otevírám gauč a proč to dělám.Ačkoliv se nic takového nestalo, propojuje informace, které mu říkám a naopak mi tvrdí, že mi je jeho informaci řekl,ale ja jsem si jistá, že ne.Občas mám pocit, že jsem blázen a že si nic nepamatuji. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, je tomu necelý rok, kdy mi do života přišel můj nynější přítel.Já byla po bolestivých zkušenostech 4 roky sama a on měl v té době přítelkyni,se kterou byl 4 roky. Ta mu dala na výběr, že buď zůstane s ní, nebo se se mnou dále nebude stýkat. Rozešli se a já byla ze dne na den v situaci, že jsem měla přítele, aniž bych si byla jistá, co k němu cítím. Strávili jsme spolu karanténu a bylo nám spolu hezky. Bývalá přítelkyně se ale velmi často vracela do našeho života kvůli společnému psu, kterého si spolu pořídili.V mé minulosti mi partneři často lhali,podváděli a vraceli se ke svým bývalým slečnám.Přítel se hned na začátku vyjádřil,že ji má rád jako kamarádku a nehodlá ji ze svého života odstřihnout.Mě se vrací spoustu emocí z předešlých vztahů.Velmi často se nacházím v situacích,kdy jsem jak šílená. Hrozně mě bolí,že ji nedokáže pustit. Rozešli jsme se a zjistila jsem,že hned druhý den za ním přijela.Prý rozebírali proč jejich vztah nefungoval.Jak se k tomu stavět?Mám ho ráda