Sobota 16. října 2021, svátek má Havel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 16. října 2021 Havel

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
krize vztahu
Paní doktorko, prosím, poraďte. Jsme manželé 22 let, dvě děti. Manželství vnímám jako vcelku spokojené. Manžel podniká, já mu zpočátku pomáhala, teď mám fajn zaměstnání. Začali jsme z nuly, teď už je líp. Manželovi se trochu přizpůsobuji, ale chápu, že podnikání to vyžaduje. To, co začíná být špatané, je vnímání manžela sebe sama. On jako ten, okolo koho se vše točí a jako jediný, kdo může rozhodnout. Sám to moc nepřizná, ale mluví o svých představách - chtěl bych sedět tady v kanceláři a všichni by mi nosili peníze, když přijdu z práce, bude mě čekat odpočatá a usměvavá manželka a bude se mi plně věnovat, ten, kdo vydělává, má právo, ostatní mají jen povinnosti, já jsem chlap a ten má práco... atd. atd. to jsou jen některé z jeho názorů. Týká se to i našeho sexu. I v minulosti toto občas zaznívalo, ale dalo se to snést a mnohdy požadavek byl logický (vydělávám, jsi na MD). Nyní to začíná být nesnesitelné. Což já, já to zvládnu, ale začíná to být problém pro děti, které chtějí jít svojí cestou (třeba výběr školy) anebo nevidí důvod, proč by měly tátovi "sloužit" (citace jednoho z nich). A manžel samozřejmě vzhlíží ke známým, kde jsou manželky a vedle nich milenky (veřejně se ví, ooo ten adrenalin společných "výjezdních porad", kdy jim manžel zajištuje hotel anebo pocit, kdy si před ostatními volím, jestli pojedu na pracovní cestu do zaharničí s manželkou nebo milenkou). Existuje nějaká prevence rozpadu vztahu, potažmo manželství? Co mohu/mám dělat? Diskuze moc nefunguje - buď mlčí nebo vina je na mně nebo když se dostaneme k němu, tak se pak vzteká, že "jasně, že za to může on, kdo jiný". Sebereflexe nula. Poradnu jsem zkoušela, byl jednou. Řekl, že problém je ve mně a on už tam nepůjde, protože ho ženu do ostudy. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Marcela
rozchody
Dobrý den,
kamarád se bude rozvádět. Zatím ještě nepodal žádost o rozvod, ale po velké hádce, které byly svědky i jeho dvě malé děti se odstěhoval. Po psychické stránce velmi špatně situaci snáší. Chybí mu děti. Nevím, jak mu pomoci a celkově jak reagovat, když se se mnou na toho téma snaží mluvit. Chtěla bych ho nějak podpořit, ale nevím, jaká volit slova, abych mu ještě více nepřitížila.
Simona
nedotažený rozchod
Dobry den, pani doktorko,
muj byvaly partner je o dost mladsi, nevyzraly, ale stale me to k nemu tahne, po roce spolecneho bydleni jsem to ukoncila, protoze jeho chovani - prevazne v opilosti me hrozne stvalo. Ma spoustu chyb, ale mam ho porad moc rada, po tu dobu si nasel jinou, ve me se probudil bojovnik a vybojovala jsem ho zpet. Ovsem zase se to vratilo k "normalu" a ja opet ukoncovala a davala nove sance. pred tremi mesici jsme se zase zacali vidat a spat spolu ( ano nejuzasnejsi sex pro oba ). On mezitim nekoho potkal, stale resil, ja ho tlacila, at to ukonci, ale rozhodl se pro ni. Me se ale nechce take vzdat a ani ja jeho.pozadala jsem ho o nulovy kontakt, nedokaze to. ted uz jsem prisla i s nabidkou - budeme se obcas vidat a uvidime, co bude dal. Nechci ho tlacit do "nevery", ale uz vazne nevim, jak ho dostat zpet. Bojovnik se opet probudil, ale dochazi munice.V hlave mam, ze akceptuji vsechny jeho chyby. Poradite, prosim ? - otázka upravena poradcem
Klara
nedotažený rozchod
Ešte pardon dodávam, že v našom vzťahu boli skôr problémy z oblasti nekomunikacie. Chcela som riešiť vždy problém, ktorý nastal ale on sa k tomu nikdy nemal. Vždy nejak problémy prešli samé.

Potom som to už nevydržala a chcela som pauzu. On pauzu považoval za koniec a potom pokračovanie, ktoré som uviedla v prvom dotaze.

Ešte raz ďakujem.
Gabriela
nedotažený rozchod
Dobrý deň pani doktorka.

Neviem si dať rady. Rozchod s priateľom je čerstvý (3 týždne).

Rozišiel sa so mnou on, pretože údajne stratil trpezlivosť, znechutil sa mu so mnou vzťah a nemiluje ma už. Pričom týždeň späť tvrdil, že nech sa deje čokoľvek je rád že sa stále milujeme.

Sme spolu aj v práci. Pritom ako tvrdí, že je definitívny koniec a toto stanovisko nezmení ma zvláštne správanie.

U mňa pochopím, že sa sem tam na neho v práci pozriem (keďže ho stále milujem a to len sa neodznie), ale on? Stále je niekde poblíž, stále sa na mňa pozerá, dokonca sa sem tam usmeje na mňa, je ku mne nesmierne milý a rad mi vždy so všetkým pomôže.

Keď som ho včera kontaktovala v zmysle, že je koniec a beriem to za definitívne, prečo robí, čo robí? Nech s tým prestane, pretože mi je to nepríjemné istým spôsobom a chcem sa pohnúť ďalej.

Čakala som teda tu reakciu, ktorá prišla, ale nečakala som, že v práci bude ešte bližšie a zrakovy kontakt stále udržuje.

Viete mi poradiť?
Gabriela
krize vztahu
Dobrý den,
prosím o radu – jsme s přítelem 2 roky (je o 9 let starší), byla jsem přesvědčená, že je ten pravý. Vše bylo krásné, platilo u nás, že protiklady se přitahují. Brzo jsem se k němu nastěhovala. Po roce začaly vznikat problémy kvůli našim odlišnostem – já energická, veselá/on klidný, pesimista. Poslední dobou slyším jen kritiku, nesdílíme smysl pro humor, je neochotný něco podnikat, vymýšlet, je líný a pohodlný, negativní, nedotýká se mě a do sexu se mu moc nechce. Cítím prázdno a zklamání, mám pocit, že mě dusí. Mluvila jsem s ním o tom mockrát. Myslí si, že se to nějak vyřeší samo, že mě to přejde, protože "k sobě přece patříme". Potkala jsem jiného, ve stejném věku – stejný smysl pro humor, nabíjí mě energií. Pořád na něj myslím a jsem rozpolcená. Někdy už natruc rezignuji – nesdílím s partnerem, nedotýkám se ho. Nejhorší je, že vím, že by ten vztah fungoval – kdyby se ale partner snažil, vím, že umí být úžasný chlap. Nevím, zda má smysl vztah držet nebo odejít. Děkuju - otázka upravena poradcem
Nina
nejistota ve vztahu
Dobrý den, je mi 23 let. S přítelem (23) jsme přes 3 roky. Asi před 3 měsíci u něho začaly změny nálad a potřeboval být sám, to se postupně zhoršilo, že už se ani nechtěl moc vídat a chtěl být s kamarády. Řekl mi, že má osobní problémy, které si potřebuje vyřešit sám a nevidí teď jinou možnost než si dát pauzu/rozejít se. Už je to měsíc od naší pauzy a píše mi, že je teď spokojený, když je sám a jestli se dáme dohromady tak to bude chtít osud.Je nějaká šance, že by se chtěl ke mně vrátit? Nebo je pro mě lepší se posunout dál? Děkuji za odpověď
Ivana
vztahy na pracovišti
Dále nechápu, proč ze mně dělá blbce. Např. se spolu o něčem bavíme, ale ona už druhý den neví, že něco takového vůbec proběhlo. To si mám konverzace s ní nahrávat? Dále mě irituje její tvrzení, jak se mi nemohla dovolat. Není to pravda, protože se mi vlastně dovolat nechce. Když jí nezvednu telefon hned na první vyzvánění, okamžitě zavěsí. Zavolám jí tedy zpět a ona to položí. Volám za chvíli znovu, položí mi to zase. Jeden den mi volala celkem 5x a pokaždé tvrdila, že mi volá vlastně omylem, protože mě nemá uloženou a že vlastně chtěla volat někomu jinému. Poradila jsem jí, ať si mě tedy uloží a nabídla se, že jí to číslo nadiktuji. Ne, ona si asi neumí uložit číslo do mobilu nebo si vzít papír a tužku a zapsat si ho. Musela jsem jet opět 20 km jenom kvůli nadiktování čísla. Musím jí nastavit nějaké mantinely, protože takto to nejde. Také mi pohrozila zrušením smlouvy, pokud nebudu vše umět za týden od nástupu. Není to už přehnané?
Heli 2. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den, mám nastoupit do zaměstnání, ale už od pohovoru mám divný vztah se svou šéfovou. Mám ve zvyku chodit na pohovory a jiná jednání slušně oblečená a upravená, takže jsem se decentně nalíčila, upravila vlasy, vzala si sako a lodičky. Vedoucí mi ale řekla něco v tom smyslu, že tady není zvykem chodit sem, jako primadona. Nechápu, proč bych měla být za primadonu. To jsem jako měla na ten pohovor přijít v teplákách? Divné bylo, že mi volala kvůli pohovoru v 7 ráno a za pár dní ve 20 h, abych druhý den přijela podepsat smlouvu. Jela jsem tedy podepsat smlouvu, ale kolegyně měly kecy, že nastoupím až za měsíc. Ignorovala jsem to. Za pár dní jsem měla telefon, jestli bych nedovezla na pracoviště kopii své smlouvy. Jela jsem tedy extra 20 km do práce jenom proto, že paní vedoucí nemá v kancelář kopírku, nemůže si zajít cokoliv okopčit na recepci a pokud má mou smlouvu v počítači, tak si ji nemůže ani vytisknout a to má tiskárnu vedle PC. Příteli se nelíbí, že se mnou manipuluje.
Heli 1. část
sexualita
Chci se Vás proto zeptat, jak se s něčím takovým vyrovnat a jestli je tu nějaká cesta ho donutit, aby si takovéto fotky nestahoval a neukládal (jedna věc je totiž vidět tyto fotky/videa/gify online a druhá věc je mít uložené v mobilu popř. v PC). Také bych se Vás chtěla zeptat, jestli jsem vůbec v právu, aby mi něco takového vadilo či abych mu to zakazovala. Může to znít pokrytecky, ale porno mi nevadí, sama se na něj občas podívám, ale cílené a jmenovité vyhledávání fotek konkrétních nahých žen a následné ukládání těchto fotek mi přejde přes čáru a nemohu to překousnout. Předem moc děkuji za odpověď... - otázka upravena poradcem
Lucka část 3
sexualita
Dává mi to pocit, že mě nerespektuje jako svou přítelkyni, že pro něj nejsem dost sexy a atraktivní a hlavně, že nevypadám ani z daleka jako ty "modelky" - nemám umělá prsa, nemám botox, nemám dokonalý úsměv, ploché břicho a super zadek. Prsa mám malá, nejhubenější také nejsem a mám celulitidu. Proto mě uráží, že zatímco jsem vedle něj a on se může na mne koukat (i sahat), tak preferuje koukat na tyto umělé nádhery. Podrývá mi to sebevědomí, přesto se ale snažím mu svůj vzhled "kompenzovat" častějším sexem, ale nepomáhá to, cítím se pak mnohem hůř. Zkoušela jsem si s ním o tom promluvit, omluvil se mi a řekl, že neví, proč se na ty ženy koukal a stahoval si jejich fotky, ale já ten důvod moc dobře vím... Jak jsem již zmínila, jedna věc je tyto věci vyhledávat, když nejsme spolu, ale druhá věc je si tyto fotky ukládat na později, až odjedu. Pokud byl v ten moment nadržený, byla jsem přeci vedle něj, nemusel se koukat na internet... - otázka upravena poradcem
Lucka část 2
sexualita
Dobrý den, obracím se na Vás s takovým zapeklitým dotazem. Mám přítele, jsme spolu 2 roky, ale každý žijeme v jiné zemi. Já v Česku, on v Nizozemsku. Navštěvujeme se pravidelně, zhruba 1x za měsíc, ale někdy i častěji, jak to vyjde. Až na občasné hádky nám vše v pořádku klape. Oba jsme žárlivý, ale v rozumné míře a navzájem se respektujeme. Já mám ale osobně problém s určitou věcí. Pokud jsem doma, v Česku, nedělám si žádné mylné představy o tom, jak se "uspokojuje". Má několik mých nahých fotek, což je věc první, druhá věc je porno, které mi nevadí a poslední věc je ten problém. "Modelky", jak on je nazývá. A zde pramení můj dotaz - je normální, že si k "uspokojení" vyhledává konkrétní modelky, např. že si sjede jejich instagram, twitter nebo další stránky a tam si najde jejich polonahé či polonahé fotky? Když jsem byla s ním, "na tajňačku" si takové nějaké fotky stáhnul a uložil, i když to bylo v momentě, kdy jsme byli spolu, ne když jsme byli 2000 km od sebe. - otázka upravena poradcem
Lucka část 1
otázky početí, těhotenství
Dobrý den. Ráda bych prosila naprosto nestrannou osobu o názor. Je mi 32 let, partnerovi 48, partner má dva syny, jeden 21 a druhý 12 a spolu máme šetileté děvče. Ráda bych ale ještě druhé dítě. Cítím, že nejen já to potřebuji, ale i naše dcera potřebuje k sobě někoho, s kým bude sdílet domácnost a prostě se nebude vše točit jen okolo ní. Neplánovaně jsem otěhotněla a patrner, že to nedá, atd...ať jdu na potrat, že je to stejně moje vina, že jsem nebrala antikoncepci tak jak mám. Najednu stranu měl pravdu, dva dny ano, dva dny ne, no prostě lajdák. Partnera i přesto vše miluji a tedy jsem udělala, jak si přál. Má to však své ale, a to, že se přes to stále nemohu přenést a cítím, že dítě prostě chci. Nechala jsem si zavést NT, které naprosto nevyhovuje. Jak tedy teď....??? Vyndat a nechat to osudu? Ale mám na to být sama matka se dvěma dětmi? Bohužel nemám ani maminku, která by mi třeba vypomohla...Rozhodně ale vím, že se svým partnerem chci být, ale zároveň chci i dítě.
Lucka
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, jsem vdaná 15 let, dvě děti. Hodně trpělivá, hodně tolerantní, manželovi se dost věcí přizpůsobuje, ale "svoje" (domácnost, péče o děti, práci) si řídím sama, on se moc nepodílí anebo jen tehdy, když chce (s kamarády bere děti 1x rok na cca týden na loď (tatínci a děti, bez žen). Manžel umí být cholerický, doma se snažím nezavdávat příčinu, takže projevy jsou spíš k lidem směrem ven. Po tchýni je hysterický (trucování v posteli, , sebelitování se, díky mému klidu scény moc nejsou). V poslední době cítím větší než obvykle neklid, když jsme společně (ne vždy) nebo někam jdeme. Společnou aktivitu musím naplánovat, zrealizovat, případně zaplatit já, jinak by nešel. I tak je to s přemlouváním. prostě o rodinné akce moc nestojí (dříve přece jen trochu ano, ale i tak si vybíral, co ano, co ne). Takže třeba naplánuju večeři v nějaké pizzerii - no dobře, tak teda půjdeme. Avšak nejde se mnou manžel, ale nějaké další dítě. Vybral si syna. Já musím řídit, vzít svoje auto (jeho ne), on se "připojí" k synovi - tak pojď Honzo, musíme na tu večeři, co mamka chce, někdy schválně zdržuje, někdy otálí před restaurací, jestli teda půjde nebo ne. V restauraci se baví skoro výhradně se synem (já neexistuju - tohle umí velmi dobře od své matky, která mi toto velmi často dělala, když jsme k nim přijeli), někdy se baví i s dcerou, když se zapojím já do hovoru, zmlkne. Anebo když hovor udržuju já, snaží se se synem mluvit o něčem jiném a paralelně. Dřív se to tak moc nedělo, ale zhoršuje se to. Já cítím takový neklid, že pak stačí nějaká chyba restaurace (spletení objednávky) a jsem příkrejší. Prostě ten pomyslný hrnec. Co s tím, paní doktorko? manžel samozřejmě bude zapírat,že něco takového dělá a najde tisíc a jeden důvodů, proč mluví se synem nebo proč to dělá. Vpodstatě je to kopírování tchýně, kdy mi i slovně dávali najevo, jak jsem cizí (ne že by mi to řekli, ale bavili se jen mezi sebou, jak ti cizí mezi nimi - prosím, fakt nejsem vztahovačná). Už jsem si říkala, že rodinu nebudu nikam brát, že nebudu nic organizovat, to ale není řešení, protože pak si každý pojede po svém. A já stojím o to, abychom společně ještě po nějakou dobu, než děti vyrostou, dělali nějaké aktivity. Když občas jdu s manželem já sama (zase nápad můj), je to lepší, prostě nikdo okolo nás není. I tak je to spíš servisní aktivita pro něj - příležitost se najíst. Jeho asi nezměním, doma to dobře okoukal a podědil. Tak co s tím? děkuji
- otázka upravena poradcem
Hana
diskusní příspěvek
Ano, Marie, věřím, že se Vám příspěvky "oponujícího pána" líbí, má velmi podobnou stylistiku i argumentaci jako Vy. Mě naopak děsí a myslím si, že znevažování zdejší poradny například používáním křestního jména odpovídající lékařky je zbytečné a jen ukazuje jeho či Vaši nekompetentnost a aroganci. Paní doktorka, jak jste si mohla všimnout, názory nefiltruje, jakkoli jejich relevance není vždy stejná. Upřímně ji za to obdivuji, jelikož bych na jejím místě byla z přístupu podpásových kritiků schovávajících se v anonymitě sítě mnohem otrávenější... Paní doktorku moc zdravím a děkuji jí za to, že se snaží pomáhat i za ztížených podmínek.
Vendula - otázka upravena poradcem
Pro Marii
problémy v sexu
Dobrý den přejdu hned k věci, je mi 51 manželka je stejně stará a manželé jsme 31 let. Před nedávnem manželka stropila hysterickou scénu ve které řekla že nestojím v sexu za nic. Od té doby mám obrovský problém s erekcí,do té doby sem s tím neměl sebemenší problém. Dokonce jsem navštívil mého lékaře který mi napsal né zrovna levné léky na podporu erekce které mi nepomáhají. Sem s této situace zoufali, před tím sem si byl naprosto jistý že mě to potkat nemůže,bohužel. Myslíte že mi poradite? Děkuji za odpověď Petr.
Petr J.
diskusní příspěvek
Báro, když už paní psycholožka z poradny dělá diskusné fórum, tak si dovolím taky. Jsem napnuta, jestli můj příspěvek bude schválen, nebo nebude "vhodný" pro publikaci...

Ja například čtu komentáře onoho pána ráda. Mnohdy vystihuje situaci daleko lépe než paní "psycholožka".
Schválně jsem si znova přečetla jeho příspěvek, který kritizujete. Nic takového jako píšete tam nevidím.

Píšete: "Váš "oponent" ale měl potřebu reagovat a poučit ji, že nevěra nic neřeší a než si vytvářet podmínky pro nevěru tím, že bude mít své aktivity bez manžela, to ať se radši rovnou rozvede.."

Kde to tam vidíte?

Ja tam čtu, že onen pán stejně jako Jitka doporučuje aktivity bez manžela. Ano, vidím tam tvrzení, že jestli chce paní "nepřítomnost manžela" využít pro rozběh nové známosti, tak to je lepší rozvod.

Možná je to blbost. Ať Jitka napíše, zda je prospěšné naplnit čas bez manžela takhle. Taky tam nevidím nějaké podráždění proti Jitce.

Doufám, že se pán ješte ozve. Mně se líbí. - otázka upravena poradcem
Marie pro Baru
první láska
Dobré dopoledne,

před 4 měcíci jsem se po 7 letech rozešla s přítelem. Každý byl v jiné fázi, on mě chtěl požádat o ruku a já si nedokázala představit strávit zbytek života jen s ním. Nejspíše to bylo tím, že jsme spolu byli od mých 15 let. Během vztahu jsem mu nebyla zcela věrná, vždy bylo období kdy jsem začala být nešťastná a to co mi chybělo se snažila najít jinde. Pokaždé mě to však přešlo a vrátila se k němu.
Stále jsem měla pocit, že mě čeká někdo lepší. S nástupem do nové práce jsem poznala muže, který se zdál naprostým opakem a dal mi impuls se s přítelem rozejít. Zamilovala jsem se a po chvíli jsme spolu začali chodit, vše se zdálo téměř dokonalé. Momentálně po necelých 3 měsících mě začíná ročilovat. Můj bývalý přítel mi začal chybět po měsící a s tím opadla i zamilovanost k novému příteli. Zjistila jsem, že je to on, kterého chci mít ve svém životě. Před 10 dny si našel někoho jiného, ze které je prý paf. Zajímal by mě Váš názor, zda mám šanci ho získat zpět?
Šárka
problematické manželství rodičů
Dobrý den, není den, kdy s mamkou neřešíme chování mého táty. V důchodu ještě není, je mu 55, máma už v důchodu je a oběma nám přijde, že jí ten důchod vyčítá. Máma mi jednou řekla, že chtěl jít do důchodu už ve 40 a vyčítal jí, že pracovala na půl úvazku při dvou malých dětech. Každý jeho den začíná stejně. Vstane brzy ráno, sedne si v obýváku do křesla a kouká do prázdna. Nereaguje na pozdrav, nemluví. Přijede z práce, většinou odmítá jídlo, když na něj mluvíme, nereaguje nebo neodpovídá. Rád se hádá a už to musí být, že má dobrou náladu. Pak si sedne k televizi a kouká na nesmysly a když se kouknu taky, řekne, že se flákám. Nechce chodit na návštěvy, ani u nás doma nikoho nesnese, nejezdí s mamkou na dovolené. Ke mně a bráchovi se většinou chová, jakoby nám bylo 5, nepřijímá naše názory, nestýká se se svými rodiči. Máma čeká, že bude jen a jen horší, ale ani ona, ani jeho rodiče neví, proč je takový. Jeho máma mu dlouho vyčítala, že se z něj nestal Ing. Může to být tím?
Katja
pauza ve vztahu
Dobrý den. Máme krizi ve vztahu. Jsme spolu 15 let, máme dva kluky 11 a 12 let. Přítelkyně (44) se zničeho nic rozhodla ode mě a od dětí odejít. Je velmi introvertní a neumí o problémech mluvit - s čímž jsem se smířil, ale je to velmi těžké. Důvodem je prý to, že jsem ji udusil, převálcoval atd. je pravda, že jsem velitelský typ, opravil jsem pro rodinu celý dům, byt, po celou dobu jsem i doma vařil a v podstatě vše zařizoval. Na ni byl úklid, praní a nádherná zahrada. Po celou dobu vztahu jsme se měli velice dobře, dovolené u moře, víkendy na horách atd. Děti měli lepší standart než ostatní. Co, ale nedokážu pochopit je to, že důvodem jejího odchodu je to, že se musí najít, být chvilku sama a mít jen něco pro sebe. Přijde mi, že kouká nyní jenom na sebe a mě a děti neřeší. Bez dětí samozřejmě nechce být, ale je rozhodnuta se odstěhovat a děti navštěvovat. Když se s ní bavím a tom jak to vše bude, že bude muset platit výživné, návštěvy budou určeny atd. tak to nechápe. Chce nadále do domu docházet, být s dětmi, uklidit, vyprat a večer se přesunout do svého. Z logiky věci tomu nerozumím a nevím co dělat. Nejvíc mě, ale mrzí, že to už oznámila dětem a ty velmi trpí. Samozřejmě, že zatím nemá kam jít a každý den je to jinak. Pozitivní je , že už uznala, že musí navštívit psychologa.
Milan
nevěra
Dobrý den, paní doktorko.. Čtu Vaši poradnu pravidelně a se zájmem sleduji, že tu čím dál častěji vystupuje jakýsi psycholog / psycholožka amatér/ka, který Vás nemá rád, opravuje a kritizuje a je to zapálený odpůrce nevěry. Moc jsem nepochopila jeho reakci na dotaz paní Marty, která má alergii na manžela, ale ani slovem se nezmiňuje, že by uvažovala o nevěře, jen neví, co dělat.. Ani Vy jste jí žádnou nevěru v odpovědi nedoporučila.. Váš "oponent" ale měl potřebu reagovat a poučit ji, že nevěra nic neřeší a než si vytvářet podmínky pro nevěru tím, že bude mít své aktivity bez manžela, to ať se radši rovnou rozvede.. Tyto myšlenkové pochody pana samozvaného poradce svědčí o nějaké jeho zaslepenosti a umanutosti, fakt si na Vás zasedl/a.. :-) Je super, že ty "rady" a reakce sem důsledně dáváte.. Já za sebe Vám za poradnu moc děkuji, pomáhá nám.. :-)
- otázka upravena poradcem
Bára
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
s partnerem jsme 2,5 roku. Vztah nikdy nebyl bouřlivý, žádné hádky. V poslední době se začaly nahrnovat problémy. Jsem docela žárlivá, bohužel poznamenaná z předchozích vztahů, kdy mě partneři podváděli. V posledních dvou týdnech byl partner neklidný, schovával telefon, měl ztišené zvuky....má nejistota rostla. Udělala jsem, co bych neměla. Koukla jsem se do výpisu hovorů a zjistila velmi časté volání na jedno číslo. Nenapadlo mě nic jiného než na to číslo zavolat, abych zjistila , kdo to je. Uhodila jsem na partnera, ten mi řekl , že se jedná o kamarádku, které zemřel manžel a on jí dělá psychickou podporu. Tu ženu neznám, nikdy o ní nemluvil. Dokážu být chápavá, zároveň mě mrzí, že jí věnuje více času než mě. Abych nebyla za hysterku, nedělám žárlivé scény. Kamarádka je zdaleka. Včera namítl, že by jí rád navštívil a zašli spolu třeba na kafe. Chtěl by tam i přespat,tvrdí, že bude na hotelu. Bojím se, že se do sebe zamilují. Nedokážu se těchto pocitů zbavit. Vím, že to je špatně.
Sirael
problémy s tchyní
Manželka má 33 letého syna právník vysoký příjem!!!!!!
Prijede a tchýní na týden a manželka vyvařuje to na co mají chuť kačenku,řízečky atd
povo pro pana právníka 10ks za den + svačinky ,kávičky atd
mic nepřivezou jen berou výhody my se koukáme na svojí televizy a oni do noci každý zvlášť mám sedm pokojů v domě a využívají další benefity koupání bazén ovoce na zahradě atd
je normální,když jezdí každý měsíc na tyden nebo 14 dní a nikdy nic nepřivezou
manželka říká vždyť je to moje rodina,když přijedu k tchýni dostanu maximálně kávu
cos tím dál deptá mě to děkuji za odpověď
Vlasimil
problémy s tchyní
Tchyně a její návštěvy
přijede na návštěvu třeba na 5 dní a nic nepřiveze ,ale manželka ji vyvařuje delikátně včetně snídaní a svačin,kávičky a tak podobně.náklady jsou na ní velké teť 5 dní před dvěma měsíci 3 neděle.
jak to tolerovat štve mě to a ani k mým narozeninám mi nic nedala
prosím co dál????
Zdeněk
kamarádi partnera...
Dobrý den, jsem 5let ženat a s manželkou máme dvě krásné dět. Starší 4letý syn je trochu závislý na mě, ale mi to nevadí, snažím se mu být oporu něco jej naučit a hrát si sním jen jak to jde. Každý den jej vozím a vyzvedávám ze školky. S dcerkou, která má dva roky mám také pěkný vztah. Podnikám doma,takže jsem i nejsem stále v práci, pak ještě opravuji dům, pečuji o zahradu, ale děti nejsou na druhé koleji! Jednou za rok mám víkend, nebo dovolenou s kamarády. Dovolenou mám samozřejmě i s rodinou. Co je problém, že mi pánskou dovolenou (na rybách) žena vyčítá, že zavádím oddělené dovolené. Měl jsem to takto před ní, i když jsme spolu chodili mám to i teď, nemyslím si že rodina nijak strádá, opravdu se snažím aby vše bylo v pořádku. u manželky je problém, že nemá moc kamarádek a jediný její koníček je mobil a soc. sítě. Poraďte jak s tím. děkuji
Petr
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko, s manželem si dáváme dostatek prostoru a nežárlili jsme na sebe. Už před lety jsem ale zjistila, že si muž občas s někým píše, kolegyně, spolužačka, dosud nic vážného. Můj problém vznikl letos na jaře, kdy jsem zjistila, že si píše velmi láskyplně s maminkou svých dvou sportovních svěřenců. Manžel mě však odprosil a slíbil, že vše ukončí. Do dvou měsíců jsem ale našla tuto komunikaci aktivní a ve stejném stadiu jako před tím.. Muž mě znovu uprosil.. a zdá se, že komunikace skončila. Já jsem však ztratila v něj důvěru.. absolutně! Asi tu je šance, že mi manžel věrný je, ale můj mozek to neumí vzít za své. Tento můj žárlivý stav je stále se mnou a neumím se ho zbavit. Chtěla bych poradit jak s tím mám žít aby mě to nebolelo a abych to pochopila. Snažím se všemožně zaměstnat, ale pozoruju, že jsem z toho všeho smutná a často reaguju podrážděně. Mám pocit, že náš vztah už nikdy nebude jako dřív. A byl vůbec někdy pravý když manželovo dopisování si už trvá roky?
Lucie
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
jsem s přítelem čtvrtý měsíc, ale známe se přes 6 let. Je hodný, ochotný, pracovitý, přitahujeme se, smějeme se spolu. Bohužel nám to, ale neklape co se týče mého volného času. Oba jsme hodně pracovně vytížení. Mě nedělá problém si zařídit práci dle jeho kalendáře, ale jakmile já si nastavím službu na nějaký den kdy má zrovna volno, hned je jízlivý, podráždění a ironicky mi děkuje. Hodněkrát jsem sním o tom mluvila, že to že mám své koníčky a práci neznamená, že sním nechci trávit čas. Bohužel mě neposlouchá a jede si svou. Často mi řiká, že si můžu přece jít kam chci, že stím problém nemá a když dojde na lámání chleba opakuje se to samé pořád dokola. Nevím si stím rady. Děkuji
Jana
nedotažený rozchod
Dobrý den,
ex se se mnou rozešel po 5 měsících s tím, že by chtěl být sám, že nikdy sám nebyl a chce si to vyzkoušet, říkal mi, že jsem skvělá holka, že není chyba ve mě, ale jenom v něm, nikdy jsme se nepohádali, všechno bylo fajn,jediná chyba byla, že jsme se brzo sestěhovali. Ale našel si novou slečnu,ale stále je v kontaktu se mnou, já ten kontakt s ním nevyhledávám sama od sebe, ale on mi napíše nebo zavolá a povídáme si,řekne mi, že mu je po mě smutno, že mu chybím, říká mi jak mě má hrozně hrozně moc rád, dokonce mi řekl, že nechce, abych na něj zapomněla nebo ho nenáviděla. Když jsem mu řekla, že věřím tomu, že spolu stejnak budeme, řekl mi na to, že se k tomu nechce vyjadřovat, protože mi nechce dát za pravdu. Já jen nechápu jeho chování vůči mě, když má tedy jinou přítelkyni. Řekl mi, že jestli mu to s touhle slečnou nevyjde, bude mu to jedno, že se z toho hroutit nebude. Chci se právě zeptat, jestli se takto ke mě nechová třeba proto, aby mě měl jako 'zadní vrátka'? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Markéta
nedotažený rozchod
Druhý den po vystrizliveni me vse prislo lito, doslo mi, jak jsem se zachovala a ze jsem emoce neudrzela na uzde. Hned jsem ji poslala omluvnou zpravu. Bez odpovedi. Je mi to ted strasne lito. Nechci o ni prijit jako o cloveka, ale nejspis citim krivdu a mrzi me, ze s ni nedokazu normalne komunikovat. Vim, ze kamaradky ted jeste nebudem. Ale v budnocnu bych o ni nechtela prijit. Nevim, jak mam ted sve jednani napravit, aby na me nezanevrela, kdyz jsem to ted zvorala jak nejvic jsem mohla. Dekuji za radu
Martina22
nedotažený rozchod
Na začatku září jsme se vsak potkaly a kvuli pracovnim zalezitostem jsme spolu byly nuceni prohodit pár vět. Poté to na mě znovu padlo, klepaly se mi ruce a absolutně mě to rozhodilo. Naštěstí jsem se s temito pocity za ten rok naucila pracovat a behem chvile jsem se dala do pořádku. Druhý den mi však od ex prisla zprava s omluvou, jestli na me nebyla neprijemna, ze ze omlouva a mrzi ji to. Ze mela jen spatny den. Ta zprava me rozhodila podruhe. Priznala jsem ji, ze mi bylo neprijemne s ni mluvit. Znovu jsme se ve zpravach vratily k vyrikavani si pocitu a minulosti. Psaly jsme si o tom dalsi dva dny. Rekla, ze ji to mrzi. Pote uz jsem ji neodepsala. Az do chvile, kdyz jsem prisla z posezeni s kamaradkami, posilnena alkoholem. Nedokazala jsem se udrzet a ex hnusnym zpusobem vycetla vse, co mi za vztah, pri a po rozchodu provedla spatneho. Ex to vytocilo neuveritelnym zpusobem a vycetla mi, jak si dovoluju ji takto napadat. Tim ukoncila konverzaci.
2.cast
Martina22
nedotažený rozchod
Dobrý den,
před necelým rokem se se mnou po skoro 4 letech rozešla přítelkyně po mé nevěře, kterou předchazelo nekolik ublizeni z jeji i me strany v minulosti. Rozchod byl zdlouhavý, nedokázala se ode mě odpoutat a já od ní také ne. Já se s ní rozejít nechtěla, snažila jsem se vše urovnat. Byl to náš první vážný vztah. Planovaly jsme zasnoubeni a spolecnou budnoucnost. Po 3 měsících po rozchodu si našla přítelkyni novou, se mnou ale další 3 měsíce byla v kontaktu, občas jsme si napsaly. Nechtěla mě ztratit jako kamarádku. Já však veděla, že mi to vůbec nedělá dobře, po alkoholu jsem jí vždy vyčetla její chyby. Nedokazala jsem se srovnat se svymi chybami ve vztahu a chtela jsem slyset, ze za to muze i ona. Vzdy jsme se pohadaly a na par tydnu se prestaly kontaktovat. Na zacatku léta jsme přestaly komunikovat úplně. Bylo mi to líto, ale celé léto jsem byla něčím zamestnana a to mi pomalu pomahalo se z rozchodu vzpamatovat, az jsem konecne zacala davat sanci novym vztahum...

1.čast
Martina22
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den, obracím se s prosbou o radu jak ve vztahu dále pokračovat a zda-li má stále perspektivu. Je mi 45 let a již 4 roky mám za přítelkyni svou dlouholetou kamarádku o dvacet let mladší. Poslední rok žijeme ve společné domácnosti v mém rodinném domě. Mimo mé počáteční porozvodové komplikace jsme zažívali krásný, zamilovaný vztah bez hádek, plný vzájemného porozumění a partnerské souhry včetně plánování rodičovství. Partnerka však musí mít vždy vše naplánováno a již od začátku vztahu často trpěla skepsi z velkého věkového rozdílu a tímto společné budoucnosti co bude s námi za 10,20,30 let (ona 40/já 50let, 50/60). Tuto skepsi silně podporuje i její rodina. Nyní po ukončení VŠ a nástupu do zaměstnání s kariérním růstem, mi sdělila, že ačkoliv se milujeme a jsme zde pro sebe, chce se sama postavit na vlastní nohy a začít bydlet sama v pronájmu v bytě, jelikož přeskočila jednu životní etapu. Vztah než se rozhodne zda-li mě z důvodu věkového rozdílu opustí chce udržovat.Děkuji za radu
Alex
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, s přítelem jsme spolu byli skoro 6 let. Bydleli jsme 2 roky v bytě v rodinném domě mých rodičů a tam začalo docházet ke konfliktům hlavně mezi tátou a mým přítelem. Přítel je velmi dominantní typ a chtěl tam nějaké věci, které nešly(psa, garáž). Přítel se tedy odstěhoval ale chodili jsme spolu dál, protože ve vztahu jsme problém neměli. Rodiče ho začali bohužel hodně nesnášet, měly za to, že by mě neuživil a musela bych všechno dělat jen já, ale já vím že mi to soužití vyhovovalo a mohu se na něj spolehnout. Ale potom přítel začal hodně urážet mou rodinu a byl i na ně trochu hrubý a to už naštvalo i mě. Je velmi výbušný a když se zklidní tak je opět milý, ale tohle už bylo na mě příliš. Bohužel pořád k sobě něco cítíme a nerada bych ho ztratila úplně a pořád trochu doufám, že by to mohl nějak odčinit a případně se trochu změnit a rodiče by to snad také přijali a po čase by to bylo dobré. Ale nevím, zda je toto možné a jak se s tím ted vypořádat. Děkuji za radu.
Nikol
krize vztahu
Dobrý den,
už nevím co dělat a jestli by nebylo lepší vztah opustit. S manželem jsme 14, a je mezi námi 15ti lety věkový rozdíl. Máme spolu 3 děti, nejmladšímu je rok. Když jsme měli první tak měl časově náročného koníčka a už tenkrát stavěl svoje potřeby a přání nad rodinu. Nějakou dobu jsem to vydržela a pak od něho odešla. Po měsíci jsme se k sobe vrátili, s tím, že jsme si vše vyříkali a on pochopil, co mi vadilo.Pak to bylo asi 7 let v pořádku... ale když jsem plánovaně otěhotněla s nejmladším přestal o nás mít zájem... zajišťuje nás pouze finančně, doma je jenom ve všední dny večer... jinak se kromě práce věnuje koníčku ...s dětmi nikam nejde, na výlety jezdíme také bez něho a dovolená se od té doby nekonala ....Když se mi náhodou snaží doma pomoct s výchovou tak to dělá dost nešikovně, protože už ztratil přehled jak s dětmi fungujeme a udělá víc škody než užitku. A pak je naštvaný že si myslím, že dělá vše špatně... navíc když tu je musí být vše podle něj....
Kamila
rozchody
Furt se řeší jen ženy. Na mně se vykašlala po 20-ti letech zrovna když jsem si procházel docela krizí jinak jsem se o ně celej život staral ( to je ale na poradnu ) . Na jednu stránku mne hrozně ublížila, ale furt se nemůžu zbavit myšlenek na ní. Začínají se u mě projevovat agresivní sklony ( ne vůči ženám) , ale spíš vyhledávám problémy. Nemůžu spat . atd je možno se nějak objednat do poradny. Vše jsem vždy zvládal sám , ale tohle už je nad moje síly. Děkuji za odpověď
martin
bývalí partneři
Dobrý den, děkuji Vám za radu ohledně žárlivosti na expřítelkyni mého snoubence. Povzbudila jste mě. Tahle žárlivost mi není vlastní, nikdy jsem ji nepociťovala, až teď s ním. Ráda bych se soustředila na to, jak šťastná s ním jsem. Místo toho se zbytečně rýpu v jeho bývalém vztahu. On ji musel hrozně milovat, podporoval ji v nezaměstnanosti a dokonce vztah chtěl zachraňovat v odborné poradně, když mu řekla, že nechce děti a on si je přeje… Mrzí mě, že na ní tolik lpěl. Chtěla bych se ale od prožívání těch starostí odpoutat a prostě šťastně žít, těšit na svatbu a budoucí děti… Možná je to tím, že v době covidu jsem nemohla chodit do práce, pak jsem byla po drobné operaci měsíc na neschopence. Asi blbnu z nudy. Přítelova firma nezavřela, do práce dál chodil, denně jezdil na kole 20 km k nemocné tetě, tak se mnou nemohl denně být a mně z toho bylo smutno a začala jsem tohle řešit. Doufám, že je to jen přechodné. Vím, že se musím pořádně zaměstnat a soustředit se na nás dva. Děkuji Vám.
Týna (28)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o názor, radu, jak se zachovat, pokud se manželé brali hlavně kvůli budoucímu společnému dítěti, ale jelikož se jim nedaří žádným způsobem otěhotnět, rozhodli se po pár letech na rozchodu, ale mají se rádi...Dítě adoptovat nechtějí, jeden z nich již dítě má z předchozího vztahu, ale ten druhý si přeje vlastní. Je to smutná záležitost, jak se s touto situací vyrovnat? Děkuji.
Olena
problém navázat vztah
Dobrý den, je mi 29 a už jsem 7 let sama. Občas jsem na rande byla ale vždy to dopadlo podobně - s chlapa se stal kamarád. Mám tedy hodně přátel a dost dobrých. Pátrala jsem po důvodu. Hlavně v posledních dnech. Dozvěděla jsem se, že jsem moc dominantní. Bohužel s tím nic asi neudělám, jde to ze mě. Nikdy jsem nebyla taková ta, co si nechá věci líbit nebo se bojí říct svůj názor. Ani nevím, jak bych to udělala a hlavně podle mě nemá smysl se předělávat, když to stejně nejde. Co mě trápí víc, když jsem tedy dominantní a nezávislá automaticky jsem odsouzená k životu o samotě? To opravdu muži nezkousnou takový typ ženy?
Monika
první láska
Problém u mě je, že nikdy jsem neměla vážný vztah při kterém by lidi vzájemně trávili čas, ale jeden se díval na televizi a druhý si třeba četl.

Začíná to pro mě být značně nové, ale nabírat i na vážnosti vztahu. Bohužel jelikož mi opakovaně řekl, že neví jak moc to mezi námi bude vážné, že to teď nechce posunout, je pro mě hrozně těžké se uvolnit a užívat si jinak velmi krásného vztahu.

Měla jsem jen milenecké vztahy, které nebyli vážné. Kdykoliv rekne, že to nechce mít vážné vidím před očima to, že mě chce jenom do postele, přestože mi uvaří krásnou večeři.

Děkuji moc za váš názor a radu.
Marie
Marie
první láska
Jak se říká dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. On navíc těžce nese, že mě jeho rodina a přátelé nemají moc rádi. Ne vždy jsem se chovala adekvátně a po rozchodu o mě nemluvil hezky. Já tohle neřeším.

Pořád jsme oba v mnohem rozdílní, ale myslím si že oba děláme maximum ke štěstí nás obou. Bohužel mám strach, že se snažím zbytečně.

Myslíte že takto moc ohrany vztah má budoucnost? Ani jeden již necítí tu zamilovanost jako na začátku. Před pár dny mi potvrdil, že naše scházení je chozeni, ale není to vážné aby mě vzal ke svojí rodině.

Také bojují se strachem, že ke mě není upřímný. Lhal mi když se scházel s dotyčnou dívkou a to opakovaně. Strach je i když se jiz měsíce chová úplně jinak - je pozorný, milý.

Vídáme se několikrát týdně, takže už si nemáme tolik toho co říct. On si pustí v pohodě televizi, nebo mi řekne, že stráví čas s přáteli a tohle já neumím přijmout. Bojím se že když se neuvidíme, tak si rozmyslí že se mnou být nechce.
Marie
první láska
Dobrý den paní doktorko. Jdu si pro radu, jelikož jsem dost nejistá v nynějším vztahu.

Když mi bylo 18 poznala jsem svého prvního partnera a zažila první lásku. Bohužel oba jsme k tomu přistupovali značně jinak. On je spíše pohodar z úplně rodiny, který se mnou plánoval budoucnost, já jsem vyrůstala bez otce a jsem silné citové nevyrovnaná. Oba jsme se po několika pokusech obnovit vztah po 4 letech rozešli.

On si našel přítelkyni s kterou bydlel, já zůstala sama a měla vztah založený jen na občasném sexu.
Po nekolika letech mě byvaly kontaktoval - jeho přítelkyně ho podvedla. Opět jsme obnovili náš vztah, ale pár měsíců na to se začal scházet s jinou, s kterou to také nevyšlo.

Když byla korona dost nás to spojilo. Ani jeden nemohl nikam moc chodit, do toho jsem měla jiste problémy a byl mi velkou oporou. Opět jsme začali jezdit na výlety, scházet se... V mých očích spolu chodime, on postupuje pomalu. Oba máme strach, že nás přátelé a rodina odsoudí, že jsme se k sobě vrátili.
Marie
prevence problémů ve vztahu
Jiřino, jasně, jděte do toho!! Manžel Vás chce mít doma pěkně pod kontrolou a na něm závislou - to chcete? Teď třeba dobře vydělává a rodinu finančně utáhne. Ale co později? Platil by za Vás takové odvody, abyste jednou měla slušný důchod? A proč byste měla sama zařizovat domácnost? Manžel snad doma nejí? Nespí?? Tohle má být přece hrazeno fiftyfifty, jste manželé, polovina jeho výdělku je Vaše, polovina Vašeho je jeho. Taková je podstata SJM, před zákonem vystupujete jako společná účetní jednotka. Nenechte po sobě přece dupat. Přeji mnoho zdaru!!
Pro Jiřinu
ženské přátelství
Vysvětlila jsem jí, že to nepřipadá v úvahu, abych s rodiči bydlela např. do 50, ale ona se řídí podle sebe,že u nich stále je. K té práci mi ještě řekla, že prý jsem přecitlivělá a že jsem tak akorát zralá na důchod. Přitom já dělám už 10 let dvanáctky, což by ona nezvládla, mám našetřeno a teď hledám práci, tak, co mě má za lempla? Jde vidět, že o mně vůbec nic neví a že asi zapomněla, že jsem se jí ptala na práci v jejím podniku, když tvrdí, že o ni nemám zájem. Skončila jsem s ní, protože tohle není kamarádka. Také mám kamarádky a kamarády, co nemají práci a nechovám se k ním takhle. Navíc, každý se chce v životě někam posunout. Když ona nechce, její problém.
evík 2. část
ženské přátelství
Dobrý den, před pár dny jsem se zúčastnila výběrového řízení, ale tu práci jsem spolu s ostatními odmítla z důvodu, že nás naše budoucí šéfová sama od ní odrazovala, tvrdila nám, že ji nikdo nezvládá, jak tam holky kradou, že na ně musí podávat trestní oznámení a další negativa. Kamarádka mi řekla, že jde vidět, že práci nepotřebuji, ani peníze, jinak, že bych šla dělat i za pouhých 10 000. Pak obrátila, že práci a peníze nepotřebuji, protože se mám dobře, že ji spíš potřebuje ona, protože potřebuje vydělat na novou střechu, tak, že se dře za 10 000 měsíčně. Nevím, jaké má představy o ceně stavebních prací, ale za pouhých 10 000 novou střechu mít nebude a pokud potřebuje víc peněz, nechápu, proč dělá jen 8 hodin denně a ne třeba 12, aby jich měla víc a proč nepracuje za vyšší plat. Řekla jsem jí, že pouhých 10 000 mi nestačí, když si chci koupit byt či mít jen na nájem. Na to slovo, že chci bydlet ve svém je úplně alergická a odrazuje mě od toho. Mám bydlet u rodičů.
evík 1. část
nevěra
Dobrý den, se svým mužem jsem 22let, 18 let vdaná. V březnu jsem zjistila, že je mi manžel od ledna nevěrný. Přestože se v červenci s milenkou rozešel, stále ji miluje. Ví, že s ní být z různých důvodů nechce a že chce být se mnou a s dětmi, ale není šťastný a po slečně se mu stýská. Když jsem byla s dětmi sama o prázdninách pryč, věděl jistě, že mě miluje a nechce o nás přijít. Po našem návratu má ale pocit, že už mne nemiluje. Není si jistý tím, jestli až odezní cit k milence, najde zase silné pouto ke mně. Jsem trpělivá, netlačím, nevyčítám, ale nešťastná pochopitelně jsem. Děkuji S.
Sylva
krize vztahu
Marto,
Je dobře, že o vztahu přemýšlíte.Jiné ženy ve vaší situaci nic neřeší a pak končí v náruči jiného. Krátkodobě, pak sami. Většina manželů prostě nevěru manželky neskousne, byť si v časopisech i různých poradnách můžete přečíst, že nevěra je jedna z možností jak řešit partnerské problémy, nebo, že nevěra není konec manželství. Ne každý si nechá nasadit do hlavy, že může za rozhodnutí partnera být nevěrný.

Zkušenost:Nikoho nepřinutíte, aby k vám cítil respekt. Naopak, nadbíhání vás degraduje ještě víc.

Manžel nemůže za to, že ho nerespektujete. To je vaše volba nerespektovat.
Přeberte odpovědnost za svoje myšlenky a činy. Nevymlouvejte se na manžela.

Chcete partnerství udržet? Pracujte na něm/na sobě. Rozvíjte se v rámci partnerství. Není nutné vše dělat spolu, ale je nutné osamotě nedělat věci proti partnerovi/manželství. Mluvte spolu.

Být "osamotě", aby jste měla prostor pro potenciální nový kontakt,je konec.Manžel to vycítí, i když to popřete. To je lepší rovnou rozvod. - otázka upravena poradcem
Pro Martu
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den,
mám ptítele. Mně je 16 a jemu 34. Moc se máme rádi a milujeme se. Ještě jsme spolu neměli sex a ještě se na to necítím. Poraďte mi. Zatím mu to tedy dělám orálně. Stydím se za to, že jsem ještě neměla pohlavní styk a mé kamarádky ano. Moje babička není ráda, že mám o tolik staršího kluka. Co mám dělat?
Marika
alkohol v rámci širší rodiny
Manželka si vzala pod křídla svého bratra,kterého vyšoupli z DPS kvůli alkoholismu,dělá v bytě nepořádek,pravidelně popíjí alkohol,navržená pravidla nedodržuje,manželka mu pere,vaří a uklízí,neustále mu domlouvá,ale to je k ničemu-Co s tím jako manžel mohu (mám) dělat?

Děkuji
Josef 22641
ženské přátelství
Dobrý den,mám jen dotaz , kamarádka teď se seznámila s mužem i mě ho představila a on mi za pár dní řekl že se líbím já jemu ,a že žárlí na mého nynějšho přítele.uz ní několikát naznačil že mě chce ,ale když jsem přišla k nim s mým přítelem začal se chovat jinak. Je to nepříjemné kvůli kamarádce a logicky němu příteli ti vadí.stale se ne snaží nějak nenápadně dotýkat a jiné až musel můj přítel zasáhnout.je mi ti hodně trapné kvůli kamarádce ať ji nestratim.je přece hloupost aby se do mě zamiloval jak tvrdil.nevim jak teď kamarádce říct že já nic na něj nezkoušela ale on
Petra
krize vztahu
3/3 Nemáme konflikty (maximálně nějaká podrážděná poznámka), spolupracujeme (myslím v „managementu života, domu a rodiny“) žijeme normálně, snažím se být příjemná a občas se tak i citím; ze všeho nejvíc bych si ale přála tak půlrok na pustém ostrově, současný stav mě stojí hodně sil a někdy bych úplně křičela. On netuší vůbec nic. Potřebovala bych prostor, abych se na něj mohla zase těšit a už vím, že víkend s kámoškou to nevyřeší. Nabízí se změna práce, zkouším hledat, ale kombinace doby, mé kvalifikace a mého věku není ideální a jsem v situaci, kdy je pro mě těžké se pro něco nadchnout. Tak kdyby Vás cokoli napadlo, budu Vám vděčná.
Marta