Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| sourozenecké vztahy| ženské přátelství| problém navázat vztah| manželovy kamarádky| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

partnerský trojúhelník
...že jsem "ulítla" s kamarádem, že mezi sebou máme hezký vztah, ale že je to šílenost, když jsem vdaná a že s tím končím, že se to tak nedá.... Takže nejdřív prasklá nevěra (ano, manžel z kámošky vymámil), doma jsem byla za lhářku bezpáteřní, snažila jsem se pochpitelně zatloukat do poslední chvíle a tak jsem byla ještě ponoukána, abych se šla omluvit, že jsem nařkla jí ze lži :/ ... a za 2 týdny se dozvím, že spolu čekají dítě!!! Události následujícího týdne byly šílené, on ji vozil po doktorech, navštěvoval v nemocnci (šla na interupci), tvrdí, že chtěl vše jen uklidnit, že chce být se mnou... Nevěřila jsem, že dítě bylo kdy jeho (ona je vdaná) a šťourala a pátrala, byla jsem za tu, co to nechce uklidnit.... Vím, že by v manželovi byly výčitky celý život... Nakonec doznala, že bylo opravdu manželovo (ale kdo ví, jak to vlastně bylo)... Každopádně všehyn ty poudálosti a chování všech okolo mě úplně vycuclo... - otázka upravena poradcem
Týna83
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Čeká na mne poslední část...
partnerský trojúhelník
...doma občas nějaké to alkoholové extempóre, které jsem věděla, že ráno přejde, nicméně mě po nocích nebylo dobře a "můj přítel" vždycky po ruce, aby mě povzbudil... Podotýkám, že po mě nikdy nic nechtěl, od začátku seznámil s tím, že sám rozvedený a zklamaný vztah nehledá a že je v situaci, kdy ani nemá, co by ženě nabídnul... ale rozumněli jsme si a opravdu mi vždycky pomohl.... až se to stalo, jak to tak chodí... po téměř 3/4 roce jsme uklouzli, při jednom večeru u čaje, kde jsem mu brečela, jak se manžel chová...a skončilo u intimností... Zní to dost šíleně, v tu dobu se do hry dostává "kamarádka", další sousedka, která vnímá náš vztah s kamarádem a dostává se do přízně mého manžela.... no, přeskočím události 2 měsíců a nic netušící se jednoho zmateného nedělního večera dozvídím, že moje kamarádka čeká s mým manželem dítě.... Jo, vlastně nesmím přeskočit to, že 2 týdny před tím, když jsem se "kamarádce" svěřila s nečistým svědomím, že jsem ulítla... - otázka upravena poradcem
Týna83
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
partnerský trojúhelník
...nechápala jsem, absolutně, co mi to říká, svojí manželce!!! A poté navrhnul "volný vztah", že vidí, že mě to také táhne jinam... To jsem šla doslova do kolen... Byl tak zdrcený situací, že jsem v prvotním šoku chtěla na toto přistoupit!!!! Po pár probrečených hpdinách mi to došlo, začala jsem uvažovat trochu racionálně a tento "plán" samozřejmě zavrhla... Nabídl mi, že mě večer zaveze ke svému kamarádvi, zda bychom se nedomluvili :/ Bylo to šílené.... Jeho kamarádka ho časem ale domítla (asi vzala rozum do hrsti) a on opět zdrcen, že ani nedokáže sbalit ženskou, pro mě opět šok, co mi to vykládá, svojí manželce?!? Pak život tak nějak plynul, dalších pár měsíců, doma napětí,a el relativní klid... Prosila jsem ho, že pokud má jakože chlap potřebu "lovit", ať loví někde mimo vesnici (kamarádka byla vdaná sousedka), ať si to pak někde zahladí a já nevím.... Byl klid, klid před bouří :/
- otázka upravena poradcem
Týna83
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přecházím dál...
partnerský trojúhelník
...asi zkrátím... Já se přátelilla, manžel začal žárlit... Ačkoliv jsem ho ujišťovala, že o nic nejde, žárlil a začal vyvýdět pro mě nepochopitelné věci... Při jakékoliv akci se opíjel a pak hrubě nadával, vyhazoval mě z domova, po nocích na mě křičel, i urážel... zírala jsem, co všechno na mě najednou vytáhl, třeba i 10 let nazpět... Ráno se vyspal, omluvil a zas bylo "dobře" na týden nebo dva... Takto to pokračovalo několik měsíců, můj "přítel" se mi stával během uječených nocí stále větší oporou :/ Prosila jsem doma, ať skončí s pitím a chová se ke mě hlavně hezky, byl to začarovaný kruh... Nakonec si také našel "kamarádku" na dopisování, prý se cítil na druhé koleji a taky se sblížil... To jsem věděla, řekla jsem si budiž, však může mít přítelkyni, když já mám přítele... Jenže jednou, opět v opilosti, nevydržel a svěřoval se mi, že jí "hrozně chce" a že neví, čím to je, že mě hrozně miluje a ví, že jeho místo je u nás, ale že si nemůže pomoct... To byla citace prosím.... - otázka upravena poradcem
Týna83
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní Douchová, domnívám se, že jsem před nějakým časem již psala, ale nemohu příspěvěk dohledat a ani si již nepamatuji, do jaké fáze jsem náš problém již popisovala... Věci se mají tak - jsme s manželem 18 let, tedy manželé téměř 7 let. On byl můj první a jediný muž, náš vztah byl vždycky tak parádní, ideální... zažili jsme si spolu studentská léta, pár let v zahraničí, cestování, návrat domů, postavili jsme domek a máme 2 děti na 1. stupni základní školy... Nechápu, kde se vzalo,ale tu se vzalo... naprostou náhodou jsem se setkala s někým, s kým si rozumím, asi i nějak víc, jakási jiskra možná skočila, ale nic jsem si absolutně nepřipouštěla... (jsem přátelský typ člověka, vcelku oblíbená troufám si říct, tak si rozumím obecně s lidmi) stali jsme se přátelé, náramně jsme si rozumněli... Nevím, jestli mi doma něco už chybělo, ale občas jsme si napsali, ale po 2 měsísích se to "sešlo", že jsme se sešli i s pár dalšími lidmi na hospodský, takový ten relax, potlach... - otázka upravena poradcem
Týna83
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Týno, čeká na mne hromada vašeho pokračování, takže přecházím dál...
psychický teror ve vztahu
Dobrý den. Žiju ve 40ti letém manželství. Bydlíme s manželem v mém domě po rodičích. Poslední rok máme velké partnerské problémy Já jsem plná života. Manžel je domácí typ - gauč, TV, pivo, jak se říká "práci nevymyslel".Teď máme dost času na svoje koníčky a záliby. Já je mám, on ne. Proto mi začal téměř psychický teror. Kamkoliv jdu, dostanu přezdívku k...atd. Už se nenávidíme. Když mu řeknu ať odejde, když to nedává řekne ať mu vrátím "miliony", které dal do baráku. Mě osobně nedal v hotovosti nikdy ani korunu. Já jsem také dávala do společného bydlení peníte jako on. Dala jsem mu tři krásné děti. Dnes už si i vaříme každý pro sebe, ale on stále jen vyčítá peníze a je sprostý. Mám k němu jak se říká nepřekonatelný odpor i po fyzické stránce. Rozvedla bych se hned, ale mám strach z majetkového vyrovnání a mých dětí, aby mě za to neodsoudily. Nechci takto strávit zbytek života. Můžete mi, prosím, poradit co dál? Děkuji J. - otázka upravena poradcem
Janina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám dobrý den, Janino.Vaše první věta zní - "žiju ve 40 letém manželství...". Ale dle mého už v něm nějakou dobu nežijete. Netuším, jakou máte šanci na vztahovou změnu - oba byste potřebovali najít motivaci, a rozhodně jinou, než materiální, a obavy z majetkoprávního vyrovnání v případě rozvodu. Manžel na vás a váš životní styl žárlí a dává vám to najevo po svém - mocenská pozice a držení v kleštích. Na vašem místě bych šla jednoznačně do pauzy - provizorní období, kdy byste nežili spolu a nic spolu neřešili. A to do poloviny prázdnin, tedy cca 4 - 5 měsíců.
partnerský trojúhelník
Vážená paní doktorko, po 20 letech spokojeného manželství mě ze dne na den opustill manžel (45 let) a ve věku 42 let jsem zůstala sama s 11 letým synem. Svou milenku, za kterou odešel, zná 30 let. Jeho poměr s ní trval 1 rok. V jeho chování jsem nic moc nepoznala. Vždy měl dost volného času, protože má časově velmi flexibilní práci. Řekl mi, že se do své milenky zamiloval a já jsem pro něho již jen kamarádka. Nyní, po cca 1 měsíci pobytu u milenky, se vrátil bydlet zpět do bytu se mnou a se synem.Mně říká,že se vrátil kvůli synovi a protože mám nyní zdravotní problémy (postupuji různá vyšetření) - možná je to psychický následek prožitých událostí. Manžel chce,abych akceptovala, že poměr se svou milenkou změní na kamarádskopřátelský a bude se s ní pravidelně vídat,prý bez sexu.Nechce se mi na tento jeho požadavek"návratu ke mně přistoupit", Prosím Vás o názor, zda manželovi kamarádskopřátelský vztah s milenkou akceptovat a nebo požadovat,aby kontakt s ní úplně přerušil.Děkuji. Anna - otázka upravena poradcem
Anna Novotná
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Anno.. Dostala jste se do složité vztahové situace, v níž si samozřejmě můžete jen těžko poradit, je to vše velice čerstvé. Pro manžela je těžké se jednoznačně rozhodnout, kam patří. Řeči o přátelství jsou, promiňte mi to, nesmysl. Váš muž od vás a od syna za tou ženou odešel. To nebyl žádný nezávazný flirt, ale vztah. Jenže si po odchodu k ní uvědomil, co cítí k vám, a že bez vás nemůže být a nemůže být šťastný s ní. Ale je pořád na dvou židlích. Potřebuje najít sebe sama, a to bez vás obou. A přátelství s ní?... To nejde, je - li člověk zamilovaný. Pak si jen něco nalhává. Dejte si pauzu na minimálně 4 měsíce, kdy nebudete nic vztahového řešit, na nic se ptát. Jsou důležitá pravidla, která si musíte nastavit - peníze, kontakt se synem. Nějak se vše musí vysvětlit synovi rodinám, přátelům
hledání sebe sama
6. část
Ale protože to není první vztah, kdy by se mi podobná věc stala, tak si říkám, jestli to není tím, že prostě absolutně neumím nastavovat hranice. Že těm lidem nedokážu dát najevo, že už se chovají nevhodně. Přijde mi totiž, že ani se svojí rodinou se nechoval tak dětsky jako někdy se mnou. Jedna moje kamarádka mi přezdívá "matka pluku", ale na to si připadám ve dvaceti trochu moc mladá, nechci vlastně být taková, nechci vést vztahy, kde mi připadím pořád jako rodič. Mám v sobě binec a bojím se, že prostě neumím vést zdravý vztah. Buď jsem v něm totálně závislá, nebo potřebuju utéct. Nevím jak to řešit. Doufám, že mi váš názor třeba trochu pomůže, nebo ukáže novou perspektivu. Díky - otázka upravena poradcem
Markéta51
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Markéto, tak to tady spolu nerozklíčujeme, je toho hodně. Vy neumíte být rovnocennou dospělou partnerkou, jste závislá, máte mateřské pudy ke svým partnerům, cítíte, že jste dvě osobnosti, že máte svá dvě já, a evokujete v druhých něco, co na jedné straně potřebujete rozdávat, na druhou stranu vás to vyčerpává. Přitahujete k sobě podobné typy kluků. Potřebujete si víc s individuálním terapeutem šáhnout do svého dětství a nalézt příčiny toho, jak to v sobě v partnerských vztazích máte, a PROČ. Neváhejte, a objednejte se co nejdříve - ve volbě psychologa se nechte vést svou intuicí :-)
hledání sebe sama
5. část Nebráním se možnosti, že se třeba jednou dáme dohromady, ale třeba až budeme starší (je mu taky 20), nebo alespoň až si to sami v sobě urovnáme. Ještě řekl, že chtěl zase přijet do té restaurace za mnou a že viděl, že je mi líp, tak byl rád. A že po tom rozchodu si představoval jak jsem smutná a chtěl mě obejmout. Je to jako bych byla roztržená na dvě části. Jedna část ho chce a jedna si připadá jako máma. A u něj mi přijde také jako by měl dvě tváře. Jednu vyrovnanou, která o mě pečuje a stará se a jednu tu dětskou, která potřebuje abych se o ni starala já. Ještě během vztahu mi taky řekl, že je rád, že se klidně může chovat jako pako a já ho stejně budu mít ráda. To mě dost vyděsilo, protože tak to nevnímám.
Markéta51
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Čeká na mě poslední část...
hledání sebe sama
4.část No, byla jsem z toho totálně zmatená, protože jsem si myslela, že mě chce zpátky, ale vrátila se mi zase nevolnost, úzkost z toho že ve skutečnosti nechce. A vlastně ani nevím proč, protože já už k němu před rozchodem ani moc přitahovaná nebyla. Zavolala jsem mu a zeptala se ho proč za mnou vlastně přijel. Řekl, že se mu stýskalo a že mě chce zpátky, že to věděl od první chvíle, když jsem odjela. Že mu najednou nic nedávalo smysl, žádná činnost a že mě viděl hrozně rád, ale měl pocit, že potřebuju čas a nechtěl do toho zase skočit po hlavě. Ale já teď na nějaké randění znovu nemám energii. Konečně jsem se zase dala trochu dohromady po asi dvou měsících trápení a přemítání, jestli s ním chci ještě být ve vztahu. Konečně jsme se rozešli a on se tu zase objeví a balí mě. Ale nejhorší na tom je, že mě to k němu hrozně táhne. I když byl v té restauraci, tak jsem měla tendenci ho obejmout, pohladit ho, dát mu pusu a byla jsem opravdu ráda že ho vidím.
Markéta51
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
hledání sebe sama
3. část Rozchod proběhl hezky, ale když jsem mu řekla že mám pocit, že už mě nemiluje, tak mi to nevyvracel, řekl, že má pocit, že ten rozchod potřebuju a že se mu vlastně ulevilo, že už to na něj bylo taky někdy trochu moc. Nicméně jsme se rozloučili v dobrém, bez výčitek. No po rozchodu jsem se konečně postavila na nohy (předtím jsem nedokázala jíst, všechno jsem zvracela, byla jsem hrozně úzkostná) ale po pěti dnech se objevil u nás před domem. Řekl, že hned když jsem odjela, měl v sobě hroznou prázdnotu, pořád brečel, bylo mu smutno. Ale neřekl, že mě chce zpátky. Byla jsem ráda, že ho vidím a pořád mě to k němu hrozně táhne, ale nemohu se zbavit toho mateřského pocitu ve mně. Ale když jsem ho takhle viděla, byla mezi námi už nějaká hranice, tak jsem ho tak vlastně tu chvíli nevnímala a opravdu mě přitahoval. Pak jsem šla na brigádu do restaurace, kde dělám servírku a on si tam sednul a koukal na mě a dělal na mě oči. A pak odešel a později mi napsal „tak zase někdy.“
Markéta51
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
hledání sebe sama
2. část Měla jsem hodně těžké období a potřebovala jsem podporu, trávila jsem s ním všechen svůj volný čas, kterého bylo hrozně moc a to byl ten problém. Hrozně jsem brečela, plácala se v tom a tak. No jenže nejdřív mi přítel pomáhal, ale pak jsem se začala postupně hroutit...vyčítala jsem si, že nejsem dost veselá, nepřišla jsem si pro něj dost dobrá. Ale pak jsem začala mít pocit, že je to ten vztah co mě vysává a drží zpátky. Taky jsem byla paranoidní ohledně rozvodů, rozchodů a přítel mě nedokázal moc dobře ujistit. Prostě celý vztah změnil dynamiku natolik, že jsem se s ním rozešla. Hlavním důvodem bylo, že jsem měla pocit, že už mě nemiluje a nechová se ke mě jako k přítelkyni a sama sebe jsem spíš viděla jako jeho matku nebo jak to vysvětlit. Bylo toho na něj taky hodně, nechtěl mě opustit, ale taky myslím, že ho ty mé záchvaty pláče a beznaděje vyčerpávaly a možná proto zase on potřeboval podporu ode mne.
Markéta51
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
hledání sebe sama
1. část Dobrý den, mám takový problém. Už jsem sem psala, ale v té době byla situace úplně jiná. Je mi dvacet let, vždycky jsem měla trochu odpor ke vztahům, nevím proč, prostě jsem měla strach a pocit, že ve vztahu nikdy nebudu dost svobodná. No, ale ono se to plní. Vždycky když se mi někdo začal líbit, začala jsem na něm být totálně citově závislá, pořád jsem myslela jen na něj a nedokázala jsem pomalu přežít den bez kontaktu s ním. Jenže když jsem se s daným člověkem začala bavit víc, po čase mi přišlo že to už nezvládám, začal mě vysávat. Často se stává že se mi lidi úplně otevřou, mají pocit, že se mnou mohou sdílet všechno a já je budu milovat a mě pak začne připadat, že jsem jako maminka. Takže s tím člověkem přeruším kontakt a pak se třeba za pár měsíců bavíme znovu a už normálně. Přesto už s tím člověkem nedokážu být moc dlouho, jinak jsem unavená a vyčerpaná. Stalo se mi to takhle s několika kamarády a teď i s mým přítelem.
Markéta51
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Markéto. Váš příběh je dlouhý, na 6 částí... Jdu dál.
krize vztahu
Dobry den pani doktorko mam problem s pritelkyni jsme spolu 4 roky mame syna 16 mesicu stareho chtel bych podoknout zijeme v anglii takze nemame tady moc znamych takze jsme porad spolu mi se tady pracovne Dari zacal jsem budovat firmu tudiz jsem byl porad pryc a ji se to nelibilo a jednou jsem prisel na to ze si psala s nejakym klukem celkem vazne mozna flirt to nevim jenom ze dopadlo to takhle ze sem se opil a dal ji facku strasne hodne me to mrzi opravdu moc slibil jsem ze se uz to nebude nikdy opakovat zmenil jsem se be spoustu veci coz ona priznala ale rekla ze je pozde ze mi neveri ze to zkousi a nejde ji to ze se music do vseho nurit tak to dopadlo tak ze ted spime oddelene a ja nevim co delat nemuzu spat nemuzu se na nic sousttedit opravdu ji miluji a nedokazu si predstavit ze budu bez prosim zkuste mi poradit moc vam dekuji
David
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Davide. Teď to vypadá, že je vina jen na vás, ale vy jste okamžitě reagoval - ano, impulzivně, a to vás mrzí. Ale nejedná se o klasické domácí násilí a agresivitu. Teď musíte oba počkat na to, až se to nějak srovná a zklidní. Jestliže jste se omluvil, co mlžete dělat víc? I vaše přítelkyně musí najít nazpět ve vás důvěru. Potřebujete oba čas. Zatím se snažte hlavně dobře provozně fungovat jako rodina, abyste oba našli opět nějakou vzájemnou souhru, a na jejím základě i jistotu ve vašem vztahu.
problém navázat vztah
pro Terku - co jste psala mi pripomina to, co resi moje mama - chodite na rande s muzi, kteri si vas vyberou, takze si vlastne nevybirate sama...zkuste to otocit, uvidite, ze to budou jine typy, nez ti sami dokola. Nejak funguje, ze zena laka furt ty same chlapy, chce to vzit do svych rukou :)
Mája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Májo, díky! A posílám Terce, určitě si z toho něco vezmete :-)
nejistota ve vztahu
pro Evu

milá Evo, sice nejsem právník, ale darovat dům dceři, kvůli tomu, že se bojíte, abyste o něj nepřišla, tak zrovna tak by vás mohla o něj připravit dcera (neznám ji a nehaním, ale nikdy nevíte, co v budoucnu přijde za patálie)
Pokud se tedy ještě nechcete rozvádět, pak můžete zúžit společné jmění manželů a tím eliminujete riziko exekucí, atd. Pokud chcete darovat dům dceři, pak bych určitě zvážila v domě "vejminek" formou věcného břemena.
Hodně štěstí a síly do života.
Lucie - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Lucie, milá Evo, propojuji vás :-)
nevyrovnaný vztah
Vazena pani doktorko, prosim o Vas erudovany nazor. Jsem 15 let vdana, 40 let, 2 deti 10 a 8 let, rekonstrujeme jiz nekolik let dum a v posledni dobe zaciname s manzele, 45, bojovat.Oba dva jsme prvorozeni a zvykli velet, zaciname na sebe tzv. narazet, na nicem se nemuzeme shodnout, mame odlisne nazory na vse, nevim kde se stala chyba a nevim, co delat.Ty vecne boje jsou unavne a ja zacinam premyslet, jestli to mam ve svem veku zapotrebi a co zmenit.:-(
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Dominantní osobnosti jste nejspíš byli vždy, ne? Dlouhodobější rekonstrukce domu je samozřejmě stres. Ale každopádně nic nevzdávejte - dohodněte se spolu v zájmu vás dvou a vaší rodiny na párové terapii. Potřebujete se opět potkat ve svém přemýšlení a vymezit si kompetence. Držím palce :-)
agresivita a vztah
Dobrý deň, chcela by som radu v mojom vzťahu s priateľom. Po retrvávajúcich spoločných konfliktoch spolu momentálne nežijeme. Keď sme sa spoznali bola som žena s dieťaťom - dcérkou. Náš vzťah mal rýchlejší spad, nakoľko sme cítili, že sme navzájom tí praví, priateľ sa ku mne nasťahoval a otehotnela som. Už počas tehotenstva začal mať konflikt s mojou dcérou, neustále ju kritizoval, kričal na ňu, vyčítal jej každú maličkosť. Neustále požadoval, aby som ju odniesla k jej otcovi na striedavú starostlivosť, nech sa aj on stará. A keď ju nechce nech ju dá do domova. Dokonca pár krát do nej strčil a nazval ju nadávkami. Už aj naši priatelia si všimli jeho správanie, ale on vždy dcérku vykreslil ako zle vychované dieťa. Aby som bola konkrétna, stačí keď si dcéra zabudne odložiť tašku do školy a on príde domov, neprezuje sa do papúč. Aj keď s nami nežije, príde a napáda slovne dcéru. Teraz tvrdí, že kvôli mojej dcére nemote byt s deťmi. Náš vzťah podmienil jej odchodom a ďalšími vecami.
Peťka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Peťka. Nezlobte se, ale pokud takto popisujete váš vztah s "přítelem", pak tam vidím prvky domácího násilí a zároveň absurditu v tom, ve vztahu jakkoliv pokračovat. A to i přesto, že s ním máte dítě. Nemůžete nechat tyranizovat svou dceru z předchozího vztahu. Hlavně si s ním ale vyřešte jasná další pravidla - finance na prvním místě, a dále kontakt s vaším společným dítětem.
partnerský trojúhelník
Asi bych ve svém věku (55) měla mít spoustu věcí srovnaných, ale jsem zaskočená sama sebou. Po letech jsem se potkala s mužem, kterého jsem kdysi velmi milovala a on mne, ale nemohli jsme spolu být. Byli jsme zadaní, děti, nechtěli jsme rozbíjet rodiny, i když to tenkrát hodně bolelo. Život běžel jinak a zařídil naše setkání po 20 letech a zcela jsme si znovu propadli. Problém je v tom, že jsem sice dlouhou dobu rozvedená, ale mám přítele, se kterým se občas vídám, a který samozřejmě nic netuší. Jinak žiju sama a už jsem si na to hodně zvykla. A najednou dávná láska a tento muž by si přál, žít po mém boku, žádné občasné navštěvování; jak sám říká…už nám spoustu let uteklo. A já nevím, jak naložit se současným vztahem, cítím určitou zodpovědnost a jak se dál rozhodnout? Na svůj klid jsem už zvyklá, ale stále sama bych asi také neměla být.
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Anno, dobrý den. Vaše nejistota se týká více věcí najednou, minimálně dvou - zodpovědnost vůči stávajícímu příteli a nejistota, zda chcete sdílet svůj domov s někým jiným, když jste zvyklá na svůj vlastní život. Tak si svůj život vlastně řídíte víc sama, jste svou paní. Bojíte se změny. Ale - jestliže milujete, vztah s občasným přítelem stejně není moc fér. A jestli vás opravdu ten muž s M miluje, tak si nebude hned nárokovat společné bydlení a bude vás respektovat, ne? Rozhodujte se citem.
problematické vztahy s rodiči
3)...Nedávno jsem našla vytrhané listy z mého deníčku, kam si psala nejitimnější myšlenky včetně šikany dětí ve škole a prvních sexuálních zážitků s dívkami, byla jen poslední pomyslná kapka.

Od rodiny jsem se nějak přirozeně oddělila, žiji v zahraničí, když jedu do Čech a to nerada, vracím zpět domů buďto nemocná nebo s vyrážkou po těle. Moji rodiče jsou nyní věku, kdy začínají senilnět a není s nimi řeč, berou mě spíš jako nevděčné dítě, které o ně nemá zájem.

Můžete mi paní doktorko prosím říci váš názor? Já se cítím provinile, že k rodině nic necítím, ani partnera jim nechci ukázat.
Děkuji
Hanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi jsem vše již řekla. Je skvělé, že máte svůj život, svého partnera. A pocity viny, že nemáte ráda svou rodinu? Řekla bych, že jsou tak nějak adekvátní, takže s nimi zkuste zabojovat.Hodně štěstí :-) Určitě budete jiná, lepší matka, než byla ta vaše.
problematické vztahy s rodiči
2)...Potkaly jsem učitelku, která vychválila moje vysvědčení a máma odsekla, že naopak je to ostuda, protože jsem líná se učit a neměla jsem samé jedničky. Další příklad, sestra už vdaná a s dětmi pekla pařížský dort pro otce k narozeninám, máma ho přesto koupila a zcela ignorovala ten od sestry. Bratr v 16 letech prohrál s mámou v kartách pár stovek, které mu ona odpustila výměnou, když jí políbí zadnici před námi ostatními, což se také stalo. Ve třiceti letech jsem náhodou zaslechla konverzaci mojí sestry s její kamarádkou, kdy sestra vysvětluje kamarádce, že já mám jiného otce, proto si nejsme v ničem podobné. Tohle jsem si v sobě zpracovávala rok, kdy jsem se cítila a dodnes cítím podřadně a podvedená, že mě nikdo neinformoval....
Hanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hanko, je mi jasné, jak jste se musela doma cítit, a že to zpracované nemáte. Je to na individuální terapii. K matce cítíte nenávist,, ona k vám mít vřelý mateřský vztah nedokázala, ale já se obávám, že že už ho k vám najít nebude umět. Vztah matka - dcera je do života zásadní, ale přesto musíme fungovat dál a hledat sebe sama. Nevím, jestli budete mít sílu matce odpustit, čeho se na vás dopustila, ale pokud se vám to povede, uleví se vám a osvobodíte se. Se svými klientkami těžké a velmi komplikované vztahy s matkou řešíme často a tak ještě více cítím, jak je to bolestné. Ano, je ale přesto musíme fungovat. Vy jste přeci udělala velký kus cesty, od rodiny jste se postupně separovala a svůj život v zahraničí máte. Máte se vyrovnávat s kdečím - s šikanou ve škole, s informací, že máte jiného biologického otce - ale nevíte, zda je to pravda. A aspoň toto byste si měla se svou matkou vyjasnit. Čeká na mne vaše poslední část...
problematické vztahy s rodiči
1) Dobrý den paní doktorko,
prosím o vaši odbornou radu.
Mám nevyřešený vztah se svojí rodinou a hlavně matkou. Ke své rodině necítím lásku, náležitost, prostě nic. Jsem nejmladší dítě, máma byla enormě přísná, ale nadruhou stranu mě bohužel nesměrovala k žádnému koníčku snad z ekonomických důvodů, starší sourozence ale ano. Už jako dítě jsem si psala do deníčku, že bych chtěla vyměnit mámu. Táta je hodný člověk, ale když mohl, tak z domova utekl a prakticky byl nepřítomný. Jako dítě jsem byla silnější, spolužáci se mi posmívali a odstrkovali, nikdo se se mnou nechtěl kamarádit. Já to odstrkování právě zajídala dál, vpřestala jsem se litovat až nčkdy, když mi bylo hodně přes dvacet. Abych popsala matku, tak uvedu příklad: nikdo mě nevedl k tomu, abych si čistila zuby, do deseti let jsem si v noci cucala palec a o menstruaci mi také nikdo neřekl, co mám dělat. Nebo na vysvědčení jsem měla jednu dvojku, ale i tak nejlepší výsledek....
Hanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hanko. Než budu reagovat, přečtu si druhou část vašeho vyprávění.
nevěra
Dobry den, pred tydnem mi manzelka prozradila, ze byla neverna. Pred 6 mesici byla hospitalizovana na psychiatrii na skoro 2 mesice. Tam se zamilovala do pacienta, ktery je starsi nez její tata. Provozovali tam oralni sex a libani, protoze starsi muz neni schopen klasickeho sexu. Po prichodu domu s nim zustava v kontaktu a po mesici byla u neho doma na 2 hodiny, kde meli zase sex i kdyz po prichodu domu prohlasovala ze miluje me a on je jen kamarad. Tvrdi ze s nim nemela sex. Mame tri deti. Nelituje niceho, byla pry vzdy pri smyslech a delala to s laskou. Jsme spolu 15 let. Ja citim obrovskou bolest a zradu. Chci rozvod a oddelene ziti, ktere bude mozne za 5 mesicu. Momentalne se chova jako by se nic nestalo, nechce o tom mluvit, pry ji to boli. Take mi v poslednim pulroce nekolikrat lhala do oci. Tajila ten vztah i kdyz jsem mel velke podezreni. Mam pocit, ze mysli jen na sebe a to co citi, ale neuvedomuje si jakou bolest mi dela a udelala. Jaky je vas nazor?
Milan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Milane. Vaše pocity chápu, myslím si však, že žádné detaily o manželčině nevěře vědět nemáte. Jestliže jste je vědět chtěl, přítižil jste si. Nevím, s čím byla vaše žena hospitalizována na 2 měsíce - to je docela dlouhá doba, jistě její problémy nejsou nijak jednoduché. Stává se častěji, že v rámci hospitalizace na psychiatrii, kdy jsou lidé hodně intenzívně spolu, procházejí skupinovou terapií, se do sebe zamilují, a to i tehdy, kdy jejich bazální vztah je v pořádku. Neunáhlujte se s rozchodem, ptáte - li se mne na radu, počkejte se zásadním rozhodováním a dejte si vnitřní pauzu, abyste si vše mohl v sobě srovnat. A to nejen kvůli tomu, že máte společné 3 děti. I kvůli vám dvěma. Zatím by bylo užitečné, kdybyste kontaktoval partnerského psychologa, s nímž byste to, co cítíte a prožíváte, mohl probrat.
pauza ve vztahu
Dobrý deň, s priateľom sme si po 1 roku dali pauzu. Hlavným dôvodom bolo to, že on je extrovert a ja introvert. A naozaj ma veľmi vyčerpávai tie neustále stretnutia s jeho priateľmi, ktorých si bral so sebou naozaj všade. Aj na dovolenku v Egypte sme boli traja v izbe. Trpím psoriázou a ten jeho rýchli život ma veľmi vyčerpával, a to ochorenie sa mi veľmi zhoršilo. Aj keď na začiatku vzťahu to bolo fajn, lebo sme mali obaja súkromie a venovali sme sa jeden druhému ale časom sa to zmenilo. Pauzu on vníma tak že si to potrebuje dať v hlave do poriadku a musí si premyslieť či sa naozaj ku sebe hodíme. Už to je mesiac a zatiaľ sa neozval. Myslíte že má zmysel tá pauza. Inak to oochorenie aj napriek tej bolesti ktorú prežíva zo,,straty" sa my viditeľne zlepšilo :). ďakujem za odpoveď - otázka upravena poradcem
PAUZA
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Nevím, jak moc jste si období PAUZY ošetřili. Aby měla smysl, musí si oba vykomunikovat společně její smysl a její pravidla - k pravidlům patří i absence kontaktu mezi sebou. Ale oba musíte vědět, proč to děláte, jaký to má cíl, a jak dlouho má vaše pauza trvat - jestliže jste ve vztahu byli 1 rok, viděla bych to na 3 měsíce, a pak se setkat a říct, si, co jste u sebe objevili jakožto hlavní hodnotu vašeho vztahu.
rozchody
Dobrý den, paní Douchová,
prosím o radu. Je mi 28 let a je to rok a půl, co jsem se rozešla s přítelem. Byli jsme spolu sice jen něco málo přes rok, ale byl to první partner, se kterým jsem bydlela (asi půl roku) a rozchod byl bolestivý pro oba, i když jsem ho iniciovala já. Nějak se mi ale nepovedlo jít dál. Vím, že jsem se s partnerem rozešla z dobrého důvodu (navíc mě v tom utvrdilo jeho chování po rozchodu), zatím jsem ale nepotkala nikoho, s kým bych se chtěla seznámit, u pár výjimek jsem zjistila, že jsou zadaní, zasnoubení, ženatí. Mám i pocit, že jsem se po rozchodu více uzavřela a je čím dál těžší pro mě věřit, že někoho, s kým to bude fajn potkám - popsala bych to jako stav uzavřeného srdce. Chápu, že jsou i horší věci jako zdravotní problémy, vážím si rodiny, přátel, bydlení, toho, že mám co jíst, a podobně:-) Snažím se na lásku nerezignovat a uvažuji,co s tím,abych nezatrpkla. Budu ráda za jakýkoliv podnět,třeba to pomůže i dalším ženám a holkám v podobné situaci :-)
Děkuji
Ela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Elo, dobrý den.. To, jak se cítíte rok a půl, popisujete přesně, je vidět, jak moc sobě a svým pocitům rozumíte, jak jste vnímavá a citlivá. Určitě i vůči vašemu lidskému okolí. A ono se vám to zúročí i v budoucím vztahu. Nebojte se, že nepotkáte člověka, jemuž se budete umět opět otevřít. Teď jste stále v zajetí svých pudů sebezáchovy, prostě vaše obranné mechanismy fungují i proti vaší vůli. Ale asi jste zatím nepotkala toho, kdo vás bude umět odemknout. Já bych se o vás rozhodně nebála, chce to trochu uvolnění a počkat si. Mám klientku, která si počkala 3 roky, než potkala TOHO ONOHO, raději byla 3 roky single, teď je šťastná :-)
problém navázat vztah
Dobrý den, v létě mi bude už 29 let a stále se mi nedaří najít si životního partnera. Kluky neodmítám, když mě někdo pozve na rande, jdu ráda. Problém je však v tom, že to rande má pokaždé stejný scénář. Čeká na mě s růží, podle počasí se jdeme projít, pak to skončí posezením u kávy, kde mluví jenom on, skoro mě nepustí ke slovu a nic ho o mně nezajímá. Pak mě odveze domů a rozloučí se slovy: Ahoj, možná někdy a další den se už neozve. Už bych se chtěla usadit, mít děti, což na první schůzce pochopitelně nedávám najevo. Tam se chci s tím klukem bavit všeobecně, poznat ho, jenže je to samé já, já, já, jenom já. Nezajímá je moje práce, zájmy, nezajímá je nic. Už nevím v čem nebo v kom je chyba a hlavně jaká. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla, že si budu užívat života bez závazků, s kluky jenom flirtovat a když mě nějaký pozve, zase půjdu. Kolegyně mi radí najít si "zajíčka", 18 nebo 20 let. To je však pod mou úroveň, když se mi blíží třicítka. Co radíte vy? - otázka upravena poradcem
Terka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Terko. Jak můžu odtušit, kde je chyba? Zkuste hlavně přemýšlet sama nad sebou - co to je, že každý, kdo vás pozve na rande ( seznamky ? ), je sebestředný a mluví jen a jen o sobě? To není úplně typické, většina mužů, kteří se seznamují přes seznamky, jsou spíš nesmělí a tedy i nemluvní. Nevím, jestli by váš problém vyřešilo, najít si nějakého "zajíčka". Spíš bych to viděla na někoho zralého, kdo ocení vaše hodnoty a bude se právě zajímat o vás, jako o ženu i jako o člověka. Dejte si čas, nikam nespěchejte, to nikam nevede. Zasloužíte si potkat muže, který k vám bude patřit a s nímž se budete cítit oba šťastní :-))Přeji vám, ať vám to rok 19 přinese.
krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová, zatím jsem od vás odpověď na můj minulý dotaz nedostala, posílala jsem asi 2/1 (nebo jsem ji zde nenašla)? Zítra máme s manželem rozvodové stání, on to inicioval - takže tam půjdu, rozhodně nebudu dělat problémy, přestože mě to nesmírně bolí. A jsem si jistá, že on mě má také rád, a že váhá, zda se rozvést vůbec chce nebo nechce....(včera například řekl, že v pátek se ASI rozvedeme ..atd...atd....) Takže za pár dní budeme rozvedeni, dá se prosím ještě nějak postupovat - jak se prosím chovat, abychom opět mohli být spolu? Připomínám, že se zapletl se vzdálenou příbuznou a nemůže-nechce-není možné to přiznat (např. kvůli dětem, okolí) Já to vím a on šílí, když na to narazíme. Proto o tom ani mluvit nechci - ale on je z toho v háji. Vždy byl on ten, kdo po hádce to potřeboval rozebrat, aby vše zase bylo ok. Moc bych chtěla vše nahodit zpátky, ale nevím jak. Prosím o radu...
Iveta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Iveto. Vzhledem k mé časové kapacitě si vyhrazuji termín na odpovědi rámcově 3 týdny, tak to jen pro vysvětlenou, pokud jste mou odpověď nedostala hned .Berte rozvod jako první alarm, upozorňující na vleklou krizi vašeho vztahu, ta ale může být impulzem ke změně. Mám ve své poradně hodně párů, které se rozvedly a pak se opět daly dohromady, protože k sobě prostě patří. Jestli je to i váš případ, můžete se těšit na nový začátek vašeho vztahu, což vám přeji :-)
osamělost
Rozvedli jsme se a nemám možnost si vydělávat stejné peníze jako ex partner ze zdravotních důvodů Ozz,což zapříčinilo nenávist dětí vůči mé osobě.A jak se mám bránit , když jediné co uznávají jsou peníze!Jak se mám naučit s tímto žít?Starala jsem se o ně, když byli malé ,místo toho,aby pomohli nemocné matce přepočítávají peníze
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Je to pro mne poněkud nesrozumitelné, a nedokážu vám odpovědět. Vaše děti jsou natolik materiálně založené, že v sobě nedokáží mít lásku k matce, která jim dala život a v dětství se o ně starala? A je nemocná?... Pak nevím, kde je chyba, asi ve vás obou - ve vás i v ex manželovi...
problémy v sexu
Dobrý jsme s manželem již cca 14 let, napřed 7 let ve vztahu, poté 7 let v manželství. Nikdy jsem nebyla moc náruživá co se sexu týká a mou chuť ovlivńovala hlavně pohoda doma. Máme spolu ale 3 děti a po narození posledního dítka jsem na sex přestala mít chuť úplně. Dřív jsem měla třeba období, kdy chuť byly méně a poté zase lepší období, kdy jsme se milovali častěji. Manžel frekvenci sexu ale už dlouho vnímá jak problém a teď, když o něj prakticky zájem nemám (ani na masturbaci), tak mi to vyčítá a tvrdí, že takto žít nezvládne apod. Já jsem ale po 3 porodu, kdy byly komplikace, také psychicky jsem se skoro sesypala a prakticky od narození dítka jsem opět v jednom kole a dosti unavená, hodně doma, kojím... Potřebovala bych čas jen sama pro sebe, bez nátlaku, odpočinout si od manžela i dětí .... jenže manžel mi trvdí, že jsem nikdy neměla moc chuď a že už nevěří, že se to zlepší a že on už se snažit tedy nebude a raději kouká na porno, než aby se snažil se mi přiblížit Jak dál?
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kristýno. Chuť na milování souvisí se spontánní touhou, tu v sobě nemáte, nemáte chuť ani na autoerotiku, jste prostě nyní v této oblasti vyhořelá. Je dobře, že manžel zatím řeší sexuální abstinenci sledováním porna a netlačí na vás. To by bylo víc, než kontraproduktivní pro šanci na váš vztah v budoucnu. Oba potřebujete čas na nějakou "rekonvalescenci"...
nejistota ve vztahu
Po půl roce známosti mě Jorge požádal o ruku, napoprvé jsem odmítla a o měsíc později nabídku přijala.. ale pak jsem potkala Marca a věděla, že on je ten pravý, takže po třech měsícich, co mě Jorge požádal o ruku, jsem s omluvou zásnuby s ním zrušila.. a tak bych asi mohla pokračovat ještě dále do minulosti, od své puberty jsem měla, hádám, více jak 10 různých vztahů 6-18 měsíců, nejdelší trval asi 3 roky. Celou dobu jsem si říkala, že jsem neměla štěstí na chlapy a chyba je tedy na jejich straně, ale má kamarádka začala studovat na škole psychologii, nějak jí to popadlo a tvrdí, že chyba je naopak ve mně - a vyjmenovává důvody typu, že jsem vyrůstala bez otce (rozvod, ale vídali jsme se tu a tam), jedináček, znásilnění v pubertě.. že prý to všechno stojí za důvody, proč si nejsem schopna udržet jakýkoliv dlouhodobý vztah. No a tedy s příhlédnutím k tomuto všemu - jaké dáváte šance mému aktuální vztahu / zasnoubení? Jsem normální?
Dana - 3. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Proč byste nebyla "normální"? Otázka normality je velmi široký pojem. Ale rozhodně bych se na vašem místě nyní rozhodla pro individuální psychoterapii. Máte toho na svém životním kontě hodně a potřebujete to s někým do hloubky probrat a zanalyzovat. Promiňte, ne s někým, ale s erudovaným partnerským psychologem.
nejistota ve vztahu
Z tohoto důvodu tedy každý žijeme ve svém bytě a já u něj zůstávám přes víkendy. On se nadšeně o našem zasnoubení podělil se svými přáteli, já o tom nijak otevřeně nemluvím a prakticky nikdo v mém okolí o tom neví, i když prstýnek nosím. Je to dáno i tím, že zatím nemáme společné přátele - tj. já z jeho strany a on mé. Toliko k popisu aktuální situace. Můj dotaz se týká toho, zdali se mnou "něco není v nepořádku", vysvětlím: před Martinem tu byl David (47), také rozvedený, vztah trval necelý rok.. před ním Honza (46), rozvedený, tři děti, vztah trval asi osm měsíců. Před Honzou to byl zase Marco (45), Ital, žijící v Rakousku, já jezdila o víkendech za ním a on párkrát do roka zase za mnou. S dětmi si docela sedl a náš vztah / nevztah trval asi 3 roky, po prvním roce a půl jsme si sice řekli rozchod, ale stále jsme se tu a tam "zapletli". No a než jsem poznala Marca, tak jsem byla s Jorgem (36), což byl asi jediný mladší partner, kterého jsem měla. - otázka upravena poradcem
Dana - 2. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dano, vztahů jste stihla zažít v životě hodně, žádné však opravdu dlouhodobé a stabilní a s perspektivou vztahu na celý další život. Martin vás požádal o ruku po 8 týdnech chození? V jeho 53 letech - přijde mi to jako velmi unáhlené a vy byste měla přemýšlet nad tím, oč mu ve skutečnosti jde, ale také nad sebou. Máte skvělý sex, fajn, a dál? Děti si k němu zatím nevytvořily vztah, na vašem místě bych čekala na nějakou "prověrku" vašeho vztahu, minimálně přes rok.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, ráda bych se zeptala na váš názor na mou situaci. Je mi 38, mám dvě sotva dospělé děti, bydlíme stále spolu. Loni v létě jsem potkala stávajícího partnera (53). Sice jsem v té době ještě měla vztah s jiným (47), ale Martin mě okouzlil a i sex je s ním úžasný. Po pár týdnech jsem ukončila dřívější vztah a rozhodla se zůstat s Martinem. Po cca 8 týdnech mě při romantickém víkendu překvapil a požádal mě o ruku. Kývla jsem s tím, že se hned vdávat nechci, že mi není lhostejný, ale teď hned si svatbu představit nedokáži. Martin je už dvakrát rozvedený, z prvního manželství má dospělého syna a navíc má ještě holčičku (8) s přítelkyní, kterou měl mezi oběma manželstvími. Se svými dětmi vychází moc hezky. Moje děti ho tzv. nemusí, ne že by ho vyloženě nesnášely, ale je jim naprosto lhostejný, nemají zájem se účastnit společných aktivit typu kino, výlet na kolech atd.
Dana - 1. část
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dano. Přecházím nejprve na další části vašeho dotazu.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se poradit. Já 25 let přítel 27, máme 2 letý vztah. Po roce jsem se k němu nastěhovala. Řešili společné bydlení, problémy, všude kde jsem se ohlédla jsem videla problémy a hádky se jen stupňovali. Když byli dva dny klidu tak jsme si opravdu vědeli parádně užít, objímat se milovat říct si to a v tý lásce procitnout. Balancovala jsem nad možností rozchodu a nakonec mě napadlo, že se odstěhuju a my budem pokračovat dál, každý ve svém prostoru. Naše 6 mesíční krize pořád přetrvává, párovou terapii odmítl. Potřebuji od něho ale vím, že se oba milujeme. Chci mu proto navrhnout, aby jsme ve vztahu pokračovali i když se odstěhuju a dali tomu šanci. Když mě však odmítne budu muset přijmout konec a to se mi moc nechce. Bydlení už mám zamluvené a on o tom ví. Jen ešte nebyla šance na ten rozhovor. Mám z toho trochu obavy proože už se jednou výjádřil že když odejdu tak ten vztah pro něj končí. Ale nemusí to tak být. jsou lidi kteří to takhle mají taky.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kláro. Myslím, že jinou možnost, než rozstěhování nyní nemáte. Pomohlo by vám to zachránit váš vztah - budete si sebe více vážit i vašeho vztahu. Neustálá nedorozumění a krize vám naopak vztah postupně likvidují.
nejistota ve vztahu
Po nevěře mého manžela jsem se rozhodla, že se s ním rozvedu. Protože měl velké výčitky, rozhodl se na mě přepsat dům do mého výlučného vlastnictví. On dům koupil ještě před naší svatbou. Společně jsme ji zrekonstruovali. Po celých 35 let byl výlučným vlastníkem on. Teď jsem výlučným vlastníkem já. Chci se zeptat, zda jím darovanou nemovitost mohu dál darovat své dceři? Vím, že dle zákona (který nám vyložil notář) nemovitost nemohu prodat. Mohu tedy darovat své dceři? Mám ještě syna, ten s návrhem plně souhlasí. Obě děti jsou již plnoleté. Manžel je velmi nestabilní. Během manželství provedl několik špatností, je to dáno jeho dlouhodobým alkoholismem. Mám strach, že díky jeho chování přijdu o střechu nad hlavou. Děkuji za radu.
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evo. Vaše otázka přináleží spíš právníkovi, já jsem psycholog. A nestabilita manžela a závislost na alkoholu? Nevím, co vás v manželství tedy nadále drží...
vztahové problénmy v širší rodině
Paní doktorko, ukončila jsem první manželství, z něhož si vedu 2 krásné děti. Po čase začala nový vztah s taktéž rozvedeným mužem se dvěma dětmi a odstěhovala se za ním do menšího města, kde má on celou svoji rodinu, vč. bývalé partnerky a dětí. I po 6 letech po rozvodu celá jeho rodina dává přednost v pomoci a péči jeho dětem a ex manželce. Jsem v novém městě bez rodiny a stále i bez přáte (problém malých měst a naplavenin). Necítím se zde již 4 roky šťastná a ničí mě přístup partnera a jeho rodiny k "ex rodině". Co by prosím pro mne mělo být rozhodující zde setrvat? Netuším jak dlouho ještě dokáži odkládat své štěstí, byť partner je spolehlivý a lásku mi prokazuje. - otázka upravena poradcem
Jana Krátká
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Je zjevné, že se cítíte ve vztahu osamělá a partnerovými rodiči opomíjená. Přítel vám lásku projevuje, ale nedokáže ovlivnit své rodiče natolik, aby vás přijali jako nového právoplatného člena rodiny. Myslím, že vám dvěma schází komunikace na téma vašich pocitů ve vztahu, a to je docela problém. Jeho rodina nemusí zavrhovat jeho ex manželku, je to matka jejich vnoučat, ale pokud se tam cítíte sama, navrhla bych návrat do vašeho původního domova i s ním. Proč jste se stěhovala vy za ním, a ne on za vámi???...
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
S přítelem jsme již přes 9 let. Náš vztah nebyl vždy ideální. Několikrát se stalo, že si přítel dopisoval s jinými ženami a nedokázal vysvětlit proč, případně v čem je ve vztahu nespokojen. Několikrát mi přišli i anonymy, že mě podvádí. Nebylo to snadné, ale zvládli jsme to přejít. Nedávno jsme se sestěhovali, a po půl roce jsem zjistila, že si píše s kolegyní z práce. V tu dobu jsme plánovali i svatbu. Hrozně mě to rozhodilo a od té doby se něco změnilo. Další půl rok jsme se snažili krizi nějak zvládnout, ale teď jsme ve fázi, kdy vedle sebe spíš žijeme. Už spolu nic moc nesdílíme, každý máme své zájmy a netoužíme po sobě. Snažila jsem se to řešit, mluvili jsme o tom spolu několikrát, ale vždy je to lepší jen chvíli a po pár dnech je to stejné. Necítím se vůbec milovaná, chtěná a respektovaná. Mám ho pořád moc ráda, ale přijde mi, že mě bere jako samozřejmost a snažím se jen já. Už si začínám říkat, proč jsme vlastně spolu. Nevím co mám dělat.
Katka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Katko. Byla jste dlouho na příteli emočně závislá, nenechala jste jej o vás bojovat, prostě si vámi byl jistý. To je špatně. Je na něm, aby si vás vybojoval nazpět a chtěl žít s vámi, ne vedle vás....
nejistota ve vztahu
Dobrý den, nevím si rady se svým přítelem. Chceme spolu bydlet, mám se k němu stěhovat, nyní tedy dám v práci výpověď (bydlí v jiném městě). Jezdím za ním každý víkend. Včera mi napsal, ať nejezdím, že chce mít klid. Nevysvětlil proč a vždycky smutnil, když jsme se přes týden neviděli.
Dneska mi přiznal, že má exekuci, o které mi nechtěl říct. Ať ho nechám v klidu, že to nějak pořeší.
Já jsem ale zvyklá, že partneři si pomáhají a nevím, jak k problému přistupovat.
Navíc se bojím, že se se mnou rozejde, k čemuž již jednou došlo. A to také z důvodu, že by mě nemohl zajistit.
Děkuji za rady
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Terezo. Výpověd v práci zatím rozhodně nedávejte. Neví, jak pořeší exekuci, ale to bude chtít čas a jeho velké úsilí. Zatím není rozhodně jistý a stabilní partner do budoucna. Dávejte na sebe pozor. Rozchod ne, ale počkání na vyřešení situace rozhodně ano.
krize vztahu

Dobrý den paní doktorko.
Po 16 letech společného žití jsme se s manželkou rozešli. Byla vždy nejlepší manželka a máma našich dětí.Po 14 letech se zamilovala do kolegy v práci a trvalo to pul roku. Zvládli jsme to a oba jsme spolu chtěli dal žít. Bohužel po pul roce se situace opakovala a ona si našla jiného muže. Chtěl bych podotknout že manželství fungovala zcela normálně. Naše situace nebyla vůbec špatná a ja i po tolika letech jsem nosil ženě domů květiny a zval ji na romantické výlety. Jsem pracovitý ,spolehlivý hodný a férový chlap. Rozešli jsme se spolu. Dítě jsem dostal do péče já a jak už to chodí v nové lásce nevěnovala našemu dítěti moc času . Spíše vůbec. Syn ji začal odmítat vidět a i přes mé prosby to neustále trvá. Manželka po půl roce změnila názor a začala mě navštěvovat . Netvrdí že mě miluje ale že ke mně něco cítí s panem se nějak nemohou moc shodnout a pláče lituje že zničila rodinu .Ale že sama neví co má dělat jak se rozhodnout. Nevím co si mám počít .Možná to zní divně ale je mě ji vlastně líto. Mám ji pořád moc rád ale nechci ze sebe dělat hlupáka.Prosím o radu. Hezký den
Jule
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý Jule. Tak to je těžký příběh, na nějž má poradna přes internet krátká. Vaše žena se evidentně hledá. Vy jste měl možná pocit, že jste spolu první nevěru zvládli, ale ona ji nezvládla, jen to tak vypadalo na první pohled. Něco ve vašem vztahu postrádala, jinak by se v půlročních intervalech neobjevovali další muži v jejím životě.. Ona potřebuje individuální terapii pro sebe, a vy rovněž, ale s jiným psychologem. Na párovou terapii to zatím nevidím, snad později. Ale nic nevzdávejte.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Řeším problém, který snad ani problemem není, sama si uvědomuji, že se nechovám adekvátně situaci. Ale nemůžu si pomoct. S manželem (14 let spolu) jsme si prošli nedavno velkou dlouhodobou krizí.Šlo o nahromadění vícero věcí. Nakonec jsme to ustáli. Před měsícem jsme měli větší rodinnou oslavu. Na ní byl manželův bratranec se ženou, jsou svoji asi 3 roky. Znali se už ze školy a po rozvodu obou se dali do kupy. Manžel mi tehdy řekl, že tu ženu v mládí taky znal, bratranec, že jí vždy chtěl, avšak manželovi se nikdy nelíbila. Na oslavě jsem zjistila, že to bylo jinak. V alkoholovém opojení jí dlouze políbil a objal. Doma mi řekl, že toho spolu prožili kdysi víc, i když ne vyloženě vztah. Strašně mě tím ranili, všichni tři. Měli mi říct pravdu už dřív.Byť to bylo dávno, ve chvíli, kdy se ona stala součástí naší rodiny, mi manžel neměl lhát a nebo už to teď nevytahovat. Najednou je vše zpět.Trápím se, s manželem moc nemluvím, bilancuji.. Děkuji Vám moc za radu.
Aja
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Ajo. Nechte minulost minulostí. Proč by vám měl manžel vyprávět něco z té doby, a vlastně se zpovídat. Je to pryč nyní jste tu vy dva spolu. Berte to tak, a neberte se jako žena na druhé koleji, protože jí nejste. Jste svoji. Žijte současností, která je vaše, a vytvářejte si plány do budoucna :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, potřebovala bych poradit, nevím, co dělat. Jsem s partnerem 5,5 roku a máme spolu 2 děti (3 roky a 1,5 roku). Nevím, kde začít, myslím, je toho bohužel hodně, co mě trápí. Partner už cca 10 let nechodí do práce (to mne trápí nejvíce). Na začátku vztahu jsem netušila, že už je to tak dlouho, byl bez práce a říkala jsem si, že se to na chvilku může stát každému. První 2 roky byly úžasné a v průběhu jsem viděla snahu v hledání práce. Nyní jsem na rodičovské a přijde mi, že o práci nemá zájem. Navíc se začínají stupňovat hádky u nás doma, nejspíš už je to na denní bázi a bere mi to hodně energie na děti. Přijde mi, že se hádá kvůli malichernostem. Pořád mne osočuje/obviňuje, že nic nedělám, že jsem blbá apod. a je toho víc. On chodí často za kamarády (ti také nepracují) a pak spí dlouho přes den. Děti ho mají rády, ale přemýšlím od něj odejít, nevím, jestli to finančně zvládnu. On ještě nějaké prostředky zatím má (z dědictví). Už nedokážeme spolu normálně komunikovat, oba máme na cokoliv jiný názor.
Petra Westfalová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petro. Nezlobte se, málokdy mám jednoznačný názor, ale ve vašem případě ho prostě mám. Domnívám se, že váš partner není do života perspektivní. Dokud žije z dědické renty, nějak funguje - ale... . . Veze se na sáňkách dědictví. Nemá evidentně žádné ambice, žádné životní cíle. Je konfliktní, nemá cíle, z neschopnosti však obviňuje vás. Takže je schopný manipulátor. Zkuste si představit váš společný život za několik let.... Peníze z dědictví dojdou, on vás bude mentorovat a srážet, ponižovat - chyba přeci není v něm.... No, nevím. Pokud se nic nezmění v jeho osobnosti, odešla bych z toho vztahu co nejdříve.
krize vztahu
Dobrý den,

měl bych dotaz. Manželka začala po 7 letech na mateřské chodit do práce a a nastala v její osobě neskutečná změna. Začala být nervozní a že nestíhá ( máme děti 4 a 7) a že si připadá jak služka. 6 jednoho dne přišla s tím že si uvědomila, že 7 let žila zahrabaná na zahradě v teplákách a že ode mne odchází že už mne nemiluje a chce volnost. Dělal jsem vše pro rodinu, barák, koupil jí auto, bazén, dovolený v létě v zimě a ještě jsem ji postavil dílnu na podnikání ( šije). Ted jde do nájmu na 11 tis( její celý plat) a ode mne dostane 8000 . po výdajích ji zbyde 4000. Rodiče nemá takže ani hlídání, a že v tomto věku jsou. Zbytek si prý přividělá šitím( nemá stálé zakázky. Je to logické uvažování? Mě přijde že se zbláznila a vůbec nemyslí. Jsme spolu 10 let a vždy bylo vše OK ani nějakou krizi jsme neměli. Údajně v tom chlap není to mi stále tvrdí...prý chce být sama a mít volnost. Vůbec to nechápu co se s ní stalo.
Děkuji za odpověď
Karel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Karle. Nástup do práce po ukončení mateřské znamená téměř vždy dramatickou změnu v životě ženy, která je dlouhodobě "uvrtaná"  doma s dětmi. Zatímco pro muže narození dítěte není až tak dramatickou životní změnou, pro ženu je to změna opravdu velká. Změní se všechno - věnuje se dětem, přestává být členem dospělé společnosti, pokud se stýká s dospělými, jsou to většinou opět kamarádky s dětmi. Témata jsou tím daná, možnosti trávení volného času také... Vaše žena se opět stala dospělou ženou se vším všudy, není již jen matkou. A ta změna ji změnila. Oddělili jste se od sebe, ona nyní opět nachází samu sebe jako dospělou ženu, samostatnou ženu. To je to, co mne napadá, o vašem manželství nevím nic kromě toho, že vy, jste nezaznamenal žádnou partnerskou krizi. Ale vaše žena nejspíš nějakou vnitřní osobní krizí již procházela, a svoboda bez dětí jí dala nějaká křídla. Netroufnu si nic radit, vím toho jen málo. Teď byste měli toto období vyhlásit jako období pauzy, tzn. dočasné provizorium, které by mělo trvat aspoň 4 měsíce. Ale aby to mělo smysl, musíte si říct, jaký bude cíl vaší pauzy - co si od toho vy dva slibujete, a musí tam být dohoda jak ohledně dětí a kontaktů s vámi, tak ohledně peněz.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, nevim kudy kam... S přítelem sme spolu byli 5 let, a po 5 letech si našel jinou, kterou znám až moc dobre. Můj přítel vi ze nani žarlim A to mne nejvíce štve, sem osamělá nevim kudy kam.. S přítelem stále žiju, a hledám si bydlení.. Ale furt vedle mne spí, je tam hodne zvyk, nevim jak začít. Furt mam naději ze se kemne vrátí nikdy sem takhle zamilovaná nebyla je to to poprvé co žiju, a miluji. Nedá mi to odejit mam strach jak dopadnu, a obavy s toho ze se kemne vrátí, pise si predemnou volá, a je to tak ošklivé nevim jak se mam zachovat, celých 5 let bylo krasny.. A bojim se otu osobu úplně prijit, nevim už kudy kam nebavi mne život. Prosim o radu děkuji.
Sara
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Saro. 5 let bývá často obdobím první partnerské krize. Měla byste se nyní od něj odstěhovat co nejdříve, jeho kontakty s jinou ženou před vámi jsou netaktní a nevkusné, je to pro vás ponižující. Nenechte se takto ponižovat, zvlášť, když jej tak milujete. Najděte si nové bydlení a nechte osamělého jeho. Buď si uvědomí, co ve vás ztratil, nebo ne, a pak ten vztah stejně neměl budoucnost.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Odstěhovala jsem se za přítelem do zahraničí, po roce, co jsme spolu byli v Česku, on se vrátil domů a já si v jeho zemi našla půlroční stáž. První týden bylo vše OK, pomáhal mi vyřídit veškeré formality, čekal na mne po práci, vymýšlel program, druhý týden mi však při hádce bolestivě zkroutil ruku a poté blokoval východ z místnosti, dokud mu neodpovím, co potřebuje. Pak se to ještě opakovalo, 2x za tu dobu , co tu jsem. Strašně to mnou otřáslo. Omlouval se mi a brečel. Já se ho ale od té doby bojím. Bojím se říct svůj názor, když je jiný, než jeho, necítím se s ním v bytě komfortně. Myslím, že má psychický problém, protože reaguje přehnaně a připadá si bezcenný (nedaří se mu narozdíl ode mě najít práci dle jeho představ, nedodělal VŠ) K rodičům domů se vrátit nemůžu, natož jim cokoli říct panikařili by a ve 25 letech mě považují za samostatnou jednotku, která se má o sebe postarat a konečně se usadit. Navíc nemám v Česku práci. Můžete mi, prosím, poradit?Díky
Anet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anet.Co na to říct, ten vztah nevypadá prognosticky nijak extra, podle toho, co popisujete. Přítelova nejistota, agresivita, to nesvědčí o ničem dobrém do budoucna. V Čechách jste s přítelem podobné incidenty spojené s násilím nezažívala? Je zajímavé, že se změnil až v domácím prostředí. Nevím, co bych vám mohla opravdu užitečného poradit kromě toho, že byste se na něj měla přestat vázat. Nesmíte na něm být závislá, musíte být sama za sebe. Zkuste fungovat jako dva spolubydlící v jedné domácnosti s tím, že on, ani vy, si na sebe nebudete dělat žádné nároky a časem se uvidí, zda spolu opravdu můžete zůstat v partnerském vztahu. Vašim nic hlásit nemusíte, zatím :-) Stáž máte dojednánu na půl roku, a pak se uvidí, jak se váš život bude vyvíjet.
zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra
Jsem asi půl roku v novém vztahu , vše je super rozumíme si a na spoustu věcí máme stejný názor. Bohužel asi v polovině vztahu jsem se dozvěděl o bývalém vztahu s mužem tmavší pleti a i když je teď všechno super , moc mě to trápí . Mám problémy se spánkem a občas se mi to honí hlavou celý den . Přítelkyně samozřejmě pozná , ze nejsem ve své kůži a vždy se ptá co se děje. Vždy samozřejmě odpovím , ze je všechno v pořádku . Někdy se mi podaří , si to celé vysvětlit jako ze uz to bylo dávno (18 let) a být nad věci , ale je to moc těžké. Partnerku miluji a cítím ,mze ona mě také, ale nevím ,jak to dostat z hlavy .. Prosím , poraďte. zdá je to možné .. děkuju
Milan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
A co vás konkrétně trápí, Milane? Etnikum bývalého partnera přítelkyně, které je pro vás nepřijatelné? Nebo něco jiného? Kdybyste se dozvěděl cokoliv o partnerčiných předchozích vztazích, její bývalí partneři by vám nevadili, vadí vám tento konkrétní muž? Měl byste si uvědomit, proč. Až to najdete, můžete s tím začít něco dělat.
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den.
Mám velmi zvláštní a divnou rodinu už s toho důvodu že se moji rodiče rozešli. Bydlím se svou matkou celý život protože otec odešel když mi byl 1 rok. Čím jsem starší tím je to mnohem těžký, moje matka se mě parkrát pokusila uhodit ale hlavně to nepovažujte za týrání tohle je něco jiného. Příde mi že je chyba ve mě, ale viním z toho mámu. Nikdy mi neřekla ,,Mám tě ráda." to co říkají normální matky. O mým otci ani nemluvím, má svou rodinu a občas k němu jdu ale jen z donucení nebo právě chci odpočinout od matky. Chtěla jsem třeba chvíli bydlet s tátou ale vše by bylo mnohem těžší. Nevím jak se vypořádat jsem nechtěná a den co den mi je to najevo. Nadává mi třeba že jsem něco neudělala co mi řekla a třeba je sprostá jak se mám vlastně snažit abych svoje budoucí těti mohla seznámit babičce a nevzpomínala na ni jako na tu matku která mě nenáviděla. - otázka upravena poradcem
Naomi
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Naomi. Říkám si, o čem asi vypovídá vaše přezdívka? Mluvíte o rodině, ale tou rodinou jste vy a vaše matka. Máte mezi sebou velmi složitý vztah, matka je nejspíš slabá a má problémy sama se sebou, nepovedl se jí partnerský vztah, je opuštěná. Podvědomě možná dává vinu vám, i když racionálně musí vědět, že je to nesmysl. Vy jste přišla na tento svět a jako každé dítě máte právo na rodičovskou a mateřskou lásku - té se vám podle vás nedostává, cítíte, že jste byla nechtěná. Musíte se s tím poprat nějak sama, třeba ve spolupráci s psychologem, to by asi byla optimální varianta. Jestli na tom vaše matka není psychicky moc dobře, je labilní, a sama sebe lituje, nemá kapacitu na to, aby dala něco vám. Myslím, že na vás čeká dlouhá cesta smiřování se s matčiným emočním deficitem vůči vám, připravte se na to. Ale u svých budoucích dětí budete moct přetrhnout tuto nešťastnou linii dcera - matka. Můžete začít úplně jinak - tak, jak si vy sama představujete lásku k dítěti.
krize vztahu
Dobrý den, jsme manželé, ale manžel se odstěhoval na chalupu a před narozeninami dětí v září sbalil a odvezl si ne všechny věci, ale jen některé. Děti byly KO, ale na chalupu jsme běžně jezdili, takže to nějak jde. Manžel si tedy dělá co chce, na otázku proč to udělal, jen řekl, že musel (je to manipulator, musí se asertivně, ale v tuto chvíli bez výsledku), děti za ním jedou v neděli na dvě hodiny, víc nechtějí, on za námi nejezdí, jezdí jen kontrolovat a vytýká pořádek - nechal na mně nejen domácnost se třema dětmi, ale celý dům takže samozřejmě nestíhám a pořádek trochu utrpěl. On to fotí a vypráví všem známým, jak žijeme v nepořádku (on to nazývá vulgárněji). Je to jednak o čase a jednak i o tom, že nás nechal v nedodělaném domě a já se postupně snažím i o dodělání a opravy - ne zrovna malé. Paní doktorko, vadí mi to, když jsem mu to řekla, vysmál se mi, at se podívám okolo (zas tak hrozné to není) a jak on na chalupě má uklizeno (úplně úravda to taky není, navíc si ztam nechává nějakou paní uklízet). Peníze na rodinu mi zatím nějaké dává. prosím o radu a děkuji.
Marcela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marcelo. Marně přemýšlím, v čem konkrétně byste chtěla poradit. Vše popisujete jako z manželovy strany neprůchodné. Za něco se vám mstí, nebo se rozhodl zatím pro samostatný život, ale přesto vás trestá tím, že poukazuje i před známými na to, že nezvládáte domácnost. Pozadí vaší krize neznám, takže vám poradit nedokážu. Ale chtělo by to probrat s partnerským psychologem, kde byste jistě společně nalezli příčiny krize, a na základě toho i cestu, jak vše řešit dál. Chápu, že jste nyní docela bezmocná.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, potřebovala by jsem radu. S přítelem jsme spolu 7 měsíců. Od prvního týdne vztahu spolu žijeme. Po měsíci vztahu mě ukázal své přátele. Od té doby mám pocit, že jsou kamarádi na 1. místě a pak někde v dálce já. Když navrhnu třeba hory - okamžitě řekne že by jsme mohly jet s kamarády. Skoro každý týden u nás někdo je.. Jsou to 6ti hodinové návštěvy spojené s alkoholem a tím , že já stojím u plotny a varím jim. Přítel řekl že jsou zvyklí že jeho přátele u něj ní.. Ale teď je rozdíl U NĚJ TEĎ UŽ JE PŘECE U NÁS A já nesouhlasím abych každej týden posluovala a někoho živila.Za 7 mesíců nás ani jeden kamarád nepozval k sobě třeba na blbý kafe.Vždy se opijí a doma mám pak epořádek kterej sklízím opět já. Teď jsem šla třeba s přítelem do sauny a nečekaně nás doprovázel jeho kamarád.
Přítel se se mnou hádá a vyčítá mi že je nemám ráda, ale jak můžu mít ráda někoho kdo se staví do našeho vztahu.Nechci aby se kamarádů vzdal ale aby si uvědomil s kým chce vůbec žít.
Už jsem zoufalá.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kláro. Na vašem místě bych se odstěhovala a začala žít v modu rande, na něž se spolu budete těšit a připravovat se na ně.
rozchody
Dobrý den, je to týden co mě opustila přítelkyně kvuli jinému. Byli jsme spolu půl roku, ale z ničeho nic se se mnou rozešla kvůli jinému. Řekla mi ale, že chce být se mnou dobrý kamarád a že mě nechce stratit... Nevím co si mám myslet, ale já jí pořád strašně miluji.
Předem vám děkuji za odpověd.

S pozdravem Vít
Vít
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Víte. Kamarádi být nemůžete, je to buď, a nebo. Jestliže ji milujete, přátelství nepřipadá v úvahu, to je scifi. Dejte jí vědět, že ji milujete a pokud by se chtěla vrátit do vztahu, musí to být ona, kdo udělá první krok. Nekontaktujte ji, vyvíjel byste na ni zbytečný tlak, který by nikam nevedl.
hledání sebe sama
Dobrý den, mám občas úzkosti z toho, že nemám kolem sebe dobré kamárady a zároven jsem introvert natolik, že se je bojím hledat. Cítím, že dvě "kamarádky" neustále závidí a nejsme k sobě upřímné. Občas si říkám, zda nějakou kamarádku najdu, protože se zatím cítím jako sama co se tohoto týče.. akorát mám kolem sebe lidi, který furt říkají, jak je důležité mít přátelé a kamarády, ale kde je hledat.... tohle už si nesu od střední, kde jsem byla mimořádně uzavřená a nikoho jsem tam neměla. Ted už je to o něčem jiným, jsem i více pozitivní a mám mín "mindráku".. Děkuji za radu, pokud se tu vůbec nějaká hodí. - otázka upravena poradcem
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Aneto. Moc se v tom nevyznám. Máte "kamarádky", které vám závidí. A co vám závidí, víte? Jste osamělá, uzavřená, ale přeci jen se to vyvíjí k lepšímu, už se cítíte lépe, než na střední škole. Znamená to, že vaše sebedůvěra jde nahoru? Viděla bych to na spolupráci s individuálním terapeutem, abyste našla více cestu k sobě, otevřela se světu i sobě.
hledání sebe sama
Dobrý den, kamarádka mě seznámila s jedním klukem. Zatím spolu nechodíme, ale pokud budeme, tak mám obavy, co na to bude říkat jeden můj dlouholetý kámoš. Ještě nedávno jsem s ním chtěla chodit, ale našel si přítelkyni. Jenže on je hrozná žárlivka, tak se obávám toho, nechci předbíhat událostem, že pokud budu mít přítele, nebude mu to dát spát. Můžu samozřejmě argumentovat tím, že má přece holku, takže, co mu je po tom, že já někoho mám, ale obávám se, že to nebude dělat dobrotu. Protože z mé strany, já si s ním začala víc psát, jednou za čas se sejdeme, to nic není, ale obávám se, aby to mému příteli nevadilo. nikdy jsem nebyla nevěrná, nemám k tomu sklony a nevím, jestli se tohle dá, jako nevěra brát. Kvůli nové známosti si ale nepřestanu psát a stýkat se příležitostně s někým, koho znám už pár let. Také nemůžu za to, že kámoš, i když je zadaný flirtuje se všemi, včetně mně. Myslíte, že bych se měla chovat jinak?
Scarlet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Scarlet. Zadaná nejste, jste volná, Jste evidentně citově zaháčkovaná u svého kamaráda, ale k ničemu vám to není. Ani jeden si na sebe nemůžete klást žádné nároky...