Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
osamělost
Dobrý den, paní Jitko
možná se potřebuji jen svěřit, možná také vše řešit, jen nevím kde začít.
Jsem vdaná 34 roků. Nikdy u nás nebyla velká láska, svatba z nutnosti -těhotenství. Vojna, druhé dítě, přežívání jak se dalo. Nyní přeskočím, děti jsou dospělé, dcera má vlastní rodinu, syn žije stále s námi. Cítím vyhořelost, nezájem, komunikace nulová. Dle manžela jsem neschopná, jelikož se mě nedaří v podnikání jak kdysi. Neumí naslouchat,poradit, jsem na vše sama. Nemá žádné koníčky, kamarády zábavu.Veškeré povinnosti ohledně domácnosti jsou na mě i placení hypotéky, přiznávám,že jsem to tak nastavila sama, kde jsem chtěla neustále dokazovat, jak jsem dobrá, vše zvládám. Nezvládám nic, jsem vyčerpaná, ucasnovaná z takového žití.
možná se potřebuji jen svěřit, možná také vše řešit, jen nevím kde začít.
Jsem vdaná 34 roků. Nikdy u nás nebyla velká láska, svatba z nutnosti -těhotenství. Vojna, druhé dítě, přežívání jak se dalo. Nyní přeskočím, děti jsou dospělé, dcera má vlastní rodinu, syn žije stále s námi. Cítím vyhořelost, nezájem, komunikace nulová. Dle manžela jsem neschopná, jelikož se mě nedaří v podnikání jak kdysi. Neumí naslouchat,poradit, jsem na vše sama. Nemá žádné koníčky, kamarády zábavu.Veškeré povinnosti ohledně domácnosti jsou na mě i placení hypotéky, přiznávám,že jsem to tak nastavila sama, kde jsem chtěla neustále dokazovat, jak jsem dobrá, vše zvládám. Nezvládám nic, jsem vyčerpaná, ucasnovaná z takového žití.
Lili
deprese a vztah
Dobrý den paní doktorko. Chtěla bych se poradit, žiji s manželem který trpí depresemi, dochází za psychiatrem a užívá léky. Léčil se ještě než jsme se poznali, tudíž je to dlouhodobé. Máme spolu syna, kterému je 5 let. Myslela jsem si, že to jak se ho snažím podporovat a motivovat mu pomůže, ale ted si nejsem úplně jistá, spíš si myslím, že z článků co jsem četla, jsem vše dělala špatně. Mé první manželství nestálo za nic a na začátku tohoto, jsem si myslela že tohle bude jiné. Budu mít manžela který mě miluje a podpoří kdykoli to budu potřebovat ( nedávno mi zemřel otec). No a ted si myslím, že mám manžela který sám tuto pomoc druhého potřebuje víc. Asi nejspíš to zní sobecky a jsem hrozná ženská, ale prostě to tak cítím. Jsem myslím na dně a ani ted nevím jestli chci nadále v tomhle manželství pokračovat. Nezlobte se za to jak je to sesmolené, jsem ted na tom tak, že bych brečela a brečela. Předem děkuji za radu, tedy pokud nějaká je.
Jarka
nejistota ve vztahu
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na chování jednoho muže, jenž mi hlavu poplet. Občas se s ním setkám, rozumíme si, smějeme se spolu a povídáme si až do ranních hodin. Vídáme se však vždy z mého popudu, kdy pod nějakou, mnou vymyšlenou záminkou mu napíši či zavolám, a on navrhne, že bychom mohli někam jít či pak dále posedět u piva až do ranních hodin. Jednou u mě nocoval a já párkrát u něj, ale vždy ve vší počestnosti, udělá mi snídani, zase si povídáme a je veselo a tak. Nebo mě párkrát doprovodil nad ránem až k domovu políbil na rozloučenou. Jedná se o staršího a velmi vzdělaného muže. Nechápu však jeho konání. Měla jsem pocit, že se o mě zajímá, teď nevím. Pod vlivem alkoholu mi i jednou řekl, že mě má rád. To je však už nějaký pátek zpět. Nevím je-li opatrný, nebo nesmělý, či váhá, nebo už zájem nemá. Sám se neozve a já nevydržím a ozvu se já.
Lída
nejistota ve vztahu
Pro Agnes: Milá Agnes, nechci moralizovat, ale měla byste na prvním místě řešit Vašeho synka! Tak, jak jste popsala Vás vztah s "přítelem" to vypadá, že se k Vašemu synkovi chová velmi ošklivě a nespravedlivě, a to ho může hluboce citově poznamenat na celý život. Pro Vás to může být rok, dva nebo více neperspektivního vztahu, ale synáčka to může zle ovlivnit na celý život. Tyhle křivdy z dětství jdou pak velmi těžce napravovat. Vy jste si ošklivé zacházení od přítele vybrala, resp. máte na vybranou přerušit s ním kontakty a najít někoho vhodnějšího. Váš chlapeček si ale hrubé a necitlivé zacházení nevybral a snášet ho kvůli Vám musí :-( - otázka upravena poradcem
Helča
bývalí partneři
Dobrý den,
jsem už opravdu zoufalá. S bývalým přítelem se vídáme a já jsem do něj stále zamilovaná. On má přítelkyni, mě chce jen jako kamarádku, a mně to trhá srdce. Ale nemůžu a nechci ho úplně ztratit. Je nějaká jiná cesta, jak se z toho dostat, než že s ním přeruším kontakt? Doufám, že ano, protože jinak to vidím dost bledě:o( Děkuji.
jsem už opravdu zoufalá. S bývalým přítelem se vídáme a já jsem do něj stále zamilovaná. On má přítelkyni, mě chce jen jako kamarádku, a mně to trhá srdce. Ale nemůžu a nechci ho úplně ztratit. Je nějaká jiná cesta, jak se z toho dostat, než že s ním přeruším kontakt? Doufám, že ano, protože jinak to vidím dost bledě:o( Děkuji.
Lucka
nejistota ve vztahu
3. část
Dost mě to vnitřně užírá. Strašně moc rád bych s ní byl v kontaktu i ve dny kdy se neuvidíme, ale nechci být v pozici, kdy se ji ozývám jen já a ona jen schvaluje, jestli se jí to zrovna teď hodí. Zároveň mám strach, že tím o mě pomalu ztrácí zájem. Vůbec si nevím rady, co mám dělat. Mám zatnou zuby (i když vím, že to bude pro mě nesmírně obtížný) a neozývat se jí třeba i týden dokud se mi i ona sama od sebe neozve? Moc bych ocenil jakoukoliv radu opravdu si nevím rady co dál.
Dost mě to vnitřně užírá. Strašně moc rád bych s ní byl v kontaktu i ve dny kdy se neuvidíme, ale nechci být v pozici, kdy se ji ozývám jen já a ona jen schvaluje, jestli se jí to zrovna teď hodí. Zároveň mám strach, že tím o mě pomalu ztrácí zájem. Vůbec si nevím rady, co mám dělat. Mám zatnou zuby (i když vím, že to bude pro mě nesmírně obtížný) a neozývat se jí třeba i týden dokud se mi i ona sama od sebe neozve? Moc bych ocenil jakoukoliv radu opravdu si nevím rady co dál.
Honza F.
nejistota ve vztahu
2. část
Teď to v poslední době vypadá tak, že iniciativa na kontakt je jen z jedné strany a to pouze z té mé. Když se ji třeba den nebo dva dny neozvu, tak mi sama osobě nenapíše nebo nezavolá a to samé je s domlouváním schůzek, většinou je to jen z mé strany. Po několika dnech co se nevidíme ji zavolám (protože to už nevydržím), jak se měla a jestli se tenhle týden uvidíme např. ve čtvrtek. Ona mi řekne že neví jak na tom bude a že se mi ozve v ten čtvrtek, jestli se uvidíme anebo ne. Takhle se to opakuje. Pak když už jsme spolu, tak se mi zdá, že je vše v pořádku, není ke mně odtažitá nebo něco podobného.
Teď to v poslední době vypadá tak, že iniciativa na kontakt je jen z jedné strany a to pouze z té mé. Když se ji třeba den nebo dva dny neozvu, tak mi sama osobě nenapíše nebo nezavolá a to samé je s domlouváním schůzek, většinou je to jen z mé strany. Po několika dnech co se nevidíme ji zavolám (protože to už nevydržím), jak se měla a jestli se tenhle týden uvidíme např. ve čtvrtek. Ona mi řekne že neví jak na tom bude a že se mi ozve v ten čtvrtek, jestli se uvidíme anebo ne. Takhle se to opakuje. Pak když už jsme spolu, tak se mi zdá, že je vše v pořádku, není ke mně odtažitá nebo něco podobného.
Honza F.
nejistota ve vztahu
1. část
Dobrý den paní doktorko,
možná zbytečně plaším a hledám problém tam kde není, ale začínám mít strach že svoji přítelkyni pomalu ztrácím. Mám ji moc rád a nechci o ni přijít. S přítelkyní jsem přes půl roku. Ona je dost pracovně vytížená (někdy mi připadá, že to u ní hraničí s workoholismem) a proto se vídáme jen několikrát do týdne a většinou až na večer. Na začátku to bylo skvělý z obou stran. Když jsme se neviděli, tak jsme si pravidelně psali a volali. Vzájemně jsme si domlouvali schůzky, kdy se znovu uvidíme. Psala mi, jak ji chybím a že by mě zase ráda viděla. Já ji nikterak neignoroval a vždy jsem si na ni udělal čas.
Dobrý den paní doktorko,
možná zbytečně plaším a hledám problém tam kde není, ale začínám mít strach že svoji přítelkyni pomalu ztrácím. Mám ji moc rád a nechci o ni přijít. S přítelkyní jsem přes půl roku. Ona je dost pracovně vytížená (někdy mi připadá, že to u ní hraničí s workoholismem) a proto se vídáme jen několikrát do týdne a většinou až na večer. Na začátku to bylo skvělý z obou stran. Když jsme se neviděli, tak jsme si pravidelně psali a volali. Vzájemně jsme si domlouvali schůzky, kdy se znovu uvidíme. Psala mi, jak ji chybím a že by mě zase ráda viděla. Já ji nikterak neignoroval a vždy jsem si na ni udělal čas.
Honza F.
svatba-důležitost manželství
Pro Jáju: Držte se, mluvte s ním o tom, jak Vám je a nenechte se zahnat do kouta. Byla jsem ve stejné situaci, i věk a věkový rozdíl byl podobný a když mi bylo nejhůř, taky jsem se obrátila na Dr. Douchovou, kterou tímto srdečně zdravím. Vdávat jsem se nechtěla, ale v ten rozhodující okamžik mi bylo prostě "blbé", říct ne. Navíc jsem si nejdřív myslela, že to vezmem jako přechod do vážného vztahu a svatbu řešit ještě nějakou dobu nebudeme. Dopadlo to jinak, on začal okamžitě plánovat svatbu (ke všemu velkou), já jsem chodila s prstýnkem na ruce jako ve snách, to jeho plánování mi bylo napůl k smíchu a napůl nepříjemné. Nakonec jsem to zrušila a rozešla se s ním, ale na ten půlrok vzpomínám pořád jako na noční můru, chápu jak Vám je. Zpětně vím (taky díky Dr. Douchové), že můj problém byl v tom, že tu svatbu jsem nechtěla S NÍM, a to prostě neokecáte. Jestli o něj stojíte, řekněte mu, jak se cítíte, je to náročné téma, ale vnese to do problému čerstvý vzduch. Hodně štěstí! - otázka upravena poradcem
Milada
krize vztahu
Dobrý den, paní Jitko, moc si vážím vaší skvělé poradny, mám asi méně tradiční otázku. Jak se mám v rámci dlouhého vztahu (jsme spolu 14 let 4 rokyt manželství, öběma 33 let) vyrovnat s tím, že mi partner několikrát dost ublížil (lhaní do očí před svatbou, křivé obvinění bez důkazů z něčeho co jsem neudělala, osamělost v době vážné nemoci, neochota řešit tyto problémy) Mám pocit, že jsem v rámci vztahu ztratila svoji tvář a stala se někým jiným, cítím se pošpiněná a ublížená. Když mám v souvislosti s těmito událostmi někdy smutnou náladu, tak sklízím studené mlčení (mám pocit nepochopení) Partner se jistě v mnoha věcech zlpešil, ale já nějak nemohu zapomenout. Myslím, že mě to ovlivnilo i tom, že si nedokážu představit, že bych měla děti. Mám pocit zaseknutí a zamrznutí v dané situaci, nedokážu jít dál. Poradíte mi?
Barborka
stres
dorazilo. Nemůžu se vyrovnat s pocitem, že jsem selhala v ochraně své cti, že jsem v momentě, kdy se do mě pustila, neřekla „Takhle se mnou jednat nebudete.“, že jsem se nevyhranila proti slovnímu násilí. Mám vážně nemocnou kočku, dost práce a dalších aktivit, ale stejně se v posledních pár dnech neustále vracím k této události. Nic mě od toho pocitu hanby nedokáže na dlouho odvést. Vím, že nedokážu jít za nimi a vyřešit to dodatečně, konfrontací se, bohužel, bojím (a ono to s takto omezenými lidmi ani nemá smysl). Nikdy v dospělosti jsem podobný pocit nezažila, vždycky jsem si svoje obhájila (i bez konfliktů) a když ne, tak jsem dokázala z prekérní situace odejít s hrdou hlavou a vědomím, že jsem udělala, co jsem mohla. Co teď? Co s tím? Moc děkuji!
Nauí
stres
Dobrý den, paní Jitko, mám na Vás otázku, jak se zbavit pocitu "hanby" z toho, že jsem za sebe nedokázala bojovat. Mám poslední 2 měsíce trable se sousedy, pán je vážně nemocný a nadávají mi, že jsem hlučná. Snažím se být potichu (sama vím, co jsou hluční sousedi), ale ruší je i běžné činnosti a moje kočky. Bohužel nejsou schopní domluvy, jen mi nadávají (měli jsme celkem 3 setkání). Naposled za mnou byla jeho žena, celkem rozumně jsme se domluvily, ale na začátku z její strany padlo "A jestli ho do tý nemocnice budu muset odvýzt, tak Vy tam skončíte taky!". Já se snažila o domluvu, byla jsem ráda, že třeba zjistím, co je ruší a kdy, abych to mohla řešit a nedělat určité činnosti (dělat je jinak). Tak jsme se rozešly v dobrém. Jenže mi po čase došlo, že ona mi vlastně vyhrožovala fyzickým napadením a že já blbec se nechala. Nebránila jsem se. Nezastala jsem se sama sebe a nechala si takto vyhrožovat. Jsem velice nekonfliktní člověk a už takhle jsem z těch sousedů dost mimo a tohle mě - otázka upravena poradcem
Nauí
hledání sebe sama
Dobrý večer je mi 20 let a chtěla jsem se zeptat jestli je normální že když se pohádám s mamkou chci utéct co nejdále od ní ale zároveň lituji hádky která proběhla a říkám si že by bylo moji rodině beze mě lépe . Už několikrát mi řekla ať si mám zajdu k psychologovi že jsem nějak moc vzteklá až agresivní ale to já nejsem jenom se rychle rozčílím. Děkuji za odpověď a přeji krásný zbytek večera.
Ivana
psychické poruchy
Dobrý den
nedávno jsem se rozešel s přítelkyní neustále mne
obvinovala z věcí za které jsem vůbec nemohl (vyhazuji pojistky , schovávám věci atd.) dále urážela a nadávala a nakonec i napadla to jsem nahlásil na policii, ale bez důkazů jednat nebudou máme společně dvě děti 2,5 roku nedokážu se s ní dohodnout ani kdy se s nimi můžu vídat připadá mi že vůbec neposlouchá co ji říkám když ji řeknu že mám rozbité auto tak si myslí že jsem naboural nebo když se zeptám kam pojede s dětmi tak ji prý kontroluji a že mi do toho nic není na moje otázky odpovídá úplně něčím jiným než jsem se zeptal neustále mne jen poučuje a už nevím kudy kam vše jen otáčí proti mé osobě.
už byla několikrát v minulosti hospitalizována mám jen obavy jestli se její stav nezhoršil a že neublíží dětem. U psychiatra jsem byl loni mi akorát řekl že v době kontroly byla v pořádku a aby jsme zašly do předmanželské poradny. Je strašně nepředvídatelná takže se obávám, že když něco navrhnu bude další hysterická scéna
nedávno jsem se rozešel s přítelkyní neustále mne
obvinovala z věcí za které jsem vůbec nemohl (vyhazuji pojistky , schovávám věci atd.) dále urážela a nadávala a nakonec i napadla to jsem nahlásil na policii, ale bez důkazů jednat nebudou máme společně dvě děti 2,5 roku nedokážu se s ní dohodnout ani kdy se s nimi můžu vídat připadá mi že vůbec neposlouchá co ji říkám když ji řeknu že mám rozbité auto tak si myslí že jsem naboural nebo když se zeptám kam pojede s dětmi tak ji prý kontroluji a že mi do toho nic není na moje otázky odpovídá úplně něčím jiným než jsem se zeptal neustále mne jen poučuje a už nevím kudy kam vše jen otáčí proti mé osobě.
už byla několikrát v minulosti hospitalizována mám jen obavy jestli se její stav nezhoršil a že neublíží dětem. U psychiatra jsem byl loni mi akorát řekl že v době kontroly byla v pořádku a aby jsme zašly do předmanželské poradny. Je strašně nepředvídatelná takže se obávám, že když něco navrhnu bude další hysterická scéna
bob
nevěra
Dozvěděla jsem se,že mi byl partner nevěrný (našla jsem fotky milenky+videa z večírků s kamarády,kde se s milenkou k sobě náramně měli).Stalo se to už před 1/2 rokem,ale teprve nyní jsem zjistila,že spolu měli sex.Byl mimo ČR a jak se vrátil psali si zamilované zprávy,až se to provalilo,nechal toho.Byla jsem tenkrát také na dně.Asi za měsíc začal psát znovu,ale tvrdil,že pro něho znamená jen takový únik.Ona není z ČR,takže vím,že se už neuvidí,ale stále na to musím myslet.Hrozně mi ublížil.Nemůžu za vším udělat tlustou čáru,jak by si přál.Pořád se v tom plácám a vybavují se mi jejich společné chvíle,stále útočím jaké to bylo a proč to udělal.Cítím se ponížená.Připadá mi,že o mě moc nebojuje,ačkoliv chce zůstat se mnou.Jen mě ujišťuje, že už to neudělá,ale důvěra je pryč,vůbec mu nevěřím a stále ho podezírám.Nevím jak se zbavit těchto příšerných pocitů, pláče,žárlivosti,vzteku a poníženosti v sobě.Jsme spolu 10 let a máme spolu dítě.Nevím zda mu dokážu odpustit.
Petra
svatba-důležitost manželství
Část 2. On můj stav vidí, ale přehlíží. Nemáme děti a ani hypotéku.Není v dnešní době svatba v tomto případě tak trochu rozmar? Pokud se rozhodl se mnou žít navždy, tak moje pocity pochopí. Pokud ne, je jasné, že by manželství stejně nefungovalo. Pousmívám se nad tím, že jsem žena, ale v tomhle se chovám a přemýšlím jako muž. Takže holky, co se chcete vdávat, netlačte na pilu, vím, jaký je to pocit. Docílíte akorát opaku a vyvoláte ve vaší drahé polovičce strach. Musí to být skutečně oboustranné.
Jája
svatba-důležitost manželství
Hezký den přeji. Pročítám si diskuzi na téma svatba a dost mě překvapilo, že příspěvky dávají relativně mladé holky, jak se strašně chtějí vdávat. Jsem s přítelem 1,5 roku. Je mi 30, jemu 36 let a máme to vyloženě naopak. On se chce ženit, já se zdráhám. Možná, že poradím všem těm, které neví, jak to partnerovi naznačit a ne si o to přímo říkat. Tak jak to on udělal mě. Třeba v televizi zaujatě sledoval žádosti o ruku a svatby a následně pozitivně komentoval, ale mě se nikdy na nic neptal.Dával tím nenásilně najevo zájem o sňatek. Což bylo pro mě fajn. Vdát se jednou chci. Jenže...partner se rozhodl již nečekat a uspořádal žádost snů, opravdu ve velkém stylu a tím mě tak trochu přimáčkl ke zdi, že nešlo říct nic víc než ano. Je to již měsíc a on pořád řeší místo sezdání. Nechovám se jako typická nevěsta. Znervózňuje mě to, nezajímám se o místo, šaty, prstýnky...on všem o zásnubách nadšeně vypráví a já? Já řeším, jak z toho vycouvat. Jak ho neurazit a neztratit, jen ještě počkat.Část 1.
Jája
nedotažený rozchod
Dobrý den, před měsícem jsem odešla od partnera. Je otcem našich dvou dětí. Po celý vztah jsme nebyly snad nikdy moc šťastní,žádné společné zájmy, o děti jsem se starala především sama. Došlo tam i k násilí, výhružkám z jeho strany a nakonec výhružkou, at opustím společnou dommácnost. Bohužel vše narostlo takových rozměrů, že jsem se bála i dalšího společného soužití. Bohužel s psychickými problémy.Odešla jsem. Jsem nyní na tom psychicky mnohem lépe. S dětma je to náročnější, ale zvládáme vše dobře. S otcem se jim snažím vztah udržovat. Bohužel bývalý přítel si uvědomuje svuj dřívější postoj ke mě a snaží se mi volat, psát milé zprávy. Jenže mě to opět ničí. Konečně cítím, že jsem se vysvobodila ze špatného vztahu a rozhodně neuvažuji o návratu. Každá milá sms od něj mi připadá jako hra, která mě stáhne ještě níže a bála bych se, že kdybych polevila, vše zlé se opět vráti. Poradte mi postoj v této situaci. Viděla jsem ho chvíli před pár dny a opět je mi strašně slabo.
darja
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní Douchová,
prosím o radu. Jsem s přítelem asi půl roku. Jsme oba rozvedení, on má dvě děti, já jedno. Já jsem rozvedená 4 roky a on 5. Já od rozvodu nikoho neměla, ona měl asi dva vztahy (jeden trval rok) a oba skončily, protože ho partnerky opustily. Odešla od něj i manželka.
Partner je velmi prchlivý, nedává mi najevo žádné city. Ale negativní emoce ano. Křičí, je urážlivý, musí být po jeho.
Jeho děti smí vše, moje okřikuje, at jim nebere hračky atd. Když si moje k němu hračky přiveze, musí se dělit. Když koupí bonbony, mému řekne, ne to je holek. On se ho snaží vychovávat, ale tak docela drsným způsobem.
Říká o sobě, že je hodný, ale ke mně se tak nechová. Řekla jsem mu, že myslím, že mě má jako kamarádku s výhodami - neodpověděl. Je velmi zatížený na sex, tam emoce najevo dává.
Poraďte prosím co mám dělat. Zatím ho nechci opustit, ale jak mám zjistit, zda ke mně chová stejné city jako já k němu? Mám ho ráda a i jeho děti. U něj si nejsem jistá.
Moc vám děkuji za radu
prosím o radu. Jsem s přítelem asi půl roku. Jsme oba rozvedení, on má dvě děti, já jedno. Já jsem rozvedená 4 roky a on 5. Já od rozvodu nikoho neměla, ona měl asi dva vztahy (jeden trval rok) a oba skončily, protože ho partnerky opustily. Odešla od něj i manželka.
Partner je velmi prchlivý, nedává mi najevo žádné city. Ale negativní emoce ano. Křičí, je urážlivý, musí být po jeho.
Jeho děti smí vše, moje okřikuje, at jim nebere hračky atd. Když si moje k němu hračky přiveze, musí se dělit. Když koupí bonbony, mému řekne, ne to je holek. On se ho snaží vychovávat, ale tak docela drsným způsobem.
Říká o sobě, že je hodný, ale ke mně se tak nechová. Řekla jsem mu, že myslím, že mě má jako kamarádku s výhodami - neodpověděl. Je velmi zatížený na sex, tam emoce najevo dává.
Poraďte prosím co mám dělat. Zatím ho nechci opustit, ale jak mám zjistit, zda ke mně chová stejné city jako já k němu? Mám ho ráda a i jeho děti. U něj si nejsem jistá.
Moc vám děkuji za radu
Agnes
hledání sebe sama
Dobrý den,
nevím si rady.Je mi 24 let,pritelovi 30.je to muj prvni,objektivne mi nic nechybi,budoucnost (deti,snatek) si neumim s nikym jinym predstavit.Ale predstava,ze se nikdy nezamiluju me desi.Nechci byt naporad s jednim clovekem.mam chut se rozejit,ale vlastne nemam duvod.nechapu,jestli to prejde,tenhle pocit,pripada mi,ze jsem se dostala do nejake druhe puberty,mam chut zkouset a nevazim si toho co mam.prejde tohle nutkani?je to hrozne moc nefer.pritel na me nijak netlaci,nechce jeste deti/svatbu,ale do budoucna se mnou pocita.me to desi cim dal tim vic.Nevim co s tim,nevim,jestli to prejde,nevim,na koho se obratit,jak se rozhodnout,podle ceho.myslim si,ze kdyz se rozejdu,budu toho litovat,kdyz ne hned,tak az se to zmeni a budu si chtit nekoho najit.protoze mi s nim objektivne nic nechybi.ale ted nejsem spokojena(stridave uz delsi dobu,v radu mesicu/jednoho roku.jsme spolu skoro 2 a pul roku)
Přeji krásný den.
Lucie
nevím si rady.Je mi 24 let,pritelovi 30.je to muj prvni,objektivne mi nic nechybi,budoucnost (deti,snatek) si neumim s nikym jinym predstavit.Ale predstava,ze se nikdy nezamiluju me desi.Nechci byt naporad s jednim clovekem.mam chut se rozejit,ale vlastne nemam duvod.nechapu,jestli to prejde,tenhle pocit,pripada mi,ze jsem se dostala do nejake druhe puberty,mam chut zkouset a nevazim si toho co mam.prejde tohle nutkani?je to hrozne moc nefer.pritel na me nijak netlaci,nechce jeste deti/svatbu,ale do budoucna se mnou pocita.me to desi cim dal tim vic.Nevim co s tim,nevim,jestli to prejde,nevim,na koho se obratit,jak se rozhodnout,podle ceho.myslim si,ze kdyz se rozejdu,budu toho litovat,kdyz ne hned,tak az se to zmeni a budu si chtit nekoho najit.protoze mi s nim objektivne nic nechybi.ale ted nejsem spokojena(stridave uz delsi dobu,v radu mesicu/jednoho roku.jsme spolu skoro 2 a pul roku)
Přeji krásný den.
Lucie
Lucie
nedotažený rozchod
Dobrý den, nejdřív popíšu rychle situaci, měla jsem 3 roky přítele, a poslední dobou to nebylo ono, nechtěl nikam chodit, byl přešlý atd., bydleli jsme spolu..jeden víkend, kdy me odmítl, jsem se seznámila se zajímavým klukem a následně sem se s přítelem rozešla, ale nějakou dobu jsme spolu ještě bydleli a jaks taks vychazeli. po pul roce, kdy jsem se mela stehovat, se na me "novy"partner vykaslal, a ja skoncila sama. Je to skoro rok, a ja si uvedomila, ze to byla tenkrat chyba a nemela jsem se s byvalym pritelem rozchazet, protoze nebyl az tak spatny, jak sem to v te dobe videla. S byvalym jsme neustale v kontaktu, tak jednou za tyden se vidime, obcas spolu i spime...ALE posledni dobou zacinam citit, ze nechci aby tam byl jen sex a zacala jsem se ho ptat, co kdybychom se k sobe vratili..vzdycky me rekne :"nevim", "mam obavy ze to zase spatne skonci" nebo "netlac na me prosim". Rikam si, ze tomu dam jeste cas, prestanu se s nim stykat a treba sam napise...Myslite, ze to je jeste realne, aby se vratil? Děkuji - otázka upravena poradcem
Dana
nejistota ve vztahu
Dobrý den.
Seznámila jsem se s jedním klukem, 4x jsme byli na rande (nic mezi námi neproběhlo, ani pusa nebyla) a představil mě i kamarádům ale po poslední schůzce se už neozval. Asi po měsíci jsme se náhodou potkali v baru, ale ukázalo se, že to nebyla náhoda a vše měl do detailu promyšlené. Po té se týden neozval, když jsem mu napsala, neodepsal. Občas se potkáme v baru nebo v klubu (proběhne i sex) a vždy má vše promyšlené. Abych to shrnula, občas se spolu vyspíme ale nepíšeme si, neprojevujeme si navzájem city. Je to typ kluka co může mít jakoukoliv holku na kterou ukáže, tak nevím proč mě stále vyhledává. Opravdu to nechápu a nevím co o de mě očekává.
Moc děkuji.
Seznámila jsem se s jedním klukem, 4x jsme byli na rande (nic mezi námi neproběhlo, ani pusa nebyla) a představil mě i kamarádům ale po poslední schůzce se už neozval. Asi po měsíci jsme se náhodou potkali v baru, ale ukázalo se, že to nebyla náhoda a vše měl do detailu promyšlené. Po té se týden neozval, když jsem mu napsala, neodepsal. Občas se potkáme v baru nebo v klubu (proběhne i sex) a vždy má vše promyšlené. Abych to shrnula, občas se spolu vyspíme ale nepíšeme si, neprojevujeme si navzájem city. Je to typ kluka co může mít jakoukoliv holku na kterou ukáže, tak nevím proč mě stále vyhledává. Opravdu to nechápu a nevím co o de mě očekává.
Moc děkuji.
Lenka
nedotažený rozchod
Dobry den.pred mesicem se se mnou pritel rozesel.Je mu 19.Ze zacatku mi rekl,ze si chce dat jen pauzu,ale po par dnech mi rekl ze se rsdsi rozejdeme. Aby mi tim nedaval nadeje. Rikal ze si chce uvedomit co pro nej znamenam a ze nevi co ke mne citi. Jenze po par dnech napsal moji kamaradce neci ve smyslu ze uz by se ke mne nikdy nevratil, a ze ke mne uz nic neciti.mne na nem hodne zalezi. Meli jsme spolu byt rok. Drive ni pripadalo ze vedel ci chce a v posledni dobe byl nerozhodny. Potkavam ho ale bohuzel ve skole, ze zacatku me vzdycky pozdravil a pripada mi smutny. Dnes jsme se potkali a jen kolem prosel a nepozdravil. Mam u nej stale veci, slibil ni ze mi da. Uz to je 2 tydny. Nevim jestli ten rozchod mam brat tak, ze nevi co chce. Protoze ja se s tim rozchodem snazim vyrovnat, mam sve zajmy. Chci mu ukszat ze bych na nem nebyla zavisla (rekl mi ze mu vadilo ze jsem bez nej nemela co delat). Myslite ze by tu stale byla ta sance se k sobe vratit? Ze ma jen ted obdobi kdy nevi co chce?
M.
nevyrovnaný vztah
Ještě bych, paní doktorko, chtěla dodat, že by manželovi rodiče nikdy nedopustili, aby mi například manžel půl domu dal, a že si takovou situaci nedovedu představit. Manželovi rodiče jsou velmi agresivní a křičí na nás a na naše děti klidně i na zahradě před sousedy, a to opravdu tak, že jsem posledně uvažovala o tom, že zavolám policii. Ovšem v domě se nám jinak daří udržet klid, když si na nic nestěžujeme, nechceme nic měnit, nevšímáme si jich. Manžel je ve všem poslechne a není ochoten to nijak měnit. 20 let spolu prakticky nespíme (nemohu), jemu to sice vadí, ale ani to není pro něj důvod, aby svůj postoj měnil. V podstatě jsem na všechno sama, utratila jsem zde všechny peníze a nic mi nepatří. Nemám žádný majetek, nemám kam jít. Před dětmi se snažíme fungovat normálně (díky mým antidepresivům), snad se to na nich nepodepisuje. Tento týden jsem se však rozhodla, že začnu konat. Ale nevím, opravdu nevím, jak a co...
Isabela
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. 20 let žijeme v manželově domě, který dostal od rodičů a ti zde také bydlí. Všechny peníze, které jsem kdy vydělala, jsem "nalila" do tohoto domu. Starám se o něj, udržuji, pečuji o rodinu, pomáhám starým rodičům. Mé postavení v rodině je ale hrozné a už to nemohu vydržet. Přes všechnu mou péči v tomto domě "nic nemůžu". Nesmím si zde například upravit část zahrady podle svého (sekat trávu, hrabat listí, pomáhat, platit, to můžu). Za 20 let jsem si neprosadila nový sušák na prádlo, musí se používat starý. Vše v domě se dělá tak, jak chtějí rodiče. Těm je 80 let a nelze se s nimi na ničem domluvit, jen plníme jejich přání a nesmíme na nic sáhnout. Dokonce jsme nesměli vyhodit starý nábytek. Po 20 letech už nemůžu a plánuji, že odejdu. 20 let se snažím to s manželem nějak řešit. Vždy se pohádáme, je týden dusno, ale nezmění se nic. 20 let beru antidepresiva, abych to vydržela. Chci odejít, ale jako matka malých dětí bych šla vstříc leda chudobě. Co mám dělat? - otázka upravena poradcem
Isabela
spolupráce s psychologem/psychiatrem
Dobrý den, tři roky jsem stále zamilovaná do svého bývalého, se kterým se i nadále vídám. Je mi jasné, že právě ve scházení se je zakopaný pes. Zkoušela jsem se s ním nevídát, ale nevydržela jsem to. On mě nechce ztratit, ale má přítelkyni, mě bere už jen jako kamarádku a myslím, že se to už nikdy nezmění. Asi bych potřebovala odbornou pomoc, nějaké to popovídání si. Bohužel nemám příliš mnoho financí, a tak se chci zeptat, nevíte o nějaké poradně zaměřené na vztahy, která by fungovala zdarma? (případně za minimální poplatek) Děkuji
Lucie
děti partnerů
Dobrý den, píši Vám s prosbou o radu. Jsem se starším přítelem, který ma 7letou dceru a já mám šestiletou. Já mám samozřejmě dceru v peci a přítel ma malou na víkendy. Holky si hezky hraji a pak přijde konflikt (z mého pohledu absolutně normální), jako například půjceni hračky a přítel to hned řeší tak, ze je rozdělí a vyjde vstříc své dceři bez jakéhokoliv vysvětlení. Já se nezmuzu ani na slovo. Rada bych jim to vše vždy vysvětlila, ale neni mi to umožněno. Moje dcera je zivejsi a vudci typ a musí se na ni jinak, ale neni zla, jen neni zvykla, se dělit o absolutně všechno a musím ji vše vysvětlovat. Malá se mi nakonec zeptala, jestli je to všechno její vina, chtělo se mi brecet. Nechce, aby se holky vidaly a to jen proto, aby zas nebyl problém a ze své dceři nebude nic v době, kdy ji ma, zakazovat. Takže to dospělo k tomu, ze na víkendy chtějí byt jen spolu sami. Přes týden je pryč a teď mi jen řekne, proste nám to nevyšlo. Můžete mi poradit, jak se mám zachovat? Dekuji moc
Eva
krize vztahu
dobry den manzelka mi navrhla ze ideme od seba lebo som si pokazil cely vztah zacalo to klamanim s hrami najprv na pocitaci(nie platene hry)a potom hry v mobile pytala sa ma ci som sa hral ja som tvrdil ze nie skratka klamal som svoju zenu a teraz toho bolo na nu privela povedala mi ze momentalne je jej zomna zle a chce si usporiadat myslienky sama tak som odisiel byvat k rodicom aby sme si usporiadali obaja myslienky ja som navrhoval aj odbornu pomoc spolocnu terapiu no nesuhlasila tak sme od seba mame spolu dve deti nas vztah som si kazil postupom casu ale na druhej strane som robil vsetky domace prace ci zehlenie skratka nebol som vo vztahu ten co nosi gate mame sa radi skor sa milujeme ale ublizil som jej a chce pauzu chce zistit ci to ma este somnou zmysel nemam ju kontaktovat a nechcem ju kontaktovat zatial nech sa nam to ulezi v hlave milujem ju a nechcem ju stratit zalezi mi na tom a nemam problemy navstivit psychologa.Myslite zmam sancu na zachranu ked mi neveri a nedoveruje?
Juraj 33
fáze "namlouvání"
Dobrý den, je mi 31 let a seznámil jsem se z dívkou, která bydlí ve vedlejší vesnici. 4x jsme si dali rande a vše probíhalo tak jak by mělo. Byli jsme na večeři povídali si o všem možném co nás napadlo, samozřejmě jsem nezapomněl i na květinu a maličkost. Políbil jsem ji až na třetím rande. Několikrát mi byla zavázána, že jsem hodný kluk a že na ní vůbec nespěchám a že si takového kluka dlouho hledala. Ale ze dne na den mi přestala odepisovat a cokoliv ji napíšu, tak mi začne vyčítat, že dělám něco špatně. To trvá třeba 2-3 dny a pak sama od sebe mi začne vyznávat lásku. Snažím se ze všech sil jí pomoc, ale někdy je strašně moc uzavřená. Chtěl bych prosím radu co a jak se mám zachovat. Děkuji
Petr
nejistota ve vztahu
Dobry den,
chtela bych Vas poprosit o radu. Mam ted novy vztah, jsem moc spokojena, ale je tu jedna vec, ktera mi na partnerovi opravdu vadi. Prijde mi, ze dost zanedbava hygienu a kolikrat mi jeho "zapach" opravdu vadi. Je mi vsak trapne mu to na rovinu rict a snazim se to spise naznacovat. Obavam se, ze naznacovani vsak nema smysl. Jak se takovehle veci rikaji? Predem dekuji za Vasi odpoved. - otázka upravena poradcem
chtela bych Vas poprosit o radu. Mam ted novy vztah, jsem moc spokojena, ale je tu jedna vec, ktera mi na partnerovi opravdu vadi. Prijde mi, ze dost zanedbava hygienu a kolikrat mi jeho "zapach" opravdu vadi. Je mi vsak trapne mu to na rovinu rict a snazim se to spise naznacovat. Obavam se, ze naznacovani vsak nema smysl. Jak se takovehle veci rikaji? Predem dekuji za Vasi odpoved. - otázka upravena poradcem
Radka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s manželem jsme spolu 4,5 roku a máme 2,5leté dítě-neplánované otěhotnění při studiích. Vzali jsme se, přerušila jsem si studia a plně se věnovala mateřství, ačkoliv jsem po dítěti nijak netoužila. Ztratila jsem bydlením v novém městě hodně přátel a nedaří se mi tady najít takové podle mého gusta. Už druhý rok ho žádám, aby se se mnou věnoval nějakému koníčku,ale pořád se vymlouvá. Když jsem si naplánovala výlet s jedním cyklistou poblíž, byl hned oheň na střeše a muž mě začal hned obviňovat, že si hledám jiného, že se s ním hned vyspím atd., tak jsem nikam nejela. Před svými kamarády mě ponižuje a dělá si ze mě služku, která uklidí, navaří pro jeho kamarády.Já si teď dodělávám mgr a mám toho opravdu hodně, takže jsem si chtěla udělat prostor i na nějakou zájmovou činnost, ale to se do mě pustí, že mi hned zprotiví cokoliv. Když se pokusím argumentovat, vše obrátí a pravdu si přizpůsobí, aby z toho vyšel jako vzorný a ukřivděný. Má to nějaké řešení? Děkuji za odpověď
Ajlín
pauza ve vztahu
Dobry den, s priteleme chodime 3 roky. Oba dva jeste studujeme a jsme mladi. Nebydlime od sebe kousek, ale vzdy jsme cestu k sobe nasli. Nekolikrat jsme spolu resili, ze se nevidame tak casto, jak bysme chteli. Pokazde co jsem toto zacla resit, partner se uzavrel, presli jsme to dal, ovsem bez ohledu na reseni. Opet jsem toto tema zacla resit s partnerem a od te chvile je partner jiny. Nevidi cestu dal, presto by ji chtel najit. Jako kdyby chtel stale ve vztahu zustat, ale neco by vyprchalo.iNyni jsme si dali pauzu, stimze si vse promysli. Take mi rekl, at se mu kdykoli ozvu, ze se muzeme videt a ze mu bude chybet, ale ze potrebuje byt sam. Take resi krizi, zda zustat v dane praci-rodinny podnik. Nevim jak se v teto chvili zachovat a co cekat.Rada bych jeste podotkla, co pritel zminil. Caste neshody ho vedou k chuti nic neresit. Kdyz mi veskere tyto veci sdeloval, bylo patrne, ze to dela nerad a byl z toho opravdu velmi spatny. S pusou jsme se rozdloucili.Dekuji za Vas nazor na situaci
lea
nevyrovnaný vztah
Dobry den,nikdy by mne nenapadlo,ze ve svych58 letech budu potrebovat radu.Mam 3 dcery a 2 vnoucata od starsi Jany,zije s pritelem a prostredni dcerou Evou v Londyně,skvele si pimahaji a pracuji tam.Nejmladsi Pavlu mam na studiich vBrne,je ji23 let.Do rodiny jsem prijala pred 11lety o13 let mladsiho pritele.Dodnes nenasel vztah s Pavlou alespoň na úroven prátelstvi.Napeti sice pominulo.Jdu vsem prikladem,dovedem se sejit vsichni u me nebo i u meho ex manzela a jeho pani u nich doma.Muj pritel je introvert,poznala jsem jej v zamestnani pred mnoha lety .Nejsme oddani.V posledni době se plizive odcizuji.Mozska intimni potreba bez laskani je mi cizi a nefunguji v tomto smeru nyni.Navic pritel Milan vyhledal telefonem davnou pritelkyni a jaksi vse mezi nebem a zemi funguje jak si nejakou dobu preji.Do Londyna jiz za detmi nechce jezdit.Neumi odpoustet detem,ktere mi obcas ne primo ublizily,ale nechce ustoupit ze zasat,ktere tvde prosazuje.Rika,ze by deti nikdy nechtel.Dekuji za radu.Marie
Marie
závislost partnera na jednom z rodičů
část II: Maminka, když dojede, tak přítel si sbalí věci a jede k sobě, aby nic nepoznala. Když o víkendu něco naplánujeme, tak nakonec zavolá maminka, že jí musí přijít umýt okna a on všechno zruší a jede domů. Hádáme se kvůli tomu a jsem bezradná. On to nechápe, proč mi to vadí. On mi říká, že má za ní zodpovědnost. Vánoce tráví také jen spolu a jezdí spolu i na dovolené. Jinak je náš vztah naprosto úžasný, ale tohle je velký problém, který nevím jak řešit. Matka prý proti mě nic nemá, jen jí vadí můj věk....to samozřejmě chápu.....děkuji zoufalá Katka
Katka
závislost partnera na jednom z rodičů
Važená paní doktorko
Potřebuji poradit, protože už jsem sama zoufalá. Mám přítele podotýkám o 11 let mladšího, svobodného. Já jsem v rozvodovém řízení a mám jedno dítě. Můj problém spočívá v závislosti mého partnera na své matce a matky na synovi. Můj partner vyrůstal bez otce jen s matkou, žádnou jinou rodinu nemají. Mají jen sebe navzájem. S partnerem spolu chodíme 2,5 roku a rok a půl spolu bydlíme ve společné domácnosti. Můj partner zezačátku nechtěl o našem vztahu matce říct. Po nějaké době na mé naléhání vztah matce přiznal, ale neřekl jí, že spolu bydlíme. Matka žije v jiném městě. Denně si telefonují a každý druhý víkend pokud není v práci za ní cestuje domů. Matka taky jezdí sem třeba na týden a on je pak s ní u sebe v bytě, který si stále drží ( kvůli tomu, aby ji nemusel říct pravdu). Mě tato situace dost trápí a i přes veškeré rozhovory, že nás představí a tak neberou konce a jsou to jen plané sliby. Přítel mě neustále opakuje, že mě moc miluje a nechce nás ztratit.
Potřebuji poradit, protože už jsem sama zoufalá. Mám přítele podotýkám o 11 let mladšího, svobodného. Já jsem v rozvodovém řízení a mám jedno dítě. Můj problém spočívá v závislosti mého partnera na své matce a matky na synovi. Můj partner vyrůstal bez otce jen s matkou, žádnou jinou rodinu nemají. Mají jen sebe navzájem. S partnerem spolu chodíme 2,5 roku a rok a půl spolu bydlíme ve společné domácnosti. Můj partner zezačátku nechtěl o našem vztahu matce říct. Po nějaké době na mé naléhání vztah matce přiznal, ale neřekl jí, že spolu bydlíme. Matka žije v jiném městě. Denně si telefonují a každý druhý víkend pokud není v práci za ní cestuje domů. Matka taky jezdí sem třeba na týden a on je pak s ní u sebe v bytě, který si stále drží ( kvůli tomu, aby ji nemusel říct pravdu). Mě tato situace dost trápí a i přes veškeré rozhovory, že nás představí a tak neberou konce a jsou to jen plané sliby. Přítel mě neustále opakuje, že mě moc miluje a nechce nás ztratit.
Katka
žárlivost
Dobrý den. Před rokem jsme se rozešli s otcem mých dětí. Letos v květnu mě bratr seznámil se svým kamarádem, dali jsme se dohromady a 3 měsíce spolu žijeme. Přestěhovala jsem se za ním 300km daleko. S bývalým byl zpočátku boj, ale teď se vše urovnalo, děti si bere každý druhý víkend, platí včas. Kámen úrazu je žárlivost mého partnera. Kdykoliv mi ex zavolá, co děti, tak mi partner udělá neskutečnou scénu. Křičí na mě, že ex podlézám, že si určitě tajně voláme a píšeme. Chce po mě, abych byla do telefonu nepříjemná a když ex zavolá, tak ho mám poslat do zadele, ať neotravuje. Nenechá si nic vysvětlit, prý mu určitě lžu. Teď se mnou dva dny nemluví, protože jsem si dovolila ex zavolat, že je dcera nemocná, tudíž víkend padá. Jsem z těch scén už unavená a opravdu přemýšlím, že budu s ex komunikovat tajně. Nevím, jak mu vysvětlit, že mám minulost uzavřenou. On si myslí, že chci ex zpátky... Už nevím, jak dál.
Lenka
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
S přítelem jsme spolu byli přes dva roky. Necelý rok jsme spolu bydleli v malém bytě. Po velké hádce sme si dali pauzu, ve vztahu chybela komunikace neřekl mi co mu na me vadí...vše "přetrpel" a pak se to v nem zlomilo a rozhodl se odstehovat.(někomu řeklže jde o rozchod a někomu pauzu). Pořádně momentálně nevím na čem sem, pouze mi kamarád řekl že by se chtěl vrátit ale chce mesic klid. Tak mu už tyden nepíšu, zatím se neozval. Ale s čím bych potřebovala poradit máme jít oba na narozeninovou oslavu. Jak se k němu chovat pozdravit ho a nevšímat si ho? Hrozne bych ho chtěla zpátky ale nechci se ponižovat. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
S přítelem jsme spolu byli přes dva roky. Necelý rok jsme spolu bydleli v malém bytě. Po velké hádce sme si dali pauzu, ve vztahu chybela komunikace neřekl mi co mu na me vadí...vše "přetrpel" a pak se to v nem zlomilo a rozhodl se odstehovat.(někomu řeklže jde o rozchod a někomu pauzu). Pořádně momentálně nevím na čem sem, pouze mi kamarád řekl že by se chtěl vrátit ale chce mesic klid. Tak mu už tyden nepíšu, zatím se neozval. Ale s čím bych potřebovala poradit máme jít oba na narozeninovou oslavu. Jak se k němu chovat pozdravit ho a nevšímat si ho? Hrozne bych ho chtěla zpátky ale nechci se ponižovat. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Amy
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
máme s manželem již téměř 40-leté manželství bez velkých výkyvů, nevěr a krizí. Před několika dny mi přiznal o 15 let mladší ženu, se kterou se schází a vlastně si chce budovat paralelní vztah. Trvá to již 3 měsíce. Tvrdí, že mě má rád a nechce na našem vztahu nic měnit a doufá, že budu jeho mimomanželský vztah tolerovat až do konce života. Jsem z toho zoufalá, zasadil mi tím velkou ránu, po nocích brečím a nevím, jak se k tomu postavit.
máme s manželem již téměř 40-leté manželství bez velkých výkyvů, nevěr a krizí. Před několika dny mi přiznal o 15 let mladší ženu, se kterou se schází a vlastně si chce budovat paralelní vztah. Trvá to již 3 měsíce. Tvrdí, že mě má rád a nechce na našem vztahu nic měnit a doufá, že budu jeho mimomanželský vztah tolerovat až do konce života. Jsem z toho zoufalá, zasadil mi tím velkou ránu, po nocích brečím a nevím, jak se k tomu postavit.
Iveta
vztahové problénmy v širší rodině
Dobry den, pani doktorko
Můj bratr bydlí se svou rodinou v domě s rodiči.Manželka bratra nikdy v domě s ničím nepomohla je líná bohužel na peníze a děti bere jako přítěž.Bratr to řešil tak, že domů chodil opilý a vždy udělel bugr a ona si ho natočila, a ještě ho spíše vyprovokovala. A vše se odehravalo za přítomnosti dětí .. vidíš jak se tatínek chová ošklivě k mamince...a naopak.
S bratrem se take neda mluvit vždy vše přetočí.Teď je to tak , že se jeho žena mstí za vše co jí provedl. Říkala jsem jí rozveď se, ale bohužel si myslím, že ji jde jen o majetek. Byla bych rada , aby se rozvedli, ale nechce s semnou mluvit, prý že mu já a maminka řídíme život.poraďte jak dál.Velice Vám děkuji
Můj bratr bydlí se svou rodinou v domě s rodiči.Manželka bratra nikdy v domě s ničím nepomohla je líná bohužel na peníze a děti bere jako přítěž.Bratr to řešil tak, že domů chodil opilý a vždy udělel bugr a ona si ho natočila, a ještě ho spíše vyprovokovala. A vše se odehravalo za přítomnosti dětí .. vidíš jak se tatínek chová ošklivě k mamince...a naopak.
S bratrem se take neda mluvit vždy vše přetočí.Teď je to tak , že se jeho žena mstí za vše co jí provedl. Říkala jsem jí rozveď se, ale bohužel si myslím, že ji jde jen o majetek. Byla bych rada , aby se rozvedli, ale nechce s semnou mluvit, prý že mu já a maminka řídíme život.poraďte jak dál.Velice Vám děkuji
Karol
hledání sebe sama
Dobrý den, potřebovala bych vědět Váš názor na určitou věc. Je mi 30 let a mám 10-letý vztah, který byl až donedávna v pořádku, byli jsme s přítelem šťastní. Necelých 2,5 roku dělám ve firmě, kde jsou i muži (těch je většina). Od samého začátku si rozumím s jedním kolegou, se kterým je neuvěřitelná sranda. Dost jsme si povahově sedli, takže komunikace u nás nevázla nikdy. Někdy, když jsme někde s firmou byli a stál vedle, tak mě chtěl chytit okolo pasu, ale vždycky jsem se odtahovala. Ale nebudu říkat, že by mi to nebylo příjemné, jen jsem proti tomu vnitřně bojovala, jelikož sympatie k němu tam z mé strany jsou, ale snažím se už 2 roky používat hlavu, protože mám hodného přítele. Větší zlom nastal po novém roce, kdy jsme si s přítelem nějak přestávali rozumět a kolega na jednom meetingu večír, když jsme měli diskotéku, tak ode mě odtrhl jiného kolegu, který se mnou tancoval a tancovali jsme tedy ploužáka. hladil mě po zádech a byla jsem z toho mimo. A tím jsem na něj začala hodně myslet. Začali jsme s přítelem trávit více času s ním i jeho manželkou, se kterou si mimochodem hodně rozumím a ona se mi už i svěřila, co ji vadí, atd. Kdo mě zná, tak ví, že nejsem žádná potvora a držím se co nejvíce zpátky, proto jsem si také ve firmě vypěstovala přezdívku "nedobitná královna". Za celou dobu trvání vztahu jsem si nikoho jiného nepřipustila k tělu. Až donedávna. I přesto, že jsem se celé 2-2,5 roku držela zpátky, za prvé, protože mám jinak hodného přítele, tak za druhé, protože kolega má závazky - ženu a dítě a jeho žena je má dobrá známá, tak nedávno mě kolega začal líbat a můžu říct, že pocity, které jsem přitom prožívala, jsem dlouho necítila. Nezašlo to nikam dál (bohudík), protože nás viděl přítel. Nejsem na to pyšná, ale stalo se. S přítelem jsme pořád spolu, s kolegou se pořád stejně bavíme a on stále vtipkuje, trošku provokuje, atd. Kolegu mám čím dál více v hlavě, zdá se mi o něm, mám pocit, že v tom jsem až po uši a nevím, co mám dělat. Nevím, jak se na mě kolega teď dívá? Nevím, jak budeme pokračovat s přítelem, jelikož teď se častěji pořád o něčem dohadujeme. Nevím, jak dál. Prosím, nesuďte mě, ale prosím o radu, co dál. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Míša
nedotažený rozchod
Dobrý den, chcela by som sa poradit, nedávno som zistila, že moj ex-priatel si nasiel novu priatelku, co by ani tak nevadilo, ale zistila som ze pravdepodobne s nou chodil už 3 mesiace co sme mi boli sice rozidení ale stretávali sa a spavali spolu. Myslite ze by som to mala jeho sucasnej priatelke oznamit ze ju podvazdazl somnou? mam aj fotky a podobne ako to dokazat, no neviem ci je sanca ze by sa chcel este ku mne vratit co by som asi chcela, aj ked to nie je spravne, no nehcem aby ma nenavidel, a ze som sa chcela pomstit. Neviem co je spravne, ale mám pocit, že by som jej to mala dat vediet ( jeho sucasna priatelka je jeho kolegyn z prace, s kotoru sme sa parkrat videli aj rozpravali)
dominika
hledání sebe sama
Vážená paní doktorko, prosím o Váš pohled. Je mi 35. Mám po 10letém manželství bez dětí. Všechno vyprchalo, byl to už stereotyp. Pak jsem byla bez partnera-úžasné období (nemuset se o nikoho starat, nikomu se zodpovídat a spousta výhod, ale chyběl mi partner). Pak jsem si našla partnera, ale láska to nebyla. Ze začátku všechno prima. Čím déle jsme spolu byli, cítila jsem, že se přizpůsobuji já jemu, čekám na něj s večeří. A měla jsem pocit, že nežiji svůj život. Opět vše vyprchalo. Odešla jsem od něj. Opět: jsem sama-úžasné období, muži mi nechybí, vztah nehledám, vzdělávám se, mám kamarády kolem sebe. Ale úplně jsem se zalekla. Jednak mého věku, jestli mít děti, tak co nejdříve. Ale já mám v sobě neujasněno. Pohled na fotku rodičů s dětmi mne rozněžní a tak. Uvnitř pocity touhy po dětech moc nemám. Spíše strach, že další vztah dopadne tak, že se oddám muži, nebudu žít svůj život. Takže o vztah prostě raději nestojím. Ale za 5 let už děti nelze mít. Co mám teď dělat, abych nelitovala?
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den
S partnerem jsme spolu 6 let tet máme rok a pul stareho chlapecka s pritelem spolu vubec nespime od porodu jednou. řekne že sex k životu nepotrebuje .
nevim co mám delat on trosku pribral a od te doby jsme spolu prestaly spat myslim že má nizke sebevedomi me je 26 a jemu take .
on nikdy ani neprojevoval lasku doma ho to neucily :(
poradte mi prosim co mam delat dekuji
S partnerem jsme spolu 6 let tet máme rok a pul stareho chlapecka s pritelem spolu vubec nespime od porodu jednou. řekne že sex k životu nepotrebuje .
nevim co mám delat on trosku pribral a od te doby jsme spolu prestaly spat myslim že má nizke sebevedomi me je 26 a jemu take .
on nikdy ani neprojevoval lasku doma ho to neucily :(
poradte mi prosim co mam delat dekuji
markéta
vlastní právo na život podle sebe
Dobrý den, potřebovala bych se s Vámi poradit. Je mi 45 let a příteli 40 let. Žiju u přítele v domě, ale ve stejné vesnici jak bydlí přítel, žijí také jeho rodiče. Nemáme spolu děti. Přítel je hodný, snáší mi modré z nebe, když jsme spolu sami, ale jakmile přijde k nám jeho maminka anebo my jsme u nich na návštěvě, přítel se chová úplně jinak a mám pocit, že jsem pro něj vzduch. Uvedu Vám pár příkladů, Když jsme venku, nejdříve se zeptá maminky, jestli nechce mikinu, jestli ji není zima ale až po chvilce se na to samé zeptá mě, ikdyž vidí, že klepu kosu. Další.. sedíme venku v pergole, já jsem člověk, který trpí na záněty močáku a proto si na židli musím dát vždy podsedák. Přítel přinese podsedáky, nejdříve jde za maminkou, jestli ji náhodou není zima a až pak teprve jde za mnou. Nikdy nejsem ta první. Když jsme sami, oslovuje mě Miláčku nebo Broučku, ale před jeho maminkou mi ještě nikdy tak neoslovil, nedal pusu, atd. Je to normální ? Děkuji a přeji hezký den.
Kamila
nevyrovnaný vztah
Pravdou je, ze me velmi pritahuje a najednou mam nezkroutnou chut na sex, chci proste sex s nim. Probudil ve mne touhu a chtic. Neplanuji odejit od manzela kvuli nemu. Toto se deje velmi kratkou dobu ( cca 14 dni), ale reseni odejit od manzela trva uz dlouho. Nevim jak z toho ven. Zustat a nemilovat a necitit se stastna. Tak strasne touzim byt sama a byt treba i s nekym, ale nezavisle, prilezitostne.... Netouzim po dalsim vztahu. Zjistila jsem, ze jsem rada sama. Coz se mi i diky pracovni dobe me a mazelove dari a diky jeho a mym konickum, ktere mame kazdy sve. Jenze strach a rozum me svazuji a opravdu nevim jak to rozbit nebo vypnout. Dekuji za Vas nazor!
Anna
nevyrovnaný vztah
uvery....on si toho ceni, ale pro me neni silny. Mam pocit, ze ja mu musim byt oporou. Prodelala jsem si nemoc, neopustil me, ale taky jsem se neodvazila schoulit se do klubicka, musela jsem byt silna, aby mohl byt silny on. I v beznem zivote mu musim dodavat odvahu ja. Ted kdyz uz je to prilis vyhrocene, se snazil otevrene si o tom promluvit. Rekla jsem jak se citim (az na to o tech dotecich) a videla jsem na jeho ocich ten uprimny strach ze to sam nezvladne, ze to beze me nezvladne, ze by pro nej zivot prestal mit vyznam, i mi to rekl. No a pak jsou tu pratele a rodina, kteri nam nespocetne pomohli pri oprave domku. To je taky racionalni duvod. Bojim se to rozseknout, jak by to prijala rodina ma a co teprve jeho? S tchyni vychazim vic nez dobre! A aby to nebylo tak jednoduche, potkala jsem nekoho. Jde o to, ze ten nekdo neni duvod proc resim zda dale setrvavat ve vztahu. S tim nekym si pouze pisi.
Anna
nevyrovnaný vztah
Dobry den. Bohuzel jsem se dostala do situace, kdy hledam i ja nejake moudra. Je mi 31 let. Manzela jsemualni partner. Nemame deti. Ale mame zavazky na domek, ktery jsme spolecne z velke casti scepomoci opravili. Manzel je fajn chlap. Je hodny, pracovity, ma potrebu nas zajistit. Jenze ja uz notnou dobu s nim nejsem stastna. Vetsina zen v okoli mi zavidi, ze mam skveleho chlapa co mi pomaha. Ano ja to vim. Presto nejsem stastna. Trva to uz temer rok. S manzelem jiz nekolik let spim sporadicky, nyni pres pul roku vubec. Ani si neumim predstavit jeho dotyk. Protivi se mi to. Jsem nervozni a podrazdena, samozrejme to prenasim do vztahu a v dusledku toho, mane spolu komunikacni problemy a hadky. Jsem radeji sama, nez s nim. Zacina mi na mysl prichazet, ze me desi predstava mit tak zbytek zivota. Pak, ale prichazi rozum, ktery veli zustat. Skrz zodpovedneho a milujiciho muze. Skrz to, ze tahounem jsem ja. On se na me spoleha ve vecech bezneho zivota. Zajistuji domacnost, nakupy, slozenky,
Anna
rozvod a děti
Dobrý den. potýkáme s expartnerkou o spoustu věcí, ale tou největší jsou problémy ohledně dětí /2,5 a 5let/. Máme ústní domluvu, o víkendech mám děti já, přes týden jsou s mámou a jejím novým přítelem (a změny, akce na víkendy si hlásíme nejpozději 14 dní předem, pokud to je kratší dobu než 14 dní, dá se říct, že má ten druhý navrhovatel "smůlu",pokud nejde o něco důležitého nebo okolnosti si vyžádají dohodu změnit). Promne to bylo nepsané pravidlo a respektoval jej. Ale už párx se stalo, že ex partnerka nahlásila změnu pozdě, já jsem s tím nesouhlasil, ale nakonec jsem byl nucen ustoupit... tento víkend zbovu..bylo z toho hodně zlé krve, vložil se do toho i její nový přítel,což vyvolalo ještě více emocí (naštěstí jen v telefonu). Nakonec jsem opět ustoupil... Rád bych se zeptal, kdo má v těchto momentech "přednost". Jsem přesvědčen, že pro děti je důležitější trávit čas s tátou, když o to sami stojí a chtějí to a táta taktéž,než trávit čas na rodinné oslavě přítelovi matky. Děkuji. - otázka upravena poradcem
MAREK
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,jsme s přítelem 2 roky a již přemýšlíme o pauze.Já 30, on 25.Já jsem od 16 vyrůstala sama v rodinném domě,kde spolu nyní bydlíme a on přešel od rodičů ke mě.Můj problém je,že mi nepomáhá,je jako na hotelu a já odvádím ženskou i mužskou práci.On nyní balancuje a dumá o smyslu života (celodenní ležení v posteli u počítače) a já se cítím hotová, připravena na rodinu,kterou on nyní nechce.Stále špačkuji,že nic nedělá apod.Takže se hádáme,mě to mrzí,protože jej miluji,myslím si, že jsme si výjimeční a souzeni.On se stále zlobí a znechucený tím,jak se hádáme.Neumím skrývat své pocity,takže říkám vše,co mi vadí.Současně i to,co mě těší.Velký problém z jeho strany je,že vlastním dům já (finančně jde za mnou) a on nemá nic.Stále hledá nějakou ruinu,která by mu patřila-chápu,ale nejsem stejného názoru na pořizovanou nemovitost. Stále ve mě přiživuje pocit,že jsem na vše sama - finančně, pracovně. Že nehnízdíme,ale oddělujeme se.Myslím,že by potřeboval vyzkoušet si žít dám..??Děkuji moc
Jana
rozchody
Dobrý den,
Chodila jsem s přítelem 3 roky byla to láska a rozuměli jsme si a myslela jsem že za 3 měsíce se spolu sestěhujeme a budeme spolu žít měl to být vážný vztah ale ten před 2 týdny se se mnou rozešel slovy "nemá to smysl" vlastně ani nechtěl vedět co si myslím já byl rozhodnutý a me to hrozně vzalo. Hráli v tom roli také jeho přátelé kteří nás pomlouvali, že on je "podpantoflák" a že s nimi nechodí tak časo ven jako kdysi ale všechno bylo tak nejak ok do té doby, než přítel přespal u jedné své "kamarádky" a od té doby začli hádky a nakonec jsem měla pocit že upřednostnil kamarády přede mnou a hrozně mě to vzalo pořád myslim na to hezké a jak me měl rád a nemůžu se zbavit toho pocitu zrady a celkového zklamání. Zkoušela jsem s ním mluvit i po rozchodu ale uplně jakoby mě vymazal ze dne na den z hlavy a ted už vůbec nemá zájem o sebemenší komunikaci a já nevím jak z toho ven. Vztah který se zdál vážným až že jsme spolu měli bydlet se změnit ze dne na den na nezájem. Co mam delat. - otázka upravena poradcem
Chodila jsem s přítelem 3 roky byla to láska a rozuměli jsme si a myslela jsem že za 3 měsíce se spolu sestěhujeme a budeme spolu žít měl to být vážný vztah ale ten před 2 týdny se se mnou rozešel slovy "nemá to smysl" vlastně ani nechtěl vedět co si myslím já byl rozhodnutý a me to hrozně vzalo. Hráli v tom roli také jeho přátelé kteří nás pomlouvali, že on je "podpantoflák" a že s nimi nechodí tak časo ven jako kdysi ale všechno bylo tak nejak ok do té doby, než přítel přespal u jedné své "kamarádky" a od té doby začli hádky a nakonec jsem měla pocit že upřednostnil kamarády přede mnou a hrozně mě to vzalo pořád myslim na to hezké a jak me měl rád a nemůžu se zbavit toho pocitu zrady a celkového zklamání. Zkoušela jsem s ním mluvit i po rozchodu ale uplně jakoby mě vymazal ze dne na den z hlavy a ted už vůbec nemá zájem o sebemenší komunikaci a já nevím jak z toho ven. Vztah který se zdál vážným až že jsme spolu měli bydlet se změnit ze dne na den na nezájem. Co mam delat. - otázka upravena poradcem
LuAnn24
| předchozí | ... 87 88 89 90 91 92 93 ... | další |
