Redakce iDNES.cz se ve všední den v čase oběda vydala do pražského obchodního centra, kde jsou v nejvyšším patře pobočky fastfoodových řetězců a další restaurace. Party školáků sedí takřka u každého třetího stolu.
„Chodíme sem každý den místo školní jídelny,“ hlásí s pizzou v ruce tři jedenáctileté žačky z nedalekého Francouzského lycea.
Rodičem jim prý dali na výběr: buď můžete jíst ve školní jídelně, nebo vám dáme peníze a kupte si k obědu, co chcete. „Mám ráda asijskou kuchyni, zapečené bagety, někdy si dám i smažené kuře,“ vyjmenovává školačka.
Podle svých slov si uvědomuje, že rychlé občerstvení není tak zdravé, vyváženou stravu ale prý moc neřeší. „Tady nám to chutná víc,“ doplňuje.
Čtrnáct let, 145 kilo. Obezita trápí bezmála čtvrt milionu českých dětí |
Přesouváme se o kus dál, tentokrát do mekáče, tedy populárního řetězce McDonald’s, jehož hlavním artiklem je hamburger. Sedí zde mimo jiné parta kluků z gymnázia, kteří se rozhodli zajít na „číze s hranolkami“, protože mají za sebou půldenní exkurzi na Vyšehradě. Většina jí obědy ve škole, rychlé občerstvení jim ale chutná.
„Fastfood většinou stíhám po obědě, dávám si ho několikrát týdně,“ říká šestnáctiletý Josef. Menu v rychlém občerstvení stojí průměrně kolem dvou stovek, často více než v okolních restauracích. „Peníze na to mám z brigády, dělám číšníka, tak na to mám,“ vysvětluje Josef.
Studentům údajně nejvíce chutná kebab nebo právě hamburgery, snaží se prý ale také myslet na to, aby měli stravu vyváženou, hlavně sportovci. „Dělám judo, stravu si teda hlídám, hlavně příjem bílkovin,“ doplňuje Matyáš.
Problémy odmala
Problém se netýká jen školních dětí a dospívajících, ale zasahuje už i předškoláky. Mnoho rodičů totiž nevyvážené stravování nevidí jako problém, jak vyplývá z květnového průzkumu, který pro společnost Hero Česko provedla agentura STEM/MARK.
Sedmatřicet procent dětí ve věku do šesti let jí podle statistiky cukrovinky každý den, pro téměř čtyři procenta dětí jsou hlavním nápojem dne převážně sycené slazené nápoje. Téměř čtvrtina rodičů navíc připouští, že při výběru potravin pro děti je pro ně rozhodující pouze cena. Na plně dospělou stravu často přecházejí děti ještě před druhými narozeninami.
Stravuje se vaše dítě ve školní jídelně?
„Už například v 19 měsících přechází děti na běžnou stravu, která může být vysokoenergetická, plná cukrů, tuků, solí, což pro takto malé děti není ideální. Z výzkumu vyplynulo, že v podstatě pětina rodičů v zásadě ví o tom, že své malé děti nekrmí zdravě. Polovina rodičů ani nestuduje složení výrobků,“ říká Vladimír Kučera z potravinářské společnosti Hero.
Situaci neprospěla ani covidová pandemie, která omezila pohybové aktivity a návyky. „Celá jedna generace si s sebou následky lockdownů ponese dál,“ říká dětský obezitolog Zlatko Marinov.
Příklady z praxe naznačují, že na tom nynější generace dětí není dobře. „Má osobní zkušenost z ordinace ukazuje, že standardní nárůst hmotnosti po lockdownech činí deset kilogramů, ale setkal jsem se i s případem, kdy dítě přibralo třicet kilo,“ přibližuje lékař.
Genetika a některé další důvody mohou dle obezitologa za dvě procenta případů obezity, za naprostou většinou je to, že člověk přijímá více energie, než vydá. Ideální prevencí je sport a zdravý jídelníček.
Metabolický věk dětí je i osmdesát let. Lidé se chodí měřit častěji |
Fastfoodům chybí živiny
Podle dat Státního zdravotního ústavu má více než šedesát procent dospělé populace nadváhu nebo obezitu, trend navíc stoupá a týká se i dětské populace. Právě na vyváženost stravy, o které často mluví odborníci jako o jednom z nejdůležitějších aspektů zdravého života, se chce zaměřit také nová kampaň financovaná Evropskou unií, kterou podpořilo mimo jiné ministerstvo zemědělství.
Podle Moniky Zábojníkové, koordinátorky nového projektu „Půl talíře“ ze společnosti Farma Bezdínek, jsou fastfoodová jídla často kaloricky bohatá, obsahují vysoké množství nezdravých tuků, soli a cukrů, a naopak málo výživných látek, jako jsou vitamíny a minerály.
„Obchodní centra plná fastfoodových řetězců lákají mladé lidi, protože nabízejí rychlá, chutná a často cenově dostupná jídla. Tento trend je zvláště problematický v době obědů, kdy školáci mají omezený čas a možnosti na zdravější stravu,“ sděluje Zábojníková.
Kampaň se podle organizátorů zaměřuje hlavně na mladé z takzvané Generace Z, tedy lidi ve věku přibližně šestnáct až dvaadvacet let. Oslovit je chce přes sociální sítě a influencery. „Když lidé vidí, jak snadné a chutné může být zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, stává se to pro ně přirozenou volbou,“ míní Zábojníková.
Jíme málo ovoce a zeleniny
|
„Předpovědi udávají, že do roku 2030 můžeme v populaci čekat až 35 procent obézních, přičemž 20 procent patnáctiletých má už dnes nadváhu nebo obezitu, především chlapci. Nemoci spojené se špatnou stravou stojí českou společnost nejen mnoho ztracených let života, ale přinášejí též velké ekonomické ztráty,“ říká Petr Smejkal, člen think-tanku Ministr zdraví a hlavní epidemiolog IKEM.
Nízký příjem ovoce a zeleniny patří k největším neduhům české společnosti a jeho dopady jsou měřitelné. Podle zdravotnické ročenky byly v roce 2021 nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou hospitalizace. Vlivem těchto onemocnění bylo zaznamenáno 48,4 tisíce případů pracovní neschopnosti a invalidní důchod pobíralo ke konci roku 32 tisíc obyvatel. Státní zdravotní ústav odhaduje náklady spojené s obezitou na 30 miliard korun ročně.
Diabetes mellitus neboli cukrovka byl v roce 2021 zaznamenán u 1,066 milionu osob, z čehož 814 tisíc osob bylo léčeno antidiabetiky a 9,9 tisíce lidí bylo v invalidním důchodu. „Proto je důležité lidi motivovat a vysvětlovat jim přednosti a výhody vyvážené stravy,“ uzavírá Smejkal.
