Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobrý den paní doktorko,
před půl rokem jsme se rozešli s přítele po 3 letém vztahu. Z důvodu mé údajné nevěry a následné nedůvěry k mé osobě. Rozchod to byl těžký a v afektu jsme na sebe naplivali opravdu hodně špíny. Po dvou měsících si našel přítelkyni s kterou se nedávno rozešel. Ozval se mi, zda bych se nechtěla sejít. Souhlasila jsem tedy, jelikož ho stále miluji. Na našem setkání mi řekl, že chce vše urovnat, že ho to mrzí, že mě pořád miluje a stýská se mu. Jelikož se nedokážeme ani jeden ovládat v přítomnosti toho druhého tak jsme se spolu vyspali. Poté jsem se rozhodla, že se mu ozvu a řeknu mu jak to cítím. Stále ho miluji a nedokážu s ním být jen kamarád nebo jen holka na sex. Řekl jen, že se teď nechce vázat, že bychom se občas mohli vidět, když bude čas a nálada. Prý i třeba jen na cituji "vášnivý sex bez zbytečných řečiček". To že mě miluje už ani jednou nezopakoval za celé dva týdny co jsme spolu v nějakém docela kulhavém kontaktu. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, s přítelem jsme spolu byli necelé 3 roky a já asi před měsícem zjistila, že z mé lásky k němu se stává přátelství, řekla jsem mu to a dali jsme si na dva týdny pauzu,která mi neprospěla a já se s ním rozešla. Po týdenním rozchodu jsem si uvědomila,že mi chybí a vrátili jsme se k sobě. Pořád jsme se hádali a řekli si zlé slova. Přítel mi říkal že mě miluje, že náš vztah chce zachránit, ale včera z ničeho nic oznámil, že mě nemiluje a vztah už nechce. Rozešli jsme se, ale já to beru strašně špatně. Vyčítám si to a chci ho zpátky.Chci zpátky náš vztah, vím že se k sobě hodíme a máme před sebou pěknou budoucnost. Nevím co mam dělat, aby mě zase miloval, aby se ke mě vrátil. Děkuji moc za odpověď. M

Dobrý den, s přítelem jsem byla 4,5 roku a poslední rok jsem už přemýšlela nad rozchodem, protože to prostě nebylo ono. Přítel mi neustále lhal, ne že by měl jinou tím jsem si "skoro" jistá, ale například lhal kam chodí, nebo také nechodí (do školy). A tak jsem se tento vztah rozhodla ukončit, protože nám to opravdu neklapalo nikde a já jsem chtěla být prostě sama. Bohužel můj přítel mé rozhodnutí odmítl přijmout, a tak mně prostě stíhá na každém kroku, už to trvá půl roku a je to opravdu nepříjemné, necítím se v bezpečí ani doma, protože stále obchází dům a snaží se dostat dovnitř, pořád volá, píše, už mi píšou i jeho kamarádi, a já už si opravdu nevím rady. Myslím si že by měl vyhledat nějakou lékařskou pomoc, ale ráda bych věděla jestli není chyba na mé straně. A kdybych si třeba chtěla najít někoho jiného, tak ani nemůžu protože můj expřítel by to tak "nenechal". Pořád vyhrožuje že se jde zabít a já mám občas vážně strach. Potřebuji poradit co mám dělat dál, děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Dobrý den,
s partnerem jsme byli 5 let, nikdy jsme spolu neměli problémy a vše bylo víceméně ideální - krom toho, že mi občas přišlo, že se o mě nezajímá tolik jako dřív. Začali jsme si pořizovat společný byt, když mi do života vstoupil jiný muž a i když jsem toho svého stále milovala, zapletla jsem se s jiným. Prožili jsme poměrně bouřlivý měsíc, kdy můj trvalý partner chtěl okamžité rozhodnutí, kterého jsem však v danou chvíli nebyla schopna - nechtěla jsem přijít ani o jednoho. Nakonec jsem o stálého partnera přišla a vím, že je to moje chyba. Přesto jsme se dále scházeli a vše bylo víceméně fajn do doby, než se jemu do života připletla jiná dívka. Od té doby tvrdí, že se mnou již být nechce, i když vím, že s onou dívkou střídavě je i není. Rozhovory o tom, co se mezi námi událo, odmítá. Řekl mi jen, že nejšťastnější v životě byl během pěti let, co jsme byli spolu a připustil, že nad vším stále přemýšlí (jsou to již 4 měsíce). Přesto se mnou prý být nechce. Co si o tom myslíte? Díky - otázka upravena poradcem

Pokračovanie - ako som hovorila, už je tomu pol roka, čo sme sa rozišli, už som tým prešla, že som si poplakala a veľmi ma to trápilo, no stále na neho myslím a nemôžem sa zbaviť snov s ním a hlavne takých, kde je aj ona, veľmi ma to vyčerpáva som z toho na dne a neviem čo mám robiť, viem, že by som sa mala pohnúť ďalej a nemyslieť nato, možno, že týmto všetkým si tie sny aj sama privolávam, prosím dajte mi nejakú radu, aby som sa tejto záťaže zbavila a konečne zabudla ....

Dobrý deň, už dlhší čas ma trápia zlé, sny, ktoré začali vtedy, keď sme sa po 4 rokoch rozišli s priateľom a to preto, že som sa o ňom dozvedela pravdu, aký bol, že mi veľa vecí zatajoval, podvádzal ma s inými, zatiaľ, čo ja som bola v práci a podobne. Najhoršie natom, bolo to, že sme boli ešte 3 mesiace v zahraničí na letnej brigáde a tam som sa snažila náš vzťah napraviť a urobiť, všetko preto, aby to bolo také ako na začiatku, no týždeň pred odchodom domov som sa dozvedela, že on má už 4 mesiace inú s ktorou si celý ten čas písal a volal, pokiaľ sme boli spolu v zahraničí a nevedel sa dočkať, kedy ju uvidí, keď som sa to dozvedela, nezmohol sa ani na vysvetlenie ani nič, len povedal, že je chudák a že ho mrzí ako veľmi mi ublížil, tak som sa s ním rozišla, po návrate domov som si myslela, že to možno nejako urovnáme, dokonca som bola ochotná mu odpustiť, no on už o mňa nemal záujem, pretože si začal s tou, pre ktorú to všetko začalo...teraz je tomu už pol roka, čo niesme spolu......

2. část:
Krátce nato jsem jej náhodně potkala i s jeho novou přítelkyní. Pěkně jsme si popovídali, nasmáli se, jeho partnerka stála opodál, ani ji nepředstavil…a mně se najednou všechny pocity k němu vrátily! Společná známá mi tvrdí, že můj expartner na mě stále myslí, přestože má novou ženu. Je tohle ale možné, chodit s někým téměř půl roku, ale stále myslet na bývalého partnera? Pokud by o mě přece měl zájem, snažil by se mě nějak kontaktovat? Potřebovala bych poradit, zda pocity, které se u mě znovu objevily k mému expříteli, jsou vyvolány spíše samotou a zvykem, nebo je v tom něco víc? Velmi teď bojuji s pocity viny, že jsem vše pokazila já. Děkuji. - otázka upravena poradcem

1. část:
Dobrý den,
Na můj dotaz se mi nedostalo odpovědi, tak to zkusím ještě jednou :-) Loni v létě jsem se rozešla s přítelem po necelých 8 letech vztahu (je mi 25). Byl má první láska, měli jsme pěkný vztah, spoustu společných zájmů, ale začalo to být přechozené. Ani jeden jsme nemluvili o svatbě, vztah se nevyvíjel, ale zároveň ho ani jeden nechtěl ukončit. Proto jsem se rozhodla pro radikální změnu (možná ne příliš rozumnou) a odjela na rok do zahraničí. Přítel z toho nebyl nadšený, ale podpořil mě. Během tohoto období jsme se ale odcizili a po mém návratu se rozešli (na můj podnět). Expřítel se během 2 měsíců po rozchodu pokoušel o návrat (ale pouze v náznacích, ne přímo), já jsem na to ale nereagovala a poté znovu odcestovala do zahraničí. Krátce po mém odjezdu si expartner za mě našel náhradu, přestali jsme být v kontaktu a já vše považovala za ukončené. Asi po 3 měsících mi napsal přání k svátku , zavzpomínal na společné chvíle, přidal důvěrné oslovení. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, žádám o radu, asi před rokem a půl jsme se rozešli s bývalým partnerem. Rozhádali jsme se kvůli mojí rodině, mama ho nemůže ani vidět, tenkrát když jsme byli chvilku od sebe a já se k němu vrátila, tak mě vyhodila z baráku a asi rok jsme se spolu vůbec nebavili.. nedivím se, protože to je pěknej syčák, ale myslím, že dost přehnaně reagovala. Pak když jsme se rozešli a já se nastěhovala k mámě, tak jsem si slíbila, že už se k němu víckrát nevrátím, kvůli rodině a tomu jaký byl. Pak jsem k němu občas docházela jen tak nezávazně, aby se to nikdo nedozvěděl.. ale on mi začal neustále psát, že beze mě nemůže být, že mě miluje atd.. tak jsem to skončila. Od té doby mi žádný vztah nevydrží více než 14 dní, asi protože všechny srovnávám s mým ex a zjišťuji, že nejspíše on je pro mě ten pravý a mé srdce je stále u něj a ne a ne sním pohnout, ať se snažím, jak se snažím. Nevím co dělat, prosím o radu, jak bych měla přesvědčit matku? Nechci o ní, ale ani o něj přijít. Děkuji za radu.

Dobrý den paní doktorko,s bývalou přítelkyní jsme se rozešly před 10 měsíci. Opustila mě kvůli jiné, která ji pak opustila také. Nebyly jsme skoro vůbec v kontaktu, až nyní kdy mi pomohla ukončit můj vztah, který byl špatný. Sama se mi ozvala. Zjistila jsem, že je na tom s psychikou špatně, tak se jí snažím pomoci a podržet jí. Protože jsem si uvědomila, že jí stále miluji. Když jsem jí to napsala, co k ní pořád cítím, řekla mi, že nemůže být s nikým. Ale když jsme spolu, nechová se ke mě úplně odtažitě. Je možné, že mě stále miluje také? Děkuji za odpověď.

Dobry den,
je mi 28 let a poslednich 6 let jsem byla ve vztahu. S pritelem to byl vztah nahoru a dolu. Chvili jsem byla stastna, chvili zase nestastna. Pritel je dle meho nazoru velmi nevyrovnany. Casto, kdyz mel nejaky splin, tak si zlost vyleval na mne. Mockrat mne urazil a ranil. Slovne. Presto jsem s nim byla sest let. Pritel se pokazde omluvil, sekal latinu a vlastne udelal vse, co jsem po nem chtela. Jeho otec ho v detstvi a i ted v dospelosti dost ponizuje a ja mela tendence pritele omlouvat. Vzhledem k memu veku jsem se rozhodla ho opustit, pri predstave, ze v budoucnu by v takovem prostredi melo vyrustat dite. Pritel z toho byl dost spatny. A ja samozrejme taky. Je to jiz 8 mesicu, co jsme od sebe, ale ani jeden jeste nema noveho partnera. Nemuzu na nej stale zapomenout, jsme stale v telefonickem kontaktu a vidime se tak 1x/mes. On mne dost fyzicky pritahuje a stale mne zajima. Uz jsem premyslela, ze bych i vyhledala odbornou pomoc. Zda se vam me chovani normalni? Dekuji moc. - otázka upravena poradcem

Vážená paní doktorko,
chtěla bych Vás poprosit o Váš názor také o radu. Před 5 měsíci jsem se s přítelem po dvou letech rozešla. Během těch dvou let se to stalo již dvakrát, protože přítel si jednou za čas psal s jinými ženami o věcech dosti na hraně. Poslední rozchod byl jiný. Řekla jsem si, že se k němu už tak lehko nevrátím, ale i v tu chvíli jsem věděla, že s ním chci být. Přiznám se, že jsem čekala, jestli bude bojovat. První měsíc jsme se párkrát viděli a on mi pořád říkal, ať mu odpustím. Já si trvala na svém. Takle podobně to bylo i druhý měsíc. Občas napsal, ale já čekala velká gesta. Vím, že to byla chyba. Vlastně jsem po něm pořád chtěla, aby mi řekl, že s tím přestane. Nakonec jsem ale vyměkla a během třetího měsíce jsem to byla já, kdo mu psal, že to tedy ještě zkusíme. On na to reagoval tak, že potřebujeme ještě čas, abychom se oba dali dohromady. Chvíli jsem mu ještě psala, ale nic z toho nebylo. Tak jsem utla kontakty. Vůbec jsem mu nepsala. A on mě asi po 14 dnech kontaktoval, že mě chce vidět atd. Jenže já si zase řekla, že to nemůže mít tak jednoduché, že by si toho pak nevážil a řekla jsem, že ne. Pak jsme si měsíc zase občas psali, ale vždy to skončilo výčitkami z obou stran. Pak jsme se viděli a bylo to hezké on mi pak psal zamilované zprávy, ale když jsem mu za dva dny napsala, jestli se tedy uvidíme, tak psal, že neví, že si náma není jistej a že mu mám dát čas. Byla jsem na něj ošklivá a napsala mu, že už na něj tedy kašlu. Pak následovaly tři týdny, kdy mi téměř každý den psal zprávy, že se mu stýská. Poté jsme se náhodou potkali na ulici a on mě zval na rande, ať to ještě zkusíme, samozřejmě jsem nakonec zase šla a opakovalo se to stejné,. Psaní hezkých zpráv, ale následně se zase pak vidět nechtěl. Zase že potřebuje čas. Poslední 3 týdny jsem ho uháněla. Vlastně jsem do toho úplně spadla a on mi akorát pořád odepisoval, ať netlačím a dám mu čas. Vlastně sama vím, že bych to měla nechat plavat, ale nejde. Je mi 22 let a on byl můj první ve všem. Nic nemůžu, jen celé dny myslím na to, jaké to bylo, když jsme byli spolu a mám pocit, že jsem to zkazila, i když vím, že on také dělal chyby. Nedokážu se odpoutat. Snažím se ho teď nekontaktovat, ale mám strach, že když třeba za měsíc napíše, bude to celé nanovo. Třeba se uvidíme a on mě pak zase ale chtít nebude. A nakonec jsem ještě naštvaná na sebe, že se lituju :) Omlouvám se za takový sloh a předem děkuji za Váš názor.
- otázka upravena poradcem

2. část: Veškeré kontakty jsme přerušili a myslela jsem, že je to uzavřená kapitola. Pak mi ale napsal přání k svátku a chvíli jsme si psali, neopomněl zmínit, že bychom zrovna slavili výročí a jak rád vzpomíná na naše společné výlety. O Vánocích jsem přijela domů a náhodně ho potkala i s jeho novou přítelkyní. Pěkně jsme si popovídali, nasmáli se, on svou přítelkyni jakoby úplně ignoroval, ani ji nepředstavil a musela jsem to pak být já, kdo hovor ukončil, že ho nechci zdržovat. Naše společná známá mi tvrdí, že novou přítelkyni si našel jen jako náplast na zlomené srdce a že prý stále myslí na mě, ale já tomu nemohu věřit…copak je možné žít s někým ve vztahu několik měsíců a přesto myslet na bývalého partnera?? Pokud by mu na mně tolik záleželo, přece by mě nějak kontaktoval? Nevím teď, co mám dělat, nečekala jsem, že mě společné setkání po půl roce tolik zasáhne. Je tohle běžné ? Nejvíc mě trápí výčitky, že jsem rozchod zavinila já a dostatečně si nevážila toho, co jsem měla. Děkuji.

1. část: Dobrý den paní doktorko,
loni v létě jsem se rozešla s přítelem po téměř 8 letech vztahu, byl má první láska. Nebyly mezi námi téměř žádné hádky, měli jsme spoustu společných zájmů, ale náš vztah se nikam neposouval. Ani jeden z nás nemluvil o svatbě a zdálo se mi, že jsme spolu spíše ze zvyku, víc kamarádi než partneři. Vymyslela jsem tedy způsob (asi ne moc rozumný!), jak zjistit, jestli se skutečně jedná o lásku nebo jen o zvyk -rozhodla jsem se odjet na rok do zahraničí. Přítel z toho sice nebyl nadšený, ale podpořil mě. Během tohoto roku se ukázalo, že si vlastně moc nechybíme a dost jsme se odcizili. Po mém návratu jsem to pak byla já, kdo vztah ukončil, ale zdálo se mi, že to stejně cítíme oba. Během následujících dvou měsíců jsme se párkrát viděli, byli v kontaktu a přítel se snažil o návrat, ale nikdy mi to neřekl přímo – spíš jen naznačoval. Já jsem pak opět odcestovala do zahraničí a bývalý přítel si za mě rychle našel náhradu. - otázka upravena poradcem

Dobrý den,
měla jsem 5 let vztah s mužem o rok starší, nějaká hádka byla, nějaký rozchod, ale vždy jsme se k sobě vrátily. Z toho byly dny plné lásky. Máme spolu dvouletou holčičku. Bude to rok, co jsme se rozešly, á si našla nového partnera a on partnerku. Jednou jsme se sešly a dopadlo to dle očekávání-vyspaly jsme se spolu. Od té doby ho mám pořád v hlavě. Nevím, zda by byl dobrý nápadk se k němu vracet. K omu má rodina ho ,,nenávidí''. Ale já mám pocit, jako bych se v nynějším vztahu trápila. Máme před svatbou... - otázka upravena poradcem

Pokračování. Pokaždé když mne vidí s jiným třeba na ulici, okamžitě jakoby naschvál se začne promenádovat po městě s tou holkou také. Celkově mne celá situace velmi ponižuje, schází se s člověkem, který zapříčinil konec našeho vztahu. Bydlíme blízko u sebe a narážíme na sebe velmi často. Snažím se omezit veškerý kontakt s ním, on se mnou také, ale vždy po cca. měsíci se situace opakuje, začne se nám stýskat a nejraději bychom spolu byly už navždy. Bohužel nevím co dál, už se to táhne moc dlouho, a odluka je stejně složitá jako odpuštění a nový začátek. Děkuji za radu Lucie. - otázka upravena poradcem

Vážená paní doktorko, nevím už jak dál tak Vás prosím o radu. Je mi 23let a se svým bývalým přítelem jsem byla od svých 15let, chodili jsme spolu 5 let a náš vztah byl krásný, dalo by se říci idylický až na občasné výkyvy mého přítele , který je byl a zřejmě i nadále bude sukničkář. Vše vyústilo rozchodem, když jsem mu přišla na nevěru, s mladou přítelkyní našeho společného kamaráda. Od konce našeho vztahu to už bude třetí rok a stále se s ním nemůžeme oba vyrovnat. Nemůžeme být ani spolu ani bez sebe, poslední dva roky se snažil aby mne získal zpět, kupoval mi dárky,snažil se být milý a "tu chybu" chtěl odpykat. Já však mám svou hrdost , a vztah jsem udržovala pouze na přátelské úrovni. Nyní se situace jeví tak, že mne postavil před hotovu věc budu s ním , a nebo si může dělat co chce. Začal se znovu vídat s tou slečnou, se kterou mi tenkrát ublížil, vídá se i s x dalšími, a je si dobře vědom že mi to vadí a ubližuje mi to. Na druhou stranu, on nesnese kluky se kterými se vídám já - otázka upravena poradcem

Dobrý den, s přítelem jsem byla 3 roky. Jeho rozchod se mnou jsem dosud nepochopila. Při rozchodu mi říkal že už moc nesportuji a v druhé větě mi vyčetl že mě nic jiného nezajímá než posilování a jedení salátů. Je to půl roku co jsme se rozešli, já ho stále miluji. Za tři týdny po rozchodu se mi ozval, jestli bychom zašli na jídlo jako kamarádi. Od té doby se scházíme a spíme spolu. On mi píše že mě bere víc než jen jako kamarádku. Ale vrátit se ke mě prý zatím nechce, tvrdil mi že v tom není jiná dívka. Také že pořád přemýšlí jestli udělal dobře nebo špatně že se se mnou rozešel. Když jsme spolu byli mluvil o budoucnosti se mnou jak by chtěl malého chlapečka a pejska, jednou jsem měla zpožděnou menstruaci a on se lekl že jsem těhotná, řekl že když si to nechám tak bude dělat že mě nezná a bude jen posílat alimenty. Strašně jsem brečela. Těhotná jsem nebyla. Teď po rozchodu by stále se mnou chtěl sex. Já nevím co si mám myslet a co mám dělat abychom byli opět spolu ?

Vůbec si jeho chování nedokážu vysvětlit. Pořád se mě ptá jestli jsem v pořádku a jak se mám a jestli něpotřebuji s něčím pomoct. O vztazích se nikdy nebavíme. Takže vůbec nevím jestli někoho má nebo ne. A on se mě na to taky nikdy neptal. Nedávno jsem odjela pracovně na rok do zahraničí a on mi hned říkal že kdybych potřebovala finančně pomoct tak mu mám říct a že hlavně doufá že budeme stále v kontaktu. Já z toho celé ty roky mám těžkou hlavu. Nedokážu si to představit bez něj ale už ani s ním. Rok jsme se neviděli a když jsem odlítala přijel se na letiště rozloučit. Ted plánuje že se utrhne z práce a přiletí na tři dny zamnou. Bydlet bude v hotelu. Mám z toho strach. Protože si nedokážu vysvětlit jeho chování. Nikdy mi neřekl že by to chtěl dát dohromady ale chová se podivně. Prosím poradte mi co si celé o tom myslíte. Děkuji

Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se poradit, svěřit a znát váš názor na mou situaci. V sedmnácti jsem se poznala s ex přítelem. Pro naše okolí jsme byli ideální a nerozlučný pár a také to tak bylo. Oba jsme byli zamilovaní a nic než jen my dva nás nezajímalo. Postupem času jsme spolu bydleli pořídili si psa a já do jisté doby myslela že lepší pár a štastnější pár nemůže už být. Přítel mi neustále říkal jak mě miluje a nosil mi kytky. Vymýšlel různá překvapení a vše co by mě mohlo udělat ještě štastnější. Byli jsme spolu necelé čtyři roky když se najednou začal ze dne na den měnit. Za pár týdnů prasklo že si začal s kolegyní. A úplně ztratil hlavu.Nevěděla jsem co mám dělat. Pro mě to byla obrovská rána. Asi dva měsíce jsme se usmiřovali pak zase hádali. On to s kolegyní dál táhl. Nakonec to skončilo rozchodem. On brečel já také... Z práce nakonec odešel. Jsou to už tři roky a my jsem několikrát týdně v kontaktu. Já mu nikdy nevolám ale on mě ano nebo mi napíše.

Dobrý den, je mi 29 let, před necelým měsícem jsme se rozešla s přítelem (35 let). Byli jsme spolu 6 let. Důvodem rozchodu bylo to, že mi lhal - a ne jednou. Měl nějaké dluhy, dokonce říkal, že je má splacené, a pak mi řekl (nebo jsme na to přišla), že ne. Nežili jsme spolu, kvůli práci. Protože se musel vystěhovat z bytu, třídili jsme spolu nějaké věci a já přišla postupně, že mi ve věcech financí lhal - tedy spíš zamlčoval. Já mu řekla "jestli je ještě něco, co nevím, řekni mi to teď. Pokud se to dozvím později, tak rozchod" Ten den, když jsme spolu leželi, se mě zeptal, že jestli kdyby mne požádal o ruku, tak jestli bych souhlasila a já řekla, že až mu znovu uvěřím. No a den na to mi naservíroval pravdu (podle jeho slov celou, ale to už tu bylo). Aco mi zbylo, než si zachovat hrdost a odejít... Protože jsme se měli původně stěhovat spolu (našel dočasný podnájem v poslední době velmi zintenzivnil hledání práce u mě, mezi mé i své přátele rozšířil, že sem půjde), tak má některé věci stále uskladněné na půdě mých rodičů a má si přijet, obávám se, že mě bude chtít vidět. Chtěl prý začít nový život s čistým štítem a věřil, že když mi to nadávkuje opatrně, že to spíš vydržím. Vzpomínám teď hlavně na to pěknáé, i když vzhledem k jeho financím jsme v poslední době platila hlavně já - vyděláváme oba stejné nic a já věřila, že on splácí ty dluhy. Byl to můj první, po dvou telech jsme se rozešli (ale zůstali v kontaktu) kvůli docela hlouposti. zezačátku to bylo líto mně, pak ale víc jemu a vrátili jsme se k sobě. Teď jsme v kontaktu sporadicky, a kvůli praktickým věcem (slíbil třeba s něčím pomoct mému kamarádovi apod.) Jeho setře jsem musela o našem rozchodu říct já.... Podle toho, co sám občas napíše, nebo co se dozvím od společných známých, na tom není zrovna nejlíp, s nikým moc nekomunikuje a má v hlavě zmatek. A já taky. Samozřejmě vzpomínám na to hezké, ale zase bez důvěry ve vztahu se žít nedá. Zbořil se mi tak nějak sen. Po tom prvním rozchodu to, co mi vadilo přestal dělat... ale... Sama se musím srovna, ale jak?

Dobrý den,
po tříletém harmonickém vztahu mne opustila přítelkyně. Její srdce zahořelo za novým mužem. Bohužel on velmi často střídá partnerky a tak očekávám, že se to stane i tentokrát. Po celou dobu vztahu jsem byl partnerce velice hluboce oddán a miloval jsem ji, jak nejlépe jsme uměl. Na podrobnosti zde není prostor, ale pro ilustraci mohu říci, že jsme si navzájem denně projevovali lásku. Doteky, polibky, sex, usínání v objetí i po letech. Její přátele říkají, že to nechápou - vždy o mě mluvila jako o životní lásce. Nyní je všechno pryč a má otázka zní: Je možné, že se do mě znovu zamiluje a jak mám postupovat?
Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Dobrý den,ve svých 40 letech jsem poznala konečně slušného muže,možná až příliš dokonalého.Je hodný,pracovitý,domácnost vede v čistotě a pořádku,uvaří téměř cokoli....Jediný problém je,že neprojevuje city,objímání,líbání.Když si řeknu,odmítne mě a často se snaží vtipně vybruslit,což jsem nějakou dobu brala.Pak už jsem se cítila citově vyprahlá a nerozuměla jsem jeho chování,odmítal se o tom bavit nebo mě jen úsečně odbyl,že to potřebuji asi víc než on a nehodíme se k sobě..V sexu mi ve svých 43 letech připadá velmi technický-bez mazlení,pusinkování..Odmítal se o tom bavit a když jsem již frustrovaná bouchla,ani trochu ho to nevyvedlo z míry ani zde v podstatě neprojevil téměř žádné emoce.Jeho matka je silně věřící a o tatínka přišel,když mu bylo 6 týdnů.Žije sám v rodinném domku,v minulosti měl vztah 7 let a vychovával nevlastního syna-on sám je bezdětný.V současné době jsme od sebe,ale nemám pocit,že je to uzavřené.Prosím o váš názor či radu jak mu pomoci,pokud je to možné.Děkuji.

...On mi na to řekl, že už ke mně nic necítí, že si teď chce užívat a že má jinou ženu. Mě se zhroutil svět a on když to viděl, řekl že ho strašně mrzí, že mě to ublížilo, že mi nechce ubližovat dál, ale pokud to zvládnu bude rád, když budeme kamarádi. Od té doby se ukazuje veřejně s novou ženou, dělá s ní to co se mnou a vzal ji i do našeho starého bytu. Vím ale jistě, že před rozchodem s ní nic neměl a ani se moc dlouho neznají. Znamená to jednoduše, že mě už nemiluje, že se přes to okamžitě přenesl nebo že mě nemiloval už dávno?

Dobrý den paní doktorko, před 14 dny jsme se s přítelem po 3,5 letech dohodli, že se rozejdeme (mě je 24, jemu 29), navrhla jsem to spíš já po několika měsících, kdy náš vztah zdálo se vychladal. Já si okamžitě potom uvědomila, že to tak nechci, že jsme měli problémy vyřešit jinak než rozchodem. Jednalo o to, že já ho stále kritizovala, upozorňovala na naše odlišné zájmy a jakoby se snad nevědomě snažila přimět ho k tomu, aby se se mnou rozešel. On se ke mně choval vždy hezky, těžké chvilky přecházel bez povšimnutí. Pokusila jsem se tedy náš vztah zachránit. Po 6 dnech jsem si s ním o tom promluvila, vyjasnila mu chyby z mé strany a proč jsem je dělala, přiznala jsem vinu, že mi ten rozchod otevřel oči a že věřím tomu, že to ještě zvládneme.

Dobrý den stala se mi jedna zlá věc.
Rok a půl jsem měla vztah ten skončil protože si našel jinou holku.O týden později se chtěl stát kamarádem odpustila jsem mu,ale ta bolest tam byla pořad.Zkusili jsme to a docela to i klapalo to naše kamarádství.Najednou mu něco přeskočilo a skončilo i to kamarádství a tady mám ten problem protože ho nechci ztratit co mám v týhle situaci udělat? pokud se smím zeptat? Předem děkuji - otázka upravena poradcem

Dobrý den paní doktorko,chtěl bych znát váš názor na můj velký problém a poradit mi jak dále postupovat, s bejvalou přítelkyní jsme spolu byli rok, ale náš vztah prošel několika rozchodama hádkama, žárlivostí atd. spíše z mé strany. Po rozchodu měsíc na to si našla kluka. Nebyl to zrovna nejklidnější rozchod a bylo to moje rozhodnutí ukončit vztah, ale po nějaké době mě to začalo strašně trápit, protože jí i do teď velice miluji. Jsme bez sebe už rok a ona je pořád stále s tím klukem kterého si našla hned po mě. Mezi tím ale jsme se scházeli sem tam přišla i nějaká i pusa a v opilosti i držení za ruce a vzpomínání n to jaký to bylo. Ale nedávno přespala u mě líbali jsme se,mazlili jsme se, ale k sexu nedošlo protože já jsem nechtěl, přišlo mi to nevhodný, chtěl jsem dát náš vztah dohromady a n hned se zase po dlouhý době spolu hned vyspat. Naše noc byla strávená mazlením a povídáním si o tom jaké to bylo. Doprovodil domů a bál se druhého dne, co bude... Nakonec mi ted sotva napíše..

Dobrý den paní doktorko,měl jsem osmiletý vztah s pritelkyní máme pětiletého syna a ja behem vztahu dvakrát odešel za jinou protože jsem si myslel že to bude lepší,ale vždy se vrátil.Přitelkyně mě to odpustila ale přestala mi věřit a žarlila,nedivím se ji bydlely jsme jestě ke všemu odděleně ona u rodičů já sám.poslední půlrok já byl víc s kamaradem ona s kamarádkou a viděli se jednou za měsíc.Došlo k rozchodu našla si 20tiletého jí je 27let,je to asi měsíc po rozchodu a duvod mi řekla že jsem byl nevěrný a daval všemu přednost ne jen jim.Byl jsem z toho zdrcen asi tri týdny ted už se to lepší beru si co nejvíc syna a myslím že to nezavrhla pořád si myslim že mě miluje že zrovna ten kluk co s ním je byl na blízku a vytáhl ji ze samoty . Já ji miluji a chtěl bych zpět ! Rozchod byl pro mě krutý ,ale nezachoval jsem se hnusně spíš obraceně i ona je mila a chováme se k sobě pěkně.Uvědomil jsem si ty chyby co jsem dělal a už je nedělám jen syn ten mě postavil zpět do života.Myslíte že je šance být zase spolu miluji je a chtěl bych jim dokázat jak moc mi na nich zaleží DĚKUJI za odpověď

Dobry den,prosím o radu.Jsem už zoufalá a nevím,jakým směrem se mám dát!Před 3-lety jsem poznala o dva roky mladšiho muže.Měla manželství v krizi a zvažovala jsem rozvod,on byl po 8letém vztahu zasnoubeny.Začali jsme se vídat pouze za účelem sexu.Jenže jsme se do sebe zamilovali.Měli jsme pocit,že jsme jak jedno tělo-jedna duše.Po velmi krátké době to řekl své přítelkyni,že si jí nemůže vzít,že někoho poznal.Rozešli se a já se do půl roku také rozvedla.Jenže on ten rozchod nedával,pořád si vyčítal,jak své exsnoub.ublížil a začal se vzdalovat,odstěhoval se z městečka,kde jsme oba žili,začal si užívat a na mě a mé dítě kašlala.Pořád se semnou rozcházel a zase vracel.Vždy jsem se z toho hroutila.Nepomáhal mi ani,když jsem přišla práci,řekl mi,že není zodpovědný za mou situaci.Pak jsem mu přišla,že si dopisuje přes net s ženama a ke schůzkám došlo.Já vše ukončila,je to půl roku a on pořád prosí,že dospěl,že už ví,že chce být s náma.Mohu takovému muži znova věřit?Prosím o radu.děkuji, Eva.

2 cast. behem 3 tydnu jsem shodil 15 kg, temer nejim nemam na nic naladu, musel jsem se v 27 vratit bydlet k rodicum. Mam deprese a stale casteji se objevuji myslenky na sebevrazdu.
Mel jsem vse, byl jsem uspesny v praci i v osobnim zivote a rok 2013 mi vse vzal.
Vite nejsem clovek co by se vzdaval naopak jsem bojovnik, ale rozpad vztahu mne naprosto zlomil nevim jak dal.
Myslenka ze je moje milovana v naruci jineho mne dohani k silenstvi. Nemeli jsme zadne zasadni problemy meli jsme stejne konicky stejne nazory jen se to nejak pokazilo. A jsem si jisty ze z materialnich duvodu se mnou nebyla jak by se mohlo z vypraveni zdat. Milovala mne. Proto nepochopim ze to takhle presla a ze dovoli abych se takto trapil a nicil. Nevim jak dal se svym zivotem zacinam silet. Myslim na ni porad dokonce kdyz uz se mi podari usnout tak se mi o ni neustale zda a jsou to krasne sny ovsem dokud se neprobudim zpet do te hrozne deprese. omlouvam se za chyby jsem ponekud rozruseny.
Prosim poradte dekuji moc - otázka upravena poradcem

Dobrý den Paní doktorko.

Již jednou jsem vám psal ovsem nejsem si jisty zdali se vám dotaz odeslal proto píši znovu.
je mi 27 let a poslední 4 roky jsem ztravil s zenou sveho zivota. byl to muj nejdelsi a nejintenzivnejsi vztah.
Zili jsme si jako v pohadce. Hodne jsme cestovali, co jsme chteli mohli jsme si dovolit. V te dobe jsem mel prosperujici firmu a financne jsme byli dobre zabezpeceni. Casem se dotavili hadky ktere se stupnovaly. nejednalo se ovsem o zasadni spory, spise hlouposti. V sexu jsme si v prvnich letech skvele rozumneli ale postupem casu to zacalo v teto oblasti skripat a spali jsme spolu cim dal mene. zacatkem roku 2013 zacali problemy v praci ktere za 5 mesicu vygradovali v krach spolecnosti ( partnerku jsem zamestnaval). pritelkyne se po krachu sebrala odjela domu do vychodnich cech s tim ze potrebuje byt chvili sama. obcas jsme se videli ale citil jsem ze cim je to dele tim vice se vzdalujeme. Po 7 mesicich si nasla noveho partnera a me se zhroutil svet. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, je mi 17 let a nevím si rady co dělat. Chodila sem s klukem půl roku a když sme se rozešli, pořád sme k sobě něco cítili, vypadalo to, že se k sobě i vrátíme.Před týdnem mi ještě psal, jak sem pro něj důležitá,že mě miluje a že mu se mnou bylo dobře.Ale co se nestalo včera sem šla na facebook a zjistila sem, že je ve vztahu z nějakou holkou.Strašně mě to zabolelo a pořád na to musím myslet. Nejhorší je, že si teď myslím, že to co mi řikal byla jedna velká lež a že mě nikdy neměl tak rád jak řikal.A ani nevím jestli je to od něj jen nějaká provokace, vůbec o nemůžu nějak příjmout a užírá mě to ze vnitř.Tak vás prosím o radu,děkuji!

Dobrý den. Přerušovane dva roky jsem se stykal se slečnou,která už partnera měla. Psali a říkali jsme si všechno,i sex nám klapal. Já chtěl vždy víc,než jen občasné schůzky. Říkala ze chce čas. Dvakrát to na nás málem prasklo no a na podruhé,už to ukončila definitivně. Mě to zlomilo. Udělal bych pro ni cokoli. Jak někdo může zůstat s partnerem kterého podvádí. Ikdyz jsou spolu pět let. Problém je v tom,že když mi popreje k narozeninám nebo tak,všechno se mi vrátí a začnu řešit. Skončí to u hádky. Chová se hrozně odmerene,jak ji mam nechat na pokoji a tak. Už nevím co dělat. Mam pr. ni slabost. Nevím jak se od toho oprostit a proto Vás žádám o radu. Mám ji rád a moc mi na ní záleží. Děkuji za odpověď

Dobrý den,
s partnerem jsme byli přes 5 let, když se se mnou pro časté hádky a zamilovanost do jiné slečny rozešel. Když jsme spolu byli ještě ve vztahu, tak mi tvrdil že se s ní neschází a že ho nezajímá ale scházel se s ní tajně a zajímala ho. Takže mi lhal. Měsíc po našem rozchodu začal vyznávat lásku té slečně která měla být jen kamarádka. Slečna se tou dobou taky rozešla s přítelem a tak si oba řekli, že počkají půl roku a potom to spolu zkusí. Jenže před dvěma měsíci se slečna vrátila k bývalému, a mému ex dala kopačky. My jsme s bývalým zůstali kamarády , často se vídáme ale já bych se k němu ráda vrátila. On zatím vztah odmítá. O slečně prohlásil, že jí nebude ničit vztah když je zadaná a skoro vůbec se nevídají. My dva spolu ted vycházíme skvěle, a já se chci zeptat, jestli mám naději, až ho ten smutek po zadané slečně přejde, že bychom se k sobě mohli vrátit? Moc bych o to stála. On mě často objímá, všude doprovází, sám mě kontaktuje. Co mám udělat pro to, aby se vrátil? - otázka upravena poradcem

Dobry den, potreboval bych bud poradit, nebo nasmerovat, nebo nakopnout:-) Pred rokem jsem zjistil, ze je mi manzelka neverna, po 7 letech manzelstvi. Trvalo to asi rok, zkouseli jsme poradnu, vic mluvit, min mluvit...nakonec jsme sli od sebe. Jiz vic jak 3/4 roku spolu nezijeme a podali jsme uz i navrh na rozvod. Mame 3 letyho syna, o kteryho se stridame a vse zdanlive funguje jak ma. Manzelka zije se svym novym a nyni i cekaji dite. Ja jiz take ziju s nekym jinym....problem je v tom, ze se mi cas od casu vraceji stavy, kdy je mi to vsechno lito, kdy mi Martina schazi, schazi mi nas spolecny zivot. Snazim se to nedavat najevo, ale uvnitr jew to peklo. Nevim, jestli je to po roce stale jeste normalni, ale taky nevim, jak ji definitivne vymazat z pameti - nemyslet na ni. Komunikujeme spolu normaone, hlavne kvuli synovi, obcas ji spis ja napisu neco mileho, ona mi obcas rika, jak ji je to lito, ze to tak dopadlo...a ja se v tech zacarovanych kruzich tocit nechci. Co byste poradila? :-)

(2. část) Mě pozvali k niim domů po půl roce... Řekl mi, že mi nezáleželo na našem vztahu a že jsem jeho rodiče nesnášela... Prostě věci, které nebyly pravda. Strašně mi ublížil, ale já ho přesto stále miluji... Všichni říkají, že se jen do této slečny poblouznil. Mně je 24 let, jí je 19 let... S8m mi řekl, že ona do divadla nechce a cestovat také ne, ale že ho alespoň nebude snižovat... Nikdy jsem ho nesnižovala a nikdy jsem mu nevytkla, že nemá vysokou školu. Na tom mi opravdu nezáleželo. Hodně přátel mi říká, že se jednoho dne bude chtít vrátit, že je jen poblouzněn... Já ale nevím... Velice mě trápí (již 27 dníú, že má novou slečnu, kterou hned jeho rodina a přátelé přijali... Myslíte si, že je možné, že se někdy ke mně vrátí? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
po pěti letech se se mnou po smsce rozešel přítel. Měli jsme delší dobu neshody, i se se mnou měsíc před tímto definitivním rozchodem rozešel, ale jen na dva dny, protože mi pak napsal, že mě miluje a nemůže beze mě být... Snažila jsem se zapracovat na všem, co mi při prvním rozchodu vytkl - začala jsem pracovat na svém stresu (studuji VŠ a jsem perfekcionalista), začala jsem si na něj dělat více času (i to mi vyčetl), chtěla jsem ráda vidět jeho rodiče (moc jsem k nim nikdy nejezdila, z jejich strany jsem necítila zájem a nechtěla jsem se nikam vnucovat)... Ale napsal mi, že náš vztah nemá budoucnost, že k nim nejezdím a že si nechce kupovat byt v Praze (jsem z Prahy, on z Berouna a já jsem z Prahy nechtěla, chtěl bydlet někde za Prahou, ale byly to jen imaginární plány, protože musím nejdříve dostudovat)... Řekl mi, že dává na radu rodiny a přátel a že je konec. Za 16 dní si našel jinou slečnu, kterou za 6 dní po jejich vztahu jeho rodiče pozvali k nim domu... (1. část) - otázka upravena poradcem

dobrý den pani doktorko mam velky problem ze svou přítekyní sme se nechaly už po čtvrte sme bez sebe už 3 měsice ona žije v německu a já v cz nejsme v kontaktu všude si mě blokla nemužu bez ní žít jasně mi napsala že me nechce at se s tím smířím že už me nechce jiny v tom není pak napsala kamarádce že by byla ráada kdyby sme byly jen kamarádi je tam ješte naka naděje chci dal o ni bojovat prosim o pomoc a radu

História krízy nášho vzťahu sa začala veľmi dávno. Môj bývalý priateľ je o 2 roky mladší. Výchova jeho otca bola dosť tvrdá, držal ho dosť na krátko. Spoznali sme sa a rok sme mali vzťah na diaľku (300km). Už na strednej škole po začatí vzťahu so mnou sa začal meniť. Z chlapčenskej partie sa presunul do dievčenskej, istí ľudia vraveli, že tie dievčatá balí, ale neprikladala som tomu dôraz, ale potom sa začali objavovať jeho chovania, že sa mu páči jeho kamarátka, že je s nimi radšej než so mnou, prestal sa mi tak ozývať, ako doteraz.. nevadí, zamilovanosť upadá.
Potom prišiel študovať do môjho mesta a býval cez letné prázdniny u nás. Vtedy som vo vzťahu zlyhávala ja a bola som na neho veľmi nepríjemná, čo ma dosť mrzí a moc si to vyčítam. Ponorková choroba zafungovala a moje chovanie bolo neomluviteľné. Ale neskôr som si ho začala vážiť, zvykala som si aj na jeho zlozvyky a bolo to úžasné.
Odišiel ale na týždeň domov a počas toho mu jedna z tých kamarátok vyznala lásku. Odmietol ju, ale (ako to on vravel) zo slušnosti si stále písali, načo som dosť žiarlila.
Potom sa odsťahoval na privát (bolo to v pláne), kde majú dosť uzavretú spoločnosť, kde spoznal ďalších ľudí (i dievčatá), s ktorými začal stále piť, baviť sa a radšej bol a písal si s nimi, než aby pre mňa prišiel do práce a boli sme spolu.
A škola? To isté, ako partia na priváte.
Dlho som sa snažila s ním porozprávať, že chápem, že sa chce baviť, ale že aj ja a prečo to proste neskĺbime, ale on vždy vravel, že je všetko v poriadku, stále plánoval spoločné vianoce, cestovanie.. až sme sa pred dvoma týždňami pohádali.. veľmi, škaredo.. a vinu na tom máme obaja. Hádali sme sa stále, ale nie tak, ako teraz. Rozišli sme sa...
A potom to bolo ako na húpačke. Jeden deň povedal, že budeme buď kamaráti, alebo budeme spolu ale budeme sa hádať, no priznal, že ma miluje a že mu chýbam.. Potom sme len kamaráti, potom už spolu nechodíme, potom máme pauzu.. Posledná jeho verzia bola, že chce byť slobodný a že spolu nechodíme..
Boli sme spolu rok a pol. Kvôli mne sa presťahoval na Slovensko a dosť bol odo mňa závislý tu (nové mesto, nový štát). To že sme sa rozišli bolo najprv neoficiálne, ale teraz to vie aj jeho rodina a aj moja. Všetci sme z toho smutní, lebo on sa zmenil aj podľa ich slov. Začal klamať, flákať sa v škole aj v práci.. Ale teraz (podľa slov jeho rodiny), akoby si začal uvedomovať vážnosť školy a krízy v rodine.. ale čo náš vzťah?.. Zistí, že mu chýbam, alebo jeho nezodpovedný a nezrelý život mu bude prednejší? Ak som sa s ním začala o tom rozprávať, tak vravel, že nikdy nevie. Všetkým vravel, že nevie.. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, rozešla jsem se s přítelem po 2 letech. Poslední dobou se ve vztahu nudil a myslím, že mi byl nevěrný, ale do očí mi to nikdy nepřiznal. Když jsem se od něj odstěhovala, říkal, že je to moje rozhodnutí, ale více mi nebránil. Společný známý říkal, že toho lituje a že si to vše uvědomil. Na fb. píše, jak je nešťastný, ale přímo mě nekontaktuje, Chci ho zpět, ale musím mít pocit, že o mě bojuje. Je to týden od našeho rozchodu. Myslíte, že se vrátí. Nevím, co mám dělat, stále ho miluji.

Měj jsem krásný vztah s přítelkyní cca 2 roky.Rozuměli jsme si úplně ve všem.V letošním roce jsem se dostal do finančních problémů (neřekl jsem to partnerce-styděl jsem se )a navrhl ji ukončení vztahu.Po 3 týdnech jsem se za ní vrátil a požádal ji o odpuštění.Vzala to,ale pozoroval jsem,že již to není jako dříve (kdy mě skočila kolem krku sotva mě viděla).Pak se dostala do problémů ve II.pol.roku ona a třikrát hledala pracovní místo a to ji silně ovlivnilo.Myslím si,že jsem ji psychicky i radami silně podporoval,ovšem láska a milování se pod tlakem událostí zcela vytratilo a napsala mě e-mail,že končí se mnou ona. V tomto prosinci jsme se šešli prožili jsme krásné společné chvíle ,ale bez milování.Sdělila mi,že rotumově by mě brala okamžitě,ale city ke mě ztratila a navrhuje mi čekání dokud se tyto city zpět neobnoví.Sama neumí říci kdy. Pořád ji miluji,ale již se do mě vkrádá úvaha - mám svou hodnotu a dlouho již sebou nenechám vláčet.Přitom ji opravdu nechci ztratit.Vánoce.Co děla?

Dobrý den, rozešla jsem se svým přítelem náhle, ve zkratu, pod vlivem emocí a teď toho lituji. Chtěla bych zkusit ho znovu kontaktovat a zeptat se zda by mi nedal ještě šanci. Je to 10 dní. Nechci to ale uspěchat ani nechat vyšumět. Jsem si jistá, že ho chci zpátky, nemám žádné pochybnosti, byla chyba co jsem udělala, měli jsme hezký vztah, bez problémů, trval 4 měsíce. Reagovala jsem unáhleně, napsala mu sms, stydím se za to. Hned poté jsem mu zkoušela volat, ale nebral telefon. Stojí mi za to ještě to zkusit. Kdy je vhodná doba?

Dobrý den, S přítelem jsme spolu 3 roky a on mi z ničeho nic řekl, že mě už nemiluje a že by bylo lepší se rozejít. Začali jsme spolu bydlet a stále jsme se ani jeden neodstěhoval, chci za náš vztah bojovat. Ale nevim jestli dělám dobře, zda by nebylo lepší ho ted nechat být.

Dobry den. Potrebovala by som poradit. Pred 7 tyzdnami sa so mnou rozisiel priatel koli tomu ze sme sa casto hadali.Vo vztahu sa ku mne nechoval pekne,naprike tomu som ho milovala aj milujem. Bola som len taka sluzka v domacnosti, nikam ma nebraval, stale bol neikto prednejsi ako ja, nevedl povedat ani dakujem. Aj napriek tomuto ho luubim a rozchod som velmi zle prezivala.Vela krat som sa mu ozvala s placom ze ho milujem ale vzdy ma len vysmial a odmietol. Pred dvoma tyzdnami som spoznala noveho muza, je pravy opak byvalehom je pozorny, mily, uprimny a vazi si ma. Lenze teraz sa mi ozval byvaly a ze vsetko lutuje, ze zistil co stratil a ze ma miluje, ze sa koili mne zmeni a ze by si ma aj hned vzal za zenu.Ze je ochotnz urobit vsetko. Neviem co mam robit. Ja ho lubim stale ale bojim sa ze sa nezmeni a zase bude taky isty ako predtym. A nechcem ublizit tomu momentalnemu priatelovi aj ked ten sa ku mne chova nadherne a viem ze s nim by mi bolo dobre. Poradte prosim.

3.část vrátit, nevím co si tedy mám myslet, když mi pokaždé řekne něco jiného a když se ho zeptám, jestli je nějaká naděje, řekne mi, že mi rozhodně žádné nedělá, já mám ale pocit, z toho co mi píše, že dělá. Chci se tedy zeptat, myslíte, že o mě ještě stojí? Nebo už je to dávno zabité? Je mi jasné, že do hlavy mu nevidíte. Děkuji za odpověď

2.část udělala. Teď po skoro měsíci trápení, kdy mi přítel, řekl, že mi možná odpustí možná ne, mi dotyčný řekl, že jsme spolu nic neměli, že to řekl jen proto, protože mě hrozně miluje a ví, že dokud budu se svým přítelem nemá u mě šanci. Jelikož se mnou přítel momentálně nechce mluvit, napsala jsem mu to v sms, tu myslela jsem si "úžasnou" zprávu, napsal, že mi nemůže věřit, že jsem si to třeba celé vymyslela. Nevím co mám teď dělat, nevím jak si mám získat jeho důvěru, hrozně ho miluji, ale nevím jestli on mě také, na otázku jestli mu na mě ještě záleží mi není schopen odpověďět, pokaždé mi řekne něco jiného, nejdříve, že mu mám dát čas, poté, že ho mám nechat se rozmyslet zda chce být ještě někdy něco více než kamarád, poté že je to celé o získání důvěry a nakonec mi napíše, že nechce náš vztah jaký byl a, že neví jestli ho toto někdy přejde, že nechce nový vztah ve kterým by si mě nemohl vážit a věřit mi. Nevím co si mám tedy myslet, zdá se mi to, že mi nějaké naděje dělá a že se

1.část Dobrý den paní doktorko, měla jsem 3letý vztah, 2 roky z toho byly krásné, poslední rok, ale stál za nic, rozhodli jsme se totiž bydlet spolu a nejspíš jsme na to ještě nebyli připravení, furt jsme se hádali a rozcházeli scházeli, ovšem krásné na tom bylo, že každou krizi jsme v pohodě přežili a pokaždé se usmířili. Teď je to ale jiné, zhruba před měsícem, jsem se hrozně opila a údajně se vyspala s jiným mužem, jelikož jsem nechtěla lhát svému příteli šla jsem se mu okamžitě přiznat. Neřval nic, jen mi řekl, že nemám brečet a že to bude dobrý, poté odjel a my se rozešli. Teď jsem ale zjistila, že má údajná nevěra vůbec nevěra nebyla. Jak jsem byla opilá tak mě můj kamarád vedl na kolej do postele, určitě jste někdy poznala tu pravou opilost, kdy nevýjdete do schodů a nevíte o sobě. Ráno jsem se probudila skoro nahá v posteli, on skoro nahý vedle mě, zeptala jsem se ho tedy, zda jsme spolu spali, on řekl, že ano. Poté jsem to tedy hned běžěla oznámit příteli co jsem hrozného

Dobrý den pani doktorko, už jsem Vám psala několikrát.Přítel se se mnou před po pětí letech rozešel a pár hodin na to odletěl s novou přítelkyní na dovolenou.Od rozchodu jsou to už 4 měsíce. Myslela jsem, že je to uplný konec, ale postupem času jsme se začali vídat. On mi tvrdi, že neví, s kterou z nás má žít. Prý neví, jestli je s ní šřastný a neví co má dělat.Minulý týden jsem mu řekla, že už se nebudem vídat, že moje číslo má a kde bydlim ví taky. Řekla jsem mu, že pokud se se mnou bude chtít vídat, musí si to v sobě vyřešit . Myslíte, že jsem udělala dobře ? Původně jste mi totiž odepsala toto : Dejte si spolu čas, kdy vám on oznámí své rozhodnutí, jak by si to přál dál, a přerušte na nějakou dobu kontakt. Pokud vám za to opravdu stojí, nebudete se cítit jako ponížená "čekanka", ale jako ta, která dává vašemu vztahu šanci... Ale já jsem se s ním na žádném čase nedomluvila, myslíte, že i tak jsem udělala dobře a že je šance, že se vrátí ?Je to teprv týden,ale zatím ani nenapsal.

3. část
mě nenaplňuje a nezajímá.Tenhle věčný stres se podepisuje na mém zdraví. Před lidmi dělám, že jsem v pohodě, přeci jen je to rok, abych nevypadala jako hysterka. Ale je to špatné, nejím, spánek nepřichází a když už je tělo tak unavené, musím do práce, kde jsem akorát nervozní, podrážděná a bohužel až agresivní. Jediný klid, který mám je když jsem sama, v posteli. A nebo ve chvíli, kdy mám možnost vidět bývalého, tak mám obrovskou potřebu, aby mě obejmul a vrátil vše hezké...Omlouvám se za dlouhý příspěvek, jen bych potřebovala odpovědi na mé otázky. Proč mě vyhledává, nenechá mě žít, jsem to já, kdo by měl vyhledat odbornou pomoc? Moc Vám děkuji za případný názor, s úctou Anna - otázka upravena poradcem

2. část
se k sobě mohli vrátit. Ale pak zas z jeho strany přišel zkrat a nic. Neustále mi předhazuje, že spolu nemůžeme být kvůli mé povaze, přitom na druhou stranu mi opakuje, že mu se mnou vlastně nic nechybělo a i po sexuální stránce měl doma, dle jeho slov, kvalitní sex. Po tomhle se ve mně něco zlomilo a řekla jsem si dost. Opravdu jsem vynaložila veškeré své úsilí a přes měsíc ho nevyhledala ani nekontaktovala. Každý den a každou minutu jsem ho ale měla v hlavě, ovšem pořád jsem si opakovala ,že ten kdo by se měl změnit je on, a že to stejně mezi námi nemá smysl. Opět se ozval. Proč? Protože je to opravdu sobec, který má potřebu mě trýznit? Má svůj život, do kterého já už mu nevstupuji, ani se nepřipomínám, což jsem mu i naposled řekla. Ale on je jak hluchý a slepý...pořád opakuje, že je to sice rok, co nejsme spolu, ale že mu stále chybím, že není den, kdy na mě myslí, že by se chtěl opravdu vrátit, ale ví, že by to fungovalo jen chvíli. Jsem zoufalá, na vše jsem rezignovala,nic - otázka upravena poradcem