Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
nejistota ve vztahu
Dobrý den,půl roku žiji s partnerem, který je čerstvě rozvedený. Rozvedl se kvůli mě, já ho odmítla, ale on za mnou odešel, že mě opravdu miluje. Žiji se svojí dcerou u něho v bytě nakonec, ale po 5 měsících soužití začíná večery trávit mimo domov, už i 4x do týdne. Snaha to řešit, že takto si život v partnerství nepředstavuji, je bez výsledku. Prostě to tak chce a chce mít volnost. Když mám dceru, (mám střídavou péči), utíká doslova z domu, když jsem nemocná, to samé, že neví, co by doma dělal, když s ním nemohu sportovat, atd. Hrozně mě to trápí a říkám si, co udělat, aby se stala změna. Takto se nechoval, ale najednou chce být sám, mít volnost, přitom jsem mu nikdy nic nezakazovala. Hledá na mě chyby, naprosto nesmyslně a já si říkám, do kdy je má ženská sebeúcta ještě čistá a má smysl vztah udržet. Nerozumím tomu, proč o mě tak bojoval, rozvedl se, přitom opustil dvouletou dcerku, kterou miluje, 4x týdně ji má u sebe a přitom teď ode mně jakoby utíká a mluvit o tom nechce. Poraďte
Lenka
nejistota ve vztahu
Dobrý den. S přítelem jsme spolu 7 let. Mně je 29, jemu 30 a nyní se necítí na to, aby vztah takhle posunul. Prý se to může změnit, ale slíbit mi to nemůže. Nevím, co mám dělat. Moc ho miluju, ale život bez dětí? To nikdy! Jenže vidím kolem sebe, jak je těžké najít si někoho k sobě. Trvá to někdy i roky. A čas je přesně to, co nemám. Buď odejdu, budu x měsíců truchlit a budu se pak modlit, abych někoho potkala, hodil se ke mně a vyhovoval mi. Nebo zůstanu, budu se modlit, že si to časem nějak rozmyslí. Jenže… co když ne? Co když mi za další dva roky řekne, že názor nezměnil. Co pak? Bude mi 31. Mám vyloženě panickou hrůzu ze samoty. Vůbec netuším, co mám dělat.Přijde mi,že ať udělám cokoli,může to být moje osudová chyba.Panicky se bojím zůstat sama (v tuto chvíli být bez něj).Že nikoho nenajdu,že nebudu mít děti.Jak to udělat, abych v sobě našla sílu to nějak řešit.Děkuji.
Tereza Janatková
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Jsem rozvedená a nyní mám nový vztah, který nyní trvá více než rok. On je rozvedený cca 10let. Po tuto dobu vystřídal mnoho partnerek. Hned to s každou myslel vážně a naštěhoval si ji domu. V jeho domě se necítím dobře, všude vidím ty přede mnou. Navíc se jedná o partnerky z jeho blízkého okolí, kamarádky jeho kamarádů, ze vzdáleného příbuzenského vztahu atd. Tedy jsou pořád součástí našeho života. Dokonce o jedné řekl "ta měla velká prsa", já moc obdarovaná nejsem, byla to rána. Již jsem uvažovala, že ze vztahu odejdu, moc mě to trápí. Ale opravdu ho mám ráda a nevím, zda si život bez něj dokážu představit. Děkuji - otázka upravena poradcem
moucha
děti partnerů
Dobrý den, prosím o radu, jsem 8 roků podruhé vdaná, mámě úžasný vztah, v poslední době ale narážím na zásadní problém, já i manžel máme již dospělé děti, které mají své rodiny a tedy i děti. Jsem zaměstnaná a vykonávám náročnou psychickou práci s lidmi. Samozřejmě, že se snažím někdy pohlídat má vnoučata, v tom okmažiku narazím... je to jen párkrát do roka i z důvodu, že žijí daleko od mého bydliště . Ihned je po mně žádáno, abych hlídala i manželova vnoučata a je problém. Kdy? když mám 4 týdny dovolené, vnoučat je 7? Jsou malé, takže pořád být ve střehu. jsem z toho nešťastná a stává se mi to noční můrou. mají přece své babičky...... Můj zdravotní stav není o.k., mám ID I. stupně a to na psychiku, před 3 roky jsem zcela zkolabovala z důvodu přetížení organismu. Prosím poraďte manžela miluji a toto mne velmi trápí., nechci dělat problémy......
Eva
generační soužití
Dobrý den,je mi 23 let, už 1,5 roku žiji s přítelem,momentálně čekáme miminko, přestěhovala jsem se k němu do dvougeneračního domku kde spolu s námi(pod námi) bydlí jeho matka se sestrou. Sestra je téměř mým vrstevníkem,je to hodná a milá osoba,přítele nemá,hodně času tráví doma,za ten rok a pul jsme se velice moc nesblížili,i přes to že jsem obě doma nejsme vůbec v kontaktu jen se pozdravíme, cítím jakoby nezájem.Matka má dvě nepovedené manželství,její názor na muže je zvláštní a trochu jí dávám za vinu,že její dcera doposud přítele neměla.Má poslední slovo, člověk má strach cokoli říct, ihned většinou zaútočí arogantním tonem.Od doby co ví o těhot. mě skoro ignoruje. Ani dříve nejevila žádný zájem se sblížit.Nehledě na to,že nám to nedávno vyčetla že ji neznáme,protože snimi nikde nejezdíme.ale velice nikde nejezdí jen je v práci.Do toho přítel jezdí pozdě z práce.Firma je v rozjezdu.Je to dočasné, asi tak na rok, říká. Pak bude chodit prý v 6.Cítím se sama.Co dělat?Děkuji za odpověď
Ivet
zamilovanost
Dobry den.Jsem v hloupe situaci.Zamilovala jsem se do manžela kmaradky...nic jsme spolu nemeli ale rekla bych že jiskřeni je oboustranne,minimalne chemie proste funguje,to poznate citíte.Už se v tom placám měsíce,jsem uplne už unavena,stale na nej myslím,když se vidime tak normalne i v pritomnosti sve zeny me chvali vzhled a ja nevim co jeste ,to dela i když tam není..Pořad se snaží domluvit memu muži ,aby se ke mě choval líp a když jsme spolu treba a v tu chvili tam neni,pta se me i jak se ke me muj muž chova..on je skvělí manžel a otec,je klidny ,nezvyyšuje hlas,se vším všem pomůže,poradí ,je ochotny k potrebam sve ženy,proste pravy opak meho muže.Jeho žena je general ,je to spíš takovy chlap malinko,presto je skvěla.Mam ji moc rada a moc pro mě znamena,ale laska k jejimu manzelovi mi zacina prerustat pres hlavu..nekdy mi prijde ze si ho vůbec nevaží a rikam si ,že jsme povahove pro sebe jak stvoření.Nikdy nesmim dovoli aby k necemu doslo.Myslíte že je vhodne vyhledat psychologa
MÍŠA
problémy s tchyní
Dobrý den,s manželkou máme problémy s tchýní,neůstále nám dělá potíže v domácnosti,nedávno nám odcizila peníze,často se napije a nechce přiznat chybu a o krádeži pěněz nechce slyšet.
Snaží se nás rozhádat a dovezt až k rozvodu!
Prosím Vás o radu jak stím naložit abych nepřišel o manželství a děti.
Snaží se nás rozhádat a dovezt až k rozvodu!
Prosím Vás o radu jak stím naložit abych nepřišel o manželství a děti.
Marek
zamilovanost
Dobrý den, už dlouho mám pocit, že jsem zamilovaná do jednoho svého kamaráda, ale nedokážu mu to říct. Mám strach, jak by to přijal. On je velmi sympatický, pohledný, proto o něj má zájem spousta holek. On, ale žádnou z nich nechce, protože se mu doslova vtírají. Jedna z nich dokonce vykládá, že se k němu nastěhuje, budou mít svatbu a děti. On si z toho dělá legraci, ale ta holka je psychicky narušená a on si vůbec neuvědomuje, že by mu mohla ublížit. Chtěla bych ho před ní varovat, stočit veškerý zájem na mě, když si rozumíme a občas i spolu flirtujeme, ale zase: Jak mu vysvětlit, proč se o něj bojím? Nebo, jak by si to měl vysvětlit on? Nevím, jestli je dobré říct klukovi narovinu, že ho miluji, zvlášť, když by to byl vztah na dálku. Čím déle to ale budu odkládat, tím si myslím, že to bude horší. co mám dělat?
Terry
nenaplněná láska
Dobrý den.Ked som mala 15 rokov zalubila som sa do muza o 26 rokov starsieho..Ked som mala 18-nast moje kamaratka mu povedala o mojich citoch..Stretavali sme sa kazdy rok chodili na dovolenku.Rozpravali sa o vsetkom aj o jeho zene a detoch,nepripadalo mi to zle,ved nikto nikoho nepodvadzal,nas vztah bol bez sexu.len sme sa bozkavali,rozpravali a travili pre mna bajacne spolocne chvile.Potom som si nasla priatela.Bol romanticky pozorny ale ziarlivy.Rok nam bolo spolu fajn ale potom ma jeho ziarlivost zacala nudit,Vysvetlili sme si to,bol menej ziarlivy,ale aj tak som sa zacala zase stretavat s mojou "byvalou" lasko.Medzicasom som sa vidala za mojho ziarliveho priatela,jeho ziarlivost sa zmiernila na minimum,ale po svadbe aj poklesol zaujem o nejake aktivity. Uz je s nim hrozna nuda.Tento rok sa nam narodilo babatko,a vsetko je na mojich plecich.A ja cim dalej tym viac myslim na moju byvalu lasku.Hrozne mi chyba.Dokonca lutujem ze mam babo a nemozem byt s nim.Co mam robit som zufala. - otázka upravena poradcem
Lucia
nevyrovnaný vztah
Pro Naivku: UTÍKEJTE!!! Naivko, čekáte miminko, opravdu chcete, aby Váš chlapeček v tomhle vyrůstal? Že maminku je možné zmlátit a ona vše odpustí? Jak se bude k ženám jednou chovat on? Váš "partner" už má holčičku ve "své péči" - v překladu ji strčil k babičce. Opravdu si myslíte, že když se už na jedno své dítě vykašlal, o druhé se bude vzorně starat? Naivko, přestaňte do tohoto člověka promítat své představy, jaké by to bylo kdyby... a vemte nohy na ramena. Feťákům nepomůže nic jiného, než že si hrábnou na opravdové dno, a dokud mu budete dělat zázemí, nikdy nedospěje k vyléčení, nebude totiž muset. A pak na tom dně s ním budete i Vy a Váš chlapeček. Utečte. - otázka upravena poradcem
Ane
problémy v sexu
Dobrý den, mám 2letého syna, před porodem vše fungovalo v sexu normálně, po porodu bylo dlouhé náročné období se synem, nějak nebyl na sex čas, teď jsem ve stadiu, kdy je mi velmi nepříjemné, když se partner jenom dotkne, vymlouvám se, nemůžu se přinutit, nedokážu to překonat, nevím, co mám dělat...
evka
nejistota ve vztahu
Dobry den , chodili jsme spolu asi 3 mesice,bylo nam super ale i hadky,ja otehotnela,rozhodli jsme es,ze si dite nechame i presto ze jsme spolu kratce a posledni dobou jsme es hadali,do toho diagnostika rakoviny prsu...ja jsem to nezvladala a proste jsem ho vyhodila,hned na to jsem litovala a omluvila se,on rekl,ze potrebuje cas ze posledni dobou toho je hodne,ja nebydlel auf zacla jsem jo vydirat,ze jo udam muze me zbil atd,vsude jsem to vykladala,ze me zbil a opustil kvuli tomu,ze jsem tehotna,vim ze se to nedela,ale na me toho bylo moc a citila jsem es strasne ublizena a ponizena proto jsem mu chtela znicit zivot, on i presto vsechno mi dal sanci a sesli jsme se,ja mu vse vysvetlila a omluvila se,pak jsme se na to vyspali....po sexu se oblekl a odesel,co si mam ted myslet,ze budeme jenom sem tam na sex es schazet,nebo to bylo jednorazove,nebo mA v planu to zkusit jeste...uz jsem zase na nervy a nechci to pokazit
Nina
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, potřeboval bych radu. Bydlím s přítelkyní přes půl roku u jejich rodičů ale čím dál více mě to začíná štvát. Problém je že vždy když sní mlulvim o našem bydlení tak vždy má jiný názor. Tedka mi říkala že tu nechce nechat rodiče samotné. Vím že je má ráda a udělala by pro ně všechno ale pro mě to není. Máme si postavit barák vedle nich cca. 10m. ale nemůže pochopit že já tu bydlet nechci. Můžete mi nějak pomoci ? Děkuji a hezký den
Martin
hledání sebe sama
Dobrý den.Prosím Vás,je mi 35 let,za sebou mám rozvod(nula dětí),pak další kratší nevyšel.Setkávám se jen s tím,že muž bude raději milovat více děti,kamarády,než ženu.Ani se nevzdělávají "o vztazích".Jakoby ňoumové,žádný chlap.Má představa by byla potkat partnera,který by skutečně stál o pevný vztah, který vydrží do smrti,kde dva se budou vzájemně snažit být tu každý den pro druhého,kdy budou parťáci,kámoši,vše si můžou říkat,mít důvod se smát i sex.žít, i muž pomůže v domácnosti.A ne,jak to kolem sebe vidím: po 10 letech vztahu krach,protože matky milují syny,otcové milují dcery a rodiče se vzájemně tak oddálí,že už nejsou schopni zase navázat.Vztah dětmi končí?Jsem už unavená chozením na schůzky,jsem zhnusena lží na prvním rande a pak ve vztahu skutek utek.Že je muž úplně jiný se časem provalí.Myslíte, že existují muži,co jsou schopni vztahů na "mé" linii? Existují?Setkáváte se s tím? Máte radu,jak zjistím záměr u něj, aniž bych první vnukla můj záměr?Nechci muže manipulovat.Děkuji - otázka upravena poradcem
jana
nevyrovnaný vztah
4.část až bude mít hotový pokojíček, zatím bydlí u babičky. Byla jsem i odhodlaná a ochotná se postarat o ní. Teď prostě nevím, jestli mu dát ještě další šanci, už jsem mu odpustila strašně moc, dokonce mi byl na začátku nevěrný. A je pravda, že věřit mu moc nedokážu po tom co mě už tolikrát zklamal. Hrozně moc jsem mu chtěla pomoct, protože je to strašně šikovný a srdečný člověk, ale jakmile do toho vstoup ta droga, tak je z něj psychopat. Vždycky jsem mu dala další šanci jen když přestane. Teď prosí, brečí, vydírá a já zase začínám uvažovat že tomu podlehnu, půjde na terapii a bude čistej. Jinak nevím jak to finančně zvádnu, když nedokončí ten dům a nepomůže mi s penězma na dítě. Samozřejmě mám strach, že se vše bude opakovat a vím, že bych tím svoje dítě ohrozila. Včera jsem dokonce spadla na zem, možná ne úplně jeho vinou, ale spadla. Rodině jsem zatím nic neřekla, ty ho i tak nemají moc rádi. Prosím o radu, i když tuším jaká bude. Děkuji
Naivka
nevyrovnaný vztah
3.část - žačal to tu ničit, co udělal, že to dělal on, že to zaplatil a jí ho za to ani nepochválila, snažila jsem se mu v tom zabránit, ale nešlo to. Naštěstí nezničil nic tak důležitého a snad to půjde opravit. Každopádně jsem byla ráda když odjel, ale děsia se toho co bude dál. Naštěstí zpátky už nepřijel, ale zača mi psát sms, jak je mu mizerně, že to zase posral, atd. Prosil mě ať mu dám ještě šanci, že bude v pohodě. Ještě jsem zapomněla dodat že má jít na půl roku do vězení, kvůli řadě malých prohřešků z minulosti a řízení v zákazu. Byla jsem odhodlaná na něj počkat i za ním do toho vězení chodit na návštěvy, ale po tom co tu zase předvádí to asi není dobrý nápad. Řekl mi ať mu dám ještě šanci, nebo se ufetuje, že je sám špatnej z toho že má jít do vězení, teď když čekáme rodinu, začalo se mu dařit v práci a podařilo se mu nebrat drogy a žít normální život, ale že pod tíhou vědomí že bude sedět zase začal. Má ještě v péči 11letou dceru, která se těší až půjde k nám.
Naivka
nevyrovnaný vztah
2 část - ať s ním zůstanu, že mě má rád atd. Čekáme kluka a on se na něj moc těší. Jenomže situace se za nedlouho opakovala, vlastně se se mnou za poslední měsíc už rozcházel třikrát. Když jsem zjistila že jel pro dogy a našla ho dřív než si je dal, prosila ho ať to nedělá, že zase všechn zničí, stejně to udělal. A poslední 2 týdny to už prostě vůbec není on, bere čím dál častěji. Já pořád brečím a čekám až to skončí. Zjistili mi těhotenskou cukrovku, tak bych se tím pádem neměla stresovat o to víc, navíc v takhle vypjatých situacích, kdy třeba odejde, nic neřekne a vypne si telefon, nedokážu nekouřit, takže tomu malému ještě ubližuju kouřem a strašně si to vyčítám. On dělá stavební práce a staví i náš dům, kde už bydlíme, ale není dokončený. Všechny úvěry jsou na mě, nevím jak je budu platit až budu mít jen rodičovský příspěvek, ani nevím jak vše dokážu dokončit bez něj. Včera se opět situace vyhrotila a já se s ním rozešla, dal mi několik facek, mám modřiny na rukách, začal všechno
Naivka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem ve 26tt. S přítelem ani ne rok, je to recividista závislý na drogách. Již několikrát jsem se s ním rozešla a vrátila se pod podmínkou že podstoupí terapii a přestane. Podstoupil již několik speciálních terapií a asi 4 měsíce byl ok, snažil se, hodně pracoval a maximáně si dal 1-2 piva večer po práci. Jednou se opil, nepohodli jsme se a začal mi nadávat, chtěl se rozejít atd. byl agresivní, ne vůči mě, rozbil mobil a prokopl dveře od auta. Pak se omlouval atd. Opět jsem mu odpustila. Poslední měsíc se jeho výlevy začaly stupňovat až jsem nakonec zjistila že opět fetuje. Nejdřív se se mnou chtěl rozejít kvůli tomu že jsem měla podezření, že si zase dal. Vyčítal mi že mu to připomínám atd. Přitom na mě řval, nadával mi, urážel a byl sprostý. Chtěl se odstěhovat, tak jsem mu sbalila věci ať teda jde když se ke mě takhe chová. Dokonce mi dal facku a chytil mě za pusu tak že mi riztrhl ret až mi začala téct krev. Nakonec začal brečet, ať s ním zůstanu - Pokračování dále
Naivka
nejistota ve vztahu
Dobrý den,jsem s přítelem rok a pul,nežijeme spolu,jezdíme za sebou.Já mám dve deti z prvního manželství a on také dve.Náš vztah byl hezký,harmonicky plánovali jsme společné bydlení..něžnosti,smích..ješte před měsícem miluji tě..pka začal být zamlklý a neprojevoval city ke mně,myslím slovně..řekla jsem miluji tě a on mlčel,je mi s tebou hezky a on mlčel..vím že nám chtěl zajistit domov,v práci se mu přestalo dařit,jeho bývalá manželka očkuje deti..řekl že jako chlap selhal..odjel ve čtvrtek..ješte milování polibky,objetí,plánování v pátek nekomunikoval,vyzvedl své deti co má na víkend,nekomunikoval a v neděli jsme si zavolali a on vyhlásil pauzu..starosti s prací,dětmi...že ke mně něco cítí ale ochladlo to že to není jako dřív,že neví zda starostma nebo čím..může se muž během měsíce odmilovat?když jsme měli harmonický vztah?Psal i že ho to mrzí že mi dal takovou dardu,že na to pořád myslí a prosí mne o trochu času..jsme zmatená a bolí to...co mám dělat?
Martina
nejistota ve vztahu
Dobrý den,je mi 40+,ženy mi vždy nadbíhaly.Spíš mě to otravuje,jsem rodinný typ,proto když mi o nějakou ženu opravdu jde,uzavřu se do sebe.Vše i díky matce,která vedla promiskuitní život.Před rokem jsem začal komunikovat s milou ženou.Stejné názory+smysl pro humor,když jsme se viděli chovám se jinak.Naskočí mi vzorec chování,že jí nechci ublížit,zatahováním do svého "blbého minulého" života.Ona to ze mě cítí.Její dětství bylo také těžké a bývalý partneři jí ubližovali. Boužel,nerozhoupal jsem,nepřekročil pomyslnou čáru ke vztahu,ona už ted se mnou nechce komunikovat.Jsem ted hodně pracovně vytížen a unaven,tedy bez optimismu.Ona to ví,přesto jsem se snažil aby citila mou oporu.Nikdy jsem jí neodmítl,když potřebovala komunikovat.Lidé na malém městě nám nepřejí,kvůli "bohatsví".Donesly se k ní pomluvy rádoby jejích konkurentek a ona to neustála.Nechce abych jí už kontaktoval,že jí beru energii.Rád bych zabojoval,mám jí moc rád,nerad bych o ní přišel,ale asi mi nezbyde než se ted odmlčet? - otázka upravena poradcem
Vláďa
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,prosím o váš pohled. Manželje středoškolák a mě si vzal už s hotovou VŚ. Mezi lidmi s VŠ se i pohybuje, tak jsemto nevnímala jako problém. Nicméně mě na MD dostal do pocitu skoro jako by studu za to, že jsem studium absolvovala. Dala jsem se pak dohromady, našla si práci, v níž se dá uplatnit moje kvalifikace. Nějak to vzal, byl rád za peníze do rodiny. Máme spolu tři děti a ty se na dráhu studia chystají, já jsem nucena si dodělat ještě další školu. A to asi bude i kámen úrazu - manžel to špatně snáší, sice sám je ve své práci úspěšný,ale je mu to málo. Nejhorší je, že to neřekne (všechno nějak dedukuju, mnohdy po dlouhé době a možná nepřesně). Na přímý dotaz buď vybuchne nebo ho schová za nějaké klišé. U jedné dcery teď začal zakazovat její obor - že na něj nesmí a že musí jít na jiný. - že prý ji na tom jí vybraném nebude živit. Jsem z toho zoufalá, celou dobu jsemto nějak držela, nikdy neřekla, že je něco míň. Teď si chtěl dodělat po vzoru svých kamarádů nějakou nástavbu, ale zjistil, že jako středoškolák nemůže. A situace se zhoršila - vůbec nevím, co dělat. Děkuji
Linda
pauza ve vztahu
Jak by měla pauza probíhat a jak má být dlouhá a myslíte, že je to správný řešení, abychom se k sobě vrátili?
Veronika - část 2
pauza ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsem byla 2 roky (mě je 20, jemu 26). Spolu jsme bývali jen o víkendech ( já bydlím u Brna,on v Praze). Snad ve všem si rozumíme, máme stejné záliby. Nehádali jsme se, ale v našem vztahu dost věcí chybělo, např. málo jsme se bavili o tom co od sebe očekáváme, co nám na tom druhým vadí.., uplně vymizelo líbání atd. ,jen sem tam nějaká pusa. A hlavně, když jsme spolu nebyli, tak jsme si už vůbec nepsali ani sms. Předtím mi dával často a všude najevo, že mě miluje..hladil mě, dával mi pusu jen tak na tvář… . Nedávno mi řekl, že potřebuje pauzu, ale že si mužeme psát. Prý se na mě přestal těšit, přestala jsem mu chybět. Začali jsme spolu být spíš jen jako kamarádi, kteří spolu podnikají výlety. Oba to vidíme stejně…to, že vymizela ta jiskra. On si je jistý, že pauza je to nejlepší řešení, který teď můžeme udělat, abychom zjistili, jestli si budeme chybět ,jestli spolu chceme být. Jak by měla pauza probíhat a jak má být dlouhá a myslíte, že je to správný řešení, abychom se k sobě vrátili?
Veronika
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 3 a půl roku. Už delší dobu se mnou nechtěl spát, prý na to nemá chuť, ale mně to pokaždé mrzelo, připadala jsem si bezcenná, že už se mu nelíbím... Každý víkend jsem mu to vytýkala. Po nějaké době už ani nechtěl spát u mně doma. Nevím jestli se bál toho, že bych to zase vytahovala, ale to mě mrzelo ještě víc, že už se mnou nechtěl trávit dny ani noci. Tak jsem navrhla, že by jsme si měli dát od sebe pauzu a on souhlasil. Ale později mi začal hrozně chybět, protože jsme spolu byli každý den, byla jsem na něm závislá všechno jsme dělali spolu. Po nějaké době jsem mu napsala, že mi chybí a on odpověděl, že je ještě brzy. Pak jsem se řekla, že už takhle dál nemůžu, že to potřebuji vyřešit, nedokážu se soustředit a myslet na něco jiného. Nevím, jestli jsem na něj moc rychlá, ale nechci čekat, když to bude mít stejný efekt, jako do teď. Moc děkuji za odpověď Terka.
Tereza
psychické poruchy
Dobrý den, prosím o informaci, jestli někde existuje skupina anebo specializované pracoviště pro blízké rodinných příslušníků stižených poruchami osobnosti (impulzivní, hraniční, hysterická - celkem 3 lidi v úzké rodině). Jsem ten, kdo je uprostřed, kde se to všechno střetá, kdo je nárazníkem, ale i tím, kdo se snaží všechno rovnat, klidnit, protože jde o vztahy rodič - dítě. Bohužel z vysílení jsem již sám uvažoval asi dvakrát o tom, že to nějak skončím, protože z rodiny nemohu vystoupit, drží mě tam zodpovědnost, ale ten tlak je někdy neúnosný. Případně jak to řešit. Mockrát vám děkuji.
Martin
nedotažený rozchod
Dobrý den chtěla bych se zeptat na Váš názor. Chodila jsem dva roky s mamánkem - tedy aspoň vždy byla na prvním místě matka a její potřeby a pak si partner udělal čas na mě (viděli jsme se většinou po týdnu na cca 2-3 hodiny). Teď mě partner opustil již po 3. Vždy inicioval rozchod on, tentokrát mi napsal, že chce pauzu když jsem mu napsala, že bych byla ráda aby ke mně byl upřímný napsal že už mě nemiluje, že chyba je na jeho straně a neví proč, že není pro vztah, že už se smířil s tím, že zůstane sám a že v tom není nikdo jiný, to mi kladl na srdce hned několikrát, že když nebude se mnou bude sám. Teď po cca měsíci od rozchodu se mi občas ozve s tím jak se mám, a že mi drží palce se školou. Snad je jasné, že se s ním nemůžu kamarádit. To přece nejde. Jsem k němu proto odměřená. Přemýšlela jsem, že si ho odeberu z přátel. Rozchod inicioval také prostřednictvím Facebooku. Mě tohle už nebaví..nevím jestli zase čeká, že by se ke mně mohl vrátit protože žádná jiná s ním nevydrží. Děkuji.
Simona
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Mám staršího přítele. Jsme spolu už několik let, ale pořád to nebylo nic závazného a to mě celou dobu hodně mrzelo. Když jsem mu navrhla, seznámení s mými rodiči, řekl, že se s nimi setkat nechce, že se na to necítí připravený. Ani ne týden na to mě pozval k sobě domů v době, kdy tam byly jeho děti (střídavá péče), přestože se tomu do té doby důsledně vyhýbal. Od té doby se ale zase nic neděje a když jsem nadhodila, že bych s ním zase chtěla trávit noc, řekl mi, že ale přece nemůže děti vyhodit. To tedy znamená, že se tomu budeme důsledně vyhýbat i nadále, přestože říkal, že setkání proběhlo dobře. Nerozumím tomu.
Johana
nevyrovnaný vztah
pokračování: a tak nevím. Je to blbina? Je to v rámci jeho celé osobnosti malichernost, kterou bych měla tolerovat? To by byl asi u mě běh na dlouhou trať. Nevím, jak se mám k tomu postavit. Manžel o všem ví, ale nemám ho pořád napomínat o kouření a ptát se na to a on prý určitě přestane, jen neví kdy, termín začátku odvykání mi nechce říct, podle všeho se mu jeho situace lítí - v práci si svobodně může dát, doma to zřejmě nějak vydrží. Došla jsem ve svých myšlenkách už i k rozvodu, ale je to extrémní řešení, které mě napadá jen proto, že nevím, jak to jinak řešit. Jsem strašně zklamaná. Takhle jsem si to naše soužití nepředstavovala... Jak se zbavit vnitřního rozporu? Co můžu udělat, abych se vnitřně cítila lépe? Abych při pohledu na něj nemyslela jen na kouření a tím si ho nezošklivovala? Lehké to nebude, že? děkuji Vám za odpověď.
Ivana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, manžela (42let) jsem poznala jako vyléčeného nekuřáka a byla jsem na něj pyšná. Před 3 měs. jsem ho náhodou navštívila v jeho práci a přistihla ho s cigaretou.Podle jeho slov kouří už 3/4 roku,ale ne moc, prostě to potřebuje,když je v práci stres a je to kuřácké prostředí.Já ho i docela chápu, ale neumím se s tím vyrovnat. Když ho vidím, tak si říkám, kolik jich dnes měl, jestli teď, když je nervózní, tak by mu pomohlo, kdyby si zakouřil, jak to vydrží o dovolené, atd. Jeho postoj je, že o co jako jde, když bude kouřit jen v práci. Ale mně jde o celkový princip.Nemám ráda kouření, nechci, aby k tomu měl manžel pozitivní vztah, aby to netoleroval u dětí. Mám dny, kdy si říkám, no a co a dny, kdy bych se s ním nejraději nebavila, jak mě to vnitřně deptá.Jsou dny, kdy ho fyzicky odmítám, ale pak mám pocit, že se vzdalujeme a chci pracovat na vztahu a intimno je v pořádku (i když když citím kouř při libání, tak se zase sebe ptám, kolik jich vykouřil a zda-li pak někdy přestne?)
ivana
osamělost
Pro osamělou Hanku 17 let
Milá Hanko, byla jsem na tom podobně, vůbec jsem si nevěřila, považovala jsem se za nehezkou a zbytečnou. Kluci, co se mi líbili, byli nedostupní, a ti kteří projevili zájem, se nelíbili mně. Ale časem jsem proplouvala životem, aktivně se zapojovala do všech společností, na které jsem natrefila a zjistila jsem, že to se mnou není tak hrozné. Jsem 27 let vdaná, mám 4 bezva děti, skvělou práci a spoustu přátel - žiju skvělý život. Nebojte se, žijte, bude to dobré - zdraví Jana
Milá Hanko, byla jsem na tom podobně, vůbec jsem si nevěřila, považovala jsem se za nehezkou a zbytečnou. Kluci, co se mi líbili, byli nedostupní, a ti kteří projevili zájem, se nelíbili mně. Ale časem jsem proplouvala životem, aktivně se zapojovala do všech společností, na které jsem natrefila a zjistila jsem, že to se mnou není tak hrozné. Jsem 27 let vdaná, mám 4 bezva děti, skvělou práci a spoustu přátel - žiju skvělý život. Nebojte se, žijte, bude to dobré - zdraví Jana
Jana Pinkasová
bývalí partneři
Dobry den,
chtela jsem se zeptat na situaci, ktera me ted trapi. Pred casem jsem se rozesla s pritelem po 9ti letech (28 let). Bylo to hrozne tezke, protoze byl fajn, spolehlivy, cilevedomy, pecujici, spolecny smysl pro humor, pratele ale posledni 2 roky jsem si rikala, ze asi umiram za ziva. Co se tyce intimnosti, tak na to nebylo pomysleni a spis tak z povinnosti,ale vasen uz byla ta tam. Zacatek vztahu nebyl taky nijak vasnivy, ale byli jsme si nejlepsimi kamarady a rikam si, ze kdyby to bylo spatny, tak to tech 9 let spolu nevydrzime. Po bolestivych mesicech jsem to ukoncila s tim, ze jsme porad v kontaktu, piseme si a mam o nej starost a kdyz nepise tak jsem z toho cela spatna. Do teto situace se objevil dalsi muz, ktery je hrozne fajn a snazi se, akorat trochu dite. Porad mam v hlave, jestli jsem neudelala chybu a v myslenkach se vracim k byvalemu priteli a hodne srovnavam. Je to normalni stav a mama radeji pockat? Uz to je cca. 4 mesice a rozchod trval rok. Dekuji moc za radu
chtela jsem se zeptat na situaci, ktera me ted trapi. Pred casem jsem se rozesla s pritelem po 9ti letech (28 let). Bylo to hrozne tezke, protoze byl fajn, spolehlivy, cilevedomy, pecujici, spolecny smysl pro humor, pratele ale posledni 2 roky jsem si rikala, ze asi umiram za ziva. Co se tyce intimnosti, tak na to nebylo pomysleni a spis tak z povinnosti,ale vasen uz byla ta tam. Zacatek vztahu nebyl taky nijak vasnivy, ale byli jsme si nejlepsimi kamarady a rikam si, ze kdyby to bylo spatny, tak to tech 9 let spolu nevydrzime. Po bolestivych mesicech jsem to ukoncila s tim, ze jsme porad v kontaktu, piseme si a mam o nej starost a kdyz nepise tak jsem z toho cela spatna. Do teto situace se objevil dalsi muz, ktery je hrozne fajn a snazi se, akorat trochu dite. Porad mam v hlave, jestli jsem neudelala chybu a v myslenkach se vracim k byvalemu priteli a hodne srovnavam. Je to normalni stav a mama radeji pockat? Uz to je cca. 4 mesice a rozchod trval rok. Dekuji moc za radu
petra
nejistota ve vztahu
část3) Ale poslední dobou to je horší a horší, když mi vadí nějaká jeho kámoška vyvádí, že přeháním a že ho to nebaví pořád. Ale nevím co mám dělat ja tim trpim a on to ví. Když chci přidat nějakou fotku na sociální síť tak nechce. Bojím se že o něho přijdu, chová se ke mně hrozně, ale moc ho miluju. Chci aby byl zase jako dřív. Někdy mi říká, že to lepší nebude ale někdy zase řekne že chce moc zpět,aby to bylo jako dřív. Ale moc se o to nesnaží. Nevím co mám dělat. Začala mu psát jeho bývalá přítelkyně že mu chybí..ale neodepisuje jí. Jen mi řekl, že sem ho včera naštvala a odepsal jí. Tak se moc bojím:( Nic nejím, nemužu se učit do školy. Někdy je na mě moc milý ale jakmile se mu něco nepovede tak mi nadává, že za to muzu ja. Říkal, že se ted rozejdeme a že čas ukáže jestli k sobě patříme. Nevím co mám dělat, někdy mi píše že me chce videt a pak to odvolá. Jsem opravdu zoufalá, chtěla bych u něho znova probudit lásku. Jsem na dně z toho, když si ho představim s někým jiným. Děkuji
Jana
nejistota ve vztahu
Část2). Vysvětlil mi, že díky fotbalu ho všechno štve. Že nemůže hrát je pro něho hrozné a odvíjí se to na něm takovým způsobem. Ale, když spolu mluvíme, tak mi dává za vinu, že za to že nehraje můžu já. Poslední dobou můžu uplně za všechno. Za vše mi dává vinu. Před 3 lety mu zemřel tatínek. My se známe teprve 2 roky. Když začal chodit s kámošema místo semnou, sice sem se celý měsíc trápila, ale trochu to pomohlo. Řekl mi, že to, že ted chodí často dělá i kvuli mně. že chce aby ho ty akce přestaly bavit a bylo to všechno jako dřív. Vždycky sem měla zakázané psát si s kámošema, tak sem přestala a on ted začal s kámoškama a já nemužu nic rict. Rekl mi, že ho to nebavi jak furt zarlim. Moc mě to bolí, že to dělá a říkal at si toho nevšímám. Pořád spolu spíme, když už teda za ním dolezu a vidíme se, ale pusu mi moc nedává na rozloučenou. Připadá mi, že se semnou vidí jen kvuli tomu. Cely nas vztah byl uzasny, opravdu sme se moc milovali. Delal pro me prvni posledni.Taky měl svoje dny
Jana
nejistota ve vztahu
část 1).Dobrý den, s přítelem jsme spolu přes rok a půl. Oba 18. Jsme spolu ve třídě. Poslední dobou na mě nemá čas, jde radši v pátek s kamarády ven a nechová se ke mně hezky, někdy je i sprostý.Říkal, že si za to můžu sama, že jsem mu pořád jen nadávala a hodně žárlila. Začal teď chodit hodně po klubech s kámošema a já trčím doma a jen brečím. Moc nepíše, nevolá , to spíš já. A když se já neozvu nadá mi a řekne, že vidí jak mi chybí. Jenomže kdykoli si snim píšu, je to horší a horší. Řekne mi třeba, že teď chce byt s kámošema.Je to asi logické, protože za ten rok a půl odmítal někam chodit. Je to fotbalista a říkal mi,že nechce abych nikam chodila, že nesnáší lidi co chodí po akcích.Tak sem byla jen 3x bez něho a doteď mi to vyčítá. Teď začal chodit on na akce, uplně obrátil.Pije..tancuje na baru, semnou nikdy nechtěl si zatancovat. Nechápu co se to s ním děje, říkal že je ted hodne zmateny ze všeho. Protože má problemy s kolenem a nemuze hrát fotbal.Fotbal byl pro nej vzdy priorita.
Jana
otázky početí, těhotenství
Dobrý den,
mám také problém s přítelem, co se týče dítěte. Mě je 25 let, příteli 34. O dítěti mluvím rok a půl, netlačím na něj a netrpím panikou ale na druhou stranu si říkám, že chci být mladá maminka a ne zbytečně čekat, navíc přítelovi budou také roky přibývat. Při otázce na dítě mi řekne ano ale ne teď nebo že teď ne a neví proč. Již se i stalo, že jsem se snažila najít jádro pudla a místo toho se přítel rozplakal a stále říkal, že důvod proč ne nezná. Jsem trochu zoufalá, nechci ho uvádět do nepříjemných situací ale musí se to vyřešit. Došlo to do situace, kdy spolu prakticky nespíme. Nenutím ho do ničeho, dávám mu prostor, ale nic se neděje. Když se baví s kamarády, kasá se, jak udělá kluka jak buka, že dítě je už na místě a doma mi řekne, že tyhle řeči nemůžu brát vážně. .. Bojím se, že má nějaký problém, na který nemohu přijít. Do poradny či k psychologovi se mnou jít nechce. Už nevím kudy kam. Co si o tom myslíte? Raději by mě nyní nechal odejít než zkusit dítě..
Děkuji A.
mám také problém s přítelem, co se týče dítěte. Mě je 25 let, příteli 34. O dítěti mluvím rok a půl, netlačím na něj a netrpím panikou ale na druhou stranu si říkám, že chci být mladá maminka a ne zbytečně čekat, navíc přítelovi budou také roky přibývat. Při otázce na dítě mi řekne ano ale ne teď nebo že teď ne a neví proč. Již se i stalo, že jsem se snažila najít jádro pudla a místo toho se přítel rozplakal a stále říkal, že důvod proč ne nezná. Jsem trochu zoufalá, nechci ho uvádět do nepříjemných situací ale musí se to vyřešit. Došlo to do situace, kdy spolu prakticky nespíme. Nenutím ho do ničeho, dávám mu prostor, ale nic se neděje. Když se baví s kamarády, kasá se, jak udělá kluka jak buka, že dítě je už na místě a doma mi řekne, že tyhle řeči nemůžu brát vážně. .. Bojím se, že má nějaký problém, na který nemohu přijít. Do poradny či k psychologovi se mnou jít nechce. Už nevím kudy kam. Co si o tom myslíte? Raději by mě nyní nechal odejít než zkusit dítě..
Děkuji A.
Audrey
nedotažený rozchod
Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně mého ex a mé zamilovanosti. Před půl rokem jsem se s ním rozešla kvůli tomu, že me fyzicky nepřitahoval(nadváha). On mě ovšem stále bezmezně miluje a obětoval pro mě spoustu věcí a já k němu také cítím velmi silné city a mám neustálou potřebu být mu na blízku a vše sdílet s ním. Dalším problémem je to, že bydlí ode mě daleko, což by vlastně nebyl tak velký problém, protože on by byl ochotný se přestěhovat blíž ke mně(už jednou to udělal). Ale já bych s ním napřed chtěla trávit čas aspoň chvíli jen tak, a ne, aby se hnedka stěhoval atd. On si myslí, že já ho nemiluji, ale cítím, že mě to k němu neustále táhne a bez něj se cítím, jako bych byla na světě úplně sama. Tuhle situaci mi ale velmi stěžuje moje rodina, která mého 'ex' přítele opravdu nenávidí a poslední věc, kterou by si přáli, je, abychom se dali opět dohromady. S mojí rodinou mám totiž velmi dobrý vztah, dokud se nebavíme o mém 'ex'. Předem děkuji za Vaši odpověď.
Viktorie
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych poprosit o Váš názor. Ve 43 letech jsem si po delší době, kdy jsem byla sama po rozvodu, našla přítele (51 let), také rozvedeného. Jsme spolu nyní půl roku, stýkáme se přibližně 1x týdně, zajdeme na oběd, na kávu, výlet, výborně nám to funguje v sexu. I když jsme se dohodli, že společné bydlení zatím určitě neplánujeme, mrzí mě, že přítel odmítá jakékoli náznaky toho, že by se setkal s mou rodinou nebo přáteli, především s mými syny. Pokud ho například pozvu na kávu k sobě domů, na pozvání nereaguje a na den, dva se odmlčí. Přitom vím, že přede mnou měl vztahy, kdy "kamaráda" dětem svých expřítelkyň dělal. Nechci ho tlačit do ničeho, co sám nechce, ale myslím, že to není normální. Je mi líto, že já tomu vztahu věřím, a on to chce nechat plynout s tím, že uvidíme, že o tom vztahu není přesvědčený stejně jako já. Nevím,jestli mám v takovém vztahu zůstat, taky už mi není 20 a nechci ztratit několik let, než on "uvidí". Děkuji. - otázka upravena poradcem
Denisa
Rodič a dítě
Dobrý den. Dcera už je zletilá, ale přibližně 5 let mají se svým otcem velmi konfliktní vztah - situace musela být řešena dokonce odborníky. Dcera odmítla pozvat otce na maturitní ples. Ten to nese nelibě, vyčítá to i mně. jde ale opravdu jen a jen o dceřino rozhodnutí, které jsem nijak neovlivňovala. Jsme manželé. Mám do toho vstupovat anebo to mám nechat na nich? Anebo jak to řešit? Já pozvaná jsem. Děkuji.
Jitka
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, před 2ma lety se mnou přítelkyně otěhotněla rozvedla se z menželství bez dětí a nastěhovali jsme se na rady její maminky sem k nim do podkroví, kde je 4000 hypotéka. Dolů bydlí její sestra s přítelem, s tím jsem si nepadl do oka hned z kraje, je to dluhař, má stejně jako já 37 let, tchány poštvává celou dobu proti mě, už se to dostalo do takového stádia, že mě rodiče nesnáší, já v jednom kuse nadávám, protože slyším dolů z balkonu jak ten přítel otce pod vlivem alkoholu poštvává proti mě, tcháni na něj dají, pořád ho poslouchají, proti mě jdou, přítelkyně dá na svoji maminku pořád za ní chodí se radit, svěřovat co u nás, slyší nás se hádat jak to nemůžu strávit... Tchýně nám chodí radit , nemůžu si bez přednášky nic udělat sám. Tchán na mě vzal smeták když jsem tomu druhému dal přes hubu v garáži že dělám v baráku jenom peklo, ten se mi smál do obličeje. Přílkyně nechce jít bydlet jinde.. Posílá mě na kamion, přitom vydělávám 25 000 + 13a 14 plat a jednou ročně € 500.poraďte
Jiří
nevěra
Jaké máte oslovení na mysli, a jaká otázka na závěr, položila jsem svůj dotaz tak jak jsem to cítila, svojí bolest jsem vám už popsala jednou a nevšimla jsem si , že už jste odpověděla, můj druhý dotaz jsem popsala opět jak jsem to cítila a jednalo se o stejnou věc , nevěru, poprvé jste odpověděla vstřícně podruhé, dobrý den, evo Vaše psaní je nějak nedokončené, kromě toho, že schází oslovení na začátku, chybí hlavně otázka na závěr, nevím, co vám mohu nabídnout.... vy už nic myslím, že byste se taky měla s jistou nadějí někam obrátit, aby vám takhle bylo odpovězeno.
eva
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, obracím se pro radu. Co nejvic podle vás zabírá na hysterického partnera. Třeba celé dopoledne leži uraženě v posteli. Na dovolené je i dva dny na pokoji na hotelu, protože ho prý něco bolí. Je jakoby ublížený, čte si o tom knížky a pak to chodí vyčítat. Ještě na nás začal často křičet a myslím, že se začal nenápadně mstít (schválně něco neudělá, zalže, že to bylo jinak, zkomplikuje situaci). Naučila jsem se toho nevšímat a věci vyřešit sama. Ale se mi zdá, že když on nedosáhne svého, tak to příště zesílí. Když s ním mluvím a třeba dokážu, že lhal, stejně to zapře anebo se nějak vymluví na mě a příště si dá větší pozor, abych na to nepřišla. Když se pohádáme, tak on za chvíli je v pohodě, já zničená a on jakoby nic řekne, podívej, kdo tady dělá ty rozbroje, kdo se tady hádá. Odejít zatím nechci, chtěla bych to nějak zlepšit, ale nevím jak. To nevšímat si ho mi docela fungovalo, ale v poslední době si začal dovolovat víc a víc. Psycholog mi radil udělat hranice, jenže to se zase vztekal a schválně je porušoval. Když jsem mu jednou řekla, že skončím, uraženě odešel a začal dělat naschvály - doma už neudělal vůbec nic, nedával mi peníze na domácnost, všude před známými říkal, jaký je chudák a jak já hrozná. Když nemá tyhle svoje chvíle, tak je docela fajn, podnikáme spoustu věcí, máme společné přátele. Už i proto bych to spíš ráda vyřešila než ukončila.Ještě jedna věc, u psychologa jsme jednou byli, on se tam přetvařoval a od té doby nikam nechce. Děkuji Vám.
Hana
osamělost
Druhá část:
Nejsem sice extra hubená, jsem spíše plnoštíhlá, ale mám nízké sebevědomí, maluji se jen řasenkou a oblékám se spíše do klučičího stylu, nemám se ráda a mám i hrozné deprese kvůli sobě a i škole. Vše začalo bohužel po nástupu na střední. Cítím se oproti ostatním holkám hrozně, zaostalá, nechtěná. Má blízká kamarádka (spolužačka) mi stále říká, ať s kecy, že si nikoho nenajdu už neštvu, že to není pravda, že jsem pěkná a určitě budu šťastná, ale já i přesto, že jsem se, co vím líbila na SŠ cca 5ti klukům, nevěřím, že budu šťastná a v budoucnu si někoho najdu. Asi je ještě brzo to řešit, ale já ztrácím již v tomto věku naději, ráda bych se do 30 vdala a měla alespoň 1 dítě, ale nevěřím tomu. Možná, že je i problém v tom, že se stydím s kluky mluvit a bojím se i s někým, komu bych se líbila jít ven, nechodím pořádně ani na žádné zábavy apod., to je možná i problém, že jsem si někoho nenašla.
Chtěla bych znát něčí názor zvenčí.Moc se omlouvám za dlouhý text.Předem Vám děkuji.
Nejsem sice extra hubená, jsem spíše plnoštíhlá, ale mám nízké sebevědomí, maluji se jen řasenkou a oblékám se spíše do klučičího stylu, nemám se ráda a mám i hrozné deprese kvůli sobě a i škole. Vše začalo bohužel po nástupu na střední. Cítím se oproti ostatním holkám hrozně, zaostalá, nechtěná. Má blízká kamarádka (spolužačka) mi stále říká, ať s kecy, že si nikoho nenajdu už neštvu, že to není pravda, že jsem pěkná a určitě budu šťastná, ale já i přesto, že jsem se, co vím líbila na SŠ cca 5ti klukům, nevěřím, že budu šťastná a v budoucnu si někoho najdu. Asi je ještě brzo to řešit, ale já ztrácím již v tomto věku naději, ráda bych se do 30 vdala a měla alespoň 1 dítě, ale nevěřím tomu. Možná, že je i problém v tom, že se stydím s kluky mluvit a bojím se i s někým, komu bych se líbila jít ven, nechodím pořádně ani na žádné zábavy apod., to je možná i problém, že jsem si někoho nenašla.
Chtěla bych znát něčí názor zvenčí.Moc se omlouvám za dlouhý text.Předem Vám děkuji.
Hanka
osamělost
První část:
Dobrý den,
je mi 17 let a brzy dokončím druhý ročník SŠ. Už jsem byla 2krát opravdu hodně zamilovaná, dalo by se počítat i 3krát, ale nakonec nešťastně. Na ZŠ jsem v 9. dostala chuť psát svému spolužákovi, nakonec se z nás stali sice ne přátelé, ale blízcí lidé, že když se setkáme, rádi spolu pokecám. Někdy však cítím, že ta troška první vážné zamilovanosti ve mě je. V prváku jsem se zamilovala o jednoho kluka, bohužel jsem po maturitním plese zjistila, že je to machr a úplně ho vypustila, během toho jsem ale byla zamilovaná a to hodně ještě do jednoho kluka, byl to jak můj přímo ideální kluk, milý, hodný, příjemný, bohužel má přítelkyní a letos maturoval. Důvod proč sem píší je ale ten, že mě od prváku začal hryzat špatný pocit z toho, že jsem ještě neměla žádného partnera. Mé kamarádky i spolužačky alespoň někoho měly a již nejsou panny, ale začínám si připadat strašně, že jsem ve třídě jediná, která je stále sama.
Dobrý den,
je mi 17 let a brzy dokončím druhý ročník SŠ. Už jsem byla 2krát opravdu hodně zamilovaná, dalo by se počítat i 3krát, ale nakonec nešťastně. Na ZŠ jsem v 9. dostala chuť psát svému spolužákovi, nakonec se z nás stali sice ne přátelé, ale blízcí lidé, že když se setkáme, rádi spolu pokecám. Někdy však cítím, že ta troška první vážné zamilovanosti ve mě je. V prváku jsem se zamilovala o jednoho kluka, bohužel jsem po maturitním plese zjistila, že je to machr a úplně ho vypustila, během toho jsem ale byla zamilovaná a to hodně ještě do jednoho kluka, byl to jak můj přímo ideální kluk, milý, hodný, příjemný, bohužel má přítelkyní a letos maturoval. Důvod proč sem píší je ale ten, že mě od prváku začal hryzat špatný pocit z toho, že jsem ještě neměla žádného partnera. Mé kamarádky i spolužačky alespoň někoho měly a již nejsou panny, ale začínám si připadat strašně, že jsem ve třídě jediná, která je stále sama.
Hanka
krize vztahu
Dobrý den,jsem 22 let vdaná,s manželem jsem se seznámila v 15 letech a v 18 letech jsem se vdala.Do té doby jsem nikoho jiného nepoznala.Máme 17 letou dceru,dům,dostatek peněz...Před půl rokem jsem se seznámila s mužem který je o osm let mladší než já.Díky němu jsem zjistila že by se dalo žít i jinak.Prožívám životní krizi,začalo mi vadit že jsem na manželovi závislá,láká mě být sama...Nevím zda je možné aby vztah fungoval s takovým věkovým rozdílem a zda je on ten pravý...Nechci nikomu ubližovat,pálit mosty, pořád řeším co by tomu řekli lidi.Doma mě nic nebaví,sním o svém malém bytě kde budu sama nebo s dcerou...a občas s novým přítelem???Vím je to sobecké,proto se snažím vše vydržet nevím jak ještě dlouho??!!Manžel má rád zajeté jistoty,má vztahy nastavené na celý život,můj náznak krize nechápe.Mohla by jste mi poradit jestli je to vůbec možné?děkuji
Tereza
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní doktorko, prosím o váš názor na následující situaci. Máme s přítelem vztah dva roky, dosud bezproblémový, jsme oba ve středním věku a nežijeme spolu, ale vzhledem k tomu, že u sebe navzájem často přebýváme, máme zde i některé své osobní věci. Při poslední návštěvě u přítele jsem zjistila, že mé věci jsou schované, údajně z důvodu, že mu jeho bývalá přítelkyně, s kterou ukončil vztah už někdy před čtyřmi roky, nabídla v době jeho nepřítomnosti úklid jeho bytu po rekonstrukci a jemu se údajně nechtělo nic vysvětlovat, pokud by se na něco ptala. Mám z toho pocit, jako by nechtěl přiznat, že má přítelkyni a nechával si pořád nějaká zadní vrátka. Podle něj je to nepodstatné a řeším prý malichernosti, ale mě jeho chování zklamalo a hlavně urazilo.Připadá vám takové chovaní v dlouhodobém vztahu normální? Předem děkuji za Vaši odpověď.
Jana
poruchy příjmu potravy
Dobrý den, potřebovala bych od Vás poradit...
Můj přítel má už dva roky problém s příjmem potravy. Není to o tom, že by byl anorektik, hlídal si kalorie apod. Sám se tím trápí. Vysvětlovat mi to způsobem, že žaludek by jedl, pociťuje hlad, ale mozek mu to blokuje. Po pár soustech už mu bývá zle a nedokáže nic sníst a ty porce jsou opravdu až dětské. Pomalu se mi ztrácí před očima a nevím, jak to s ním mám řešit. K lékaři jít nechce, protože se za to stydí. Kolikrát i sní celý oběd a všechno je v pořádku, ale většinou je to bohužel naopak. Místo normálního jídla, které by mu dodávalo energii se láduje sladkostmi a chipsy, křupkami atd. To stejné jedl i když byl mladší, mohlo to mít nějaký vliv? Nejhorší na tom je, že opravdu hubne :/
Můj přítel má už dva roky problém s příjmem potravy. Není to o tom, že by byl anorektik, hlídal si kalorie apod. Sám se tím trápí. Vysvětlovat mi to způsobem, že žaludek by jedl, pociťuje hlad, ale mozek mu to blokuje. Po pár soustech už mu bývá zle a nedokáže nic sníst a ty porce jsou opravdu až dětské. Pomalu se mi ztrácí před očima a nevím, jak to s ním mám řešit. K lékaři jít nechce, protože se za to stydí. Kolikrát i sní celý oběd a všechno je v pořádku, ale většinou je to bohužel naopak. Místo normálního jídla, které by mu dodávalo energii se láduje sladkostmi a chipsy, křupkami atd. To stejné jedl i když byl mladší, mohlo to mít nějaký vliv? Nejhorší na tom je, že opravdu hubne :/
Valika
krize vztahu
Dobrý den,potřebuji radu jak se dostat z krize vztahu.Jsme s přítelem 6 let,máme dvě děti a jsem na md.Vztah byl pěkný než jsme koupili dům a zároven se nám narodilo druhé dítě.Jelikož dům potřeboval rekonstrukci partner nebyl skoro vubec doma (v bytě),jezdil do práce a pracovat na barák,já se doma starala o miminko a staršího syna.Mladší syn měl stále zdravotní problemy a byla jsem na to skoro vždy sama a přítel byl sám na baráku a pracoval.Když se blížil čas stěhování,těšila jsem se a myslím že i přítel že to bude jako předtím mezi námi,ale nestalo se tak.Já už si za tu dobu zvykla dělat vše sama v domácnosti a hodně jsem se upnula na děti.Takže když měli jet na víkend pryč k rodině byla jsem celá nesvá.Mezi mnou a partnerem úplně vymizely něžnosti.Pohlazení,pusa... spíš mi to připadá že jsme jak bratr a sestra.chtěla bych vrátit vztah s partnerem do doby kdy jsme neměli dům(a taky neřešili finance).
Danullli
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chodím s klukem 6 měsíců má 19 let SŠ a já mám 17 SŠ, už půl roku se scházíme jen pravidelně v pondělí a čtvrtek jinak prý má dlouhou školu a sportuje. Schůzky probíhají u mě doma, jinak spolu nikam nechodíme. Když jsem mu navrhla, aby jsem se sešli třeba v sobotu nebo neděli tak mi tvrdí, že ho otec nepustí ven. Bydlí na sídlišti. Ta pravidelnost mi strašně vadí, nevím jak dále.
Novotná
nevěra
Manžel je nevěrný po celou dobu našeho vztahu, jsme spolu 26 let. Máme dvě děti.O nevěře vím dva měsíce.Měl dlouhodobé vztahy, ale i vztahy na jednu noc i více. Přiznal asi 15 žen. Také přiznal, že koukal na porno. Zajímal ho hlavně orální sex sám ho prý s nimi nedělal, líbilo se mu a vzrušovalo ho když mu ho dělaly ony. Praktikoval nechráněný sex ohrožoval mne na životě pohlavními chorobami a bylo mu to patrnějedno. Měl několikaleté vztahy pět let přiznává, cítí potřebu se s těmi ženami stýkat chodí za ní domů ptát se jak se má, sex už sní v současné době nemá, lže ona je momentálně sama tak jí navštěvuje tomu samosebou nevěřím, dále měl poměr se synovo kamaráda matkou alkoholičkou, chodil za ní v době oběda odskakoval si z práce, na pokec panáka a sex také to trvalo delší dobu pak měl starší ženy podsatně než je on sám jednu o více než deset let druhou asi osm, se všemi prý nepraktikoval orál, dále měl příležitostné ženské z hospod vodil si je s kamarádem do jeho bytu, sex dělali s jednou oba.
eva
nejistota ve vztahu
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, jestli uvažuji správně. Jsme s přítelkyní spolu 5 let. Z toho spolu dá se říct 4 roky bydlíme. Náš vztah je harmonický, plný mazlení a láskyplnosti, jen trochu všední jak to po takové době bývá. Stereotypní. Nicméně poslední dobou začala přítelkyně hodně mluvit o svatbě a o tom, že by chtěla mít dítě. Mě manželství nic neříká, je to pro mě jako svěrací kazajka. Ani na dítě nemám myšlenky, určitě ne teď nebo v horizontu dvou let o kterých ona mluví. Poslední dobou nám to neklape v posteli. Nudí mě to, a ani erekce není to co bývala. Myšlenky mám jinde. Prostě i když se přítelkyně snaží, pořád je to prostě stejné. A teď k dotazu: myslíte si, že určitý mírný tlak na svatbu a děti, když to já sám tak prostě necítím, necítím se na to, můžou mít vliv na sexuální život? Děkuji za odpověď
Martin
| předchozí | ... 98 99 100 101 102 103 104 ... | další |
