Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nedotažený rozchod
Řekla,že teď se mnou být nemůže,že jsem ji nedal prostor.Řekl jsem ji, že ji tedy prostor dám a nebudu ji kontaktovat, ať se ozve sama.Ještě ten den se sama ozvala, posílala mi fotky našich zážitků a že uvidíme, jak to s námi dopadne.Jenže přes víkend kontakt odezněl. Nepsala mi, já ji týden nekontaktoval až poté jsem ji popřál k narozeninám.Nabídl jsem ji večeři, ona odmítla, že by jí setkání neudělalo dobře. Že mě teď nemůže vídat. Za vše jsem se jí znovu omluvil, řekl jsem, že ji chápu. Ale že se s ní tedy loučím a přeju jí vše dobré. Napsala mi,že jsem ji hodně ublížil, ale když mě nevídá, že jí je dobře, že na mě není naštvaná, má se skvěle, ale stále mi neodpustila. Poté už mi neodepisovala. Nevím, co mám dělat, když ji chci zpět. Miluju jí a moc mi chybí. Vím, že ji nikdo nenahradí. Děkuji za radu
Martin
nedotažený rozchod
1.část
Dobrý den, s přítelkyní jsme byli 3 roky.Už to bude 3 měsíce,co mi přítelkyně přišla na nevěru(proběhlo jen setkání a políbení).Měsíc jsme se snažili vztah zachránit, ale bezvýsledně.Začali ji vadit všechny mé špatné vlastnosti, nevěřila mi.Dospěli jsme k závěru, aby se odstěhovala.Před měsícem se tedy definitivně odstěhovala, pomáhal jsem jí v novém bytě se zabydlet.Bylo jí vše líto, říkala,že se mnou chce být stále v kontaktu.Po týdnu co byla odstěhovaná jsem s ní měl rozhovor,že ji chci zpět,že mě vše mrzí a nemělo to tak skončit.
Martin
hledání sebe sama
Jsem zase hrozně smutná v roli milenky a to máme společné dítě. Nabízí, že to může být, tak jak naplánoval, ale to je málo. Přitom vím jak pořád lze manželce, spí se mnou, píše mi neustále a o ní hezky nemluví. Jak ho můžu tedy stále milovat.. Vídat se musíme kvůli synovi. Bojím se, že pristopim a bude s nama pár dní, ale copak si nezasloužím ferovy vzhat bez lži konečně? Moc děkuji za radu.
Kamila Novakova
hledání sebe sama
Dobrý den, paní doktorko, možná bych měla navštívit odborníka, už si opravdu nevím jak být šťastná. Byla jsem 3 roky milenka zenateho muze, který sliboval hory doly a byl s manželkou se kterou má 4letou dceru nešťastný. Rozvod nepřipadal v úvahu kvůli společně firmě. Navrh, ať spolu máme dítě, že už nás nikdo nikdy nerozdeli a budeme spolu, po nějakém přemlouvání jsem souhlasila. Narodil se nám chlapeček, manželce vše řekl. Od sebe byli ale jen chvilku, mě tvrdil, že spolu nejsou. Ji tvrdil, že není se mnou. Když se nám narodil syn, tak jsem se za měsíc dozvěděla, že je jeho manželka těhotná. Sbalila jsem nám věci a odešla jsem s malým. On myslel že to pochopím, že bude s nama 4 dny a 3 dny s nemá, že manželce pomůže s miminkem 4leta dcerka, on bude mít klid, on ji to dluzil a mnoho dalších zvláštních omluv. Po odchodu od něj jsem začínala být šťastna, jako bych se vyhla kulce být s někým, kdo jen lze, nikdy bych mu už neverila. Jenže nyní jsme v tom zase, začínám být zase zamilovaná.
Kamila Novakova
krize vztahu
Manžel myslí, že terapeutovi jde více o peníze a vlastní ego než o prospěch klientů, takže nic nevrátí. Řekl, že to co je, je nejlepší možná dostupná varianta. Nechce poškodit děti svým odchodem a v jejich přítomnosti dělá maximum. Je mu líto, že nejsem spokojená, ale že jsem to já kdo v minulosti namísto pokusu o zlepšení si našla něco lepšího jinde a chovala se tak že to dospělo až sem. Říká, že možná čas pomůže. Nebo možná pomůže, když bude slyšet na svou adresu stejně velkorysé hodnocení, že dělá maximum a jenom lidi okolo to interpretují negativně a měli by zapracovat na svém pochopení. Zatím jenom slyšel, že jeho reakce na manželčino lhaní a chování je vlastně křivdou, kterou způsobuje manželce, a že je to vlastně stejné jako to co udělala ona. A taky, že se má jít léčit. Možná, že k jiným výkladům jeho konání se dojde až když udělá stejně hnusné věci jako já. Nevím jak dlouho to vydržím dělat vše ve vztahu sama. Jsem unavena a ztrácím naději, že to někdy bude jiný. Co mám dělat? - otázka upravena poradcem
Marie (9 z 9)
krize vztahu
Řekl, že je super vědět, že na simulování empatie stačí opakovat jedno z posledních tří slov, že na vzbuzení pocitu porozumění stačí říct obecnou pravdu s kterou se každý rád ztotožní jako "Máte malý byt, máte to těžký, vy nemáte ani kousek místa jen pro sebe" (no, kdo by nesouhlasil jak to ten terapeut dobře vystihl a pochopil), že na vyvolání sympatie stačí požádat o malou službičku (Je tady sucho, nalejte mi prosím vodu, tam za vámi je karafa.).
Říkal, že placení terapeutovi bylo obrovské fiasko, které nic nepřineslo, protože terapeut odmítl naslouchat a ve své aroganci, ho ještě obvinil z agresivity. To když se stěžoval, že terapeut nefunguje dobře a po tom, co to manželovy stížnosti postup bez přemýšlení zamítl. Řekl, že za terapii zaplatil už dost, a že žádné další peníze do terapie nedá. Jediná cesta, kterou prej vidí, je že se vrátí peníze, které na nás vylákal terapeut. Jestli jsem schopna zařídit, aby terapeut vrátil nějaké peníze, tak ty můžou jít do další terapie. - otázka upravena poradcem
Marie (8 z 9)
krize vztahu
Manžel řekl, že z logicky-manipulativního pohledu je to pravda: "Terapeut neřekl, že to co říkám o fungování manželky není problém. Ale ani neřekl, že to problém byl. On jen řekl, že to mohlo být jinak, že byla mladá, unavená, nezkušená a jiné alternativní pohledy. On vlastně dělal vše proto, aby se přišlo k závěru, že se to nestalo tak jak si to pamatuji a tedy moje pocity, že nejsou na místě. Takže vlastně nikdy nedošlo k tomu, že by se něco mohlo označit za něco co bylo špatně a tedy, že bychom v budoucnu věci měli dělat jinak. A tam kde se nedá samotný čin interpretovat v lepším světle, tak že dnes je přeci jiná situace, tak proč o tom mluvit... Proč se měnit, když v minulosti bylo vše v pořádku, a manželovi špatné pocity jsou jen z nepochopení situace?"
Manžel řekl, že od terapeuta si odnesl jen vhled do psychotriků, které na něm terapeut aplikoval a životní postoj neupřimnosti a sebejisté arogance, protože zjevně tohle terapeutovi dávalo se všech diskusích výhodu. - otázka upravena poradcem
Marie (7 z 9)
krize vztahu
Manžel pokračoval: A že terapeut po něm chtěl, aby udělal zase to samé, co mně v minulosti přivedlo na myšlenku, že vlastně můžu dělat co chci jen když od manžela neodejdu - vše odpustit. Říkal dále, že v minulosti jenže problém je a to obrovský, i když terapeut dokáže vše manipulativně rozložit na jednotlivé "nesouvisející" situace a ty pak stupidními (přes jednotlivé situace protiřečivými) "alternativami" označit za pochopitelná drobná nedorozumění. A tu plánovanou opakovanou nevěru označit za jednorázové pochopitelné selhání (i když měl informaci o tom, že to byl paralelní vztah), za něco co není hodné připomenutí. Při rekapitulaci informací to jednoducho vynechal a ještě se pak ptal "A to se musí říkat?". Manžel říká, že navíc, že ví, že i kdyby terapeutovi vytkl, že "neviděl problémy v minulém vztahu, tak by mu terapeut řekl, že "on neřekl, že v našem vztahu nebyli a nejsou problémy." - otázka upravena poradcem
Marie (6 z 9)
krize vztahu
Jak je možné, říkal manžel, že ani ty nejhorší věci, co jsem udělala nebyly označeny za nevhodné, ale jenom za shodu okolností (mladost, nezkušenost, neznalost, neinformovanost, únava, manželova neschopnost vysvětlit), která i přes maximální snahu manželky dopadli pro něho ne tak perfektně jak si manžel ve svém idealismu a naivitě představuje?
Řekl: Taková terapie je nanic. Známa kapacita, guru jiných terapeutů neposkytla nic jiného, jenom tohle.
Říkal, že v minulosti věřil, že se maximálně snažím, že jenom nevím jak na to a proto, se nestěžoval a mi odpouštěl a soustředil se na to, aby jsme to v budoucnosti oba dělali lépe, a že když vyjádřil co by se mělo změnit a já mu to odkejvala, tak vždy začínal změnu u sebe. řekl, že pak pochopil, jsem byla v minulosti neochotná do vztahu s ním investovat, že mi vyhovovalo brát, že jsem si ho nevážila a každé odpuštění, kterého se mi dostalo jenom pro mně potvrdilo, že si můžu dovolit se tak chovat a opakovat to. - otázka upravena poradcem
Marie (5 z 9)
krize vztahu
Ptal se mně: "Proč bych měl jít za terapeutem, abych byl manipulován do pocitu, že jsem tě do podvádění a následného chování dotlačil, když oba víme, že to není pravda?"
Pak říkal, že myslel, že když tam budu na terapii s ním, tak bude možné se vyhnout takové patové situaci. Po takové hypotéze, já jako manželka můžu říct, jak to bylo. Ale to, že se šeredně mýlil, protože u toho terapeuta bylo vše o párové terapii (Viděl dva lidi, tak párová terapie, ne? Jedno co potřebuje klient.) Říkal, že tam už nešlo o něho, tam se vycházelo z toho, že našem vztahu nic nebylo špatně, kromě vnímání situace manželem, nazváno "problém v komunikaci". Řekl, že u toho terapeuta, na co se stěžoval, to buď nestálo za pozornost, nebo bylo okecáno jako manželem nepochopený, ale pochopitelný přirozený důsledek dané situace, ve které by se skoro nikdo nezachoval jinak než jeho manželka. Manžel řekl, že jediné co bylo označeno terapeutem za nevhodné je oslovování manžela "táta". - otázka upravena poradcem
Marie (4 z 9)
krize vztahu
Podobných rozhovorů na různá témata jsme měli mnoho. Nevím jak reagovat, když na mně vytáhne citace terapeuta a moje vlastní slova z minulosti. Argument, že to je jiná situace, nedokáži obhajovat.
Když se vrátím k tomu rozhovoru, ve kterém jsem mu řekla o tom, že by měl jít k psychologovi. On tu myšlenku nechce přijmout. Řekl mi" Proč by měl on chodit k terapeutovi? Aby tam měl rozhovory o mé nevěře a chování, ve kterých terapeut řekne, že možná, že důvodem je, že on byl příliš žárlivý? A když on řekne, že se nad tím zamýšlel, a myslí si, že nebyl. Tak terapeut řekne, ale že možná manželka to vnímala jinak. A tím, že on je v pasti, protože buď bude spolupracovat na odstranění žárlivosti, kterou nemá, nebo je označen za nespolupracujícího a neflexibilního a terapie tedy skončila a peníze jsou pryč. A místo žárlivosti to může být cokoli:  agresivita, málo se zajímal, dával málo prostoru a vše řešil za manželku... - otázka upravena poradcem
Marie (3 z 9)
krize vztahu
Řekla jsem mu, že nevadí, že jde s kamarády na po práci na pivo, jen ať vím, že je v pořádku. Na to mi řekl, když přeci následně dokáže vysvětlit kde byl, tak to je v pořádku, ne? To je to, co jsem mu v minulosti na jeho stížnosti říkala já. On teď prej nevidí problém, vždyť to je stejná situace jako s cvičením a jeho reakce je stejná jako psychologa a moje, že se jenom přizpůsobil mému fungování, které terapeut podpořil. (Abyste to chápala: U psychologa jsme přes několik návštěv řešili manželovu nespokojenost s tím, že jsem se několikrát impulzivně rozhodla po cvičení zůstat s kamarádkami na víno a přišla domů později. Jednou když se to víc protáhlo telefonoval kamarádkám, které taky byli na cvičení, zda neví kde jsem, které prej už vytáhl z postele. Když se manžel na dalším setkání opětovně stěžoval, že v minulosti jsem chodila z cvičení pozdě, tak mu psycholog řekl to co on říká mně teď.) - otázka upravena poradcem
Marie (2 z 9)
krize vztahu
Dobrý den, 
Před časem jsem vás žádala o radu jak pomoci manželovi překonat současnou situaci. Poradila jste mi, že má jít za  psychoterapeutem. Snažila jsem se mu tu radu zprostředkovat v klidu a ve správné chvíli, ale všechno se pak ještě zhoršilo. Když jsem mu to řekla, jako by prasklo poslední spojení. Baví se se mnou jen minimálně, nedívá se mi do očí. Když mluvíme, tak jen o provozních věcech a to odpovídá jednoslovně nebo holými větami. Když jsou tam děti, tak je to o hodně lepší, ale domů chodí později a nikdy nevím kdy přijde. Snažila jsem se o tom s ním promluvit, ale odpovědí mi byli jenom citace z podobných rozhovorů, které slyšel v minulosti ode mně nebo psychologa. Např.: Posteskla jsem si, že nevím kdy přijde z práce. Odpověděl  něco ve smyslu, že no a co, vždyť, že mnoho lidí po práci zajde na pivo s kolegy. To je odpověď terapeuta, kterou slyšel, když se před psychologem stěžoval, že já jsem z cvičení občas zašla s kamarádkami na víno a přišla domů později. - otázka upravena poradcem
Marie (1 z 9)
děti partnerů
Dobrý den, paní Doktorko.
Mám přítele asi 1rok. Ten má 5-ti letého syna a celou dobu, co ho znám se rozvádí. Nicméně se svojí bývalou partnerkou nežijí už 3 roky navíc to ona odešla od něj, kvůli jinému muži. Teď už s ním není. Bohužel ale se už přes rok snaží k mému partnerovi vrátit a poslední dobou začla manipulovat i s malým. Ten nám nedávno říkal, že mamka že říkala, že by bylo nejlepší, aby se k ní táta vrátil a byli zase rodina, nebo maluje obrázky z doby, kdy byli máma a s tátou spolu. Podle mě jsou to všechno slovy jeho matky. Dokonce se jsme se ho jednou zeptali, jestli to mamka opravdu říkala a on odpověděl, že už mu to říkala už "stokrát". Prosím svého partnera, aby s ní promluvil, ale on to pořád odkládá. Podle mě se nad tím trápí nejvíce ten malej kluk, ale samozřejmě i my všichni. Jak se v takové situaci chovat? Předem děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Karolína
krize vztahu
syna, ale jinak to nešlo. Já jsem zhubla 10 kilo, do toho ještě kojím, takže už to pro mě bylo neúnosné. Vím, že je to teprve krátký čas, ale jediné po čem toužím a na co dokážu myslet, je partner. Předem děkuji za zhodnocení a radu.
Mariana 3
krize vztahu
pro delší odluku a odstěhovala jsem se s kluky opět k rodičům. Dnes je to teprve třetí den, co jsme pryč, já jsem psychicky naprosto na dně, protože partnera miluju a ráda bych byla s ním, i starší syn se po otci neustále ptá, zatím se neviděli. On zkoušel jednou volat, ale nevzala jsem to a on už podruhé nevolal. Nevím jak se v této situaci zachovat, aby to mělo ten pravý efekt, který od toho očekávám, jak dlouho být od sebe, jestli spolu být aspoň v nějakém kontaktu nebo ho úplně eliminovat. Je mi jasné, že nikoho nepřinutím aby mě miloval a hrozně mě mrzí, že neřekl dřív, že je ve vztahu nespokojený, třeba se to dalo řešit jednodušeji. Při posledním rozhovoru mi řekl, že mě má rád, ale už ne tolik, že mu asi nikdy nebudu jedno, ale momentálně jsem mu lhostejná. Při našich předchozích diskuzích jsem měla opakovaně pocit, že on ani o žádnou nápravu nestojí, protože často z jeho úst padalo slovo rozchod. Je hloupé, že to vyšlo zrovna do období Vánoc, navíc prvních Vánoc našeho mladšího
Mariana 2
krize vztahu
nemám svůj podíl viny. Během našeho vztahu jsem studovala dálkově vysokou školu, rekonstruovali jsme dům, ale vždycky jsme si na sebe našli čas. Já se vždy snažila o všem komunikovat, on moc komunikativní není, a předpokládala jsem, že když tvrdí, že nemá problém a že s mými rozhodnutími souhlasí, že s nimi taky souhlasí. Až nyní mi řekl, že s nimi souhlasil jen kvůli tomu, že jsem to tak chtěla já. Myslela jsem si, že se přes to přeneseme, ale veškeré moje snahy byly k ničemu. Tvrdí, že je mu moje přítomnost nepříjemná, natož nějaká intimita. Je se mnou prý jen kvůli našim klukům a ani po 7mi měsících se u něj nic nezměnilo. Navíc jsem zjistila, že mi opakovaně lže o tom kde je a že s dotyčnou nepřerušil kontakt. Již před měsícem jsem na týden odešla se syny k rodičům s tím, že si od sebe musíme odpočinout. Po návratu mi řekl, že se mu moc stýskalo po klucích, ale po mě vůbec, spíš naopak cítil úlevu, přestala ho bolet hlava apod. Nyní po tom, co zazdil i naše výročí jsem se rozhodla
Mariana 1
krize vztahu
Vážená paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. S partnerem jsme spolu 14 let, mě je 32, jemu 31. Máme spolu 2 syny (3,5 a 6m.) Druhé těhotenství bylo z jeho strany neplánované, i když věděl, že neberu antikoncepci a jinak jsme se nechránili, ale syna si nakonec zamiloval. Během těhotenství jsme se totálně odcizili a já mu na jeho konci přišla na nevěru díky zprávám v messengeru. Prý si potřeboval vyzkoušet, jestli je všude chleba o dvou kůrkách, zjistil že ano a navíc se podle něj nic nestalo, protože po prodělaném urologickém zánětu je impontentní a ani jinde se to nezlepšilo. Po provalení nevěry jsem se snažila o problémech intenzivně komunikovat a řekl mi, že je ve vztahu se mnou nespokojený už delší čas, několik let. Již po narození prvního syna jsem cítila, že to není ono, on si udělal partnera z něj a já skončila na konci pomysleného seznamu jeho priorit. Jakákoliv snaha o trávení společného času skončila tím, že by se mu stýskalo po malém. Netvrdím, že na tom všem
Mariana
nedotažený rozchod
Dobrý den, před pěti lety jsem se rozvedla s manželem. Kontakt udržujeme, máme sedmiletou dceru. Po rozvodu jsem vyzkoušela vztah s jiným mužem, ale zjistila jsem, že partnera stále porovnávám s bývalým manželem. Ten od rozvodu žádný vztah nemá a neměl. Mám zájem na obnově vztahu s ním, ale nevím, jak na to a obávám se odmítnutí. Vnímám, že se exmanžel vůči mě "zatvrdil." Poradíte, zda jít do toho a jak? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Ludmila
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
jsme s přítelem spolu rok a poslední dobou už náš vztah není takový jako dřív. Dříve byl více pozorný, zajímal se, ale měsíc zpátky mi řekl, že je zmatený ze svých citů ke mně. Dohodli jsme se vzájemně na pauze, ale bojím se, že nakonec to dopadne špatně a že mi bude chybět a budu mít vyčítavé myšlenky. Myslíte, že to náš vztah zachrání a pauza bude efektivní pro náš vztah?

Děkuji předem za odpověď,
Kateřina
Kateřina
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko, prosím o radu, jak vycházet v zaměstnání.Na oddělení jsme tři ženy ve věku 40 - 50 let.
Vedoucí si velice dobře rozumí s kolegyní, která jí tzv. leze do zadku, umí věci dobře navléct a čerpá ze svého postavení výhody, v práci věčně není. Já jsem v pozici té, která je spolehlivá, vše vyřeší, pracuje stoprocentně, nicméně pro mě jsou nastavená jiná pravidla, nic se mi.neřekne, nedostávají se mi ani informace potřebné k práci. Vztah s vedoucí je naoko dobrý, ale vím, že mě jako člověka nemusí a vše je o přetvářce. Nedokážu se takhle přetvařovat a začínám mít žaludeční neurózy. Má tohle smysl, mám si s vedoucí promluvit, ale na jaké téma? Přece nepřizná, že mě nemusí. Nezlobila bych se, chápu, že né každý si sedne. Neměla bych raději hledat jiné zaměstnání? Děkuji za Váš názor.
Kateřina
nevěra
Dobrý den, jsme s manželem 28 let, před rokem a půl jsme měli krizi a manžel se zamiloval do jiné ženy. Když jsem na to přišla, probrali jsme to spolu a on se rozhodl zůstat se mnou. Po půl roce se znovu s tou ženou setkal . Nyní si s tou ženou píše ( alespoň to tak říká) a je to prý jen kamarádsky, ale neumí na ni zapomenout. Doma je vše v pořádku, tvrdí mi , že je mu se mnou krásně, ale v práci s exmilenkou komunikuje. Když začnu o tom, že to má ukončit, tvrdí, že to zkoušel, ale nedokáže to. Nevím , co s tím, žere mě to , mám spoustu představ, co všechno se děje , když se v práci zdrží. Jediné co chce udělat, když se na to téma hádáme, že si najme byt a tam se rozmyslí. Poraďte , co mám dělat
JANA
nejistota ve vztahu
Dobrý den, je to přes dva měsíce co jsme spolu s partnerkou od počátku nám připadá že k sobě patříme a že se vlastně známé celý život . Jenže od té doby co spolu trávime pomalu každý den, podotýkám že jezdím za ní a jsme spolu opravdu často kdy je nám ve společných chvilich dobře. Tehdy začaly ale problémy a to s jejími rodiči a sestrou kteří jí to vyčítají protože už za nima nejezdí pořád jak před tím než mě znala . Její rodiče mě ani neznají jediné co je zajímalo bylo to co vlastním. Tak ji od té doby jen nadávání a vyčítají že jsem s ní jen kvůli toho že ona má vlastní bydlení a já ne a že mě bude muset živit atd i když to tak vůbec není vlastní bydlení sice nemám ale vůbec to tak není přítelkyně rezignovala nadcimkoli a mě to ničí jak vidím jak jí to trápí oba nás to psychicky vyčerpává a vztahů to neprospívá vůbec ...
L. K.
nedotažený rozchod
Dobrý večer,
chtěla bych poprosit o radu. V dubnu jsme s přítelem udělali další krok ve vztahu - stěhování. To nedopadlo moc dobře a přítel odešel domů. Pořád mě měl rád, ale bohužel k tomu všemu přibyly starosti a hádky. K tomu se v létě udála taková věc, kdy si našel mladší partnerku, nechodí s ní a nic s ní nemá, ale stejně ji nechce opustit. Po tomhle všem jsme se rozešli, ale stále jsme spolu v kontaktu, protože já ho mám moc ráda a nechci ho ztatit a on to má také tak nebo mi to alespoň říká. Chvíli jsme si dali čas a neviděli jsme se. Potom jsme se bavili co dál a on mi řekl, že se mnou "jednou" chce žít, vzít si mě, mít se mnou děti apod. Jen není asi ještě připravený. Sama nevím a nevyznám se v něm a upřímně ani v sobě. Nyní jse ve fázi, kdy se mu snažím důvěřovat po tom všem, ale moc mi to nejde, protože mu vše co se událo vyčítá,vím že e to špatně. On za mnou jezdí a píše mi denně, jak se mám, jak jsem se vyspala apod. Poradila byste mi prosím, jak se třeba pohnout z místa? - otázka upravena poradcem
Káťa
krize vztahu
Dobrý den,
před 3 měsíci jsme se dali dohromady s kolegou z práce (má dvě děti z předchozích vztahů). Náš vztah se vyvíjel naprosto perfektně. Velké porozumění, harmonie, smysl pro humor, aktivity. Seznámil mě s dětmi, s rodiči, sestrou, já jeho také s rodinou. Spousta plánů do budoucna a láskyplné chování. Z předešlého vztahu měl objednanou dovolenou na zimu, a tak jsme letěli spolu jak si přál. Moc jsme se těšili. Před odletem jsem zjistila, že jsem těhotná. Asi po týdnu dovolené jsem dostala pocit nejistoty (možná hormony), jestli se s ním něco neděje. Na otázku mne překvapil reakci: a co já s tím, že máš divný pocit, co s tím mám dělat? Od té doby mezi námi vznikal blok. On mlčel, já řešila (co se s ním děje). Dovolená se nám tím úplně sesypala. Byla jsem čím dál víc zoufalá a on čím dál víc odmítavý. Po návratu domů mne vysadil u baráku a ještě ten den napsal, rozchod. Tvrdil najednou, že si nerozumíme a že bychom si nerozuměli. Nemohla jsem té změně uvěřit. Řekla jsme mu o svém
Lenka I. část
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko,manžel se kterým mám 3leté dítě si našel milenku. Jednalo se o dlouhodobí poměr-3 roky ze kterého vzešlo nemanželské díte. Manžel s milenkou začal žít, přitom ale žil i s námi. Nyní s ním čekám druhé díte já. On se nadále vídá i s milenkou, mají spolu díte. Nedá se mu vůbec věřit. Děkuj
Hana Matuštíková
nevyrovnaný vztah
Musím říct, že jsem byla úplně konsternovaná. Že se takhle zachová, jsem vůbec nečekala. I při rozvodu i při rozchodu s dlouholetým přítelem jsme se rozešli na úrovni, zůstali přáteli. Tohle mi nikdo ještě neudělal. Vůbec to nemůžu překousnout. Nechci ho, ale pořád přemýšlím, jestli jsem tak hrozná, cítím se uražená, ponížená.. Zároveň nejsem schopná ho přestat sledovat na FB, takže vím, že okamžitě nastěhoval zpět paní.. Nechápu, co to mělo být.. Rok jeho opravdu velkého snažení a vyznávání lásky a po jednom měsíci je láska pryč? Přitom já jsem mu nic neudělala. Nejsem schopná to pochopit a hlavně se nad to povznést. Říct si, že je to blb a nechat to za sebou. Vůbec nekomunikujeme, ale teď mi poslal přání k svátku docela "citově zabarvené". Mám si ho odstranit odevšad, abych to uzavřela? To mám ale zase pocit, že bych "prohrála", tak jsem to neudělala. Poraďte mi, jak už to nechat plavat.. Jinak jsem se vrátila ke svému předešlému životu a nejsem nešťastná, aspoň myslím.. Děkuji! B. 3 - otázka upravena poradcem
Bára
nevyrovnaný vztah
Hned první týden "vážného vztahu" se jeho chování radikálně změnilo. Já jsem se snažila v rámci svých možností u něj doma věci zastat, ale mám i svoji domácnost, svoji rodinu.. Mé koníčky šly naprosto stranou. Jen jsem lítala z jedné dom. do druhé, nikde nic pořádně hotovo..On dával najevo nelibost, nic nebylo dost dobré, stálé "radění" a napomínání, paní dělala vše líp.. Ponižovalo mě to. Tak jsem to s ním řešila a dozvěděla se, že čekal, že "se budu chtít ukázat". Že každá sliepka to chce mít doma hezký. Vrchol byl, že jsem jela na jógový víkend sama. Po návratu mě tak nenápadně manipulativně "trestal". Nechala jsem se bohužel unést k trochu hysterické reakci, na což nejsem pyšná, není to u mě obvyklé.Ale už se toho nakumulovalo moc. Abych to shrnula, po JEDNOM měsíci "soužití" mi beze slova sbalil dvě igelitky, hodil mi je domů za dveře i s klíči a zabouchl za sebou. Protože na tohle(mě) fakt nemá. Já jsem to chtěla ukončit také, šťastná jsem nebyla. Ale samozřejmě slušně,ne takto.2 - otázka upravena poradcem
Bára
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko.. V létě jsem se s Vámi radila, jestli si začít s jedním mužem nebo ne. On měl veliký zájem a já dlouho nechtěla. Důvod - se žádnou nikdy nevydržel, všem byl nevěrný. Chybu viděl v těch ženách, ne u sebe. Měl starší partnerku, která o něj velmi pečovala a nechala si líbit všechno. Přesto o ní pěkně nemluvil a nevážil si jí. Byla jsem přesvědčena, že bych dopadla stejně, navíc mi jeho styl dvoření nebyl příjemný.. Po roce jsem si s ním přesto začala a Vy jste mi radila, abych si ho nechala jako milence a nešla do vztahu. Že on je sebestředný a nejspíš nikoho milovat neumí. Bohužel jsem neposlechla. Uvěřila jsem mu, že už je v našem věku jiný a touží už zakotvit - a to se mnou. Já jsem mu předem řekla, že mám ráda svůj současný život (děti velké -> pohoda, sport, kultura, vnoučátka), že nebudu a nechci být jako jeho starší přítelkyně, se kterou se rozešel. Ta ho úplně hýčkala, nemusel doma nic..Se vším souhlasil, chtěl vše se mnou sdílet a tvářil se tolerantně.1
Bára
vztahové problénmy v širší rodině
Je to s ním nekonečný příběh. S ním se buď můžete bavit ironicky nebo s nadhledem, jinak to nejde, protože řekne, že ho všichni jenom vyslýcháme. Kromě toho si vypěstoval velmi silnou závislost na mobilu, takže se mamka bojí, že se z toho jednou zblázní. Sám o sobě už řekl, že by se měl léčit. Jednou jsem se mamky zeptala, když ho měla opět plné zuby, proč mu taky nedá jednou pořádnou facku. Když ji můžu dostat já ještě dnes, ve 30, proč by ji nemohl dostat on? Že by se urazil a už k nám nikdy nebude chodit. No a to je jako řešení, mu pořád ustupovat, něco trpět, bát se mu něco, jako rodič říct? Mimo jiné ho taky nic nezajímá. Kdyby mu taťka neřekl, že jsem byla nedávno v nemocnici, tak se ani nezeptá na moje zdraví. O víkendu se sbalí, odjede třeba do Brna, jednou za čas do Bratislavy a nikdo ani neví, že tam byl a co tam dělal. Jeden rok nám zkazil Vánoce, protože ho před nimi nechala holka. Letos to hrozí zase. Jak tomu zabránit?
Sestra 2. část
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, moji rodiče si přestávají vědět rady s mým bratrem ( 26). Je velmi urážlivý, náladový, nervák, není s ním rozumná řeč a nikdy nevíme, co od něj můžeme čekat. Jednou přijde na návštěvu, má dobrou náladu a baví se se všemi. Přijde podruhé a vyletí kvůli prkotině, urazí se a odejde. Přijde za týden, jsem třeba s mamkou sama doma, sedne si do kuchyně a mamka mu řekne: Tak co, jaká? Už jsi tady týden nebyl. Buď na to odpoví, že nemá vůbec čas nebo řekne: Nekecej, fakt? Když odpoví, že nemá čas, mamka se ho zeptá,co dělal a buď s ním mluví normálně nebo vyletí A co tě to zajímá? Mamka mu na to řekne: S kým se jako bavíš? a dál nic, on se přemístí za mnou do obýváku a začne do mně vrtat. Že si mám najít kluka, stará se mi do práce..Pak odejde a jenom se řeší, proč je takový a nikam to nevede. Nebo přijde, sedne si a kouká do mobilu třeba půl hodiny. Pak to taťka nevydrží a zeptá se ho, proč sem teda chodil, když se s námi nebaví a je na mobilu. Urazí se a odejde.
Sestra
separace dospělého dítěte od rodiny
Mám dotaz, zda-li je normální když matka jezdí se svým 35 letým synem na víkendy, týdenní dovolené, koncerty a jiné aktivity. Vždy mají jeden pokoj, jednu postel, chodí před sebou ve spodním prádle, spí společně v jedné posteli, používají jednu koupelnu. Je to běžný vztah?
Tomáš
ženské přátelství
Dobrý den, mám na Vás dotaz. Měla jsem kamarádku z dětství, se kterou jsem toho mnoho zažila. Na dlouhou dobu naše vztahy pominuly, ale poté co jsme si začaly zase psát, se náš vztah oživil. Vídaly jsme se tak 3x do roka. Potom se stala jedna událost, kdy jsme se velmi pohádaly a naše vztahy se velmi odcizily. Řekla jsem ji několik vět, které ji urazily. Přestala se mnou komunikovat, i když jsem ji několikrát psala, že mi mrzí, že nejsme zase v kontaktu.Ona mě také velmi ranila, když jsme se viděly, byla ke mě zlá, dokonce jsem slyšela její pomluvy na mou osobnost. Vím, že přátelské vztahy se vyvíjí, mám plno velmi dobrých kamarádek, avšak stále se mě drží myšlenka, že jsme pořád rozhádané, jsem z toho nervozní.Nechci pořád o tom dokola přemýšlet, máte na to nějakou radu, jak se od ni odpoutat a žít poklidný život? Děkuji. Miriam
Miriam
osudová láska
Pokračování: strašně mi chybí kontakt s ním.. Byl to pro mě jediný světlý bod posledních měsíců a teď to prakticky ze dne na den skončilo. Tedy nejspíš. Proč se odmlčel když i jemu se mnou bylo dobře..? Navíc když se nic zásadního nezměnilo.
Na poslední schůzce před týdnem jsem se ho zeptala jestli by se mnou někdy jel na wellness pobyt a prý ano, rád... Chodili jsme na večeře, do kina a opravdu mi nepřišlo že už by ho má přítomnost "nebavila", že už by ho stýkání se se mnou omrzelo jestli mi rozumíte. Špatně se mi dýchá, bolí mě hrudník, nebaví mě všední věci.O víkendu jsem úspěšně dokončila jeden kurz a neuměla jsem se z toho ani radovat... kdyby to šlo bez předpisu, nejraději bych si koupila nějaká antidepresiva jen aby mi nebylo každý den, jen co otevřu oči, tak hrozně mizerně... Nikdy v životě jsem si nepřála nic tak strašně moc jako být s ním, bohužel v tomto životě už se mi to asi nejspíš nesplní... Proč se najednou odmlčel? Mohla bych mu znovu napsat, zavolat, ale neudělám to
- otázka upravena poradcem
Tereza
osudová láska
Pokračování: ... světlý bod, na který jsem se upnula a pro který jsem prakticky žila a teď psát přestal .. a já opravdu nevím proč....?? Sama od sebe už mu nenapíšu, poslední sms má ode mě, teď je na řadě on... Ale opravdu se mi nechce věřit že by to prostě jen tak vyšumělo.... Jezdil se mnou, chodili jsme na večeře, byli jsme spolu přes noc, pokud to šlo jeli na výlet, bylo nám dobře, tak proč teď tohle... Prosím o vysvětlení z psychologického hlediska, možná i z vaší praxe a jako ženy... Velice vám děkuji
Tereza
osudová láska
Pokračování: .. víte paní Douchová, moc dobře vím, že muž se čtyřmi dětmi takovou rodinu nikdy neopustí, navíc když se s manželkou má zřejmě relativně dobře, opravdu nevím co by se muselo stát aby k tomu došlo, proto mi doposud stačily občasné schůzky a to když jsem ho mohla vidět a být s ním. Kdyby přeci nechtěl, tak se se mnou scházet nebude, tak proč najednou takový útlum..? Vím, že chlapi umí mizet jak se říká "po anglicku", ale na naší poslední schůzce před týdnem opravdu nic nenasvědčovalo tomu že by se něco takového mohlo stát... Vždycky jsem pro něj měla slabost a ač to bude znít asi hrozně, ani při narození dcery (vlastně nikdy) jsem se necítila tak dobře jako když jsem s ním. Samozřejmě dcerku nade všechno zbožňuji. Je to můj osudový muž, Vždy jsem ho milovala, ani k manželovi jsem nikdy necítila to, co ke své první lásce a nic na tom nezměnilo ani uběhlých 15 let .. a vím, že se na tom nikdy nic nezmění.... Za ty poslední čtyři měsíce to byl jediný světlý bod - otázka upravena poradcem
Tereza
osudová láska
pokračování 2: Žiju prakticky tím, že čekám, až mi napíše a svůj reálný život beru okrajově. Nesmírně mě to ničí, nemůžu normálně fungovat, po celý den se mi chce brečet. Jsem strašně unavena a těším se az půjdu večer spát a o ničem nebudu vědět... Můžete mi prosím vysvětlit jeho chování? Proč se najednou z ničeho nic úplně odstřihl? Poslední sms jsem mu napsala v pátek, takovou neutrální a jestli je v pohodě (protože už mi nepsal tak často) a od té doby nic... Prostě nic.... A bohužel v dnešním světě instagramu vidím, jak jeho zena přidává spokojené rodinné fotky na internet, takže o ničem neví... Napadlo me jestli se neco nedozvedela, ale ne.... Proč se najednou z ničeho nic odstřihl? Pro mě to bylo ty poslední 4 měsíce to jediné, na co jsem se těšila... Prosím o odpověď... Tereza
Tereza
osudová láska
pokračování 1: občas jsme zašli na večeři nebo si nechali přinést jídlo na pokoj a noc strávili spolu. Naposledy jsme se viděli před týdnem, všechno bylo opět jako vždycky perfektní, ale on se z ničeho nic přestal ozývat. Jako když mávnete kouzelným proutkem. Netlačila jsem na něj v ničem, nic jsem po něm nechtěla, nestalo se nic jiného než to, co se stalo vstávalo vždycky... Podívali jsme se na film a pak se celou noc milovali... Absolutně nerozumím jeho chování, přišlo mi, že i on si vždy všechno se mnou užíval a najednou po zhruba čtyřech měsících se takto všechno utne? Ze dne na den? Vím, že jsem to já která je na tom hůř, je to moje první velká láska a nikdy nikoho takového už nepotkám, ale prostě nerozumím jeho náhlému zkratovému v chování... Dřív se mohl přetrhnout, volal mi prakticky denně, po večerech jsme si psali do noci... A teď po čtyřech měsících to tak nějak všechno upadlo... Hrozné je, že se od něj neumím odpoutat. Jen co se ráno probudím, myslím na něj. Žiju prakticky
Tereza
osudová láska
Dobrý den, prosím vás o vysvětlení, o radu. Když mi bylo 19 let, potkala jsem svou prvni velkou, osudovou lásku. Chvíli jsme spolu chodili, avšak jelikož byl o 9 let starší, rozešel se se mnou kvůli věku. On už se chtěl pomalu usadit, já před sebou měla vysokou školu. Velmi mě to tenkrát zranilo, malém jsem neodmaturovala a trvalo mi 8 let než jsem byla schopná sama sobě říci, že už pro mě nic neznamená. Mezitím jsem se vdala, mám 3 letou holčičku. Nutno říct, že procházíme s manželem momentálně dlouhodobou krizí, takže situace doma je poněkud na nic. Ale vrátím se zpět. Můj bývalý přítel je ženatý, s manželkou mají čtyři děti. Po rozchodu před těmi cca 15 lety jsme se nevídali, občas jsme si napsali. On mi sem tam zavolal, ale ze strachu že ho znovu uslyším jsem mu to většinou nevzala. Čas plynul a letos v létě jsme se sešli. Oba jsme meli o toho druhého zájem, vše bylo naprosto perfektní. Když to shrnu, začali jsme si psát, volat, vídat se - pokud to alespoň trochu šlo - pravidelně.
Tereza
fáze "namlouvání"
Dobrý den, je mi 20 let, všechny moje kamarádky mají kluky, jenom já ne. Když mě nějaký kluk pozve na rande, už na druhé nebo třetí schůzce mě políbí. Jenže se mnou to nic neudělá. Necítím vzrušení, nepodlomí se mi z toho kolena, nic. Ten kluk mi pak řekne, že jsem ledová královna a ukončí to se mnou. Nedovede pochopit, že potřebuji jen víc času a že se nedokážu zamilovat, jako na povel. Řešila jsem s kamarádkami, v čem může být chyba. Všechny si myslí, že chyba je v tom, že tomu klukovi vůbec dovolím, aby mě líbal. Že tak brzy, na druhém rande to přece není normální a že pak na mě bude o to víc naléhat. co myslíte vy?
Kika
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 2 roky a 7 měsíců a minulý týden když jsem přišla domu, zjistila jsem, že všechny jeho věci jsou pryč. Po naší debatě jsem zjistila, že si chce dát měsíční pauzu (tzn. do ledna) bez jakékoliv komunikace. Pro mě je to velice těžké, jelikož ho miluji a nedokážu bez něj být. Tento týden jsem to už nevydržela a navštívila jsem ho a podle toho, co mi říkal, jsem si myslela, že bude všechno v pořádku, když mě viděl měl slzy v očích, celou dobu mě držel za ruku, řekl mi, že miluje jen mě a nikoho jiného, při rozloučení mi dal pusu.
Dneska jsem ale zjistila, že byl v nějakém klubu, kde to natáčel i na sociální sítě s tím, že tam byly z 99% jen holky. Mám strašný strach, že to nedopadne dobře a nevím jak se mám k této situaci postavit... Nezvládám vůbec nic, psychicky jsem vyčerpaná, během pár dní jsem ztratila na váze 6kg. Děkuju za odpověď
Dana
krize vztahu
2. Prijde mi ze posledni dobou je muj zivot porad jen volba mezi zlym a zlym. Muz uz mockrat vyhrozoval odchodem, rozvodem, pry bych stejne byla radsi. Podezriva mne z nevery, a pritom pry jsem frigidni. Nekolikrat rekl ze jestli se s nim rozvedu, udela vsechno pro to, abych nedostala deti do pece. Mam ho rada ale uz nevim kam dal. Kdyz na mne krici, sotva se drzim pohromade a on rve ze se ani nebranim a neposlu ho do... Ale ja se mu zkratka nedokazu postavit. Navic kdyby mne opustil, jsem nahrana. Nemam vlastni ucet, nemam kam jit, nemam praci, byt je napsany na jeho jmeno protoze se porizoval pred svatbou, kdybych se mu postavila a on mne vyhnal nemam si co pocit a hlavne mu nemuzu nechat svoje deti. Vzdyt o nich ani nic nevi. Nikdy nedela domaci prace, kdyz uz vysaje, je to aby mi ukazal jak jsem neschopna a on nastvany, nikdy nemeje nadobi, nikdy neuvari ani jidlo z pytliku.Ven vezme maximalne jen starsi dceru, s obema naraz sam nikdy nikde nebyl, nepamatuje si data jejich narozeni
Majda
krize vztahu
Dobry den,
chci se zeptat co delam spatne, a manzelem jsme spolu 7 let, z toho 3 svoji. Mame dve deti 3 a 5 let. S mladsi jsem jeste doma na rodicovske ktera mi velmi brzi konci a nemam kam se vratit do prace. Uz asi tri roky je nas vztah jako na horske draze ale posledni dobou je to cimdal horsi. Manzel stale vini mne, ze jsem zla, chladna, protivna, nezalezi mi na nem... Pritom ja proste nevim co mam delat, kdyz na nej promluvim, vetsinou ho to obtezuje, mockrat uz mi rekl ze "zvanim sracky co ho nezajimaj", kdyz radsi nerikam nic tak jsem zas nekomunikativni ledova kralovna... Ma narocnou praci a potrebuje na ni radne spat jenze vedle mne se pry nevyspi, tak kdu na gauc a zas je to spatne protoze jsem urazena rasple. K mladsi dceri v noci stale jeste nekdy vstavam, driv jsem vstavala i sestkrat za noc a jsem stale unavena, to je spatne protoze " se mnou nic neni". Aby mohl spat i pres den vynechavam vetsi uklizeni atd. ale pak jsem neschopna hospodyne a prase kdyz doma neni cisto.. - otázka upravena poradcem
Majda
nejistota ve vztahu
Dobrý den,

Jsem ve 2 mesicnim vztahu s mojí pritelkyni, do teď jsme spolu byli v podstate každy den a byli jsme stastní, oba, citil jsme se spolu dobře jenže poslední tyden jsem se choval trochu protivně což ji hodně vzalo, omluvil jsem se a pak se snažíl chovat normalně,ale od té doby se hodne změnila nesmeje se, vsechno mi vycita, ale porad mně třeba políbí řekne že mě miluje, i zve domů, jenže dneska jsem z ní konečně dostal odpovědi, co se vlastně děje, řekla mi, že potřebuje chvíli cas sama na sebe, že je jen hodně unavená, nezvlada byt porad nekde mezi lidmi a že nechce abych si to bral tak ze se mnou nechce být, ale chce být někdy sama, řekl jsem jí, že mi to neděla problem, at si udela svoje veci a ať si odpocine, stale ale nekde uvnitr ni citim ze mě miluje, prosím je toto komec ?
Karel
žárlivost
Dobrý den pani doktorka,
mám 1 rok priatela. Zijeme v zahranicí. Priatel ma 67, deti 7 a 5 rokov). Priatel udrzuje neustály kontakt so svojou bývalu partnerkou i napriek tomu, ze ona vztah ukoncila a priatela dala vystahovat. Deti majú v striedavej starostlivosti a nakolko sa jedná este o malé deti, neustále nieco riesia. Mám pocit, ze jeho kontakty s bývalou sú nad mieru prehnané a s ohladom, ze sú tri roky po rozchode i s ohladom na deti, myslim do takej miery nepotrebné. Zijeme oddelene, stretávame sa 3-4 dni v týzdni, podla mozností. Ja mám 53 rokov, 2 dospelé deti a 4 vnúcatá. Moj Problem: velmi ziarlim na jeho kontakt s byvalou partnerkou, ziadala som ho o ukoncenie pripadne obmedzenie kontaktov s byvalou partnerkou. Dalej ziarlim na to, ze si priatel písal za mojim chrbtom s byv. kolegynou a navstivil ju v jej byte, o com mi povedal asi po niekolkych mesiacoch. Pravdepodobne udrzuje priatelstva i s inymi zenami, o com mi nehovori, lebo ziarlim. Velmi sa kvoli tomu hádame.
Olivia
nevěra
Dobrý den paní doktorko,můj manžel mi byl nevěrný týden po výročí 14 let manželství se svojí kolegyní z práce.Odjeli spolu na celý víkend do penzionu.Je to už rok a půl,ale ja to nějak nemůžu stále skousnout a smířit se s tím,že udělal něco tak hrozného.Vždy to byl čestný chlap a nevěra se mu příčila.Pak přisla asi nějaka krize a on kývl své kolegyni na vše co mu "nabídla."Tehdy mě to zlomilo. Máme spolu dvě děti a já hned po zjištění nevěry řekla ,že mu odpustím ,ale je to pro mě těžké vše co s ní dělal je pro mě hrozné.A to ,že spolu jsou stále v kanceláři mě také vůbec nepomáhá.Manžel se sice doma snaží,ale ...jak mu tedˇ věřit potom všem? Jak to vše zvládat, před dětma se držím,ale když tu nejsou vždy mě to dožene -zlomí a brečím. - otázka upravena poradcem
Kačka
nejistota ve vztahu
Dobrý den,prosím o radu.Byla jsem s manželem na křtu nové knihy. Manžel byl na této události pracovně a já byla doprovod.Upozornil mě,že se mi nebude moc věnovat na 100%.Akce probíhala v klidu,po oficiálním zahájení mě manžel představil svým kolegům a po určité době se mi omluvil a začal řešit pracovní záležitosti s partnery,se kterými se na akci setkal.Prohlížela jsem si vystavené exponáty.Jenomže čas plynul a po pracovních záležitostech šel manžel beze mě, jen se svým kolegou,na připravené malé občerstvení.V místnosti, kde byla expozice jsem zůstala sama a hlouček asi 4 lidí. Manžela jsem vyhledala sama, a když jsem ho viděla, že si užívá raut, tak jsem se otočila a odešla zpět do místnosti, kde byla exozice. Manžel mě uviděl a šel za mnou. Když jsem manželovi vytkla, že je pro mě jeho chování nespolečenské,tak se urazil.Prý mě hledal a nenašel, a proto šel s kolegou sám. Místnost byla velká asi jako tělocvična, prostor otevřený, až na nějaké panely. Zachoval se manžel správně.
Dana Zaklová
nedotažený rozchod
pokračování 5

Cestou z výstavy mě plácnul po zadku 2 krát. Jednou se trefil do přezky baťohu, tak jsem se mu vysmála. Tady už to udělal naschvál, protože jsem mu ještě řekla, že mu jednu natáhnu, když to udělá a udělal a nenatáhla jsem mu přes pusu. spíš jsme to s přítelem řešili, ani jemu to chování bývalého nepřijde normální. Dokonce jsem se bývalého začala bát. Protože mě nerespektuje. Též jsem mu napsala že mě nerespektuje a on mi odpověděl že ano. Že se mi dostalo největšího respektu od něj. Jenže plácání po zadku fakt o respektu nesvědčí.

Prosím, jak ze situace ven? Co mám udělat proto, abych bývalého dostala definitivně ze sebe ven? Aby mi vztah současný neovlivňoval? A nestávali se mi jiné podobné věci? Jak dál?
Děkuji
Sica
nedotažený rozchod
pokračování 4.

Zkrátka minulost mě ovlivňuje a já nevím jak s tím skoncovat. Chci být šťastná a ne se otřást v základech když zase uslyším, že známí mají něco, co já mít nemohla, nebo čeho se mi nedostalo. Jak jsem psala, od bývalého jsem rok, smazala jsem jeho emailové adresy, včera i jeho tel číslo, přestala ho sledovat na facebooku. Co mi po něm zůstalo jsou všechny maily které jsem si uložila do wordu ale nekoukám na ně. Neotevřela jsem je od té doby. A pak mi zbyly věci, které mi daroval. Většina je v krabici, jen knížka, zvonek a polštářek mám na očích. Na polštáři spím, zbytku si nevšimnu přes den.

Od rozchodu s bývalým jsem ho viděla 3x. Poprvé se choval slušně (vracela jsem mu knížku, co jsem měla půjčenou) Podruhé jsme povídali a kontaktoval mě on. To už mě nerespektoval a plácl mě cestou domů po zadku. Tak jsem ho nakopla. Měli jsme část cesty společný. A potřetí jsme šli spolu na výstavu školy, kam jsme oba chodili. Kontaktovala jsem ho jáprtože současný přítel neměl čas
Sica
nedotažený rozchod
pokračování 3
Rozchod trval krátce, poté co jsme si vyměnili názory jsme týden na to šli od sebe. Pak už jsme každý bojovali sami. Hlavní bylo, že při rozchodu mi řekl, že nejsem normální a vlastně mě jako člověka neuznává. Kdybych situaci nenačla já, tak by rozchod nenastal. Byl to srab. S byjvalým jsem byla tedy 3 a půl roku života, byli jsme od sebe 9 a půl roku a nikdy mi to nesedlo. Navíc ten muž má srdce z ledu, romantika mu nic neříkala.

Teď už je asi jasné, proč mě celá současná situace tak vzala. Se současným přítelem jsem 10 měsíců, přítel je o rok a půl mladší. Nemáme kam spěchat ve vztahu. Užívám si nový vztah, už jen proto, že současný přítel pro mě udělá všechno a je i manuálně šikovný, což bývalý nebyl. Moc si cením právě odlišností, které ve vztahu dříve chyběli a nyní tam jsou.

Též se obávám, že tím jak to nemám dořešené, tak to ovlivňuje i vztah současný. Už jen tím, že nemám takovou důvěru k přítelovi, nechci si připustit, že on by mohl být ten pravý a tak dál.
Sica