Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDo BREXITU zbývá
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dohodu za dobrou, spravedlivou a vyváženou. Podle premiéra Borise Johnsona díky ní Británie získává zpět kontrolu nad svým osudem. Dohodu označil za základ šťastného, úspěšného a stabilního partnerství s EU. V nejbližší době má o dohodě ještě hlasovat Evropský parlament. Platit už však provizorně začala na Nový rok.
Spokojenost ovšem nepanuje ve Skotsku. Premiérka Nicola Sturgeonová na Twitteru vzkázala Evropě, že Skotsko bude brzy zpět.
Referendum o vystoupení Británie z EU se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovalo 51,9 % voličů. Výsledek hlasování prohloubil separatistické snahy v částech království, kde většina voličů byla pro setrvání v Unii. Ve Skotsku se uvažovalo o odtržení, v Severním Irsku o sjednocení Irska.
Původně byl termín brexitu stanoven na březen 2019. Podle rozhodnutí britského nejvyššího soudu totiž musel o vystoupení z EU rozhodnout britský parlament a poté musela země požádat Unii na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Ta předpokládá maximálně dva roky pro dojednání podmínek a ukončení členství. Článek 50 byl aktivován 29. března 2017, proto byl termín vystoupení Británie z EU stanoven na 29. března 2019.
Tehdejší britská premiérka Theresa Mayová však 20. března požádala v dopise šéfa Evropské rady o odklad do 30. června. Evropští lídři se pak na Summitu EU27 shodli na prodloužení brexitu do 22. května, před volbami do europarlamentu, pokud v Londýně projde dohoda o vystoupení, nebo do 12. dubna, pokud neprojde. Den před tím, tedy 11. dubna, však britská premiérka souhlasila s pružným odkladem brexitu do 31. října 2019, na němž se shodli lídři EU.
Tahanice kolem brexitu však pokračovaly a smlouvu s EU poslanci neschválili. Premiérka Mayová poté ztratila důvěru většiny svých konzervativních poslanců a vzdala se vedení strany i vlády. V červenci 2019 jí nahradil zastánce brexitu Boris Johnson. Ten důrazně prosazoval termín odchodu 31. října 2019.
Johnson stanovil, že 14. října promluví v parlamentu královna Alžběta II. a prosadil parlamentní prázdniny před tímto dnem. Zkrátil tak dobu pro parlamentní debaty, ale narazil na odpor opozice, části obyvatel i poslanců své Konzervativní strany. V úterý 3. září večer totiž jednadvacet konzervativních poslanců hlasovalo proti vládě. Johnson pak nechal tyto poslance vyloučit ze strany, čímž vyvolal další nevoli.
Britští poslanci pak schválili zákon, podle kterého musí předseda vlády požádat o tříměsíční odklad brexitu, pokud by se mu nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu s Bruselem či přimět parlament, aby souhlasil s odchodem země z Evropské unie bez dohody.
Začátkem října soud ve Skotsku odmítl vydat nařízení, které by nutilo Johnsona požádat o odklad brexitu, pokud se mu nepodaří vyjednat s Evropskou unií „rozvodovou“ dohodu. Podle soudu premiér jasně slíbil, že má v úmyslu řídit se zákonem proti brexitu bez dohody, který takovou žádost o odklad předpokládá.
V pondělí 14. října v parlamentu britská královna Alžběta II. v projevu sepsaném vládou oznámila, že prioritou kabinetu bude i v novém zasedacím období sněmovny zajistit odchod Spojeného království z Evropské unie 31. října. Londýn bude usilovat o nové partnerství se společenstvím založeném na volném obchodu, dodala.
Ve čtvrtek 17. října britský premiér Boris Johnson i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker na Twitteru oznámili dosažení nové dohody o odchodu Británie z EU. Učinil tak dva týdny před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie a před zahájením summitu evropských lídrů.
Dolní komora britského parlamentu však neschválila vládou navrhovaný harmonogram projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě.
Po prosincových předčasných parlamentních volbách získali Johnsonovi konzervativci v Dolní sněmovně pohodlnou většinu. Komora pak v lednu 2020 schválila zákon o brexitu s termínem odchodu k 31. lednu 2020. Do konce roku 2020 platí přechodné období.
V Británii se o vystoupení debatuje už od roku 1973, kdy se země stala členem Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce EU. V roce 1975 se konalo referendum, ve kterém se voliči vyslovili pro zachování členství.
