Brexit v říjnu nebude. Johnson je slabý jako předtím Mayová, říká expert

  18:55aktualizováno  18:55
Britskému premiérovi Borisi Johnsonovi zřejmě nezbude nic jiného než požádat Evropskou radu o další odklad brexitu. To je přitom krok, který od svého nástupu do funkce hlasitě odmítá. Mohl by rezignovat, ale hledání nástupce by přenechal opozici. A ta nikoho vhodného nemá. Stejně jako EU už nemá důvod ustupovat, říká v rozhovoru pro iDNES.cz analytik Kryštof Kruliš.

„Co dál?“ Na londýnské demonstraci odpůrců odchodu Velké Británie z Evropské unie zůstal výmluvný plakát. (4. září 2019) | foto: AP

Jaké má po včerejším debaklu v parlamentu britský premiér Boris Johnson nyní možnosti?
Jeho hlavní strategie asi je upnout se na to, aby dosáhl předčasných voleb do dolní komory parlamentu, přičemž možnosti má Johnson limitované zákonem o pevném volebním období, který se v důsledku tehdejší koaliční dohody mezi konzervativci a liberálními demokraty přijal v roce 2011.

Zákon stanovuje pevné pětileté funkční období parlamentu a ke změně je zapotřebí buď dvoutřetinová absolutní většina v dolní komoře, anebo stav, kdy by rozpuštění parlamentu bylo reakcí na vyslovení nedůvěry vládě poté, co ani během čtrnácti dnů parlament nevysloví důvěru nějaké jiné vládě. Dokud je zákon v platnosti, tyto dvě varianty omezují možnosti premiéra vypsat předčasné volby.

Hrozí změna tohoto zákona?
Boris Johnson se včera pokusil o dosažení dvoutřetinové většiny, ale nebyl úspěšný. Změnit zákon z roku 2011 by si vyžádalo více času a schválení v obou komorách parlamentu a tato alternativa zatím není ani předmětem diskusí. Boris Johnson zároveň k předčasným volbám vyzývá, ale to je spíš politický tlak na opozici. Ta dlouhodobě volá po předčasných volbách a i z povahy věci by měla usilovat o svržení vlády a převzetí moci. 

Terminologické okénko

„Zatím jsme ve fázi, kdy zákon proti brexitu bez dohody prošel dolní komorou parlamentu. Je to návrh klasického zákona a obě komory jsou relevantní. Ještě se čeká na horní komoru, předsedové klubů - řečeno českou terminologií - za konzervativce a labouristy v horní komoře se dohodli, že by zákon měl být projednán nejpozději do pátku páté hodiny britského času. To znamená, že snaha obstruovat ze strany konzervativců zatím vypadá neúspěšně,“ vysvětluje Kruliš.

„Mluvit o tvrdém brexitu v této souvislosti je špatně. To, co hrozí, je odchod bez dohody. Tvrdý brexit může nastat i s dohodou o vystoupení podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii. A to v případě, že by následná jednání o budoucím vztahu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím nevyústila ve vznik široké zóny volného obchodu. Pak by Británie stejně mohla odejít způsobem tvrdého brexitu,“ pokračuje.

„Dohoda o vystoupení jen nastiňuje rámec budoucího vztahu mezi Británií a EU, ale ten ještě není dojednaný. Předpokládá se, že by bylo přechodné období, po kterém by se o něm ještě jednalo. A výsledkem právě může být tvrdý brexit i měkký brexit. To se v tuto chvíli ještě neví,“ dodává Kruliš.

Současná situace, kdy si opozice podmiňuje dodání hlasů pro předčasné volby, je proto netradiční, ale to se změní, až se opozici spolu s rebely z řad konzervativců podaří odvrátit možnost odchodu Spojeného království z EU bez dohody.

Johnson v parlamentu také poukázal, že opoziční lídr Jeremy Corbyn dostal pozvánku k volbám a nevyužil ji.
Ano, Johnson včera nejprve hovořil o potenciální zóně volného obchodu se Spojenými státy a zmínil při tom záležitost amerických chlorovaných kuřat. Termín „kuře“ se v angličtině přeneseně používá i pro zbabělce a Johnson řekl, že v dolní komoře vidí jen jedno chlorované kuře, čímž narážel právě na Jeremyho Corbyna. 

V tu chvíli šlo o Corbynovy obavy z obchodní dohody s USA či jeho přístup k zablokování možnosti hrozit odchodem z EU bez dohody. Johnson využije každé příležitosti označit předáka opozice za zbabělce. Teď je to podle něj právě Corbynův postoj k výzvě utkat se ve volbách. V zásadě by se nabízelo, aby volby proběhly, ale opozice má své důvody, proč k tomu nechce přistoupit hned.

Proč by se to nabízelo?
Pro předčasné volby hovoří už to, že je tu nový kabinet nového lídra Konzervativní strany a vláda má vždy menší legitimitu, když její premiér neprošel volbami. Jenže labouristé nyní odmítají přidat hlasy poslancům, kteří hlasují s Borisem Johnsonem, protože by tím otevřeli cestu nějakým dalším taktickým obstrukcím z Johnsonovy strany. Parlament už by se před volbami nescházel a tím pádem by byl odstaven od možnosti působit na jednání s Evropskou unií a možnosti na jejich výsledek případně ještě nějak reagovat.

Labouristé a zejména Jeremy Corbyn nejdříve říkali, že předčasné volby nechtějí, dokud bude hrozit odchod bez dohody a dokud návrh, který včera prošel dolní komorou, nezačne platit. Tento zákon by Johnsonovi uložil povinnost požádat Evropskou radu o odklad brexitu o tři měsíce. Labouristé by tak měli jistotu, že Johnson situace nezneužije, a pravděpodobně by byli ochotnější přistoupit k předčasným volbám.

A co říkají teď?
Začíná se ukazovat, že další členové labouristů přišli s poněkud jinou formulací těchto podmínek. Podle nich je zapotřebí, aby se nejdřív brexit doopravdy odložil. Není to totiž jen na Británii. Ta o odklad může požádat, ale k tomu, aby se termín skutečně posunul, je nutná jednomyslnost v Evropské radě, která může chtít jiný termín. Mohla by nastat situace, že by pro odložení odchodu požadovala například konání nového referenda nebo jiné záruky, že patová situace na britské politické scéně bude konečně překonána.

S touto podmínkou by o předčasných volbách chtěli labouristé hlasovat až někdy v druhé polovině října a tím pádem by se volby do 15. října tak, jak chce Boris Johnson, samozřejmě uskutečnit nemohly.

Je už vyloučené, že Británie z EU vystoupí 31. října?
Pokud bude včera přijatý návrh zákona schválen horní komorou a královna ho kontrasignuje, premiér bude muset požádat o odklad. Zarputilost Borise Johnsona to neudělat je dlouhodobě avizovaná, ale z hlediska fungování právního státu v Británii by bylo něco takového nepřijatelné.

Johnson by ale mohl vymyslet ještě nějakou strategii, třeba rezignovat těsně před tím, než by měl jet na Evropskou radu. Je pak otázka, jak by na to zareagoval parlament, jestli by dokázal zvolit nějakého jiného premiéra, který by dostal důvěru.

Napadá vás někdo takový?
Problém je, že opozice nemá osobnost, za kterou by stála a která by dostala dostatečný počet hlasů. Současný lídr opozice Jeremy Corbyn je levicový radikál, za kterým řada ani jeho vlastních poslanců nestojí. Nemá podporu ani u rebelů z Konzervativní strany, nyní již bývalým konzervativcům, kteří včera pomohli opozici prohlasovat inkriminovaný zákon v dolní komoře.

Kryštof Kruliš

Kryštof Kruliš

Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Zabývá se vnitřním trhem a právem Evropské unie a vztahem EU s anglofonními zeměmi.

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy získal titul Ph.D. v oboru Evropské právo.

A Johnson by v takovém případě otázku svého nástupce nechal na dolní komoře, protože ví, že je v tom rozpolcená, což by mohl využít. Ve hře je sice to, že by nový premiér byl ve funkci jen nějakou omezenou dobu, než by byly další předčasné volby. Ani do této role by však většina opozičních poslanců Jeremyho Corbyna zatím nepodpořila. 

Uvažovalo se proto třeba také o Kennethu Clarkovi, nejstarším poslanci za konzervativce, který je po vyhazovu ze strany v parlamentu jako nezařazený. Možnost, že by úřad premiéra po Johnsonovi převzal někdo uvnitř konzervativců, je něco, čemu by lidé kolem Johnsona chtěli v tomto obstrukčním scénáři zabránit. Právě proto, aby opozici neusnadňovali situaci při hledání Johnsonova nástupce, který by za Británii o odložení brexitu požádal.

Premiér tvrdí, že se nová dohoda rýsuje, jen ji nechce v průběhu vyjednávání zveřejňovat. Může mít po včerejšku ještě nějakou strategii a šanci prosadit novou dohodu, nebo už je prostě tak slabý, že jen hraje o čas?
Jeho strategie, se kterou šel i do volby lídra Konzervativní strany, byla: „Pohrozím evropské sedmadvacítce odchodem bez dohody. To je scénář, který EU ekonomicky poškozuje, takže pro ni bude mnohem výhodnější udělat ústupky, aby mu zabránili. A já toho tak dosáhnu více než moje předchůdkyně Theresa Mayová.“

Pokud včera projednaný zákon nabude účinnosti, jeho strategie přinejmenším na nejbližší tři měsíce padá pod stůl. Johnson je na tom teď v podstatě stejně jako Mayová v době, kdy se za dobu více než půl roku dohoda skoro nepohnula z místa. Je pravděpodobné, že sedmadvacítka nebude ochotná z dojednaného stavu slevovat nebo ustupovat, když nebude vystavena tlaku odchodu bez dohody. Ani Boris Johnson už tak nemá žádný zásadní argument.

To znamená, že už zřejmě nic nedojedná?
Ještě by přicházelo v úvahu, že by sedmadvacítka už tím odcházením Británie byla tak unavená, že by nakonec byla ochotná ještě k nějakým kosmetickým změnám, které by pak Boris Johnson představil jako obrovské vítězství a nechal o nich znovu hlasovat v parlamentu. Ale bez hrozby odchodu bez dohody už Evropská unie nemá důvod měnit svůj konstantní postoj.

Pokud tedy nevyjde konec října, dalším termínem pro brexit bude leden?
Pokud bude včerejší návrh zákona schválen i v horní komoře, bude ukládat podání žádosti o odklad o tři měsíce. Evropská rada samozřejmě může přijít s jiným termínem, s kterým by pak britský premiér podle zákona musel souhlasit, pokud by mu britský parlament neřekl do dvou dnů jinak. Pokud by Evropská rada souhlasila s odkladem, mohla by jej chtít mírně zkrátit nebo prodloužit. Uvažovat tak lze o odložení v rozmezí do dvou měsíců až do půl roku.

Fotogalerie

Zejména Francie dříve zdůrazňovala, že pokud má dojít k dalšímu odkladu, měl by pro to být náležitý důvod. Sedmadvacítka by tak mohla tlačit na Británii, aby na její straně v této době došlo ke skutečnému průlomu v zablokované politické situaci. 

Třeba aby se stanovil termín předčasných voleb nebo případně nového referenda, ve kterém by Britové vyjádřili souhlas s konkrétní dohodou - za jakých podmínek mají vystoupit z Evropské unie a případně, jestli mají v EU zůstat, nebo odejít bez dohody. Reakce sedmadvacítky se nedá předjímat, a právě proto britský parlament usiluje o to, aby mohl po polovině října ještě zasedat a mohl případně reagovat.

Přitom v březnu to po vyhlášení odkladu vypadalo, že do konce října už to Britové musí stihnout, vždyť na to mají půl roku. Jak to hodnotíte?
Británie je zkrátka země, jejíž společnost je rozdělená půl na půl. Situaci navíc nepřispívá britský většinový politický systém, kdy vítěz voleb ve svém okrsku bere vše. Tím pádem pak v parlamentu logicky jsou dvě velké politické strany, které v sobě zahrnují různé frakce a myšlenkové proudy. A zejména otázka brexitu je velmi plodná pro vytváření různých pólů i uvnitř stran. Shoda se pak hledá velmi těžko.

Země je politicky paralyzovaná a jak ukázala poslední hlasování, neexistuje tam většina v zásadě pro žádnou variantu. Tedy kromě té, že dolní komora ve stávajícím složení nechce odchod bez dohody. Ten by postihl ekonomiku v době, kdy i v globální ekonomice jsou rizika, jako je třeba obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. 

Johnsonova ironie. Kvůli vzpouře vyhodil i vnuka svého hrdiny Churchilla

Zároveň si i EU uvědomuje, že odchod bez dohody by ekonomicky postihl také nás a politici musí brát na vědomí, že nespokojení občané, firmy, turisté, spotřebitelé a pracovníci by i vládám v evropské sedmadvacítce dali pocítit, že byl odchod bez dohody chyba.

Hovořila o tom před časem i německá kancléřka Angela Merkelová. Až se historici s odstupem budou dívat na to, proč se ty dvě strany nedokázaly dohodnout, stěží to budou umět pochopit. Právě ta neschopnost dohodnout se s odstupem času pravděpodobně dopadne na obě strany stejně. I proto je EU a vlády členských států opatrná a nechce Británii nakonec přitlačit k variantě, které se všichni snaží vyhnout. 

Řešením by asi bylo, kdyby obě největší strany ve Spojeném království našly společnou řeč, dohodly se a pak šly teprve jednat s EU. Ale dokud budou jednání vést konzervativci nebo labouristé sami, šance to pak prohlasovat Westminsterským parlamentem je velmi problematická.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

To se nedalo poslouchat. Zaorálek odešel ze schůzky s čínským velvyslancem

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (28. srpna 2019)

Nový ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek jednal v pondělí s čínským velvyslancem kvůli rušení koncertů českých...

Zahrajte si na komunistického cenzora a vyhrajte cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Další z rubriky

Olovo z hořící Notre-Dame mořilo okolí, nikdo se nenamáhal lidi varovat

V těchto dnech se v okolí katedrály koná hloubkové čištění, dělníci by se tam...

Francouzské úřady se dopustily významných pochybení při informování veřejnosti o rizicích spojených s olovem, které se...

Na Saúdy dopadly desítky raket z Íránu, uvedly USA. Ukázaly fotky z družic

Hořící ropné zařízení v saúdskoarabském Abkajku po útoku (15. září 2019)

Saúdskoarabská ropná zařízení zasáhly desítky raket s plochou dráhou letu, které podle všeho odpálily nasazené...

Chránit evropský způsob života budeme, odmítla kritiku nová šéfka komise EU

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová při návštěvě v Illkirchu (3....

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nehodlá vzdát kritizovaného pojmenování „ochrana...

Najdete na iDNES.cz