Neděle 9. srpna 2020, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. srpna 2020 Roman

Brexit v říjnu nebude. Johnson je slabý jako předtím Mayová, říká expert

  18:55aktualizováno  18:55
Britskému premiérovi Borisi Johnsonovi zřejmě nezbude nic jiného než požádat Evropskou radu o další odklad brexitu. To je přitom krok, který od svého nástupu do funkce hlasitě odmítá. Mohl by rezignovat, ale hledání nástupce by přenechal opozici. A ta nikoho vhodného nemá. Stejně jako EU už nemá důvod ustupovat, říká v rozhovoru pro iDNES.cz analytik Kryštof Kruliš.

„Co dál?“ Na londýnské demonstraci odpůrců odchodu Velké Británie z Evropské unie zůstal výmluvný plakát. (4. září 2019) | foto: AP

Jaké má po včerejším debaklu v parlamentu britský premiér Boris Johnson nyní možnosti?
Jeho hlavní strategie asi je upnout se na to, aby dosáhl předčasných voleb do dolní komory parlamentu, přičemž možnosti má Johnson limitované zákonem o pevném volebním období, který se v důsledku tehdejší koaliční dohody mezi konzervativci a liberálními demokraty přijal v roce 2011.

Zákon stanovuje pevné pětileté funkční období parlamentu a ke změně je zapotřebí buď dvoutřetinová absolutní většina v dolní komoře, anebo stav, kdy by rozpuštění parlamentu bylo reakcí na vyslovení nedůvěry vládě poté, co ani během čtrnácti dnů parlament nevysloví důvěru nějaké jiné vládě. Dokud je zákon v platnosti, tyto dvě varianty omezují možnosti premiéra vypsat předčasné volby.

Hrozí změna tohoto zákona?
Boris Johnson se včera pokusil o dosažení dvoutřetinové většiny, ale nebyl úspěšný. Změnit zákon z roku 2011 by si vyžádalo více času a schválení v obou komorách parlamentu a tato alternativa zatím není ani předmětem diskusí. Boris Johnson zároveň k předčasným volbám vyzývá, ale to je spíš politický tlak na opozici. Ta dlouhodobě volá po předčasných volbách a i z povahy věci by měla usilovat o svržení vlády a převzetí moci. 

Terminologické okénko

„Zatím jsme ve fázi, kdy zákon proti brexitu bez dohody prošel dolní komorou parlamentu. Je to návrh klasického zákona a obě komory jsou relevantní. Ještě se čeká na horní komoru, předsedové klubů - řečeno českou terminologií - za konzervativce a labouristy v horní komoře se dohodli, že by zákon měl být projednán nejpozději do pátku páté hodiny britského času. To znamená, že snaha obstruovat ze strany konzervativců zatím vypadá neúspěšně,“ vysvětluje Kruliš.

„Mluvit o tvrdém brexitu v této souvislosti je špatně. To, co hrozí, je odchod bez dohody. Tvrdý brexit může nastat i s dohodou o vystoupení podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii. A to v případě, že by následná jednání o budoucím vztahu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím nevyústila ve vznik široké zóny volného obchodu. Pak by Británie stejně mohla odejít způsobem tvrdého brexitu,“ pokračuje.

„Dohoda o vystoupení jen nastiňuje rámec budoucího vztahu mezi Británií a EU, ale ten ještě není dojednaný. Předpokládá se, že by bylo přechodné období, po kterém by se o něm ještě jednalo. A výsledkem právě může být tvrdý brexit i měkký brexit. To se v tuto chvíli ještě neví,“ dodává Kruliš.

Současná situace, kdy si opozice podmiňuje dodání hlasů pro předčasné volby, je proto netradiční, ale to se změní, až se opozici spolu s rebely z řad konzervativců podaří odvrátit možnost odchodu Spojeného království z EU bez dohody.

Johnson v parlamentu také poukázal, že opoziční lídr Jeremy Corbyn dostal pozvánku k volbám a nevyužil ji.
Ano, Johnson včera nejprve hovořil o potenciální zóně volného obchodu se Spojenými státy a zmínil při tom záležitost amerických chlorovaných kuřat. Termín „kuře“ se v angličtině přeneseně používá i pro zbabělce a Johnson řekl, že v dolní komoře vidí jen jedno chlorované kuře, čímž narážel právě na Jeremyho Corbyna. 

V tu chvíli šlo o Corbynovy obavy z obchodní dohody s USA či jeho přístup k zablokování možnosti hrozit odchodem z EU bez dohody. Johnson využije každé příležitosti označit předáka opozice za zbabělce. Teď je to podle něj právě Corbynův postoj k výzvě utkat se ve volbách. V zásadě by se nabízelo, aby volby proběhly, ale opozice má své důvody, proč k tomu nechce přistoupit hned.

Proč by se to nabízelo?
Pro předčasné volby hovoří už to, že je tu nový kabinet nového lídra Konzervativní strany a vláda má vždy menší legitimitu, když její premiér neprošel volbami. Jenže labouristé nyní odmítají přidat hlasy poslancům, kteří hlasují s Borisem Johnsonem, protože by tím otevřeli cestu nějakým dalším taktickým obstrukcím z Johnsonovy strany. Parlament už by se před volbami nescházel a tím pádem by byl odstaven od možnosti působit na jednání s Evropskou unií a možnosti na jejich výsledek případně ještě nějak reagovat.

Labouristé a zejména Jeremy Corbyn nejdříve říkali, že předčasné volby nechtějí, dokud bude hrozit odchod bez dohody a dokud návrh, který včera prošel dolní komorou, nezačne platit. Tento zákon by Johnsonovi uložil povinnost požádat Evropskou radu o odklad brexitu o tři měsíce. Labouristé by tak měli jistotu, že Johnson situace nezneužije, a pravděpodobně by byli ochotnější přistoupit k předčasným volbám.

A co říkají teď?
Začíná se ukazovat, že další členové labouristů přišli s poněkud jinou formulací těchto podmínek. Podle nich je zapotřebí, aby se nejdřív brexit doopravdy odložil. Není to totiž jen na Británii. Ta o odklad může požádat, ale k tomu, aby se termín skutečně posunul, je nutná jednomyslnost v Evropské radě, která může chtít jiný termín. Mohla by nastat situace, že by pro odložení odchodu požadovala například konání nového referenda nebo jiné záruky, že patová situace na britské politické scéně bude konečně překonána.

S touto podmínkou by o předčasných volbách chtěli labouristé hlasovat až někdy v druhé polovině října a tím pádem by se volby do 15. října tak, jak chce Boris Johnson, samozřejmě uskutečnit nemohly.

Je už vyloučené, že Británie z EU vystoupí 31. října?
Pokud bude včera přijatý návrh zákona schválen horní komorou a královna ho kontrasignuje, premiér bude muset požádat o odklad. Zarputilost Borise Johnsona to neudělat je dlouhodobě avizovaná, ale z hlediska fungování právního státu v Británii by bylo něco takového nepřijatelné.

Johnson by ale mohl vymyslet ještě nějakou strategii, třeba rezignovat těsně před tím, než by měl jet na Evropskou radu. Je pak otázka, jak by na to zareagoval parlament, jestli by dokázal zvolit nějakého jiného premiéra, který by dostal důvěru.

Napadá vás někdo takový?
Problém je, že opozice nemá osobnost, za kterou by stála a která by dostala dostatečný počet hlasů. Současný lídr opozice Jeremy Corbyn je levicový radikál, za kterým řada ani jeho vlastních poslanců nestojí. Nemá podporu ani u rebelů z Konzervativní strany, nyní již bývalým konzervativcům, kteří včera pomohli opozici prohlasovat inkriminovaný zákon v dolní komoře.

Kryštof Kruliš

Kryštof Kruliš

Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Zabývá se vnitřním trhem a právem Evropské unie a vztahem EU s anglofonními zeměmi.

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy získal titul Ph.D. v oboru Evropské právo.

A Johnson by v takovém případě otázku svého nástupce nechal na dolní komoře, protože ví, že je v tom rozpolcená, což by mohl využít. Ve hře je sice to, že by nový premiér byl ve funkci jen nějakou omezenou dobu, než by byly další předčasné volby. Ani do této role by však většina opozičních poslanců Jeremyho Corbyna zatím nepodpořila. 

Uvažovalo se proto třeba také o Kennethu Clarkovi, nejstarším poslanci za konzervativce, který je po vyhazovu ze strany v parlamentu jako nezařazený. Možnost, že by úřad premiéra po Johnsonovi převzal někdo uvnitř konzervativců, je něco, čemu by lidé kolem Johnsona chtěli v tomto obstrukčním scénáři zabránit. Právě proto, aby opozici neusnadňovali situaci při hledání Johnsonova nástupce, který by za Británii o odložení brexitu požádal.

Premiér tvrdí, že se nová dohoda rýsuje, jen ji nechce v průběhu vyjednávání zveřejňovat. Může mít po včerejšku ještě nějakou strategii a šanci prosadit novou dohodu, nebo už je prostě tak slabý, že jen hraje o čas?
Jeho strategie, se kterou šel i do volby lídra Konzervativní strany, byla: „Pohrozím evropské sedmadvacítce odchodem bez dohody. To je scénář, který EU ekonomicky poškozuje, takže pro ni bude mnohem výhodnější udělat ústupky, aby mu zabránili. A já toho tak dosáhnu více než moje předchůdkyně Theresa Mayová.“

Pokud včera projednaný zákon nabude účinnosti, jeho strategie přinejmenším na nejbližší tři měsíce padá pod stůl. Johnson je na tom teď v podstatě stejně jako Mayová v době, kdy se za dobu více než půl roku dohoda skoro nepohnula z místa. Je pravděpodobné, že sedmadvacítka nebude ochotná z dojednaného stavu slevovat nebo ustupovat, když nebude vystavena tlaku odchodu bez dohody. Ani Boris Johnson už tak nemá žádný zásadní argument.

To znamená, že už zřejmě nic nedojedná?
Ještě by přicházelo v úvahu, že by sedmadvacítka už tím odcházením Británie byla tak unavená, že by nakonec byla ochotná ještě k nějakým kosmetickým změnám, které by pak Boris Johnson představil jako obrovské vítězství a nechal o nich znovu hlasovat v parlamentu. Ale bez hrozby odchodu bez dohody už Evropská unie nemá důvod měnit svůj konstantní postoj.

Pokud tedy nevyjde konec října, dalším termínem pro brexit bude leden?
Pokud bude včerejší návrh zákona schválen i v horní komoře, bude ukládat podání žádosti o odklad o tři měsíce. Evropská rada samozřejmě může přijít s jiným termínem, s kterým by pak britský premiér podle zákona musel souhlasit, pokud by mu britský parlament neřekl do dvou dnů jinak. Pokud by Evropská rada souhlasila s odkladem, mohla by jej chtít mírně zkrátit nebo prodloužit. Uvažovat tak lze o odložení v rozmezí do dvou měsíců až do půl roku.

Fotogalerie

Zejména Francie dříve zdůrazňovala, že pokud má dojít k dalšímu odkladu, měl by pro to být náležitý důvod. Sedmadvacítka by tak mohla tlačit na Británii, aby na její straně v této době došlo ke skutečnému průlomu v zablokované politické situaci. 

Třeba aby se stanovil termín předčasných voleb nebo případně nového referenda, ve kterém by Britové vyjádřili souhlas s konkrétní dohodou - za jakých podmínek mají vystoupit z Evropské unie a případně, jestli mají v EU zůstat, nebo odejít bez dohody. Reakce sedmadvacítky se nedá předjímat, a právě proto britský parlament usiluje o to, aby mohl po polovině října ještě zasedat a mohl případně reagovat.

Přitom v březnu to po vyhlášení odkladu vypadalo, že do konce října už to Britové musí stihnout, vždyť na to mají půl roku. Jak to hodnotíte?
Británie je zkrátka země, jejíž společnost je rozdělená půl na půl. Situaci navíc nepřispívá britský většinový politický systém, kdy vítěz voleb ve svém okrsku bere vše. Tím pádem pak v parlamentu logicky jsou dvě velké politické strany, které v sobě zahrnují různé frakce a myšlenkové proudy. A zejména otázka brexitu je velmi plodná pro vytváření různých pólů i uvnitř stran. Shoda se pak hledá velmi těžko.

Země je politicky paralyzovaná a jak ukázala poslední hlasování, neexistuje tam většina v zásadě pro žádnou variantu. Tedy kromě té, že dolní komora ve stávajícím složení nechce odchod bez dohody. Ten by postihl ekonomiku v době, kdy i v globální ekonomice jsou rizika, jako je třeba obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. 

Johnsonova ironie. Kvůli vzpouře vyhodil i vnuka svého hrdiny Churchilla

Zároveň si i EU uvědomuje, že odchod bez dohody by ekonomicky postihl také nás a politici musí brát na vědomí, že nespokojení občané, firmy, turisté, spotřebitelé a pracovníci by i vládám v evropské sedmadvacítce dali pocítit, že byl odchod bez dohody chyba.

Hovořila o tom před časem i německá kancléřka Angela Merkelová. Až se historici s odstupem budou dívat na to, proč se ty dvě strany nedokázaly dohodnout, stěží to budou umět pochopit. Právě ta neschopnost dohodnout se s odstupem času pravděpodobně dopadne na obě strany stejně. I proto je EU a vlády členských států opatrná a nechce Británii nakonec přitlačit k variantě, které se všichni snaží vyhnout. 

Řešením by asi bylo, kdyby obě největší strany ve Spojeném království našly společnou řeč, dohodly se a pak šly teprve jednat s EU. Ale dokud budou jednání vést konzervativci nebo labouristé sami, šance to pak prohlasovat Westminsterským parlamentem je velmi problematická.

Koronavirus oslabuje, nakažlivost ale neklesá, řekl epidemiolog

  • Nejčtenější

Hledaní chlapci na Kutnohorsku zemřeli, napsala matka jednoho z nich

Tragický konec má nejspíš pátrání po dvou chlapcích na Kutnohorsku. Matka jednoho z nich oznámila v pátek večer na...

Požár v Bohumíně: zemřelo 8 dospělých a 3 děti, mělo jít o žhářský útok

V Bohumíně začal v sobotu odpoledne hořet byt v 11. patře panelového domu. Šéf moravskoslezských hasičů Vladimír Vlček...

Výbuch v Bejrútu: 135 obětí, Trump mluvil o útoku. Česko posílá záchranáře

Úterní exploze v bejrútském přístavu, která si podle posledních informací vyžádala už nejméně 135 životů a okolo 5 000...

Divoká koronapárty na chorvatském Pagu. Nakažení Češi pili z jednoho kýblu

Premium Jel do Chorvatska, užil si párty na ostrově Pag a nakazil se koronavirem. Tak dopadla dovolená Kamila Zvoníčka. „Byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bejrút předtím a potom. Satelity odhalily, co lze zničit za pár sekund

Jen kráter široký skoro 140 metrů zůstal na místě, kde před mohutnou explozí stálo v bejrútském přístavu skladiště s...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Bejrút demonstruje, záchranáři museli přestat s hledáním přeživších

Tým českých záchranářů v Bejrútu musel předčasně přestat s prohlížením trosek a hledáním přeživších. Kvůli zhoršující...

Lukašenko si jde pro šestý mandát. Soupeře pro volební klání si vybral sám

Premium Do cílové rovinky vstoupil v Bělorusku boj o prezidentské křeslo. O tom, kdo ho obsadí, rozhodnou běloruští voliči v...

Kambodža chce zakázat nošení příliš odhalujícího oblečení. Ženy zuří

Kambodžanky se bouří proti navrhovanému zákonu, který plánuje zavést nová pravidla ohledně odívání na veřejnosti....

Nová diplomka, nebo odebrání titulu. Slováci mají plán proti plagiátorům

Premium Usvědčení plagiátoři vysokoškolských závěrečných prací by mohli dostat na Slovensku druhou šanci – pokud by v ­určité...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...