„Bohoslužba bude odrážet současnou i budoucí roli monarchy, zároveň ale bude zakotvená v dlouholetých tradicích a slavnostních ceremoniích,“ píše se na oficiálních stránkách britské královské rodiny. Co si pod touto definicí představit? V čem tkví poselství korunovace Karla III.?
K tomu, aby byl někdo králem, nemusel být vůbec korunován. Například v Čechách se odehrála poslední korunovace v roce 1836, kdy byl korunován Ferdinand I. coby uherský a český král Ferdinand V. Jeho nástupci František Josef I. ani Karel I. k tomuto kroku z politických důvodů nepřistoupili. Od korunovace se začalo v řadě států upouštět v souvislosti s osvícenstvím, kdy se měnilo chápání role monarchy. Co se samotného korunovačního obřadu týká, dříve to byla byla především proklamace moci a mocenských nároků. Dnes jde o symbol tradic a jednoty panovníka a lidu.
Najdeme tedy v české nebo evropské historii korunovace, které jsou už z principu symbolické?
Ano, třeba Josef II. se nenechal korunovat vůbec. Respektive nebyl to korunovaný český ani uherský král, tam trůny zdědil a žádnou korunovaci nepotřeboval. Nechal se korunovat pouze jako římský král v roce 1765, jinak by nemohl zasednout na říšský trůn. Jakkoliv to může znít zvláštně, tak tím, že se nenechal korunovat, se v podstatě prohlásil za moderního člověka. Udělal tlustou čáru za dosavadními tradicemi a začal jinak. Konkrétně v případě Josefa II. to byla centralizace a kompletní rekonstrukce monarchie.
prof. PhDr. Jan Županič, Ph. D.Český historik a autor mnoha odborných textů i knih. Působí na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2021 je vedoucím vědeckým pracovníkem na Historickém ústavu AV ČR. Zaměřuje se na dějiny středoevropských elit v 19. a 20. století se zvláštním zřetelem na habsburskou monarchii. Je také spolutvůrcem webových stránek o šlechtě podunajské monarchie. |
Velmi symbolickou korunovaci měl i Napoleon v Paříži roku 1804. Korunoval se sám a následně korunu vložil i na hlavu své manželky Josefiny. Papež Pius VII. byl u obřadu v roli lepšího statisty. Napoleon dal tímto aktem jasně najevo, že nad sebe neuznává nikoho jiného.
A naopak Ludvík XVIII., který na trůn nastoupil po abdikaci Napoleona, se korunovat nenechal. Nebyla pro to vhodná doba a navíc bourbonské korunovační klenoty byly zničeny za revoluce.
Takže i korunovační klenoty mohly být pouze čistě symbolické?
Ano. Například rakouskou císařskou korunou byla od vyhlášení rakouského císařství takzvaná domácí koruna Rudolfa II. z roku 1602. Nikdy ale na hlavě žádného zdejšího panovníka nespočinula, sloužila jen jako symbol a najdeme ji také ve státním znaku. V případě Německého císařství dokonce reálná císařská koruna nevznikla. Existovala jen na papíře a užívala se výlučně jako vnější symbol státu: ve znaku, vzácněji na vlajce.
Jednota a tradice. To teď Británie potřebuje
Korunovace má i význam náboženský. Z historie ale víme, že byl v určitém období anglických dějin zastíněn. Jak je to teď?
Korunovace vždy byla o propojení světské a církevní moci. Král měl původně roli ochránce křesťanské víry, nejvyšší soudní autority i záštity bezpečnosti země. A v případě anglických panovníků najdeme ještě další roli – od Jindřicha VIII. jsou totiž angličtí králové také hlavou tamní anglikánské církve. Tím získal anglický král výlučné postavení: byl králem i hlavou církve zároveň.
Nemění se ani místo. Angličtí králové jsou korunováni ve Westminsterském opatství už od první doložené korunovace v roce 1066, kdy na trůn usedl Vilém Dobyvatel. Proč právě tam? Chtěl tím tehdy „pouhý“ vévoda a bastard stvrdit svou královskou legitimitu?
Opatství svatého Petra, tedy dnešní Westminsterské opatství, začal budovat král Eduard Vyznavač a to mimo jiné s cílem umístit sem královskou hrobku. Bylo dokončeno krátce před jeho smrtí. Není vyloučeno, že jeho nástupce, Harold II. Godwinson, byl korunován právě zde. Pokud to tak bylo, pak má svou logiku, že jeho pokořitel Vilém Dobyvatel přijal korunu také ve Westminsterském opatství. Když se Jindřich VIII. stal nejvyšším představitelem tamní církve (v období anglické reformace přestala země uznávat autoritu římského papeže a římskokatolické církve, tento proces byl fakticky zahájen za vlády Jindřicha VIII., pozn. red.), zrušil také kláštery a tehdy se zdejší opatství, respektive jen krátce existující biskupství, dostalo pod jeho úplnou kontrolu.
A bohoslužebný jazyk korunovace se spolu s reformací také změnil? Bude ceremonie letos vedena v angličtině?
Ano, jedním z prvních rysů reformace je to, že se změní bohoslužebný jazyk. Když tedy došlo k britské reformaci, která se vyvíjela poměrně komplikovaně, tak se bohoslužebný jazyk změnil na národní. Korunovace tedy bude převážně v angličtině, zazní ale také keltské jazyky – velština, skotská gaelština a irština.
Můžeme tedy říct, že nejen korunovace, ale celá Anglie je založena na tradicích, které v Evropě nemají obdoby a jichž se Britové nechtějí vzdát? Co pro ně letošní korunovace znamená?
Británie je v poměrně hluboké krizi. V roce 2020 došlo k brexitu, který nesplnil očekávání. Británii nijak nepomohl, ba ji dokonce oslabil. Objevily se staronové problémy s Iry, protože opět vznikla hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Přetrvávají potíže se skotskými separatisty. To znamená, že teď víc než kdy dříve je třeba určitý jednotící prvek. A tím je právě král a korunovace. Karel III. se tak snaží držet kontinuitu mezi starou Británií a Británií 21. století.
Spory o hranici a vláda v nedohlednu. V Severním Irsku pořád straší brexit |
V čem tkví největší specifikum britské korunovace?
Specifické je to, že Britové mají několik královských korun. V českých zemích máme jedinou, svatováclavskou korunu, která oficiálně navíc nebyla královským majetkem. Podle výnosu Karla IV. byl jejím vlastníkem svatý Václav a opatrovala ji svatovítská kapitula. Král si jí půjčoval jen při zvláštních příležitostech, například korunovacích, za což kapitule platil. Její každodenní nošení nepřipadalo v úvahu.
Angličtí králové jsou korunováni korunou sv. Eduarda. Původní ale byla zničena roku 1649, za občanské války, a dnešní byla zhotovena až pro korunovaci Karla II. roku 1661. Od roku 1689 se koruna při korunovacích neužívala, s výjimkou korunovace královny Viktorie ale spočívala na oltáři. Opětovně byla užita až vnukem královny Viktorie Jiřím V. při jeho korunovaci roku 1911 a následně při všech, ke kterým ve 20. století došlo – tedy Jiřího VI. roku 1937 a Alžběty II. roku 1953.
Vedle toho ale existuje také koruna krále Jiřího I. z roku 1714, koruna krále Jiřího IV. z roku 1821 či imperiální koruna z roku 1838. Britský panovník navíc disponuje i skotskou královskou korunou z roku 1540 či takzvanou Alžbětinou korunou, která byla zhotovena v roce 1937 pro manželku Jiřího VI. Alžbětu Bowes-Lyon. Jako jediná byla vyrobena z platiny, ostatní jsou zlaté.
Britské královské korunovační klenoty - vlevo koruna svatého Edwarda a vpravo Státní koruna britského impéria
V Norsku byl v roce 1908 požadavek korunovace úplně zrušen, norští králové od té doby podstupují pouze intronizační požehnání (slavnostní ceremonie uvedení na trůn). Co jiné současné monarchie? Zachovávají korunovaci?
V žádných jiných evropských královstvích se korunovace již nekonají. Nejde jen o Norsko, ale také Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Belgii. Korunovace se neuskutečnila dokonce ani v tradičně katolickém Španělsku. Dnes jde tedy o výlučně britské specifikum.
Král je mrtev, ať žije král
Říkáte, že korunovace není nutná. Je v anglické historii nějaký panovník, který ji vůbec nepodstoupil?
Například Eduard VIII. Abdikoval deset měsíců po nástupu na trůn, protože se chtěl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou.
Jak dlouho tedy panovník čeká, než bude korunován?
Korunovace k samotnému uvedení na trůn není nezbytná. Ve chvíli, kdy zemře stávající král, se z jeho nástupce stává automaticky nový král. Ta doba mezi nástupem nového krále a jeho korunovací tedy závisí na mnoha faktorech. Některé korunovace přichází prakticky ihned, aby byla podepřena legitimita panovníka, někdy mohou proběhnout i během vlády předchozího krále. Tak je to třeba u Václava IV., který byl korunován ještě za otcova života jako dvouleté dítě. (Karel IV. chtěl tímto aktem předejít pozdějším nástupnickým sporům mezi Václavem a možnými syny, kteří by se narodili jeho nové manželce Alžbětě Pomořanské. Matkou Václava IV. byla Anna Svídnická, pozn. red.).
Jinak z minulosti známe korunovace, ke kterým došlo bezprostředně po nástupu na trůn, i ty, které byly realizovány až po delším čase. Typickým příkladem je třeba Václav II., který se stal králem v pěti letech, když jeho otec Přemysl Otakar II. umřel v roce 1278 v bitvě na Moravském poli. Korunován je ale až v roce 1297, protože korunovace českých králů byla tehdy nesmírně komplikovaná. Mimo jiné proto, že české země tehdy neměly vlastního arcibiskupa a při slavnostním aktu tak musel být přítomen arcibiskup mohučský. Korunovace tak předpokládala nejen náročnou logistiku, stála také obrovské množství peněz.
Korunovace Karla III.
Sledovat další díly na iDNES.tvTakže korunovace Karla III. přichází po poměrně krátké době? Alžběta II. zemřela v září 2022.
Všichni jeho předkové byli korunováni nedlouho po nástupu na trůn, obvykle do roka.
Proces pomazání a korunovace čeká následně i Camillu, doteď oslovovanou jako „královna choť“. Ta hierarchie bude tedy jiná, než tomu bylo u Alžběty II. a prince Philipa. Můžete to vysvětlit?
Toto je v podstatě docela jednoduchá záležitost. Alžběta II. se stala královnou na základě britského nástupnického řádu – její otec Jiří VI. neměl syna, ale dvě dcery. Podobně jako její praprababička Viktorie se tak stala panujícím monarchou, nikoli pouze chotí krále. Její manžel proto nenosil titul krále, ale prince-manžela. Pokud vládne muž, náleží ale jeho manželce titul královny. Což je samozřejmě genderově nevyvážené (úsměv).
Podobná situace byla samozřejmě i u nás, ovšem tento titul (princ-manžel, královna-manželka) se neužíval. Možná i proto, že jediný skutečný princ-manžel, choť Marie Terezie František Štěpán Lotrinský, byl nejprve panujícím velkovévodou toskánským a od roku 1745 císařem římským.
Domácí vězení pro arcibiskupa
Korunovace Alžběty II. jakožto ženy neproběhla nijak zásadně odlišně než korunovace anglických panovníků mužů. Jak to bylo s českými královnami?
U korunovace českých královen, tedy královen-manželek, byla přítomná také abatyše kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Svatojiřský klášter sice Josef II. v roce 1782 zrušil, titul abatyše a korunovační pravomoci ale přenesl na představenou Tereziánského ústavu šlechtičen na pražském Hradě, která vždy pocházela z rodu Habsburků.
Průzkum hrobky české královny Elišky Rejčky přinesl další tajemství |
Konala se v historii evropských dějin korunovace, která je něčím zvláštní nebo zajímavá? Znáte nějakou perličku, kterou běžně nenajdeme v učebnicích dějepisu?
Když po smrti posledního mužského člena habsburského rodu, císaře Karla VI., nastoupila na trůn Marie Terezie, odmítla většina evropských států její nároky uznat. O český trůn usiloval manžel její sestřenice, bavorský kurfiřt Karel Albrecht. V roce 1741 jeho vojsko obsadilo Prahu a on se nechal prohlásit českým králem. Korunován ale být nemohl, protože svatováclavská koruna byla naštěstí uložena ve Vídni. Při slavnostním aktu byl přítomen i tehdejší pražský arcibiskup Jan Mořic Gustav z Manderscheidu, který měl podle plánu v budoucnu na hlavu Karla Alberta položit i českou korunu. Když se Marie Terezie v následujícím roce zmocnila Prahy, byl pro své neloajální chování vyšetřován. Panovnice odmítla, aby se podílel na její české korunovaci a svatováclavskou korunou ji proto korunoval olomoucký biskup.
Budete se na letošní korunovaci koukat? Těšíte se?
Ještě nevím, ale pravděpodobně ano. Protože je ale moje žena velký anglofil, předpokládám, že u nás přenos zřejmě poběží v originále. (úsměv)
SPECIÁLBritská královská rodina  |
