Také Irsko oblíbené pro svůj benevolentní přístup k bohatým příchozím své programy zrušilo. Na vině je podle vlád příliš vysoká cena nemovitostí. Informaci přinesl portál Bloomberg.
Portugalský premiér Antonio Costa v únoru oznámil konec programu zlatých víz. Ten v zemi déle než deset let umožňoval získat povolení k pobytu kupcům nemovitostí pocházejících ze zemí mimo EU, kteří byli ochotni investovat do domů anebo bytů více než 350 000 eur (8,4 milionu Kč). Premiér později vysvětlil, že země zastaví vydávání nových zlatých víz kvůli obavám, že zahraniční kupci zvyšují ceny nemovitostí.
Dne 14. února také irské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že podobný program skončí po přezkoumání jeho vhodnosti. Tyto kroky přišly asi rok poté, co zrušila podobný vízový program pro milionářské investory také Velká Británie, ač již není v EU.
Dvě strany jedné mince
„Země se nyní potýkají se zajímavým paradoxem. Na jedné straně chtějí investice, odvrácenou stranou je ale silný politický trend spojený s tím, že velmi bohatí investoři ze zámoří mají privilegované postavení v době, kdy se části společnosti potýkají s mnoha problémy,“ říká profesor bristolské univerzity Will Harvey. Země včetně Portugalska, Irska, Řecka nebo Španělska spustily před časem programy zlatých víz, aby přilákaly zahraniční investice v důsledku finanční krize. Krok přinesl miliardy dolarů zahraničních peněz a připisují se mu zásluhy na oživení trhů s nemovitostmi ve městech, kde byla do té doby poptávka nízká.
Američané se stěhují do Evropy, na ceny nemovitostí doma už nedosáhnou |
Podle údajů společností Henley & Partners a New World Wealth se především Portugalsko v uplynulém desetiletí stalo magnetem pro jedince s vysokým majetkem. Jen v roce 2022 zde svůj domov našlo podle statistik 1 300 milionářů. Zlatá víza však zemím přinesla i značné politické závazky. Odpůrci od počátku tvrdili, že důsledkem bude zvyšování cen nemovitostí do takové míry, že si místní obyvatelé nebudou moci dovolit bydlení.
Investoři, kteří nakonec získali občanství v Portugalsku a Řecku, získali pasy, které jim umožňovaly vstup do dalších zemí EU. Například čínský občan, který obdržel v Portugalsku zlaté vízum, se mohl nakonec přestěhovat a mít trvalý pobyt třeba ve Francii nebo Švédsku, přestože tyto země takové programy nenabízejí. Programu zlatých víz v Portugalsku dominovali od počátku čínští investoři. Tvořili téměř polovinu lidí z celkového počtu 11 628 udělených povolení k pobytu.
Není jen Portugalsko
Atraktivitu zlatých víz udělovaných ve Spojeném království umocnil také odchod Velké Británie z EU. Brexit totiž zhatil plány mnoha Britů na odchod do důchodu v některé z teplejších evropských zemí. „Od odchodu Spojeného království z EU tvoří 75 procent našich klientů právě Britové,“ potvrzuje Kerstin Buechnerová, spolumajitelka pobočky realitní kanceláře Savills v portugalském Algarve. Velká část jejich dalších investic do nemovitostí podle ní motivovala snaha získat zpět právo na pobyt v Evropě.
„Ačkoli země nyní mohou oznamovat škrty ve svých programech, je pravděpodobné, že se k nim nějakým způsobem vrátí,“ říká Nuri Katz, zakladatel společnosti Apex Capital Partners poskytující služby v oblasti občanství prostřednictvím investic. Navíc se rozšířily po celém světě od Austrálie až po Karibik. Zatímco u protinožců se zvedla vlna odporu podobná té v Evropě, ostatní země nemají v plánu nijak svou dosavadní politiku měnit.
„Tyto programy se otevírají a zavírají v mnoha různých zemích už velmi dlouho,“ dodává podle Bloombergu Katz. Podle něj v Portugalsku program spíše zreformují, nikoliv natrvalo uzavřou.
