Sommská zátoka byla nazvána po stejnojmenné řece, která se v těchto místech vlévá do Lamanšského průlivu. Se svými 72 km2 tvoří nejrozlehlejší ústí řeky v severní Francii a navzdory poměrně chladnému a často vlhkému podnebí oblast každoročně přitahuje tisíce turistů a sportovců z okolních zemí i vzdálené Skandinávie.
Zátoku lemují tři přístavní městečka: Saint Valery na východě, Le Crotoy na severu a Le Hourdel na jihu. První dvě jsou spojena úzkokolejnou dráhou, po které několikrát denně přejíždí parní vláček oblíbený především rodinami s dětmi a méně zdatnými návštěvníky. Při odlivu je možné zátoku přejít i pěšky, ale na cestu se nikdy nevydávejte bez průvodce. Místní voda může být velmi zrádná.
Vilém Dobyvatel a Johanka z Arku
Za svou pestrou historii Saint Valery vděčí strategické poloze na vápencovém ostrohu nad zátokou. Jeho horní část je typickým příkladem středověké citadely, zatímco na svazích pod ní se v klikatých uličkách krčí barevné domečky původně sloužící rybářům a námořníkům.
Populární palačinkárna v Saint Valéry
Místní přístav poskytl útočiště flotile Viléma Dobyvatele před vítězným tažením na Anglii v roce 1066, jehož památku tu každé léto oživují pořádáním středověkého festivalu. Méně štěstí městečko přineslo Johance z Arku, která po pobytu v místním vězení putovala na hranici v Rouenu.
Sommská zátoka - nábřežní promenáda
Pro jeho malebnost si Saint Valery oblíbili například malíř Edgar Degas, poslední francouzský král Ludvík Filip a spisovatel Victor Hugo. Dnes se městečko těší čilému turistickému ruchu. Dlouhá nábřežní promenáda je zárukou příjemné procházky a z přístavu několikrát denně vyjíždějí vyhlídkové lodě. Pokud zatoužíte po trošce klidu, půjčte si kolo a vydejte se prozkoumat vnitrozemí okolo Sommského kanálu.
Tulení odpočívárna
Le Crotoy je o pár století mladší než jeho východní soused. Široký pás písečné pláže, která jako jediná v severní Francii směřuje na jih, z něj dělá příjemné přímořské letovisko. Na severním okraji si v půjčovně No Shoes můžete vyzkoušet mořský kajak, landyachting či plážové kolo.
Typickou kulisou v Sommské zátoky jsou barevné domečky s dřevěnými okenicemi.
Procházka po pláži
Při procházce okolo přístavu neváhejte s koupí čerstvých mušlí. Místní je pěstují na dubových kůlech a připravují s pórkem, smetanou, bílým vínem a petrželkou.
Toužíte-li poznat specifika místní fauny, Le Hourdel bude tím pravým místem. Při odlivu se na písečných březích zátoky plácají skupinky tuleňů, mezi oblázky na pláži vás budou čekat hvězdice a krabi, nad hlavou kroužit hejna hlučných racků.
Mláďata tuleně obecného odpočívají v poloze 'banán'
Když si nebudete jisti, kterým směrem se vydat za tou nejzajímavější podívanou, jednoduše sledujte fotografa s největším objektivem.
Ptáci na jih nelétají
Blízko Le Hourdel se vyplatí sledovat směrovky na Maison de la Baie de Somme et l'oiseaux (Centrum Sommské zátoky a ptactva), jehož naučná stezka poodkrývá přírodní bohatství zátoky a především 250 druhů ptáků v jejich přirozeném prostředí na útesech, v lesích a mokřadech.
Máte-li více času a ornitologického nadšení, vydejte se do ptačí rezervace v Parku Marquenterre, nedaleko Saint-Quentin-en-Tourmont. Na 260 hektarech objevíte tolik ptačích druhů jako v jihofrancouzském Camarque, kde mají k dispozici plochu patnáctkrát větší.
Na čtrnácti zastaveních můžete pozorovat stěhovavé ptáky z celé Evropy i Afriky, kteří si oblíbili zdejší mírnou zimu. Vstupné pro dospělé je 9,90 euro, pro děti 7,90 a rodinné 33,80 euro.
Ochutnejte místní speciality
V Pikardii se setkává moře s pevninou, což je znát také na složení místní kuchyně. Vyhlášené jsou slávky, které se pěstují na dubových kůlech a připravují s pórkem, smetanou a bílým vínem. Z pevniny jim konkuruje jehněčí, často v podobě pečeně doprovázené jarní zeleninou. Pochutnat si na něm můžete například v restauraci hotel Les Tourelles (viz. box Tipy na cestu), kde vám ho naservírují s česnekovou omáčkou a zeleninovým ratatouille.
Slávky jedlé místní pěstují na dubových kůlech a připravují s pórkem, smetanou a bílým vínem.
Slávky jedlé místní pěstují na dubových kůlech a připravují s pórkem, smetanou a bílým vínem.
Stejně jako jinde ve Francii, i v Pikardii si pochutnáte na palačinkách. Je to ovšem trochu věda - sladké palačinky, neboli crêpes, se dělají z pšeničné mouky a nejlepší jsou se zmrzlinou. Jejich slané kolegyně si říkají galettes a obsahují zdravější pohankovou mouku.
Každý francouzský region má svůj speciální sýr a ani Pikardie nezůstává pozadu. Měkký sýr z kravského Rollot, zrající tři až šest týdnů, byl pojmenován podle svého rodného městečka. Nejlépe chutná od května do října, kdy se dojnice pasou venku. Servíruje se buď zastudena k vínu, nebo teplý s bramborami.
