Co je to sametová revoluce?
Sametová revoluce označuje nenásilné politické a společenské změny v tehdejším Československu v listopadu a prosinci roku 1989.
V pátek 17. listopadu 1989 byla v Praze násilně potlačena studentská demonstrace. Brutální zásah na Národní třídě se stal impulsem k masovým protestům po celém Československu. Během několika dní se do stávky zapojily vysoké školy, divadla a tisíce pracovišť. V ulicích se začaly scházet statisíce lidí, požadujících politické změny.
Tato občanská mobilizace spustila proces, který vyústil v pád komunistického režimu a přechod k demokracii.
Kdy byla sametová revoluce?
Od 17. listopadu do 29. prosince 1989.
Proč se jí říká „sametová“?
Označení „sametová“ (slovensky „nežná revolúcia“) odkazuje na fakt, že revoluce proběhla bez ozbrojeného konfliktu a rozsáhlého násilí. Výjimkou byl zásah pořádkových sil proti poklidné studentské demonstraci 17. listopadu 1989 v Praze, při kterém byly zraněny stovky lidí. Ve zprávě Vyšetřovací komise Federálního shromáždění z roku 1990) se uvádí 568 zraněných, z toho zhruba 50–80 lidí utrpělo vážnější zranění (otřesy mozku, zlomeniny, tržné rány). Nikdo naštěstí nebyl zabit.
Kde probíhala sametová revoluce?
Hlavní události se konaly v Praze, zejména na Národní třídě, Václavském náměstí a Letenské pláni. Protesty a stávky probíhaly také v Bratislavě a dalších městech po celém Československu. Aktivně se zapojily univerzity, kulturní instituce, podniky i regionální iniciativy.
Proč k revoluci došlo?
Revoluci předcházela desetiletí frustrace z totalitního režimu: nedostatek svobody slova, nemožnost cestovat, cenzura, ekonomická stagnace a rostoucí izolace od Západu.
Jak sametová revoluce probíhala?
- 17. listopadu 1989: Studenti uspořádali vzpomínkový pochod z Albertova na Národní třídu, kde byli brutálně rozehnáni policií. Falešná zpráva o údajném úmrtí studenta vyvolala šok a vedla k masivnímu odporu.
- 19. listopadu: V Praze vzniklo Občanské fórum v čele s Václavem Havlem, na Slovensku paralelně vznikla iniciativa Verejnosť proti násiliu. Protesty se během několika dní rozšířily po celé republice.
- 20.–26. listopadu: Každodenní demonstrace ve městech, stávky, vznik stávkových výborů, účast škol, divadel, podniků.
- 27. listopadu: Generální dvouhodinová stávka, do které se zapojila většina národa.
- 29. listopadu: Federální shromáždění ruší článek Ústavy o vedoucí úloze KSČ.
- 10. prosince: Prezident Gustáv Husák jmenuje novou vládu, poprvé od roku 1948 bez komunistické většiny. Poté oznámil federálnímu shromáždění svoji demisi.
- 29. prosince: Václav Havel je jednomyslně zvolen po 41 letech prvním nekomunistickým prezidentem. Zvolilo ho Federální shromáždění obsazené stejnými lidmi jako před 17. listopadem.
Kdo se zapojil do sametové revoluce?
Důležitou roli sehráli studenti, krátce poté se k protestům připojili herci, umělci, intelektuálové a významné osobnosti disentu, zejména signatáři Charty 77.
Vzniklo Občanské fórum (OF) v Česku a Verejnosť proti násiliu (VPN) na Slovensku, které se staly hlavními platformami pro vyjednávání s komunistickou mocí.
Do protestů a stávkové pohotovosti se postupně zapojily vysoké školy, divadla, kulturní instituce, podniky i odborové organizace. Masové demonstrace i generální stávka 27. listopadu ukázaly, že se aktivizovala celá společnost od studentů a zaměstnanců až po seniory.
Podporu změn vyjádřila také část členů a funkcionářů KSČ, kteří si uvědomovali neudržitelnost tehdejšího systému.
Jaké byly následky sametové revoluce?
- Zrušení vedoucí úlohy KSČ v ústavě (29. listopadu 1989)
- Vznik první vlády bez komunistické většiny od roku 1948 (10. prosince 1989)
- Zvolení Václava Havla prezidentem (29. prosince 1989)
- Konání prvních svobodných voleb v červnu 1990
- Přechod k demokracii a tržní ekonomice
- Zahájení ekonomické transformace a privatizace na začátku 90. let
- Postupné vyústění politického vývoje v rozdělení Československa v roce 1993
Proč je 17. listopad státní svátek?
Kromě zmíněného Dne boje za svobodu a demokracii si 17. listopadu připomínáme také Mezinárodní den studentstva:
- 17. listopad 1939: V říjnu 1939 se v Praze konaly protinacistické demonstrace, při nichž byl smrtelně zraněn student Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. listopadu vyústil v další masové protesty proti okupaci. V reakci na to nařídil Adolf Hitler 17. listopadu uzavření českých vysokých škol, zatčení více než 1 200 studentů a popravu devíti z nich.
