Ministerstvo vnitra v odůvodnění navrhované vyhlášky uvádí, že s ohledem na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině, která probíhá od loňského 24. února je třeba formálně vypustit Ukrajinu z národního seznamu bezpečných zemí.
„Je třeba zdůraznit, že se jedná o čistě formální krok, neboť koncept bezpečné země původu není vůči žadatelům o udělení mezinárodní ochrany z Ukrajiny od 24. února 2022 aplikován s ohledem na tamější situaci válečného konfliktu,“ stojí v dokumentu.
Platnost už od 1. dubna
Ukrajina je na seznamu od roku 2018. Problém však může být v tom, že lidem, pocházejících ze zemí na seznamu, nemusí být udělena mezinárodní ochrana. Pokud člověk hledající mezinárodní ochranu pochází ze státu, který je na seznamu bezpečných zemí, tak úředníci jeho neschválí. Automaticky ji totiž vyhodnotí jako nedůvodnou, upozornil před pěti lety deník Právo.
Ať to na Ukrajině skončí jakkoli, bezpečněji nám už nebude, míní Řehka |
„Je třeba připomenout, že s ohledem na povinnost posouzení každého případu individuálně nebyl koncept bezpečné země původu ve vztahu k Ukrajině aplikován od samotného počátku vojenského konfliktu,“ upozorňuje současně ministerstvo v návrhu.
Resort zároveň navrhuje platnost vyhlášky od 1. dubna: „Předkladatel považuje za nutné, aby vyhláška nabyla účinnosti v co možná nejbližším termínu.“
Přibude Arménie či Velká Británie
Vedle vyškrtnutí Ukrajiny však na seznam mají přibýt dvě země, a to Velká Británie a Arménie. „V případě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jde o reakci na vystoupení Velké Británie z Evropské Unie, kdy státy Evropské Unie se navzájem považují za bezpečné,“ píše se v dokumentu s tím, že Velká Británie vystoupením z EU vypadla ze seznamu a je nutné ji tedy znovu přidat.
Ukrajinci už nezískají azyl, rozhodlo vnitro. Česko může přijít o dělníky |
Co se týče Arménie, tak podle dokumentu její zařazení na seznam přispěje k efektivnějšímu řízení ve věci mezinárodní ochrany při dodržení procesních záruk pro jednotlivé žadatele. Dokument například poukazuje na to, že Arménie je parlamentní republika. Národní shromáždění volí jak prezidenta, tak premiéra.
„Mezi zranitelné skupiny čelící často diskriminaci patří zejména LGBT+ osoby či osoby se zdravotním postižením,“ podotýká zpráva, která současně poukazuje na to, že Arménii na seznam přidalo například také Estonsko, Francie, Kypr, Nizozemsko či Rakousko a Řecko.
| Současný seznam: | Navrhovaná změna: |
|---|---|
| Albánie | |
| Alžírsko | |
| Arménská republiku | |
| Austrálie | |
| Bosna a Hercegovina | |
| Černá Hora | |
| Ghana | |
| Gruzie, s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie | Gruzie |
| Indie | |
| Island | |
| Kanada | |
| Kosovo | |
| Lichtenštejnsko | |
| Makedonie | Republika Severní Makedonie |
| Maroko | |
| Moldavsko, s výjimkou Podněstří | Moldavsko |
| Mongolsko | |
| Norsko | |
| Nový Zéland | |
| Senegal | |
| Spojené království Velké Británie a Severního Irska | |
| Spojené státy americké | |
| Srbsko | |
| Švýcarsko | |
| Tunisko | |
| Ukrajina, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů | Vyškrtnutí |
