ROČENKA 2020: Dvě vlny epidemie, nehody na železnici nebo nová hlava USA

Rok 2020 se odehrával ve znamení epidemie a omezení, jaká Česká republika ve své historii nepamatuje. Hlavní koronavirové, ale i jiné události proto přináší portál iDNES.cz přehledně v tradiční ročence, díky níž si můžete připomenout hlavní zprávy tohoto roku v České republice i ve světě.

Zdravotnice ve městě Wu-chan, hlavním městě čínské provincie Chu-pej, které je odříznuté od zbytku světa. Čínská vláda tak reaguje na prudký nárůst počtu nakažených koronavirem. (26. ledna 2020)

Leden Čína přiznala identifikaci nového koronaviru

Krátce po Novém roce Čína oznamuje, že identifikovala nový koronavirus s dočasným označením 2019-nCoV. Svět v tuto chvíli ještě netuší, jak moc tato nákaza ovlivní životy lidí po celém světě. Wu-chan, který se stane prvním epicentrem nákazy, hlásí o dva dny později prvního zemřelého a virus se postupně začíná šířit do jiných zemí. 23. ledna je Wu-chan odříznut od světa. Následující den je hlášen první výskyt viru v Evropě, první dva nemocné má Francie.

• 3. ledna – Při raketovém útoku USA na letiště v Bagdádu byl na pokyn Donalda Trumpa zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání. Jeho místo zaujal brigádní generál Esmáíl Káaní. Podle amerického ministerstva obrany bylo cílem odstrašit Írán od plánů na další útoky. Akce ještě vyhrotila už tak špatné vztahy obou zemí, některá americká média dokonce předvídala třetí světovou válku.
• 8. ledna – Znovu Írán. Boeing 737-800 se 176 lidmi na palubě se zřítil krátce po startu z Mezinárodního letiště Imáma Chomejního u Teheránu. Nikdo z cestujících ani ze členů posádky nepřežil. Íránské revoluční gardy později přiznaly, že si ukrajinský letoun spletly s řízenou střelou.
• 14. ledna – Fetální centrum Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí provedlo první nitroděložní operaci sakrálního teratomu v Česku. Nezhoubný nádor v oblasti křížové kosti za pomoci zákroku zmenšili na polovinu a dítěti tak zachránili život.
• 20. ledna – V nedožitých třiasedmdesáti letech zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera. Nahradil ho stranický kolega Miloš Vystrčil. Kubera byl před smrtí vystaven tlaku v souvislosti s plánovanou cestou na Tchaj-wan.
• 22. ledna – K druhé třetině ledna již začaly i v České republice panovat obavy ze zavlečení koronaviru do země. Ministerstvo zahraničních věcí či Státní zdravotní ústav proto varovali před návštěvou čínského Wu-chanu. Také Světová zdravotnická organizace začala chystat opatření v podobě omezení cestovního ruchu či třeba uzavření hranic.
• 23. ledna – O post ministra dopravy připravil tehdejšího šéfa rezortu za ANO Vladimíra Kremlíka tendr na elektronické dálniční známky. Ten byl podle kritiků předražený a „zpackaný“. Ministra nahradil stávající vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
• 27. ledna – Ačkoli Česká republika se ke konci ledna svého pacienta nula zatím nedočkala, republiku již sevřely obavy. Lidé proto začali vykupovat ústní roušky. Jen během několika dnů vzrostla poptávka po nich až čtrnáctkrát.
• 29. ledna – Nový typ koronaviru dorazil do Evropy. V Česku zatím nikdo neonemocněl, první případ ale ohlásilo třeba sousední Německo. „V Čechách se bát určitě nemusíme. Je však potřeba mít zdravý respekt,“ říkala tehdejší hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
• 31. ledna – Kvůli korupční kauze spojené s osobou bývalého ministra Davida Ratha zakázal soud firmě Metrostav účastnit se po dobu tří let soutěží na veřejné zakázky. Firma navíc musela zaplatit deset milionů korun. Rathovi pak soud přiřkl osmileté vězení.
• 31. ledna – Po několika letech jednání vystoupilo Spojené království z Evropské unie, jak se rozhodlo v červnu 2016 v referendu. Britové opustili evropský projekt po 47 letech.

Únor Trumpův Air Force One se obloukem vyhnul Brnu

Nezvyklý manévr Air Force One kolem Brna. (23. února 2020)

Když letěl americký prezident Donald Trump na státní návštěvu do Indie, zavítal jeho speciál Air Force One i do českého vzdušného prostoru. Když se ale letadlo přiblížilo k Brnu, piloti zahájili nezvyklý manévr a město obloukem obletěli. Důvodem měl být údajně silný vítr. Celá záležitost se ale stala vděčným tématem pro internetové vtipálky.

• 4. února – Státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání Andreje Babiše mladšího v kauze Čapí hnízdo. Došel totiž k závěru, že skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, není trestným činem a není důvod k postoupení věci.
• 6. února – Veřejnost znepokojily záběry vychovatelek, které ignorovaly signální znamení na přechodu přes koleje a i se skupinkou předškoláků, které měly na starosti, přešly na červenou. Magistrát poté třem vychovatelkám z Řeporyjí udělil pokutu.
• 11. února – Evropský výrobce letadel Airbus představil svůj nový letoun MAVERIC s neobvyklým designem. Jeho trup je totiž přímo spojen s křídly, čímž se má ušetřit až 20 procent paliva. A to znamená výrazně méně emisí.
• 12. února – Poté, co Alena Šabatová skončila na postu veřejné ochránkyně práv, nastoupil na místo Stanislav Křeček. Jeho zvolení doprovázely emoce. Poslanec Jaroslav Foldyna, tehdy ještě za ČSSD, nařkl šéfa humanitární organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, že esemeskami vyhrožuje šéfům stran, když budou Křečka volit. Milion chvilek pro demokracii zase hrozil protesty v ulicích.
• 26. února – Koronavirová panika pokračovala. Ačkoliv Česko stále nemělo svého prvního pacienta, vrhli se lidé do obchodů. Z regálů zmizely třeba dezinfekce, těstoviny či konzervy.
• 29. února – Slováci vyrazili k parlamentním volbám a dva roky po vraždě novináře Jána Kuciaka se vyslovili pro razantní změnu. Se ziskem 25,02 procenta hlasů zvítězilo opoziční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče. 

Březen Česko má první nakažené koronavirem

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a epidemiolog Roman Prymula vystoupili na tiskové konferenci po jednání Ústřední epidemiologické komise kvůli koronaviru. (27. února 2020)

V Česku jsou tři lidé s potvrzenou nákazou koronavirem, oznámil v první březnový den tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Šlo o dva Čechy a jednu Američanku, všichni byli hospitalizovaní v Nemocnici Na Bulovce. Průběh onemocnění byl u všech z nich mírný.

• 1. března – Cigarety rekordně zdražily. Krabička tak kuřáky vyšla nově o deset korun dráž. A nárůst ceny by měl pokračovat, spotřební daň totiž plánuje ministerstvo financí zvyšovat tempem čtyři až pět korun z krabičky ročně.
• 9. března – Saúdská Arábie rozehrála válku o cenu ropy a svět se tak ocitl uprostřed ropného šoku, největšího od války v Perském zálivu v roce 1991. Cena ropy klesla o více než třicet procent.
• 12. března – Jen asi deset dní po ohlášení českých „pacientů nula“ vyhlásila vláda nouzový stav. Současně zavedla první opatření – zákaz vstupu do Česka pro cizince z patnácti rizikových zemí a cest českých občanů do těchto regionů. Také uzavřela restaurace v době od 20 do 6 hodin, zakázala také akce nad třicet lidí.
• 15. března – V souvislosti s omezeními a nástupem řady lidí do karantén se začaly potýkat supermarkety s výpadkem personálu. Celkem přišly o asi dvacet tisíc lidí, často jiné národnosti. Obchodní řetězce proto zaměstnancům začaly připlácet až sto procent platu.
• 16. března – Zatímco nakažení přibývali, objevily se i první dobré zprávy – první tři pacienti se vyléčili z koronaviru. A to dříve, než nákaze podlehla první oběť.
• 16. března – Asi 24 tisíc lidí se ocitlo v karanténě poté, co hygienici uzavřeli Uničov, Litovel a dalších devatenáct obcí na Olomoucku a to s cílem zamezit šíření koronaviru. Potvrzených případů zde totiž bylo více než jinde – jedenatřicet. Lidé nesměli opustit svou obec, příjezdy hlídala policie.
• 22. března – Počet lidí nakažených koronavirem v Česku překročil ke konci března tisícovou hranici. Nemoci ale stále nikdo nepodlehl, šest pacientů se naopak vyléčilo.

Duben Hradní kancléř Mynář uspořádal nelegální zabijačku

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář ve své hospodě

I přes nouzový stav, který zakazuje shromažďování více osob, uspořádal v dubnu hradní kancléř Vratislav Mynář zabijačku ve své hospodě. Důvodem podle něj bylo, že prase bylo nemocné a zemřelo by, proto jej bylo třeba zabít. Kancléř obstaral pro účastníky nedostatkové rychlotesty, hygienická stanice ale o události nevěděla.

• 1. dubna – Česká národní banka zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Nově tak žadatelům postačily úspory ve výši deseti procent hodnoty nemovitosti namísto původních dvaceti. Zmírnilo se také omezení měsíční splátky.
• 6. dubna – „Pokud se podaří ochránit rizikové osoby, měla by se velká část populace nemocí covid-19 cíleně promořit,“ řekl na začátku dubna epidemiolog a tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Jak ministr vnitra Jan Hamáček, tak premiér Andrej Babiš ale tuto myšlenku odmítli jako příliš rizikovou.
• 23. dubna – Za nezákonná označil na konci dubna Městský soud v Praze nařízení omezující pohyb i provoz maloobchodu a služeb. Vládě dal ale několik dní na to, aby je přijala v zákonné formě, tedy jako krizové opatření.
• 24. dubna – Ve věku šestapadesáti let zemřel lobbista, miliardář a někdejší šéf svazáků Martin Ulčák. Muž, který patřil mezi sto nejbohatších Čechů, podlehl rakovině.
• 29. dubna – Mnohé z nás čeká voda jen z cisteren, sucho je katastrofické, upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec. Poukázal na to, že osmdesát procent pozemních zdrojů nemá dostatek vody a stát tak bude muset vymyslet, jak více udržovat vodu v krajině.

Květen V USA zemřel Afroameričan George Floyd

Protesty proti policejní brutalitě, na jejíž následky zemřel zatýkaný černoch George Floyd, zachvátily v noci na dnešek řadu amerických měst. Snímek je z Minneapolisu. (29. května 2020)

V americkém Minneapolisu zemřel Afroameričan George Floyd. Příčinou bylo dušení policistou Derekem Chauvinem, který mu devět minut klečel na krku. Incident posílil hnutí Black Lives Matter a vyvolal masivní protesty proti rasismu a policejní brutalitě, které se ze Spojených států přelily i do jiných zemí.

• 4. května – Především u dětí mohou být prvním nebo i jediným příznakem nákazy koronavirem takzvané „covidové prsty“, uvedli lékaři z vinohradské nemocnice. Jde o vyrážku v podobě červených hrbolů na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědět.
• 14. května – „Když v Česku začínala první vlna epidemie, upozornil vládu na potenciální hrozbu rychlého šíření nákazy nejmenovaný odborník,“ řekl v půli května ministr vnitra Jan Hamáček. Jak později vyšlo najevo, šlo o šéfa pojišťovny Pavla Řeháka, který za pomoci jednoduchého modelu vyobrazil, jak rychle mohou stoupat počty nakažených.
• 14. května – Pod palbou kritiky se ocitla ministryně financí Alena Schillerová poté, co „utekla“ před novinářkou, která jí začala klást otázky v angličtině. Celému incidentu totiž předcházelo tvrzení, že se ministryně kvůli slabé znalosti angličtiny vyhýbá videokonferencím unijních ministrů financí, což Schillerová popřela.
• 14. května – Dvouletý Max z Ostravy dostal jako první Čech nejdražší lék na světě – Zolgensmu, která přijde na téměř 2,5 milionu dolarů. Trpí totiž spinální svalovou atrofií, která působí ochabování a úbytek svalů. Náklady uhradila pojišťovna.
• 25. května – Po více než dvou měsících skončilo opatření, podle kterého si směli mezi osmou a desátou hodinou ranní nakoupit jen senioři. A to jako prevence před nákazou koronavirem. Podle obchodního svazu však bylo opatření zbytečné.
• 28. května – Na konci května se již začaly projevovat ekonomické dopady koronavirové krize. Podle průzkumu započala čtvrtina českých firem propouštět, pětina snižovat mzdy. Bývalí pracovníci hotelů a restaurací se pomalu přesouvali do logistiky.

Červen Vyjely první vlaky do Chorvatska

Z Prahy odjíždí první vlakový spoj RegioJetu do Chorvatska. (30. června 2020)

Bezpečnou letní dovolenou, na které se nenakazíte koronavirem, a ještě za dobrou cenu, sliboval Čechům „žlutý dopravce“ RegioJet. A tak na konci června vyjel první přímý spoj do chorvatské Rijeky. Zájem Čechů byl velký, některé spoje se zcela vyprodaly a v roce 2021 plánuje společnost vlaky znovu vypravit.

• 1. června – O asi šedesát miliard korun připravila od ledna do června nejbohatšího Čecha Petra Kellnera expanze na čínském trhu. Ta měla vést k rychlému růstu hodnoty jeho majetku. Namísto toho český miliardář sledoval kolaps plánu na úpis akcií na hongkongské burze, po kterém se navíc rozpoutal boj s pandemií.
• 2. června – Letní měsíce přinesly více srážek než ty jarní. Z Česka proto částečně ustoupilo kritické sucho, v povrchové vrstvě půdy ho evidovalo jen několik míst. Nedostatek vláhy je ale dlouhodobý problém a povodně a sucho jsou dvě strany stejné mince, upozorňovali výzkumníci z portálu Intersucho.
• 9. června – Na 167 místech po celé České republice protestovaly stovky lidí proti vládě a premiérovi Andreji Babišovi. Akci svolal spolek Milion chvilek, kritizoval chyby, které vláda udělala během první vlny epidemie nemoci covid-19.
• 9. června – Předseda Senátu za ODS Miloš Vystrčil oznámil, že naváže na svého zesnulého předchůdce Jaroslava Kuberu a pojede na Tchaj-wan. A to přes odpor Číny i prezidenta Miloše Zemana.
• 16. června – Skupina studentů promítla během tiskové konference na řečnický pult komunistů hologram Milady Horákové – političky, kterou popravil v červnu 1950 komunistický režim ve vykonstruovaném procesu. Trapný pokus znehodnotit tiskovou konferenci naší strany, hodnotila čin mluvčí KSČM.

Červenec Při srážce vlaků se zranily desítky lidí

Hasiči pomáhají při odklízení následků úterní srážky dvou vlaků u Českého Brodu. Odklízecí práce pokračují i ve středu. (15. července 2020)

Desítky lidí se zranily při srážce nákladního a osobního vlaku mezi Úvaly a Českým Brodem. Konkrétně jedenatřicet lidí utrpělo lehčí poranění, další čtyři lidé byli těžce zranění. Strojvůdce, který zůstal zaklíněný ve zdemolované kabině, zemřel. Podle všeho projel návěstidlo Stůj a narazil do poštovního vlaku.

• 1. července – Rusové v referendu umožnili prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do roku 2036. A to díky změnám v ústavě, jež mu umožňují, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházet o zvolení na dvě další šestiletá období. Pro bylo osmasedmdesát procent voličů.
• 9. července – Zatímco se většina země nacházela přes léto v příznivé epidemiologické situaci, na Karvinsku přibývalo nakažených v souvislosti s uhelnými doly. Podle premiéra Andreje Babiše tam ale k žádné druhé vlně nedošlo. „K opětovnému vypnutí země určitě není žádný důvod,“ sliboval tehdy premiér v reakci na otázku co hrozí, když druhá vlna skutečně přijde.
• 9. července – Přes hranici třiceti korun se v červenci přehoupla cena jednoho z nejpopulárnějších produktů sítě fastfoodů McDonalds’s, cheeseburgeru. Namísto 29 korun za něj nyní lidé zaplatili 33 korun.
• 11. července – Ačkoliv sezona letních dovolených teprve začínala, ze zahraničí již přivezli na začátku července koronavirus první Češi. Resort zdravotnictví ale tehdy neuvedl, z jakých zemí se tito turisté vrátili.
• 14. července – V sedmadevadesáti letech zemřel Milouš Jakeš, bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do paměti národa se zapsal svými zmatenými až bezelstně upřímnými projevy.
• 17. července – V půlce července stouplo napětí mezi Kyprem a Tureckem. Do vod, které považuje první z obou zemí za své, totiž Turecko vyslalo své lodě ve snaze těžit tam ropu a zemní plyn. A nejde o jedinou zemi, která se ohradila proti turecké aktivitě, dlouhodobě proti ní protestuje také Řecko.
• 25. července – České lázně zahltili v polovině prázdnin lidé s vouchery, které vydalo ministerstvo pro místní rozvoj s cílem nakopnout tuzemský cestovní ruch. Namísto toho ale lázně narazily na omezené kapacity a přílišný zájem Čechů. „Tak obrovský zájem jsme nečekali,“ připustila ministryně Klára Dostálová.
• 29. července – Důkladný audit koronavirových statistik způsobil, že z minuty na minutu ubylo v oficiálních tabulkách téměř dva tisíce nakažených. Ti naopak přibyli v kolonce vyléčených. „Za skokovým nárůstem byla revize dat, jež hygienici v poslední době nestíhali aktualizovat,“ uvedl tehdy šéf zdravotnických statistiků.

Srpen Masivní exploze v Bejrútu

Libanonským hlavním městem Bejrútem v úterý odpoledne otřásly silné výbuchy. (4. srpna 2020)

Masivní exploze takřka srovnala na začátku srpna se zemí část libanonského hlavního města Bejrútu. Vybuchlo tam na 2 750 tun dusičnanu amonného, který byl skladován bez dostatečných bezpečnostních opatření. Šlo o jednu z největších dosud zaznamenaných nenukleárních explozí. Zahynulo přes dvě stě lidí, asi sedm tisíc bylo zraněno.

• 2. srpna – Více lidí než v jiných letech se v roce 2020 rozhodlo strávit dovolenou v Česku. A díky tomu stoupla meziročně poptávka po jízdních kolech o polovinu. Vyrobilo se jich ale zhruba stejně jako jindy, sklady proto zely prázdnotou.
• 5. srpna – Do minusu třináct miliard se dostal český systém nemocenského pojištění. To je nejvyšší deficit od počátku svého fungování v roce 1993. I v tomto případě byla na vině epidemie koronaviru.
• 8. srpna – Osm dospělých a tři dětské oběti si vyžádal požár v jedenáctém patře panelového domu v Bohumíně. Šest lidí uhořelo, dalších pět vyskočilo z balkonu ve snaze se zachránit. Jak se později ukázalo, šlo o cílený útok bývalého partnera jedné z obyvatelek domu.
• 9. srpna – V Bělorusku proběhly prezidentské volby. Podle oficiálních výsledků v nich vyhrál „poslední diktátor“ v Evropě Alexandr Lukašenko se ziskem 80,08 procenta hlasů. Opozice ani Evropská unie ale výsledky neuznaly. Mezi Bělorusy vyvolaly tyto výsledky odpor, který vyústil v pravidelné protesty. Na ty vláda reagovala masivním zatýkáním a brutalitou.
• 13. srpna – Izrael oznámil, že naváže styky se Spojenými arabskými emiráty. Ty se tak staly prvním státem Perského zálivu a teprve třetí arabskou zemí po Egyptu a Jordánsku, která má s židovským státem aktivní diplomatické vztahy. Klíčovou roli v jednáních sehrála administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po SAE Izrael normalizoval styky i s Bahrajnem, Súdánem a Marokem.
• 20. srpna – Vůdčí osobnosti ruské opozice Alexeji Navalnému se udělalo nevolno při letu z Tomsku do Moskvy. Ihned se objevily spekulace, že byl otráven, a potvrdily se poté, co Rusko souhlasilo s jeho převozem na léčení do Berlína. Navalnyj se tam postupně zotavil a Organizace pro zákaz chemických zbraní později potvrdila tvrzení německých a jiných expertů, že byl otráven látkou typu novičok.

Září V Česku podlehl covidu-19 první lékař

Nemocnice Na Bulovce, JIP, Klinika infekčních chorob

První oběť mezi lékaři si nemoc covid-19 vyžádala v září. Šlo o lékaře ve věku osmašedesáti let provozujícího soukromou praxi. A ve stejnou dobu začalo rychle přibývat nakažených zdravotníků. Na konci září bylo v jednom okamžiku nakažených 259 lékařů, což byla asi polovina z celkového počtu infikovaných od začátku epidemie.

• 4. září – Přední evropský výrobce pianin a klavírů Petrof Hradec Králové přišel začátkem září o pětimilionovou zakázku na dodání zboží do Číny. Podle tamních médií šlo o důsledek cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan.
• 6. září – „Omluvu a fofrem,“ napsal čínskému ministrovi zahraničí starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. Reagoval tak na útok čínského představitele na šéfa Senátu Vystrčila. Prestižní politický magazín Foreign Policy dopis označil za dokument týdne.
• 21. září – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval. Nahradil ho jeho bývalý náměstek a epidemiolog Roman Prymula. Premiér Andrej Babiš Vojtěchovi poděkoval za práci a uvedl, že nebýt epidemie, vzpomínalo by se na něj jistě jednou jako na nejlepšího českého ministra zdravotnictví.
• 27. září – Letitý spor mezi Arménií a Ázérbájdžánem o Náhorní Karabach přerostl opět v plnohodnotný válečný konflikt. Na obou stranách padlo podle oficiálních údajů přes dva tisíce vojáků a zemřely desítky civilistů. Boje ukončila až dohoda uzavřená za zprostředkování Ruska asi o dva měsíce později. Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky.
• 29. září – Česká pošta změnila otevírací dobu na celkem 1 518 pobočkách. U klíčové skupiny 491 pošt ve středně velkých městech do 20 tisíc obyvatel otvírala nově všude stejně: v pondělí a ve středu od 10 do 18, v úterý, čtvrtek a pátek od 8 do 16 hodin.

Říjen Největším skokanem ve volbách byli Piráti

Senátní volby 2020

Navzdory epidemii proběhly na začátku října krajské a senátní volby. Nejvíce hlasů získalo v krajích hnutí ANO, v mnoha z nich ale neobsadilo místo hejtmana. Oproti minulým volbám si nejvíce polepšili Piráti, uspěli i Starostové a ODS, naopak výrazně ztratila ČSSD a komunisté. Největším poraženým senátních voleb pak byli také sociální demokraté, kteří přišli o senátní klub. Také ANO zažilo neúspěch, získalo jediné křeslo. Naopak jasnými vítězi se stali Starostové, kteří získali jedenáct křesel.

• 11. října – Poté, co výrobce gumových bonbónů Haribo zdražil své produkty, rozzlobily se některé obchodní řetězce tak, že tyto sladkosti zcela přestaly prodávat. V Česku tak učinil Lidl, v Německu řada dalších supermarketů. Jiní prodejci jen mírně zvedli jejich cenu. 
• 18. října – Přes dva tisíce lidí protestovalo na pražském Staroměstském náměstí proti vládním opatřením. Účastníci protestu ale nedodržovali vládní nařízení a po rozpuštění akce někteří z nich napadli těžkooděnce. Policie nasadila vodní děla, antony či obrněný transportér. V ulicích létaly dlažební kostky, petardy i světlice. Po hodině bitka skočila. Záchranáři ošetřili devět lidí, včetně policistů.
• 23. října – Po měsíci ve funkci rezignoval na post ministra zdravotnictví epidemiolog Roman Prymula poté, co ho deník Blesk přistihl v restauraci. Ta přitom měla být na základě vládních nařízení zavřená. Prymula, který navíc byl v těsné blízkosti cizích osob bez roušky, tak porušil i další opatření, které sám vyhlásil.
• 26. října – Uprostřed druhé vlny epidemie covid-19 zavedla vláda znovu řadu protiepidemických opatření. Na konci října tak vláda zakázala vycházení po deváté hodině večerní, omezila maloobchod a v neděli zavřela i supermarkety.
• 29. října – Tři lidé zahynuli při teroristickém útoku u kostela ve francouzském Nice. Jednadvacetiletý Tunisan, který do Evropy přicestoval několik týdnů předtím, útočil nožem a jedné z obětí uřízl hlavu. K incidentu došlo dva týdny po útoku na předměstí Paříže, kde čečenský islamista uřízl hlavu místnímu učiteli Samueli Patymu za to, že ukazoval studentům karikatury proroka Mohameda.

Listopad Joe Biden jako nový prezident USA

Novým americkým prezidentem bude demokrat Joe Biden a viceprezidentkou USA Kamala Harrisová, poprvé bude v této funkci žena. (12. srpna 2020)

Boj o budoucnost Ameriky, nejdůležitější hlasování v historii – tak byly označovány letošní prezidentské volby v USA. Duel republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa s demokratem Joem Bidenem byl mimořádně těsný a na vyhlášení vítěze se především kvůli hojnému využití korespondenčního hlasování čekalo nebývale dlouho – čtyři dny. Biden triumfoval, když na svou stranu získal klíčové státy, jako byla Pensylvánie, Michigan, Wisconsin či Arizona. Trump ale odmítl vítězství svého soka uznat a jeho tým podal řadu žalob proti údajným volebním podvodům. Žádné se však neprokázaly.

• 1. listopadu – Jen krátce poté, co novináři nachytali během karantény v restauraci exministra Prymulu, udělal podobný přešlap i poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. Reportéři Českého rozhlasu ho přistihli v restauraci na pražských Vinohradech, kde si dal pivo.
• 2. listopadu – Dvacetiletý islamista s kořeny v Severní Makedonii zastřelil v centru Vídně čtyři lidi a 23 jich zranil. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen označil atentát, k němuž se přihlásil takzvaný Islámský stát, za nejhorší v novodobé historii země. Ve Vídni v odvetě uzavřeli dvě „radikální“ mešity.
• 9. listopadu – Přes šedesát procent svých akcií prodal výkonný ředitel farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla v týž den, kdy firma oznámila, že její vakcína vykazuje více než 90procentní účinnost proti covidu-19. Akcie firmy v reakci poskočily o patnáct procent, Bourla na prodeji vydělal 5,5 milionu dolarů.
• 9. listopadu – Do deseti dnů budou v roce 2021 chodit českým zákazníkům zásilky z čínského e-shopu AliExpress. Česká pošta se totiž dohodla s firmou na spolupráci.
• 13. listopadu – Ministr zdravotnictví Jan Blatný představil nový systém hodnocení rizika, takzvaný PES. Ten má pět stupňů, na jeho základě vláda rozhoduje o platných protiepidemických opatřeních.
• 26. listopadu – Navzdory zákazům se na konci listopadu otevřela pro zákazníky pražská restaurace Šeberák. Úplně jako za časů před koronavirovými opatřeními, nikoliv prodejem přes okénko. Majitel tvrdí, že vláda jen vytváří chaos a současná opatření může zrušit Ústavní soud. Na místě zasahovali policisté.
• 30. listopadu – Nový centrální úřad Státní hygienické služby spadající pod ministra zdravotnictví by mohl mít možnost i bez nouzového stavu rozhodnout o zavření obchodů či vysokých škol nebo také získat pravomoc sledovat mobilní telefon jakéhokoliv občana v případě, že úředník vyhodnotí, že je uživatel nakažený koronavirem. Tak zněl návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného. Po kritice veřejnosti jej ale premiér Andrej Babiš odmítl.

Prosinec V Česku začalo plošné testování na covid

ilustrační snímek

V Česku začalo plošné dobrovolné testování na covid. Za pomoci antigenních testů, zdarma a na objednání. Cílem je odchytit bezpříznakové případy, a to předtím, než během vánočních svátků nakazí své blízké. Plošné testování trvá až do poloviny ledna a zájem byl velký. Především před Vánoci se termíny zcela zaplnily.

• 1. prosince – Odstartoval e-shop s dálničními známkami, který stál ministerské křeslo Vladimíra Kremlíka. Po pětadvaceti letech tak elektronické viněty nahradil papírové kupony. I poté však šlo e-známky koupit i fyzicky, a to na všech poštách a čerpacích stanicích EuroOil. Systém na prodej dálničních známek měl ale první den rozsáhlé výpadky, nefungoval až do odpoledne.
• 13. prosince – Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že po konci nouzového stavu zváží jeho strana odchod z vlády. A připustil, že debata o předčasných volbách je legitimní. Premiér Andrej Babiš reagoval, ať sociální demokraté vládu klidně opustí ihned.
• 17. prosince – I vánoční svátky a konec roku se nesou v duchu epidemie. Ani na Silvestra nebude možné vycházet v nočních hodinách, výjimku ale budou mít vánoční půlnoční mše, oznámil ministr zdravotnictví Jan Blatný.
• 19. prosince – V Anglii se vyskytla nová mutace koronaviru, která je podle tamních výzkumníků až od 70 procent více nakažlivá. Premiér Boris Johnson v reakci zavedl některá přísnější opatření, země včetně Česka zrušily letecký styk se zemí.
• 22. prosince – Sněmovna stvrdila senátní daňový balíček. Ten ruší superhrubou mzdu a zavádí dvě sazby 15 a 23 procent na daň z příjmu. Navyšuje také daňové slevy na poplatníka z nynějších 24 840 korun na 27 840 korun v roce 2021 a na 30 840 korun v roce 2022.