Turecko ve středu varovalo prostřednictvím Navtexu ostatní plavidla, aby se zmíněné oblasti vyhnuly. Mezi 18. červencem a 20. srpnem chce totiž turecká těžební loď Yavuz u kyperského pobřeží provádět vrtné operace, informovala jako první řecká stanice Skai.
Podle serveru Greek Reporter je to již sedmý případ v tomto roce, kdy Turecko usiluje o vrtání v kyperské výlučné ekonomické zóně. Tuto zónu definuje mezinárodní smlouva OSN jako oblast moře do vzdálenosti 370 kilometrů (200 námořních mil) od pobřeží, v rámci níž má pobřežní stát mimo jiné právo na využívání přírodních zdrojů. Turecko však tuto smlouvu nikdy nepodepsalo.
Oblast jihozápadně od Kypru, kterou země považuje za své výsostné vody, si Turecko nárokuje na základě své loňské smlouvy s Libyí.
V listopadu totiž podepsalo dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN, která stanovila ve Středozemním moři námořní hranici mezi oběma zeměmi. Turecku také přiřkla rozlehlé pásmo u jižního pobřeží, mezi ostrovy Kréta, Rodos a Kypr. Turecký ministr energetiky Fatih Dönmez už koncem května avizoval, že země by v této oblasti mohla začít zkoumat přítomnost ropy.
Turecko chce plyn pro Severní Kypr
Dohodu však zpochybňují ostatní země v regionu, na čele s Řeckem, které ji napadlo i na půdě OSN. Smlouva podle nich odporuje mezinárodnímu právu mimo jiné proto, že byla uzavřena bez jednání s dalšími státy v oblasti.
Turecká lira si sáhla na dno, prezident Erdogan z toho viní Západ |
Ve Středozemním moři došlo v posledních letech k několika významným objevům nalezišť zemního plynu. Turecká vláda obhajuje své těžební ambice v okolí Kypru také tím, že z plynu by měli profitovat i obyvatelé Severokyperské turecké republiky. Oblast na severu ostrova uznává jako samostatnou zemi pouze Turecko a považuje se tak za jejího garanta.
Kvůli těžbě v okolí Kypru Řecko usiluje o to, aby Evropská unie uvalila na Turecko sankce. Vztahy mezi Unií a Tureckem vyhrocují také vojenské aktivity země ve Středomoří a Libyi či nedávno oznámená přeměna istanbulského chrámu Hagia Sofia na mešitu.
Státy EU v pondělí Turecko vyzvaly, aby od těchto aktivit upustilo, na případných společných sankcích se ale neshodly. Ankara tvrdí, že ve Středomoří legálně hájí své zájmy a přeměna chrámu v mešitu je její věc.
