Běžní občané se často stávají terči policejní brutality jen proto, že jsou svědky zásahu proti podezřelým demonstrantům. Pavel, profesionální učitel plavání, se vracel domů v Grodnu, když se stal svědkem brutálního zadržení taxikáře. Obrněný vůz s kulometem spolu s policejním autobusem zatarasily taxikářskému autu cestu. Z autobusu vyskákali policisté, kteří do něj přivlekli jak taxikáře, tak přihlížejícího Pavla.
Spolu s dalšími zadrženými musel kouč klečet na podlaze autobusu se skloněnou hlavou a odpovídat na otázky typu „kolik vám platí?“ či „proč nejste doma?“. „Někdo zavtipkoval, že mu zaplatili padesát běloruských rublů (412 korun), a byl drsně zmlácen. Poté jeden policista posměšně řekl: ‚Vidíte, vy jste placeni Západem, zatímco my jsme placeni vámi‘,” řekl Pavel serveru Politico.
Když ho policisté strkali do cely, slyšel, jak bijí ostatní vězně. Příslušníci bezpečnostních sborů chtěli od zadržených vědět, co sledují na sociálních sítích, slyšet hesla k mobilním telefonům a další informace. Když našli cokoliv, co se jim nelíbilo, začali vězně bít ještě víc.
„Soudě podle zvuků, které (z cel) vycházely, tak je nejenom mlátili, ale zabíjeli,“ uvádí Pavel, jehož policisté propustili po devatenácti hodinách. Telefon mu nechali. Musel zaplatit pokutu ve výši 45 eur. Lékař mu následně diagnostikoval tři zlomená žebra a zlomeniny krčních obratlů, kvůli kterým musí nosit chránič krku.
Sebrat můžou každého
Podobné příběhy uvádí i další lidé zadržení běloruskými bezpečnostními silami. Jednadvacetiletého Kiryla sebrali na ulici po návratu z tréninku. Zlomili mu nos. Spolu s patnácti dalšími lidmi musel zpívat běloruskou hymnu, zatímco ho bili. Propustili ho až další den, jeho matka vůbec nevěděla, co s ním je, a vyděšená jej hledala po nemocnicích a věznicích.
„Žiji v zemi, kde je nebezpečné jenom odejít z domova do práce. Každého můžou sebrat. Více se obávám o své příbuzné než o sebe. Můžou zmizet a nikdo nebude vědět, co se s nimi stalo,“ řekl Kiryl stanici Radio Svobodná Evropa.
Leželi jsme v krvi a výkalech. Běloruské věznice se změnily v mučírny |
Kulturní pracovnice Jana se ocitla v nechvalně proslulé minské věznici Akrestsina poté, co se pokoušela pomoci své kamarádce. Odvedli ji do úzké cely pro šest lidí. „Nebyl tam žádný vzduch. Dohodli jsme se, že budeme zticha, abychom zachovali dostatek vzduchu a každý mohl dýchat.
Z kohoutku kapala voda, ale podle Jany nebyla pitná. Po čtyřiadvaceti hodinách to však zadržení nevydrželi a začali ji pít. Jana, odsouzená na čtyři dny, jídlo dostala až třetí den. Po propuštění jí dali účet k zaplacení. „Řekli nám, že ti propuštění z ‚Osvětimi‘ (označení pro věznici Akrestsina, pozn. red.) nedostanou zpátky nic ze svých osobních věcí.“
„Cítíte se, jako kdybyste byli ve filmu o životě v koncentračním táboře. Lidé jsou v šoku. Nedává to smysl. Nejedl jsem skoro čtyři dny,“ popisuje své zkušenosti z detenčního centra občanský aktivista Maksim.
#Belarus Protesters are being detained just right now on Independence Square in #Minsk. Riot police surrounded hundreds of people. They can't leave. My friends and colleagues from @RFERL, Andrey Rabchyk and Aleh Hruzdzilovich, have been detained just a moment ago https://t.co/y8JACjBplv
V Bělorusku propukly masivní protesty poté, co bylo oznámeno drtivé vítězství autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna. Mnoho lidí je přesvědčených, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská.
Speciální policejní síly OMON proti demonstrantům zasahovaly velmi brutálním způsobem. Tři lidé během protestů zemřeli. Řada evropských zemí běloruský režim za postoj k demonstracím ostře zkritizovala.
Hard to imagine a govt in Europe beating protesters like this. But it's reality in Belarus—no rule of law, no rights https://t.co/1RqYY0oWT2
Bezpečně se v Bělorusku nemohou cítit ani novináři. Ve čtvrtek jich příslušníci speciálních policejních sil OMON zadrželi padesát, většina z nich byla zanedlouho opět propuštěna poté, co policie podle sdělení ministerstva vnitra „prověřila jejich dokumenty potvrzující zákonnost jejich profesionální činnosti“. Nicméně čtyři žurnalisté zůstali zavření a v pátek měli předstoupit před soud kvůli účasti na nepovolené hromadné akci.
Někteří novináři si již dříve stěžovali, že je pořádkové síly bez dostatečného důvodu vzaly do vazby, protože je považovaly za demonstranty. Korespondent ruského portálu znak.com Nikita Těliženko byl zadržen poté, co jej policisté viděli psát zprávu. Považovali jej za koordinátora protestů.
EU už má připravený sankční seznam
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se na pátečním setkání v Berlíně shodli na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za volební podvody a následné represe. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Lukašenko prozatím na seznamu není. Ještě ale není uzavřen a může být dále rozšířen, pokud si to situace v Bělorusku vyžádá. Podle Petříčka by seznam mohl být schválen už v příštím týdnu písemnou procedurou.
Lukašenko pohrozil odvetnými kroky. „Nařídil jsem vládě předložit návrh přeorientování všech obchodních toků z litevských přístavů na přístavy jiné. Uvidíme, jak s tím budou žít,“ řekl při návštěvě jednoho potravinářského závodu. Podle agentury BelTA v této souvislosti uvedl, že 30 procent litevského rozpočtu tvoří přeprava zboží z Běloruska přes Litvu.
„Ukážeme jim, co jsou to sankce. Jestli se (Poláci a Litevci) doposud dostávali do Číny a do Ruska přes nás, tak teď budou létat buď přes Baltské nebo Černé moře, aby mohli obchodovat s Ruskem,“ pohrozil rovněž Lukašenko. Litevské ministerstvo zahraničí už zařadilo na svůj běloruský sankční seznam 118 lidí, včetně Lukašenka. Všechny tyto osoby byly podle Vilniusu zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací.
Vyhlášení bojové pohotovosti
Lukašenko také v pátek vyhlásil bojovou pohotovost polovině běloruské armády. Tento krok podle státní agentury BelTA zdůvodnil cvičením Severoatlantické aliance u hranic Běloruska. Lukašenko připomněl, že aliance přesunula z Německa do sousedství Běloruska 18 amerických bojových letounů F-16. „Vycházím z horší varianty (manévrů NATO a přesunutí letadel). Proto jsem byl nucen reagovat,“ řekl. „Nejsme idioti,“ poznamenal rovněž v této souvislosti.
Šéf aliance Jens Stoltenberg dříve popřel, že by NATO shromažďovalo armádu u běloruských pozic. Podle něj se Lukašenko pokouší zneužít NATO jako výmluvu či záminku k zákrokům proti demonstrantům ve vlastní zemi.
