Dan Ťok

Dan Ťok byl pět let ministrem dopravy. Na úřad přišel na návrh hnutí ANO v prosinci 2014 z pozice šéfa Skansky. Do čela resortu ho prezident jmenoval podruhé v prosinci 2017. Tato vláda ale nezískala důvěru, a tak následovalo třetí jmenování v červnu 2018. V dubnu 2019 se dohodl s premiérem, že ve vládě končí. Složí i poslanecký mandát.

Nezvyklé příjmení Ťok údajně pochází z maďarštiny. „Myslím, že moje jméno pochází z maďarského příjmení Tóth,“ řekl ministr.

Rodák z Uherského Hradiště vystudoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Začínal v První brněnské strojírně, kde v letech 1983 až 1996 prošel řadou funkcí od konstruktéra, projektového manažera, ředitele divize až po generálního ředitele. V letech 1996 až 1999 byl generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, poté vedl tři roky českou a slovenskou pobočku koncernu Alstom.

Mezi roky 2003 až 2006 byl předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské a poté dva roky vedl KKCG Industry miliardáře Karla Komárka. V únoru 2008 nahradil v čele Skansky jejího dlouholetého šéfa Zdeňka Burdu.

Ťok v minulosti vystupoval proti údajným machinacím kolem zadávání stavebních zakázek, kritizoval i ministerstvo dopravy, se kterým Skanska vedla několik sporů.

V červenci 2014 byl Ťok zvolen prezidentem Americké obchodní komory v ČR, předtím v komoře vedl mj. platformu pro transparentní veřejné zakázky.

Ťokova nominace do čela ministerstva dopravy se stala předmětem kritiky kvůli možnému střetu zájmů, jeho kandidaturu proto zvažoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nakonec podle předsedy vlády rozhodla Ťokova dobrá pověst člověka aktivně vystupujícího proti netransparentním veřejným zakázkám.

V říjnu 2017 byl zvolen za hnutí ANO poslancem.

V dubnu 2019 oznámil, že složí kromě ministerské funkce i poslanecký mandát. Ve Sněmovně ho nahradila Iva Kalátová. Poslední dubnový den prezident přijal jeho demisi a na ministerstvu ho vystřídal Vladimír Kremlík.