Věci veřejné

Věci veřejné (VV) vznikly v roce 2001 jako strana, která se chtěla zabývat primárně problémy v Praze 1. Po roce 2010 vstoupily VV do vlády Petra Nečase, o tři roky později ve volbách samostatně vůbec nekandidovaly. Získaly však čtyři mandáty na kandidátce hnutí Úsvit Tomia Okamury. V roce 2015 se strana transformovala na spolek.

Věci veřejné se profilovaly jako středo-pravicová liberální strana. Zviditelnily se v roce 2009, kdy se do jejich čela postavil Radek John, pod jehož vedením se VV dostaly v roce 2010 do Sněmovny se ziskem 24 mandátů.

Strana prošla během dvouletého působení ve vládě intenzivními vnitrostranickými spory, mimo jiné i kvůli korupční kauze Víta Bárty a dalšího poslance VV Jaroslava Škárky. Neshody vyvrcholily v dubnu 2012, kdy část vedení, poslanců a členů založila novou stranu LIDEM (liberální demokracie) pod vedením Karolíny Peake. VV musely kvůli rozštěpení strany vystoupit z koalice a soustředily se tak zejména na opoziční práci.

Radka Johna v únoru 2013 vystřídal ve funkci předsedy Vít Bárta, John se stal čestným předsedou VV.

V předčasných volbách v roce 2013 strana samostatně nekandidovala, někteří její členové se objevili na kandidátkách Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Získali čtyři poslance: Davida Kádnera, Olgu Havlovou, Karla Pražáka a Jiřího Štětinu. Předseda Vít Bárta zvolen nebyl.

Bárta si podle Okamury vedl dobře jako ministr dopravy ve vládě Petra Nečase a je bezúhonným člověkem a politikem. Okamura ho dokonce označil za "absolutní oběť politické a ekonomické mafie" a hájil i působení Věcí veřejných v české politice.

V polovině července 2015 se politická strana Věci veřejné transformovala na spolek Věci veřejné. První předsedkyní spolku byla zvolena poslankyně Olga Havlová.