Václav Klaus se narodil 19. června 1941 v Praze. Jeho otec pocházel ze západočeské Milče, pomáhal jako účetní při stavbě železnic a silnic na Podkarpatské Rusi. Později pracoval v hlavním městě, kde se těsně před válkou seznámil s rodilou Pražačkou Marii Kailovou, milovnici výtvarného umění a hudby. Rodina se dvěma dětmi, Václavem a o tři roky starší Alenou, žila na Vinohradech.
Václav Klaus vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické, v 60. letech absolvoval studijní stáže v Itálii a USA. Pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, Státní bance československé, později znovu v ČSAV v Prognostickém ústavu.
Do politiky vstoupil krátce po 17. listopadu 1989. Stal se federálním ministrem financí, koncem roku 1990 předsedou Občanského fóra. Po jeho zániku v dubnu roku 1991 spoluzaložil Občanskou demokratickou stranu, jejímž předsedou byl od počátku až do prosince roku 2002. V roce 1992 jeho ODS vyhrála volby a Klaus obsadil křeslo předsedy vlády. Spolu se slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem se podílel na dojednání rozdělení Československa (1. ledna 1993).
Post premiéra si Klaus udržel i v dalších volbách v roce 1996. V předčasných volbách o dva roky později skončila jeho ODS druhá za sociálními demokraty. Strany spolu uzavřely takzvanou opoziční smlouvu a Václav Klaus se přesunul na místo předsedy Poslanecké sněmovny.
Příští volby v roce 2002 nebyly pro občanské demokraty úspěšné, Klaus už se znovu neucházel o post šéfa ODS (nahradil ho Mirek Topolánek), stal se do roku 2008 jejím čestným předsedou. Václav Klaus oznámil ale kandidaturu na funkci prezidenta republiky. Ve volbě uspěl, 28. února 2003 byl zvolen, 7. března složil slavnostní slib a vystřídal Václava Havla.
O pět let později porazil v prezidentské volbě protikandidáta Jana Švejnara. Klausovi pomohly hlasy tří tehdy ještě sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka, Michala Pohanky a Evžena Snítilého.
Druhé funkční období skončilo Václavu Klausovi 7. března 2013. V lednu u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky vyhlásil dílčí amnestii. Nevoli vyvolal její druhý článek, který zastavil trestní stíhání trvající déle než osm let a jež se týkají maximálně desetiletých trestů. Skupina 28 senátorů proto podepsala návrh na ústavní žalobu pro velezradu na dosluhujícího prezidenta.
Po skončení prezidentského mandátu (nahradil ho Miloš Zeman) působil v Institutu Václava Klause. Think-tank se věnuje veřejné politice, vydávání knih, časopisů i pořádání konferencí.
Klaus je známý euroskeptickými názory, odmítal Lisabonskou smlouvu, nakonec ji ale podepsal. Nesouhlasí ani s dalším prohlubováním evropské integrace.
Kontroverzní jsou jeho názory na globální oteplování. Nejsou podle něj důsledkem lidského chování, nýbrž jde o přirozený proces a boj proti němu je bezvýznamný. Environmentalismus považuje za levičáckou ideologii.
V roce 2019 ho prezident vyznamenal Řádem Bílého lva.
Václav Klaus je ženatý, s manželkou, ekonomkou Livií vychovali dva syny. Vrcholově se věnoval basketbalu a volejbalu, rekreačně lyžuje a hraje tenis. Ve volném čase čte beletrii a poslouchá jazz.
