Případ se týká vynesení odposlechů BIS, v nichž se Bém s Janouškem vzájemně oslovují „Mazánku“ a „Kolibříku“ a které naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením.
Bývalý zpravodajec BIS Jan Petržílek u soudu popřel vinu ohledně vynesení odposlechů lobbisty Janouška a primátora Béma. Obžalobu označil za absurdní.
„Vypovídal jsem, nemám důvod nevypovídat. Vinu jsem pochopitelně odmítl, nic takového se nestalo,“ řekl Petržílek zástupcům médií. „Nepřijde vám absurdní, abych předával něco na nějakém vánočním večírku před dalšími pěti lidmi, jak psali v médiích? Já jsem byl 17 let zpravodajský důstojník a takhle jsme určitě nepracovali,“ pokračoval muž, který po odchodu z BIS působil jako šéf analytického odboru protikorupční policie.
Doplnil, že kvůli stíhání je osm let postavený mimo službu a pobírá 50 procent mzdy. V současné době pracuje u záchranné služby. „Pochopitelně mi to poměrně zásadně zasáhlo do života,“ uvedl k trestnímu řízení. Podrobněji se ke kauze nechce vyjadřovat až do vynesení rozsudku.
K pražskému městskému soudu dnes dorazil i druhý obžalovaný, bývalý předseda Věcí veřejných a exministr dopravy Bárta. Podle státního zástupce ho hájí celkem čtyři advokáti. Někdejší politik na dotazy novinářů nereagoval. Jemu i Petržílkovi hrozí za zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace dva až osm let vězení.
Novináři si v pondělí nemohli vyslechnout ani úvod hlavního líčení. „Jednání je neveřejné z důvodu projednávání utajených skutečností,“ sdělil bez dalších podrobností mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.
I v úterý bude jednání neveřejné, v pátek se jej už bude možné zúčastnit. Státní zástupce Muravský vzhledem k množství svědků nepředpokládá, že by páteční jednání bylo poslední.
Vedlejší produkt investigativního pátrání
K jednání dorazil jako předvolaný svědek novinář Jaroslav Kmenta, který přepisy uniklých odposlechů zveřejnil v březnu 2012 v Mladé frontě Dnes. Soudkyně mu ale rovnou sdělila, že jeho výslech musí z časových důvodů přesunout na jindy.
„Stoprocentně budeme chránit zdroj,“ odpověděl Kmenta na dotaz, zda soudu prozradí, jak se k odposlechům dostal. „Byl to vedlejší produkt investigativního pátrání kolem strany Věci veřejné, které trvalo zhruba rok a půl. Když pak musely Věci veřejné Víta Bárty odejít z vlády, zabýval jsem se dalšími atributy té kauzy a v jedné z větví jsem zjistil, že Věci veřejné disponovaly – respektive lidé okolo Bárty – nějakými odposlechy,“ popsal.
„Myslím si, že tohle soudní líčení dokazuje, co jsme tvrdili od samého začátku: že to nebyly odposlechy, které by pořídila nějaká soukromá agentura, ale zřejmě opravdu BIS, a které se záhadným způsobem dostaly do bezpečnostní agentury ABL,“ dodal novinář.
Státní zástupce tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal v roce 2009 zpravodajce Petržílka Bárta, který tehdy šéfoval ABL. Petržílek Bártovi podle obžaloby následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“.
Po sedmi letech znovu padla žaloba v kauze Bémových odposlechů |
ABL se zabývala mimo jiné činností informačních a zpravodajských kanceláří a službami soukromých detektivů. Získané informace z odposlechů mohl Bárta podle státního zástupce využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnosti Věcí veřejných.
Bárta s Petržílkem čelí stíhání od roku 2013, hrozí jim dva až osm let vězení. Oba vinu odmítají. Soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo, že byla v utajeném režimu. Následně stíhání zastavil s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce ale proti tomuto kroku úspěšně podal stížnost.
Bývalý vrcholný politik Bárta v současné době podniká v železniční dopravě. Od roku 2010 byl poslancem i ministrem dopravy. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny. Bárta se následně po státu domáhal 20 milionů korun za zásah do osobního a politického života, neuspěl však kvůli promlčení nároku.
