Ředitelství silnic a dálnic po provozovateli lomu, společnosti Kámen Zbraslav, požadovala 797 milionů korun. O zhruba 240 milionovou náhradu škod se soudila Správa železnic. To ale neznamená, že se deset procent bude nutně vyčíslovat z této částky. O nákladech řízení a výši škody bude soud rozhodovat podle soudkyně až poté, co bude pravomocné rozhodnutí.
„Spouštěcím činitelem byly nadměrné srážky působící na nespolehlivý podklad způsobený nevhodným zářezem dálnice. Provoz kamenolomu sám o sobě nebyl příčinou vzniku sesuvu, pouze přispěl ke škodlivému následku,“ uvedla v odůvodnění rozhodnutí soudkyně Michaela Dvořáková. ŘSD i zástupce majitele kamenolomu už avizovali, že se proti prvoinstančnímu rozhodnutí odvolají.
Podle Dvořákové nejsou nadměrné srážky jevem, za který by žalovaný kamenolom mohl, nebo by byly projevem jeho činnosti. Srážky se nicméně projevily tím, že v prostoru lomu působily tlak na nestabilní část svahu. Problematiku podzemní vody ale podle soudkyně podcenilo i ŘSD, které pod kamenolomem provádělo výstavbu dálnice a které stav podzemní vody nemonitorovalo. A to zejména v situaci, kdy dálnice vedla dlouhodobě nestabilním územím.
„Jsem přesvědčen o absolutní nevině kamenolomu. Nacházíme se tak zhruba ve třetině soudního řízení,“ uvedl po vynesení rozsudku právní zástupce kamenolomu Pavel Sedláček. Podle něj hlavním důvodem sesuvu bylo podcenění zabezpečení stavby ze strany ŘSD. To naopak považuje za úspěch, že soud konstatoval, že zavinění na straně kamenolomu bylo. Uvedl to mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Podle něj je ale oněch deset procent stanovených soudem jako míra zavinění kamenolomu z pohledu ŘSD a jimi oslovených znalců nízká.
Souboj posudků
Řadu let trvající soudní řízení se změnilo v obtížně přehlednou bitvu posudků soudních znalců, které až na výjimky vždy za viníka sesuvu označovaly opačnou stranu, než která je k vypracování expertízy najala. Jednání soudu se tak několik let nesla v duchu zpochybňování odborné způsobilosti jednotlivých expertů a hledání děr v jejich posudcích.
Zjednodušeně řečeno se stát snažil dokázat, že lom byl odvodněn nevhodným způsobem. Dešťová a důlní voda se zasakovala do podloží zejména v místě, které bylo nejméně stabilní a kde se následně svah utrhl. Majitel lomu, společnost Kámen Zbraslav naopak argumentovala, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) o nestabilitě svahu muselo vědět a že nepodniklo žádné kroky k tomu, aby stavbu dálnice proti možným sesuvům jakkoliv efektivně zabezpečilo.
Soud proto zadal Ústavu struktury pro mechaniky hornin takzvaný superposudek, který měl viníka určit a zároveň odpovědět na otázku, jak je možné, že se posudky jednotlivých expertů tolik rozcházejí. Ani tento ústav spadající pod Akademii věd jednoznačně viníka sesuvu neurčil. Stanovil ale pořadí jednotlivých vlivů, které o sesuvu rozhodly.
„Bezprostřední příčinou byly nadnormální srážky, kdy pršelo mnohem víc než je obvyklé,“ uvedl Josef Stemberk z vedení ústavu Struktury a mechaniky hornin. Podle něj se podmínky pro sesuv tvořily už od roku 2010. Tehdy ale ještě pod kopcem nevedla rozestavěná dálnice, která byla druhá v pořadí důležitosti. Respektive zvolená forma výstavby tělesa budoucí dálnice D8 prováděná v takzvaném nezajištěném zářezu. Třetím vlivem byla deponie vytěženého kameniva a odpadního kamene nacházející se na hraně svahu a bezprostředně pod ní.
Varovalo čidlo i ekologové
Na stavbu dálnice v sesuvném území už upozorňovali ekologové v době, kdy silničáři pracovali na přípravě stavby. I během samotné výstavby podle ústavu zhotovitele mohla varovat celá řada událostí. Mezi jinými například deformace kolejí na trati mezi Lovosicemi a Teplicemi z února 2011, nebo hlášení jednoho z čidel měřících pohyby svahu o necelého půl roku později. ŘSD ale na tato varování adekvátně nereagovalo. Žádným způsobem ale na hrozící nebezpečí nereagovalo ani vedení lomu, přestože podle stavebního povolení měli se státními silničáři spolupracovat.
Samotné soudní řízení se vleče přes sedm let. Nápadů, jak vlekoucí se spor vyřešit, bylo v minulosti několik. Před pěti lety například navrhoval tehdejší šéf dopravního resortu Dan Ťok lom od soukromé firmy odkoupit a těžbu v něm ukončit.
15. července 2019 |
