Dědic staré české šlechtické rodiny (ve formálním užívání knížecího titulu mu bránil zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů z roku 1918) se narodil v prosinci 1937 v pražské Bubenči. V dětství zažil dva nucené útěky - v roce 1942 nacisté rodinu vyhnali z rodového sídla Orlíku a o šest let později emigrovala jeho rodina do Rakouska. Ještě dlouho se mu zdály rakouské sny v českých kulisách.
Vystudoval humanitní gymnázium ve Vídni. Studium státního práva či práva a lesnictví ale nedokončil, v roce 1965 musel po zesnulém strýci Jindřichovi převzít správu rodinného majetku v Rakousku a v Německu.
V exilu v 80. letech 20. století archivoval zapovězenou literaturu pro československý disent, šéfoval Mezinárodnímu helsinskému výboru a rozvedl se. Na rok 1989 dle svých slov „čekal 41 let“ a volbu Václava Havla prezidentem hodnotil jako nejkrásnější den svého života. Dva roky úročil mezinárodní kontakty jako Havlův kancléř, poté převzal zpět rodový majetek získaný v restitucích.
V roce 2008 se znovu oženil se svou bývalou manželkou Therese.
Do politiky aktivně vstoupil v roce 2004 jako senátor. O tři roky později vkročil do Černínského paláce coby ministr zahraničí Topolánkovy vlády. V roce 2009 stál u zrodu TOP 09 a v úřadu šéfa diplomacie zůstal i ve vládě Petra Nečase. Za TOP 09 byl v letech 2013 až 2021 poslancem.
V čele strany TOP 09 stál od jejího založení v roce 2009 až do listopadu 2015. Poté se stal čestným předsedou.
Od září 2023 byl v nemocnici a jeho zdravotní stav se nelepšil, proto byl 6. listopadu letecky převezen do vídeňské nemocnice, kde o několik dnů později zemřel.
