Podle české legislativy jde o přídatné látky, také označované jako látky aditivní, zkráceně aditiva.
"Všechny látky označené kódem E, které se přidávají do potravin, musí být schváleny mezinárodní organizací European Food Safety Authority (EFSA). Před schválením jsou podrobeny složitým hygienicko-toxikologickým testům. Množství látky, které je povoleno přidávat do určité potraviny, se odvíjí od maximálního množství látky, které ještě nevyvolá nežádoucí účinky (používá se speciální koeficient), a průměrné spotřeby dané potraviny," uvádí profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Vím, co jímProgram vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Značka "Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit spotřebitelům snadnější výběr výživově hodnotných potravin. Více o zdravých potravinách čtěte zde.  |
Éčka pro lepší chuť i barvu
Přídatné látky se dávají do potravin z různých důvodů. "Konzervační za účelem prodloužení doby trvanlivosti, barviva pro dosažení ideální barvy, aromata pro zvýraznění chuti, dále látky želírující, zahušťovadla a další. Je jich zkrátka celá řada," vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá.
A dodává, že častým důvodem je to, aby potraviny pro zákazníky vypadaly dobře. "My chceme růžovou šunku, pečivo žluté jako z domácích vajíček, všechno voňavé, chutné a dlouhotrvající," uvádí Hlavatá. Jsou ale i potraviny, kde se přídatné látky objevit nesmí.
"Týká se to nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, plnotučného, polotučného a odtučněného mléka, pasterovaného nebo sterilovaného včetně ošetřeného vysokou teplotou, a smetany, neochucených kysaných mléčných výrobků s živou kulturou, přírodních minerálních vod a balených pramenitých vod, kávy s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů, nearomatizovaného čaje, cukru, sušených těstovin kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety, neochuceného podmáslí s výjimkou sterilovaného podmáslí," uvádí profesorka Dostálová.
Rajče obsahuje 16 éček
Řada přídatných látek je obsažena v potravinách přirozeně, například vitaminy.
"Pokud se třeba vitamin C použije za účelem zvýšení jeho obsahu v potravině, neoznačuje se jako E. Pokud se ale použije jako antioxidant, například do masných výrobků, musí být jeho přítomnost vyznačena jako E 300 nebo slovním označením antioxidant: kyselina askorbová," vysvětluje profesorka Dostálová.
Podle zákona je povoleno uvádět přídatné látky na obalu buď jejich kódem E nebo chemickým názvem. Výrobci často volí raději chemický název, protože lidé se "éček" obávají. Éčka nejsou jen syntetické látky, ale i zcela přírodní.
"Příkladem, jak mnoho éček může obsahovat potravina přírodního původu, je rajče. Má jich šestnáct," řekla Dostálová s nadsázkou, protože rajské jablíčko s přírodními éčky vyrostlo.
Kdyby byl jejich seznam napsán na jakékoli jiné potravině, možná by si jí kvůli tomu nikdo nekoupil. "Posuďte: E 101 vit. B2, E 160a ß-karoten, E 160d lykopen, E 161 lutein, E 251 dusitan, E 262 diacetát Na, E 300 vit.C, E 307 α-tokoferol, E308 γ-tokoferol, E 309 δ-tokoferol, E 325 laktát Na, E 330 kys.citronová , E 375 niacin, E 440 pektin, E 554 fosfáty, E 621 glutamát Na," vyjmenovává profesorka.
Všeho s mírou
Při konzumaci potravin obsahujících velké množství látek s kódem E by mělo platit heslo všeho s mírou a raději se poohlédnout po shodné potravině s lepším složením. Například nápoje s konzervanty a sladidly nejsou vhodné zejména u dětí a není dobré je pít v nadměrném množství.
"Určitě můžeme říci, že jsou skupiny éček, u kterých bychom se měli mít na pozoru," konstatuje Rudolf Náprstek ze sdružení Zdravá potravina, které na svém webu emulgatory.cz zveřejnilo seznam všech éček včetně jejich zhodnocení. Podle Náprstka by si kromě konzervantů a sladidel měli lidé dávat pozor i na umělá barviva.
Zajímáte se o éčka v potravinách? Můžete se zúčastnit workshopu s profesorkou Janou Dostálovou. |
U některých éček se přitom bezpečnostní testy po určité době opakují a limity pro jejich použití v potravinách se mohou zpřísňovat, nebo je dokonce v ojedinělých případech úřady úplně zakáží.
"V rámci takzvané předběžné opatrnosti musí být na potravinách barvených určitými barvivy upozornění, že tato barviva mohou vyvolávat hyperaktivitu u dětí. Hyperaktivita však reálně hrozí až v případě opravdu velmi nadměrné konzumace dané potraviny, respektive dané přídatné látky," uvádí profesorka Dostálová.
Přeceňované riziko?
Názory na "potravinová" rizika se podle Dostálové významně liší.
"Zatímco laikové spatřují největší nebezpečí v chemické kontaminaci a přídatných látkách – éčkách, odborná veřejnost tyto aspekty naopak upozaďuje. Lékaři ze všech oblastí i odborníci na výživu a potravinářství se shodují, že největší riziko představuje nevyvážené stravování – tedy vysoký příjem energie a nevhodný poměr jednotlivých živin ve stravě, například zvýšená konzumace rizikových tuků na úkor prospěšných tuků, vysoký příjem cukru, nedostatečný příjem vlákniny a podobně," řekla.
"Nutno dodat, že množství přídatných látek, které je možno přidávat do potravin, je stanoveno vyhláškou, zatímco výživové složení si každý člověk musí hlídat sám. Je samozřejmě jednodušší hledat na obalech potravin kód E, než se snažit porozumět tabulce výživového složení. Pokud chce však zákazník přistupovat k nákupu potravin skutečně zodpovědně, výživové složení by při volbě dané potraviny mělo být na prvním místě," dodává Dostálová.
