Špatný spánek, úzkost, průjem
Jak se to projeví? Nemusí jít hned o syndrom vyhoření, ale postupně a nenápadně se připlíží únava a podrážděnost, úzkost nebo problémy se spánkem. V setrvávajícím stresu a pod tlakem se nám pak často zablokuje páteř v oblasti krku, mohou se objevit zažívací problémy nebo vyrážka, exemy. Gratulujeme, právě jste se dostali na poslední příčku svých priorit.
„Tělo křičí o pomoc, protože naše mentální hluchota dosahuje maxima. Jediný hlas, kterému nasloucháme, je totiž náš vnitřní sabotér. Často se za tímto sabotérem skrývá hlas našich nejbližších, který jsme v minulosti slýchávali a který se v dospělosti stal naším vnitřním hlasem. A protože sebeláska není vrozená, ale získává se v životě, je pak potřeba o to více na své zraněné sebehodnotě zapracovat,“ míní koučka Iva Filipi.
Deset minut denně stačí
Čím je tedy nejlepší začít? Uvědomte si situace, které jsou pro vás nejvíce zátěžové a kdy zažíváte nejvíce stresu. Je to pracovní nasazení, jsou to vystresovaná rána? Nebo váš „to do“ list, který má vést k dokonale vycíděnému hnízdu a který jste si sama vytvořila?
Síla vůle není bezedná. Psycholog Špok radí, jak pěstovat sebekontrolu |
„Je skvělé si uvědomit, jakou stránku nejvíce zatěžujeme a právě té ulevit. Pracujete u počítače? Sportujte, jógujte. Mluvíte denně s desítkami lidí? Projděte se v lese, bez telefonování. Jste trenérka spinningu? Učte se cizí jazyk nebo šachy,“ radí Aneta Málková s tím, že naprosto univerzální je potom jin jóga nebo meditace. Zrelaxuje totiž tělo, mysl i duši zároveň a nepotřebujete k nim speciální vybavení ani dovednosti.
Pomáhá i to, když si vybavíte signály nepohody. Vybavte si, proč a a kdy vznikla hádka doma. Co vás rozplakalo? Kdy jste na své blízké zbytečně vyjeli? Vybavte si souvislosti, co tomu předcházelo. Pokuste se vybavit si i signály, které vám tělo dává, když už je zle, když jste pod tlakem a když potřebujete pauzu. Začněte je vnímat a neodbývejte je. Vaše tělo je moudré a ví samo nejlíp, kdy je čas na restart.
Sabotéři kolem nás
|
„Jakákoliv aktivita, kterou děláme vědomě pro sebe, zlepšuje naši psychickou pohodu. Pozitivně odrazit se tak může prakticky na jakoukoliv stránku zdraví, protože jak víme, vše začíná od hlavy,“ dodává lékařka. „Důležité je, abyste při chvilkách se sebou zažívali příjemné emoce, protože tyto příjemné prožitky ovlivňují chemii našeho mozku. I deset minut denně přináší obrovské výsledky.“
Promyšlené začátky
Ze začátku vám v hlavě možná budou vyskakovat myšlenky na to, co všechno jste ještě neudělali a co je třeba zařídit. Nebo také výčitky, že si dopřáváte něco, na co nemáte právo. Klid, prosím. Je to jen zažitý předsudek, kterého se musíte zbavit.
Pokud se skutečně chcete naučit mít čas sami na sebe, přistupujte k tomu jako k novému předsevzetí. Myslete na sebe každý den, udělejte si z toho zvyk, který je třeba ve svém životě upevnit. Ano, ze začátku to bude hodně kostrbaté, ale znáte to: každý zvyk se zaběhne zhruba za 21 dní, pak už se nám zautomatizuje a stane se nám přirozeným. Dejte tomu šanci.
Dopředu také popřemýšlejte nad tím, čím byste si svůj čas chtěli vyplnit. Udělejte si seznam, nebo rovnou přibližný plán na týden, na měsíc. Neměla by to být jen jedna aktivita, lépe je složit si zábavné a relaxační puzzle z více činností, které trvají různě dlouhou dobu. Pondělí běh, úterý kniha, ve středu káva s kamarádkou, ve čtvrtek pleťová maska, v pátek badminton. Třeba. Nic z toho vás pak neomrzí a budete flexibilní. Ne každý den máte tuny času.
Pokud už jste dospěli tak daleko, že koníčky nemáte, popřemýšlejte nad tím, co vás bavilo či naplňovalo, když jste byli malí. Známá se tak vrátila k malování, druhá zase ke švihadlu. A u obou se z obojího stala vášeň.
