„Ráno vstanu a ještě před snídaní sedám k mailům, pak vypravím zbytek rodiny do dalšího dne, odvezu děti do školy a sama ženu do práce. Z ní pak rychle domů, po cestě nakoupit, doma uklidit, rozvézt děti na kroužky, udělat večeři. Do toho na mě volá zahrada, že už je třeba ji řešit. Musím umýt okna... Sport? Sauna? Masáž? Knížka? Nesmysl! Závidím holkám, které na toto mají čas, já teda rozhodně ne.“
Přidejte si uhnaný výraz do tváře, pár zamračených vrásek na čele, svěšené koutky úst a útrpnou odevzdanou gestikulaci k tomu. Je vám to povědomé? Je jedno, jestli toto často slyšíte od kamarádek či kolegyň ve svém okolí, nebo taková moudra vypouštíte z pusy sami.
Každopádně pro vás máme dvě zprávy: ta dobrá je, že den má dvacet čtyři hodin pro všechny bez rozdílu věku, pohlaví a rasy. Ta špatná je: že nikdo jiný vám čas na relaxaci nezajistí, musíte sami. Tak už opusťte tento přežitý evergreen, odmávejte cílovou rovinku výmluvám a pojďte se naučit určovat si sami kvalitu svého každodenního života.
Nutnost, ne luxus
Když už je pozděMnohé průzkumy zjišťující, čeho lidé na konci života nejvíce litují, poukazují právě na odvahu žít opravdu podle sebe a ne podle očekávání druhých, odvahu vyjádřit co cítím a potřebuji a do třetice mít hezké vztahy se svými nejbližšími. |
Ať už by mělo jít o klidnou kávu u knížky, pravidelné běhání nebo masáž, zapomeňte na věty o sobectví. „Pravidelným časem pro sebe toho uděláte pro své zdraví více než hrstí vitamínů. Ideálně každý den, i kdyby to mělo být jen deset minut. A ty si opravdu najde každý, stačí odinstalovat sociální sítě z mobilu,“ potvrzuje praktická lékařka zabývající se celostní medicínou Aneta Málková.
Pokud se nenaučíte relaxovat a kompenzovat si v životě práci odpočinkem a péčí o sebe sama, ty uhnané výrazy a ustarané stížnosti vám zůstanou nadosmrti. A co hůře, vaši báječnou náladu odnesou ti nejbližší.
„Je to paradoxní, ale v době únavy máme právě na ně zvýšené nároky. Jsou naše rodina, a před tou se přece nemusíme přetvařovat. Na rozdíl od šéfa, který nám přidal další úkol, na ně můžeme zakřičet. Často si dokonce myslíme, že i oprávněně. Vždyť si neplní své povinnosti, nepomáhají nám a ještě k tomu zlobí,“ píše na webu psychologie.cz arteterapeutka Zuzana Řezáčová Lukášková s tím, že přichází konflikty s partnerem a hysterické scény s výčitkami několik let dozadu. A k tomu se opravdu snižovat nemusíme.
TEST: Umíte setřást stres a odpočívat? Zjistěte, jaký jste relaxační typ![]() |
„Duše, mysl a tělo by měly tvořit harmonický celek. Jen tak se cítíme dobře a jsme zdraví. Jenže když stále jedeme v kolotoči děti–práce–domácnost a znovu, zákonitě minimálně jednu složku z celku zanedbáváme. A to se jednou projeví. Pokud je totiž jedna část ‚strojku‘ rozbitá a my ji věnujeme péči, ty ostatní ji současně mohou podržet a ‚opravu‘ urychlit. Pokud ne, celý systém se zhroutí,“ dodává lékařka Aneta Málková.
„Jízda na druhé koleji, kam si s každým ‚nemám na sebe čas‘ sedáme, nás totiž vzdaluje především od nás samotných, a proto doporučuji včas zatáhnout ruční brzdu. Čím déle ujíždíme sami před sebou, tím tvrdší náraz čekejme,“ varuje i profesionální koučka, mentorka a lektorka Iva Filipi.