Pokud má člověk méně než tři stolice za týden, hovoříme o zácpě. Někdy bývá zácpa samostatný problém, jindy se jedná o příznak provázející některá onemocnění.
Až 95 procent případů tvoří tzv. návyková (habituální) zácpa. Ta vzniká hlavně kvůli nesprávnému životnímu stylu (nedostatek pohybu, málo tekutin a jídelníček, kde převažují sladkosti a světlé pečivo).
Může za to i stres z dovolené
Příčinou zácpy může být však i stres nebo užívání některých léků (např. antidepresiv) a bohužel také dědičnost. Zácpu dělíme na krátkodobou a dlouhodobou (chronickou).
Prvním typem trpí lidé třeba při změně zaměstnání nebo po příjezdu na dovolenou (zní to zdánlivě nelogicky, ale pozitivní stres je taky stres). Po úpravě životního rytmu se obvykle vše zase rychle vrátí do normálu. Větším problémem je však zácpa chronická.
Potíže někdy signalizují nemoc
Představte si, že se několik dnů po sobě nemůžete vyprázdnit. Co se stane? Začne vás bolet břicho a hlava, protože máte přeplněná střeva a v těle se hromadí toxiny. Což logicky vede k tomu, že se cítíte unavení, podráždění a špatně se soustředíte. A když si nakonec přece jenom ulevíte, může to jít taky hodně ztuha, občas to dokonce i bolí.
To ovšem není jediný důvod, proč byste déletrvající zácpu neměli přehlížet. Může být totiž příznakem různých onemocnění: od zánětů, polypů či hemoroidů až po onkologické choroby. Proto si raději zajděte k lékaři. Za starost o své vlastní zdraví se přece nemusíte stydět.
Dejte si k snídani otruby
Jestliže je příčinou zácpy špatná životospráva, existuje řada způsobů, jak si můžete pomoct. Hlavní je podporovat přirozenou činnost střev.
Patnáct potravin, které vás nadopují vlákninou |
K tomu je ideální vláknina, která zvýší objem potravy ve střevech, podpoří trávení, zrychlí střevní peristaltiku a usnadní i vyprazdňování.
Doporučený příjem vlákniny u dospělého člověka je přibližně 30 gramů na den, většina lidí však konzumuje nanejvýš tak polovinu. Nejvíc vlákniny najdete v ovoci a zelenině, luštěninách, ořeších a celozrnných výrobcích.
Bohatým zdrojem jsou také ovesné otruby (45 g vlákniny na 100 g), které lze použít stejným způsobem jako ovesné vločky, lněné semínko (38 g), rozinky (35 g), sójové boby a fazole (18 g), sušené švestky (17 g), mandle (15 g), zelený hrášek (12 g), celozrnné pečivo (10 g), ovesné vločky (7 g) nebo rybíz (6 g).
Zkuste psyllium
V lékárnách si také můžete pořídit čistou vlákninu, která se dá zamíchat do vody, šťávy, polévky či do jogurtu (výborná jsou např. semínka jitrocele indického neboli psyllium). Případně si lze vypomoct i projímadly, po těch ale sáhněte pouze v té nejnutnější situaci. Tělo si na ně rychle zvyká a později byste bez nich nebyli schopni vykonat velkou potřebu.
Projímadla nikdy neužívejte dlouhodobě bez porady s odborníkem, aby se případně vyloučilo jiné onemocnění. Lékaře je nutné navštívit, pokud obtíže neustoupí do týdne, přidá-li se náhlá bolest břicha, pocit na zvracení, krvavá nebo černá stolice či horečka, nebo tehdy, jedná-li se o malé dítě.
Pijte víc vody a namočte si fíky
Proti zácpě pomáhají také probiotika, která najdete v zakysaných mléčných výrobcích nebo kvašené zelenině. Vyšší příjem vlákniny vyžaduje ale zároveň větší podíl tekutin. K tomu, aby vláknina správně účinkovala (tedy zvětšila svůj objem a urychlila pohyb střev), potřebuje dostatek vody.
Zvýšíte-li pouze příjem vlákniny a nebudete přes den pořádně pít, zácpa se ještě zhorší. Zdravý člověk by měl denně vypít aspoň 2 až 2,5 litru (vyšší spotřebu má samozřejmě ten, kdo dělá fyzicky náročnou práci nebo aktivně sportuje).
Ideální je čistá voda, balené kojenecké vody nebo minerálky bez bublinek. Do pitného režimu se nepočítá černý čaj, káva, alkohol a některé bylinné čaje, které podporují odvodňování (jako například kopřivový). Ty naopak můžou celý problém ještě zhoršit. Zkuste také před každým jídlem sníst lžíci drcených lněných semínek s trochou medu a několika kapkami citronu.
Mírně projímavé účinky mají sušené švestky a fíky přes noc máčené ve vodě, čerstvá pomerančová a jablečná šťáva nebo ovesné výrobky.
Další praktické rady
Omezte vejce, přidejte kefír
Ke vzniku zácpy může přispět například bílá loupaná rýže, brambory, přezrálé banány, borůvková šťáva, vejce (hlavně ta natvrdo), mléko a sýry, maso, luštěniny, kakao, hořká čokoláda a černý čaj.
Omezte také smažená jídla a zařaďte víc potravin s projímavým účinkem: kompoty, kefíry, ovoce a ovocné šťávy (kromě zmíněné borůvkové), zeleninu a celozrnné obiloviny. Ráno můžete zkusit nalačno sklenku teplé vody s citronem.
Jezte pomalu a sousta zapíjejte
Vypněte televizi, odložte mobil i noviny a soustřeďte se pouze na to, co máte na talíři. Každé sousto si důkladně vychutnejte a zapijte trochou vody.
Protahujte bedra a choďte pěšky
Při potížích s vyprazdňováním jsou vhodná uvolňovací cvičení, u kterých si protáhnete bederní páteř, zpevníte břicho a posílíte pánevní dno. Jestli nemáte na cvičení čas, stačí aspoň svižná procházka 30 minut třikrát týdně.
Šest věcí, kterým byste se měli vyhnout, pokud trpíte zácpou |
Když to jde, zbytečně to nedržte
I když se nutkání na stolici dostaví v trochu nevhodnou chvíli, nepotlačujte ho. Vydržet domů je sice příjemnější než si odskočit na veřejné toalety, ale můžete si způsobit potíže s vyprazdňováním.
Dopřejte si občas krátkou relaxaci
Na častý stres reaguje tělo zpomalením střevní peristaltiky nebo zadržováním stolice. Proto si aspoň dvakrát týdně dejte krátkou relaxaci.
Zvažte preventivní užívání probiotik
Tyhle živé mikroorganismy dovedou obnovit rovnováhu střevní mikroflóry, potlačují střevní infekce, podporují trávení a optimální pohyb střev a podílejí se také na lepší odolnosti organismu. Probiotika lze dodat tělu běžnou stravou či pomocí potravinových doplňků.
Trénujte defekační reflex
Po probuzení vypijte sklenku vody, třeba i lehce projímavé minerálky, nebo něco malého snězte, například bílý jogurt. Pak proveďte běžné ranní úkony a nasnídejte se. Následně se pokuste o vyprázdnění, a to bez ohledu na to, jestli cítíte nucení. Tento ranní rituál je třeba provádět denně po dobu několika týdnů.
