V této souvislosti se dnes stále častěji mluví o bezlepkové stravě, na niž mnohdy přecházejí i lidé, co žádné problémy nemají. Pro ty, kteří trpí alergií na lepek nebo celiakií, je však tento stravovací režim nutností.
Lepek je směsí dvou bílkovin – gliadinu a gluteninu, které jsou společně se škrobem obsaženy uvnitř obilných zrn. Bývá také označován jako gluten, což v latině znamená „lepidlo“. Díky lepku jsou výrobky z mouky pružné, dobře kynou, po upečení drží svůj tvar a nedrobí se.
Také si občas zpříjemníte ráno nadýchanou koblihou? Pro některé z nás však podobná pochoutka představuje tabu. Alergie na lepek ale není totéž co celiakie, jak se mnozí mylně domnívají. Liší se nejen typem protilátek, které vyvolávají imunitní reakci, ale i nástupem příznaků a jejich závažností, dobou trvání a možnostmi léčby.
I bez lepku se dá žít. Co dělat, když vám lékař zjistil celiakii |
Alergie občas sama odezní
V případě alergie se potíže zpravidla objevují během pár minut po konzumaci lepku. K průvodním příznakům patří svědění v ústech a krku, bolest žaludku, zvracení, průjem, nadýmání, rýma, dušnost, kopřivka, ekzém a podobně.
Alergie na lepek ale nemusí znamenat celoživotní zátěž, někdy dokonce sama odezní (velmi často v útlém dětství). Tento problém se dá navíc léčit pomocí tzv. alergenové vakcinace, kdy je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu (cílem je vyvolat stav tolerance organizmu vůči dané látce).
Celiakie - doživotní stopka
Celiakie je autoimunitní porucha, u které imunitní systém při konzumaci lepku napadá tenké střevo (vznikají zde obranné látky, které poškozují sliznici tenkého střeva, a dochází k chronickému zánětu a poruše trávení). Jedná se o celoživotní onemocnění, které dosud lékaři nedokážou zcela odstranit a které nijak nesouvisí s věkem.
Mezi typické projevy se řadí průjem, nadýmání, horší vstřebávání živin, únava, poruchy růstu u dětí, zvýšená kazivost zubů, afty, chudokrevnost a další.
U žen může být celiakie spojena rovněž s pozdějším nástupem menstruace, nepravidelným cyklem, neplodností a spontánními potraty.
Lepek najdete i v pivu
Jedinou možností, jak řešit intoleranci lepku, je přísná dieta, která se důsledně vyhýbá těmto čtyřem obilovinám: pšenici, žitu, ječmeni, ovsu a výrobkům, které je obsahují. Čeho je tedy nezbytné se ve stravě vyvarovat? Pšeničné mouce (i grahamové, špaldové, kamutové, semolinové) a pšeničné krupici, žitné, ječné a ovesné mouce, všem druhům chleba a pečiva (nejsou-li označeny jako bezlepkové), tradiční strouhance, některým slaným krekrům, většině druhů běžných těstovin (včetně tarhoni), kuskusu, kroupám, bulguru, vločkám, otrubám, müsli a některým náhražkám masa (robi a seitan).
Lepek obsahuje i většina uzenin, instantní potraviny, některá dochucovadla (kečupy, majonézy, sójové omáčky), cukrovinky, jogurty, dezerty zahuštěné škrobem (není-li na výrobku jasně uvedeno, že byl použit bezlepkový škrob) a většina druhů piv.
Hledejte logo s kláskem
Zákaz lepku naštěstí neznamená v dnešní době žádný zásadní zvrat v jídelníčku. Na trhu je k mání celá řada bezlepkových výrobků (poznáte je podle loga s přeškrtnutým kláskem) jako bezlepkové mouky (kukuřičná, rýžová, amarantová, pohanková aj.), bezlepkové chleby, pečivo, sušenky a zákusky, bezlepkové müsli, těstoviny, dokonce i pivo.
K přirozeně bezlepkovým potravinám patří rýže, brambory, pohanka, amarant, jáhly, quinoa, ovoce a zelenina, maso (s výjimkou uzenin, pokud nejsou označeny jako bezlepkové), luštěniny, ořechy a olejnatá semínka, vejce, houby, mléko a některé mléčné výrobky.
Čím nahradit mléko? Vyzkoušejte nápoj z mandlí, rýže nebo máku |
Trable s mléčným cukrem
Celou řadu nepříjemných potíží způsobuje určitému procentu populace také mléčný cukr laktóza, respektive její intolerance – tzn. částečná či úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu.
Důvodem může být nedostatek enzymu laktázy, kterým je laktóza štěpena. Nenaštěpený mléčný cukr poté ve střevech kvasí a způsobuje nadměrnou produkci plynů, bolesti břicha či průjmy. Pacienti si ale také stěžují na nechutenství, pálení žáhy nebo pocit „plného žaludku“. Průvodním projevem může být rovněž atopický ekzém. Možná si říkáte, jak je možné, že dříve jste problém s mléčnými výrobky neměli a dnes vám vadí. Důvod je prostý – produkce a hladina enzymu laktázy se v průběhu života mění.
Nejvíc se tvoří ihned po narození a v kojeneckém věku. Později ovšem jeho produkce klesá, což může u některých jedinců vyvolávat potíže. Dobrou zprávou je, že u většiny lidí není nezbytné kompletně vyřadit veškeré mléčné výrobky (např. máslo, dlouho zrající sýry či zakysané výrobky mají nízký obsah laktózy a nečiní pacientům žádné výrazné obtíže). Na trhu jsou dnes navíc k mání přímo produkty s obsahem enzymu laktázy.
