Paní Zdeňku trápily střevní potíže a pocit stále plného břicha, často zvracela, a proto se vydala k praktickému lékaři. „Posílal mě na všechna možná vyšetření, od gastroskopie přes kolonoskopii a nevím, co ještě,“ říká čtyřicetiletá žena, jejíž obtíže se zdály nekonečné.
„Na nic nebyli schopni přijít, nakonec to skončilo závěrem praktika, že je to psychosomatického rázu,“ popsala. Problémy se však stupňovaly, proto se nenechala odbýt a po deseti letech běhání po doktorech si vydupala návštěvu u alergologa. „Ten mi udělal pár testů a zjistil, že trpím intolerancí laktózy,“ popsala. Dal jí mnohá doporučení a obtíže téměř vymizely.
Intolerance laktózy je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu. Nenaštěpený mléčný cukr ve střevech kvasí a způsobuje nadměrnou produkci plynů, bolesti břicha nebo průjmy. Podle dostupných zdrojů trpí nějakou intolerancí laktózy přibližně 15 procent evropské populace, v Asii a Africe dokonce kolem 90 procent.
Pozor na skryté nástrahyTi, kdo trpí jakoukoli formou alergie na potraviny nebo jejich intolerancí, by měli být opatrní na to, co jedí. Nebezpečí totiž může číhat i ve zdánlivě neškodných potravinách. Jde například o sladké i slané pečivo, instantní jídla, uzeniny, čokolády a různé polevy, margaríny, ale i o majonézu, dresinky a světe, div se, také zeleninové saláty typu šopský, Caesar a další. V salátech, u nichž by nepoučený alergik zpravidla past nehledal, se totiž často nachází právě sýr, jehož zdrojem je mléko. Proto je dobré vždy před konzumací čehokoli důkladně kontrolovat složení potraviny a zjistit si pomocí seznamu i možné alergeny. Pro stravu v restauracích to platí dvojnásob. |
Přestože klinické příznaky intolerance laktózy mohou být u každého jedince velmi individuální, nejčastěji jde právě o bolesti, kručení a křeče v břiše, nechutenství, nakysle páchnoucí průjmy, atopický ekzém, pálení žáhy a pocit plného žaludku.
Příznaky intolerance se často dostaví již během půl hodiny po požití laktózy, mohou však přetrvávat i několik dní. V důsledku rychlejšího průchodu trávené potravy střevy může navíc dojít i ke sníženému vstřebávání ostatních živin.
Délka obtíží je individuální, závisí především na množství požité laktózy a na tom, jak velký je deficit produkce trávicího enzymu. „Jde o metabolickou vadu, nikoli imunologickou, a to enzymatický deficit enzymu štěpícího mléčný cukr uvnitř střev. Pokud se mléčný cukr nerozštěpí, pak se nevstřebá a zůstane ve střevech, kde kvasí a způsobuje obtíže,“ vysvětluje alergolog a imunolog Martin Fuchs.
Intolerance není alergie
Zatímco u intolerance jde o metabolickou vadu, v případě alergie na mléko jde o imunologickou přecitlivělost k bílkovinám kravského původu. „Proto by se správně mělo říkat alergie na bílkoviny kravského mléka, nikoli alergie na mléko,“ upřesnil lékař Fuchs.
Projevy je možné pozorovat v trávicím traktu (až v 60 procentech všech těchto alergií). Jde o zvracení, bolesti, koliky, plynatost či vodnaté a hlenové průjmy, někdy i krev ve stolici. Alergie se však může projevit i na kůži, a to kopřivkou, otokem či ekzémem. Vyloučeny nejsou ani respirační potíže, jako je častý kašel nebo dušnost až astma. Ve vzácných případech může alergie po požití mléka vyústit až v anafylaktický šok a způsobit smrt.
V případě laktózové intolerance někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za sýry, máslo, šlehačku a zakysané výrobky, kde je laktózy výrazně méně, jindy je nutné vyhnout se jim úplně.
Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné výrobky nalačno a kombinovat je s dalšími potravinami. Dnes existuje velké množství výrobků, které jsou označeny jako zcela bez laktózy (lactose free) nebo pouze s nízkým obsahem laktózy (low lactose).
Při alergii na mléko je to horší, tam se pacient musí vyhnout jeho konzumaci úplně. Nepomůže ani záměna kravského za kozí či ovčí, jak mnohdy tvrdí prodejci.
„Mnoho mýtů se šíří jen s cílem vydělat. Například kozí mléko nemá v porovnání s kravským z pohledu alergie žádné zvláštní výhody,“ vysvětlil známý český imunolog Jan Krejsek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Jak na okolíVyrovnat se s dietou, jejíž porušení nezřídka vede k průjmům, je často obtížné a člověk se před okolím leckdy může cítit trapně. Velmi důležité je stud odhodit a nebát se říct, že si prostě nabízenou pochoutku nedáme, protože nám činí určité zdravotní obtíže. Lze očekávat, že se řada hospodyněk může cítit chováním takového hosta uražena. Pokud jim ale vše vysvětlíme, málokterá bude návštěvě nutit něco závadného. Pocit falešného studu je třeba zahodit i v restauraci nebo prodejně nebalených potravin. Pokud obsluha není ochotna předložit seznam alergenů a zákazníka informovat o složení potravin, je zkrátka třeba jít jinam. Konzument nemá povinnost tolerovat alergeny a říkat si, že pro jednou se nic nestane. Mohlo by se mu to totiž pořádně vymstít. |
