Většinou se totiž jedná o zánět šlachy a okolních měkkých tkání. Při chronicitě potíží se tento stav nazývá achillodynie. Riziko vzniku potíží s Achillovou šlachou (dále jen AŠ) je jednatřicetkrát vyšší u běžců na střední a dlouhé tratě než u neběžecké populace stejného věku. Často vzniká jako takzvané víkendové poranění – u běžců, kteří přes týden nemají na svůj sport čas a "resty" dohání o víkendu.
Z pohledu anatomie
Achillova šlacha je nejmohutnější šlachou lidského těla. Jedná se o úpon lýtkového svalstva, které se skládá ze dvou svalů – povrchového a hlubokého. Úponová šlacha je společná. Svalová bříška mají odlišný průběh a povrchový sval je dokonce dvoukloubový (ovlivňuje pohyb v koleni i kotníku), a proto jsou i biomechanické nároky kladené na šlachu opravdu extrémní. Pro ilustraci - při chůzi vyvíjí sval větší sílu, než je váha těla - a to až o 20 procent.
Šlacha se upíná na kost patní a přenášením tahu svalů provádí natažení chodidla směrem dolů a ven, ve stoji pak postavení na špičky. Šlacha je velmi málo cévně zásobená. Nejzranitelnější místo je asi 5 centimetrem nad patní kostí, kde je cévní zásobení nejnižší. V tomto místě také šlacha nejčastěji praská.
Čtěte dál: |
Lýtkový sval se podílí na vzpřímeném držení těla. Tato skupina svalů má obecně tendence ke zkrácení. Zvlášť je namáhán při technice běhu po špičkách, zde je na místě se strečinku věnovat opravdu důkladně. Aby byla šlacha pevná a přitom pružná, je nutné ji protahovat, a to nejen v jedné pozici, ale i se špičkou vytočenou ven a vtočenou dovnitř. Více v terapii.
Příznaky
Prvním příznakem je bolest. V počátcích nastává pouze v zátěži, po rozvinutí zánětu v oblasti šlachy i v klidu. Zhoršuje se při běhu na špičkách nebo ve stoji na špičkách. Dalšími příznaky jsou otok a krepitus – což je vrzání ve šlaše během pohybu v kotníku. V chronickém stadiu nacházíme i zduření šlachy – na pohmat konzistence malých uzlíků.
Příčiny vzniku
- nevhodná obuv
- nekvalitní běh přes špičky
- nedostatečné prohřátí před tréninkem
- nedostatečný strečink
- přetrénování
- neoptimální postavení nohy (vysoká klenba, nefunkční plochá noha, zvýšené zatížení vnitřní nebo vnější klenby – lze korigovat vhodnou obuví)
- neoptimální postavení kolen (kolena do X nebo do O)
- nestejná (a nekorigovaná) délka dolních končetin
- běh po nevhodném terénu (tvrdý povrch, štěrk)
- náhlá a prudké změny běhu – skok, prudké zastavení apod.
- nevyléčený předchozí úraz
- prochladnutí v kombinaci s výrazným zatížením
- metabolické a hormonální poruchy
- určitou roli mohou hrát i revmatické poruchy
- snížené prokrvení aker (rukou, nohou) – je uváděno jako rizikový faktor v zahraničních zdrojích
Nejlepší léčbou je prevence. Pokud s během teprve začínáte, navyšujte zátěž postupně, klaďte důraz na správnou běžeckou techniku. V ideálním případě vše konzultujte v běžecké škole, nebo so vzdělávejte alespoň sami.
Problémy řešte ihned, nečekejte, že se to "vyřeší samo". Ve většině případů se to nevyřeší a dalším namáháním dochází ke zhoršení zánětu a ke zvýšení rizika ruptury (prasknutí) šlachy.
Léčba
- přechodné vyloučení sportovní zátěže
- podpatěnka, eventuálně speciální ortéza na Achillovu šlachu
- opatrný strečink (protahujeme do pocitu tahu, rozhodně ne do bolesti)
- excentrická svalová cvičení (cvičení, ve kterých sval pracuje ve fázi natahování – viz dále)
- v akutní fázi aplikace chlazení
- fyzioterapie – měkké techniky na oblast šlachy a lýtkového svalu, ultrazvuk, laser, kineziotape
Příklad techniky kineziotapu na Achillovy šlachy
- enzymoterapie
- v poslední době se v léčbě tendinopatií využívá aplikace rázové vlny
- opich AŠ se v dnešní době už nedoporučuje
Nejdůležitějším opatřením je (bohužel) přestat běhat, neboť každá další zátěž zánět zhoršuje. Při běhu dochází také ke změně běžecké techniky. Bolest šlachy způsobí, že běžec mění svůj krokový cyklus a přetěžuje tak i další struktury na dolní končetině. V případě potíží je opravdu lépe se běhu načas vzdát než řešit chronický zánět šlachy, v nejhorším případě její rupturu (prasknutí). Méně je někdy opravdu více a sebezapření se v tomto případě vyplatí.
Strečink je základ
Protahujte AŠ, klasicky v rovném držení chodidla, nezapomínejte však na pozici s vtočeným chodidlem dovnitř a s vytočeným chodidlem ven. Aplikujeme obecné zásady strečinku – sval uvést do tahu (sval má více nervových zakončení, proto cítíme tah dříve ve svalovém bříšku než ve šlaše), jenže pozor, do tahu, nikoliv bolesti, vydržte asi 15 až 20 sekund. Pokud se během této doby tah ve svalu sníží, dotáhnout do další pozice.
Protahování lýtka
Hamstringy - správně
Hamstringy – špatně
K využití jsou i sofistikovanější metody strečinku – postfacilitační strečink, spray and stretch, Sölvebornova metoda, Holtova metoda a jiné. Protahujeme i zadní stranu stehna, hamstringy, protože takto svalová skupina funkčně souvisí: nejlépe ve stoji, nohu položte na vyvýšenou podložku, proveďte rovný předklon (pohyb se děje v kyčelním kloubu, nikoliv v bederní páteři), pokud cítíte tlak pod kolenem a ne v mase svalů na zadní straně stehna, doporučuji lehké pokrčení kolene. Neopírejte se rukama o stehno – vede to k přílišnému tlaku směrem do prolomení kolenního kloubu.
Excentrické cvičení na lýtkový sval
Cvičení se provádí na stupínku, a to ve dvou variantách – s nataženým kolenem a s pokrčeným kolenem, tak, aby se procvičily oba výše zmiňované svaly. Cvičení se doporučuje provádět dvakrát denně každý den v týdnu po dobu 12 týdnů, po této době třikrát týdně. Počet opakování – dle tolerance zátěže.
Samotné provedení cviku: ve stoji na jedné noze v neutrální poloze, tedy 90 stupňů v kotníku, provedeme pomalé spuštění směrem dolů do protažení lýtka. Položíme na stupínek druhou nohu, která nás vytáhne nahoru (pohyb nahoru bolestivou nohou neprovádíme).
V klidovém období (bez bolesti) je vhodné cvičit obě nohy – preventivně. Doporučuji cvičit v botách – na boso jsem měla pocit, že mi noha moc dlouho nepožije a cvičení tak bylo limitováno bolestivým opřením chodidla o hranu stupínku než vlastní zátěží lýtkových svalů.
Cvičení s nataženým kolenem
Cvičení s pokrčeným kolenem
Kateřina Honová, fyzioterapeutkaFyzioterapeutka a instruktorka fitness cvičení. Absolvovala velký počet specializačních školení, publikuje v odborných časopisech a vede vlastní akreditované kurzy. V praxi se zabývá aplikací fitness pomůcek do léčebné rehabilitační terapie. Žije a pracuje v Brně. |
