Denně děláme stovky malých či velkých rozhodnutí. Co je klíčem k dobrému úsudku?
Vědět, co chci. A to myslím celkově v životě. Vědět, zda někam směřuji, zda mám nějakou vizi a zda dokážu vidět za svoje rozhodnutí. Tedy odhadnout jejich důsledky.
Takže bychom veškerá rozhodnutí měli dělat zodpovědně k vlastní budoucnosti?
Samozřejmě. Zejména nákupní rozhodnutí však často děláme impulzivně a na základě emocí. A většinou až zpětně si je racionalizujeme a snažíme se v nich najít logiku. Typicky: „Tyto boty jsem přece potřebovala k této kabelce.“
Často jsme dané rozhodnutí už dávno udělali, ale bojíme se to přiznat, protože není v souladu s tím, co od nás očekávají ostatní.
