„Je důležité neříkat věty, které nemyslíme vážně, a nabídky pomoci, které nemyslíme konkrétně. Aby v případě, že se pozůstalý člověk skutečně ozve, nepřišlo: No, to já nemůžu. To je prostě k ničemu,“ radí v podcastu Sylvie Stretti s tím, že ideálně je vyjádřit upřímnou lítost. „Já bych poradila svou větu, že mě to mrzí, že se mu to stalo. To je autentické.“
Pokud chcete blízkému pozůstalému skutečně pomoci či jej utěšit, buďte zkrátka konkrétní, dodává Sylvie Stretti, třeba mu nabídněte, že mu odpoledne rozvezete děti do kroužků.
PODCASTY iDNES.czŽenský svět do uší. Redakce ONA pro vás rozjela nové podcasty. NA KAFI najdete na iDNES.cz ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá...  |
„Rozhodně nesklouzávejte k rádoby útěšným větám typu: Čas to zahojí, to bude fajn. Nebo: Vždyť jsi mladá, ještě si někoho najdeš. Nebo: Víš, kolik můžeš mít ještě dětí? Ty brďo, to by člověk vystartoval i za ty klienty, když slyší, čemu jsou kolikrát vystaveni. Tady přece nejde o to, že může mít dalších pět dětí, pořád to bude dalších pět dětí, nebude to to jedno, které zemřelo. To neznamená méně kvalitní vztah, ale bude jiný. A člověk si s sebou nese pytel bolesti s tím, že ten, koho měl rád, prostě zemřel.“
Host podcastu upozorňuje, že člověk se nemůže vyrovnat se smrtí, že takové spojení je nonsens. „Člověk se může vyrovnat maximálně se svou smrtelností jako s neměnným faktem. Ale v rovině úmrtí blízkého často slýchám od klientů, že se s tím zkrátka naučili žít. Ten balík bolesti si s sebou dál nesou, ale navždy to zůstane jejich součástí.“
Kolik čas člověk potřebuje, aby se se smrtí blízkého srovnal a prošel si nejtěžší částí truchlení? U každého je to individuální, ale o akutní fázi se mluví jako o období dvou let.
Je rozdíl mezi truchlením u dospělého a truchlením u dětí? Dospělí truchlí kontinuálně a s bolestí se učí žít delší dobu. „U dětí se fáze truchlení a smutku častěji střídá, stejně jako jejich emoce. Dost často se jim smutek vrací a často je navázán na určitá vývojová období, na určité zátěžové momenty. Najednou určitou vývojovou fázi prožívají mnohem intenzivněji než jejich vrstevníci, protože ten přechod je pro ně náročnější. V našich službách bývají děti kratší období než dospělí, ale také se nám často vrací,“ uvedla v podcastu NA KAFI Sylvie Stretti.
Jak komunikovat smrt blízkého u dítěte ve škole směrem k učiteli a směrem ke spolužákům? Jak zavčasu vysledovat moment, kdy se dítě ve svém smutku utápí a ztrácí? A jak odpovídat na všetečné dětské otázky, když jsme sami velmi rozbolavělí? Nejen o tom jsme si povídaly s ředitelkou terapeutické poradny Vigvam v posledním dílu podcastu NA KAFI.
