Občas jsme skleslí, protože nás rozhodily kamarádky svými poznámkami, ale to většinou s nocí přejde. Někdy jde ale o víc – nevěra, zrazená důvěra v práci, nezvedenost dětí, proradné sestřenice… Dumáme o tom dny, týdny… Trápí nás to, takže se zážitek nebo nenálada přelije do následujícího období a pak se plíživě vkrádá do dalších a dalších dnů a měsíců.
Budíme se s pocitem marnosti, který ovlivňuje náš režim i výkon v práci a doma, noříme se do chmurných myšlenek a… Těch příznaků je spousta. Pokud váš pokles nálady neustupuje a trvá déle, může jít o příznaky deprese.
Pojmy a dojmy
To, že se každému jarnímu splínu a nenáladě hned začalo říkat deprese, už odborníci vyvrátili. Většinou jde naštěstí jen o nesprávné pojmenování přechodné nálady. Deprese je totiž něco úplně jiného než to, že se pohádáte s mužem, jste rozčílené a nechce se vám ráno do práce. Problém však nastává, pokud se špatných pocitů nemůžete zbavit.
Šest procent ČechůTak málo lidí u nás vyhledává odborníka, aby zvládli zátěžové situace nebo těžké životní situace. Podle projektu Česko v datech je odborná pomoc až krajní řešení, přitom šedesát procent lidí se nesvěří nikomu a snaží se s psychickým problémem vypořádat sami. Další třetina se pak obrací na své přátele. |
Oficiálně se dá deprese diagnostikovat již po dvou týdnech soustavně pokleslé nálady. Typickými znaky jsou pocity smutku a beznaděje, ztráta zájmu o oblíbené aktivity, únava, problémy se spánkem a koncentrací. Dále dochází ke ztrátě chuti k jídlu nebo naopak k přejídání. Člověk, kterého postihla deprese, mívá také nízké sebevědomí a může ho přepadat úzkost bez zjevného důvodu.
A pravou depresi nesmíte brát na lehkou váhu, dokáže opravdu ohrozit kvalitu života. V dnešní době trápí duševní nepohoda čím dál více lidí, a důvodů je mnoho. Od tíživé situace kvůli pandemii, inflaci či válce až po novodobé stresové situace, jako je například kyberšikana či stalking na sociálních sítích.
Věděli jste, že podle Světové zdravotnické organizace se deprese dokonce brzy stane druhou nejčastější příčinou práceneschopnosti ve světě?
„V Česku a na Slovensku, ale třeba i v Rakousku jsou psychické nemoci a poruchy chování druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Duševní choroby jako deprese, ale také úzkostná porucha nebo vyhoření mohou při závažném průběhu člověka opravdu vyřadit z pracovního procesu. Podle stupně závažnosti vedou až k invaliditě. V souvislosti s nepříznivým vývojem v této oblasti je přirozenou reakcí pojišťoven rozšiřovat krytí invalidity v životním pojištění o psychická onemocnění,“ potvrzuje trend Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny.
Jak zůstat v pohodě?
Profesor Jiří Raboch, psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, doporučuje: „Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují.“
Barvy, které povzbudí
|
Důležité je především stanovit si priority a najít zdroje, ze kterých budete čerpat energii a příjemné pocity. Pokud pracujete od nevidím do nevidím ve stresujícím prostředí, moc času pro jejich načerpání už nezbývá. Soustřeďte se na sebe, na své zájmy, dopřejte si péči i pocit, že nic nemusíte. Nedělejte jen to, co chtějí ostatní, a v neposlední řadě si vybírejte lidi, se kterými chcete trávit svůj volný čas. I ti mají velký vliv na vaši psychickou pohodu. Stýkejte se především s lidmi, se kterými se cítíte dobře a máte pocit, že vám pomáhají dobít baterky.
A nakonec to nejdůležitější – nebojte se vyhledat pomocnou ruku. Při psychické nepohodě se obraťte na někoho blízkého. Pokud nemáte nikoho, kdo vás vyslechne, nebo vám to nepomáhá, zkuste vyhledat odborníka. Návštěva psychologa není nic, z čeho byste měli mít strach. Někteří experti fungují „na pojišťovnu“, ale čekací doby bývají delší. Zkuste vyhledat psychologa ve vašem okolí, hodinová konzultace stojí kolem tisícikoruny. Léky vám předepsat nemůže, ale pokud bude mít podezření na deprese, odkáže vás na praktického lékaře nebo psychiatra, který si už s větším problémem bude vědět rady. Dočasná medikace může přinést výrazné zklidnění.
Čas zpracovat emoce po smrti blízkého
Zatímco někteří dávají své emoce otevřeně najevo, jiní je drží pod pokličkou a kontrolují je – především u mužů je to tak dané už od dětství, protože „chlapi nepláčou“.
„Muži častěji oproti ženám potřebují mít své emoce pod kontrolou nebo o nich minimálně méně mluví. Což je také důsledkem velkého tlaku společnosti. A pak když emoce muže dostihnou, bývají hodně zahlcující a silné. Mohou vést až k tomu, že znemožní běžné fungování,“ říká Mgr. Sylvie Stretti, ředitelka a zakladatelka neziskové organizace Poradny Vigvam, která se zaměřuje především na pomoc pozůstalým znovu objevit bezpečí v jejich světě.
Právě úmrtí blízkého patří k těm nejstresovějším faktorům. Cítit smutek, bezmoc a strach z budoucnosti je po smrti blízké osoby naprosto přirozené. Přesto, když se do takové situace dostanou muži, značná část z nich si projevení a odžití emocí nedovolí. „Nejsilnější faktor, který truchlení ovlivňuje, je povaha, zázemí a vyrovnávací strategie jedince. Velký rozdíl je spíše v pohledu společnosti na rozdílné truchlení mužů a žen a tím i jiné sebepojetí a sebevnímání než na reálné zpracovávání emocí,“ doplňuje expertka.
Truchlení nefunguje podle systému a terapie u většiny lidí opravdu pomáhá, jen je třeba začít s ní včas, aby se z nenálady a smutku nerozvinula vleklá deprese.
Látky a bylinky, které povzbudí duševní pohodu
|
