Generace Z, Zetka, internetová generace, generace „Já“, generace Sněhových vloček. Tito jedinci se narodili mezi lety 1995 a 2010. Generace nastupující po mileniálech je nejpočetnější a za rok a půl bude tvořit téměř třetinu celosvětové pracovní síly.
Podle starších ročníků a některých médií jsou Sněhové vločky slabými jedinci zaměřenými na svůj individualismus, trpícími přehnanou citlivostí a sebestředností. Jsou křehcí a při jakémkoli konfliktu či setkání s faktem, se kterým nesouhlasí, roztají jako jejich ledová předloha.
Vyrostli ve vysokopříjmových zemích v online světě s tabletem či mobilem v ruce, informace si nehledají v encyklopediích, ale na internetu. Neholdují příliš alkoholu a víkendovému společenskému víření, ale ani sexu. Považují se za jedinečné, stejně jak jedinečná je každá sněhová vločka.
Pojďme si ovšem říct, že tato označení jsou přehnaně kritická a nespravedlivá, protože každá generace vyrůstá za jiných podmínek a ty, ve kterých vyrůstaly Sněhové vločky, možná nebyly prvoplánově těžké či život ohrožující, nicméně byly velmi komplikované a především nové, protože se s nimi doposud žádná jiná generace nesetkala.
I podle odborníků je proto jejich charakteristika přísná a plná předsudků, které jsou vůči generaci mladých zbytečně ostré a především nefér. „Podle mého názoru se jedná především o manifestaci starého známého fenoménu, kdy odstupující generace žehrají na generace nastupující, přičemž si idealizují sebe sama, přestávají rozumět vývoji světa a ztrácejí chuť nebo schopnost na něm participovat,“ uvedl ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví Petr Winkler.
Generaci Sněhových vloček vychovávali úzkostní rodiče v době absolutní svobody, kterou oni sami ještě neměli, ale kteří se už snaží klást důraz na individualitu člověka. Sněhové vločky ve svém dětství netrpěly nedostatkem, nezažily světový válečný konflikt a neprošly žádnou krizí, která by mohla jejich křehkou duši zocelit a postavit ji už v raném věku nohama na zem.
Přitom jako první byly děti této generace vychovávány v éře internetu a všeobjímající globalizace, která jim umožnila nepřetržitý přísun informací a možností všeho druhu. A v období své největší křehkosti – v dospívání, jim přišla do života pandemie, karanténa a reálná hrozba válečného konfliktu.
„Tato generace čelí náročným problémům, například globálnímu oteplování, hrozbě války nebo zoufalé bytové situaci. Kvůli sociálním sítím jsou vystaveni velkému množství informací a vjemů. Hrozby se tak zdají ještě intenzivnější. To způsobuje větší citlivost. V mladé generaci lze sledovat raketový růst psychických potíží, mimo jiné úzkostí a depresí, dala by se tedy skutečně označit za více citlivou,“ uvedla na svém instagramu psychoterapeutka Ráchel Bícová s tím, že označování mladé generace Sněhovými vločkami bagatelizuje jejich problémy, je dehonestující a shazuje lidi, kteří se umí postavit za svá práva.
Generací Z to nekončí. Jak si rozumějí tradicionálové s alfami? |
Míra individualismu je u Sněhových vloček logická s ohledem na trendy populace v dlouhodobém měřítku: rodiny už mají menší počet dětí, které si lidé pořizují ve vyšším věku, takže děti musejí snášet vysokou míru protektivního chování ze strany svých rodičů.
Síla generace
|
„Kořeny individualismu v novodobých dějinách vidíme již v osvícenství a souvisí se sekularizací a zdůrazňováním individuálních práv a svobod. Akcelerace nastává po druhé světové válce v souvislosti s prosazováním lidských práv, bezprecedentním rozvojem výpočetní techniky, medicíny a dalších oborů, zrychlující se globalizací a s přesunem lidstva do informačního prostoru, kde nyní zmíněné generace tráví podstatnou část svého bdělého času. Individualismus tedy rozhodně není nějaký výmysl posledních generací, ale mocný proud ve vývoji lidstva, do kterého se tyto generace prostě narodily,“ dodává Winkler.
Současná nastupující generace podle něj není zranitelnější, ale žije ve světě, kde je vystavena jiným výzvám, nástrahám a stresorům než generace předchozí a jednoduše se musí na tuto situaci adaptovat. „Jinými slovy, domnívám se, že jde o přirozený vývoj, nikoli rozmar nebo slabost. Náročnější to má především psychologicky, protože důsledkem nastíněných změn je mimo jiné také enormní nárůst psychosociálních stresorů, který v posledních dekádách neustále akceleruje,“ vysvětlil odborník.
Internetový boom navíc generaci vystavil sociálním sítím, kde mladým umožňuje vybírat si své partnery pro komunikaci a hledat si své „souhlasné bubliny“, které podporují jejich názor. Jakýkoli příchozí konflikt či výměna názorů je pak náročnější, protože mnozí na něj nejsou připravení.
Naslouchejte jim a komunikujte s respektem
Jak komunikovat s blízkými, kteří se řadí do generace Sněhových vloček a kde hledat průsečíky? Klíčem je respekt, empatie a autenticita.
„Samozřejmě naslouchání, trpělivost, tolerance, jasná komunikace a podobně. Pokud k tomu přidáme vlastní schopnost nebo alespoň snahu porozumět sobě samému a svým vlastním motivacím, emocím, tenzím, a také pochopení pro rozdílné fenomény, která nás formovaly, vytvoříme tím dobrý prostor pro vzájemná setkávání a společnou existenci,“ míní ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví.
Ve vzdělání nastupující generace pak respektujme to, že Sněhové vločky sáhnou naprosto automaticky po tabletu a internetu, než aby informace vyhledávaly ve slovnících a encyklopediích. Písemnou práci či rešerši je tato generace již schopná tvořit prostřednictvím umělé inteligence a klasické přednášky, kde se očekává pasivní poslech, ji nejspíš ubijí, protože je srozuměna s tím, že vše podstatné má v mobilním telefonu. nemá problém jít svou cestou a studium si rozložit na více let, odložit je a cestovat. Dává si více času na velká rozhodnutí.
Navzdory své citlivosti je současná mladá generace výjimečná a nesporně má i kladné vlastnosti: třeba odpovědnost za sebe sama a empatii a neuvěřitelnou schopnost spolupráce s moderními technologiemi, které zcela přirozeně vzala za vlastní, jelikož se s nimi jako první setkává od úplného startu svého života. Nastupujícímu světu tam má co dát, a především bude formovat následující generace. Jak?
„To bude do velké míry záležet na vývoji světa. Pokud bude pokračovat v současném trendu, tak bude naše kvalita života – a nebál bych se říci i přežití lidstva na Zemi – stále více záležet na naší duševní gramotnosti a psychosociální vyspělosti. Domnívám se, že právě zde, navzdory všem zdánlivým neúspěchům, dělají současné generace obrovský pokrok,“ poznamenal Petr Winkler.
Generace ZNarozeni: 2001–2010 Další názvy: děti nového tisíciletí, generace M (multitasking), generace I (internet), generace N (net), iGen (internetová generace). Charakteristika: Digitální domorodci, kteří vyrostli na síti World Wide Web. Věří, že každý problém vyřeší po svém. Hlavně jinak, než velí tradice, instituce, stát, národ a jim podobné přežitky. Žijí online a v rychlém tempu. Klasické vzdělání pro ně postrádá smysl, vždyť „UTFG = Use the Fucking Google“ (použij ten podělaný google). Konečně zareagovaly i školy a přestávají své žáky nutit do všeobecného přehledu. Budoucnost je přece ve specializaci! Práce: Rychle se adaptují a skvěle vládnou angličtinou. Nedokážou se však dlouho soustředit a valící se množství informací mají potíž třídit. Zaměstnanecký poměr je neláká. Proč by taky měl, když vidí své nezletilé vrstevníky, kterak na YouTube vydělávají násobně víc než jejich rodiče? Na rozdíl od generace Y však „zetka“ svět změnit opravdu chtějí. Ovšem ne z open space, ale z domova. Rodina: Mají buď jednoho, nebo žádného sourozence. S rodiči si rozumějí, panuje mezi nimi spíše kamarádský vztah. Zajímavost: Spadá sem i tzv. generace sněhových vloček. Jde o labilní, křehké, urážlivé jedince, přesvědčené o své výjimečnosti. Žádný div, když je vychovávali hyperochranářští rodiče a na rozdíl od svých předchůdců zatím nemuseli řešit žádné významné problémy, které by je zocelily. Výraz poprvé použil Chuck Palahniuk v románu Klub rváčů: „Nejsi krásná a jedinečná sněhová vločka… Jsi stejná hnijící organická hmota jako kdokoli jiný a my všichni jsme součástí jedné a té samé hromady kompostu.“  |
