Lékařka Aneta Málková je autorkou webu I ty porazíš bulimii a také autorkou několika e-booků, které mají pacientům s poruchou příjmu potravy pomoci. Ví, o čem mluví, má totiž vhled z obou stran. Od puberty se trápila svou váhou a postavou, střídavě hladověla a úporně cvičila. Sedm let pak žila s diagnózou a z bulimie se dokázala vyléčit sama.
Poruchami příjmu potravy trpí čím dál mladší děti, ale také muži. „Osm až deset procent pacientů tvoří muži. To číslo trochu narůstá a je to tím, že se o onemocnění více mluví. A také tím, že tlak na dokonalý zevnějšek je v dnešní době mnohem větší i směrem k mužům,“ vysvětlila při rozhovoru Aneta Málková.
A zatímco ženy se v honbě za dokonalou postavou trápí hladověním, poté trpí přejídáním a následným zvracením, muži poruchy příjmu potravy prožívají jinak.
PODCASTY iDNES.czŽenský svět do uší. Redakce ONA pro vás rozjela nové podcasty. NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá..  |
„Motiv a základ je stejný, ale je pravda, že u mužů se to často zvrhává v opak anorexie. Odborně se tomu říká bigorexie a je to pocit z nedostatečného osvalení, kdy kluci tráví život v posilovnách, aby se dostali ke svému ideálu,“ dodává lékařka s tím, že pak se do honby za velkou muskulaturou přidávají anabolika, proteiny, steroidy a všemožné zázračné a nebezpečné prostředky slibující velké svaly.
Prevence v pubertě je pozdě
V podcastu NA KAFI jsme s Anetou Málkovou probraly také to, proč se hranice, kdy dívky propadají poruchám příjmu potravy tak snížila. „Doba se změnila a prevence poruch příjmu potravy se dříve soustředila na střední školy, ale to je dnes už dávno dávno pozdě. Dokonce se ukazuje, že první negativní pocity vůči vlastnímu tělu děti, ale především tedy holčičky, zažívají už kolem třetího až čtvrtého roku života. Člověk by se měl zamýšlet nad tím, co doma říká, a to už od batolete,“ řekla v podcastu.
Zásadní roli na rozvoj tohoto onemocnění má sociální prostředí a to, jak nás formuje rodina, škola, koníčky, přátelé, trenéři... a média. „Obrovskou roli sehrávají sociální sítě, profily fitnessaček a influencerek na Instagramu či TikToku: to je absolutně toxické prostředí. A pak už jen stačí, když vám někdo připomene, jak jste byla v dětství oplácaná holčička a ve škole na tělocviku neuděláte kotoul a učitel se vám před zbytkem třídy vysměje...“ vysvětluje Aneta Málková.
Apeluje na rodiče, aby doma nevytvářeli tlaky na dokonalost směrem k dítěti, ale ani směrem k sobě. „Není to jen o jídle, ale i o atmosféře v rodině, o vztazích v rodině, k tělu, k sobě samému. Nejde jen o výchovu, ale především o osobní příklad. Jde o to jíst společně, mít jídlo rád, mluvit o jídle jako o něčem, co je běžné, ale pozitivní. Důležité je také nevytvářet doma nějaké tlaky o tom, co je zdravé a co je nezdravé, nekomentovat děti. Ale v případě maminek nekomentovat ani svoji postavu,“ radí lékařka v podcastu NA KAFI s tím, že to, co holčičky slyší, to se jim v hlavě usadí mnohem víc než to, co jim maminky řekly o nich samých.
„Na to je třeba dát si velký pozor. Komentáře se vztahují i na ty ostatní okolo nás. Tato toxická věc vládne společností, a tak, jak chceme být laskaví ke svým dětem, tak laskaví bychom měli být ke všem okolo,“ dodává.
Poruchy příjmu potravy
 Lékařka Aneta Málková byla hostem podcastu NA KAFI |
