Bezdětnost byla špatně vnímána vždy
Většina bezdětných žen připouští, že nemít děti bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, jaké musely v životě udělat. Je dokázáno, že společnost má tendenci přeceňovat svobodnou vůli takové volby, a naopak podceňovat faktory, které ženy nedokázaly ovlivnit.
Mnoho z nich jednoduše nepotkalo vhodného partnera nebo propásly okno, kdy bylo možné potomka počít. Možná se na dítě necítily z finančních nebo sociálních důvodů. Nebo si prostě jen řekly, že planeta v současné době více lidí nepotřebuje.
Podle americké profesorky historie a autorky knihy How to Be Childless Rachel Chrastilové se kolem rozhodnutí nemít děti točí dva hlavní mýty. Prvním je obecné přesvědčení, že absence dětí dělá život nekompletním a nenaplněným. Druhým je názor, že mezi bezdětnými a rodiči bude vždy panovat napětí způsobené vzájemným neporozuměním.
Prošla jsem si peklem. Moderátorka Hynková Vrbová o bezdětnosti i Cimickém |
Bezdětnost je podle Chrastilové téma, které společností napříč historií rezonovalo odnepaměti. Být bezdětný mělo historicky špatnou pověst už od středověku. Jeden z důvodů mohl být podle Chrastilové spojen s přežitím rodného jména a majetku.
„O lidstvu se vždy uvažovalo jako o nepřerušeném řetězci reprodukce, který bezdětní trhají. Lidem bez dětí je proto často naznačováno, že svou energii, tělesnost, čas i zdroje napínají jiným směrem, než jaký je podstatou samotného života – tedy množit se. Z toho dodnes pramení názory druhých, že bezdětní nežijí svůj život plně a naplněně,“ vysvětluje Chrastilová, která se svobodně rozhodla nemít děti. Sama ze své zkušenosti přiznává, že schopnost a názor, zda mít či nemít děti, je v dnešní době věc veřejná.
„Když jsem ještě v pětatřiceti byla bezdětná, otázky na to, kdy budu mít dítě, byly na denním pořádku. Když jsem pak v devětatřiceti otěhotněla, ti samí lidé mi bez dovolení sahali na břicho, jako kdyby moje těhotenství bylo věcí veřejnou. Nevím, zda mě víc vytáčely otázky na mateřství nebo náhlý a přehnaný zájem, když jsem konečně otěhotněla,“ líčí žena, říkejme jí třeba Markéta, která si na mateřství počkala a zažila tak zkušenosti z obou stran barikády.
Práce, svoboda, cestování i nefunkční vztahy. Proč ženy odkládají mateřství |
K dnešnímu datu bylo v České republice 21,7 procent žen bezdětných a jejich počet stále roste. Podle Anny Šťastné z institutu SYRI stojí za rozhodnutím nemít děti nejčastěji osobní postoje, ale také neexistující nebo nevyhovující partnerský vztah, případně rozpor partnerů v otázce, zda mít či nemít děti.
„Podle šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí si téměř tři čtvrtiny bezdětných žen přály mít děti. Jen 13 procent dotázaných bezdětných ve věku 25 až 44 let si děti v budoucnu mít nepřeje. Norma mateřství je ve společnosti stále silně zakořeněná,“ říká Šťastná. Poukazuje tak na fakt, že v celé populaci se s plánovanou bezdětností setkáváme pouze zřídka.
