Kolem mne se pohybuje dost bezdětných žen, ale myslím si, že mnohé z nich jsou svému okolí a společnosti mnohem přínosnější, než spousta těch, které porodily. Nevím, proč by si jen kvůli bezdětnosti měly připadat jako nějaké druhořadé bytosti.

Je mi skoro 50, jsem bezdětná, a ocejchovaná si teda nepřijdu... a mám kolem sebe několik podobných žen...

Jo, občas někdo u tématu řekne, že nemám děti a tak... ale to se říká podle mě u každého tématu, o kterém se mluví...

Zrovna vcera jsem cetla clanek ve Forbes, ze je stale vice DINKS, protoze uz to prave prestalo byt spolecenske stigma. Tak nevim...

Není problém bezdětnost jednotlivce, problémem je bezdětnost společnosti. V Evropě zvolna vymíráme a pokud se něco nezmění, (nevěřím tomu), tak v horizontu 50-100 let Evropan přestane většinově existovat a nahradí ho Indové, Afričani a Arabové, kteří řeší, že mají taky 14 dětí a neví, jak je uživit. Na rozdíl od Evropana/ky, který/á zvažuje jestli mít dítě jedno nebo žádné, protože ztráta komfortu.

Jedinec, který se rozhodne pro bezpotomkový život má problém, komu jím vytvořené hodnoty (finanční, hmotné ale i duševní) odkázat. V řadě případů po něm opravdu nezbude nic. Ani ten pokračující život, ke kterému byl/a zrozena.

Z globálního hlediska je to jedno. Problém to je pro potomky nás detnych,kteří budou zazivat transformaci společnosti nebo občanské války.

Žena, která neporodila, promarnila život. Nesnažte se to zakrývat.

Spíš bych to otočil. Žena, která souzní s archetypem matky, by děti mít měla. Naopak žena, pro kterou je dominantní jiný archetyp, má za úkol najít své naplnění jinde, tak aby prožila šťastný život.

vyzaduje to vysokou davku indoktrinace vykolejit chovani, ktere je zakodovane v lidske DNA ....

vysledkem je snizeni obsahu one DNA v populaci

toto jsou fakta

nikoliv pocity....

z biologického hlediska je bezdětnost jednoznačně selháním. jak pro ženu, tak pro muže.

Nejen z biologického.

Stačí se mrknout tady do diskuze - pulka lidi mluvi o tom, ze zenska musi mit deti a druha pulka, ze je to kazdemu jedno a ze je tento typ clanku uplne zbytecny. Jen tady ta diskuze potvrzuje vsechno, co ve clanku zaznelo. A ted z osobniho hlediska. Jsem bezdetna tricatnice. Nikomu do toho nic neni, proc deti nemam, ale co v clanku nezaznelo, ze je pomerne dost zen, ktere deti mit nemohou, ze se treba potykaji s takovymi zdravotnimi potizemi, ze i kdyby se na hlavu stavely, tak dite mit nebudou.

A osobne se me dotkly komentare o tom, ze jsem zcela coby bezdetna zbytecna. Pojdte mi rict do oci, ze jsem zbytecna, ze ma existence nema smysl.

A ze se mi stava casto, ze se me lide, ktere vidim poprve v zivote, snazi vysvetlovat, jak musim mit deti, a ze uz mam nejvyssi cas, abych svou bezdetnost vyresila, ze budu cely zivot litovat, ze nemam deti, a proc nemam deti? Copak nechapu, jak si ochuzuju zivot... Kamaradka zaziva neco podobneho, a neni ji prijemne vysvetlovat, ze ma za sebou uz pet samovolných potratu a ze je psychicky uplne na dne, ze deti, ktere strasne chce, zatim nema. Lide, prosim, hledte si sveho, nechte si sve nevyzadane rady a poznamky. Ublizujete ostatnim, i kdyz si to treba neuvedomujete, ale slova opravdu zranuji.

Na idnesu se rozhodně nenechte zraňovat. Jsem tu aktivní zhruba 10 let a je to tady pořád ta stejná sociální bublina. Naprosto bez ironie, brouku.

Kdysi mě tady taky názory ranily, ale pak za tři, pět let vidíte furt ta stejná jména psát stejné plky.

Další z témat, kde ten cejch spíš vyrábějí média, případně některé bezdětné ženy, které mají pocit, že jsou vnímány jako divné. Já to vidím kolem sebe tak, že to je většinou lidem jedno, případně se zeptají, jestli žena děti nechce. Což uznávám, že je otázka, kterou by si cizí lidé měli odpustit. Každého věc a rozhodnutí.

Fakt to prej tak není, že to lidé neřeší. Asi záleží, v jakém prostředí, v jaké sociální bublině, se člověk pohybuje, ale prý (mám pár bezdětných kamarádek kolem čtyřicítky) to někteří lidé řeší dost.

Rozhodně jen málokdy za tím bude čistě nechuť k dětem sama o sobě. Život je prostě náročnější, na vzdělání a zároveň na tzv. věnování se dětem, čímž je i náročnější najít vhodného partnera, aby to zapadlo. Dřív, i když měla žena doma tzv. druhou směnu, přece jen měla typicky práci od-do, často s čistší hlavou, dětem dala najíst, a ty se zabavily samy lítáním venku s kamarády. Různé preventivní prohlídky jako zubaře zajišťovala často škola, atd.

Jako myslíte, že je čím dál těžší najít správného idiota, který by to celé financoval a obsluhoval? Tak to máte pravdu ...