S pozdním mateřstvím totiž nesouvisí jen případné problémy s plodností nebo těhotenská rizika. Ale také to, že dítě se prostě na váš rodný list neptá, očekává stejnou energii, jakou mají dvacetileté matky.
„V období po porodu zůstala z mého pracně vybalancovaného života kůlnička na dříví. První rok byl jenom fičák a já v něm kmitala. Fascinovalo mě, jak si takový drobeček všechny srovná do latě. Má nás pod kontrolou a mě nejvíc – nastaví si mě, jak potřebuje, a já jsem na značkách a funguju, ať se cítím, jak se cítím,“ vyprávěla mi kdysi psycholožka Lucie Kolaříková.
Češky rodí své první dítě v průměru kolem devětadvaceti let. Vyplývá to z analýzy Průvodce porodnicemi od společnosti Aperio. Zdá se vám to na prvorodičku hodně? Tak pozor, před třemi lety to bylo dokonce jednatřicet let! Přitom ještě v době, kdy přišla na svět většina z nás, byla těhotná žena po třicítce celkem rarita. Standardně se rodilo kolem dvaceti.
„Já jsem se tak strašně styděla, že čekám v tomhle věku ještě dítě! V porodnici se na mě chodili medici koukat jako na exota,“ vyprávěla mi moje maminka, jak se ve svých dvaatřiceti letech ocitla v nelichotivé kolonce „geriatrická matka“. Připomeňme si, že geriatrie je lékařský obor zabývající se chorobami lidského stáří a jejich léčením. Takže používaný překlad „stará matka“ je ještě celkem eufemismus.
Společnost vs. novopečené matky. Ničí je tlak i pocit vlastní nedostatečnosti |
Moje maminka měla tehdy doma už desetiletou školačku. Kdyby ne, dostala by navrch nálepku „primipara vetus“ (stará prvorodička). To dnes nás třicetiletá prvorodička nijak zvlášť nezarazí. Nabízí se ovšem nekorektní otázka, zda rodit první dítě takhle „pozdě“ je vlastně dobře.
Kdy je ten správný čas
Jaký věk je opravdu ideální pro rození dětí a jejich následné opečovávání? Gynekolog vám řekne, že zhruba kolem dvacítky nebo lehce po. Psycholog číslo posune k pětadvacítce, protože v tom věku už to přece jen máte i v hlavě srovnanější. No a sociolog vezme v úvahu i finanční situaci a stabilitu rodičovského páru a odvážně může jako přijatelný kompromis zmínit až třicetiletou hranici.
Jak jste na tom s plodností?Hlavní příčinou úbytku plodnosti v závislosti na věku je klesající množství vajíček, tedy zmenšení takzvané ovariální rezervy. Ve významném počtu případů také neodpovídá věk ženy biologickému věku jejích vaječníků. Jakou rezervu vajíček ve vaječníku ještě máte, pomůže zjistit vyšetření hladiny antimülleriánského hormonu (AMH) v krvi. Hodnota AMH v séru ukáže, zda se stále nacházíte v období optimální fertility, nebo zda vaše schopnost otěhotnět už klesá. Odběry se dělají nezávisle na cyklu, protože hladina AMH se během něj nemění. Vyšetření AMH v krvi stojí mezi 700 a 800 korunami a zdravotní pojišťovny ho nehradí. |
Jenže skutečný život se vždycky neodehrává za ideálních, přijatelných podmínek a povít potomstvo mezi dvacítkou a třicítkou se každé ženě nepodaří. No, nepodaří… Možná ani podařit nechce. Něco jako „plánované nerodičovství“, chápete.
A stal se z toho trend! Češky začaly hromadně odkládat mateřství od počátku devadesátých let dvacátého století, kdy se otevřely hranice a s nimi i možnosti. A tak Husákovy děti, od kterých se očekával babyboom, v plné míře neodrodily. Spousta z nich se totiž rozhodla splnit si nejprve své kariérní cíle.
Mezi další, možná i trochu sobecké důvody patří určitě životní styl – ženy mají pocit, že s dítětem přijdou o svoji svobodu (což každopádně přijdou). Chtějí si ještě užívat, studovat, cestovat, eventuálně se vypořádat se svými osobními problémy.
Důležitou kategorií důvodů, které nahrávají odsouvání mateřství, jsou peníze – mít dostatek finančních prostředků, abych se o své dítě postarala. A když vezmete v úvahu, že náklady na výchovu a výživu dítěte do osmnácti let věku činí podle odhadů skoro dva miliony korun…
Dnešní antikoncepční možnosti umožňují ženám volbu, zda povít, či nepovít. Minimalizují dříve poměrně častou variantu, že jste do toho „prostě vlítla“ a pak teprve zvažovala, zda na to máte – peníze, metry čtvereční, nervy, ale i partnera. To už dnes zas tak moc bolestně neřešíme. Potíž ovšem je, že na vrcholu plodnosti také neřešíme, zda na to budeme mít za pět či deset let… vajíčka.
Teď trochu statistiky: Dvacetiletá žena má po půl roce „snažení“ devadesátiprocentní šanci otěhotnět. Po roce je to dokonce pětadevadesát procent! Zároveň má celkem malou pravděpodobnost, že plod vyfasuje nějakou chybu v chromozomech. K významnému snižování plodnosti dochází asi od dvaatřiceti let.
Dítě? Až později
Po pětatřicátém roce života to plodnost bere šupem dolů – po třech měsících zkoušení máte jen šestnáctiprocentní šanci na početí. A po čtyřicítce je to statisticky už jen sedm procent. Jiná statistická čísla bohužel zase rostou: riziko spontánních potratů, císařských řezů, genetických abnormalit u miminka a tak dále. Pokud se někde v kategorii pětatřicet plus nacházíte, asi tyhle bubáky dobře znáte, nač je tu vypisovat a strašit vás ještě víc.
A pak je tu ještě jeden důvod, proč současné ženy odkládají mateřství. Ten možná taky důvěrně znáte – potenciálních otců se jaksi nedostává. Muži samozřejmě mají také své důvody k odsouvání plození, ne nepodobné těm ženským. Navíc mají pocit, že jejich plodnost je časově neomezená. Což není, jak ukazují čísla – spermie to co do kvality mají v západní civilizaci dost nahnuté a navrch také stárnou.
Když dítě nepřichází. Jak vypadá složitá cesta k vytouženému miminku |
U současných pánů ale také hraje roli jakási krize mužské role. My ženy toho totiž zvládneme samy čím dál víc a za pomoci reprodukční medicíny i dříve nemyslitelné… Je to zvláštní paradox, že pokrok v antikoncepci umožnil obrovský rozmach reprodukční medicíny: kolem IUI, IVF, ICSI a další zkratek metod asistované reprodukce se točí neuvěřitelné hromady peněz.
Touha zplodit (třeba i na poslední chvíli) potomka vás tak může vyjít jako setsakra drahá dovolená. A snadno se může stát, že tyhle peníze de facto vyhodíte z okna. Někdy se prostě příroda přemluvit nenechá.
„Biologicky jsme opravdu nejlépe připravené na to, mít děti, po dvacítce. A je samozřejmě fakt, že čím jsme mladší, tím je pro nás snazší méně spát, být víc v pohybu, máme i víc energie. Ale určitě to neplatí obecně. Svoji roli hraje také naše kondice,“ říká prezidentka Unie porodních asistentek Magdaléna Ezrová.
Upozorňuje ale, že roli hraje i kultura té které společnosti, tedy to, co se od ženy jako matky očekává: „Víme, že před první světovou válkou byl průměrný věk první menstruace okolo sedmnácti let – tehdy tedy byly dívky uvedeny do společnosti a očekávalo se, že se vdají a budou mít děti.
V druhé polovině minulého století měly ženy u nás také děti okolo dvaceti, přitom věk menarche klesl a pohyboval se okolo dvanácti let. A stále má tendenci klesat, roste takzvané procento osmiletých, tedy počet holčiček, které menstruují už v osmi letech.
Na tomto srovnání je vidět, že společnost a její kultura disponuje mechanismy, které zajišťují, aby dívky neměly děti příliš brzy, i když by třeba mohly. Stanovuje si například tabu na pohlavní styk před patnáctým rokem života a podobně.“
Počít, nebo ještě ne? Pět pádných důvodů, proč si zatím nepořizovat dítě |
Představu, že žena bude mít vše, co je spojené s mateřstvím, jednoduché a lehké, když je mladá, považuje Magdaléna Ezrová za mylnou. Stejně jako předpoklad, že starší žena bude lepší máma, protože si „užila“ a teď se může věnovat rodině.
„Upřímně, nemám tato obecná vyjádření vůbec ráda. Určitě existují statisticky jasně dané výhody u mladších žen, hlavně co se týče fyzického zdraví. A určitě s věkem roste i riziko vrozených vývojových vad. To jsou data. Ale jinak vnímám, že být matkou je více ovlivněno společenským vnímáním mateřství než věkem ženy. Každé těhotenství má své nástrahy. O věku ženy to totiž nakonec zas tak moc není. Ženy jsou různé a rodí v různém věku z různých důvodů.“
Takže si to pojďme shrnout: Kolem dvaceti let máte statisticky devět z deseti vajíček kvalitních, tedy schopných oplození. Ve čtyřiceti se poměr obrací – devět je nekvalitních, jedno kvalitní. To není moc dobrá zpráva. Pokud jste ale otěhotněla, je to o to větší důvod k oslavě! Protože přesně tomu jednomu šampionovi z deseti se podařilo pohltit spermii. Hurá!
Tak si pogratulujte a neřešte těhotenské nebo rodičovské bubáky dopředu. Vždycky jsou nějaké nástrahy, nějaké výhody a nevýhody. Přejeme vám, abyste ty výhody využila a nevýhodami se nenechala zviklat. A samozřejmě dětem zdar, zdar, zdar!
Výhody pozdního mateřstvíPokud se z různých důvodů do třicítky či pětatřicítky k miminku nepropracujete, máme pro vás několik uklidňujících argumentů, proč může být fajn spadnout do kategorie „stará matka“. Srovnané hodnoty Odvážná a znalá Neduhy s nadhledem Kondice není zadarmo Dvojnásobná porce |
