1. Ideální váha
Ženy s BMI nad 30 mívají mnohem častěji než jejich štíhlejší vrstevnice poruchy ovulace, častěji se u nich vyskytují samovolné potraty a dochází u nich k četnějšímu výskytu těhotenské cukrovky a vyššího krevního tlaku. „Silnější ženy si tak proto snižují šanci na porod až o 22 procent,“ konstatuje reprodukční endokrinoložka Martina Novotná.
Podle Martiny Novotné organismus obézních žen produkuje mnohem více estrogenu. Tím dochází k hormonální nerovnováze, která vede k problémům s menstruací a ovulací. A pokud se ženám s nadváhou otěhotnět podaří, mají i tak bohužel nižší šanci, že miminko donosí. Zároveň jim hrozí také delší doba porodu a při něm pak i větší ztráty krve. Nakonec rovněž existuje vyšší riziko, že budou tyto ženy muset rodit císařským řezem.
Nedonošení plodu nebo potíže při porodu se ovšem týkají především prvorodiček s nadváhou. Měly by se proto snažit před plánovaným otěhotněním zhubnout, a to nejlépe pod dohledem lékaře nebo dietologa.
Ideální váha pak pomáhá nejen k otěhotnění přirozenou cestou, ale dokonce i při umělém oplodnění. Ženám s váhou v normě totiž stačí menší dávka hormonů, navíc mívají více kvalitnějších vajíček.
2. Vyvarujte se stresu
Je vědecky prokázáno, že pokud se žena z pracovního nasazení nebo například z nefungujícího vztahu už nějakou dobu přímo hroutí, snižuje si tím šance na to, že se v dohledné době stane matkou. Ve stresu totiž tělo produkuje více stresových hormonů adrenalinu a kortizolu, které možnost otěhotnění eliminují. Schopnost otěhotnět úzce souvisí s psychickou pohodou, a tak už dnes mnohé kliniky nabízejí svým pacientkám dokonce i psychologickou pomoc – buď ve formě konzultací, nebo rovnou terapií.
„Osvědčily se především psychosomatické a psychoterapeutické metody. Dobře funguje i akupunktura, která odblokovává dráhy energie. Výsostné postavení má také jóga, která člověka na chvíli zastaví a pomůže mu, aby vnímal jen sám sebe,“ vysvětluje Michaela Šilhavá, psychoterapeutka Institutu reprodukční medicíny Unica v Brně.
3. Zrádná hormonální antikoncepce
Až polovina žen v plodném období života (od puberty do menopauzy) užívá podle statistik tzv. kombinovanou hormonální antikoncepci – klasickou pilulku, náplast nebo třeba vaginální kroužek. A přestože žádná studie dosud neprokázala, že by ženy užíváním hormonální antikoncepce ohrožovaly svou reprodukční funkci, může antikoncepce maskovat například problém s ovulací nebo předčasnou ovariální nedostatečnost (tzn. že se vaječníky předčasně vyčerpají a vajíčka ženě dojdou například už okolo 35. roku věku), která údajně potkává 1 procento plodných žen.
„Pokud žena už od puberty užívá antikoncepci, kterou jí lékař předepsal, protože měla například nepravidelný menstruační cyklus, může se stát, že po vysazení hormonální antikoncepce za deset nebo dvacet let zjistí, že problém s menstruačním cyklem nezmizel, jen se kvůli antikoncepci spíše schoval a odsunul do pozadí,“ popisuje gynekolog Jan Lacheta z Institutu reprodukční medicíny Unica v Brně.
Potíž je v tom, že s rostoucím věkem ženy plodnost klesá. A po 35. roce života klesá dokonce velmi rychle. Jestliže se tedy problémy s menstruačním cyklem zjistí a začnou řešit až v tomto věku, může být podle lékaře Jana Lachety na početí už bohužel pozdě.
4. Pomůže mladší partner
Tým vědců z prestižní kanadské McGill University zjistil, že například žena pro početí již ve vyšším věku, tzn. okolo čtyřiceti let, snadněji otěhotní s výrazně mladším mužem – s třicetiletým nebo dokonce ještě mladším. Mladí muži totiž mívají kvalitnější spermie, které se dovedou snadněji vypořádat s už méně kvalitními vajíčky čtyřicátnic.
Přečtěte si |
„Pokud je ženě čtyřicet a více, věk jejího partnera je jedním z klíčů k úspěšnému otěhotnění. S nadsázkou se dá vlastně říct, že čím mladší muž to bude, tím lépe pro ni,“ tvrdí gynekolog Michael Dahan z McGill University.
Ten se svým týmem zkoumal více než 600 žen starších 40 let, které podstoupily umělé oplodnění. Dahan poté dospěl k závěru, že vajíčka čtyřicátnic si už většinou neumí poradit s poruchami DNA, které se objevují ve spermiích čtyřicátníků.
5. Řešte myomy
Plodnost ženy mohou negativně ovlivnit také nezhoubné nádory vyskytující se v děloze. Myomy mohou vytvářet atypické tvary, zvětšovat dělohu, a pokud se nacházejí ve vnitřní části děložní stěny, umí ovlivnit tvar i kvalitu sliznice.
„Sliznice bývá ztenčená a nemá tak dobré krevní zásobení, což snižuje šanci na uhnízdění embrya,“ vysvětluje dále Jan Lacheta. Potrat nebo předčasný porod pak můžou myomy zapříčinit i tehdy, pokud jsou příliš velké a prostupují celou šířkou děložní stěny, anebo pokud se nacházejí těsně pod povrchem sliznice a jsou vyklenuté do dělohy. Z toho důvodu je lepší podstoupit nejprve léčbu myomů a teprve potom se snažit o potomka.
6. Co svede umělé oplodnění
Zní to sice trochu zvláštně, ale právě neúspěšné umělé oplodnění může ženám pomoct v tom, aby nakonec otěhotněly přirozenou cestou.
„U některých žen se v běžných menstruačních cyklech neuvolňují z vaječníků vajíčka. A to ani tehdy, když má žena relativně pravidelný menstruační cyklus. Říkáme tomu anovulační cykly,“ vysvětluje gynekolog Jan Lacheta a dodává, že když se při IVF léčbě (= in vitro fertilizace, oplodnění mimo tělo ženy neboli umělé oplodnění) na vaječníky zapůsobí folikulostimulačním hormonem (FSH), vaječníky se na čas zase probudí ́a začnou vajíčka produkovat. Tento efekt pak přetrvává po dobu 3–4 měsíců, což je navíc přesně doba, kterou lékaři doporučují ženám počkat, než se rozhodnou podstoupit další IVF pokus.
Ačkoli studie publikovaná před pár lety v časopise Americké společnosti pro reprodukční medicínu (ASRM) poukázala na to, že doba mezi jednotlivými IVF cykly nijak výrazně šanci na otěhotnění neovlivňuje a je tedy jedno, jestli pár s dalším pokusem počká několik měsíců nebo jej podstoupí ihned, podle specialisty na IVF Jana Lachety z Institutu reprodukční medicíny Unica je pauza hodně důležitá zároveň pro psychiku žen a jejich partnerů. Lacheta ale zároveň upozorňuje na fakt, že poněkud jiná situace nastává u žen, kterým už je okolo čtyřiceti let. „Tady hrajeme o čas, a tak těmto pacientkám doporučujeme nečekat a rovnou navázat dalším cyklem,“ uzavírá lékař.
