„Coby bývalý tanečník mám smysl pro krásu lidského těla, jenomže to se v mém případě rozhodně neslučovalo s odrazem v zrcadle.“
Pár trikůTajemství úspěchu: Vnitřní nastavení: |
„I když už netancuju, jeviště a vystupování před lidmi mě pořád živí, protože moderuju různá setkání s umělci. A proč by se měli lidi při tom koukat na tlusťocha s pupkem! Tomu jsem se rozhodl udělat konec,“ vyprávěl nám před časem s notnou dávkou sebekritiky Jiří, který například nedávno moderoval setkání se Sabinou Laurinovou.
Přibíral pouhým nádechem
On sám vystudoval taneční konzervatoř a dobře ví, co dělá pohyb s lidským tělem. „Byly doby, kdy jsem mohl díky pravidelnému dennímu tréninku sníst cokoliv. Na konzervatoři moje váha ukazovala pětačtyřicet kilo, byl jsem tehdy štíhlý kluk s hustou hřívou. To už je ale dávno pryč!“
„Když v pětatřiceti skončila moje kariéra tanečníka, tělo si přivyklo na volnější režim a váha šla hodně rychle nahoru. Připadalo mi, že jsem přibíral z každého nového nádechu. Když dneska přijedu k nám domů na Moravu a někoho pozdravím, tak ztuhne a chvíli přemýšlí, o koho se jedná,“ vtipkuje muž narozený ve znamení Panny, který před dvěma roky shodil třináct kilo, a to jen lehkou úpravou jídelníčku. Vysadil oblíbenou pizzu, kebab, knedlíky a nahradil je různými zeleninovými saláty.
Tělo jelo na volný režim, vzpomíná o 13 kilo lehčí Jiří |
Kombinuje podle chuti
„Jídlo si připravuju sám. Jím hodně zeleniny, kterou podle chuti kombinuju s různými ingrediencemi. Do zeleninových salátů přidávám sýr nebo kousky kuřecího masa.“
„Smažená jídla už mi nechybí, stejně tak knedlíky. Jasně, i já měl za ty dva roky, co jsme se neviděli, období, kdy byla moje hlava neustále zaměstnaná tím, jestli si můžu dát čerstvě upečený škvarkový chleba nebo třeba svatomartinskou husu. Ale už to zase tak neřeším, váhu si držím a ta dvě kila, co jsem nabral, přičítám zimě. V létě to bude zase lepší. Mou velkou neřestí není čokoláda ani sladkosti, ale dobré bílé víno. To mám moc rád, dodává mi pocit pohody a klidu. S oblibou si dopřávám i jednohubky, třeba kousek sýra a olivy,“ říká sympatický pedagog, který učí na ZŠ Bohumila Hrabala v Praze.
Poslouchá lépe svoje tělo
„Důležitý je taky pohyb. Když je teplo, jezdím na kole a celoročně chodím hodně pěšky, to je báječná a přirozená aktivita. Nezbytná je i psychická pohoda.“
„Když se nad tím zamyslím, přijde mi, že právě zdravá výživa je docela slušný byznys. Krabičková dieta, nejrůznější specialisté na výživu, výživoví poradci... Myslím, že to všechno funguje jen dočasně, pak přijde jojo efekt, anebo se musíte do smrti trápit tím, jestli si můžete dát banán. Dneska stačí kurz a jste hned odborník! Jenže každý organismus chce své, každé tělo je stavěné jinak. Já osobně dávám za pravdu mé mamince, která říká, ať zkrátka poslouchám svoje tělo. Když má chuť na sladké, jí sladké, když má chuť na kyselé zelí, dá si ho. A je spokojená,“ usmívá se Jiří a přidává ještě pár vzpomínek na svou babičku.
„Věřím na dobrou genetickou výbavu. Má babička se dožila hodně vysokého věku a přitom jedla všechno. Chleba se sádlem a cibulí, vynikající kynuté buchty s povidly, koláče, škvarky, pila slivovici a byla zdravá a štíhlá do konce života. Jen měla heslo: Od všeho trochu! A toho se teď snažím od nového roku držet i já. Bez těch kil navíc se totiž cítím skvěle a nechci o ten super životní pocit přijít.“
Zajímavosti o JiřímOdkud: Praha |
